CZ301875B6 - Progresivní multifokální kontaktní cocka vhodná pro kompenzaci presbyopie - Google Patents

Abstract

Progresivní multifokální kontaktní cocka (1), vhodná pro kompenzaci presbyopie, jejíž podstata spocívá v tom, že optická mohutnost optické zóny cocky se mení vzhledem k základní dioptrické mohutnosti cocky od stredu cocky k obvodu optické zóny cocky podél krivky zahrnující vrchol, který se nachází ve stredu cocky a ze kterého vychází první cást (a), která rychle klesá k základní dioptrické mohutnosti cocky a podél které je cocka funkcní pro blízké videní, konstantní druhou cást (b), která má uvedenou základní dioptrickou hodnotu a podél které je cocka funkcní pro daleké videní, obvodovou tretí cást (c) tvorenou postupne stoupajícím prvním úsekem a konstantním druhým úsekem. Uvedené dva úseky odpovídají optickým mohutnostem, pri kterých je cocka postupne funkcní pro videní v mezilehlých vzdálenostech v první cásti a konstantne funkcní pro blízké videní ve druhé cásti.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká progresivní multifokální kontaktní čočky vhodné pro kompenzaci presbyopie (vetchozrakosti, staro zrakosti, ubývání akomodační schopnosti oční čočky ve stáří) nebo obecněji pro kompenzaci ametropie sdružené s presbyopií.

to

Dosavadní stav techniky

Dosud známé kontaktní čočky pro výše uvedený účel obsahují fyzikálně definované optické zóny pro dvojité zaostření jediného objektu.

Například patentový dokument GB2288 033 A popisuje kontaktní čočku korigující presbyopií, jejíž středová oblast je asférická a koriguje blízké vidění, zatímco obvodová prstencová oblast této čočky je sférická a koriguje daleké vidění, přičemž uvedená asférická část je multifokální a uvedená sférická část má pouze jediné ohnisko.

Základním nedostatkem dosud známých kontaktních Čoček je, že dostatečně kvalitního vidění se dosáhne pouze v případě, když kontaktní čočka má a uchovává si adekvátní dynamiku, tj. adekvátní pohyb na povrchu rohovky. Nicméně, i když je splněn tento požadavek, dochází zde k rozdělení toku zářivé energie, přičemž tento tok zářivé energie je ve skutečnosti rozdělen dvěma oblastmi majícími různé optické mohutnosti, což má za následek úbytek schopnosti vidění nositele kontaktní čočky, pokud jde o mesoptické a noční vidění.

K vynálezu vedla dlouhá série pokusů. Vynález eliminuje výše uvedené nedostatky dosud známých kontaktních čoček a realizací vynálezu se dosahuje výhod, které budou vysvětleny v násle30 dující části popisu.

Podstata vynálezu

Vynález se týká progresivní multifokální kontaktní čočky vhodné pro kompenzaci presbyopie, jejíž podstata spočívá vtom, že optická mohutnost optické zóny čočky se mění vzhledem k základní dioptrické mohutnosti čočky od středu čočky k obvodu optické zóny čočky podél křivky zahrnující

- vrchol, který se nachází ve středu čočky a ze kterého vychází první část, která rychle klesá k základní dioptrické mohutnosti čočky a podél které je čočka funkční pro blízké vidění,

- konstantní druhou část, která má uvedenou základní dioptrickou hodnotu a podél které je čočka funkční pro daleké vidění,

- obvodovou třetí Část tvořenou postupně stoupajícím prvním úsekem a konstantním druhým úsekem, přičemž uvedené dva úseky odpovídající optickým mohutnostem, při kterých je čočka postupně funkční pro vidění v mezilehlých vzdálenostech v první částí a konstantně funkční pro blízké vidění ve druhé části.

Výhodně v progresivní multifokální čočce podle vynálezu

- první Část má vrchol ve středu čočky s hodnotami až 6 dioptrií, od kterého tato Část klesá na hodnotu 0 dioptrií ekvivalentní základní dioptrické mohutnosti Čočky ve vzdálenosti 0,5 až

1,5 mm od středu čočky,

-druhá část je v úrovni 0 dioptrií a zůstává konstantní od spodku první části až do místa jejího spojení se spodním koncem třetí části,

- 1 CZ 301875 B6

- třetí část obsahuje:

i) první úsek, který postupně stoupá od uvedeného místa spojení až do místa nacházejícího se

2,5 až 3,5 mm od středu čočky, kde má optickou mohutnost 0,5 až 5,0, a ii) druhý úsek, který zůstává konstantní na uvedené hodnotě optické mohutnosti 0,5 až 5,0 v celém zbývajícím rozsahu optické zóny čočky od uvedené vzdálenosti 2,5 až 3,5 mm od středu čočky až k obvodu optické zóny čočky.

