CZ394898A3 - Způsob a technické zařízení k tvarování skleněných tabulí - Google Patents

Description

Tento výnález popisuje a technické zařízení k tvarováni skleněných tabuli.

Dosavadní stav techniky

Skleněné tabule je zapotřebí zahřát na teplotu zhruba 600°C - 700°C, aby bylo možné provést tvarování z tvaru plochého do tvaru prohnutého. Toto tvarování lze provádět několika způsoby. Při jednom z těchto způsobů jsou tabule skla posazené na formu dopraveny do taviči pece a prohnou se svou vlastni vahou podle profilu formy (tkzv. gravitační metoda).

V dokumentu EP-A-621244 je obsažena poznámka k technickému zařízeni k tvarováni skleněných tabuli gravitační metodou. Toto technické zařízení řídí transport formy se Bkleněnými tabulemi z tavící pece do ztužovacího pásma. Způsobem, jakým je tento transport řízen, je možné urCit míru prohnuti skleněných tabuli v prostoru mezi pecí ztužovacím pásmem a získat sleněné tabule s patřičnou mírou prohnutí.

Prohnuté tvary skleněných tabulí pro automobilová skla mají mít na druhou stranu podobu malého množství sériových výrobků, což má také odpovídat tendenčl výrobě automobilů v podobě malých množství sériových výrobků. Protože zahřátá a změklá skleněná tabule kopíruje profil své formy, je tvar skleněné tabule měněn odpovídající formou. Tvar skleněné tabule se mění jeStě v průběhu

- 2 transportu z taviči pece do ztužovacího pásma. To znamená, že výsledný tvar skleněné tabule lze také ovlivnit upravením počáteční polohy při transportu a upravením délky transportu do ztužovacího pásma taviči pece.

Aby bylo možné v uvedeném dokumentu použit technické zařízení popsané k uspokojení poptávky po malých množstvích sériových výrobků, je třeba upravit výchozí transportní polohu forem pro přepravu z taviči pece do ztužovacího pásma podle požadovaného tvaru skleněných tabulí. Ξ požadovanou úpravou výchozí transportní polohy je spojena z hlediska transportního zařízení řada potíží. Je-li výchozí transportní poloha upravena pro jednotlivou skleněnou tabuli, jsou tyto transportovány do taviči pece jedna po druhé a vzájemně si překáži v pohybu. V případě technického zařízení a postupu uvedeného v daném dokumentu bylo obtížné vyřeěit problém časté změny tvaru skleněné tabule, což je při malých kvantech sériových výrobků nevyhnutelně požadováno.

každou tabule

Teplota v taviči peci byla pro tvarování Bkleněných tabulí nastavena experimentálně podle míry požadovaného prohnutí těchto tabuli. Před zahájením tvarování skleněných tabuli ve velkém jsou vzorky tabulí tvarovány v taviči peci a výsledný tvar je porovnáván a požadovanou mírou prohnuti. Teplota v peci je zpětně upravována při nepřijatelné míře prohnutí Bkleněné tabule.

Takový zjišťováni techni ckého odpovídá postup tvarováni skleněných tabulí vyžaduje pomocí odebíraných dat ze skutečného zařízení, zda prohnutý tvar skleněné tabule požadované míře zakřivení, protože teplota v tavícím pásmu byla experimentálně nastavena. Běžný postup tvarováni skleněných tabuli vyžaduje před zahájením výroby ve velkém přiliS mnoho práce. Obrovské množství práce je spojeno s výrobou malých množství sériových výrobků, protože prohnutí odebíráním u každého dalSího zde je požadováno zjišťováni míry dat ze skutečného technického zařízení tvaru zvláěť. Přechod z výroby zvláěť.

• 0 ι 1 • 0

0 0 0 0

- 3 skleněných tabulí jednoho tvaru k výrobě tabulí jiného tvaru trvá pomSrně dlouho (změna pracovního režimu).

Cílem tohoto vynálezu je vyřešit nedostatky uvedeného technického jfpušofUi a poskytnout nové technické zařízení a nový ó k tvarováni skleněných tabulí.

Podstata vynálezu

Tento vynález technický pec se Bkládá které zahřejí řeší uvedené problémy a poskytuje k tvarováni skleněných tabulí, využívající množství forem k transportu skleněných tabuli. Formy jsou postupně transportovány do taviči pece, v niž jsou skleněné tabule tvarovány. Tavící z několika rozdělených tavících pásem, skleněné tabule na požadovanou teplotu, a ze ztužovaclho pásma, které se nachází ve směru pohybu skleněných tabulí za pásmy tavícími a v němž dochází ke ztužování tabulí. Formy jsou ve směru svého pohybu transportovány do tavící pece a oddělenými tavícími pásmy dále ke ztužovacimu pásmu. Přitom dochází k tvarováni skleněných tabulí podle tvaru formy. Tento postup se vyznačuje tím, že formy jsou přerušovaně transportovány z jednoho tavícího páBma do druhého, tak aby zůstaly po určitou dobu To v příslušném tavícím pásmu b výjimkou tavícího pásma před pásmem ztužovacim.

v tavícím proměníivá pře ruš ovaně kterou setrvávají formy pásmo ztužovaci je doba Tn. Formy jsou tímto tavícím pásmem

Délka doby Ti , po pásmu předcházejícím a není delší než transportovány mezi a pásmem ztužovacim, přičemž zůstanou v tomto posledním tavícím pásmu po dobu Ti, závislé na míře požadovaného zakřiveni skleněných tabuli.

Tento vynález dále poskytuje technický Zyeu*.Sť>2> k tvarováni skleněných tabuli, využívající množství forem k transportu skleněných tabulí. Formy jsou postupně transportovány do taviči pece, v níž jsou skleněné tabule tvarovány. Taviči pec se skládá s řady rozdělených • · · · • · j e zanesení dat v jednotlivých plocha skleněné tavících pásem, které zahřejí skleněné tabule na požadovanou teplotu, a ze ztužovaclho pásma, které Be nachází ve směru pohybu skleněných tabuli za pásmy tavícími a v němž dochází ke ztužovánl tabuli. Formy jsou ve směru svého pohybu transportovány do tavící pece a rozdělenými tavícími pásmy dále ke ztužovaclmu pásmu. Přitom dochází k tvarováni skleněných tabulí podle tvaru formy. Tento postup se vyznačuje tlm, že před samotným transportem skleněných tabuli do tavící pece k samotnému vytvarováni sklěněných tabulí je výpočtem zjištěn v počítačem simulovaném výrobním procesu stupeň zakřiveni skleněné tabule v souladu se způsobem výpočtu stupně zakřiveni. Prvním krokem tohoto výpočtu o rozměrech tabule a současných teplotách tavících pásmech. Ve druhém kroku je tabule rozdělena na řadu prvků, je vypočtena teplota skla každého prvku v odpovídajícím tavícím pásmu podle předaného množství tepla a délky časového úseku, v němž se tyto prvky skleněné tabule nacházejí v příslušném tavícím pásmu. Třetí krok spočívá ve vypočítáni Btupně prohnutí každého prvku skleněné tabule v příslušných tavících pásmech na základě vypočítané teploty skla v každém taviclm pásmu v poměru k rychlosti prohnutí a zjištěné teploty Bkla. Čtvrý krok spočívá ve vypočítání míry zakřivení celé skleněné tabule po projiti všemi tavícími pásmy na základě vypočítané míry prohnuti každého prvku skleněné tabule v příslušných tavících pásmech. Vypočítaný tvar skleněné tabule je porovnán s požadovaným předvoleným tvarem tabule, nastavitelné teploty v tavících pásmech jsou dány úpravou předvolených teplot pásmech, tak aby požadovaná podoba odpovídala simulovanému tvaru. Skleněné tabule budou prostřednictvím forem transportovány skrze příslušná taviči pásma.

v jednotlivých skleněné tabule

Dále tento vynález poskytuje technické zařízení k tvarování Bkleněných tabulí, jehož součásti je řada íorem, taviči pec s množstvím oddělených tavících pásem k zahřátí tabulí na příslušnou teplotu, ztužovaci pásmo.

