CS195953B1 - Zapojení pro vytvoření napětí ke kompenzaci pozadí u radiometrických přístrojů - Google Patents

Description

Autor vynálezu

RYBA Jlftí, ing., MERKLÍN u KARLOVÝCH VAR

Zapojení pro vytvoření napětí ke kompenzaci pozadí u radiometrických přístrojů

Předmětem vynálezu je zapojení pro vytvoření napětí ke kompenzaci pozadí u radiometrických přístrojů, vhodné především pro přístroje určené k rozdružování radioaktivních surovin«

U rozdružovacích radiometrů, používaných při zpracování radioaktivních surovin, je obvykle nutné oddělit pomalu proměnné napětí na integračním obvodu, které odpovídá pozadí v prostoru detekční sondy, od rychlých změn napětí při průchodu radioaktivních kusů materiálu kolem sondy. Dosud známá zapojení kompenzačních obvodů obvykle využívají dvou integračních obvodů s různou časovou konstantou podle čs. patentu č. 138423, nebo oddělovací kondenzátor podle čs. patentu č. 132237. Nevýhodou prvního zapojení je závislost velikosti kompenzačního napětí na množství procházejícího radioaktivního materiálu. Druhé zapojení má lepší vlastnosti, je především jednoduché, ale kompenzační napětí nelze měřit ani nijak kontrolovat. K obnovení stejnosměrné složky je v tomto zapojení použita dioda, která při zpracování nízkých napětových úrovní vnáší do funkce nelineární průběh a teplotní závislost. Společným nedostatkem obou uvedených řešení je, že následný spínací obvod musí mít obvykle vysoký vstupní odpor. To často snižuje výsledné parametry přístroje, především s ohledem na změny teploty.

Uvedené nedostatky odstraňuje zapojení podle vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že na vstup impedančního zesilovače je připojen kondenzátor, jehož opačný vývod je připo195 953

193 933 jen na jeden pól zdroje napětí a druhý pól tohoto zdroje napětí je připojen přes první odpor zpět na-vstup impedančního zesilovače. Výstup impedačního zesilovače je připojen jednak na výstupní svorku, a jednak přes druhý odpor na první vstup operačního zesilovače. Výstup operačního zesilovače je připojen přes polovodičový přechod na vstup impedačního zesilovače. Na první vstup operačního zesilovače je přes třetí odpor připojena vstupní svorka a na druhý vstup operačního zesilovače je připojen společný potenciál.

Zapojeni podle vynálezu umožňuje dosáhnout malé výstupní impedance zdroje kompenzačního napětí, což je výhodné pro následný spínací obvod. Kompenzační napětí je velmi stálé, nezávislé na změnách teploty a parametrech součástek obvodu. Stabilitu kompenzačního napětí určuje pouze drift operačního zesilovače a rozdíl změn druhého a třetího odporu.

Na přiloženém výkrese je schematicky znázorněno příkladné uspořádání zapojení podle vynálezu.

Na vstup impedunčního zesilovače 1 je připojen kondenzátor 6, jehož opačný vývod je připojen na jeden pól zdroje 10 napětí a druhý pól tohoto zdroje 10 napětí je přes první odpor 2 připojen zpět na vstup impedančního zesilovače ,l.*Výstup impedančního zesilovače 1 je připojen ne výstupní svorku 4 a současně přes drujjý odpor 8 na první; vstup 21 operačního zesilovače 2, na který je přes třetí odpor % připojena i vstupní svorka 2· Výstup operačního zesilovače 2 je přes polovodičový přecfcod 2 připojen na vstup impedačního zesilovače 1. Na druhý vstup 22 operáčního zesilovače 2 je připojen společný potenciál.

Druhý odp»r 8 a třetí odpor se volí obvykle stejné hodnoty, a tak v ustáleném stavu bude i napětí na vstupní svorce 2 a výstupní svorce 4 shodné co do absolutní hodnoty. Polarita obou napětí je ale opačné. Stoupne-li při průchodu radioaktivního materiálu kolem sondy napětí na integrátoru, který je spojen se vstupní svorkou změní se napětí na výéí stupu operačního zesilovače 2 tak, že dojde k uzavření polovodičového přechodu 7 a kondenzátor 6 se bude velmi pomalu nabíjet pres velký prVní odpor 2 ^ze zdroje 10. Během krátké doby průchodu materiálu kolem sondy se napětí na kondenzátďu 6, a tím i napětí na výstupu impedančního zesilovače 1 prakticky nemění a rozdíl absolutních hodnot napětí na vstupní svorce 3 a výstupní svorce' 4 odpovídá přírůstků od radioaktivního záření procházejícího materiálu. Je-li změna na vstupní svorce 2 trvalého charakteru, např. vlivem změny pozadí, nabije se kondenzátor 6 tak, že se napětí na vstupní svorce 2 a výstupní svorce 4 co do absolutní hodnoty opět vyrovnají. Jinak se napětí udržují na stejné úrovni vybíjením kondenzátoru 6 přes polovodičový přechod 2, které se uskutečňuje výstupem z operačního zesilovače 2.

Zapojení podle vynálezu lze s výhodou použít u radiometrických přístrojů, kde řeší vyhodnocování rychlé změny intenzity radioaktivního záření, zatímco pomalé změny, způsobené například změnou pozadí se ve vyhodnocení eliminují. Jako příklad lze uvést rozdružovací radiometr pro rozdružování radioaktivních surovin nebo automatické měření vzorků radioaktivních materiálů.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (1)

195 953

Zapojení pro vytvoření napětí ke kompenzaci pozadí u radiometrických přístrojů, obsahující impedanční zesilovač a operační zesilovač, vyznačené tím, že na vstup impedančního zesilovače (1) je připojen kondenzátor (6), jehož opačný vývod je připojen na jeden pól zdroje (10) napětí a druhý pól tohoto zdroje (10) napětí je připojen přes první odpor (5) zpět na vstup impedančního zesilovače (1), přičemž výstup tohoto impedančního zesilovače (1) je připojen jednak na výstupní svorku (4), a jednak přes druhý odpor (8) na první vstup (21) operačního zesilovače (2), zatímco výstup operačního zesilovače (2) je připojen přes polovodičový přechod (7) na vstup impedančního zesilovače (1), přičemž na první vstup (21) operačního zesilovače (2) je přea třetí odpor (9) připojena vstupní svorka (3) a na druhý vstup (22) operačního zesilovače (2) je připojen společný potenciál.

1 výkres