Patents

Search tools Text Classification Chemistry Measure Numbers Full documents Title Abstract Claims All Any Exact Not Add AND condition These CPCs and their children These exact CPCs Add AND condition
Exact Exact Batch Similar Substructure Substructure (SMARTS) Full documents Claims only Add AND condition
Add AND condition
Application Numbers Publication Numbers Either Add AND condition

Zpusob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze separacní nádoby

Abstract

Rešení se týká zpusobu omezení unášení pevných látek a kapalin plynným proudem v procesech, ve kterých se oddelují tyto složky od plynné fáze. Zpusob zahrnuje regulaci rychlostí vstupujícího proudu a oddelované plynné fáze, pricemž vstupující proud se vede tangenciálne k vnitrnímu povrchu separacní nádoby.

Classifications

B01D45/12 Separating dispersed particles from gases or vapours by gravity, inertia, or centrifugal forces by centrifugal forces

Landscapes

Show more

CZ301242B6

Czechia

Other languages
English
Inventor
Chosnek@Jack
William Ford@David
B. Lakin@Michael

Worldwide applications
2001 US 2002 JP MX ES CN AT WO KR BR CZ EP DE CA TW MY

Application CZ20033270A events
First worldwide family litigation filed

Description

Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká zpracovatelských postupů, rafinačních procesů a technik výroby energie, které využívají separační zařízení, u nichž je třeba separovat neplynové a plynové komponenty. Přesněji se tedy předkládaný vynález týká cyklónových/vírových postupů pro separaci io neplynových a plynových komponent v dešti lačních/stripovacích procesech a procesů, kterým plynou výhody z omezení strhávání kapalin a tuhých částí do plynu či par. Vynález se dále rovněž týká způsobů omezení ztrát katalyzátoru během separace neplynových a plynových komponent.
Dosavadní stav techniky
V mnoha dešti lačních/stripovacích procesech s přiváděnými smíšenými fázemi je nežádoucí strhávání kapiček kapaliny do plynové fáze stoupající z přívodní zóny, a to jak z ekonomického hlediska, tak i z hlediska čistoty výsledného produktu. Problémy, týkající se strhávání kapalných materiálů ve vakuových stripovacích jednotkách, jsou dobře v oboru rozpoznány, jak je reprezentováno například US patentem US 5 743 926 (Bannon a kot.). Jak je uvedeno v tomto dokumentu, přímo nad přívodní oblastí mohou být umístěny mísy pro odstraňování strhávaných kapiček z páry při zpracování a rafínaci uhlovodíků. Uvedený dokument dále popisuje, že v rafinériích může být začleněn protistrhávact úsek nebo úsek vypírání olejem pro omezení problémů se strháváním prostřednictvím vytlačování kapiček kapaliny z plynového toku, jak postupuje k plynovému výstupu vakuové stripovací jednotky. Navzdory postupům, nárokovaným v uvedeném US patentu, stále ještě v oboru scházejí postupy pro omezení strhávání, které jsou jak účinné tak i výhodné z ekonomického hlediska.
Dalším problémem z hlediska jak ekonomicky tak i čistoty výsledného produktu je strhávání do vrchních par či plynů rozpuštěných nebo rozptýlených tuhých látek, jako jsou katalyzátory. Strhávané tuhé látky mohou být škodlivé pro čistotu výsledného produktu nebo mohou znečistit dále umístěná zařízení. Navíc strhávané tuhé látky mohou vústit do ztrát hodnotných chemikálií, jako jsou katalyzátory. V této souvislosti US patent US 6 153 792 (Lee a kol.) popisuje způsob výroby kyseliny karbonové za přítomnosti částic tuhého katalyzátoru, který využívá stripovací krok s využitím mís a oplachu kapalinou. Krok oplachu kapalinou, popisovaný v tomto dokumentu, obecně „oplachuje“ odérem uvolněné částice katalyzátoru v nahoru proudících parách či plynech dolů do stripovací jednotky. US patenty US 4 247 486 (Brewster a kol.) a US 4 287 369 (Harris a kol.) zmiňují ztrátu rhodia jako katalyzátoru strhávání ve vrchním reaktoru a popisují použití odmlžovacích Či odvlhčovacích vložek pro odstranění strhávaných kapiček kapaliny pro jejich vracení do reaktoru. Navzdory všem postupům, nárokovaným v těchto US dokumentech US 6 153 792, US 4 247 486, a US 4 287 369, stále v oboru scházejí způsoby pro omezení strhávání rozpuštěných nebo rozptýlených tuhých látek a ztrát cenných chemikálií, jako jsou katalyzátory, které by byly jak efektivní tak i výhodné z ekonomického hlediska.
Omezení množství ztrát katalyzátoru v důsledku strhávání bylo cílem v množství různých procesů, jak je reprezentováno například v US patentu US 4 166 773 (Higley a kol.), US patentu US 4 163 701 (Strong), a US patentu US 4 871 879 (Laird). Žádný z těchto postupů ale nenaplnil všechny potřeby průmyslu.
Podle předkládaného vynálezu byl navržen způsob, který splňuje mnoho potřeb v průmyslu: (1) omezení strhávání kapalin a rozpuštěných nebo rozptýlených tuhých látek do separovaných plynů či par; (2) omezení množství ztrát hodnotných chemikálií v důsledku omezení strhávání; (3) umožnění využití menších a levnějších separačních nádob pro omezení strhávání tam, kde dříve
-1CZ 301242 B6 mohly být pro stejný účel použity pouze větší a dražší separační nádoby; a (4) umožnění přizpůsobení existujících separačních nádob tak, aby se dosáhlo omezení strhávání bez nutnosti zhotovení zcela nové nádoby.
Podstata vynálezu
