CS195725B2 - Irrigating facility - Google Patents

Description

Vynález se týká zavlažovacího zařízení k vedení vody od zdroje k pohyblivému místu spotřeby, žejména pro velké plochy.

Vývoj . v , zemědělském průmyslu má za následek zvýšenou poptávku po umělém zavlažovacím zařízení zemědělské půdy.

Jedno známé zavlažovači zařízení používá . v.elkého . počtu rozstřikovacích trysek u- . pravených na soustavě trubek, která může být umístěna trvale nebo dočasně na zavlažovaném prostoru. Třebaže stacionární trubková soustava má tu výhodu, že je na místě kdykoliv je nezbytné provádět zavlažování, , je její pořizovací cena a údržba velice nákladná. Hlavní nevýhodou dočasně položeného potrubí je naopak skutečnost, že se potrubní soustava musí často demontovat a znovu montovat.

Podle jiných návrhů k . zavlažování slouží .potrubí nebo hadice tažené nebo nesené traktorem a opatřené vodními tryskami. Rovněž . byla navržena samochodná zařízení, kde vodní trubky jsou neseny na kolečkách uložených vedle sebe nebo za .sebou a pohybujících se buď rovnoběžně . s hlavní rozváděči troubou, nebo do kruhu kolem vodního hydrantu, který může být trvale uložený nebo pohyblivý.

Zařízení nesená . nebo tažená traktory jsou provozně nákladná, a protože hadice se při kladení . a demontáži zařízení táhnou . po zemi, rychle se opotřebovávají, . takže mají krátkou životnost: V důsledku tření . po povrchu půdy jsou . . hadice rovněž . zatíženy vysokým tahovým ' napětím, . které se . snaží je přetrhnout. Následkem to^o je . nezbytné ppužívat . hadice omezené . délky. . I .přes omeženou délku je . však hadice poměrně velice těžká. Zařízení s. navíjecím bubnem pro hadici . jsou rovněž . velmi těžká a obtížně se ovládají. Zařízení s . vlastním pohonem potřebují normálně velký počet . rozstřikovacích trysek a jsou . výrobně drahá. Značnou nevýhodou je rovněž skutečnost, že soustavy s vlastním pohonem nebo . soustavy poháněné . traktorem potřebují vnější .zdroj . energie, například elektromotor nebo spalovací motor.

Předmětem vynálezu je zavlažovači zařízení, . . tvořené vzájemně spojenými trubkami nesenými . podpěrným ústrojím. . Podstata vynálezu . spočívá v tom, že zařízení sestává ze dvou skládacích potrubních soustav, paralelně připojených k přívodní . troubě . a ústících do společného výstupního rozváděče, z . nichž každá je tvořena tuhými trubkami uloženými v jedné rovině a ' ' vzájemně propojenými . průchozími kloubovými - potrubními spojkami, přičemž .obě . potrubní

I soustavy jsou spolu spojeny držáky pro ' zajištění vzájemné - polohy .trubek.

Spojením dvou skládacích ' potrubních soustav lze dosáhnout prakticky stejné pružnosti jako při použití hadic, přičemž se odstraní řada nevýhod spojených s hadicemi. Když se přívodní trouba připojí k hydrantu a na výstupní rozváděč se nasadí rozstřiko-. vací tryska, a ' potrubní soustavy se roztahují a skládají, lze vodní trysku posouvat vratně po ploše, která se má zavlažit.

Trubky obou potrubních soustav mohou být uloženy křížem - přes sebe a uprostřed opatřeny držáky tvořenými dvěma nad sebou uloženými otočnými držákovými díly, přičemž jeden držákový díl je spojen s trubkou jedné potrubní soustavy a druhý držákový díl s trubkou druhé potrubní soustavy. Alternativně mohou · být obě potrubní soustavy uloženy vedle - sebe a vzájemně spojeny držáky na . každé druhé potrubní · spojce.

K přemísťování obou potrubních soustav po zavlažované ploše jsou některé dvojice trubek spojeny s otočným podpěrným · trámcem, uloženým na nohách opatřených pojízdnými koly, přičemž jedno pojízdní kolo je spojeno s pohonem. Následkem toho neutrpí rostliny, které rostou na zavlažované ploše, prakticky žádné poškození.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde obr. 1 . a 2 znázorňují schematicky a zjednodušeně první provedení dvou spojených potrubních soustav ve složeném a rozloženém staVu, obr. 3 a 4 ukazují schematicky a zjednodušeně druhé provedení dvou spojených potrubních · soustav ve složeném a · roztaženém stavu, obr. 5 je schematický řez trubkou .potrubní soustavy, - obr. -6 je schematický rez· potrubní spojkou a trubkami, které tato spojka spojuje, obr. 7 znázorňuje řez · držákem s trubkami a obr. 8 je schematický axonometrický · pohled · na dvě potrubní soustavy, - opatřené nosným ústrojím a · pohonem.