• ·

- 5 které se nachází za tavícími pásmy ve směru pohybu skleněných tabulí a transportní zařízení k přepravě forem se skleněnými tabulemi skrze taviči pásma k pásmu ztužovacimu. Toto technické zařízení se vyznačuje tím, že že formy jsou přeruSovaně transportovány mezi tavícími pásmy a pásmem ztužovacím, dále tim,že formy zůstávají po dobu Tn v přisluSnóm tavícím pásmu s výjimkou tavícího pásma předcházejícího ztužovacímu pásmu a tím, že délka doby Ti , po kterou setrvávají formy v tavícím pásmu předcházejícím pásmo ztužovaci je proměnlivá a není delSl než doba Tn.

Stručný Přehled obrázkft na výkresech

Obrázek 1 znázorňuje schematický prftřez ukázkovým provedením celého technického zařízení k tvarováni skleněných tabulí podle tohoto vynálezu.

Obrázek 2 je schematicky znázorňuje příklad ztužovaciho pásma z obrázku 1 při pohledu zepředu.

Obrázek 3 je schematickým průřezem dvířek při pohledu zepředu (a) a při pohledu z boku íb).

Obrázek 4 je schematický částečný průřez horní části konstrukce pece z obrázku 1.

Obrázek 5 schematicky znázorňuje uspořádání topných těles přisluSných pásem z obrázku 1.

Obrázek 6 schematicky znázorňuje uspořádáni stropních topných těles ve vytápěcím pásmu 103 z obrázku 1.

Obrázek 7 schematicky znázorňuje řídicí spínač ovládáni stropních topných těles.

Obrázek 8 schematicky znázorňuje rozdělení na díly, dané uspořádáním topných těles.

• ·

- 6 Obrázek 9 znázorňuje skleněnou tabuli k vysvětlení simulace podle tohoto vynálezu.

Obrázek 10 schematicky znázorňuje kapacitu tepla předávanou jednotlivým prvkům skleněné tabule při simulaci výrobního procesu podle tohoto vynálezu.

Obrázek 11 schematicky znázorňuje tepelnou kapacitu přijímanou jednim z dílů skleněné tabule při simulaci podle tohoto vynálezu.

Na obrázku 12 je graí vztahu mezi teplotou skla a rychlosti prohýbání.

Obrázek 13 schematicky objasňuje simulaci nalezenou r/chlost prohýbáni.

Na obrázku 14 je vývojový diagram znázorňující, jak

zjistit míru vynálezu.	zakřiveni	skleněné	tabule	podle tohoto
Příklady Vynález	provedení bude nyní	vynálezu popsán s	odkazy	k přiloženým

obrázkům.

Obrázek 1 znázorňuje schematický průřez příkladem celého technického zařízeni k tvarování skleněných tabuli podle tohoto vynálezu. Součástí taviči pece je její vnitřní konstrukce v podobě tunelu 11. vybavená množstvím topných těles vytápěných pomoci nabíjených rezistorft, prostor pro vracející se prázdné formy 12. který je pod tunelem pece 11 a vertikální transportní prostory 14 a 14 se zvedaňi 13 a 13 k transportu skleněných tabuli mezi tunelem pece 11 a prostorem pro návrat prázdných forem 12.

Součástí tunelu pece jsou čtyři oddělené taviči pásma • · • · • · · · <

• ·

- 7 «I ·

101—104 se ztužovacira pásmem 105. vertikální transportní prostory 14 a 14 . které jsou umistény na počátku tavícího pásma 101 a na konci ztužovacího pásma 105. Formy 30 se skleněnými tabulemi jsou přerušovaná transportovány od vertikálního transportního prostoru 14 k vertikálnímu transportnímu prostoru 14 . V takto zkonstruované taviči pece jsou skleněné tabule zahřátý tak, aby změnily svOj tvar podle proíilu formy 30 Formy 30 mají kruhovitý tvar s profilem odpovídajícím požadovanému tvaru a jsou vypouklé směrem dolů. Skleněné tabule jsou svými okrajovými Částmi podepřeny těmito formami. Transport forem je zprostředkováván přepravníkem £5, jehož součástmi jsou vodící řetěz, transportní pás apod.. Formy 30 jsou přepravníkem 25 přerušovaně transportovány všemi tavícími pásmy a pásmem ztužovacím v tunelu pece XI. Na každé formě je běžně uložena jedna anebo dvě skleněné tabule. Tvarování skleněných tabulí podle tohoto vynálezu může být efektivní i při Boučasném tvarování dvou tabulí, které mohou být použity jako přední ochranné laminované sklo u automobilu. Laminované sklo je vyráběno laminováním dvou skleněných tabulí se střední vrstvou uprostřed mezi nimi. Obě skleněné tabule si musí odpovídat svými profily. Toho lze dosáhnout položením dvou Bkleněných tabulí na Bebe na j ednu í ormu.

PřisluSné formy 30 zůstávají po určitou dobu Tn v tavících pásmech 101-103. které jsou umÍBtěny za vertikálním transportním prostorem 14. Na druhou stranu doba Ti , po kterou zůstávají formy 30 v posledním tavícím pásmu 104 před ztužovacím pásmem 105. je proměnlivá a je dána typem skleněné tabule. Třebaže je tato doba Ti proměnlivá, není delší než doba Tn. Doba zahřívání skla se tedy může proměňovat podle požadovaného tvaru skleněné tabule. Takto lze získat skleněné tabule s požadovaným profilem pro každý typ skla prodloužením doby Ti v tavícím pásmu 104 u složitěji tvarovaných skel (s menSlm poloměrem zakřivení) anebo zkrácením doby Ti v tavícím pásmu 104 u jednoduěejí tvarovaných skel (tzn. s větěím poloměrem zakřivení).

• ·

- 8 Tunel pece li je opatřen dvířky 15, 15 a 15.' .. Přesněji řečeno jbou tato dvířka umístěna mezi vertikálním transportním prostorem 14 a předním začátkem tavícího pásma 101. mezi tavicím pásmem 104 a ztužovacím pásmem 105. a mezi vertikálním transportním prostorem 14.. a zadním koncem ztužovacího pásma 105. Tato dvířka těsně uzavírají prostory pece. Otevírají se pouze při transportu íorem, jinak jsou zavřená. Dvířka 15, 15 a 15 Be otevírají a zavírají vertikálně, tunel pece je v těchto místech vybaven ve své horní ČSásti vodícími liĚtami, do nichž se dvířka zasouvají. Dvířka brání úniku tepla z nitra pece. Způsob uzavírání bude vysvětlen podrobněji pozdě j i.

Formy s usazenými skleněnými tabulemi jsou transportovány od vstupu do tunelu pece 11 a zvedačem 13 nahoru vertikálním přepravním prostorem 14. V tu chvílí ee na předním konci tunelu pece 11 otevřou dvířka 45, která jsou mechanicky ovádána dle postupu forem 30 Po vstupu formy 30 do tunelu chodby 11 se dvířka 15 zavřou. Po vstupu každé formy 30 do tunelu chodby 11 jsou dvířka zavřená. Dvířka 15 jsou otevřena pouze pří transportu forem 30 a to tak, že brání úniku tepla z tunelu chodby iltunelem pece pásma 104.

transport Těsně před z tavícího pásma 104 do

Tímto zp&Bobem probíhá íorem 30 až do tavícího transportováním každé formy ztužovacího pásma 105 se mezi oběma těmito pásmy otevřou dvířka 15 . která jsou mechanicky ovládána v souvislosti s postupem íorem 30 Teplota ve ztužovacim pásmu 105 je nižší než v tavícím pásmu 104 z důvodů udrženi přlsluěnó

Tato dvířka teploty v ztužovacim jsou zde obou těchto pásmem 105 sousedních pásmech. Mezi a vertikálním přepravním prostorem 14 jsou dalái dvířka 15 . která pomáhají udržet teplotu v tunelu chodby 11.

Dvířka 15 se také otevírají při přepravě každé z forem 30 ze ztužovacího pásma 105 do vertikálního transportního prostoru 14 • «

- 9 Skleněné tabule vytvarované postupem podle tohoto vynálezu byly na formách transportovány do vertikálního transportního prostoru 14 a zvedaCem 13 směrem dolů. Poté jsou dále přepravovány pouze vytvarované skleněné tabule, formy 30 se vracejí pásmem 12 k vertikálnímu transportnímu prostoru 14.

