CZ385498A3 - Alkalický peroxidický kapalný detergentní prostředek - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká alkalických peroxidických kapalných detergentních prostředků pro praní textilií.

Dosavadní stav techniky

Pro získání efektivního detergenčního účinku alkalického kapalného detergentního prostředku v širokém rozsahu pracovních podmínek je nutné, aby tento prostředek byl pufrován. V recepturách kapalných detergentů se často vyskytují borax a seskvikarbonát. Obě tyto látky přispívají u udržení vysokého pH prací kapaliny. Zjistili jsme, že každá z těchto látek je nekompatibilní s peroxidem vodíku. Seskvikarbonát sice má požadovaný pufrovací účinek, ale současně způsobuje rychlý rozklad peroxidu. V případě boraxu je rychlost rozkladu peroxidu nižší, ale stále ještě nepřijatelně vysoká.

V mnoha publikacích se uvádí možnost přidávat do alkalické detergentní kapaliny peroxosoli, jako je perboritan nebo peruhličitan. Obvykle je tato sůl navrhována jako náhrada za peroxid vodíku, který je preferovanou formou peroxidu. Pokud by se tato náhrada měla použít, pak by v prostředku měla být přítomna pevná peroxosůl. Taková aplikace je uvedena v patentu EP-A-294 904, kde je popsána tvorba suspendovaných krystalů perboritanu sodného rekrystalizací. Menší množství peroxidu vodíku a rozpuštěné peroxosoli je tam v rovnováze s rekrystalizovaným perboritanem udržovaným v suspenzi. Podle citovaného patentu by mělo být použito organické rozpouštědlo mísitelné s vodou, aby se snížila rozpustnost perboritanu v kapalné fázi.

Patent WO 93/13012 uvádí alkalické bělicí nebo dezinfekční prostředky pro široké použití, které obsahují méně než 1 % volitelného surfaktantu na bázi aminoxidu, 0,5 % boraxu a 5 nebo 10 % peroxidu vodíku. pH těchto testovaných přípravků je nastaveno hydroxidem sodným na relativně nízkou hodnotu 8,5. Údaje o stabilitě přípravku obsahujícího 5 % peroxidu vodíku, neobsahujícího žádný surfaktant a skladovaného 12 týdnů při asi 30 °C ukazují, že došlo jen k malému úbytku peroxidu, ale je jasné, že pufrování je nedostatečné, protože pH klesá. V patentu není navržen žádný jiný pufr než normální tetraboritan sodný dekahydrát (borax).

Patent WO 93/01270 uvádí alkalický vodný kapalný prací prostředek obsahující surfaktant, peroxid vodíku a vodorozpustný boritan vybraný z dvojice borax a boritan sodný, přičemž

.... .«ZMĚNĚNÝ-tlST ·····» · · molární poměr peroxid:boritan je větší než 1,5:1 a prostředek má ve všech příkladech počáteční pH menší než 8. Vynález spočívá ve schopnosti vodorozpustného boritanu a jiných přísad zvýšit pH prostředku při zředění na přibližně 9. Všechny přípravky obsahují rozpouštědla jako je etanol a propylenglykol. Perboritan sodný zde není užíván.

Současný stav techniky neobsahuje žádný poznatek ani doporučení, aby bylo použito menší množství rozpuštěné peroxosoli k pufrování koncentrované kapaliny s pH větším než 8,5, která obsahuje rozpuštěný peroxid vodíku.

Podstata vynálezu

V předkládaném vynálezu se popisuje použití perboritanu alkalického kovu nebo peruhliČitanové soli jako pufrační přísady při výrobě alkalického peroxid obsahujícího kapalného detergentního prostředku s pH větším než 8,5, charakterizovaného tím, že hladina přidané peroxosoli, vyjádřená jako obsah peroxidového ekvivalentu, je menší než 90 %, s výhodou menší než 75 % a nejlépe menší než polovina celkového peroxidového ekvivalentu v prostředku.

S výhodou je pufrační přísada rozpuštěna v kapalném detergentním prostředku, protože tak odpadá problém se suspendováním pevné složky. To je obzvláště výhodné, je-li prostředek izotropní.