Na obr. 1 a - 2 · jsou - znázorněny dvě · potrubní soustavy 110, 120, které slouží k · vedení vody· mezi · přívodní .trubkou . 101 · a pohyblivým místem spotřeby, například rozstřikovací tryskou 102.

První potrubní soustava 110 sestává z · krajních přívodních - trubek 111, středních trubek 112 · a krajních výstupních trubek 113 propojených kloubovými průchozími potrubními spojkami 114. Druhá potrubní· soustava - 120 sestává rovněž -z krajních přívodních trubek 121, středních · trubekl22 a krajních výstupních trubek 123, přičemž všechny trubky 121, 122, 123 jsou· spojeny potrubními spojkami 124. Střední trubky 122 druhé · potrubní soustavy 120. jsou v · podstatě všechny stejně dlouhé a mají stejnou délku jako střední trubky 112 první potrubní soustavy 110. Délka krajních trubek 111, · 113 první· potrubní soustavy 110· a krajních trubek 121, 123 druhé potrubní soustavy 120 je· poloviční · než délka středních trubek ’ 112, 122. Třebaže- -to pro funkci zavlažovacího -zařízení není nezbytné,· mají všechny - trubky 111, · 112, 113, · 121, 122, 123 stejný vnitřní průřez a mohou být z · hliníku - nebo jiného vhodného kovu - nebo ze slitiny, kteráže vhodná s ohledem na korozi a mechanické namáhání a napětí.

Potrubní soustavy 110, 120 jsou· - umístěny tak, že každá střední trubka - 112 _ jedné potrubní soustavy 110 křižuje uprostřed - střední trubku · 122 druhé potrubní soustavý 120 nebo naopak, V místech · protínání - leží držáky 103, z nichž každý · spojuje · -střed střední trubky 112 jedné potrubní soustavy v dané · vzdálenosti od středu střední trubky 122 druhé potrubní soustavy 120.

Držáky 103 jsou - vytvořeny · tak, .. že vzdá- c lenost jejich středů nepřesahuje · . - desetinásobek průřezu trubek 111, 112, 113, 121, 122, · 123. · - Vzdálenost středů není kritická, ale malé vzdálenosti jsou výhodnější. *

K přívodní troubě 101 je připojen vstupní rozváděč · 104, - který přivádí - vodu z přívodní trouby 101 do krajní přívodní trubky 111 jedné potrubní soustavy 110 · a do .krajní přívodní trubky· 121 druhé - potrubní soustavy 120. Výstupní - rozváděč 105 je připojen ke krajní výstupní trubce 113 první potrubní soustavy - 110 a ke krajní výstupní trubce 123 druhé - potrubní soustavy 120 a vede vodu do . rozstřikovací · trysky 102.

Oba rozváděče 104, - 105- jsou umístěny na protilehlých koncích potrubních soustav 110, 120, přičemž jeden rozváděč 104 je pohyblivý po přímce vzhledem ke druhému rozváděči 105, roztažením a složením potrubních · soustav 110, 120.

Výhoda, kterou přináší - použití · dvou stejných potrubních soustav . · 110, - 120, spojených podle obr. 1 a 2, - spočívá · oproti - - použití jedné · potrubní soustavy · 110’-v .· tom, · že pohyb -zařízení · - - probíhá - - automaticky - - - · po přímce, která · může být · kolmá - k · přívodní troubě 101. · V · důsledku úpravy držáků · 103 a - jejich orientace · je výkyvný pohyb · trubek _r vzá jemně - automaticky · synchronizován - v každé · potrubní soustavě - 110, . 120 - - samostatně a v - obou potrubních - soustavách 110, - 120 současně.