Horní, spodní, pravá i levá stěna taviči pece je opatřena topnými tělesy, která vytápí proBtředl v taviclch pásmech 101 — 104 na takovou teplotu, že skleněné tabule změknou a prohnou se do odpovídajícího tvaru. Topná tělesa ve ztužovacim pásmu 105 zahřívají prostředí v tomto pásmu na takovou míru, Že skleněné tabule rozpálené v taviclch pásmech 101-104 zde mohou být ztuženy. Poté, co skleněná tabule byla ponechána ve ztužovacím pásmu 105 po určitou dobu, pokračuje transport tabule zprostředkovaný přepravníkem 25 směrem ven ze ztužovaclho pásma 105 a tunelu pece 11.

Jak bylo uvedeno, jsou skleněné tabule transportovány do taviči pece 10 na větším počtu forem 30. Zjednodušeně to probíhá tak, že formy zůstávají po určitou dobu v každém z pásem taviči pece. Třebaže se zřídkakdy stává. Že by v nějakém pásmu nebyla Žádná forma, nikdy nemůže dojít k tomu, že by v pásmu byla vice forem než jedna. Poté, co byly formy 30 po určitou dobu Tn v příslušných taviclch pásmech 101-103. dojde k transportu do následujících pásem. V tuto chvíli je zvnějšku tunelu pece 11 transportována další forma 30 do tavícího pásma 101. Poté jsou další formy 30 podobným způsobem jedna po druhé transportovány do tavícího pásma. Formy 30 v tavícím pásmu 104 a ve ztužovaclm pásmu 105 zde vždy nezůstávají po nějakou fixně stavovenou dobu (doba Ti , po kterou zůstává forma v tavičÍm pásmu 104 je proměnlivá, ale není delší než doba To, jak jíž bylo vysvětleno, délka časového úseku, po který zůstává forma ve ztužovaclm pásmu, bude vysvětlena). Přesto však probíhá transport forem tavícím pásmem 104 a ztužovaclm pásmem stejným způsobem jako v ostatních pásmech.

• · · ·

Každá z forem 30 zůstává v každém tavícím pásmu 101-103 po dobu Tn. Na druhou stranu, maximální hodnota časového úseku Ti, po který zůstává forma v tavícím pásmu 104. může dosáhnout hodnoty Τη, ale je zkracována podle požadované míry prohnuti skleněné tabule. Při transportu forem z tavícího pásma 104 do ztužovaciho pásma 105 za podmínky Ti < Τη, dojde k situaci, že v tavícím pásmu 104 právé žádná forma není. Forma 30 je transportována z tavícího pásma 103 do pásma 104 po uplynuti doby Ts = (Tn - Ti ) . Přepravní?. 25 se pohybuje i v pásmu 104. aniž by na ném byla uložena forma . Stejné tak se pohybuje přepravník 25 i ve ztužovaclm pásmu 105 Skleněná anebo sklenéné tabule, které byly přepraveny do ztužovaciho pásma 105 nejsou vystaveny dalSlmu ztužováni, protože doba ztužování je pouze Ts .

je zobrazeno spočívá v tom, zvedací zařízení

Bylo by možné použít úpravy, která naruSí tento na sebe navazující a vzájemné propojený postup. Na obrázku zařízení s jednoduSěi konstrukci. Ta že součásti ztužovaciho pásma 105 je 16. které může dočasné zabránit uložení formy na přepravník 25 . Při tvarováni skleněných tabulí zůstávají formy 30 po dobu Tn v tavících pásmech 101 - 103. Forma v tavícím pásmu 104 zde současně zůstává po dobu Ti a pokračuje do ztužovaciho pásma po uplynuti doby Ti , přičemž platí, že Ti je menSi než Tn . To znamená, že uvedené formy v tavičích pásmech 101 - 103 zde stále zůstáváj í.

Po uplynuti doby Ts jsou přisluěné formy 30 transportovány do přisluěných následujících tavících pásem. Do tohoto okažíku byla forma ve ztužovaclm pásmu 105 vystavena účinkům ztužováni pouze po dobu Ts . Tento problém je řeSen tak, že foraa 30 ve ztužovaclm pásmu je vyzvednuta nad přepravník 25 zvedacím zařízením 16. což zabráni transportováni této skleněné tabule ve ztužovaclm pásmu ven z tunelu pece 11. Tato úprava umožňuje oddělení formy 30 od přepravníku 25 . Poté je vyzvednutá forma 3Q uložena opět na zastavený přepravník 25 a jeho uvedením • · • · * • · · · · • · * · · • · · · · · « » · · < , . a · · · ·

- 11 do pohybu je transportována dále do tunelu pece JJL.

Při transportu následující íormy 30 z tavícího pásma 104 do ztužovacího pásma 105. je výěe uvedená forma přepravníkem 25 transportována ven z tunelu pece XI. Poté je tato forma transportována zvedačem vertikálním transpoBtním prostorem dolft pod tunel pece 11 a vytvarovaná skleněná tabule je transportována dále opačným směrem od prostoru pro vracející se prázdné formy 12. Tato prázdná forma je pak skrze prostor pro vracející se prázdné formy 12 transportována směrem k vertikálnímu transportnímu prostoru 14. kde je na ní uložena nová skleněná tabule.

Přepravníkem podle tohoto vynálezu mftže být jakékoli zařízeni, které dokáže transportovat uložené fonny přerušovaným způsobem z přísluSného pásma do pásma následujícího (např. vodici řetěz, řemenice anebo kladka napojená na zdroj, např. elektrický motor). Ačkoli přepravník, který zprostředkovává transport forem tavícími pásmy 101. 102 a 103 mftže být poháněn řemenicí anebo vodícím řetězem, mftže být přepravník odpovídající tavícímu pásmu 104 poháněn nezávisle na přepravě v pásmu 101 atd. Protože formy jsou transportovány z tavícího páBma 103 do pásma 104. musí být přepravník v pásmu 104 také aktivován a koordinován s přepravou v pásnu 103 Tentýž princip platí i pro ztužovací pásmo 105.

Stěny pece v tavících pásmech a pásmu ztužovacím jsou postaveny z tepelně izolačních hmot a obsahují množství topných těles, která vyhřívají přísluěná pásma na odpovídající teplotu. Na obrázku je znázorněna konstrukce taviči pece, jež je na stropě vybavena pěti topnými tělesy v každém pásmu, jedním topným tělesem v obou bočních stěnách každého pásma a třemi topnými tělesy ve stěně podlahy v každém pásmu. Tento vynález není nikterak zobrazeným uspořádáním topných těles omezován. Třebaže jsou v zobrazeném provedení čtyři oddělená taviči pásma, není tento vynález omezen ani tímto uspořádáním, které lze • · · ·

- 12 účelově změnit podle kapacity topných těles, doby přerušování transportu forem pásmy a dalSích faktorů. Počet rozdělených tavících pásem je přednostně 4-7, tak aby bylo možné měnit distribuci tepla do topných těles každého tavícího pásma v zájmu dosažení maximálně kvalitního tvarování přísluěných dílů skleněné tabule.

Teploty jsou v tavících pásmech nastavené podle typu zpracovávaných skleněných tabulí na zhruba 600°C - 750°C. Ve ztužovacím pásmu je teplota obvykle nastavena na zhruba 400’C - 450”C podle teplot v předchozích pásmech a podle typu zpracovávaných tabuli skla. Topná tělesa mohou být vybavena hořáky k vytápění vnitřku pásem. V jiné úpravě mohou být vSechna topná tělesa hořáky nahražena, anebo jimi mohou být nahražena topná tělesa pouze některá.

Zvedací zařízení, které slouží k oddělování formy od přepravníku ve ztužovacím pásmu a k jejímu opětovnému uložení na přspravník může být poháněno například vertikálně βθ pohybujícími pisty, ovládanými například pneumatickým zařízením instalovaným vně pásma.

Celý postup tvarování skleněných tabulí podle tohoto vynálezu je obzvláště účinný při častém obměňování délky Časového úseku, po dobu jehož trvání zůstává íoíma 30 v tavícím pásmu 104. Úprava délky tohoto časového úseku má napomáhat kvalitní výrobě skleněných tabulí o různých rozměrech včetně mír/ prohnutí. To napomáhá vyrovnat βθ b novým trendem požadujícím malá množství sériově vyráběných skleněných tabulí pro okna malých množství sériově vyráběných automobilů. Úprava uvedeného časového úseku se týká doby zahřívání skleněné tabule a tudíž i míry jejího vytvarováni. Tento postup umožňuje získat řadu tabulí s nejrůznějSim zakřivením. Jinými slovy nastavení délky doby zahříváni skleněné tabule, dané typem požadovaného výrobku, umožňuje výrobu mnoha typů skleněných tabuli.

