CS195524B1 - Zapojení pro resynchronizaci generátoru vzorkovacích pulsů - Google Patents

Description

Vynález se týká zapojení obvodů pro resynchronizaci generátoru vzorkovacích pulsů pro snímání děrovaného nosiče informace neopatřeného synchronizačními otvory, například děrného štítku, sestávající z děliče polohových pulsů transportních elementů dekodéru stavů tohoto děliče a dalších pomocných obvodů.

Známá zapojení bud resynchronizace nevyužívají, nebo využívají několika resynchronizačních snímačů, převážně fotoelektrických, umístěných v průběhu transportu. Jsou známa i zapojení odvozující resynchronizaci od vzorkování signálu fotosnímaců několika polohovými pulsy a vyhodnocováním jejich sou činů.

Kvalitativního pokroku v této oblasti umožňuje dosáhnout zapojení pro resynchronizaci generátoru vzorkovacích pulsů, jehož podstatou je, že vstup děliče polohových pulsů je spojen s výstupem prvního součinového hradla, na jehož první vstup je připojen výstup prvního součtového hradla, jehož první vstup je připojen na výstup generátoru polohových pulsů transportních elementů, přičemž výstupy děliče polohových pulsů jsou propojeny se vstupy dekodéru stavů, jehož jeden z výstupů je spojen na první vstup druhého součinového hradla, jehož výstup je připojen na druhý vstup prvního součtového hradla, přičemž další z výstupů dekodéru stavů je připojen na první vstup třetího součinového hradla, jehož výstup je připojen na vstup spouštového obvodu, jehož negativní výstup je přiveden na druhý vstup prvního součinového hradla.

Zavedením resynchronizace a tuto umožňu2 jícího zapojení do obvodů generátoru vzorko vacích pulsů je zajištěna optimální poloha vzorkovacího pulsu po celé délce snímaného nosiče informace. Zapojení resynchronizač nich obvodů podle vynálezu umožňuje s minimálními materiálovými nároky zajistit resynchronizaci od každé sejmuté informace. Tento způsob resynchronizace tedy dovoluje eliminovat nejen odchylky od ideální transportní rychlosti v dopravní dráze nosiče informace, ale i odchylky od normativního umístění otvorů nesoucích informaci. Současně se při využití resynchronizace snižuj nároky na nastavování a údržbu transportní dráhy a na kvalitu snímaného nosiče informace .

Na obr. 1 je znázorněno zapojení podle vynálezu, na obr. 2 je časový diagram normálního umístění vzorkovacího pulsu e_ proti třem různým stopám datovým, označeným £, b_ a £. Pod nimi jsou ve spodních dvou řádcích nakresleny polohy vzorkovacích pulsů pravého i levého f_ mezního stavu, na obr. 3 je zakreslen stav, kdy hrozí nebezpečí nadměrného zpoždění vzorkovacího pulsu, na obr 4 je oproti tomu zakreslen stav, kdy vzorkovací puls příliš předbíhá a na obr. 5 je znázorněn vztah výstupních signálů dekodéru stavů a pulsů z generátoru polohových pulsů h.

Vstup děliče polohových pulsů J_ je spoje s výstupem prvního součinového hradla 2_, na jehož první výstup je připojen výstup prvního součtového hradla 3_, jehož první vstup je připojen na výstup generátoru polohových pulsů transportních elementů 4, přičemž výstupy děliče polohových pulsu jsou propojeny se vstupy dekodéru stavů 5, jehož jeden z výstupů je spojen na první vstup druhého součinového hradla 6. Jeho výstup je připojen na druhý vstup prvního součtového hradla přičemž další z výstupů dekodéru stavů 5. je připojen na první vstup třetího součinového hradla jehož výstup je připojen na první vstup třetího součinového hradla_7_, jehož výstup je připojen na vstup spouštového obvodu 8, jehož negativní výstup je přiveden na druhý vstup prvního součinového hradla

Dále druhé vstupy druhého a třetího součinových hradel 6 a 7, jsou spojeny a připojeny na výstup klopného obvodu jehož nastavovací vstup je spojen s výstupem třetího součtového hradla JO, a jehož nulovací vstup je spojen s výstupem druhého součtového hradla 11.

Během snímání nosiče informace přicházejí polohové pulsy k, 1, a m 2 výstupu generátoru £ na jeden ze vstupů hradla 3, dále procházejí přes hradlo 2. a krokují dělič polohových impulsů J. Perioda děliče J_ odpovídá přibližně počtu polohových pulsů, připadajících na jednu roztec mezi po sobě následujícími znaky na snímaném nosiči informace. Dekodér stavů děliče 5_ vytváří potom na základě stavů děliče J na svých výstupech jednak vzorkovací puls e_, jednak pulsy odpovídající pravému £ a levému £ meznímu stavu.