Podle předkládaného vynálezu jsou navrženy způsoby omezení strhávání tuhých látek a kapalin, souhrnné označovaných jako „neplynové komponenty“, v plynovém toku opouštějícím separační io nádobu. Podle výhodných způsobů předkládaného vynálezu může být pro omezení strhávání neplynových komponent v plynovém toku opouštějícím separační nádobu prováděn jeden nebo více z následujících kroků: (1) minimalizování stoupání nebo tečení proudu k plynovému výstupu podél vnitřního povrchu separační nádoby od místa zavádění proudu; (2) omezení množství neplynových komponent, pokud jsou nějaké, které vystupují ze separační nádoby skrz plynový výstup; a (3) maximalizování toku proudu tangenciálně k vnitrnímu povrchu separační nádoby, což je v popisu níže označováno jako „tangenciální koherence“.
Způsoby podle předkládaného vynálezu zahrnují zavádění proudu do separační nádoby mající vnitřní povrch, alespoňjeden vstup a alespoňjeden plynový výstup. Proudem může být jakákoliv směs plynových a neplynových komponent. Termín „plyn”, užívaný v tomto popisu, označuje páru a/nebo plyn. Termín „neplynová komponenta“, užívaný v tomto popisu, označuje kapaliny, tuhé látky, jako jsou katalyzátory, a směsi kapalin a tuhých látek, včetně roztoků a suspenzí. Podle způsobů předkládaného vynálezu proud obsahuje alespoň jednu neplynovou komponentu a alespoň jednu plynovou komponentu. Proud je zaváděn do separační nádoby skrz vstup či vstupy, přičemž rychlost proudu je snižována při zavádění do separační nádoby a přičemž tangenciální koherence proudu je maximalizována. Snížení rychlosti příchozího proudu a maximalizování jeho tangenciální soudržnosti přispívá k minimalizování sklonu proudu k pohybu podél vnitřního povrchu separační nádoby k plynovému výstupu a přispívá k omezení strhávání.
Podle způsobu předkládaného vynálezu je plynový tok oddělován (separován) od proudu v separační nádobě a stoupá uvnitř separační nádoby s nerovnoměrnými rychlostmi plynu. Plynový tok opouští separační nádobu skrz plynový výstup či výstupy, přičemž se pohybu s výstupními rychlostmi plynového toku, Podle výhodného provedení předkládaného vynálezu nerovnoměrné rychlosti, se kterými plynový tok proudí uvnitř separační nádoby, mohou být rozděleny pro podporu při omezování strhávání neplynových komponent a ztrát hodnotných neplynových komponent, jako jsou katalyzátory. Rozdělení rychlostmi plynu přispívá k omezení sklonu proudu pohybovat se podél vnitřního povrchu separační nádoby k plynovému výstupu a rovněž minimalizuje vířivost stoupajícího plynového toku, což omezuje strhávání neplynových komponent,
Podle dalších výhodných provedení předkládaného vynálezu je proud při zavádění do separační nádoby veden podél takové cesty, že je maximalizována tangenciální koherence, takže sklon proudu pohybovat se podél vnitřního povrchu separační nádoby k plynovému výstupu je minimalizován a je také minimalizováno množství neplynových komponent, které opouštějí separační nádobu s plynovým tokem skrz plynový výstup či výstupy.
Ještě další výhodná provedení předkládaného vynálezu pro omezení strhávání neplynových komponent a ztrát hodnotných neplynových komponent zahrnují řízení výstupních rychlostí plynového toku tak, že je udržována tangenciální koherence proudu, takže sklon proudu posouvat se podél vnitřního povrchu separační nádoby k plynovému výstupu je minimalizován a je také minimalizováno množství neplynových komponent, které opouštějí separační nádobu s plynovým tokem skrz plynový výstup či výstupy.
Podle ještě dalších výhodných provedení předkládaného vynálezu může být v kombinaci s dalšími provedeními předkládaného vynálezu rovněž použit cyklón, jak je známý v oboru, pro opě-2CZ 5U124Z Bb tovné získání jakýchkoliv neplynových komponent, které opouštějí separační nádobu s plynovým tokem.
Způsoby podle předkládaného vynálezu jsou podrobněji vysvětleny v následujícím popisu pro5 střednictvím příkladných provedení a ve spojení s odkazy na připojené výkresy.
Přehled obrázků na výkresech io Obr, 1 znázorňuje pohled shora na separační nádobu mající dva vstupy;
Obr. 2 znázorňuje čelní pohled na separační nádobu mající dva vstupy;
Obr. 3 znázorňuje čelní pohled na separační nádobu mající dva vstupy a rozdělovači mísu;
Obr. 4 znázorňuje pohled shora v příčném řezu na separační nádobu mající dva vstupy a vstupní vodítka;
Obr. 5 znázorňuje pohled v bokorysu a příčném řezu, vedeném rovinou 5-5 na obr. 4, na sepa20 rační nádobu mající dva vstupy a vstupní vodítka;
Obr. 6 znázorňuje čelní pohled na alternativní provedení separační nádoby mající dva vstupy; a
Obr. 7 znázorňuje pohled shora na alternativní provedení separační nádoby mající množství vstupů.
Příklady provedení vynálezu
Na obr. 1 je znázorněna separační nádoba 3 s dvěma vstupy 1 a 2. Obr. 2 znázorňuje čelní pohled na separační nádobu 3 se dvěma vstupy I a 2, plynovým výstupem 6, spodkem 4 a výstupem 5,
Proud je zaváděn do separační nádoby 3 skrz vstupy I a 2. Počet použitých vstupů, polohu vstupů a průměr vstupuje možné uzpůsobovat podle určení geometrií separační nádoby tak, aby se omezila rychlost proudu při zavádění do separační nádoby a tím aby se omezil sklon proudu pohybovat se podél vnitřního povrchu separační nádoby k plynovému výstupu a aby se omezilo strhávání neplynových komponent.