Na obr. 3 a · · 4 · je - znázorněna druhá - alternativa potrubních soustav 210, - 220, - které vedou vodu mezi zdrojem, například· přívodní troubou - · 201 a · · pohyblivým - ·místem spotřeby, například rozstřikovací - · tryskou, 202. Podobně - jako -- v · provedení · podle · - obr. 1 a 2 sestává - první potrubní soustava 210 z krajní přívodní trubky 211,· středních trubek · ·212 a krajní výstupní - trubky - 213, - -a druhá · potrubní soustava 220· · rovněž sestává z · · krajní přívodní trubky 221, středních trubek ·· 222 a - · krajní · výstupní . trubky - 223, přičemž všechny- trubky 211, - 212, - 213, - 221, 222, 223 - jsou na konci výkyvné - spojeny . -potrubními spojkami 214, 22'4. Potrubní- - spojky 214, - 224 mohou - být -stejného provedení jako v obr. 1 a 2 a jsou vytvořeny tak, že jimi může protékat voda z jedné trubky do druhé. /

Každá střední trubka 212 jedné potrubní soustavy 210 má délku, která· odpovídá délce příslušné střední trubky 222 druhé potrubní soustavy 220 a všechny střední trubky 212, 222- mají s výhodou' stejnou délku. Na· rozdíl od provedení podle obr. 1 a 2 jsou krajní trubky 211, . 221, 213, 223 stejné délky jako ·. střední trubky 212, 222.

Analogicky s provedením podle obr. 1 a • 2 jsou potrubní soustavy 210, 220 -' z . obr. 3 a , 4 opatřeny držáky 203, z nichž každý slouží , k držení určité části . potrubní soustavy 210,

220 - v · . určité vzdálenosti od sebe. Počet držáků 203 . a jejich umístění je však podstatně jiné. Každý ze spojovacích držáků 203 spolupracuje s každou druhou potrubní spojkou 214, 224 v příslušné potrubní soustavě 210., 220 a drží potrubní spojku 214 jedné i - potrubní soustavy 210 v určité vzdálenosti od potrubní spojky 224 druhé potrubní soustavy 220, --přičemž tato vzdálenost je stejné řádové velikosti jako^· rozměr průřezu trubek. Pod pojmem „řádově stejná velikost” se, rozumí rozmezí od 0,1 do desetinásobku těchto rozměrů.

Stejně jako v provedení podle obr. 1 a 2 je zařízení opatřeno vstupním rozváděčem 204, - který vede vodu z přívodní trouby 201 do krajní přívodní trubky 211 potrubní soustavy 220. Na protilehlém konci zařízení je uložen výstupní rozváděč 205, který vede vodu z krajních výstupních trubek 213, 223 do' rozstřikoyací trysky 202.

Rozváděče 204, 205 jsou tedy stejně jako v provedení podle obr. 1 a 2 uloženy na protilehlých koncích potrubních soustav 210, - 220, . přičemž výstupní . rozváděč 205 se může pohybovat po rovné přímce vzhledem - k vstupnímu rozváděči 204 roztahováním a skládáním obou potrubních soustav 210, 220. - Výhoda dvou identických potrubních soustav 210, 220, podle obr. 3 a 4, oproti použití jediné potrubní soustavy 220 spočívá v tom, že tento pohyb probíhá automaticky po přímce, která může být například kolmá k přívodní troubě 201. V důsledku úpravy spojovacích držáků 203 . a jejich orientace, je vzájemné natáčení trubek v obou potrubních soustavách 210, -220 automaticky synchronizováno.

Rozdíl mezi provedením podle obr. 3 a 4 oproti konstrukci z obr. 1 a 2 spočívá v pohybu trubek, když . se jednotlivé trubkové soustavy roztahují nebo skládají. V potrubních soustavách 110, 120, podle obr. 1 a 2, se všechny trubky naklápějí nebo. natáčejí synchronně, jak vyplývá ze srovnání obr. 1, < který ukazuje obě sóuptavy ve složené poloze, a obr. .2 znázorňujícího obě soustavy v plně roztažené poloze. V konstrukci podle obr. 3 a 4 je naproti tomu naklápění nebo natáčení trubek synchronisováno pouze po dvojicích, jak je patrné ze srovnání obr. 3, který ukazuje ' potrubní soustavy 210, 220 v úplně složené poloze, a obr. .4, který ukazuje potrubní soustavy v úplně roztažené poloze.

Na obr. 5 je znázorněn profil trubky, kterou lze použít ke konstrukci potrubních soustav 110, - 120, - 210, 220 z obr. 1 až 4.- Je samozřejmé, že trubka použitelná pro tuto konstrukci nemusí mít znázorněný profil, a že lze použít trubek i jiných profilů. Důležité je pouze to, aby použité trubky byly dostatečně odolné proti korozi a vydržely mechanické ^namáhání a napětí, které na ně působí.