Pro správné snímání lze považovat za ideální, je-li vzorkovací puls e_ umístěn v' jedné z vnitřních dvou čtvrtin délky datového pulsu a^ b_ nebo £, jak je ukázáno na obr. 2. Podle toho je také v.oleno umístění pulsů pro vyhodnocení .pravého a levého mezního stavu. Polohy, kdy se vzorkovací puls _e posunul mimo svou ideální polohu, jsou znázorněny na obr. 3 a 4,.

V obou případech dojde k tomu, že jeden z vymezovacích pulsů vnikne do vlastního snímacího pulsu. V zapojení podle vynálezu je vytvářen zidealizovaný datový puls na

Claims (3)

1. Zapojení pro resynchronizaci generátoru vzrkovacích pulsů pro snímáni děrovaného nosiče informace neopatřeného synchronizačními otvory, například děrného štítku, sestávající z děliče polohových pulsů transportních elementů, dekodéru stavů tohoto děliče a dalších pomocných obvodů, vyznačené tím, že vstup děliče polohových pulsů /1/ je spojen s výstupem prvního součinového hradla /2/, na jehož první vstup je připojen výstup prvního součtového hradla /3/, jehož první vstup je připojen na výstup generátoru polohových pulsů transportních elementů /4/, přičemž výstupy děliče polohových pulsů /1/ jsou propojeny se vstupy dekodéru stavů /5/, jehož jeden z výstupů je spojen na první vstup druhého součinového hradla /6/, jehož výstup je připojen na druhý vstup součtového hradla /3/, přičemž další z výstupů dekodéru stavů /5/ je připojen na první vstup třetího součinového hradla /7/, jehož výstup výstupu klopného obvodu 9_. Při každém cyklu děliče J_ je potom stav klopného obvodu _9 porovnáván se vzorkovacím pulsem pravého mezního stavu na hradle 7 a se vzorkovacím pulsem levého mezního stavu na hradle 6.

V situaci podle obr. 3 dojde potom k signálu na výstupu hradla £ a puls levého mezního stavu se přičte přes hradlo 3_ k polohovým? pulsům a zvýší stav čítače J o jeden krok.

Tím dojde k posunutí vzorkovacího pulsu o jednu rozteč polohových pulsů doleva vůči datovému signálu. Současně dojde, k posuvu i obou vymezovacích pulsů. V situaci podle obr. 4 dojde potom k signálu na výstupu hradla 7, čímž se vybudí spoušťový obvod 8, a ten svým negativním výstupem potlačí přes hradlo _2 jeden polohový puls. Tím dojde k posunutí vzorkovacího pulsu o jednu rozteč polohových pulsů doleva vůči datovému signálu.

Zidealizovaný datový puls není ideálně vystředěn z toho důvodu, že začíná od náběžné hrany prvního z datových pulsů /viz obr. 2/, která přes hradlo 10 vybudí klopný obvod £, končí od týlové hrany prvního z končících datových pulsů, která přes hradlo 1 1 klopný obvod 9_ nuluje. Z toho důvodu v důsledku korekce vzorkovací puls je posunut ve většině případů poněkud doleva vůči střední poloze.

Tímto způsobem se vytváří malá rezerva vůči korekci pravým mezním stavem, která se uplatňuje až v následující datové pozici, než ke které byla mezní odchylka vyhodnocena, na rozdíl od korekce levým mezním stavem, který koriguje okamžitě a je platný již pro tutéž datovou pozici, ve které byla odchylka vyhodnocena.

Výhodou vytváření židealizovaného datového pulsu pomocí Čelních a týlových hran je nejmenší možnost vzniku neúměrné korekce například poškozenými okraji informačních otvorů nebo překrýváním následujících otvorů v důsledku zakřivení nosiče informace v transportním mechanismu.

Y N A L E Z U je připojen na vstup spouštového obvodu /8/, jehož negativní výstup je přiveden na druhý vstup prvního součinového hradla /2/.

2. Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím, že druhé vstupy druhého a třetího součinových hradel /6, 7/ jsou spojeny a připojeny na výstup klopného obvodu /9/, jehož nastavovací vstup je spojen s výstupem třetího součtového hradla /10/, a jehož nulovací vstup je spojen s výstupem druhého součtového hradla /11/.

3. Zapojení podle bodů 1 a 2, vyznačené tím, že první vstup třetího součtového hradla /10/ je připojen na výstup obvodu pro vytváření impulsu od náběžné hrany vstupního signálu /121/ a první vstup druhého součtového hrdla /11/ je připojen na výstup obvodu pro vytváření impulsu od týlové hrany vstupního signálu /131/ a současně vstupy obou obvodů /121, 131/ jsou spolu spojeny, přičemž takto zapojených obvodů je nejméně jedna dvojice.