Průměr vstupů | a/nebo 2 je výhodně takový, že je maximalizována tangenciální koherence příchozího proudu. Ačkoliv jsou vstupy i a 2 znázorněny na obr, 2 s válcovou geometrií, osoby s běžnými znalostmi z oboru snadno nahlédnou, že mohou být rovněž použity vstupy mající jinou než válcovou geometrii. Pro zkonstruování vstupů může být tedy využito velké množství různých geometrií. Podle alternativního provedení předkládaného vynálezu, jak je znázorněno na obr. 6, může být poloha vstupů 1 a 2 měněna tak, že místo zavádění vstupu i je vertikálně posunuto od místa zavádění vstupu 2. Osoby s běžnými znalostmi v oboru přitom snadno nahlédnou, že vertikální posunutí mezi vstupy I a 2 může být široce měněno, jak je určováno geometrií separační nádoby, tak, aby se omezila rychlost a maximalizovala tangenciální koherence příchozího proudu, čímž se dosahuje omezení strhávání.
Podle dalšího alternativního provedení podle předkládaného vynálezu, jak je ilustrováno na obr. 7. může být pro omezení rychlosti a maximalizování tangenciální koherence příchozího toku použito množství vstupů 1, 2, J_2 a 13. jak je na obr. 7 znázorněno, vstupy I a 2 zajišťují tangenciální zavádění do separační nádoby 3, zatímco vstupy 12 a U zajišťují kolmé zavádění. Osoby s běžnými znalostmi v oboru snadno nahlédnou, že polohy vstupů 1, 2, 12 a 13 mají ilustrativní
-3CZ 301242 B6 povahu a že vstupy mohou být umístěny kdekoliv podél vnějšího obvodu separační nádoby. Osoby s běžnými znalostmi v oboru rovněž snadno nahlédnou, že počet použitých vstupů může být široce měněn tak, jak je určováno geometrií separační nádoby a případnými výhodami z hlediska vynaložených nákladů.
Poměr plynových ku neplynovým komponentám ve vstupním proudu je výhodně takový, že neplynové komponenty nejsou tak rozptýleny v plynových komponentách, aby bylo nutné na proud aplikovat urychlující sílu pro vytváření aglomerování (shlukování) neplynových komponent. V jiném výhodném provedení je rychlost proudu omezena na velikost, která nezpůsobuje rozbíjení proudu při jeho kontaktu se stěnou separační nádoby 3. Je výhodné, když je při zavádění do separační nádoby rychlost proudu omezena na rychlost, která je menší než rychlost, při které tříštění částic neplynových komponent v proudu vede na strhávání takovýchto neplynových komponent.
Plynové komponenty se separují od proudu a opouštějí separační nádobu 3 skrz plynový výstup 6 s nejednotnými či nerovnoměrnými rychlostmi plynu, které jsou určovány konstrukcí separační nádoby. Plynové komponenty mohou být separovány od proudu prostřednictvím snížení tlaku při vstupu do separační nádoby nebo prostřednictvím jiných postupů známých osobám s běžnými znalostmi v oboru. Pro omezení a rozdělení nerovnoměrných rychlostí plynu uvnitř separační nádoby 3 je výhodně uvnitř separační nádoby uložena rozdělovači mísa 7, jak je znázorněno na obr. Podle výhodného provedení předkládaného vynálezu je rozdělovači mísou v podstatě rovinné sítové patro. Taková mísa je velmi dobře známá osobám s běžnými znalostmi v oboru. Osoby s běžnými znalostmi v oboru rovněž snadno nahlédnou, že mohou být také použity mísy, které nejsou rovinné nebo v podstatě rovinné.
Rozdělovači mísa 7 rozděluje nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby. Rozdělovači mísa 7 ale nezachází tak daleko, aby vyrovnávala nerovnoměrné rychlosti, protože budou existovat lokální oblasti s různou rychlostí v děrovaných a plných částech rozdělovači mísy 7, Rozdělení nerovnoměrných rychlostí plynu přispívá k omezení strhávání, protože vyšší rychlosti plynu mají sklon nést více neplynových komponent než nižší rychlosti plynu, Rozdělovači mísa 7 rovněž přispívá k minimalizování sklonu proudu pohybovat se podél vnitřního povrchu separační nádoby 3 k plynovému výstupu 6.
Když je podle způsobů předkládaného vynálezu použita rozdělovači mísa 7, je uložena uvnitř separační nádoby 3 a rychlost proudu je udržována tak, aby proud nepřicházel do kontaktu s touto rozdělovači misou 2 nebo ji nezaplavoval. Výhodně je vzdálenost mezi vstupy I a 2 a rozdělovači mísou 7 maximalizována při současném udržení rozdělovačích schopností rozdělovači mísy 7.
V dalším výhodném provedení je rozdělovači mísa 7 uložena v místě, které minimalizuje vířivost plynových komponent a způsobuje, že plynové komponenty postupují nahoru uvnitř separační nádoby 3. V ještě dalším výhodném provedení podle předkládaného vynálezu je k rozdělovači míse zajišťován splachovací proud vody, kapaliny nebo jiný splachovací proud pro podporu omezení strhávání neplynových komponent.
Jak jsou plynové komponenty separovány od příchozího proudu, neplynové komponenty uvnitř separační nádoby 3 se shromažďují ve spodku 3, kde jsou udržovány s hladinou 9 prostřednictvím řízení jejich uvolňování skrz výstup 5. Osoby s běžnými znalostmi v oboru snadno nahlédnou, že může být využito široké množství různých postupů pro uvolňování neplynových kompo50 nent skrz výstup 5 a že udržovaná hladina 9 může být měněna podle toho, jak je určováno geometrií separační nádoby. Ačkoliv je separační nádoba 3 znázorněna s jednoduchou válcovou konstrukcí, osoby v oboru $ běžnými znalostmi snadno nahlédnou, že mohou být použity nádoby mající také jiná geometrická uspořádání. Pro zkonstruování separační nádoby tedy může být použito široké množství různých geometrií včetně, ale bez omezení na, zužování nebo rozšiřování spodku 4 vzhledem ke zbytku separační nádoby 3. Hladina 9 ve spodku 4 separační nádoby 3 je