'Trubka z obr. 5 má válcovou stěnu 130, ze které vycházejí čtyři příruby 131, . - 132, 133, 134. Každá z nich je zakončena zalomeným okrajem 135,- 1Š6, 137, 138. Příruby 131 - až 134 - jsou po dvojicích stejné a leží po dvojicích diametrálně proti sobě, přičemž zalomené okraje 135, 136 - jedněch přírub 131, 132 leží v jedné rovině a zalomené okraje 137, 138 druhých přírub 133, 134 leží rovněž v jedné rovině. Příruby 131 až 134 jsou vytvořeny jako jedno těleso s válcovou stěnou 130 - a slouží k vyztužení trubky proti ohybovým silám, přičemž tvoří současně body připojení pro držáky.

Obr. 6 znázorňuje řez potrubní spojkou, a dvěma rovnoběžnými trubkami, které jsou touto potrubní spojkou spojeny. Je samozřejmé, že- potrubní spojka nemusí mít tvar podle obr. 6, a že lze použít i jiných potrubních spojek za^ toho předpokladu, že potrubní spojkou může protékat voda z jedné trubky do druhé.

V provedení podle obr. . 6 sestává potrubní spojka ze dvou pouzdrových dílů 141,

142,,. - které· jsou- vzájemně otočné kolem hřídele 143. - Hřídel 143 je upevněn nebo uložen v pouzdrových dílech . 141, - 142, - například šrouby, ložisky 144 nebo^ podobně. Aby se pouzdrové díly 141, 142 mohly vzá- , jemně natáčet, je každý z nich opatřen kruhovou drážkou a tyto drážky jsou přivráceny k sobě. V drážkách je uloženo otočné ložisko 145 - běžné . konstrukce. Utěsnění mezi Oběma pouzdrovými díly 141, - 142 -je provedeno^ o-kroužkem 146, - uloženým například v pouzdrovém „ dílu 141., Aby se usnadnilo připojení trubky 112, - mají pouzdrové díly 141, - 142 - -kuželové konce 147, 148. - V místě připojení k potrubní spojce jsou trubky 112 - kuželovité rozšířeny a jsou nasunuty z vnějšku na kuželové konce 147, 148. K upevnění trubek na pouzdrové díly 141,142 slouží pojistné kroužky 149, - které jsou nasunuty z vnějšku na trubký 112, na jejich rozšířené konce. Podle potřeby mohou být pojistné kroužky 149' trvale upevněny na pouzdrových dílech 141, . . 142. - Je samozřejmé, že lze použít i jiného spojení trubek s potrubní spojkou, například závitového spo· je· ’

Ke spojení potrubních soustav 110, 120,

210, 220 v obr. 1 . až 4, je zavlažovači zařízení opatřeno větším počtem držáků. V pro195725 vedení podle obr. 3 a 4 spolupracují tyto držáky 203 s každou druhou potrubní spojkou. Alternativně mohou držáky sestávat - z běžného ústrojí, které přidržuje hřídele 143 pouzdrových . dílů 141, 142 v předem stanovené vzdálenosti. V tomto případě jsou hřídele 143 delší a - silnější než jak ukazuje obr.

6. Alternativně může být držák ' utvořen jako jedno těleso s ložiskem 144, například s dolním ložiskem 144 na obr. 6.

Zavlažovači - soustavy podle obr; 1 a 2 nejsou držáky 103 spojeny s - potrubními spojkami, ale jsou umístěny v bodech, kde se křižují střední trubky 112, - 122. Obr. 7 znázorňuje řez držákem, který je vhodný k tomuto - účelu. Třebaže tomu tak ve skutečnosti není, jsou na obr. 7 trubky 112, 122 zakresleny rovnoběžně, ' - aby zobrazení bylo přehlednější. Je samozřejmé, že držák může mít jiné provedení než - jaké ukazuje- obr.

7. ,

Držák podle obr. 7 sestává - ze dvou stejných držákových dílů 151, 152. První držákový díl 151 je připevněn šrouby 153 k zalomenému okraji příruby střední trubky 212, druhý držákový díl 152 je přišroubován ke střední trubce 222. Pro přehlednější znázornění je na výkresu - nakreslen jenom jeden z několika šroubů 153, 154. Šrouby 153, 154, 163, 164 - rovněž slouží k - připojení fixačních pásů 155, 156 k přírubám trubek. Účelem těchto fixačních pásů 155, 156, je mimo jiné zajistit relativní polohu - přírub v oblasti držáku. Oba dva držákové díly 151, 152 jsou vzájemně otočné kolem šroubu 157, 167 s maticí 158, 168 a - ložiska 159, 169. V důsledku toho mohou střední trubky 112, 122 rotovat kolem osy procházející středem šroubu 157.

