CS195028B1 - Zařízení pro ovládání spínacího zařízení - Google Patents

Description

(⁵⁴) Zařízení pro ovládání spínacího zařízení

Vynález se týká zařízení pro ovládání spínacího zařízení používané zejména u Časových a sazbových spínačů. Nq vstupu zabírá ovladač s dvojicemi jezdců programového kotouče a njr výstupu ovládá polohu spínacího zařízení, např. kontaktního mechanismu. Pomalý pohyb spínacích jezdců se mění na mžikové překlopení z jedné krajní polohy do druhé v čase seřízeném polohami jezdců na stupnici programového kotouče podle pevného ukazatele. Obě krajní polohy spínacího zařízení se střídají, jedna může být např. zapínací a druhá vypínací.

Jsou známa různé provedení ovladačů spínacího zařízení, které je možno rozdělit do dvou skupin. V prgní skupině jsou ovladače, u kterých se vstupní Člen zabírající s postupujícími jezdci programového kotouče bud pravidelně pootáčí v jednom smyslu nebo se vrací vždy do stejné výchozí polohy a tyto můžeme nazvat ovladače postupné. V druhé skupině jsou ovládače, u kterých se vstupní Člen překlápí střídavě z jedné krajní polohy do druhé a tyto můžeme nazvat ovládače klopné.

U postupných ovládačů'jsou jezdci na programovém kotouči obvykle jednotné a střídání funkcí se zabezpečuje v samotném mechanismu ovladače většinou blokováním a uvolňováním per kontaktního svazku na vhodně tvarovaných rohatkách nebo vačkách. Při tom se využívá pružnosti kontaktních psr k pomalému napínání a mžikovému vypouštění. U jiných konstrukcí postupných ovladačů se k napínání a vypouštění používá pemocné pero s

195 028

19S 028 hvězdicí 9 mžikový pohyb vznikne zapadnutím pera s kladičkou mezi dvě sousední ramena hvězdice. Jako kontaktní mechanismus může potom posloužit nějaká samostatná jednotka, např. mikrospínač. V jiném, ale mechanicky náročnějším uspořádání, se postupný a mžikový pohyb rohatky vytváří soustavou dvou nebo více pák opojených s pružinami. Jedna páka je v záběru s jezdci programového kotouče, pomalu se napíná až do vypuštění, kdy mžikovým zpětným pohybem posune rohatku pomocí západky, nebo střídavě natáčí vačku pomocí dvojpolohového mechanismu. U klopných ovladačů se vždy používají dvojice jezdců; kde každý jezdec v této dvojici má jedno určité vyhotovení, které zprostředkují překlápění vstupního členu ovládače a tím se zabezpečuje střídání funkcí. Jeden druh jezdce je potom např. zapínacl a druhý vypínací. V dosud používaném provedení jsou jezdce opatřeny záběrovými kolíčky a vetupní Člen ovládače jé tvořen dvojrámenným křidélkem, u kterého s jedním ramenem zabírá zapínací jezdec a s druhým ramenem vypínací jezdec. Záběrové kolíčky se pohybují po koncentrických kruhových drahách různého poloměru a osa přepínacího křidélka, které je rovnoběžná s osou programového kotouče, leží mezi oběma kruhovými dráhami. Na oae přepínacího křidélka je pevný unéěeč, který ovládá volně otočnou kulisu. Unášeč je vázaný a klopnou pružinou vléaenkového tvaru, která je přibližně v střední poloze nejvíce stlačené a tak vzniká bod zvratu. V klidové poloze je unášeč vždy v jedné z krajních poloh a při záběru přepínacího křidélka s některým jezdcem se začne pomalu natáčet a napínat pružinu až do bodu zvratu, kdy nastane působením pružiny mžikoýý pohyb až do druhé krajní polohy. Při tomto mžikovém pohybu strhne unášeč kulisu, která má přibližně poloviční výkyv v porovnání s unášečem a kulisa změní polohu spínacího mechanismu, např. kontaktního svazku. Tento stav trvá až do příchodu dalšího jezdce s opačnou funkcí, který se dostane do záběru á druhým ramenem přepínacího křidélka a celý pochod probíhá podobně, ale v. obráceném smyslu točení unéšeče. U takového klopného ovládače se příznivě uplatní kinetické energie, vzniklé pohybem unéšeče po dosažení bodu zvratu, vzniká t3k zesilující účinek a v porovnání s postupnýmo ovládači, které přímo napínají pero kontaktního mechanismu a jsou proJto jednodušší, se vystačí za jinak stejných podmínek s menší silou na spínacím jezdci a získé ae větší spolehlivost funkce. Dosažení podobné spjbehlivosti u postupných ovladačů vede k výše popsaným pákovým mechanismům, které jeou ale v porovnání s klopným ovládačem složitější. Z těchto důvodů se klopné ovládače používají u náročnějších spínačů poháněných hodinovým strojem q postupné ovládače a přímým napínáním per kontaktního mechanismu u méně náročných spínačů poháněných synchronním motorkem. Výhodou klopného ovládače proti postupnému je i to,že každý druh jezdce mé jednoznačnou funkci, např. zapínání nebo vypínání a tím se usnadňuje seřizování programového kotouče a zamezuje se případnému obrácení funkcí.