Vynálezci předpokládají, že nové a nepředvídatelné výsledky, kterých bylo dosaženo při jejich experimentech, by mohly být vysvětleny schopností kombinovaného systému tvořeného okem a ío mozkem zvolit nej vhodnější ohnisko pro dosažení jasného vnímání toho, co chce nositel kontaktní čočky vidět ve visuálním scénáři, který zaujal jeho pozornost. Vycházeje z toho, co je běžně známé o mechanismu vnímání obrazu, vynálezci sledovali dráhu světelných paprsků zpět od sítnice k vnějšímu povrchu kontaktních čoček. Tento model dráhy světelných paprsků byl simulován pomocí počítače za použití softwaru specielně vytvořeného pro tento účel a optická zóna byla potom počítačem zpracována a opětovně vytvořena tak, aby definovala nepřerušený svazek jasně vnímatelných fekálních zón; to vedlo ke konstrukci poněkud složitého povrchu, který však poskytuje vidění na dálku, které je přesně stejné jako vidění na dálku poskytnuté normální monofokální kontaktní čočkou, a znamenité vidění jak ve střední vzdálenosti (deska pracovního stolu, počítač), tak i blízké vzdálenosti (knihy, náramkové hodinky a podobně).

V rámci vynálezu je použito několik výrazů, které je třeba chápat konvenčním způsobem a které takto mají následující významy: i) „čočka“ znamená kontaktní čočku;

i i) adjektiva „vnitrní“ a „vnější“ v případě, že se vztahují k povrchům nebo profilům čočky, znamenají stranu kontaktní čočky, která je ve styku s okem resp. stranu kontaktní čočky, která je od oka odvrácena;

iii) výraz „progrese“ (tj. rozvoj optické mohutnosti podél dráhy vedoucí od středu čočky k okraji její optické zóny) označuje základní charakteristiku vynálezu, tj. funkci podle které se optická mohutnost čočky mění se vzdáleností od středu přímo k obvodu čočky;

iv) výraz „profil“ čočky zde označuje profil, obvykle vnější profil, který je tvořen radiální sekcí čočky (výrazy „profil“ a „vnější povrch“ nebo „vnitřní povrch“ mohou být takto libovolně použity pro označení jednoho a téhož prvku);

v) výraz „základní dioptrická mohutnost“ je zde použit pro to, co je známo jako neutrální optická mohutnost nebo hodnota ametropie nebo optická mohutnost dalekého vidění čočky;

vi) graf, ve které je zaznamenána progrese čočky, má na ose úseček vynesenou vzdálenost od středu k obvodu optické zóny čočky, zatímco na ose pořadnic je vynesena optická mohutnost čočky (tento graf je vždy stejný v případě otáčení čočky kolem její osy);

vii) výrazy „k vidění z blízka“ a „ k vidění z daleka“ lze zjednodušit na „pro blízké vidění“ resp. „pro daleké vidění“.

Progrese je charakterizovaná třemi částmi, přičemž každá z těchto následných částí je spojena s bezprostředně předcházející částí: a) první část, ve které čočka plní funkci blízkého vidění, začíná u vrcholu ve středu čočky a velmi rychle klesá k základní dioptrické mohutnosti; b) druhá Část, ve které čočka plní funkci dalekého vidění, zůstává v podstatě rovnoběžný s úsečkou v úrovni základní dioptrické mohutnosti; c) třetí část zahrnující první postupně stoupající část a druhou část rovnoběžnou s uvedenou úsečkou, odpovídá optickým mohutnostem, při kterých čočka postupně plní úlohu vidění ve střední vzdálenosti (v první části) a blízkého vidění (ve druhé části).

Bylo zjištěno, že první a třetí část, tj. části a) a c), oddělené druhou částí b), se vzájemně ovlivňují a jsou obě nezbytné pro poskytnutí adekvátního vidění na střední a krátkou vzdálenost.