Nastavení délky doby zahřívání skleněné tabule podle · · ·

99 9 9 ·· • · · · • · • · · ·

- 13 typu požadovaného výrobku je možné doplnit úpravou nastavených teplot v topných tělesech. Při výrobě určitého kvanta skleněných tabulí různých typů lze vhodně upravit délku doby zahřívání v tavícím pásmu před pásmem ztužovacím podle typu přísluSné tabule a v souladu s možnostmi technického zařízení tohoto vynálezu. Lze tak získat skleněné tabule b nejrůznějSi mírou zakřiveni. Například po transportu skleněné tabule do ztužovacího pásma po již provedeném nastaveni doby zahříváni má toto » zahřátí přednostně napomoci následujícímu ztužováni, aniž by bylo nutné použit komplikované transportní zařízení.

♦ Použiti zvedacího zařízení ve ztužovacím pásmu, které dočasně nadzvedává formy z dosahu přepravníku, ve skutečnosti přednostně doplňuje nastavení délky doby zahříváni, o kterém tento odstavec pojednával.

Z hlediska nutnosti vyrovnat se s malými kvanty sériově vyráběných produktů je požadováno, aby teplota v jednotlivých tavících pásmech byla nastavitelná. Následující postup lze považovat z hlediska nastavení etálých teplot za přednostní.

(1) Dvířka jsou opatřena přírubou.

(2) Topná tělesa instalovaná v ploSe stropu jsou oddělena od stěn pece.

Toto uspořádání bude vysvětleno. Jíž bylo uvedeno, že v určitých místech tunelu pece jsou umístěna dvířka 15.

. 15 a 15 . Tunel chodby je vybaven přírubami, které brání úniku tepla mimo prostor pece při otevřeni dvířek. Detailní zobrazeni příruby a uspořádání jejího okolí je znázorněno na obrázku 3.

Na obrázku 3(a) je schéma průřezu přírubou, jejími nezbytnými částmi a uspořádání jejího okolí při pohledu zpředu, na obrázku 3(b) je totéž znázorněno z boku. Třebaže otevírací a uzavírací mechanizmus příslušných dvířek může být přednostně jakékoli k tomuto účelu vhodné zařízeni, je otevírací a uzavírací mechani zmus

- 14 v zobrazeném provedení součásti téže konstrukce. Na obrázku 3 je jako typický příklad znázorněno uspořádání dvířek 15 mezi tavícím pásmem 104 a ztužovacím pásmem 185Rozhraní mezi tavícím pásmem 104 a ztužovacím pásmem 105 je opatřeno dvířky 15 Ve stropu 84 pece je v oblastí rozhraní mezí oběma pásmy Štěrbina pro zasunutí dvířek 82. kterou je příruba 80 spojena s nitrem pece a která umožňuje vertikální vysunutí dvířek 15 Příruba 80 má podobu vertikálně vystouplé kazety, v níž je Štěrbina pro zasunutí dvířek 82 Příruba 80 je posazena svou otevřenou částí na tepelně izolační vrstvě na vnějSlm povrchu stropu pece 84. přesněji řečeno leží svou otevřenou čáBtí na Štěrbině pro zasunuti dvířek 82. Dvířka 15 jsou pří otevření zasunuta do kazety příruby.

Příruba 80 je usazena na tepelně izolační vrstvě na stěně stropu 84 a je k ní připevněna svorkami (nejsou znázorněny). Tepelně izolační hmota mezi přírubou 88 a Btropem pece 84 slouží k tepelnému utěsněni styčných části obou ploch. Příruba je zhotovena z desek opatřených na vnitřní straně izolační hmotou.

Horní část dvířek 15 je spojovacím prvkem 83 (např. řetězy anebo lanky) spojena s výkonným mechanizmem Si, který otevírá a přeruSuje propojeni mezi tavicim pásmem 104 a pásmem ztužovacím 105. Třebaže výkonným mechanizmem 81 může být kterékoli vhodné technické zařízení, zobrazuje znázorněné provedení úpravu používající pneumaticky poháněného ozubeného soukolí k navíjeni a odvíjení spojovacího pivku a k otevírání a zavírání dvířek 15

Dvířka, a obzvláště dvířka 15 . slouží k udrženi stabilní teploty uvnitř taviči pece. Aby bylo možné kontrolovat tlak působící na skleněnou tabulí, je zapotřebí, aby tato tabule byla dostatečně tuhá. Z tohoto důvodu je nutno i teplotu ve ztužovacím pásmu udržovat na určité úrovni. Když žár z tavícího pásma sousedícího

β pásmem ztužovacím pronikne do tohoto ztužovaclho pásma, nelze zde tuto určitou úroveň teploty udržet.

Dvířka mezi tavícím pásmem a pásmem ztužovaclm účinně brání pronikání žáru. Z důvodu udržení určitě úrovně teploty ve ztužovaclm páBmu je obzvláště důležité vzájemně propojit činnost otevíracího mechanizmu dvířek s pohybem přepravníku forem, tak aby vysouvání a zasouvání dvířek bylo přesně synchronizováno s přepravou formy z pásma tavícího do pásma ztužovaclho. Tato synchronizace značně napomáhá udržet určitou teplotu uvnitř ztužovaclho pásma ve značně výkonném technickém zařízení k výrobě malých množství sériově vyráběných skleněných tabuli, přičemž doba zastávky v tavícím pásmu 104 je podle potřeby měněna.

Nyní bude vysvětleno oddělní stropních topných těles od stěny pece. Na obrázku 4 je znázorněn schematický průřez výřezu horní části tunelu pece 11 při pohledu z boku (stejně jako na obrázku 1). Topná tělesa 20 mají plochý tvar a v každém taviclm pásmu je jich určitý počet. Na obrázku 4 je znázorněno jedno topné těleso a ve směru pohybu íorem část tělesa druhého. Topná tělesa jsou zavěšena na stěně stropu na držácích 50. tak aby mezi vnitřním povrchem 111 stěny pece 84 a topným tělesem 20 byla první vrstva vzduchu 60. Držáky 50 procházejí svou protáhlou částí 51 skrze otvor 112 ve stěně pece 84 a jsou na druhé straně Btěny pece 84 zachyceny. Další jejich součásti je nosný plát £2/ připevněný k protáhlé částí 51 držáku 50 například šrouby, a skleněný mezerník 53· Nosný plát 52 je vyroben například z tepelně izolační hmoty a je napevno připevněn k protáhlé částí 51 držáku 50 v určité vzdálenosti od vnitřního povrchu 111 stěny pece 84. Prostor mezi vnitřním povrchem Btěny pece 84 a nosným plátem 52 nazýváme pivní vrstvou vzduchu 60. Mezemi ky 53 umístěné umístěné po obvodu nosných plátu 52 topných těles 20 vytváří druhou vrstvu vzduchu 61 mezi nimi. Oba konce topných těles 20 jsou opatřeny vodiči pro příkon energie, které jsou napojené na zdroj vně pece.

• · • · • ♦ *·

- 16 Nyní se budeme zabývat, problémem účelnosti tohoto uspořádání topných těles při zpracovávání malých množství sériových výrobků. Ke ekleněné tabuli, jejíž Části jsou neatejng zakřiveny, je v taviči pecí přiváděno teplo, které je nějakým způsobem rozdělováno. Toto rozdělování tepla lze v případně rftzně zakřivených skleněných tabuli provádět podle různých šablon. Jinými slovy řečeno, způsob rozdělováni tepla by měl vyhovovat každému z různých typu Bkel. Z tohoto důvodu je pro každý typ skla upravováno nastaveni distribuce tepla topnými tělesy.

Při tvarováni malých množství skleněných tabuli s odliénými tvary a různou mírou zakřivení je Často měněno nastavení teplot topných těles na vnitřní straně pece. Pří obvyklém způsobu uložení topných těles na stěně pece je teplo stěnou pece pohlcováno anebo je z ní vyzařováno 1 při změně nastavení teplot. Dochází k tomu, že nastavení teplot uvnitř pece je zdlouhavé. Ve výSe uvedeném nastavení topných těles hraje rolí první a druhá vrstva vzduchu mezí vnitřní stěnou pece a topným tělesem. To umožttuje lepěi úpravu teplot v tavících pecích v důsledku nastavených teplot topných těles.

