CS151592A3 - Line-coupling equipment operating on decametric waves between twonon-balanced and one balanced lines - Google Patents

Description

-1- sdvokéU.^. SÍSÍH PRAHA i; Žňhá-25...

PV P5~P5~ PZ

VAZEENI ZAŘÍZENI NA DEKAMETRICKICH VLNÁCHA JEDNÍM SObNZERNÍM VEDENÍM

Oblast techniky

Vynález se týká vazebního zařízení na dekametríckých vlnách pro volitelnou vazbu prvního nesouměrného vedení nebo prvníhonesouměrného vedení a druhého nesouměrného vedení se základnímsouměrným vedením. Vynález se dále týká vysílací stanice majícíalespoň jedno takové vazební zařízení.

Dosavadní stav techniky

Vazební zařízení typu definovaného výše se používají na-příklad pro vazbu dvou vysílačů s jedním vyzařujícím prvkems možností potlačení vazby mezi jedním z těchto vysílačů a vy-zařujícím prvkem; oba vysílače, které jsou obecně stejné, dáva-jí tentýž signál. Následkem tohoto uspořádání když v některýchdenních hodinách se soudí, že výkon jednoho vysílače je dosta-tečný, druhý vysílač nepracuje. Nespotřebovává energii kroměv jiných hodinách, kdy je třeba celé vyzařované energie.

Zařízení známá pro vytvoření takového druhu vazby s vysí-lači o výkonu několika desítek k®, například 250 W a více,jsou vytvořena jako vazební obvody na 5 dB, magické prstenynebo diplexní obvody a každý vysílač je připojen k vyzařujícímuprvku readaptačním obvodem následovaným blokovacím obvodem kmi-točtů vysílaných druhým vysílačem.

Známá vazební zařízení jsou selektivní a vyžadují komutač-ní orgány pro pokrytí velké šířky pásma kmitočtů. Kromě tohovazební zařízení s blokovacím obvodem nejsou vhodné pro vazbudvou vysílačů pracujících na stejném kmitočtu. tfkolem předloženého vynálezu je odstranit nebo co nejvícezmenšit výše uvedené nevýhody dosavadního stavu techniky.

Podstata vynálezu

Vynález řeší úkol tím, že vytváří vazební zařízení na deka-metrických vlnách pro volitelnou vazbu prvního nesouměrného ve-dení nebo prvního nesouměrného vedení a druhého nesouměrného ve-dení se základním souměrným vedením, jehož podstata spočívá v tom,že první nesouměrné vedení je spojeno se základním souměrným ve-dením podle prvního spoje, který zahrnuje v sérii první komutá-tor (Kl), první výstup prvního komutátoru, první úsek (LI) -2— nesouměrného vedení, první konec prvního symetrizačního obvodu(Sl), první symetrizační obvod a první vstup druhého komutáto-ru (K2) a podle druhého spoje, který zahrnuje v sérii první ko-mutátor, druhý vstup prvního komutátoru, druhý úsek nesouměrné-ho · vedení, první přístup prvního konce druhého symetrizačníhoobvodu, druhý symetrizační obvod, druhý vstup druhého komutá-toru, přičemž druhé nesouměrné vedení je připojeno k základní-mu souměrnému vedení spojem, který otsiahuje druhý přístup prv-ního konce druhého symatrizačního obvodu, druhý symatrizačníobvod a druhý vstup druhého komutátoru a přičemž druhé nesou-měrné vedení a druhý úsek obsahují každý jeden ze dvou vodičů,které jsou ve vzájemném styku v sousední oblasti prvního koncedruhého symetrizačního obvodu.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu vazebnízařízení určené pro umožnění vazby dvou vysílačů s jedním vy-zařujícím prvkem obsahuje ovládací obvod zahrnující měřUcí pro-středky pro měření rozdílu fáze proudů protékajících druhým ne-souměrným vedením popřípadě druhým úsekem na úrovni oblasti proumožnění řízení rozdílu fáze mezi oběma vysílači.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezuvazební zařízení určené pro umožnění vazby dvou vysílačů s je-diným vyzařujícím prvkem obsahuje řídicí obvod opatřený měřicímprostředkem pro měření rozdílu fáze proudů protékajících ve druhém symetrizačním obvodu pro možnost řízení rozdílu fáze mezioběma vysílači·