-2CZ 301875 B6

Je zřetelné, že uvedená progrese vytváří sérii koncentrických optických zón na povrchu čočky, tj. první centrální a kruhovou zónu a další zóny mající prstencový tvar s větší nebo menší šířkou v radiálním směru, přičemž každá z těchto posledně uvedených zón má stejné optické charakteristiky ve svém celém radiálním a kruhovém rozsahu; je rovněž patrné, že pro každou osobu trpí5 cí specifickým refrakčním stavem bude mít progrese, jakkoliv je vždy charakterizována výše uvedenými třemi úseky, vlastní specifickou strukturu odlišnou od všech ostatních struktur.

Čočkou podle vynálezu může být měkká, hydrogelová nebo pevná plyn-propouŠtějící Čočka.

ίο V následující části popisu bude vynález popsán detailněji za pomocí odkazů na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Na připojených výkresech:

- obr. 1 znázorňuje logický diagram konstrukce vnějšího povrchu čočky;

-obr. 2 znázorňuje diametrální řez čočkou spojený se schematickým zobrazením uvedených třech úseků progrese;

- obr. 3 znázorňuje první detailní graf se zaznamenanými třemi úseky progrese;

- obr. 4 znázorňuje druhý detailní graf se zaznamenanými třemi úseky progrese a

- obr. 5 znázorňuje množinu šesti grafu se zaznamenanými specifickými třemi úseky progrese.

Obr. 1 ukazuje sled fází vedoucích k definování Čočky podle vynálezu.

i) volba základní křivky neboli vnitřní křivky, která musí být adaptována na každé specifické oko; tato základní křivka se určí za použití optometru; poněvadž tato základní křivka představuje proměnnou veličinu, neboť zde lze najít tolik poloměrů zakřivení, kolik je zde matematicky možných křivek, nepatří tato základní křivka mezi charakteristické vlastnosti uvažované čočky; i i) základní dioptrická mohutnost čočky je funkcí refřakčního stavu vidění na dálku uvažované30 ho nositele kontaktní čočky a v důsledku toho také nemusí kompenzovat presbyopii;

iii) potom co byla definována základní křivka a případně i základní dioptrická mohutnost, realizuje se na vnějším povrchu čočky a přes celou optickou zónu čočky specifická variace optické mohutnosti za účelem kompenzace presbyopie. Tato variace optické mohutnosti je převedena do kontinuální změny profilu vnějšího povrchu. I když se použije pouze jedna z možných specific35 kých progresí (tato podmínka bude patrnější z dalšího textu), lze získat tolik profilů, kolik je zde kombinací odvozených od asociace základních křivek se základní dioptrickou mohutností pro dálkové vidění. Tato progrese určuje schopnost čočky korigovat presbyopii aje třeba jí určit;

iv) uvedená progrese se takto funkcí výše popsaných prvků; možné kombinace poskytují miliony profilů, které jsou vzájemně odlišné a daná čočka bude stejná s jinou čočkou pouze v případě, kdy všechny konstituční prvky obou čoček (tj. základní křivka, základní dioptrická mohutnost pro dálkové vidění a variace optické mohutnosti podle které se realizuje vnější povrch čočky) jsou identické. Provedení vnějšího povrchu čočky se dosáhne použitím vhodného konvenčního stroje pro zpracování kontaktních čoček, které jsou řízeny specifickým počítačovým programem.

Obr. 2 znázorňuje diametrální řez čočkou I; progresivní variace profilu čočky jsou řádu stovek milimetrů ajsou provedeny každých deset mikrometrů ve směru od středu čočky k obvodu optické zóny čočky. Tyto variace jsou vyjádřeny na čočce podle následujícího pravidla: pro každou malou oblast od středu čočky, pro každou polopřímku potřebnou pro uložení čočky do oka a pro každý zlomek dioptrie pro dálkové vidění počínaje od nuly zde existuje aureola mající kruhový tvar a potom další aureoly mající prstencový tvar, přičemž profil každé z těchto aureol má svůj vlastní poloměr zakřivení; je proto zcela zřejmé, že existuje nekonečný počet možných profilů čočky podle vynálezu; z tohoto důvodu není realistické pokusit se znázornit některý z těchto profilů na obrázku; je takto názornější superponovat na profil čočky schematický graf progrese ve

-3CZ 301875 B6 formě křivky závislosti optické mohutnosti na vzdálenosti od středu čočky, který vede ke konstrukci čočky. Uvedený graf přiložený k profilu čočky ukazuje schematickou formou tři části a), b) a c), které charakterizují uvedenou progresi. Na pravé straně od Čočky X je vyznačena řada bodů A na optické ose 1-1 reprezentujících velký počet ohnisek produkovaných měnící se optic5 kou mohutností čočky. Skutečnost, že progresivní změny profilu čočky jsou mikroskopické, umožňuje, že progrese může být realizována na vnitřním povrchu čočky spíše než na povrchu vnějším, neboť uvedené mikroskopické variace nikterak neruší povrch rohovky.