Nyni vysvětlíme přednostní zpŮBob nastavováni a ovládáni teplot topných těles. Již jsme se zmínili o výhodnosti rozdělováni tepla u odlíSných typů skel. Správné rozdělování tepla umožňuje kvalitní vytvarováni skleněné tabule. Lepšího rozdělování tepla lze dosáhnout navrhovaným dalSím roCleněnim topných těles. To má však za následek dalSi zkomplikováni ovládacího systému vytápěni. V následujících řádcích vysvětlíme přednostní způsob ke zjednoduéeni ovládacího Bystému vytápěni.

Na obrázku 5 je znázorněno uspořádáni topných těles v tavičích páBmech 101-104 a ve ztužovacím pásmu 105. Každé pásmo obsahuje stropní topná tělesa 40. boční topná těleBa 42 a podlahová topná tělesa 44- Stropní topná télesa 40ft-40D každého přÍBluSného tavícího pásma obsahují pět oddělených různě uspořádaných skupin těles R—E.

• * • · «

, r · · • · · · <

• · « ·· ··

- 17 Například ve stropních topných tělesech 4QC a 4QD jsou skupiny těles & a B rozděleny do dvou bloků. To znamená, že taviči pásma 103 a 104 obsahuji Šest bloků. Skupina & stropního topného tělesa 40E ve ztužovacím pásmu 105 je představována jediným topným tělesem, které je nastaveno na nižší teplotu než skupiny topných těleB v ostatních pásmech. Skupiny topných těles v jednotlivých pásmech jsou nezávisle nastaveny na různé teploty.

VSechna boční topná tělesa 42Ά-42Ε ve vSech tavících páBmech jsou představována jediným topným tělesem B a jsou stejně uspořádána. Podlahová topná tělesa 44ft-44E v jednotlivých tavících pásmech jsou rozdělena na tři topná tělsBa R—C se stejným uspořádáním.

Ovládání stropních topných těles bude popsáno u typického přikladu stropních topných těles 40C (obrázek 6 znázorňuje zvětSené schéma stropních topných těleB 400. Jak bylo uvedeno, jBou stropní topná tělesa 40C rozdělena do Šesti bloků označených CÍBly 1-6. Na obrázku 6 se stropní topná tělesa skládají ze skupin těles R, B, C, D, E a B z horní části. Jinými slovy stropní topná tělsea 40C obsahují dvě Bkupiny R, B nastavené na stejnou teplotu, přičemž každá z těchto skupin R, B obsahuje poloviční počet vytápěcích prvků každé z ostatních skupin těles B~E

Na obrázku 7 je znázorněno schéma řídícího spínače 70 k ovládání stropních topných těles 40C Řídicí spínač ovládání teploty 70 zahrnuje CPU 72 pro souhrnné ovládáni stropních topných těles 40C. CPU 72 řídí pět ovladačů přívodu proudu (pět kontrolních systémů nastavení teploty) 73. 74. 75. 76. a 77. a funguje na základě vložené informace k vytápění vSech vytápěcích skupin R-E na určitou teplotu prostřednictvím klávesnice 140 Tímto systémem je zajišťováno rozdělování tepla ke tvarování skleněných tabulí v tavícím pásmu 103.

Ovladačem přívodu proudu 73 je řízen systém • ·· · ·

- 18 rozdělováni tepla k vytápění skupiny topných těles A k vytápěni skupin A a & označenými čísly 1 a 6.

řízen systém rozdělování těles B, ovladačem 75 je ovladačem 76 je řízeno

Ovladačem přívodu proudu 74 je tepla k vytápění skupiny topných řízeno vytápěni skupiny těles £ vytápění skupiny těles B a ovladačem 77 je řízeno vytápění skupiny těles Ε- V řídícím Bpínači 70 z obrázku 7 jsou obě skupiny & a kterým je dodáváno stejné množství tepla, ovládány stejným ovladačem přívodu proudu 73.

Takto zkonstruovaný řídicí spínač 70 obsahuje pět ovladačů přívodu proudu 73-77 pro skupiny topných těles A—E. rozdělených do SeBti bloků. Tímto způsobem lze provádět rozdělováni tepla s mírnými teplotními rozdíly aniž by bylo potřeba zvySovat počet ovladačů přívodu proudu a skleněné tabule mohou být tvarovány do požadovaných tvarů.

Třebaže byl uveden přiklad řídicího Bpinače 70 k ovládání stropních topných těleB 40C v tavícím pásmu 103. mohou být podobně ovládány topná tělesa 40D v následujícím pásmu. Stropní topná tělesa 40D znázorněná na obrázku 5 zahrnuji dvě rozdělené skupiny B a B, které jsou nastaveny na tutéž teplotu a jsou ovládány jediným ovládačem přívodu proudu.

Stropní topná tělesa 40R a 40C v tavících pásmech 101 a 103 z obrázku 5 mají stejný počet ovládacích systémů, třebaže obě skupiny se liSí způsobem uspořádáni. Stejně tak i stropní topná tělesa 40B a 40D v tavících pásmech 102 a 104 mají stejný počet ovládacích Bystémů při odliSném uspořádání obou skupin. Pří přerušovaném způsobu transportu skleněných tabulí přisluSnými tavícími pásmy s odlíSným uspořádáním skupin topných těleB může být kvantum tepla působícího v tavících pásmech na skleněné tabule snadno rozdělováno, aniž by bylo potřeba zvySovat počet ovládacích systémů přívodu teploty. Přesněji řečeno je možné pro rozdělování přijímaného množství tepla rozdělit povrch skleněné tabule na 40 políček (viz obrázek »·

« · · · · • 4 « · · · ·

4« *·

- 19 8). Také tímto způsobem je možné docílit účelného rozděleni tepla bez zvýšení podtu ovládacích systémů přívodu tepla. Výsledkem je možnoat kvalitního tvarování skleněných tabulí značně úsporným způsobem.

Skleněné tabule jBou na íoraiách transportovány taviči peci a svojí vlastní vahou se prohýbají tak, že odpovídají profilu forem. Výhodou je nejen jemně odstupňované zakřivení při rozdělení plochy tabule na uvedených 40 políCek, ale také kvalitní rozdělováni tepla v součinnosti s některými typy teplotní hysteréze v určitých částech Bkleněnó tabule. Teploty v přÍBluSných tavících pásmech jsou nastaveny tak, že při usazeni částí tabule na povrch formy jsou okraje těchto částí vystavovány působení tepla dříve než jiné partie skleněné tabule. Jiná měřeni mají za následek rychlejší vystaveni účinkům tepla v dalSich částech tabule nepřiléhající k povrchu formy. Dále je měřeno, narůstá—li teplota po dosažení určité hranice pozvolna anebo rychle.

Topná tělesa na spodní a bočních Btěnách pece jeou přednostně odděleny od vnitřní stěny pece. Od okamžiku uložení skleněných tabuli na formy je třeba v některých případech provádět měření toploty na epodnl ploSe tabuli. Nastavené teploty i rozdělování tepla z topných těles lze naopak účinněji aplikovat na horní plochu skleněných tabuli, přotože v tomto případě neni mezi horní plochou tabule a topnými tělesy žádná překážka. Je žádoucí, aby topnými tělesy na stropě pece bylo možné nastavit teploty přesněji než tělesy na podlaze pece. V této souvislosti připomínáme, že přinejmenším topná tělesa na stropě jsou z hlediska nastaveni teplot velice spolehlivá a že mezi stropními topnými tělesy a vnitřním povrchem pece je vrstva vzduchu, jak bylo uvedeno v ukázaném provedeni.

Nyní bude popsán přednostní způsob kontroly tvarování skleněných tabulí v součinnosti s uvedeným způsobem mírně odstupňovaného rozdělováni tepla. Nejprve bude vysvětlen program simulace výrobního procesu, který je instalován • ·

• · · ·

pomoci počítače z obrázku 1. Tento postup umožňuje snadný zpŮBob nastaveni teplot v topných tělesech, například pro malá množství sériových výrobků, a je odlišný od obvyklého způsobu, kdy jsou teploty v taviclch pásmech nastavovány experimentálně a na skutečném technickém zařízeni je zjišťováno, je-li míra prohnutí skleněné tabule přijatelná. Postup podle tohoto vynálezu se zabývá jednak měřením teplot ve skleněné tabuli a stupněm prověSenl v příslušných partiích tabule, jednak nepřesnostmi simulovaných výsledků z hlediska teplot skleněné tabule a rychlostí prověšovánl v předešlých pásmech.