Nejlepší kombinace pufrování a peroxidové stability je dosaženo, když pufrační přísadou je perboritan, s výhodou perboritan sodný tetrahydrát nebo monohydrát.

Podle druhého znaku předkládaného vynálezu se popisuje alkalický peroxidický kapalný detergentní prostředek s pH větším než 8,5, obsahující surfaktant, peroxidické bělidlo a rozpustný pufr a vyznačující se tím, že peroxidickým bělidlem je peroxid vodíku a že pufrem je anorganická peroxosůl vybraná z perboritanů či peruhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, přičemž využitelný kyslík z peroxidu vodíku je v nadbytku oproti využitelnému kyslíku z peroxosoli, a to s výhodou v poměru alespoň 2:1, nejlépe alespoň 3:1.

Surfaktanty

Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují 5-60 hmot.% surfaktantů. Peroxid reaguje s mnoha surfaktanty za vzniku reakčních produktů, které způsobují snížení pH prostředků. Přítomnost pufrů podle předkládaného vynálezu umožní vybrat surfaktanty ze široké škály aniontových, kationtových, neiontových, zwitteriontových a amfoterních surfaktantů a jejich směsí. Mohou být například vybrány z kterékoliv třídy, podtřídy či z konkrétních materiálů popsaných v knihách „Surface Active Agents“, svazek I, autorů Schwartze a Perryho • · • ·· · · ···· ·· «· · · · · · ··· ······· φ · • ••ΦΦ · φ ·· ·· ·· (Interscience 1949), „Surface Active Agents“, svazek II, autorů Schwartze, Perryho a Berche (Interscience 1958) nebo v knize „McCutcheon’s Emulsifiers & Detergents“ publikované McCutcheonovou divizí společnosti Manufacturing Confectioners Company, případně v knize „Tensid-Taschenbuch“ od H. Stacheho, 2. vydání, Carl Hanser Verlag, Mnichov a Vídeň, 1981.

Mezi vhodné neiontové surfaktanty patří zejména reakční produkty sloučenin majících hydrofobní skupinu a aktivní vodík, např. alifatických alkoholů, kyselin, amidů nebo alkylfenoiů, s alkylenoxidy, zejména ethylenoxidem, a to buď samotným nebo v kombinaci s propylenoxidem. Specifickými neiontovými detergentními materiály jsou sloučeniny primárních nebo sekundárních, lineárních nebo větvených alkylalkoholů (Ce-is) s ethylenoxidem, jakož i látky vzniklé kondenzací ethylenoxidu s reakčními produkty propylénoxidu a ethylendiaminu. Jiné takzvané neiontové detergentní sloučeniny zahrnují terciární aminoxidy s dlouhými řetězci, terciární fosfinoxidy s dlouhými řetězci a dialkylsulfoxidy.

Také je možné použít aktivní materiály odolné proti vysolení, jaké jsou popsány např. v patentu EP 328 177, zvláště alkylpolyglykozidové surfaktanty, jaké jsou popsány např. v patentu EP 70 074.

