Technické řešení se týká konstrukce sestavy dynamické ochrany pancéřové techniky.

Dosavadní stav techniky

Aktivní prvek dynamické ochrany, tvořený vrstvou trhaviny uložené mezi dvěma kovovými deskami, nebo jen vrstvou trhaviny přiložené k jedné kovové desce, je u známých dynamických ochran umístěn do různých typů obalů. Jsou to krabice z ocelového plechu tlouštky maximálně 4 mm u lehkých typů, nebo krabice jejichž vrchní stěna je tvořena pancířem tlouštky 10 až 20 mm, u těžkých typů dynamických ochran. Obaly chrání aktivní prvek proti účinku střepin a proti postřelování pěchotní municí a umožňují jeho upevnění na chráněnou techniku s určitou distancí. Takové dynamické ochrany jsou jednotlivě upevňovány na chráněných částech pancéřové techniky v počtu potřebném pro pokrytí celé požadované chráněné oblasti a tvoří soustavu dynamických ochran. Takové řešení vyžaduje velký počet úchytů a způsobuje zmenšení plochy chráněné aktivními prvky umístěnými jen uvnitř obalů. Obaly aktivních prvků tvoří při tom značnou část hmotnosti jednotlivých dynamických ochran a tedy i hmotnosti celé jejich soustavy.

Podstata technického řešení

Sestava dynamické ochrany tvořená několika aktivními prvky, složenými z vrstvy trhaviny uložené mezi dvěma kovovými deskami nebo jen přiložené k jedné kovové desce, umístěnými s určitou distancí na chráněné technice je vyznačena tím, že dva a více aktivních prvků je umístěno vedle sebe na společném nosiči. Tato sestava dynamické ochrany je upevňována jako celek na pancíř chráněné techniky a chrání větší celky dříve chráněné několika dynamickými ochranami. Toto řešení odstraňuje zmenšení chráněné plochy dřívějším uložením jednotlivých aktivních prvků uvnitř obalů a potřebou upevnění každého obalu, dynamické ochrany k pancíři chráněné techniky. Současně je výrazně snížena hmotnost boků a spodních stěn obalů kolem každého aktivního prvku a snižuje se počet potřebných úchytů.

Objasnění výkresů

Na připojeném výkresu je schematicky znázorněna část sestavy dynamické ochrany tvořená nosičem a několika aktivními prvky. Řez A-A aktivními prvky ukazuje jejich rozmístění na nosiči a tvarování některých z nich umožňující upevnění celé sestavy dynamické ochrany k pancíři chráněné techniky. Šipka vyznačuje směr účinku kumulativního paprsku.

Příklady provedeni technického řešení

Jako jedno z řešení podle techn. řešení je uveden příklad schematicky znázorněný na obr. 1, kdy nosič 1 je z plechu tlouštky 3 mm. Na něm je směrem k pancíři 4 chráněné techniky umístěno 12 aktivních prvků 2 tvořených vrstvou trhaviny tlouštky 4 mm,

-1CZ 4129 U uložené mezi dvěma ocelovými plechy tloušťky 3 mm. aktivní prvky 2 jsou uloženy vedle sebe a rohové jsou tvarovány tak, aby umožnily upevnění sestavy dynamické ochrany pomocí úchytů 5 na pancíř 4 chráněné techniky. Při tom distance χ aktivních prvků 2 od pancíře £ chráněné techniky je 40 až 700 mm. Taková sestava dynamické ochrany může být výhodně použita jako závěsná ochrana boků nebo spodního čelního pancíře chráněné techniky. Ochranná účinnost takové sestavy dynamické ochrany je shodná s krabicovou konstrukcí, ale proti ní je její hmotnost o cca 40 % nižší a chráněná plocha o cca 15 % větší.

Jako druhý příklad je řešeni, kdy nosič 1 je pancíř tloušťky 12 mm. Na ném jsou směrem k pancíři 4 chráněné techniky upevněny dva aktivní prvky 2 shodné skladby jako u předcházejícího příkladu. Jsou uloženy vedle sebe a ve dvou vnějších rozích jsou tvarovány tak, že umožňují upevnění celé sestavy dynamické ochrany pomocí úchytů 5 na pancíři 4 chráněné techniky. Distance χ aktivních prvků 2 od pancíře 4 chráněné techniky je 40 mm. Střelecky bylo prokázáno, že taková sestava dynamické ochrany zmenší účinek výkonných protitankových střel s kumulativní hlavicí o více než 400 mm průrazu homogenního ocelového pancíře, při tom je její hmotnost o cca 20 % nižší a plocha chráněná aktivními prvky X je o cca 12 % větší než u krabicového uspořádání.