Na obrázku 1 je také znázorněn počítač 120. kterým je řízena činnost taviči pece 10. Součásti počítače 120 je klávesnice 140 pro nastaveni teplot topných těles pro uloženi dat má být tvarována, výrobního procesu, Bkleněné tabule.

v jednotlivých taviclch pásmech a týkajících se skleněné tabule, která Součásti Boftwaru je program Bimulace který vypočítává stupeň zakřiveni

K počítači patří samozřejmě i obrazovka k zobrazováni vypočítaných údajů a nejrůznějších funkčních a operačních dat taviči pece 10. Počítač 120 lze propojit s taviči pecí 10 takovým způsobem, aby docházelo k vzájemné výměně dat a aby úroveň teploty topných těles v příslušných taviclch pásmech bylo možné ovládat prostřednictvím klávesnice 140. Informace o skutečných hodnotách teplot v topných tělesech je přenášena na obrazovku 180.

Uvedený program děli skleněnou tabulí 26 na množství prvků (η χ η), jak je to znázorněno na obrázku 9, přičemž údaje o požadované velikosti a tloušťce skleněné tabule 26 a hodnoty teplot topných těles v příslušných pásmech jsou do programu vkládány prostřednictvím klávesnice 140

Na obrázcích 10 a 11 je schematicky znázorněn postup zjišťováni množství tepla přijmutého každým prvkem tabule skla 26. Na obrázku 10 je pro přehlednost ukázáno pásmo se stropními topnými tělesy rozdělenými podle čišel 1-13

Součástí pásma jsou neznázorněná boční a podlahová topná • ·

tělesa. Skleněná tabule 26 zahřívaná těmito topnými těleBy je rozdělena na η x n prvků. Je zaznamenáváno množství tepla přijímané (viz obr. 11) prvkem na plochu vypočítaného povrchu (i, j). Toto množství tepla C zjiéťuje program v počítači podle následujícího vzorce:

C dTn/dt - Qr l + Qr S + Qr Z

0r4 - Q-Í- Ose (W) (1)

Tn : teplota prvku skleněné tabule (s pivksm vypočítaným z plochy povrchu je nakládáno jako s tělesem obsahujícím koncentrovanou tepelnou energii).

Qr i tělesy, vzorce : množství tepla vyzářeného vSemi vytápěcími tato hodnota je vypočítána podle následujícího m

Qr i = a ε a Aa Σ a T k“ ε _r, F a_n ... (2) n= 1

Qrs : mnoŽBtvl proudícího tepla přenášeného z okolí, tato hodnota je vypočítána podle následujícího vzorce.

rn

Qr 2 = a ε aAa Σ a T k ⁴ e _r, F a_r, ... (3) η = 1

Qr3 mnoŽBtvl vyzářeného tepla přijatého z topného tělesa, tato hodnota je vypočítána podle následujícího vzorce. _m m

Qr 3 — Η ε a Aa Σ a T k ⁴ ε n F a n .-(4)

ΓΊ = 1

Qr4 : teplo vyzařované ze Bkleněné tabule,tato hodnota je vypočítána podle následujícího vzorce.

Qr 4 — 2AaoTk ε a .............. (5)

Q-1 proudící teplo, které se rozlévá po povrchu skleněné tabule, tato hodnota je vypočítána podle následujícího vzorce.

Q_Z1 = Aa(Ta-T,._t) .............. (6)

Q-2 proudící teplo, které se rozlévá po spodním • · · ·

- 22 povrchu skleněné tabule, tato hodnota je ν'/počítána podle následujícího vzorce.

Q.z = An (T* - T_D)k .............. (6) a : Stefan—Boltzumannova konstanta

T_r, - povrchová teplota prvku n tavící pece e_r, teplota vyzařovaná prvkem n tavící pece A_r, : plocha prvku pece č. n

Fí._r, : geometrický činitel prvku n taviči pece z hlediska pivku skleněné tabule e» : teplota vyzařovaná sklem

Tt, : absolutní teplota prvku skleněné tabule

Aň : plocha prvku skleněné tabule

Τ,., : teplota prostředí v okolí spodní Části pece (absolutní teplota)

K koeficient přenosu tepla, způsobeného jeho prouděním v peci

Skleněná tabule je přerušovaně transportována příslušnými tavícími pásmy. Délka zastávky v příslušných tavících pásmech je Btanovena předem. Teploty příslušných prvků skleněné tabule, které narůstají během zastavení v tavícím pásmu 101. jsou zjišťovány podle kapacity tepla obdrženého všemi prvky v tavícím pásmu 101. Údaje jBou postupně měřeny v tavících pásmech i v páBmu ztužovacim 102—105 a porovnávány b teplotou odpovídajících prvků v předchozích pásmech. Takto jsou získávány údaje o teplotách příslušných prvků v jednotlivých pásmech v příslušném Časovém úseku.

Dále je zjišťován stupett prověšení každého z prvků daný teplotou skla. Zjišťováni těchto údajů je prováděno stejně jako u údajů o teplotě pomocí techniky simulace, a to následujícím způsobem.

Před výpočtem míry prověšení je za prvé nezbytné pochopit souvislost mezi rychlostí prohýbání skla a jeho teplotou, protože míru prohnutí každého z prvků lze zjistit výpočtem rychlosti prohýbání v souvislosti s dobou • ·

- 23 vystavení vyBoké teplotě.

Na obrázku 12 je zobrazen graf vztahu mezí teplotou skla a rychlostí jeho prohýbání. Vidíme, že rychlost prohýbání je téměř až do teploty 580*>C takřka nulová, ale že prudce vzrůstá pří teplotě nad 580°C. Tento graf byl získán pomocí simulovaného procesu na skleněné tabulí 1 s rozměiy znázorněnými na obrázku 13. Míra prohnutí v podě £ ve Btřední části Bkleněné tabule 26 byla zjišťována při postupném zahříváni skleněné tabule na teplotu měknuti skla.

Míru prohnuti jednotlivých prvků skleněné tabule, která byla přepravena všemi pásmy, lze zjistit vypočítáním poměru stupně prohnutí vSech prvků a jejich teplot ve všech pásmech (v každém okamžiku) podle grafu z obrázku 12. Celkovou míru prohnutí lze získat i bez provádění výpočtů v jednotlivých pásmech. Je možné přímo zjišťovat míru prohnutí každého z prvků v jednotlivých časových úsecích během transportu všemi páBmy. Stupeň prohnutí celé skleněné tabule zjistíme výpočtem podle takto zjištěných stupňů prohnuti jednotlivých prvků. Tímto postupem je možné zjišťovat stupeň prohnuti skleněné tabule bez použití údajů ze skutečného technického zařízení.

V případě uložení dvou skleněných tabulí na formu za účelem simultánního vytvarováni musí být přítomnost dvou tabulí skla brána při simulaci procesu v úvahu. Tento postup je používán a pro zjednodušení výpočtu je používán i postup, kdy se vychází z tloušťky tabule skla rovnající se součtu tloušťky obou tabuli. Třebaže výsledky pivního uvedeného simulovaného procesu odpovídají více skutečnému prohnutí, i výsledky druhého simulovaného procesu mohou mít odpovídající praktické využiti.

Nyní bude s okazy na diagram na obrázku 14 vysvětlen postup při zjišťování míry zakřivení skleněné tabule vyrobené podle tohoto vynálezu.

- 24 Nejdříve uložíme klávesnice 140 údaje o tabule 26. která má být nastaveni teplot věech do programu prostřednictvím velikosti a tlouSťce skleněné prohnuta, a údaje o předběžném stropních 40. bočních 42 a podlahových 44 topných těles v přisluěných pásmech (krok 100) .

V dalěim kroku přisluěný program v počítači 160 rozdělí plochu skleněné tabule na množství prvků (η x η), jak je to znázorněno na obrázku 9.

Dále je na základě vložených údajů o předběžném nastaveni teplot v topných tělesech vypočítáno množství tepla vyzářeného z topných těles a množství konvekčního tepla z okolí, přijímané prvky tabule ve vSech pásmech. Výpočet je proveden podle rovnice (1) na základě dat o předběžně nastavených teplotách v topných tělesech. V případě potřeby je možné zjistit množství tepla přijímaného věemi prvky ve vSech pásmech vypočítáním mnoŽBtví tepla přenášeného kolmo na tabuli skla (krok 200) .