Aby se při roztahování a skládání potrubní soustavy 110, 120, 210, 220 netáhly po zemi, což by mohlo jednak poškodit - rostlinu a jednak by vyvolávalo silné tření působící proti - tomuto pohybu, musí být potrubní soustavy opatřeny podpěrným ústrojím, které -je drží nad úrovní půdy. - Podle vynálezu - nese podpěrné ústrojí potrubní soustavy ve všech místech držáků nebo - v místech některých držáků. Toto umístění nosného ústrojí přináší značné výhody, alespoň pro určitá provedení držáků. Předpokládá-li se, že výstupní rozváděč potrubních soustav se pohybuje vzhledem k vstupnímu rozváděči po přímce, pouze držáky s přilehlými částmi trubek se rovněž pohybují po přímce, která je rovnoběžná s dráhou pohybu rozváděčů. Nosné ústrojí může být opatřeno nohama s - kolečky, - housenkovými pásy nebo podobným ústrojím, které je schopno pohybu na povrchu - půdy.

Obr. 8 znázorňuje schematicky dvě potrubní soustavy podle obr. 1 a 2 opatřené podpěrným ústrojím. - Třebaže to z obr. 8 není jasně patrné, jsou obě potrubní soustavy podepírány u každého - druhého - držáku. Pro - jasnější znázornění ' - neukazuje obr.

všechny trubky - a znázorňuje pouze dvě v - podstatě stejná - podpěrná ústrojí.

Je samozřejmé, že pro jednotlivé části potrubních soustav lze - užít různých - podpěrných ústrojí. Ve znázorněném provedení sestává každé podpěrné - ústrojí z podpěrného trámce 160, který má tři nohy 171, 172, 173. Střední noha 171 směřuje dopředu dolů, postranní nohy 172, 173 směřují dozadu - dolů. Na každé noze 171, 172, 173 je dole uloženo pojízdně kolo 174, 175, 176. Střední kolo 174 na - střední noze 171 je poháněno pohonem 177 přes dvě hnací kola 178 a řemen - nebo řetěz - 179.

Pohon může být uváděn s výhodou do pohybu tlakem - vody protékající potrubními soustavami a může sestávat například z válce s - pístem nebo- z turbiny. Je důležité, aby smysl otáčení - kola se mohl obracet, s výhodou automaticky, tak, aby rozstřikovací tryska 102 - se mohla - vratně pohybovat po přímce procházející vstupním rozváděčem 104.

Na obr. 8 - - je pohon 177 zakreslen pouze na jednom podpěrném ústrojí. Principiálně je možné upravit pohon pouze na středním kole 174 nebo na všech pojízdných kolech 174, 175, 176. Pohybuje-li se však více než jedno kolo, je třeba - mít v patrnosti, že při roztahování a skládání potrubních - soustav se kola otáčejí různými rychlostmi. Místo středního kola 174 lze- použít například housenkového pásu, místo krajních kol 175, 176 mohou být nohy 172, 173 opatřeny „ pojízdnými kladkami.

Na obr. 7 je znázorněno, jak -je podpěrný trámec 160 výkyvně - upevněn na trubce 122 v blízkosti držáku. Podpěrný - trámec 160 je přírubami 165, 166 připevněn - k přídržnému dílu 162 stejným způsobem, jakým je držákový díl 152 - připevněn ke střední trubce 122. Přídržný - díl 162 je uložen - otočně vzhledem k - dalšímu přídržnému dílu 161 stejným způsobem, jako držákový díl 152 na dalším držákovém dílu 151.

Aby se podpěrný trámec 160 nemohl - otáčet vůči přímce procházející přívodní trou- bou, jsou zde upraveno táhla 181, 182. Ve srovnání š - provedení podle obr. 1 a 2 je krajní výstupní trubka 113 podle obr. 8 prodloužena o - trubkový úsek 113a, zatímco konec táhla 182 je - výkyvně uložen na další krajní výstupní trubce 123. Na druhém konci táhel 181, - 182 je - výkyvně uložen běžec 183, který se kluzně pohybuje v drážce 184, která může být -upravena - přímo v podpěr-, ném trámci 160 nebo v části uložené na horní straně podpěrného trámce 160. Když se zavlažovači zařízení roztahuje nebo skládá, pohybuje se běžec 183 v - drážce 184 a udržuje trámec - 160 v kolmé poloze - vůči přímce procházející rozváděčem. Je samozřejmé, že k udržení správné orientace trámce - 160 může být použito jakékoli jiné konstrukce . než jsou - táhla a běžec s drážkou.