Nevýhodou klopného ovládače v uvedeném uspořádání jsou poměrně velké nároky na prostor, způsobené pohybem ovládacích kolíčků po dvou koncentrických drahách. Tím ae vynucuje umístění Části ovládače pod obvod programového kotouče a je znemožněno vícenásobné uspořádání s dvěma až Čtyřmi programovými kotouči na společné ose, které se v posledním čase vyžaduje pro různé spínací úkony,např. pro ovládání trojtarifu nebo Čtyř tarifu.

Při řešení těchto spínacích úkonů s jedním programovým kotoučem jsou nutná složité nástavby pro ovládání na vrchní i spodní straně kotouče a celé zařízení je proto drahé a má omezené možnosti v porovnání se stavebnicovým uspořádáním vícekotoučovým.

Uvedené nedostatky v rozhodující míře odstraňuje zařízení pro ovládáni spínacího zařízení, zejména pro programové spínače poháněné hodinovým strojem, sloužící pro převedení pomalého pohybu spínacích jezdců na mžikovou změnu polohy spínacího zařízení s klopnou pružinou podle vynálezu. Zařízení sestává z programového kotouče s jezdci,které zabírají s ovládacím zařízením. Jeho podstata spočívá v tom, že k ose programového kotouče je kolmé osa ovládače, na kterou je pefcně připojen záběrový segment, volně nasunuta kulisa a přestavitslně upevněn unášeČ. Kulisa může mít pracovní pltoohu šroubovicového tvaru, které je v záběru s ovládacím členem spínacího zařízení. Kulisa může být opatřena vačkovou plochou tvořící Čelní ovládání. Segment a kulisa mohou být zhotovené z plastu.

Výhodou uspořádáni podle vynálezu je, že kulisa ovládá spínací zařízení posuvným pohybem buá na šikmé boční ploše nebo na Čelní ploše tvaru vačky. Ovládací plocha je uspořádána tak, aby v ob.ou krajních polohách kulisy vznikal přídržný účinek vlivem zpětného působení spínacího zařízení, kterým může být mikrospínač, kontaktní svazek, můstkový kontakt nebo libovolný spínací mechanismus ovládaný posuvným pohybem. Uvede ným zařízením se pomalý pohyb jezdců přemění v mžikové působení spínacího zařízení při potřebě relativně malé síly, protože na bezpečné ovládání spínacího zařízení se vystačí s pružinou slabší než u současných zařízení. Tím se také umožňuje současné působení jezdců u vícekotoučového uspořádání. Podmínkou správné funkce je pouze symetrická poloha záběrového segmentu v obou krajních polbhách vůči drahám spínacích jezdců, což se zabezpečí seřízením pblohy unéšeče na ose ovládače. Potom působí ovládač správně v Čase seřízeném na programovém kotouči bsz ohledu na tvar jezdců nebo na tvar segmentu, pokud tyto tvary jinak nebrání funkci mechanismu. Další výhodou tohoto uspořádání je možnost rozmístění součástí na minimální prostor, přičemž je celý Ovládač umístěn mimo plochu programového kotouče, který může být poměrně malý s jen jeho jezdce zasahují do dráhy záběrového segmentu. Tím se také umožňuje stavebnicové konstrukce s větším počtem programových kotoučů s ovládači umístěnými nad sebou, sestava programových kotoučů se při tom může vyjmout a opět nasadit bsz nutnosti demontáže ovládačů. Takto se jednoduchým způsobem a na malém prostoru dosáhnou kombinace potřebné pro různé spínací cykly, s ohledem na malou silu potřebnou pro napínání jednotlivých ovládačů je možný pohon programových kotoučů hddinovým strojem be z překročení přípustné hodnoty kroutícího momentu na hřídeli programových kotoučů.