Na druhé straně je možné nastavit původní teplotu Bkleněné tabule v tavícím pásmu 101 na běžnou teplotu a průběžně zjiSťovat změny teploty prvků tabule v důsledku působení tavícího pásma 101. Tímto průběžně prováděným měřením jsou zjištěny konečné teploty prvků tabule, a to podle délky časového úseku v němž byla skleněná tabule poonechána v tomto pásmu, protože bylo zjiStěno množství tepla přijaté v tomto pásmu přlsluěnýmí pivky. Výsledné teploty z tavícího pásma 10Í jsou dále uvedeny jako výchozí teploty prvků v tavícím pásmu 102. Následuje průběžné měření nar-ŮBtání teploty přisluěných pivků v důsledku působení tavícího pásma 102 Takto jsou průběžná měření prováděna v následujících tavících pásmech 103-104 a v pásmu ztužovaclm 105. Tímto způsobem lze zjistit teploty skla přisluěných prvků skleněné tabule v jednotlivých tavících pásmech (krok 300). Protože byly nastaveny délky časového úseku přeruěení transportu • · · · · · ·

- 25 skleněných tabuli, je možné považovat teploty skla za teploty měřené během těchto časových ÚBeků přeruSení transportu.

Dále jsou vypočítány míry zakřiveni přisluSných prvků na základě zjíStěné teploty těchto prvků podle vztahu teploty skla a rychlosti jeho prohýbáni, znázorněného na obrázku 12 (krok 400).

Miry zakřivení celé skleněné tabule jsou vypočítány na základě výpočtu stupně prohnuti jednotlivých prvků (krok 500).

Takto lze provádět požadované výpočty bez prověřováni miry skutečného zakřivení skleněné tabule ve skutečně probíhajícím výrobním procesu.

ZjiStěné zakřivení skleněné tabule je porovnáno se zakřivením požadovaným, je zjištěna odchylka (krok 600) a zjištěné výsledky se objeví na obrazovce 160 (krok 700). Je-li odchylka mezi zjištěným a požadovaným zakřivením skleněné tabule v přijatelném rozmezí, můžeme přikročit k tvarováni skleněné tabule uvedeným postupem. V opačném případě je předběžné nastavení teplot topných těles upravováno tak dlouho, dokud není uvedeným postupem vypočítáváná odchylka v přijetelnóm rozmezí.

Tímto postupem může být skleněná tabule vytvarována do požadovaného tvaru v Bouladu s touto úpravou tohoto vynálezu.

V uvedeném postupu není brána v úvahu barva skleněných tabuli. V nedávné době začaly být v důsledku stále bohatSÍ nabídky aut používány zbarvené skleněné tabule pro automobilová okna. Přestala být používána obyčejná průhledná okna a stále častěji je možné vidět okna bronzově zbarvená anebo zelená.

Tato zbarvená okna nezbytně absorbují teplo jinak než • · · ·

- 26 okna průhledná a rychlost prohýbání je u těchto zbarvených oken větSi. Bude-li zjiětěn vztah mezi teplotou zbaveného skla a rychlostí jeho prohýbáni, bude možnó zabývat βθ zjišťováním míry zakřivení u mnoha typů zbarvených skel.

Byla vyHvótlena simulace procesu tvarováni skleněné tabule v případu, že je tato tabule přeruSovaně transportována jednotlivými tavícími pásmy. Simulace procesu může být provedena i v případě, kdy je transport prováděn souvisle vSemi pásmy vpodstatě stálou rychlostí. V tomto druhém případu může být míra prohnuti přÍBluSných prvků transportovaných vSemi pásmy zjíětěna změřením teplot přÍBluSných prvků v urCitých časových intervalech místo měřeni teplot skla v přisluSných prvcích v jednotlivých pásmech.

Uspořádání Bkupin topných těles a jejich množství v přisluSných pásmech může být určeno podobným způsobem. Podobně může být také určen pi-ofil formy (např. kruhovitý anebo nekruhovitý), odpovídající konečnému požadovanému tvaru skleněné tabule.

Přednostní je kruhovitý tvar, který umožňuje, aby pevná Část profilu byla stanovena u každého typu skleněné tabule s velikou přesnosti. V případě kruhovitého tvaru lze snadno rozliSit Část podpírající skleněnou tabuli od Části, která tuto tabulí nepodpírá. Kvalitní kontrola tvaru skleněné tabule může být provedena citlivým určením množství tepla dodaného jak Části podpírající tuto tabuli, tak i Části, která tabulí napodpírá (vCetně množství tepla dodaného oběma částem během celého procesu).

Třebaže prostor pro vracející βθ prázdné formy 12 se v naSem případě nachází pod tunelem pece 11. může být jeho umístění vhodně upraveno. Umístění prostoru pro vracející se prázdné formy a tunelu pece může být například zaměněno, anebo je možné oba prostory umístit horizontálně vedle Bebe. Z hlediska úspory tepla i úspor/ prostoru zabíraného celým technickým vybavením je věak prostor pro • ·

- 27 vracející se prázdné formy 12 přednostně umÍBtěn pod tunelem pece 11.

K technickému zařízení podle tohoto vynálezu patří i mechanizmus, který ve ztužovacím pásmu 105 brání přenosu pohybu přepravní ku na formu 30. Zde je možné použit přednostně jakékoli technické výbavy. Místo zvedání íoímy nad povrch přepravníku, jak bylo uvedeno v našem provedeni, je možné íormu přesunout v horizontálním směru. Z hlediska žádoucí jednoduchosti a omezení daných prostorem je přednostním postupem zvednutí formy, protože to stačí k odpojení formy od přepravníku.

Průmyslová využitelnost

V popisu technického zařízení k tvarováni skleněných tabuli podle tohoto vynálezu je uvedeno, že délka zastávky formy se skleněnou tabulí transportovanou tavicim pásmem před pásmem ztužovacím je proměnlivá. Toto technické zařízeni je schopné výroby kvalitních skleněných tabulí s různě prohnutými tvary danými typem okna, aniž by bylo nutné používat komplikovaný přepravník.

Přesněji řečeno je možné docílit dosatatečně dlouhé zastávky ve ztužovacím pásmu, aniž by si formy jakkoli překážely. Použitím uvedeného postupu, v němž je forma, která byla transportována z posledního tavícího pásma do pásma ztužovacího, dočasně izolována od přepravníku, a tím je izolována i od pohybu formy v předchozím tavicim pásmu. Protože délka zastávky íonny v tavicim pásmu předcházejícímu pásmo ztužovací je proměnlivá, je možné uskutečnit požadovaný pohyb íonny přednostním způsobem.

Navíc zjiětěním stupně zakřiveni skleněné tabule je možné uskutečnit simulaci výrobního procesu blížícího se skutečnému výrobnímu procesu bez prověřování stupně zakřivení skleněné tabule ve skutečném technickém zařízeni. Míra zakřivení Bkleněné tabule je prováděna • ·

- 28 rozdělením skleněně tabule na množství prvkft, zjištěním množství tepla těmito prvky přijatého, zjištěním teplot přisluSných prvkft po nastavení ftdajft o rozměrech skleněné tabule a teplotách topných těles v jednotlivých pásmech. Dále je vypočítáván stupeň prohnutí přlBluSných prvkft, založený na teplotách skla v přisluSných pásmech vzhledem k množství tepla obdrženého v přisluSných dřívějších pásmech. Zpětným nastavením teplot v topných těleBech na základě zjištěného zakřivení skleněné tabule lze tvarovat skleněné tabule do požadovaných tvarů, aniž by bylo nutné zabývat se tvarováním zkušebních vzorků.