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezualespoň jeden ze symetrizačních obvodů je symetrizační obvodvytvořený pomocí sekundárního souměrného vedení dané délky,jehož impedance se mění plynule z hodnoty Zd na jeho prvnímkonci na hodnotu Za podle funkce Z=f(x), kde Z je impedance vbodu sekundárního vedení vzdáleném o délku x od konce s impe-dancí Zd, kde x leží v intervalu od nuly do dané délky a f jedaná funkce taková, že křivka představující Z=fCx) v kartéz-ských souřadnicích vroviněiprotíná segment spojující koncekřivky nad středem segmentu a křivka monotonně roste z bodupro x=0 do průsečíku mezi křivkou a segmentem a monotonně klesáod tohoto průsečíku do bodu pro x rovné dané délce.

Vynález dále vytváří vysílací stanici na dekametrických vlnách, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje alespoň jed- no vazební zařízení definované výše. -3- Přehled obrázků na výkresech

Vynález je znázorněn na výkresech, kde obr.l znázorňujeschéma zařízení, ve kterém jeden vyzařující prvek může být po-dle předloženého vynálezu napájen jedním vysilačem nebo dvěmavysílači ze skupiny N vysílačů, obr.2 iznázornuje podrobněji jed-nu část zařízení z obr.l a obr.3a a 3b znázorňují schémata prozapojení měřicího prvku do zařízení z obr.2. Shodné součástijsou ve všech obrázcích označeny shodnými vztahovými znaky. Příklady provedeni vynálezu

Obr.l je částečné schéma vysílací stanice na dekametric-kých vlnách podle předloženého vynálezu. Tato vysílací stanicezahrnuje budovu, ze které je na obr.l znázorněna část zdi M.Uvnitř budovy je umístěno ĚT vysílačů El až EřT, kde N je číslocelé větší než jednička, které jsou určeny ke připojení k an-ténám umístěným vně budovy, z nichž je znázorněna pouze jednaanténa A.

Pro umožnění spojení mezi některou anténou stanice, jakoje anténa A, a vysílači El až ΕΗΓ, je uvnitř budovy umístěnmřížový přepínač G, který má N vstupů spojených K vedenímiCl až Cřf, která jsou nesouměrná, s výstupy K vysílačů a obsa-huje několik výstupů, z nichž každý je připojen k jedné anté-ně stanice. První a druhý výstup mřížového přepínače G jsoupřipojeny k anténě A.

Je třeba uvést, že v popisovaném příkladu provedení před-loženého vynálezu jsou vedení a úseky nesouměrných vedení tvo-řeny souosými kabely.

Druhý výstup mřížového přepínače G je připojen k anténě Aspojem, který obsahuje v sérii souosé vedení 2, symetrizačníobvod S2, druhý přístup komutátoru K2 se dvěma polohami, tentokomutátor a souměrné vedení 2· v tomto spojení mezi druhým vý-stupem mřížového přepínače G a anténou A. je vnitřní vodič sou-osého vedení 2 připojen ke druhému vstupu čtyřpolu tvořenéhosymeitrizačním obvodem S2.

První výstup mřížového přepínače G je připojen k anténěA dvěma spoji: prvním spojem, který obsahuje v sérii souosévedení 1, souosý dvoupolohový komutátor Kl, první výstup komu-tátoru K1 úsek LI souosého vedení, který tvoří část symetrizač-ního obvodu S1, který má dva výstupy, které jsou připojenyk prvnímu přístupu komutátoru K2. a k souměrnému vedení 2í -4- a druhým spojem, který obsahuje v sérii souosé vedení 1, sou-osý komutátor KL, druhý výstup komutátoru KL, úsek L2 souoséhovedení, jehož vnitrní vodič je připojen k prvnímu vstupu čtyř-polu tvořeného symetrizačním obvodem 52, druhý přístup komutá-toru K2, tento komutátor a souměrné vedení 2· Vnější vodiče sou-osého vedení 2 a úseku L2 souosého vedení jsou ve vzájemném e-lektrickém styku v sousedství jejich spojení se symetrizačnímobvodem S2 následkem dvou svařených míst PÍ a P2. V popisovaném příkladu jsou symetrizační obvody Sl a S2typu popsaného ve francouzském patentovém spisu číslo 2 556 508.Jsou to symetrizační obvody vytvořené pomocí souměrného vedenídélky L, jehož impedance se plynule mění z hodnoty Zd na hodnotuZs podle funkce Z=fCx), kde Z je iimpedance v bodu vedení vzdále-ném o délku x, když 0 = x = L, od konce s impedancí Zd a f jedaná funkce taková, že křivka znázorňující Z=f(x) v kartéz-ských souřadnicích v rovině protíná segment, který spojujekonce křivky, na|d středem segmentu a že křivka monotonně stoupáz bodu pro x=0 do průsečíku křivky se segmentem a monotonně kle-sá z tohoto průsečíku do bodu pro x=L.