Vhodnými aniontovými surfaktanty jsou obvykle vodorozpustné organické sírany a sulfonany alkalických kovů, mající alkylové zbytky s 8 až 22 uhlíkovými atomy, přičemž pro alkyl se používají názvy odvozené od vyšších acylových zbytků. Příklady vhodných syntetických aniontových detergentních sloučenin jsou: alkylsírany sodné a draselné, zejména ty, které se získají sulfataci vyšších alkoholů (C₈.i₈) připravených z loje nebo kokosového oleje, dále alkylbenzensulfonany sodné a draselné (C₉.₂₀), zejména lineární sekundární alkylbenzensulfonany sodné (C10-15), pak alkylglycerylétersírany sodné, zejména étery vyšších alkoholů odvozených z loje nebo kokosového oleje a syntetických alkoholů odvozených z ropy, rovněž sodné soli síranů a sulfonanů mastných monoglyceridů z kokosového oleje, dále sodné a draselné soli esterů kyseliny sírové a reakčních produktů vyšších alkoholů (C₈.i₈) s alkylenoxidem, zejména ethylenoxidem, potom reakční produkty mastných kyselin jako jsou mastné kyseliny z kokosu esterifikované kyselinou isothionovou a neutralizované hydroxidem sodným, dále sodné a draselné soli amidů mastných kyselin methyltaurinu, pak alkanmonosulfonany, jako např. ty, které jsou získány reakcí α-olefinů (C₈.₂o) s kyselým siřičitanem, nebo ty, které vznikají reakcí parafinů s SO₂ a Cl₂ a následnou hydrolýzou pomocí báze (náhodná sulfonace), a konečně olefinsulfonany, což je název používaný k popisu materiálu získaného reakcí olefinů, zvláště α-olefinů, s SO3 a následnou neutralizací a hydrolýzou reakčního produktu. S výhodou se jako •· · · ···· ·· tt t t ·· · · · · · • · ··· ···· • · · · · · · ··· ··· ······ · · ····· · · · · · · · · aniontové detergentní sloučeniny používají alkylbenzensulfonany sodné (Cn.15). Také lze použít deriváty aminokyselin, jako jsou oleylsarkosináty.

Je také možné zahrnout mýdla ze solí mastných kyselin a alkalických kovů, zejména mýdla z kyselin majících 12 až 18 uhlíkových atomů, například kyseliny olejové, ricínolejové a mastných kyselin odvozených od ricínového oleje, kyseliny alkyljantarové, kyselin odvozených od řepkového oleje, podzemnicového oleje, kokosového oleje, palmkernelového oleje nebo jejich směsí. Lze použít sodná nebo draselná mýdla těchto kyselin.

Veškerý detergentní aktivní materiál může být přítomen v koncentracích od 0,5 do 60 hmot.%, vztaženo na celý přípravek, např. od 1 do 40 hmot.% a v typickém případě od 2 do 20 hmot.%. Jedna skupina prostředků, které je dávána přednost, však obsahuje od 3 do 12 hmot.% detergentního aktivního materiálu, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku. Skutečně použité množství surfaktantu bude záviset na druhu použití: čistič pevných povrchů bude obsahovat malé množství, prostředek na předčištění textilií poněkud větší množství, a koncentrovaný detergent velké množství.

Volitelné přísady

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být isotropní (nestrukturované) nebo strukturované. Strukturované kapaliny podle předkládaného vynálezu mohou být vnitřně strukturované, přičemž je struktura tvořena detergentními aktivními materiály v prostředku, nebo vnějškově strukturované. Prostředky podle předkládaného vynálezu jsou s výhodou izotropní.

Viskozita může být regulována pomocí jednoho nebo více hydrotropů. Je výhodné vyhnout se použití 1,2-diolů.

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou také obsahovat materiál pro nastavení pH. Pro snížení pH je výhodné použít slabé kyseliny, nejlépe karboxylové kyseliny s 1 až 8 atomy C, přednost má kyselina citrónová. Použití těchto látek snižujících pH je obzvláště výhodné, jestliže prostředek podle předkládaného vynálezu obsahuje enzymy, jako jsou amylázy, proteázy a lipolázy. Pro zvýšení pH se s výhodou používá hydroxid sodný, přednostně presekvestrovaný (předem chelatovaný).

Vedle již zmíněných přísad může být použita celá řada dalších volitelných přísad, a to v koncentracích pod 5 %, například pomocná mýdla, jako jsou alkanolamidy, zejména monoethanolamidy odvozené od mastných kyselin palmového jádra a kokosového ořechu, dále změkčovače textilií, jako jsou hlinky, aminy a aminoxidy, činidla na potlačení pěnivosti, • to · • · to · to · to · ··· ····♦·· · to ···«· ·· ·· <· ·· regulátory mýdlového účinku, anorganické soli, a konečně - obvykle ve velmi malých množstvích - zakalovací prostředky, fluorescenční činidla, optické zjasňovače, parfémy, germicidy, barviva, enzymy a činidla pro stabilizaci enzymů.

Dalšími aditivy, které mohou být zahrnuty do prostředku, jsou činidla na uvolnění špíny, jako je karboxymethylcelulóza, známá také jako antiredepoziční činidla, dále polymerní inhibitory přenosu barviv, jako je polyvinylpyrolidon, a konečně aditiva pro optické zjasňování (OBAs), jako jsou distyrylbifenylové deriváty.

Prostředky podle předkládaného vynálezu s výhodou obsahují 10-93 hmot.% vody, přednostně 15-90 hmot.%, nejlépe 40 - 88 hmot.%.

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat jedno nebo více činidel, působících jako prekurzory bělidel. Dobře známým příkladem takového činidla je TAED. S výhodou je tento prekurzor bělidla v systému přítomen ve formě alespoň částečně nerozpustné.

Při použití budou detergentní prostředky podle předkládaného vynálezu zředěny prací vodou, čímž vznikne prací kapalina, např. pro použití v pračce. Koncentrace kapalného detergentního prostředku v prací kapalině je s výhodou 0,05 až 10 hmot.%, přednostně 0,1 až 3 hmot.%. Tyto prostředky mohou být také aplikovány v koncentrované formě na znečištěný oděv při předčištění. Pufrování způsobuje, že jsou zvláště prospěšné pro takovéto použití, protože si uchovávají alkalitu při skladování i používání a mají vyšší detergenční účinek proti mastným skvrnám než nepufrovaná nebo kysele reagující kapalina. Čističe pevných povrchů a čističe pro všeobecné použití se také používají neředěné. Mohou však být zředěny, pokud je to žádoucí.

Podpůrné složky

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat podpůrnou složku, s výhodou v koncentraci nepřevyšující 50 hmot.%, přednostně v koncentraci 5-40 hmot.%, vztaženo na celý prostředek.

Takové podpůrné složky, jsou-li přítomny, mohou mít anorganickou i organickou povahu. S výhodou se používají organické podpůrné složky.

Kapalný detergentní prostředek může jako opční podpůrnou složku obsahovat mastnou kyselinu. Je však výhodné, aby množství mastné kyseliny tvořilo méně než 10 hmot.% prostředku, přednostně méně než 4 hmot.%. Z nasycených mastných kyselin mají přednost ty, které obsahují 10 až 16, nejlépe 12 až 14 uhlíkových atomů. Z nenasycených mastných kyselin jsou preferovány olejová a palmitolejová.

·· · · · · · · · · · ··· ···· · ····· ·· ·» ·· ··

Příkladem organických podpůrných složek jsou polykyseliny, jako je kyselina citrónová, kyselina nitrilotrioctová a směsi vínanu monojantaranu a vínanu dijantaranu (jedná se pravděpodobně o různé směsné anhydridy kyseliny vinné a jantarové, pozn. překl.). Pro použití v předkládaném vynálezu je jako podpůrná složka výhodná kyselina citrónová a sloučeniny typu alk(en)ylsubstituované kyseliny jantarové (alkyl Cio-ie)· Příkladem této skupiny sloučenin je kyselina dodecenyljantarová. Použity mohou být i podpůrné složky na bázi polymerních karboxylátů, jako jsou polyakryláty, polyhydroxyakryláty a kopolymery akrylát/maleinát.

Sekvestranty (látky tvořící rozpustné komplexy s ionty kovů, pozn. překl.)

Prostředky v tomto vynálezu mohou obsahovat i jiné složky a/nebo přísady v koncentracích s výhodou menších než asi 5 hmot.%. Neomezující příklady takových přísad, které mohou být přednostně použity v koncentracích od 0,03 do 2 hmot.%, zahrnují polyaminokarboxylátová aditiva, jako je kyselina ethylendiamintetraoctová, diethylentriaminpentaoctová, ethylendiamindijantarová nebo jejich vodorozpustné soli s alkalickými kovy. Další aditiva, použitelná při těchto koncentracích, představují kyseliny organofosfonové: zvláště výhodná je kyselina ethylendiamintetramethylenfosfonová, kyselina diethylentriaminpentamethylenfosfonová, kyselina aminotrimethylenfosfonová a kyselina hydroxyethylidendifosfonová. Při takovýchto koncentracích mohou být v těchto prostředcích použity i stabilizátory bělidel, jako je kyselina dipikolinová, cíničitan sodný a 8-hydroxychinolin, s výhodou v koncentracích mezi 0,01 a 1 hmot.%.

Zvláště výhodné kombinace sekvestrantů jsou popsány v patentu PCT/GB95/01537. Je to diethylentriaminpenta(methylenfosfonát), který je prodáván jako Dequest 2066 firmou Monsanto (a zde dále označován jako D2066) v kombinaci s 2,2’-dipyridylaminem (zde označovaným jako DPA) a D2066 v kombinaci s kyselinou l,2-diaminocyklohexyl-tetra(methylenfosfonovou) a jejími solemi (zde a dále označovanými jako DACH).

Tato kombinace sekvestračních činidel má univerzální sekvestrační (chelační) účinek na ionty přechodových kovů. Obecně mohou být sekvestrační činidla rozdělena na dvě skupiny, skupinu A a skupinu B.

Sekvestrační činidlo skupiny A je tvořeno přednostně jedním sekvestračním činidlem nebo směsí více sekvestračních činidel, které je (jsou) účinné při stabilizaci peroxidu proti rozkladu ionty kobaltu II za alkalických podmínek. Mohou být účinné i pro sekvestraci jiných iontů přechodových kovů. Sekvestrační činidlo skupiny B sestává z jednoho sekvestračního činidla nebo ze směsi více sekvestračních činidel, které je (jsou) účinné při stabilizaci peroxidu proti • · · · ···· • · · · · · «·· ··· ······ · · • · · · ·· · · · * železu, mědi nebo manganu za alkalických podmínek, ale v podstatě neúčinné při stabilizaci peroxidu proti rozkladu kobaltem.

Sekvestrační činidlo skupiny A se s výhodou vybírá ze sloučenin majících jako ligandy dusíkové donory, jako jsou triazacykloalkanové sloučeniny, zejména 1,4,7-triazacyklononan (TACN) nebo DPA, stejně jako některé fosfonátové sloučeniny, jejichž molekuly mají omezenou ohebnost a vhodné prostorové uspořádání ligandů, jako např. DACH. Zvláště výhodné jsou DACH a/nebo DPA. Sekvestrační činidlo skupiny B je s výhodou necyklická kyselina alkylenaminopoly(methylenfosfonová) nebo jiné sloučeniny či soli kyseliny fosfonové, zvláště následující činidla známá pod společným obchodním názvem Dequest: Dequest 2006 [sodná sůl kyseliny amino-ZrA(methylenfosfonové)], kyselina ethylendiamintetra(methylenfosfonová) nebo její sodná či draselná sůl (např. Dequest 2046, který je její sodnou solí), kyselina diethylentriaminpenta(methylenfosfonová) (Dequest 2060) a kyselina l-hydroxyethan-l,l-difosfonová, prodávaná jako Dequest 2010 nebo její analogy s vyššími alkylidenovými skupinami. Zvláště výhodné jsou D2060 a jeho sodná sůl, D2066. Další užitečná sekvestrační činidla skupiny B jsou ta, která prodává firma Albright and Wilson pod obchodním názvem Briquest.

Prostředek je s výhodou prostý ethanolu, přednostně prostý všech těkavých monofunkčních alkoholů (majících bod vzplanutí stejný nebo nižší než isopropanol). Koncentrovaný prostředek je alkalický. S výhodou má prostředek počáteční pH nejméně 9, přednostně 9 až 11 a nejlépe 9,5 až 10. Je výhodné, aby pH prostředku bylo po 6 týdnech skladování při 37 °C větší než 9 a po 12 týdnech skladování stále větší než 8,5. Množství sekvestračního činidla skupiny B, které má být součástí oxidačního prostředku podle předkládaného vynálezu, je nejméně 0,005 hmot.%, s výhodou nejméně 0,01 hmot.%. Obecně nemá být větší než 2 hmot.%, s výhodou ne větší než 1 hmot.% a nejlépe ne větší než 0,5 hmot.%, vztaženo na celý prostředek.

Množství sekvestračního činidla skupiny A, které má být součástí oxidačního prostředku podle předkládaného vynálezu, je nejméně 0,005 hmot.%, s výhodou nejméně 0,01 hmot.%, s výhodou ne větší než 2 hmot.%, přednostně ne větší než 1 hmot.% a nejlépe v rozmezí 0,02 až 0,6 hmot.%, vztaženo na celý prostředek.

Součástí oxidačního prostředku mohou být i další opční sekvestrační činidla. V tom případě se taková další opční sekvestrační činidla s výhodou přidávají v množstvích nejméně 0,0005 hmot.%, s výhodou ne více než 2 hmot.%, přednostně v rozmezí 0,01 až 1,0 hmot.% a nejlépe v rozmezí 0,02 až 0,6 hmot.%.

Předkládaný vynález bude nyní popsán pomocí následujících neomezujících příkladů.

Příklady provedení vynálezu

Příklady 1 a 2 a srovnávací příklad A

Zkušební vzorky byly připraveny za použití 0,3% peruhličitanu sodného (příklad 1) a 0,5% perboritanu sodného tetrahydrátu (příklad 2). Byly srovnány jednak s kontrolním vzorkem bez pufru, jednak se srovnávacím vzorkem A, který obsahoval 2 % sekvikarbonátu. Výsledky jsou v tabulce 1. Peruhličitan sodný neskýtá tak účinnou retenci peroxidu jako perboritan sodný. Peruhličitanový pufrovací systém však může být použit bud’ samostatně nebo ve směsi s perboritanem, a to tehdy, nejsou-li na detergenty kladeny příliš velké požadavky na skladovatelnost. Seskvikarbonát pufruje dobře, ale ztráta peroxidu je nepřijatelná. Další experimenty ukázaly, že borax má jen o málo horší pufrační účinek než příklady la 2, ale mnohem horší ztrátu peroxidu.

Tabulka 1

Příklad	% úbytku peroxidu, 37 °C	pH, 37 °C
1 týden	3 týdny	4týdny	6 týdnů	1 týden	3 týdny	4 týdny	6 týdnů
Kontr. vzorek	0	2,91	0,97	9,71	9,55	9,35	9,34	8,88
1	1,08	8,6	6,45	9,68	9,81	9,7	9,69	9,47
2	1,01	3,03	2,02	5,05	9,65	9,51	9,52	9,37
A	34,29	66,67	74,29	92,38	9,91	10,00	10,02	9,96

Příklady 3 a 4

Do vody se pro dezinfekci přidává chlór. Někdy je hladina chlóru ve vodě tak vysoká, že to může vést k poškození tkaninového barviva, pokud jsou v ní textilie prány opakovaně. Použití nízkých koncentrací peroxidu v kapalném detergentním prostředku by mělo vyvolat mezi tímto peroxidem a chlórem reakci, snižující bělicí účinek chlóru. Peroxid by měl také zajistit zvýšení bělícího účinku v roztoku a zmenšit poškození, vzniklé přenosem barviva během praní.

Takovýto prostředek „šetrný k barvám“ vyžaduje použití pufru pro stabilitu pH během skladování, pokud se má dosáhnout uspokojivého odstranění mastných nečistot z prádla.

Byly připraveny barevně šetrné kapalné prostředky, obsahující jako surfaktant směs (v poměru 10:2) ethoxylátu, vzniklého ethoxylací primárního alkoholu (C13-15) pomocí 7 molů ethylenoxidu, a kyseliny alkylbenzensulfonové (lineární alkyl C10-13), přičemž celková koncentrace aktivních látek byla 12 %. Prostředek také obsahoval 2 hmot.% citrátu sodného jako podpůrnou složku, 0,02 hmot.% Acid Blue 80 jako barvivo a 0,20 hmot.% Tinopalu CBS-X (distyrylbifenylového derivátu od Ciba Geigy) jako optický zjasňovač. Všechny prostředky obsahovaly sekvestrační systém. Kontrolní vzorek 1 a příklad 4 byly sekvestrovány pouze 0,1 % Dequestu 2066, zatímco kontrolní vzorek 2 a příklady 3 A a 3B byly sekvestrovány 0,1 % Dequestu 2066 a 0,03 % DPA. Počáteční pH kapalin bylo nastaveno na 10 pomocí roztoku obsahujícího 50 hmot.% hydroxidu sodného a 0,5 hmot.% Dequestu 2066. Peroxid byl přidáván buď jako samostatný roztok s 60 hmot.% H2O2 (u kontrolních vzorků) nebo jako pufr s 0,5 hmot.% perboritanu sodného tetrahydrátu tak, aby jak v kontrolních vzorcích tak i v příkladech byla celková koncentrace 1 hmot.% ekvivalentu peroxidu vodíku. Pořadí přídavků jednotlivých složek bylo: perboritan, peroxidový roztok, hydroxid sodný. Složení příkladů bylo následující:

Kontrolní vzorek 1 1 hmot.% H2O2 (bez pufru)

Kontrolní vzorek 2 1 hmot.% H2O2 (bez pufru)

Příklad 3A a 3B 0,85 hmot.% H₂O₂ + 0,5 hmot.% pufru s perboritanem sodným

Příklad 4 0,85 hmot.% H2O2 + 0,5 hmot.% pufru s perboritanem sodným

Příklady 3A a 3B byly připraveny jako identické vzorky pro ověření reprodukovatelnosti účinku pufračního systému. Reprodukovatelnost pufrační stability je klíčovým požadavkem u obchodního preparátu. Mnoho systémů v dosavadním stavu techniky vykázalo dobrou stabilitu u jednorázového pokusu, ale efekt nebyl reprodukovatelný.

Prostředky byly skladovány při 25 a 37 °C a periodicky bylo měřeno pH a využitelný kyslík. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Příklad	PH
Počáteční PH	2 týdny	4 týdny	6 týdnů
37 °C	37 °C	25 °C	37 °C
Kontrolní.
vzorek 1	10,01	8,98	8,63	9,71	8,46
Kontrolní
vzorek 2	10,01	8,65	8,04	8,86	7,71
3A	10,02	9,72	9,6	9,74	9,46
3B	10,01	9,81	9,61	9,78	9,48
4	10,01	9,69	9,53	9,78	9,31
	Počáteční		% úbytku peroxidu
	%
Příklad	přidaného	2 týdny	4 týdny	6 týdnů
	peroxidu	37 °C	37 °C	25 °C	37 °C
Kontrolní
vzorek 1	1,05	2,86	5,71	0,00	5,71
Kontrolní
vzorek 2	1,01	1,98	2,97	0,99	2,97
3A	0,99	5,05	5,05	1,01	6,06
3B	0,99	3,03	3,03	1,01	6,06
4	1,00	4,00	3,00	2,00	7,00

Pufrovací účinek je výrazně lepší u vzorků 3A a 3B, obsahujících v roztoku 0,5 hmot.% perboritanu sodného tetrahydrátu jako pufru. Všechny příklady vykazují po 4 týdnech skladování při 37 °C podobnou peroxidickou stabilitu. Je známo, že vyšší stabilita při nižším pH je pro peroxidy typická. Stabilita vzorků obsahujících perboritan sodný tetrahydrát je reprodukovatelná, zvláště u delších testovacích období. Pozitivní vliv použití rozpustné peroxosoli jako puffiu se projevuje u obou sekvestračních systémů.

Široká použitelnost předkládaného vynálezu je dále ilustrována následujícími prostředky, které mohou být sestaveny s použitím pufřovacího systému tvořícího předmět vynálezu:

• · · · · » · ··· ··· ······ · ·

Příklad 5: Kuchyňský čistič ve spreji	%
Deionizovaná voda	do 100
Peroxid vodíku (v přepočtu na 100%)	3,00
PBS4	0,50
Dequest 2066	0,25
DPA	0,02
Hydroxid sodný	do pH 9,5
Synperonic A7	2,50
*Proglyde DMM	3,00
*dimethyléter dipropylenglykolu
Příklad 6: Čistič pevných povrchů	%
Deionizovaná voda	do 100
Peroxid vodíku (v přepočtu na 100%)	4,30
PBS4	1,00
Synperonic A7	3,00
DPA	0,03
Dequest 2066	0,25
Hydroxid sodný	do pH 9,5
Příklad: Čistič pro univerzální použití	%
Deionizovaná voda	do 100
Peroxid vodíku (v přepočtu na 100%)	3,70
Kyselina citrónová	3,00
PBS4	3,00
Dequest 2066	0,25
DPA	0,02
Hydroxid sodný	do pH 9,50
Synperonic A7	7,00

·· ·· ···· · · ·· • · · · · · · · ······ ······· · · ··· · · · · · · * · ··

Příklad 8: Dvousložková kapalina na praní textilií %

Deionizovaná voda do 100

Sekundární alkansulfonan 8,00

Synperonic A7 2,00

Kyselina citrónová 3,00

Dequest 2066 0,50

DPA 0,03

Silikonový olej 0,10

Peroxid vodíku (v přepočtu na 100%) 3,50

Hydroxid sodný do pH 9,50

PBS4 3,00 ř j fuWtíĚlŠLÝLIST”

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Použití perboritanu alkalického kovu nebo peruhličitanové soli jako pufrační přísady při výrobě alkalického, peroxid obsahujícího kapalného detergentního prostředku s pH větším než 8,5, přičemž koncentrace přidané peroxosoli, přepočtená na obsah peroxidového ekvivalentu, je menší než 90 hmot.%, s výhodou menší než 75 hmot.%, nejlépe menší než polovina celkového peroxidového ekvivalentu v prostředku.
2. 2. Použití perboritanu alkalického kovu nebo peruhličitanové soli podle nároku 1, přičemž pufrační přísada je v podstatě zcela rozpuštěna v kapalném detergentním prostředku.
3. 3. Použití perboritanu alkalického kovu nebo peruhličitanové soli podle nároku 1, přičemž pufrační přísadou je perboritanová sůl.
4. 4. Použití perboritanu alkalického kovu nebo peruhličitanové soli podle nároku 3, přičemž pufrační přísadou je perboritan sodný tetrahydrát nebo monohydrát.
5. 5. Alkalický peroxidický kapalný detergentní prostředek mající pH větší než 8,5 a obsahující surfaktant, peroxidické bělidlo a rozpustný pufr, vyznačující se tím, že peroxidické bělidlo a pufr je anorganická peroxosůl vybraná ze solí perboritanu a peruhličitanu, a že využitelný kyslík z peroxidu vodíku převyšuje využitelný kyslík z peroxosoli v poměru s výhodou alespoň 2:1, nejlépe alespoň 3:1.
6. 6. Alkalický peroxidický kapalný detergentní prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že dále obsahuje sekvestrační systém, s výhodou kombinaci dvou sekvestrantů, jeden ze skupiny sekvestrantů A a druhý ze skupiny sekvestrantů B, jak je v tomto textu definováno.
7. 7. Alkalický peroxidický kapalný detergentní prostředek podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že anorganickou peroxosoli je perboritan sodný tetrahydrát nebo perboritan sodný monohydrát.
8. 8. Aktivovaný peroxidický bělicí systém, vyznačující se tím, že jeho součástí je dávkovači kontejner se dvěma komorami, z nichž jedna obsahuje aktivátor bělidla a druhá alkalický peroxidický kapalný detergentní prostředek podle nároků 1 až 7.
9. 9. Způsob čistění prádla, vyznačující se tím, že se alkalický peroxidický kapalný detergentní prostředek podle kteréhokoliv z nároků 5 až 8 přímo nanese na prádlo nebo na vybranou část prádla a prádlo se případně promne.

   -^ZMÉNĚNYLIST < * · · · · • ® · · I » ·· ·· ·· ··· • < ··
10. 10. Způsob čistění prádla podle nároku 9, vyznačující se tím, že po přímém nanesení následuje praní prádla v automatické pračce s dodatečným použitím běžného pracího detergentů, případně obsahujícího aktivátor bělidla, jako je tetraacetylethylendiamin.