CS196760B1 - Zapojení pulsního stabilizátoru napětí - Google Patents

Description

Vynález se týká zapojení pulsního stabilizátoru, kterého lze s výhodou použít pro stabilizaci stejnosměrného napětí.

Známé zapojení obsahuje sériově zapojené prvky obvodu, kontaktní spínače, tlumivku a filtrační kondenzátor, přičemž paralelně k filtračnímu kondenzátóru je zapojen řídicí obvod bezkontaktního spínače a dále sériovou kombinaci tlumivky a kondenzátoru přemosťuje nulová dioda. Toto zapojení umožňuje realizovat pulsní stabilizátor napětí pouze omezeného výkonu, jenž je dán přípustným proudovým zatížením bezkontaktního spínače. Pro zvýšení výkonu pulsního stabilizátoru napětí bývají obvykle zapojeny dva bezkontaktní spínače paralelně. Při tomto způsobu zapojení jsou velké nároky na shodnost dynamických parametrů obou synchronně pracujících bezkontaktních spínačů a v případě spínačů realizovaných tranzistory to vyžaduje jejich přísný výběr.

Uvedené nedostatky odstraňuje zapojení pulsního stabilizátoru napětí podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že k první vstupní svorce jsou připojeny vstupy řízených bezkontaktních spínačů, jejichž výstupy jsou připojeny každý přes tlumivku na první výstupní svorku a k druhé výstupní svorce jsou připojeny první elektrodou nulové diody, jejichž druhá elektroda je připojena do společného bodu bezkontaktního spínače a tlumivky, zatímco paralelně k výstupním svorkám je připojen jednak filtrační kondenzátor a jednak řídicí obvod.

Výhodou zapojení podle vynálezu je, že bezkontaktní spínače, pracují paralelně, mají každý svoji samostatnou tlumivku a nulovou diodu a tyto teprve pracují do společného kondenzátóru, čímž se dosahuje definované rozdělení proudů mezi bezkontaktní spínače bez ohledu na jejich vlastní dynamické parametry.

Schéma zapojení je znázorněno na připojeném výkrese. Na výkresu představuje Al první vstupní svorku a A2 druhou vstupní svorku nestabilizovaného napájecího napětí, Bl představuje první výstupní svorku a B2 druhou výstupní svorku stabilizovaného napětí, přičemž k první vstupní svorce Al jsou připojeny vstupy řízených bezkontaktních spínačů 11, 12 až 1K, jejichž výstupy jsou připojeny každý přes tlumivku 21, 22 až 2K na první výstupní svorku Bl. K druhé výstupní svorce B2 jsou připojeny jednou elektrodou nulové diody 31, 32 až 3N, jejichž druhá elektroda je připojena do společného bodu spínače 11, 12 až 1K a tlumivky 21, 22 až 2K, a na první výstupní svorku Bl a druhou výstupní svorku B2 je připojen filtrační kondenzátor 4 a dále řídicí obvod 5, který ovládá bezkontaktní spínače 11, 12 až 1K.

Zapojení znázorněné na výkrese pracuje takto:

Řídicí obvod 5 řídí synchronně jedotlivé řízené bezkontaktní spínače 11, 12 až 1K, a to tak, že jsou spínány konstantní frekvencí, přičemž doba sepnutí spínačů je proměnná podle vyhodnocení regulační odchylky v řídícím obvodu 5. Nulové diody 31, 32 až 3K převádějí energii obsaženou v indukčnosti tlumivek 21, 22 až 2K po rozpojení řízených bezkontaktních spínačů 11, 12 až 1K. *

Zapojení pulsního stabilizátoru podle vynálezu je vhodné v případech, kde nestabllizovaná síť kolísá v širokých mezích a napětí této sítě nepřesahuje hodnotu 70 V, což nastává zejména u kolejových vozidel.

Claims (1)

1. Zapojení pulsního stabilizátoru napětí, vyznačující se tím, že k první vstupní svorce (AI.) jsou připojeny vstupy řízených bezkontaktních spínačů (11, 12 až 1KJ, jejichž každý výstup je připojen přes tlumivku (21, 22 až 2Kj na první výstupní svorku (Bl), přičemž k druhé výstupní svorce (B2) jsou připojeny první elektrody nulových diod (31, 32 až 3N), jejichž druhé elektrody jsou připojeny do společného bodu spínačů (11, 12 až 1K) a tlumivek (21, 22 až 2K] zatímco paralelně k výstupním svorkám (Bl, B2) je připojen jednak filtrační kondenzátor (4) a jednak řídicí obvod (5).