V -provedení podle obr. 3 a 4 musejí být

19S podpěrné trámce 160 připevněny к trubkám jiným způsobem než jak ukazuje obr. 7 a 8, ale tyto trámce 160 s nohama a kolečky, opatřené s výhodou pohonem, mohou být stejné nebo podobné. Místo toho může být trámec 160 uložen otočně kolem hřídele 143. Trámec 160 může být připevněn přímo ke hřídeli 143 nebo může být uložen jiným způsobem, například na dolní straně potrubní spojky 114.

Soustava táhel 181, 182 s běžcem 183 a drážkou 184 může být stejná jako v provedení v obr. 8.

Místo hnacího ústrojí ve tvaru koleček nebo housenkových pásů lze použít к přemísťování rozstřikovací trysky a výstupního rozváděče vzhledem к přívodní troubě jiného pohybového ústrojí. Tak například

725 lze použít potrubního systému. Potrubní systém může být vytvořen tak, že síla vznikající v tomto systému při roztahování zavlažovacího zařízení přitlačuje některé potrubní spojky jedné potrubní soustavy к protilehlým potrubním spojkám druhé potrubní soustavy. Při skládání zavlažovacího zařízení přitahuje potrubní systém jednoduše jeden konec potrubních soustav ke druhému. Síla v potrubním systému může být vytvářena ústrojím poháněným tlakem vody v potrubí.

¹ К dopravě zavlažovacího zařízení z jednoho místa zavlažování na druhé je zařízení podle obr. 8 opatřeno dvěma nosníky 185, 186, které jsou uloženy na kole, přičemž jeden z nich je opatřen tažným hákem 187.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT

   1. Zavlažovači zařízení к vedení vody od zdroje к pohyblivému místu spotřeby, zejména zavlažovači zařízení pro velké plochy, tvořené vzájemně spojenými trubkami nesenými podpěrným ústrojím, vyznačené tím, že sestává ze dvou skládacích potrubních soustav (110, 120, 210, 220) paralelně připojených к přívodní troubě (101, 201) a ústících do společného výstupního rozváděče (105, 205), z nichž každá je tvořena tuhými trubkami (111, 112, 113, 121, 122, 123, 211, 212, 213, 221, 222, 223) uloženými v jedné rovině a vzájemně propojenými průchozími kloubovými potrubními spojkami (114, 124, 214, 224), přičemž obě potrubní soustavy (110, 120, 210, 220) jsou spolu spojeny držáky (103, 203.) pro zajištění vzájemné polohy trubek (111, 112, 113, 121, 122, 123, 211, 212, 213, 221, 222, 223).
2. 2. Zavlažovači zařízení podle bodu 1 vyznačené tím, že trubky (112, 122) obou potrubních soustav (110, 120) jsou uloženy křížem přes sebe a uprostřed opatřeny držáky (103) tvořenými dvěma nad sebou uloženými otočnými držákovými díly (151, 152), přičemž jeden držákový díl (151) je vynalezu spojen s trubkou (112) jedné potrubní soustavy (110) a druhý držákový díl (152) s trubkou (122) druhé potrubní soustavy (120). 1
3. 3. Zavlažovači zařízení podle bodu í, vyznačené tím, že obě potrubní soustavy (210, 220) jsou uloženy vedle sebe a vzájemně spojeny držáky (203) na každé druhé potrubní spojce (214, 224).
4. 4. Zavlažovači zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že některé dvojice trubek (112, 122, 212, 222) jsou spojeny s otočným podpěrným trámcem (160) uloženým na nohách (171, 172,' 173) opatřených pojízdnými koly (174, 175, 176 j, přičemž jedno pojízdní kolo (174) je spojeno s pohonem (177).
5. 5. Zavlažovači zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že otočný podpěrný trámec (160) je uchycen pod držákem (103) na přídržném dílu (161) upevněném na trubce (112, 122).
6. 6. Zavlažovači zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že otočný podpěrný trámec (160) je uložen na dolní straně potrubní spojky (114, 124).