Vynález se týká průtokoměru pro průběžné měření kapalin v prostředí podtlaku nebo volného vzduchu. Průtokoměr lze použít např. pro měření množství mléka nadojeného od jedné dojnice nebo skupiny dojnic.

Doposud známá zařízení k měření množství nadojeného mléka jsou založena na principu poměrového oddělování průtočného množství do odměrných nádobek se stupnicí nebo na základe objemového nebo hmotnostního dávkování. Zařízení k poměrovému oddělování průtočného množství mléka do odměrných nádobek je v podstatě redukovaná odměrná nádoba. Poměrové oddělování je řešeno několika způsoby, jako např. uspořádáním kalibrovaných otvorů po obvodě sběrná nádobky, takže z jednoho otvoru je zachycováno mléko do odměrné nádobky se stupnicí. Další varianta spočívá v oddělování poměrového množství přitékajícího mléka Venturiho trubicí, kde se opět poměrové množství mléka zachycuje do odměrné nádobky se stupnicí. Nevýhody těchto zařízení a způsobů měření spočívají především v tom, že nelze registrovat součtovou hodnotu množství mléka na počitadle. Odečítání naměřených hodnot je proto nutno provádět opticky, což je časově náročné.

Další zařízení je už v podstatě průtokoměr, pracující na principu dvou sklopných misek, uložených na hřídeli, jejichž plnění je střídavé, např. po 0,1 kg a každé sklopení a tím vyprázdnění misky je registrováno mechanicky na počitadle. Tento způsob měření, založený na dávkování, neumožňuje kontinuální měření, což je jeho hlavním nedostatkem. Přesnost měření je závislá na průtočném množství mléka s tím, že při minimálním přítoku je způsobena chyba minusová a naopak při maximálním přítoku plusová.

I když tyto plus-minusové chyby se vztahují při cejchování na střední hodnotu, je chyba v přesnosti měření vyšší než ± 5 Z. Z těchto důvodů nevyhovuje zootechnickýra požadavkům .

Měření průtoku dávkování je založeno na principu objemového měření, což je v podstatě dávkování při naplňování a vyprazdňování jednotlivých komor. Objemové množství je stanoveno např. výškovým nastavením elektrod v komoře, takže po dosažení určité výsky sloupce mléka dochází k otevírání výtokového ventilu a současně zavírání přítoku do této nádobky při změně toku mléka do druhé nádobky. Tento způsob měření je poměrně nepřesný a to zejména vlivem pěnění mléka. Toto zařízení rovněž neumožňuje, vzhledem k principu dávkování, automatické řízení procesu dojení.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny průtokoměrem pro průběžné měření kapalin v prostředí podtlaku nebo volného vzduchu*jehož podstata spočívá v tom, že je tvořen pláštěm zdola uzavřeným dnem a shora víkem, v kterémžto plášti je zdola k víku upevněn plášt odlučovací komory vzduchu zaústěný do měrné komory. Komora je opatřena škrticím štěrbinovým otvorem a je uchycena k přírubě závěsu, který prochází víkem a je připojen k tenzometrickému snímači, upevněnému shora na víku. Ve. víku je vytvořen vtokový kanál, vyústující nad clonou, upevněnou v odlučovací komoře vzduchu zdola k víku, zatímco ve dne je vytvořen výtokový otvor. Plást odlučovací komory vzduchu je zdola opatřen rameny s pružinami, které jsou ukotveny v přírubě závěsu. V horní části pláště odlučovací komory vzduchu jsou vytvořeny odv zdušňovací otvory. Ve dně je vytvořen otvor s regulačním šroubem, pod nímž je ke dnu zavěšena vzorkovnice. Tenzometrický snímač je opatřen tlumičem otřesů a držákem.

Průtokomer umožňuje průběžnou registraci hmotností průtočného množství mléka, které protéká měrnou komorou a škrticím štěrbinovým otvorem. Konstrukční uspořádání průtokoměru umožňuje jeho snadné připojení k potrubí nebo mezi potrubí a dojící soupravu. Naměřené hodnoty mohou být dálkově převáděny na počítadlo nebo i současně na zapisovací jednotku. Průtokomer podle vynálezu dále umožňuje regulací průtočného množství kapaliny nebo vyřazení z Činnosti zařízení, jímž je kapalina k průtokoměru přiváděna. Při použití průtokoměru např. u dojícího stroje lze signalizovat snížení průtočného množství mléka podle stanovených požadavků nebo vyřazení dojícího stroje z Činnosti s návazností na jeho automatické snímání. V technologické lince proto tvoří tento průtokomer hlavní automatizačnx prvek. Průtokomer lze použít pro různé provozní účely, jako měření mléka od jedné dojnice nebo od skupiny dojnic. Lze jej použít pro průběžné zjištování intenzity dojení.

Průtokomer umožňuje přesnou evidenci nadojeného mléka od jednotlivých dojnic a tím podchycení jejich produkčních schopností. Rovněž se vytvoří vhodné podmínky pro stanovení krmné dávky podle dojivosti a podává přehled o kvalitě práce dojíce.