-4CZ JV1X4Z Bt) výhodně udržována ve výšce, která zajistí řízené uvolňování neplynových komponent ze separační nádoby 3 a která minimalizuje množství neplynových komponent ve spodku 4, strhávaných proudem. Výhodně jsou ve spodku 4 začleněny přepážky (nejsou znázorněny) pro minimalizování rotačního proudění neplynových komponent ve spodku 4, což pomáhá minimalizovat strhávání neplynových komponent ve dnu vstupujícím proudem. Přepážky a znaky, které mají podobné či stejné účinky, jsou dobře známé osobám s běžnými znalostmi v oboru.
Podle předkládaného vynálezu je výhodné, když je strhávání neplynových komponent ve spodku 4 příchozím proudem minimalizováno tak, aby se přispívalo k minimalizování množství neplyio nových komponent opouštějících separační nádobu společně s plynovým tokem. Tyto cíle předkládaného vynálezu jsou výhodně dosahovány prostřednictvím jednoho nebo více z následujících znaků: umístění vstupů 1 a 2, udržování hladiny neplynových komponent ve spodku 4, regulování rychlosti příchozího proudu, rozdělování nerovnoměrných rychlostí plynu uvnitř separační nádoby 3, a regulování rychlosti vystupujících plynových komponent. Osoby s běžnými zna15 lostmi v oboru snadno nahlédnou, že umístění vstupů I a 2, hladinu neplynových komponent, udržovaná ve spodku 4, regulování rychlosti příchozího proudu, rozdělování nerovnoměrných rychlostí plynu uvnitř separační nádoby, a regulování rychlosti vystupujících plynových komponent je možné individuálně podrobit širokému rozsahu nastavení a každý tento znak může být nastaven nezávisle na ostatních tak, aby se dosahovalo nejvýhodnějšího výkonu, jak je určování geometrií separační nádoby.
Podle dalšího výhodného provedení, jakje znázorněno na obr. 4 a obr. 5, mohou být uvnitř separační nádoby uložena vstupní vodítka 8 pro maximalizování tangenciální koherence proudu. Vstupní vodítka 8 mají první lištu 10 procházející kolmo k vnitřnímu povrchu separační nádoby 3 a druhou lištu JJ procházející kolmo k první liště JO a souose vzhledem k vnitřnímu povrchu separační nádoby 3, Jak je znázorněno na obr. 4, vstupní vodítka 8 mohou být zakřivena a tvarována podél a k vnitřnímu povrchu separační nádoby 3 tak, aby překrývala místa zavádění vstupů 1 a 2. Výhodně se druhá lišta JJ rozprostírá přes celou délku vodítka. První líšta JO vodítka 8 se výhodně rozprostírá od vnitřního povrchu separační nádoby 3 do vzdálenosti, která je přibližně stejná jako průměr vstupu 1 a/nebo 2. Výhodně vstupní vodítka vymezují oblouk od přibližně 60 do 120 stupňů. Zvláště výhodně vstupní vodítka 8 vymezují oblouk od přibližně 90 do 120 stupňů. Osoby s běžnými znalostmi v oboru snadno nahlédnou, že geometrii a uspořádání vstupních vodítek 8 je možné měnit podle požadavků daných konstrukcí separační nádoby.
Osoby s běžnými znalostmi v oboru rovněž snadno nahlédnou, že protažení vodítek 8 ven do separační nádoby může být široce měněno pro nejvýhodnější výkon, jak je určováno geometrií separační nádoby. Osoby s běžnými znalostmi v oboru pak také snadno nahlédnou, že vodítka 8 nemusejí být zakřivená a že vodítka 8 mohou být umístěna v různých polohách, uspořádáních a úhlech, včetně mírného sklonu, jakje určeno geometrií separační nádoby 3 tak, aby se dosaho40 válo maximálního omezení strhávání.
Protože mimovrstvové rychlosti jsou odpovědné za strhávání, jakmile se vytvoř specifické rozložení velikosti kapiček nebo částic, může být rovněž pro omezení strhávání neplynových komponent využit plynový výstup 6 velkého průměru, který přispívá k omezení rychlostí vystupujících plynných komponent. Průměr plynového výstupu ovlivňuje rychlost vystupujících plynových komponent. Pokud se týká konstrukce jakékoliv separační nádoby, je podle předkládaného vynálezu maximalizováno nepropojení vstupů a plynového výstupu. Osoby s běžnými znalostmi v oboru snadno nahlédnou, že počet použitých plynových výstupů, jejich umístění, jejich průměr ajejich geometrické uspořádání je možné nastavovat a měnit podle požadavků daných geometrií separační nádoby a pro dosažení výhod z hlediska vynaložených nákladů a z hlediska dosažení maximální redukce strhávání.
V dalším výhodném provedení je plynový výstup 6 napojen na cyklón (není ilustrován), což je zařízení velmi dobře známé osobám s běžnými znalostmi v oboru. Jak je v oboru obvyklé, cyklón shromažďuje jakékoliv kapalné a tuhé látky strhávané do vystupující plynového toku. Kapalné
-5CZ 301242 B6 nebo tuhé látky, sbírané cyklónem, mohou být opětovně použity v procesu nebo uloženy podle určité pracovní sekvence rafínace nebo zpracování.