Obr. 3 znázorňuje příklad progrese v detailním provedení, tj. jeden specifický případ variací io optické mohutnosti čočky mezi středem čočky a obvodovou částí optické zóny; první část a) má špičkovou optickou mohutnost asi 5 dioptrií ve středku čočky, načež tato optická mohutnost rychle klesá a dosahuje v patě píku hodnoty ve vzdálenosti 0,7 mm od středu čočky O dioptrií, což je optická mohutnost ekvivalentní optické mohutnosti vidění na dálku; druhá část b) je rovnoběžná s osou úseček a má optickou mohutnost 0 dioptrií, která zůstává v podstata konstantní od uvedené paty píku první části a), tj. od vzdálenosti 0,7 mm od středu čočky, až do vzdálenosti 1,8 mm od středu Čočky; třetí část c) je tvořena prvním úsekem ď) přilehlým ke druhé části b), ve které optická mohutnost postupně roste z uvedené hodnoty 0 dioptrií ve vzdálenosti 1,8 mm až na hodnotu 4, dioptrií ve vzdálenosti 3,0 mm od středu čočky, a druhým úsekem c), ve které optická mohutnost zůstává v podstatě konstantní na hodnotě 4 dioptrií v celém zbývajícím úseku optické zóny Čočky, tj. od vzdálenosti 3,0 mm do vzdálenosti 9,0 mm od středu čočky.

Obrázky 4 a 5 dokládají, že progrese zobrazená na obr. 3 je pouze jedním specifickým příkladem z celé početné množiny progresí čoček podle vynálezu. Obr. 4 ukazuje tři části a, b a c grafu, ve kterých se může nacházet každá z částí a), b) a c nekonečného počtu progresí. Na druhé straně obr. 5 ukazuje Šest možných konfigurací (5/1 až 5/6), které mohou mít uvedené progrese. Tento obrázek znázorňuje pouze referenční čísla na osách úseček a pořadnic a neidentifikuje části a), b) a c), které jsou stejné jako odpovídající úseky na obr. 3. Konfigurace reprodukované na obr. 5 ukazuje tolik možných progresí, kolik jich může být zahrnuto do grafu na obr. 4, který není omezující.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Progresivní multifokální kontaktní čočka (1), vhodná pro kompenzaci presbyopie, vyznačená tím, že optická mohutnost optické zóny čočky se mění vzhledem kzákladní dioptrické mohutnosti čočky od středu čočky k obvodu optické zóny čočky podél křivky zahr40 nující

   - vrchol, který se nachází ve středu čočky a ze kterého vychází první část (a), která rychle klesá k základní dioptrické mohutnosti čočky a podél které je čočka funkční pro blízké vidění,

   - konstantní druhou část (b), která má uvedenou základní dioptrickou hodnotu a podél které je čočka funkční pro daleké vidění,

   45 - obvodovou třetí část (c) tvořenou postupně stoupajícím prvním úsekem (c') a konstantním druhým úsekem (c), přičemž uvedené dva úseky (c', c) odpovídají optickým mohutnostem, při kterých je čočka postupně funkční pro vidění v mezilehlých vzdálenostech v první části a konstantně funkční pro blízké vidění ve druhé části.

   50 2. Progresivní multifokální čočka podle nároku 1, vyznačená tím, že

   - první část (a) má vrchol ve středu čočky s hodnotami až 6 dioptrií, od kterého tato část klesá na hodnotu 0 dioptrií ekvivalentní základní dioptrické mohutnosti čočky ve vzdálenosti 0,5 až

   1,5 mm od středu čočky,

   -4CZ 301875 B6

   - druhá část (b) je v úrovni 0 dioptrií a zůstává konstantní od spodku první části (a) až do místa jejího spojení se spodním koncem třetí části (c),

   - třetí část (c) obsahuje:

   i) první úsek (c ), který postupně stoupá od uvedeného místa spojení až do místa 5 nacházejícího se 2,5 až 3,5 mm od středu čočky, kde má optickou mohutnost 0,5 až 5,0, a ii) druhý úsek (c), který zůstává konstantní na uvedené hodnotě optické mohutnosti 0,5 až 5,0 v celém zbývajícím rozsahu optické zóny čočky od uvedené vzdálenosti 2,5 až 3,5 mm od středu čočky až k obvodu optické zóny čočky.