Necht je charakteristická impedance vedení a úseků nesou-měrných vedení použitých v zapojení podle obr.l rovná 50 Ohmů acharakteristická impedance souměrného vedení 2 rovná 300 Ohmů,potom hodnoty Zd a Zs zmíněné výše jsou 50 Ohmů a 300 Ohmů prosymetrizační obvod S1 a jsou 100 Ohmů a 300 Ohmů pro symetri-zační obvod S2.

Zapojení podle obr.1 umožňuje připojit pouze jeden z N vy-sílačů El až Eg k anténě A. Pro tento účel postačí nastavit mří-žový přepínač G tak, aby výstupní signál zvoleného vysílačese objevil na prvním výstupu mřížového přepínače £ a nastavitkomutátory Π a K2 tak, aby signál sledoval spoj, který obsa-huje symetrizační obvod Sl.

Zapojení podle obr.l rovněž umožňuje připojit dva vysíla-če z N vysílačů k anténě A. Pro tento účel musí být mřížovýpřepínač G nastaven tak, aby výstupní signály dvou zvolenýchvysílačů se objevily na jeho prvním a na jeho druhém výstupua komutátory KL a K2 musí být nastaveny tak, aby výstupní sig-nály obou zvolených vysílačů sledovaly spoje zahrnující symet-rizační obvod S2<> Takto je možné podle potřeby přivádět ener-gii vyzařovanou anténou A z jednoho vysílače nebo ze dvou vysí-lačů. -5-

Aby však vazba dvou vysílačů s jednou anténou A se usku-tečnila uspokojivě, je nutné provádět řízení fáze proudů na vý-stupu souosého vedení 2_ a úseku L2 souosého vedení, které jsouzapojeny v sérii v elektrickém zapojení. V tomto místě má býtopozice fází a když tomu tak není, má být rozdíl fáze mezi obě-ma vysílači přizpůsoben.

Obr.2, který znázorňuje ve větším měřítku část zapojeníz obr.l, obsaženou mezi mřížovým přepínačem G a souměrným ve-dením okazuje, jak se ověří, zdali je správná opozice fázemezi oběma proudy, to je že hodnoty'proudů ve vodičích symetri-začního obvodu S2 jsou rovny 1 a -I.

První způsob řízení tohoto fázového rozdílu ISO0 spočíváv zavedení dvou proudových smyček £ a jedné do souosého ve-dení 2. a druhé do úseku souosého vedení C2, v sousedství jejichspojení se symetrizačním obvodem S2. Řídicí obvod, ze kteréhojsou v obr.2 znázorněny pouze obě měřicí proudové smyčky £ a 2,umožňuje řídit rozdíl fáze mezi oběma vysílači připojenými k an-téně A v obr.l tak, aby proudy v proudových smyčkách £ a £ bylyfázově v opozici.

Druhý způsob řízení fázového rozdílu 180° spočívá v použi-tí řídicího obvodu, který obsahuje pouze jednu proudovou smyč-ku 6 uspořádanou v rovině rovnoběžné s rovinou obou vodičů sy-metrizačního obvodu S2 ave stejné vzdálenosti od těchto dvouvodičů. Obrázky 3a a 3b, které znázorňují tentýž příčný řez naúrovni proudové smyčky 6 symetrizačního obvodu S2 znázorňujíoba vodiče tohoto symetrizačního obvodu. Tyto vodiče jsou vy-tvořeny z vodivých tyčí 7 a 8 navzájem spojených vodivýmispojkami £.

Když v obou vodičích symetrizačního obvodu S2 jsou proudy •t· ve fázi, jak je vyznačeno v obr^a, výsledný vektor H elektric-kého pole vytvořený těmito proudy na úrovni smyčky 6 je v roviněsmyčky 6 a neindukuje v ní žádný proud.