Podle předkládaného vynálezu může být omezení strhávání dosaženo prostřednictvím jednoho nebo více z následujících postupů: (1) omezení rychlosti příchozího proudu nastavením počtu použitých vstupů, polohy vstupů a průměru vstupů; (2) maximalizování tangenciální koherence příchozího proudu omezením jeho rychlosti a/nebo jeho vedením podél cesty, když je zaváděn do separační nádoby; (3) minimalizován sklonu proudu pohybovat se podél vnitřního povrchu separační nádoby k plynovému výstupu omezením jeho rychlosti a/nebo jeho vedením podél cesty, io když je zaváděn do separační nádoby, a/nebo rozdělením rychlostí plynu uvnitř separační nádoby; a (4) omezením výstupních rychlostí plynového toku nastavením počtu plynových výstupů, umístění plynových výstupů, a průměru plynových výstupů.
Předkládaný vynález bude nyní podrobněji popsán prostřednictvím následujících příkladů. Tyto příklady jsou pouze ilustrativní pro způsoby podle předkládaného vynálezu a nejsou určeny k jakémukoliv omezení rozsahu ochrany tohoto vynálezu.
Příklady
V procesech zpracování kapalin a plynů je strhávání kapalin ve formě sprejů a mlh důsledkem tvorby kapiček, způsobené jedním nebo více mechanismy, jako je míchání, kondenzace a tlakové změny doprovázené stripováním. V takovýchto procesech je hlavním faktorem přispívajícím ke strhávání kapalin velikost a částic a rozložení velikosti částic. Kapičky, vytvářené za velké tur25 bulence nebo aplikacích s velkou rychlostí, jako v rozprašovačích, při rychlém ochlazování, stripování a destilaci, jsou obvykle funkcí energie nebo výkonu na jednotku hmoty.
Velikost separační nádoby závisí na použitých procesech a vybavení a rovněž na fyzikálních vlastnostech kapalin, par, plynů a tuhých látek, jež jsou použity. Následující příklady se týkají aplikace způsobu podle předkládaného vynálezu pro komerční stripovací zařízení. Byl vytvořen zmenšený model komerčního stripovacího zařízení pro provádění testů diskutovaných v příkladech. Ve stripovacím zařízení, podobně jako je tomu v komerčním stripovacím zařízení, je do kapaliny dodávána energie prostřednictvím vysokorychlostní stripovací páry (plynová komponenta). Snížená množství plynové komponenty na kinetickou energii a množství kapaliny na hmotu byla odhadnuta pro modelovou stripovací jednotku následovně.
Pro plynovou fázi byl odhad kinetické energie vyjádřen prostřednictvím definice součinitele využití, použité při destilaci, které je úzce vztažena na Souders-Brouwnovu korelaci pro odvlhčovače. Odhad zmenšení kapalné fáze byl založen na ekvivalentních hmotnostních poměrech mezi komerční a modelovou jednotkou. Velikost kapiček je závislá na fyzikálních vlastnostech systému. Pro systém plynů a kapalin je velikost kapiček rovněž závislá na výkonu na jednotku hmoty v režimu turbulentního toku. Strhávání je exponenciální funkcí mezivrstvové rychlosti.
Vzhledem k vysokým lychlostem toku příchozího proudu, obecně využívaným pro provoz sepa45 račních nádob, předkládaný vynález hledal způsob pro snížení vstupních rychlostí a rozdělení rychlostí plynů tak, že: (1) byla vytvořena a udržena tangenciální koherence vstupního proudu;
(2) bylo omezeno stoupání vstupního proudu podél vnitrního povrchu separační nádoby k plynovému výstupu; (3) bylo omezeno množství neplynových komponent z příchozího proudu, které jsou vypouštěny s plynovým tokem; a (4) bylo minimalizováno množství neplynových kompo50 nent strhávaných příchozím proudem ze spodku separační nádoby.
V modelovém stripovacím zařízení byla použita rozdělovači mísa pro plynovou komponentu, která má otvory o průměru 0,5 palce (1,27 cm) a plochu otvorů 13,5 %. Plocha, sousedící se stěnou nádoby, neměla otvory do vzdálenosti přibližně 1,75 palce (4,45 cm) od stěny. Tato mísa
-6CZ 3U124Z B6 měla 519 otvorů, majících průměr 0,5 palce (1,27 cm) s trojúhelníkovou roztečí 1,1 palce (2,8 cm).
14,5 palcový (36,8 cm) cyklón za akrylového plastu byl zkonstruován a připojen k výstupu stri5 povacího zařízení v některých zkušebních chodech, Výstup cyklónu byl napojen na uspořádání odvlhčovače/lopatek, obsažené v bedně z akrylového plastu. Toto nastavení usnadňovalo sledování účinnosti způsobů podle vynálezu, protože dno cyklónu zachytilo všechna měřitelná stržení.
V některých zkušebních chodech byla použita sůl pro simulaci tuhých látek, jako jsou katalyzáio tory, rozpuštěná nebo rozptýlená v neplynových komponentách příchozího proudu (v Tabulce I označeno jako „sůl“).
Když byl proud rozdělen do dvou vstupních trubek, každá měla jmenovitý průměr 4,75 palce (12 cm). Když byly vstupy zvětšeny, byla použita trubka z akrylového plastu se jmenovitým průměrem 6 palců (15,24 cm) (označeno v Tabulce I jako „dělený vstup 6“).
Když byla testována vodítka, byla použita zakřivená tvarovaná vodítka vymezující oblouk mezi 60 a 120 stupni (v Tabulce 1 označeno jako „vodítka“).
Hlavní pozorování ze zkušebních chodů s modelovou separační nádobou byla:
• Při zvyšování rychlosti plynu na příchozím proudu jevila se zlomovým bodem pro zvýšené strhávání hodnota kolem 800 efektivních krychlových stop za minutu (acfm) (612 tn3) jak pro stripovací zařízení s rozdělovači mísou nebo bez rozdělovači mísy, ačkoliv zvýšení bylo exponenciální pouze, když byla mísa přítomná, zřejmě protože kapalina smáčela spodek mísy.
· Oplachovaná mísa snižovala strhávání soli (použité pro simulaci rozpuštěných tuhých látek, jako jsou katalyzátory, o přibližně 80 % ve srovnání se základním případem (bez mís), ačkoliv celkové strhávání kapalin nebylo sníženo, ale spíše zvýšeno.
• Dva vstupy mající jmenovitý průměr 4,75 palce (12 cm) podstatně omezily strhávání. Přidání neoplachované rozdělovači mísy pak omezilo strhávání na přibližně nulu (až do dané rychlosti plynu).
• Se dvěma vstupy, majícími jmenovitý průmět 4,75 palce (12 cm) a s rozdělovači mísou, docházelo k náhlému dramatickému zvýšení strhávání pri rychlosti plynu přibližně 1260 acfm (363 m3/min), když rychlost kapaliny byla zvýšena z přibližně 52 na 60 gpm (galonů za minutu) (197 až 227 1/min). Bylo pozorováno, že mísa se jevila zaplavovaná v tomto okamžiku. Dále bylo také pozorováno, že přidání oplachování pro rozdělovači mísu způsobilo zaplavování při nižších rychlostech plynu.
• Se dvěma zvětšenými vstupy (jmenovitý průměr 6 palců (15,24 cm) nebylo patrné žádné měřitelné strhávání až do a včetně nejvyšší kombinace rychlostí kapaliny a plynu ve studovaném rozsahu. S přítomnou rozdělovači mísou pak rovněž nebylo žádné patrné strhávání a navíc docházelo k menšímu rozstriku a zaplavování.
• Vodítka toku nad vstupy byla účinná pro zastavování strhávání při vyšších rychlostech. Vodítko vymezující oblouk 90° se jevilo jako účinnější než vodítko vymezující 120°.
Tabulka I: Výsledky testování na modelové jednotce
Číslo 1,5, když je přítomná rozdělovači mísa, označuje rychlost oplachování přibližně 1,5 gpm (5,71/min)
Označení 6 (6 palců (15,24cm) za výrazem „vstup“ se týká zvětšených vstupů.
Označení Jeden“ před výrazem „vstup“ nebo výraz „vstup“ bez označení se týká testovací nádoby využívající pouze jeden vstup.
-7CZ 301242 B6
Test č. Galonů za minutu(gpm) Efektivních krychlových stop za min. (acfm) (m3 za min.) Strhávání lb/min (g/min) Komentár
1 52 765 (21,6) 0,001 (0,45) bez mis
2 35 784 (22,4) 0,002 (0,9) bez mis
3 35 557(15,8) 0,001 (0,45) bez mis
4 35 896 (25,4) 0,01 (4,5) bez mis
5 35 387(11) 0 bez mis
6 59 857 (24,3) 0,006(2,72) bez mis
7 52 830 (23,5) 0,001 (0,45) bez mis - sůl
8 52 910(25,8) 0,001 (0,45) bez mis - sůl
9 52 928(26,3) 0,064 (29) 1 mísa
10 52 690(19,5) větší než 0,000 1 mísa
11 52 917(26) 0,283 (128,37) 1 mísa
12 52 985 (27,9) 0,425(192,78) 1 mísa
13 52 870 (24,6) 0,17(77,11) 1 mísa - sůl
14 52 987 (27,9) 0,243(110,22) 1 mísa - sůl
15 52 987 (27,9) 0,447(202,76) 1 mísa - sůl - 1,5 gpm oplach
16 52 830 (23,5) 0,061 (27,67) 1 mísa - sůl - 1,5 gpm oplach
17 52 618(17,5) 0,002 (0,9) 1 mísa - sůl - 1,5 gpm oplach
18 60 1080 (30,6) 0 1 mísa - dělený vstup
19 60 1118(31,7) 2,124 (963,44) 1 mísa - dělený vstup -1,5 gpm (5,68 1/min) oplach
20 60 829 (23,5) 0,152 (68,95) 1 mísa - dělený vstup - 1,5 gpm (5,68 1/min) oplach
21 60 924 (26,2) větší než 0,000 bez mis - dělený vstup
22 60 802 (22,7) větší než 0,000 bez mís - dělený vstup
23 60 1126 (31,9) 0,002 (0,9) bez mis - dělený vstup
24 60 886 (25,1) 0,013 (5,90) bez mis
25 60 777 (22) 0,003 (1,36) bez mis
26 60 998 (28,3) 0,017(7,71) bez mis
27 60 1063 (30,1) 0,26(117,94) bez mis
28 60 920 (26,1) 0,008 (3,63) bez mis
29 52 1087 (30,8) 0,022 (9,98) bez mis
30 52 980 (27,8) 0 1 mísa - dělený vstup
31 52 1192 (33,8) 0 1 mísa - dělený vstup
32 52 1295 (36,7) 0 1 mísa - dělený vstup
33 60 1267 (35,9) 3,398(1541,33) 1 mísa - dělený vstup
34 69 1212(34,3) 0 1 mísa - dělený vstup 6 (15,24 cm)
35 76 1213 (34,35) 0 1 mísa - dělený vstup 6 (15,24 cm)
36 84 1260 (35,7) 0 1 mísa - dělený vstup 6 (15,24 cm)
37 76 1308 (37) 0 1 mísa - dělený vstup 6 (15,24 cm)
38 77 1398 (39,6) 0 1 mísa - dělený vstup 6 (15,24 cm)
39 84 1389 (39,3) 0 1 mísa - dělený vstup 6 (15,24 cm)
40 76 1390 (39,4) 0 bez mis - dělený vstup 6 (15,24 cm)
41 84 1414(40) 0 bez mis - dělený vstup 6 (15,24 cm)
42 78 1204 (34) 0 vodítka 90° - dělený vstup 6” (15,24 cm)
43 79 1471 (41,7) 0 vodítka 90° - dělený vstup 6” (15,24 cm)
44 79 1466 (41,5) 0 vodítka 90° - dělený vstup 6” (15,24 cm)
45 81 1300 (36,8) 0 vodítka 120° - dělený vstup 6 (15,24 cm)
46 91 1440 (40,8) 0 vodítka 120® - dělený vstup 6 (15,24 cm)
47 84 1167 (33) 0 široký výstup - dělený vstup 6 (15,24 cm)
48 99 1165 (32,98) 0 široký výstup - dělený vstup 6'' (15,24 cm)
49 98 1402 (39,7) 0,002 (0,9) široký výstup - dělený vstup 6 (15,24 cm)
50 74 1076 (30,5) 0,018(8,16) široký výstup - dělený vstup 6 (15,24 cm)
51 69 1076 (30,5) 0,013(5,90) široký výstup -jeden vstup 6 (15,24 cm)
-8CL JU124Z Bb
52 85 1071 (30,3) 0,021 (9,53) široký výstup - jeden vstup 6 (15,24 cm)
53 74 1277 (36,2) 0,06 (27,22) široký výstup - jeden vstup 6 (15,24 cm)
54 86 1250 (35,4) 0,168(76,20) široký výstup - jeden vstup 6 (15,24 cm)
Mělo by být zřejmé, že ačkoli byly testy provedeny na modelové separační nádobě, která zajišťovala tangenciální vstup proudu do separační nádoby, způsob podle vynálezu je rovněž použitelný pro nádoby, u kterých vlastní vstup proudu do nádoby není tangenciální. Tangenciální vstup není cílem vynálezu, ale cílem je maximalizace tangenciální koherence, jakmile již byl proud zaveden do nádoby.
Navíc ačkoliv byla popsána ilustrativní provedení vynálezu, jev tomto popisu zahrnut široký rozsah modifikací, změn a náhrad, přičemž v některých případech mohou být některé znaky ío předkládaného vynálezu použity bez odpovídajícího použití dalších znaků. Připojené patentové nároky jsou tudíž konstruovány přiměřeně široce tak, aby byly konzistentní s rozsahem předkládaného vynálezu.

Claims (39)
Hide Dependent

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    20 1. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající zakřivený první vnitřní povrch, druhý vnitřní povrch kolmý k zakřivenému prvnímu vnitřnímu povrchu pro rozdělení rychlostí plynu uvnitř separační nádoby, alespoň jeden plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedený alespoň jeden
    25 vstup a proudí tangenciálně k zakřivenému prvnímu vnitřnímu povrchu separační nádoby, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační nádoby;
    separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    30 umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup;
    udržování rychlosti proudu skrz uvedený alespoň jeden vstup na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél zakřiveného prvního vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem;
    35 rozdělení nerovnoměrné rychlosti plynu uvnitř separační nádoby na hodnotu, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem; a uvádění uvedeného druhého vnitřního povrchu do kontaktu s kapalným tokem.
    40
  2. 2, Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že neplynová komponenta proudu zahrnuje alespoň jednu tuhou látku.
  3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že tuhá látka je rozpuštěna nebo rozptýlena v neplynové komponentě.
  4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje:
    vedení proudu podél dráhy, když se proud zavádí skrz uvedený alespoň jeden vstup do separační nádoby, takové, že je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
    -9CZ 301242 B6
  5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje:
    opětovné získávání jakékoliv neplynové komponenty proudu, která vystupuje ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup s plynovým tokem.
  6. 6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje:
    udržování rychlosti plynového toku skrz plynový výstup na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
  7. 7. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající vnitřní povrch, alespoň jeden vstup a alespoň jeden plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedený alespoň jeden vstup a proudí tangenciálně
    15 k vnitřnímu povrchu separační nádoby, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační nádoby;
    separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    20 umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup; a vedení proudu zaváděného skrz uvedený alespoň jeden vstup podél dráhy, když se proud zavádí do separační nádoby, a udržování rychlosti proudu zaváděného skrz uvedený alespoň jeden vstup na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimali25 zováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
  8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že neplynová komponenta proudu zahrnuje alespoň jednu tuhou látku.
    30
  9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že tuhá látka je rozpuštěna nebo rozptýlena v neplynové komponentě.
  10. 10. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že dále zahrnuje rozdělení nerovnoměrné rychlosti plynu uvnitř separační nádoby na hodnotu, při které proud proudí tangenciálně
    35 podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
  11. 11. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že dále zahrnuje opětovné získávání jakékoliv neplynové komponenty proudu, která vystupuje ze separační nádoby skrz uvedený
    40 alespoň jeden plynový výstup s plynovým tokem.
  12. 12. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že dále zahrnuje udržování rychlosti plynového toku skrz uvedený plynový výstup na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu
    45 plynovým tokem.
  13. 13. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající vnitřní povrch, alespoň jeden vstup a alespoň jeden so plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedený alespoň jeden vstup a proudí tangenciálně k vnitřnímu povrchu, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační nádoby;
    - 10gL JU1242 BĎ separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup; a
    5 vedení proudu zaváděného skrz uvedený alespoň jeden vstup podél dráhy, když se proud zavádí do separační nádoby, a udržování rychlosti plynového toku skrz plynový výstup na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
    10
  14. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že neplynová komponenta proudu zahrnuje alespoň jednu tuhou látku.
  15. 15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že tuhá látka je rozpuštěna nebo rozptýlena v neplynové komponentě.
  16. 16. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že dále zahrnuje rozdělení nerovnoměrné rychlosti plynu uvnitř separační nádoby na hodnotu, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
  17. 17. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že dále zahrnuje opětovné získávání jakékoliv neplynové komponenty proudu, která vystupuje ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup s plynovým tokem.
    25
  18. 18. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající vnitřní povrch, alespoň jeden vstup a alespoň jeden plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedený alespoň jeden vstup, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při
    30 zavádění proudu do separační nádoby skrz alespoň jeden vstup;
    minimalizování posouvání proudu podél vnitřního povrchu separační nádoby směrem k plynovému výstupu;
    separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    35 vedení proudu zaváděného skrz uvedený alespoň jeden vstup podél dráhy, když se proud zavádí do separační nádoby, a umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup tak, že je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
    40
  19. 19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že neplynová komponenta proudu dále zahrnuje alespoň jednu tuhou látku.
  20. 20. Způsob podle nároku 19, vyznačující se tím, že tuhá látka je rozpuštěna nebo rozptýlena v neplynové komponentě.
  21. 21. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že dále zahrnuje rozdělení nerovnoměrné rychlosti plynu uvnitř separační nádoby na hodnotu, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
  22. 22. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že dále zahrnuje opětovné získávání jakékoliv neplynové komponenty proudu, která vystupuje ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup s plynovým tokem.
    -11 CZ 301242 B6
  23. 23. Způsob podle nároku 18, v y z n a č u j í c í se t í m , že dále zahrnuje udržování rychlosti plynového toku skrz uvedený plynový výstup na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu
    5 plynovým tokem.
  24. 24. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající vnitřní povrch, alespoň jeden vstup a alespoň jeden io plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedený alespoň jeden vstup a proudí tangenciálně k vnitřnímu povrchu, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační nádoby;
    separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    15 umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup;
    vedení proudu zaváděného skrz uvedený alespoň jeden vstup podél dráhy, když se proud zavádí do separační nádoby, a udržování rychlostí proudu na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitrního povrchu tak, že je minimalizováno strhávání neplynové komponenty
    20 proudu plynovým tokem;
    udržování množství neplynové komponenty proudu uvnitř separační nádoby, při kterém je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu proudem.
  25. 25. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že neplynová komponenta proudu
    25 dále zahrnuje alespoň jednu tuhou látku.
  26. 26. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že tuhá látka je rozpuštěna nebo rozptýlena v neplynové komponentě.
    30
  27. 27. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že dále zahrnuje rozdělení nerovnoměrné rychlosti plynu uvnitř separační nádoby na hodnotu, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
    35
  28. 28. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že dále zahrnuje opětovné získávání jakékoliv neplynové komponenty proudu, která vystupuje ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup s plynovým tokem.
  29. 29. Způsob podle nároku 24, v y z n a č u j í c í se t í m, že dále zahrnuje udržování rychlos40 ti plynového toku skrz uvedený plynový výstup na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
  30. 30. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze
    45 separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající vnitřní povrch, alespoň dva vstupy a alespoň jeden plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedené alespoň dva vstupy a proudí tangenciálně k vnitřnímu povrchu separační nádoby, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační
    50 nádoby;
    separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    - 12umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup; a udržování rychlosti proudu zaváděného skrz uvedené alespoň dva vstupy na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání
    5 neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
  31. 31. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že separační nádoba má podélnou osu a proud se zavádí do separační nádoby skrz dva vstupy umístěné v různých bodech podél podélné osy separační nádoby.
    io
  32. 32. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající vnitřní povrch, alespoň dva vstupy a alespoňjeden plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedené alespoň dva vstupy a proudí tangenciálně is k vnitřnímu povrchu, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační nádoby;
    separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoňjeden plynový 20 výstup; a udržování rychlosti plynového toku skrz plynový výstup na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
    25
  33. 33. Způsob podle nároku 32, vyznačující se tím, že separační nádoba má podélnou osu a proud se zavádí do separační nádoby skrz dva vstupy umístěné v různých bodech podél podélné osy separační nádoby.
  34. 34. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze
    30 separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající zakřivený první vnitřní povrch, druhý vnitřní povrch kolmý k zakřivenému prvnímu vnitřnímu povrchu pro rozdělení rychlostí plynu uvnitř separační nádoby, alespoň dva vstupy a alespoň jeden plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedené alespoň dva vstupy a proudí tangenciálně k zakřivenému prvnímu vnitřnímu povrchu sepa35 rační nádoby, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační nádoby;
    separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový
    40 výstup;
    udržování rychlosti proudu skrz uvedené alespoň dva vstupy na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél zakřiveného prvního vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem;
    rozdělení nerovnoměrné rychlosti plynu uvnitř separační nádoby na hodnotu, při které proud
    45 proudí tangenciálně podél vnitřního povrchu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem; a uvádění uvedeného druhého vnitřního povrchu do kontaktu s kapalným tokem.
  35. 35. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že separační nádoba má podélnou so osu a proud se zavádí do separační nádoby skrz dva vstupy umístěné v různých bodech podél podélné osy separační nádoby.
    -13CZ 301242 B6
  36. 36. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající vnitrní povrch, alespoň dva vstupy a alespoňjeden plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedené alespoň dva vstupy, přičemž proud zahr5 nuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační nádoby skrz uvedené alespoňjeden dva vstupy;
    minimalizování posouvání proudu podél vnitřního povrchu separační nádoby směrem k plynovému výstupu;
    separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerov10 noměmou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup;
    přičemž se minimalizuje strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem.
    15
  37. 37. Způsob podle nároku 36, vyznačující se tím, že separační nádoba má podélnou osu a proud se zavádí do separační nádoby skrz dva vstupy umístěné v různých bodech podél podélné osy separační nádoby.
  38. 38. Způsob omezení strhávání neplynových komponent do plynového toku vystupujícího ze
    20 separační nádoby, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    zavádění proudu do separační nádoby mající vnitřní povrch, alespoň dva vstupy a alespoň jeden plynový výstup, přičemž proud se zavádí skrz uvedené alespoň dva vstupy a proudí tangenciálně k vnitřnímu povrchu, přičemž proud zahrnuje neplynovou komponentu a plynovou komponentu, a přičemž rychlost proudu se omezuje při zavádění proudu do separační nádoby;
    25 separování plynového toku od proudu v separační nádobě, přičemž tento plynový tok má nerovnoměrnou rychlost plynu uvnitř separační nádoby;
    umožnění vystupování plynovému toku ze separační nádoby skrz uvedený alespoň jeden plynový výstup;
    udržování rychlosti proudu na hodnotě, při které proud proudí tangenciálně podél vnitřního povr30 chu a při které je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu plynovým tokem;
    udržování množství neplynové komponenty proudu uvnitř separační nádoby, při kterém je minimalizováno strhávání neplynové komponenty proudu proudem.
  39. 39. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že separační nádoba má podélnou
    35 osu a proud se zavádí do separační nádoby skrz dva vstupy umístěné v různých bodech podél podélné osy separační nádoby.