CS196863B1 - Zapojení na měření ochranné doby tyristorů ve střídačích a pulsních měničích - Google Patents

Description

Používaná měření ochranné doby tyristorů jsou založena na osciloskopickém pozorování průběhu napětí na tyristoru a zjišťování délky záporného impulsu riapětí buď pomocí cejchované časové základny osciloskopu, nebo porovnáním impulsu s periodou napětí o známé frekvenci, přivedeného na druhou stopu osciloskopu. Společnými nevýhodami oseiloskopických měření je nevelká přesnost, pracnost a malá operativnost, daná použitím rozměrných přístrojů, vyžadujících obvykle síťové napájení. Jiné známé zapojení pro měření ochranné doby tyristorů spočívá ve srovnávání délky záporného impulsu na tyristoru s dobou překlopení monostabilního klopného obvodu s proměnnou časovou konstantou. Klopný obvod je nutno nastavovat buď ručně potenciometrem cejchovaným v jednotkách času, což měření komplikuje, nebo automaticky, což je složitější realizačně.

Nevýhody známých řešení odstraňuje podstatnou měrou zapojení podle vynálezu na měření ochranňé doby tyristorů ve střídačích a pulsních měničích, jehož podstata spočívá v tom, že k měřenému tyristoru nebo tyristorové větvi je přes srážecí odpor připojen jednak vstup záporným napětím rozpínaného říženého spínače, jednak vstup usměrňovače s filtrem, k rlěmuž je připojen stabilizátor napětí, k němuž je dále připojen zdroj konstantního proudu, špičkový voltmetr a řízený spínač, zatímco k výstupu řízeného spínače je paralelně připojen kondenzátor, spojený se zdrojem konstantního proudu, přičemž za účelem měření napětí na kondenzátorů je do obvodu vřazen špičkový voltmetr.

Hlavní výhodou zapojení podle vynálezu je, že umožňuje přímé měření ochranné doby tyristorů nebo tyristorových větví ve střídačích a pulsních měničích. Zapojení je realizačně jednoduché, takže přístroj může mít nevelké rozměry a měření s ním přímo v provozu je dostatečně operativní. K tomu přispívá také skutečnost, že přístroj nepotřebuje žádný napájecí zdroj nebo přívod. Tyto výhody jsou dány tím, že podle vynálezu napětí na tyristoru nebo tyristorové větvi jednak ovládá řízený spínač, připojený paralelně ke kondenzátorů, nabíjenému zdrojem konstantního proudu, jednak po usměrnění, filtraci a stabilizaci slouží k napájení zmíněného zdroje konstantního proudu a špičkového voltmetru, který měří vrcholové napětí na kondenzátorů. Řízený spínač je rozepnut, pokud je na jeho vstup přivedeno záporné napětí. Napětí na kondenzátoru lineárně roste vždy během přítomnosti záporného napětí na tyristoru a jeho vrcholová hodnota je pak úměrná ochranné době tyristoru. Špičkový voltmetr je dále ovládán signálem ze stabilizátoru napětí tak, že při nedostatečném napětí, jež by vedlo k nepřesnému měření, dojde k zablokování voltmetru.

Příklad zapojení podle vynálezu pro měření ochranné doby tyristorů ve střídačích a pulsních měničích je znázorněn na připojených výkresech, kde na obr. 1 je blokové schéma zapojení, na obr. 2 je zapojení usměrňovače s filtrem, na obr. 3 je zapojení stabilizátoru napětí a zdroje koristatního proudu, na obr. 4 je zapojení řízeného spínače a na obr. 5 je zapojení špičkového voltmetru s blokováním, přičemž označení signálů na blokovém schématu podle obr. 1 je totožné s označením příslušných vývodů na obr. 2 až 5.

U. zapojení podle vynálezu na měření ochranné doby tyristorů ve střídačích a pulsních měničích (obr. lj je k měřenému tyristoru nebo tyristorové větvi 1 je přes srážecí odpor 2 připojen jednak vstup řízeného spínače 7 rozpínaného záporným napětím, jednak vstup usměrňovače s filtrem 3, k němuž je připojen stabilizátor napětí 4, k němuž je dále připojen zdroj konstantního proudu 5, špičkový voltmetr 8 a řízený spínač 7, zatímco k výstupu řízeného spínače 7 je paralelně připojen kondenzátor 6, spojený se zdrojem konstantního proudu 5, přičemž za účelem měření napětí na kondenzátoru 6 je do obvodu vřazen špičkový voltmetr 8.