Naopak, když proudy v obou vodičích jsou v opozici fáze,jak je vyznačeno v obr.3b, výsledný vektor Et elektrického polevytvořeného oběma proudy na úrovni smyčky ,6 je kolmý k její ro-vině, má tedy optimální polohu pro indukování proudu ve smyčce 6. Řízení fázového rozdílu mezi oběma vysílači připojenými k an-téně A se tedy provede tak, aby proud v proudové smyčce £ bylmaximální. -6-

Vynález není omezen na výše popsaný příklad provedení.Symetrizační obvody S1 a S2 mohou být jakéhokoli známého typuSymetrizační obvody S1 a S2 popsané v příkladu provedení vy-nálezu byly zvoleny z toho důvodu, že mají nejlepší charakte-ristiky, zejména s ohledem na přizpůsobení, přičemž tento typsymetrizačních obvodů nepoužívá kondenzátory.

Claims (5)

1. -7-

   PATENTOVE

   1. Vazební zařízení na dekametrických vlnách pro volitelnou*"vazbu prvního nesouměrného vedení nebo prvního nesouměrného adruhého nesouměrného vedení se základním souměrným vedením,vyznačující se tím, že první nesouměrné vedení je spojeno se zá-kladním souměrným vedením podle prvního spoje, který zahrnuje v sérii první komutátor (KL), první výstup prvního komutátoru(Kl), první úsek CLI) nesouměrného vedení, první konec první-ho symetrizačního obvodu (SX), první symetrizační obvod a prvnívstup druhého komutátoru (K2) a podle druhého spoje, který za-hrnuje v sérii první komutátor, druhý výstup prvního komutáto-ru, druhý úsek (L2) nesouměrného vedení, první přístup prvníhokonce druhého symetrizačniho obvodu (S2), druhý symetrizačníobvod, druhý vstup druhého komutátoru, přičemž druhé nesouměrnévedení je připojeno k základnímu souměrnému vedení spojem, kterýobsahuje druhý přístup prvního konce druhého symetrizačního ob-vodu, druhý symetrizační obvod a druhý vstup druhého komutátorua přičemž druhé nesouměrné vedení a druhý úsek obsahují každý je-den ze dvou vodičů, které jsou ve vzájemném styku v sousední ob-lasti prvního konce druhého symetrizačního obvodu.
2. 2. Vazební zařízení podle bodu 1, určené pro umožnění vazbydvou vysílačů s jedním vyzařujícím prvkem, vyznačující se tím,že obsahuje ovládací obvjod zahrnující měřicí prostředky (4,5)pro měření rozdílu fáze proudů protékajících druhým nesouměr-ným vedením (2) popřípadě druhým úsekem (L2) na úrovni oblastipro umožnění řízení rozdílu fáze mezi oběma vysílači.
3. 3. Vazební zařízení podle bodu 1, určené pro umožnění vazbydvou vysílačů s jedním vyzařujícím prvkem, vyznačující se tím,že obsahuje řídící obvod opatřený měřicím prostředkem (6) proměření rozdílu.fáze proudů protékajících ve druhém symetrizač-ním obvodu (S2) pro možnost řízení rozdílu fáze mezi oběma vy-sílači (El-EJSF).
4. 4. Vazební zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že ales-poň jeden ze symetrizačních obvodů (S1,S2) je symatrizační ob-vod vytvořený pomocí sekundárního souměrného vedení dané délky,jehož impedance se mění plynule z hodnoty Zd na jeho prvnímkonci na hodnotu Zs podle f.tinkce Z=f(x), kde Z je impedance v bodu sekundárního vedení vzdáleném o délku x od konce s impe- dancí Zd, kde x leží v intervalu oč nuly do dané délky a f je -8- daná funkce taková, že křivka představující Z=f(x) v kartézskýchsouřadnicích v rovině protíná segment spojující konce křivky nadstředem segmentu a křivka monotonně roste z bodu pro x=0 do prů-sečíku mezi křivkou a segmentem a monotonně klesá od tohoto prů-sečíku do bodu pro x rovné dané délce.
5. 5. Vysílací stanice na dekametrických vlnách vyznačující se tím,že obsahuje alespoň jedno zařízení podle kteréhokoli z bodů 1 až 4 Zastupuje: