CZ306284B6

CZ306284B6 - Způsob regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích

Info

Publication number: CZ306284B6
Application number: CZ2015-1A
Authority: CZ
Inventors: Pavel Kocián
Original assignee: Pavel Kocián
Priority date: 2015-01-06
Filing date: 2015-01-06
Publication date: 2016-11-16
Also published as: SK288662B6; CZ20151A3; SK1082015A3

Abstract

Způsob regulace, určený pro jakékoliv objekty (bytové domy, komerční objekty, zdravotnická zařízení, výrobní objekty, objekty občanské vybavenosti atd.), s libovolnými tepelně izolačními vlastnostmi, které jsou vytápěny jak z lokálních, libovolných zdrojů tepla, tak prostřednictvím dálkového vytápění. Při způsobu regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích podle vynálezu je s vysokou účinností optimalizováno vytápění jednotlivých objektů bez zbytečného přetápění, neboť vzhledem k velmi těsné zpětné vazbě na aktuální stav ve vytápěném objektu je vytápěnému objektu dodáváno pouze takové množství tepelné energie, které je nezbytně nutné k zajištění tepelné pohody a to i s ohledem na vnější i vnitřní tepelné zisky v objektu.

Description

Způsob regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích, který je využitelný pro teplovodní dálkové nebo lokální vytápění objektů (bytových domů, komerčních objektů, objektů občanské vybavenosti, zdravotnických objektů apod.) a to bez ohledu na typ zdroje tepla (plynová kotelna, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu apod.)

Dosavadní stav techniky

V současné době se při vytápění objektů používá několik způsobů regulace vytápění (tepelného příkonu). Nejběžnějším způsobem kvalitativního způsobu regulace vytápění je ekvitermní regulace, kdy podle aktuální venkovní teploty a uživatelem zvolené otopné křivky je prováděna úprava teploty teplonosného média. Ekvitermní regulace se provádí buď přímo na vstupu teplonosného média do vytápěného objektu, nebo v případě dálkového vytápění i ve vzdálené výměníkové stanici. Nevýhodou klasické ekvitermní regulace je absence zpětné vazby na skutečnou potřebu tepla ve vytápěném objektu i s ohledem na jeho tepelně izolační vlastnosti, či případné vnější nebo vnitřní tepelné zisky. Proto dochází k zbytečnému přetápění objektů, což má za následek vysokou spotřebu tepelné energie.

Způsobem regulace vytápění, který zohledňuje skutečný stav ve vytápěném objektu je ekvitermní regulace se zpětnou vazbou na vnitřní teplotu ve vytápěném prostoru, kdy je vyhodnocována teplota v referenčním bodě (místnosti), ale tento způsob regulace je vzhledem k optimální volbě referenčního bodu využíván pouze u menších objektů.

Dalším způsobem regulace vytápění je kvantitativní regulace teploty ve vytápěném prostoru pomocí termostatických ventilů umístěných na jednotlivých radiátorech, kdy je teplota ve vytápěném prostoru regulována změnou průtoku teplonosného média. Protože však tyto termostatické ventily jsou instalovány až na koncových odběrných bodech, nejsou schopny zabránit zbytečnému přetápění ze stoupaček, které procházejí vytápěným prostorem a jejichž vliv na teplotu ve vytápěném prostoru roste se zvyšováním tepelně izolačních vlastností objektu například po zateplení. Samotná kvantitativní regulace (změna průtočného množství teplonosného média) při absenci kvalitativní regulace na vstupu do objektu může být zdrojem tzv. tepelných zkratů nebo tepelných mostů v topné soustavě. Navíc nevhodná manipulace s těmito termostatickými ventily (přerušované vytápění uzavíráním těchto ventilů) způsobuje výrazné odběrové špičky, což neúměrně zvyšuje nároky na výkon zdrojů tepla.

Společným nedostatkem známých způsobů regulace vytápění (ať již dálkového nebo lokálního) je jejich ne vždy dostatečná možnost optimalizace vytápění z hlediska maximálně efektivního využití spotřebované tepelné energie. U současných způsobů regulace je v tomto smyslu například obtížné přesně zohlednit vliv tepelně izolačních vlastností vytápěného objektu a vliv vnitřních nebo vnějších tepelných zisků.

Podstata vynálezu

K. odstranění výše uvedených nedostatků známých způsobů regulace vytápění přispívá způsob regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích. Jedná se o způsob regulace, určený pro jakékoliv objekty (bytové domy, komerční objekty, zdravotnická zařízení, výrobní objekty, objekty občanské vybavenosti atd.), s libovolnými tepelně izolačními vlastnostmi, které jsou vytápěny jak z lokálních, libovolných zdrojů tepla, tak prostřednictvím dálkového vytápění.

- 1 CZ 306284 B6

Jeho podstata (viz obr. 1, 2) spočívá v tom, že se nejprve v úvodní regulační periodě vytápění, v testovacím režimu kontinuálně přivádí do topné soustavy vytápěného objektu teplonosné médium z tepelného zdroje s teplotou, jejíž hodnota může být regulována v závislosti na aktuální venkovní teplotě na začátku testovacího režimu a to podle předem zvolené ekvitermní otopné křivky. Po celou dobu testovacího režimu může být prováděno kontinuální vzorkování teploty vstupního tepíonosného média, výstupního teplonosného média, venkovní teploty a průtoku teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot může být prováděn výpočet aktuálního tepelného příkonu. V okamžiku ukončení testovacího režimu se provede finální měření teploty vstupního teplonosného média, teploty výstupního teplonosného média, venkovní teploty a průtoku teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot se provede finální výpočet aktuálního tepelného příkonu. Hodnota finálního tepelného příkonu se nyní porovná s tepelnou ztrátou vytápěného objektu při aktuální venkovní teplotě, přičemž průběh tepelné ztráty v závislosti na venkovní teplotě se pro konkrétní vytápěný objekt předem definuje podle standardního projekčního výpočtu. V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu je různá od tepelné ztráty při venkovní teplotě, provede se pro další regulační periodu korekce teploty vstupního teplonosného média na novou hodnotu podle zvolené ekvitermní otopné křivky, ale nyní v závislosti na korigované venkovní teplotě. Korigovaná venkovní teplota se určí z projekčně definovaného průběhu tepelné ztráty vytápěného objektu tak, že do průběhu závislosti tepelné ztráty vytápěného objektu na venkovní teplotě se za hodnotu konkrétní tepelné ztráty dosadí hodnota finálního tepelného příkonu a z tohoto průběhu závislosti tepelné ztráty na venkovní teplotě, se odečte hodnota korigované venkovní teploty, odpovídající finálnímu tepelnému příkonu - tepelné ztrátě.

V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu je vyšší, než tepelná ztráta při venkovní teplotě, může být při korekci teploty vstupního teplonosného média na novou hodnotu navíc použita limitace (omezení) maximálního tepelného příkonu.

V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu je srovnatelná s tepelnou ztrátou, korekce teploty vstupního teplonosného média na novou hodnotu se neprovádí a pro další regulační periodu platí, že T_pl=T_p0.

V následné regulační periodě, kdy je do topné soustavy vytápěného objektu dodáváno teplonosné médium s nově nastavenou teplotou se opět, tak jako v úvodní regulační periodě provádí kontinuální vzorkování teploty vstupního teplonosného média, výstupního teplonosného média, venkovní teploty a průtoku teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot může být prováděn výpočet aktuálního tepelného příkonu.

V okamžiku ukončení regulační periody se opět provede finální měření teploty vstupního teplonosného média, teploty výstupního teplonosného média, venkovní teploty a průtoku teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot se provede finální výpočet aktuálního tepelného příkonu. Hodnota finálního tepelného příkonu se opět porovná s tepelnou ztrátou vytápěného objektu pro aktuální venkovní teplotu. Na základě výsledku tohoto porovnání se následně provede případná korekce teploty vstupního teplonosného média pro následující regulační periodu na novou hodnotu a to podle stejného algoritmu, jako v úvodní regulační periodě vytápění.

Regulační algoritmus v každé další regulační periodě je vždy shodný s regulačním algoritmem předchozí regulační periody.

Způsob regulace podle vynálezu může mít dvě výhodné konkrétnější varianty. U první z nich má každá regulační perioda po celou dobu regulace konstantní velikost.

U druhé varianty způsobu regulace podle vynálezu má každá regulační perioda až proměnnou hodnotu. V průběhu každé regulační periody se provádí kontinuální vzorkování teploty vstupního teplonosného média, výstupního teplonosného média, venkovní teploty a průtoku teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot je prováděn výpočet aktuálního tepelného příkonu a definuje se aktuální tepelná ztráta vytápěného objektu při aktuální venkovní teplotě. Následně

- 9 .

se vyhodnocuje změna rozdílu aktuálního tepelného příkonu 5P_a. Velikost každé regulační periody vytápění je potom ohraničena okamžikem, kdy 8P_a = 0 a zároveň platí, že P_a ^T_za, kde P_a je aktuální tepelný příkon a T_za je průběh tepelné ztráty.

Hlavním přínosem způsobu regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích podle vynálezu je vysoce účinná optimalizace vytápění jednotlivých objektů bez zbytečného přetápění, neboť vzhledem k velmi těsné zpětné vazbě na aktuální stav ve vytápěném objektu je vytápěnému objektu dodáváno pouze takové množství tepelné energie, které je nezbytně nutné k zajištění tepelné pohody a to i s ohledem na vnější i vnitřní tepelné zisky v objektu. Dalším, neméně podstatným přínosem podle vynálezu je adaptabilita tohoto způsobu regulace při jakýchkoliv následných stavebních změnách tepelně - izolačního stavu vytápěného objektu.

Objasnění výkresů

K bližšímu objasnění podstaty vynálezu slouží přiložený výkres, kde znázorňuje

Obr. 1 - Principiální schéma regulačního systému k provádění regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích

Obr. 2 - Časový průběh regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích s konstantní regulační periodou

Obr. 3 - Časový průběh regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích s proměnou regulační periodou

Obr. 4 - Schéma regulačního systému k provádění regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích pro tlakově závislou topnou soustavu

Obr. 5 - Schéma regulačního systému k provádění regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích pro tlakově nezávislou topnou soustavu

Obr. 6 - Schéma regulačního systému k provádění regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích při lokálních zdrojích tepla.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad 1 (regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích s konstantní regulační periodou) časový průběh regulace je znázorněn na Obr. 2

Při této variantě způsobu regulace vytápění podle vynálezu (viz obr. 1) se nejprve v úvodní, pevně definované regulační periodě vytápění to, v testovacím režimu, kontinuálně přivádí do topné soustavy vytápěného objektu teplonosné médium z tepelného zdroje s teplotou T_po, jejíž hodnota může být regulována v závislosti na aktuální venkovní teplotě T_a0 na začátku testovacího režimu a to podle předem zvolené ekvitermní otopné křivky. Po celou dobu úvodního testovacího režimu to může být prováděno kontinuální vzorkování teploty T_p0 vstupního teplonosného média, teploty T_v výstupního teplonosného média, venkovní teploty Ta a průtoku M_p teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot může být prováděn výpočet aktuálního tepelného příkonu P_a.

V okamžiku ukončení testovacího režimu, v čase tmo, se provede finální měření teploty T_p0 vstupního teplonosného média, teploty T_vo výstupního teplonosného média, venkovní teploty T_a0 a prů

-3 CZ 306284 B6 toku Mpo teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot se provede finální výpočet aktuálního tepelného příkonu P_ro. Hodnota finálního tepelného příkonu Pro se nyní porovná s tepelnou ztrátou T_7ap vytápěného objektu při aktuální venkovní teplotě T_ao, přičemž průběh tepelné ztráty T_7a v závislosti na venkovní teplotě se pro konkrétní vytápěný objekt předem definuje podle standardního projekčního výpočtu.

V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu Pm je různá od tepelné ztráty T_7ao při venkovní teplotě T_a0, provede se pro další regulační periodu ti korekce teploty T_p0 vstupního teplonosného média na novou hodnotu T_P| podle zvolené ekvitermní otopné křivky, ale nyní v závislosti na korigované venkovní teplotě T_ak0. Korigovaná venkovní teplota T_ak0 se určí z projekčně definovaného průběhu tepelné ztráty vytápěného objektu tak, že do průběhu závislosti tepelné ztráty T_7avytápěného objektu na venkovní teplotě se za hodnotu konkrétní tepelné ztráty dosadí hodnota finálního tepelného příkonu Pm a z tohoto průběhu závislosti tepelné ztráty na venkovní teplotě T_7a, se odečte hodnota korigované venkovní teploty Ta_k0 odpovídající finálnímu tepelnému příkonu Pm.

V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu P® je vyšší, než tepelná ztráta T_za0 při venkovní teplotě T_a0, může být při korekci teploty T_p0 vstupního teplonosného média na novou hodnotu Tpi navíc použita limitace (omezení) maximálního tepelného příkonu.

V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu Pro je srovnatelná s tepelnou ztrátou T_7ap, korekce teploty T_po vstupního teplonosného média na novou hodnotu T_pl se neprovádí a pro další regulační periodu platí, že T_pi = T_p0.

V následné regulační periodě t_b jejíž délka má konstantní hodnotu a je shodná s regulační periodou to, kdy je do topné soustavy vytápěného objektu dodáváno teplonosné médium s nově nastavenou teplotou Tpi může být, tak jako v úvodní regulační periodě prováděno kontinuální vzorkování teploty T_pi vstupního teplonosného média, teploty T_v výstupního teplonosného média, venkovní teploty T_a a průtoku M_p teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot může být prováděn výpočet aktuálního tepelného příkonu P_a.

V okamžiku ukončení regulační periody, v čase t,_nl, se opět provede finální měření teploty T_plvstupního teplonosného média, teploty T_vl výstupního teplonosného média, venkovní teploty T_ala průtoku M_pl teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot se provede finální výpočet aktuálního tepelného příkonu P_fl. Hodnota finálního tepelného příkonu P_fl se opět porovná s tepelnou ztrátou T_7ai vytápěného objektu pro aktuální venkovní teplotu T_al. Na základě výsledku tohoto porovnání se následně provede případná korekce teploty vstupního teplonosného média pro následující regulační periodu t₂ na novou hodnotu T_p2 a to podle stejného algoritmu, jako v předchozí regulační periodě to.

Regulační algoritmus v každé další regulační periodě t_n je vždy shodný s regulačním algoritmem předchozího regulační periody t_n |. Velikost všech regulačních period má po celou dobu regulace vytápění konstantní hodnotu.

Příklad 2 (regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích s proměnou regulační periodou) časový průběh regulace je znázorněn na Obr. 3

Při této variantě způsobu regulace vytápění podle vynálezu se nejprve v úvodní regulační periodě vytápění to, v testovacím režimu, kontinuálně přivádí do topné soustavy vytápěného objektu teplonosné médium z tepelného zdroje s teplotou T_p0, jejíž hodnota může být regulována v závislosti na aktuální venkovní teplotě T_a0 na začátku testovacího režimu a to podle předem zvolené ekvitermní otopné křivky.

- 4 CZ 306284 B6

Po celou dobu úvodního testovacího režimu t₀ se provádí kontinuální vzorkování teploty T_p0vstupního teplonosného média, teploty T_v výstupního teplonosného média, venkovní teploty T_aa průtoku M_p teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot je prováděn výpočet aktuálního tepelného příkonu P_a a definuje se aktuální tepelná ztráta T_7a vytápěného objektu při aktuální venkovní teplotě T_a, přičemž průběh tepelné ztráty T_/a v závislosti na venkovní teplotě se pro konkrétní vytápěný objekt předem definuje podle standardního projekčního výpočtu. Následně se vyhodnocuje změna rozdílu aktuálního tepelného příkonu óP_a. V okamžiku, kdy platí, že 5P_a = 0 a zároveň platí, že P_a +T_/a, je ukončena v čase tmo regulační perioda a provede se finální měření teploty T_po vstupního teplonosného média, teploty Tyo výstupního teplonosného média, venkovní teploty T_a0 a průtoku M_p0 teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot se provede finální výpočet aktuálního tepelného příkonu P_ffi. Hodnota finálního tepelného příkonu P_ro se nyní porovná s tepelnou ztrátou T_7an vytápěného objektu při aktuální venkovní teplotě Ta₀, přičemž průběh tepelné ztráty T_7a v závislosti na venkovní teplotě se pro konkrétní vytápěný objekt předem definuje podle standardního projekčního výpočtu.

V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu Pro je různá od tepelné ztráty T_7a0 při venkovní teplotě T_a0, provede se pro další regulační periodu ti korekce teploty T_p0 vstupního teplonosného média na novou hodnotu T_pi podle zvolené ekvitermní otopné křivky, ale nyní v závislosti na korigované venkovní teplotě T_ak0. Korigovaná venkovní teplota T_ak0 se určí z projekčně definovaného průběhu tepelné ztráty T_7a vytápěného objektu tak, že do průběhu závislosti tepelné ztráty T_7a vytápěného objektu na venkovní teplotě se za hodnotu konkrétní tepelné ztráty dosadí hodnota finálního tepelného příkonu Pro a z tohoto průběhu závislosti tepelné ztráty T_7a na venkovní teplotě, se odečte hodnota korigované venkovní teploty T_ak0 odpovídající finálnímu tepelnému příkonu Pro·

V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu Pro je vyšší, než tepelná ztráta T_7af) při venkovní teplotě Tao, může být při korekci teploty T_p0 vstupního teplonosného média na novou hodnotu Tpi navíc použita limitace (omezení) maximálního tepelného příkonu.

V případě, že hodnota finálního tepelného příkonu P_ro je srovnatelná s tepelnou ztrátou T_7an, korekce teploty T_po vstupního teplonosného média na novou hodnotu T_pi se neprovádí a pro další regulační periodu platí, že T_pi = T_p0.

V následné regulační periodě t_b kdy je do topné soustavy vytápěného objektu dodáváno teplonosné médium s nově nastavenou teplotou T_p), se tak jako v úvodní regulační periodě provádí kontinuální vzorkování teploty T_pI vstupního teplonosného média, teploty T_v výstupního teplonosného média, venkovní teploty T_a a průtoku M_p teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot je prováděn výpočet aktuálního tepelného příkonu P_a a definuje se aktuální tepelná ztráta T_7a vytápěného objektu při aktuální venkovní teplotě T_a. Následně se opět vyhodnocuje změna rozdílu aktuálního tepelného příkonu 8P_a. V okamžiku, kdy platí, že 5P_a = 0 a zároveň platí, že P_a Ψ T_za, je ukončena v čase tmi regulační perioda a provede se finální měření teploty T_plvstupního teplonosného média, teploty T_v0 výstupního teplonosného média, venkovní teploty T_a0a průtoku M_p0 teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot se provede finální výpočet aktuálního tepelného příkonu Pn. Hodnota finálního tepelného příkonu P_n se opět porovná s tepelnou ztrátou Tzai, vytápěného objektu pro aktuální venkovní teplotu T^. Na základě výsledku tohoto porovnání se následně provede případná korekce teploty vstupního teplonosného média pro následující regulační periodu b na novou hodnotu T_p2 a to podle stejného algoritmu, jako v předchozí regulační periodě t₀. Regulační algoritmus v každé další regulační periodě tn je vždy shodný s regulačním algoritmem předchozího regulační periody tn-ι.

Regulační systém (viz Obr. 1) k provádění způsobů podle příkladů 1 i 2 může být tvořen například regulátorem R, na jehož vstupy jsou připojeny snímače teplot a to snímač venkovní teploty T_a prostředí v okolí vytápěného objektu a snímače teploty teplonosného média, konkrétně teploty T_p v přívodní větvi 1 topné soustavy a teploty T_v ve vratné větvi 2 topné soustavy. Na vstup regu

- 5 CZ 306284 B6 látoru R je dále připojen průtokoměr M_p, který může být libovolně instalován buď v přívodní větvi 1, nebo vratné větvi 2 topné soustavy.

K výstupu regulátoru R je připojen v ovládacím obvodu servopohon S regulačního ventilu R_v, který je namontován v přívodní větvi 1 topné soustavy. Regulační ventil R_v, který může být v dvoucestném nebo trojcestném provedení, spolu se servopohonem S představuje akční prvek regulačního systému, pro regulaci teploty vstupního teplonosného média podle výše uvedených algoritmů.

K regulačnímu systému R může být připojen i snímač teploty T₇ teplonosného média v přívodní větvi 1 a to v místě před regulačním ventilem R_v (na straně tepelného zdroje).

Regulátor R může být vybaven funkcí úplného přerušení vytápění v závislosti na aktuální venkovní teplotě T_a.

Regulátor R může být vybaven možností útlumu vytápění v časovém režimu, například nočního útlumu v rámci týdenního programu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob regulace vytápění v závislosti na tepelné ztrátě a tepelných ziscích, zejména pak teplovodního dálkového nebo lokálního vytápění z libovolného tepelného zdroje, vyznačující se tím, že se nejprve v úvodní regulační periodě (to) vytápění, od počátku vytápění až do okamžiku (t_m0), kontinuálně přivádí do topné soustavy vytápěného objektu teplonosné médium, načež v čase (t_m0), se provede finální měření aktuální teploty (T_po) vstupního teplonosného média, aktuální teploty (Tvo) výstupního teplonosného média, aktuální venkovní teploty (T_a0) a aktuálního průtoku (M_po) teplonosného média topnou soustavou, z těchto hodnot se provede aktuální výpočet hodnoty finálního tepelného příkonu (Pro), která se porovná s vypočtenou nebo definovanou tepelnou ztrátou (T_za0) konkrétního vytápěného objektu pro aktuální venkovní teplotu (T_a0) s tím, že:

a) pokud je hodnota finálního tepelného příkonu (Pro) odlišná od tepelné ztráty (T_za0) při venkovní teplotě (T_ao), provede se pro následnou regulační periodu (tj korekce teploty (T_p0) vstupního teplonosného média na novou hodnotu (T_p]) podle zvolené ekvitermní otopné křivky, ale nyní v závislosti na korigované venkovní teplotě (T_ak0), která se definuje z projekčně vypočteného průběhu tepelné ztráty (T^) vytápěného objektu tak, že do průběhu závislosti této tepelné ztráty (T_za) na venkovní teplotě se dosadí hodnota finálního tepelného příkonu (P®) a odečte se hodnota korigované venkovní teploty (T_ak0) odpovídající finálnímu tepelnému příkonu (Pm);

b) pokud je hodnota finálního tepelného příkonu (Pro) srovnatelná s tepelnou ztrátou (T_za0), korekce teploty (T_po) vstupního teplonosného média na novou hodnotu (T_pi) se neprovádí a pro následnou regulační periodu (t,) platí, že T_pi = T_p0, to znamená, že v následné regulační periodě (t|) je do topné soustavy vytápěného objektu dodáváno teplonosné médium s teplotou (T_pl), při čemž v okamžiku ukončení regulační periody, v čase (t_ml), se opět provede finální měření aktuální teploty (T_pl) vstupního teplonosného média, aktuální teploty (T_vl) výstupního teplonosného média, aktuální venkovní teploty (T_al) a aktuálního průtoku (M_p)) teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot se provede aktuální výpočet hodnoty finálního tepelného příkonu (P_n), která se opět porovná s tepelnou ztrátou (T_zaj) vytápěného objektu pro aktuální venkovní teplotu (T_a]) a na základě výsledku tohoto porovnání se následně provede případná korekce teploty vstupního

-6CZ 306284 B6 teplonosného média pro následující regulační periodu (t₂) na novou hodnotu (T_p2) a to podle stejného algoritmu, jako v předchozí regulační periodě (to), s tím, že regulační algoritmus v každé další regulační periodě (t_n) je vždy po celou dobu vytápění shodný s regulačním algoritmem předchozí regulační periody (t_n„i).
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že každá regulační perioda (t_n) má po celou dobu regulace konstantní hodnotu.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že v průběhu každé regulační periody se provádí kontinuální vzorkování aktuální teploty (Tpo) vstupního teplonosného média, aktuální teploty (T_v) výstupního teplonosného média, aktuální venkovní teploty (T_a) a aktuálního průtoku (M_p) teplonosného média topnou soustavou a z těchto hodnot je prováděn výpočet aktuálního tepelného příkonu (P_a) a definuje se aktuální tepelná ztráta (T_za) vytápěného objektu při aktuální venkovní teplotě (T_a), přičemž průběh tepelné ztráty (T_za) v závislosti na venkovní teplotě se pro konkrétní vytápěný objekt předem definuje podle standardního projekčního výpočtu, s tím, že následně se vyhodnocuje změna rozdílu (8P_a), přičemž velikost každé regulační periody vytápění (to) až (t_n) je ohraničena okamžikem, kdy óP_a = 0 a zároveň platí, že P_a T_za.