Příklad provedení průtokoměru pro průběžné měření kapalin v prostředí podtlaku nebo volného vzduchu podle vynálezu je schématicky znázorněn na připojeném výkřesu, který představuje celkový pohled na průtokomer.

Průtokomer je tvořen pláštěm 13, shora uzavřený víkem 3. a zdola dnem 1 6. Uvnitř pláště 13 je zdola k víku 3. upevněn plást odlučovací komory vzduchu 19, vytvářející odlučovací komoru vzduchu 12. Plást odlučovací komory vzduchu 19 je zaústěn do měrné komory 7.» uchycené k přírubě 20 závěsu 5_, který prochází víkem 3. a který je připojen k tenzometrickému snímači 2_, uchycenému shora k víku 3_. V horní části odlučovací komory vzduchu 1 2 je zdola k víku 3_ upevněna clona 4. Ve víku 3 je vytvořen vtokový kanál 1 1 , vyústující nad clonou £ v odlučovací komoře vzduchu 12. V měrné komoře 1_ je vytvořen škrtící štěrbinový otvor 1 4 . Plást odlučovací komory vzduchu 19 je opatřen několika rameny 6_, na jejichž konce jsou uchyceny pružiny 15, ukotvené v přírubě 20 závěsu 5_. Ve dně 16 pláště 1 3 je vytvořen výtokový otvor 17 a otvor 18 s regulačním šroubem 8_, pod nímž je ke dnu 1 6 uchycena vzorkovnice 2· ^v horní části pláště odlučovací komory vzduchu 12 jsou vytvořeny odvzdušnovací otvory 21 . Tenzometrický snímač 2_ je elektrickým vodičem 10 napojen na nezná2ornený napájecí zdroj. Shora je tenzometric ký snímač 2_ opatřen držákem s tlumičem otřesů 22.

Při použití průtokoměru k měření množství nadojeného mléka při strojním dojení se průtokomer připojuje k dojícímu zařízení podle jeho uspořádání a to buď přímo na potrubí nebo na konstrukcí dojicího stání. K zavěšení slouží např. držák JK Současně se při pojuje .elektrický vodič 1 0 k napájecímu zdroji s příslušným integračním článkem pro záznam součtové hodnoty průtočného množství mjéka. Podle požadavku na způsob měření lze připojit paralelně s integračním článkem zapisovací jednotku, sloužící pro záznam okamžitého průtoku mléka. Při vlastním měření se připojí ke vtokovému kanálu mléčná hadice dojicí soupravy a výtokový otvor 17 je propojen s mléčným potrubím. Přitékající mléko vtokovým kanálem 1 1 do odlučovací komory vzduchu 12 tvoří směs se vzduchem, který se u dojící soupravy přisává do mléka pro zvýšení jeho průtočné rychlosti. Tento vzduch se oddělí v odlučovací komoře 12 od mléka odlučovacími otvory 21 do mezistěnného prostoru mezi pláštěm 13 průtokoměru a pláštěm odlučovací komory vzduchu 19 , odkud se dostává zpět do mléka, s nímž vytéká výtokovým otvorem 1 7 do mléčného potrubí. Clona _4 usměrňuje mléko na plást odlučovací komory vzduchu 19, po němž stéká do podstavené měrné Komory 7, jejímž škrtícím štěrbinovým.o tvorem 14 protéká na dno 16 průtokoměru a odtud výtokovým otvorem 17 do mléčného potrubí. Protékající mléko měrnou komorou 7 působí silově na měrnou komoru _7. a přes závěs _6 se přenáší na tenzometrický snímač 2, z něhez je silové působení převáděno na integrační článek a příslušné počitadlo nebo na raznici příslušné karty dojnice. Silové působení hmotnosti mléka v měrné komoře 1_ na tenzometrický snímač 2_ je závislé na průtokovém množství mléka. Pří vtoku většího množství mléka do měrné komory 7_ se vlivem škrtícího štěrbinového otvoru 14 změní výška hladiny mléka, která je přímo úměrná k jeho průtočné hmotnosti.

Měrná komora 2. se závěsem 5. je vy středěna pružinami 1 5 , které současně tlumí její případné výkyvy. Průtokomer je možno připojit např. držákem J_, mezi nějž a průtokoměr je vložen tlumič otřesů 22,

Pro možnost odebírání poměrového množství mléka slouží vzorkovnice 2 ’ uclj-cená ke dnu 16 průtokoměru pod otvorem 18 s regulačním šroubem 8..

Průtokomer podle vynálezu lze využít jako .měřící regulační automatizačnx prvek u všech technologických linek, kde je kapalina dopravována působením tlaku nebo samospádem v prostředí volného vzduchu.

“Vhodné podmínky pro využiti průtokoměru jsou proto nejen v z e-cedě 1 e s v x při dojení krav nebo ovcí, ale i v potravinářském a chemickém průmyslu, zejména pro kontinuální měření dávek jednotlivých přísad různých směsí podle receptur.