Claims (9)

1. .ZjoúSolo tvarováni skleněných tabulí s použitím množství forem, které nesou jednotlivé tabule skla a které jsou v pořadí transportovány do tavící pece, v níž dochází k vytvarováni skleněných tabulí, součástí taviči pece je množství oddělených tavících pásem, v nichž jsou skleněné tabule zahřátý na potřebnou teplotu, součástí pece je dále ztužovací pásmo, které je za pásmy tavícími a v němž dochází ke ztužováni skleněných tabuli, formy jsou v pořadí transportovány taviči pecí jednotlivými oddělenými tavícími pásmy , dále pásmem ztužovacim, přičemž dochází k vytvarováni skleněných tabuli podle profilu forem, tento poBtup se vyznačuje tím ,že formy jsou přerušovaně transportovány mezi jednotlivými tavícími pásmy, tak aby zůstaly po dobu Tn v příslušných tavících páBmech vyjma tavícího páBma předcházejícího pásmu ztužovacimu;

formy zůstávají v tavícím pásmu předcházejícímu páBmo ztužovaci po dobu Ti, která je proměnlivá, ale neni delěi než doba Τη, formy jsou přerušovaně transportovány prostorem mezi tímto tavícím pásmem a pásmem ztužovacim, tak aby zůstaly v tomto tavícím pásmu po dobu Ti , která závisí na požadovaném zakřivení skleněné tabule.

2. 2^uioí> tvarování skleněných tabulí podle nároku 1, vyznačující se tím, že formy jsou transportovány pomocí přepravníku; pří transportu forem do ztužovacího pásma je doba Ti nastavená tak, že je kratěl než doba To, forma, která byla ponechána po tuto krátkou dobu v tavícím pásmu páBmo ztužovaci, je přepravníku až do předcházejícím vyzvednuta z následuj ící forma transportována předcházejícího pásmu ztužovacimu.

v pásmu ztužovacim okamžiku, kdy je do tavícího pásma * · • · ·

- 30

3. Z.|oU£.ob tvarování skleněných tabulí podle nároku 1 anebo 2, vyznačující se tím, že před transportováním skleněných tabulí do tavící pece k jejich skutečnému vytvarování je zjištěn simulovaný tvar skleněné tabule vypočítáním Btupně zakřivení Bkleněné tabule podle postupu k vypočítáni stupně zakřivení skleněné tabule včetně prvního kroku, v němž jsou do počítače zaneseny údaje o rozměrech skleněné tabule a o předběžně nastavených teplotách v příslušných tavících pásmech, ve druhém kroku je skleněná tabule rozdělena na množství prvků a je vypočítána teplota Bkla každého prvku v příslušných tavících pásmech na základě množství tepla přijatého každým pivkem v příslušných tavících pásmech po dobu zastávky v příslušných tavících -pásmech, ve třetím kroku je vypočítána míra prohnutí každého z prvků skleněné tabule v příslušných tavících pásmech na základě vypočítané teploty skla v každém prvku v každém taviclm pásmu podle předběžně zjištěného vztahu mezi rychlosti prohnuti a teplotou skleněné tabule, ve čtvrtém kroku je vypočítána míra zakřivení celé Bkleněné tabule transportované všemi tavícími pásmy na základě vypočítaného stupně prohnutí všech prvků skleněné tabule v příslušných tavících pásmech;

simulovaným procesem získaný tvar skleněné tabule je porovnán s tvarem požadovaným, teploty v topných tělesech jsou nastaveny upravením předběžných teplot v příslušných topných tělesech takovým způsobem, aby se simulovaným procesem získaný tvar blížil požadovanému tvaru Bkleněné tabule;

formy s jednotlivými skleněnými tabulemi jsou transportovány příslušnými tavícími pásmy.

4. Jo tvarování skleněných tabuli b použitím množství forem, které nesou jednotlivé tabule Bkla a které jsou v pořadí transportovány do taviči pece, v níž dochází k vytvarování skleněných tabuli, součástí taviči pece je množství oddělených tavičích pásem, v nichž jsou skleněné tabule zahřátý na potřebnou teplotu, součástí pece je dále ztužovaci pásmo, které je za pásmy tavícími a v němž ·· ?· » » · « » *44 • * < · · • · · * ···· ·«· ··· ····

- 31 dochází ke ztužování skleněných tabulí, formy jsou v pořadí transportovány tavící pecí jednotlivými oddělenými tavícími pásmy , dále pásmem ztužovacím, přičemž dochází k vytvarování skleněných tabuli podle profilu forem, tento postup se vyznačuje tím ,že před transportováním skleněných tabuli do taviči pece k jejích Bkutečnému vytvarováni je zjiStěn simulovaný tvar skleněně tabule vypočítáním stupně zakřivení skleněné tabule podle postupu k vypočítání stupně zakřiveni skleněné tabule včetně prvního kroku, v němž jsou do počítače zaneseny údaje o rozměrech skleněné tabule a o předběžně nastavených teplotách v přisluSných tavících pásmech, ve druhém kroku je skleněná tabule rozdělena na množství prvků a je vypočítána teplota skla každého pivku v příBluéných tavících pásmech na základě množství tepla přijatého každým prvkem v přisluSných tavících pásmech po dobu zastávky v přÍBluSných tavících páBmech, ve třetím kroku je vypočítána míra prohnutí každého z prvků skleněné tabule v přisluSných tavičích páBmech na základě vypočítané teploty skla v každém prvku v každém tavícím pásmu podle předběžně zjištěného vztahu mezi rychlosti prohnutí a teplotou Bkleněnó tabule, ve čtvrtém kroku je vypočítána míra zakřivení celé skleněné tabule transportované vSemí tavícími pásmy na základě vypočítaného stupně prohnuti vSech prvků skleněné tabule v přÍBluSných tavičích pásmech;

simulovaným procesem získaný tvar skleněné tabule je porovnán s tvarem požadovaným, teploty v topných tělesech jsou nastaveny upravením předběžných teplot v přisluSných topných tělesech takovým způsobem, aby se simulovaným procesem získaný tvar blížil požadovanému tvaru skleněné tabule;

foímy s jednotlivými skleněnými tabulemi jsou transportovány přísluSným! tavícími pásmy.

5. tvarováni skleněných tabulí podle nároku

4, vyznačující se tím, že ve druhém kroku vypočítaná teplota skla vSech prvků • · • ·

- 32 v přísluěných tavících pásmech je nastavena jako výchozí teplota prvků v pásmech následujících.

6. Technické zařízeni k tvarováni skleněných tabulí, jehož součásti je množství forem k transportování skleněných tabuli, taviči pec s množstvím oddělených tavících pásem k zahřátí skleněných tabulí na potřebnou teplotu, pásmo ztužovací, které je umístěno za pásmy tavícími a které slouží ke ztužováni skleněných tabuli, přepravník k transportu forem od počátku tavících pásem směrem k pásmu ztužovacímu Bkrze tato pásma taviči i pásmo ztužovací, který po řadě transportuje formy do tavící pece k vytvarováni skleněných tabuli podle profilu forem, vyznačující se tlm, že formy jsou přeruěovaně transportovány mezi tavícími pásmy a mezí tavícím pásmem a pásmem ztužovacim;

formy zůstávají po určitou dobu To v příslušných tavících pásmech s výjimkou posledního tavícího pásma před páBmem ztužovacim;

doba Ti , po kterou zůstávají formy v tavícím pásmu předcházejícím pásmo ztužovací, je proměnlivá a ne delěi než doba To .

7. Technické zařízení k tvarování podle nároku 6, vyznačující formy jsou neseny přepravníkem za a ztužovací pásmo je vybaveno zvedacím k dočasnému vyzvednuti formy z přepravníku.

skleněnách tabuli s e tím, že účelem transportu zařízením

8. Technické zařízení k tvarováni skleněnách tabuli podle nároku 6 anebo 7, vyznačující se tim, že stěna tavící pece mezi tavícími pásmy a pásmem ztužovacim je vybavena otvorem pro zasunutí dvířek, kterým jsou první dvířka vysouvána a zasouvána do prostoru taviči pece, tak aby byl tento prostor podle pohybu formy otvírán a zavírán;

na vnějSlm povrchu taviči pece a na vnějáím obvodu otvoru dvířek je příruba v podobě kazety s otvorem pro • · ·

- 33 zasunutí dvířek, kazeta je posazena svým otvorem na vnějěí obvod otvoru v povrchu pece a vystupuje vně z povrchu pece;

dvířka jsou v otevřeném stavu zasunuta do této příruby v podobě kazety.

9. Technické zařízení k tvarování skleněnách tabuli podle nároku 6, 7 anebo 8, vyznačující se tim, že na obou koncích pece je prostor pro vracející se formy, vnějěí strana vstupu do taviči pece je vybavena dvířky, které se vysouvají a zasouvají při transportu formy do pece, vnějěí strana výstupu z tavící pece je vybavena dvířky, které se vysouvají a zasouvají při transportu formy z pece.