Příklad uspořádání podle vynálezu je znázorněn na připojeném výkresu, kde obr. 1 představuje nárys s vyznačením záběrových částí spínacích jezdců, obr. 2 představuje bokorys a obr. 3 půdorys spolu s částí programového kotouče, na kterém je upevněna _dedna dvojice spínacích jezdců a kde jsou vyznačeny dráhy těchto jezdců /1,0/, na kte* rých vzniká dotyk se záběrovým segmentem. Na obr. 4 je v náryse znázorněna vzájemná poloha unášeče a kulisy v poloze zapínací 1 a na obr. 5 v poloze vypínací O.

19S 028

Na obr. 6 je schematicky naznačen vačkový tvar kulisy a polohy kontaktního zařízení pro případ Čelního tovládání.

Na ovládači 1 je otočně uložena osa 2 ovládače, na které je pevně nalisovaný záběrový segment 3, volně nasunuta kulisa 4 a eeřiditelně připevněný unášsč 5. Unášeč 5 je spojený s klopnou pružinou 6 vlásenkového tvaru, která je jedním koncem uložena na vodicím čepu 7 pevně spojeným s nosnou části ovládače 1 a druhým koncem na unááecím Čepu 8, který je excentricky upevněný na unášeč i Obě krajní polohy kulisy £ jsou vymezeny zarážkami 15 na nosné Části ovládače 1, o které se kulisa 4 opírá svým vymezovacím ramenem 16. Na protilehlé straně kulisy 4 je pracovní plocha 17 tvaru šroubovice, která je v záběru s ovládacím členem 18 spínacího zařízení 19. Na pracovní ploše 17 kulisy £ je přídržná hrana 20. Namísto pracovní plochy 17 šroubovicového tvaru se může použít tvar kulisy 21 s čelním ovládáním 21. která zabírá s ovládacím členem 18 spínacího zařízení 19 prostřednictvím vačkové plochy 22. Na programovém kotouči 11 jeou upevněné zapínací jezdce 9 a vypínací jezdce 10, programový kotouč 11 se otáčí na ose

12.

Poloha klopné pružiny 6 je volena tak, aby přibližně v polovittě výkyvu unášeče % byla maximálně stlačená, takže v této poloze vzniká bod zvratu. Stlačování klopné pružiny 6 prostřednictvím unášeče 2 vzniká při záběru segmentu 3 buá se zapínacím jezdcem 9 na jeho dráze I, nebo s vypínacím jezdcem 10 na jeho dráze O. Při záběru s některým z jezdců se záběrový segment 3 natáčí až do bodu zvratu, kdy nastane překlopení v klopné pružině. Tento mžikeýý pohyb se přenese z unášeče 5 na kulisu 4 prostřednictvím záběrového čepu 13. který se pohybuje ve výřezu 14 kulisy 4 a přesune kulisu £ z jedné krajní polohy do druhé. Přídržná hrana 20 zabezpečuje stabilitu polohy kulisy 4 při pomalém pohybu záběrového segmentu 3 až do bodu zvratu, kdy nastane mžikové překlopení.

V případě kulisy 21 s čelním ovládáním je celý proces analogický s tím rozdílem, že spínací zařízení se neovládá pohybem rovnoběžným.s osou 2 ovládače, ale pohybem k této ose kolmým.

Vynálezu se použije u programových - sazbových a časových spínačů, zejména v případě pohonu hodinovým strojem.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (4)

1. Zařízení pro ovládání spínacího zařízení, zejména pro programové spínače poháněné hodinovým strojem sloužící pro převedení pomalého pohybu spínacích jezdců na mžikovou změnu polohy spínacího zařízení s klopnou pružinou, sestávající z programového kotouče s jezdci, které zabírají s ovládacím zařízením, vyznačující se tím,že k ose /12/programového kotouče /11/je kolmé osa /2/ ovládače /l/,na kterou je pevně připojen záběrový segment /3/,volně nasunuta kulisa /4,21/a přestavitelně upevněn unášeč /5/.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím,'že kulisa /4/má pracovní plochu /17/šroubovicováho tvaru,které je v záběru s ovládacím členem /18/spínacího zařízení /19/.

195 028

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující ae tím, že kulisa /21/ je opatřena vačkovou plochou /22/ tvořící Čelní ovládání.

4. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že segment /3/ a kulisa /4,21/ jsou zhotovená z plastu.

6 výkresů