Provedení zapojení podle vynálezu a jeho funkce jsou tyto: K měřenému tyristoru nebo tyristorové větvi 1 (obr. 1) je přes srážecí odpor 2 připojen jednak vstup řízeného spínače 7, otvíraného záporným napětím, jednak usměrňovač s filtrem 3. Usměrněné a vyfiltrované napětí 30 se přivádí na stabilizátor napětí 4, jehož výstupní napětí 40

PŘEDMĚT

Claims (5)

1. PŘEDMĚT

   Zapojení na měření ochranné doby tyristorů ve střídačích a pulsních měničích, vyznačující se tím, že k měřenému tyristoru líebo tyristorové větvi (1) je přes srážecí odpor (2) připojen jednak vstup záporným napětím rozpínaného řízeného spínače (7), jednak vstup usměrňovače s filtrem (3), k němuž je připojen stabilizátor napětí (4), napájí zdroj 5 konstantního proudu, špičkový voltmetr 8 a řízeiiý spínač 7. Při poklesu napětí 40 pod stabilizovanou hodnotu, potřebnou pro zachování přesnosti přístroje, vytváří stabilizátor napětí 4 signál 41 pro zablokování špičkového voltmetru 8. Konstantním proudem 30 ze zdroje proudu 5 je nabíjen kondenzátor 6, překlenutý řízenýiji spínačem 7 s výstupem 70. Vrcholovou hodnotu pilovitého napětí 80, vznikajícího na kondenzátorů 6, jež je úměrná zjišťované ochranné době, měří špičkový voltmetr 8. Usměrňovač s filtrem 5 (obr. lj lze podle obr.
2. 2 realizovat jednocestným usměrňovačem s diodou 31 a kondenzátorem 32, přičemž dioda 31 je orientována katodou ke kondenzátorů 32 tak, aby propouštěla kladné vstupní napětí 20. To odpovídá blokovacímu napětí na tyristoru 1 (obr. 1), jež je v měničích obvykle větší a trvá déle než napětí závěrné. Na obr.
3. 3 je příklad zapojení stabilizátoru napětí 4 (obr. 1) a zdroje 5 konstantního proudu (obr. 1). Stabilizátor napětí 4 je tvořen předřadným odporem 42 a dvěma Zenerovými diodami 43 a 44. Zdrojem konstantního proudu je tranzistor S2 s emitorovým odporem 51. Příklad zapojení řízeného spínače 7 z obr. 1, rozpínaného záporným napětím, je uveden na obr.
4. 4. Řízený spínač 7 je tvořen tranzistorem 74 s bází, na kterou je zapojen odpor 72. Dioda 71 přivádí na vstup spínače napětí 20 záporné polarity, dioda 73 chrání přechod báze — emitor tranzistoru 74 před nadměrným vstupním napětím. Diody 75, zapojené v emitoru tranzistoru 74, kompenzují vstupní necitlivost následujícího špičkového voltmetru 8 (obr. 1). Na obr. 5 je příklad zapojení špičkového voltmetru 8 s blokováním. Tvoří jej tranzistor 84, otvíraný přes diodu 81 špičkou kladného vstupního napětí 60, paměťový kondenzátor 85, blokovací kondenzátor 86, odpory 82 a 83, emitorový sledovač s tranzistorem 87, odporem 88 a měřícím přístrojem 89. Blokování špičkového voltmetru při nízkém napájecím napětí 40 zajišťuje tranzistor 91, jehož zbytkový kolektorový proud je snížen odporem 90.

   VYNÁLEZU k němuž je dále připojen zdroj konstantního proudu (5], špičkový voltmetr (8) a řízený spínač (7), zatímco k výstupu řízeného spínače (7) je paralelně připojen kondenzátor (6), spojený se zdrojem konstantního proudu (5), přičemž za účelem měření napětí na kondenzátorů (6 J je do obvodu vřazen špičkový voltmetr (8).
5. 5 výkresů