CZ300401B6

CZ300401B6 - Použití emamectinu nebo jeho soli pro prípravu rybího krmiva podávaného ve forme léku a souprava pro prípravu rybího krmiva

Info

Publication number: CZ300401B6
Application number: CZ20013488A
Authority: CZ
Inventors: S. Huq@Abu; J. Shao@Zezhi; J. Varma@Kanwal
Original assignee: Schering-Plough Ltd.
Priority date: 1999-04-08
Filing date: 2000-04-06
Publication date: 2009-05-13
Also published as: AR023399A1; AU4204500A; CN1263455C; PL350079A1; CZ20013488A3; PT1168931E; IS2509B; ES2215640T3; NO20014848D0; EP1168931A1; NZ514197A; ATE259155T1; NO329519B1; DE60008226T2; AU774043B2; HUP0201027A2; IL145518A0; BR0009643A; DE60008226D1; JP2002540808A

Abstract

Použití emamectinu nebo jeho soli pro prípravu rybího krmiva, podávaného ve forme léku pro eliminování, redukování nebo zabránení parazitum u rybí populace v denní dávce 25 až 400 .mi.g na kg rybí biomasy denne po dobu 3 až 14 dní. Souprava pro prípravu rybího krmiva podávaného ve forme léku, pro eliminování, redukování nebo zabránení parazitum u rybí populace, obsahující emamectin nebo jeho sul a tištené instrukce pro podávání emamectinu nebo jeho soli v denní dávce 25 až 400 .mi.g na kg rybí biomasy denne po dobu 3 až 14 dní.

Description

Použití emamectinu nebo jeho soli pro přípravu rybího krmivá podávaného ve formě léku a souprava pro přípravu rybího krmivá

Oblast techniky

Vynález se týká použití emamectinu pro přípravu rybího krmivá, podávaného ve formě léku a soupravy pro jeho přípravu, k ošetřování ryb proti parazitům.

Dosavadní stav techniky

Kontrola zamoření mořskou vší (Lepeophtheirus salmonis a Caligus elongatus) v komerčním řízení lososích farem je stále široce závislá na chemickém ošetřování (Roth M, Richards R. &

Sommerville C. (1993) „Běžné praktiky v chemoterapeutické kontrole zamoření mořskou vší“: Review, Journal ofFish Diseases (16(1): 1-26). Propuknutí těchto ektoparazitních klanononožců se běžně léčí ošetřováním v ponorné lázni, pomocí látek organophosphates dichlorvos (Aquagard® Novartis) a Azamethipos (Salmosan® Novartis) nebo pomocí peroxidu vodíku (Salartect® Brenntag, Paramove® Solvay-Interox) nebo syntetických pyrethroidů, cypermethrinu (Excis®

Vericore) a deltamethrinu (Aplphamax® Alpharma). Postupy prováděné v lázni jsou pracovně velice náročné, nákladné a způsobují rybám značný stres. A dále taková ošetřování nemohou být proveditelná na nechráněných místech a za nepříznivých povětrnostních podmínek.

S výjimkou cypermethrinu (Jakobsen P.J. & Holm J.C. (1990) „Slibný test s novou sloučeninou proti lososovým vším“ Norsk Fiskeoppdrett, leden, 16-18), jsou ošetřování v lázni účinná pouze proti mořským vším ve stadiu dospívání a dospělosti, přičemž dovoluje, aby stadia „chalimus“ přežívala a pokračovala v cyklu zamořování. Ošetřování je proto indikováno pouze, když populace dosáhne stadia dospívání a dospělosti, a musí se proto často opakovat pro účinnou kontrolu. U některých populací mořských vší byla zjištěna rezistence na látku organophosphates dichlorvos (Jones M.W., Sommerville C.S. & Wootten, R. (1992), „Snížená citlivost lososích vší, Lepeophtheirus salmonis na organophosphates dichlorvos“, Journal of Fish Diseases 16: 197-202). Peroxid vodíku může způsobovat poškození žáber a jeho použití je omezeno v létě v důsledku jeho toxicity při vyšší teplotě vody (Thomassen J.M. (1993), „Peroxid vodíku jako odvšivovací činidlo pro atlantické lososy“ v: Patogeneze divokých a pěstovaných lososů: Mořské vši (vydal

G.Boxhall & D. Defaye) Ellis Horwood Ltd. London).

Ošetřování, které je účinné proti všem stadiím parazitů mořských vší a dalších parazitů by mělo být prováděno podáváním léku v krmivu, pro zamezení nevýhod spojených s použitím lázně a mělo by být prospěšné pro průmysl lososů. Ošetřování pomocí léku v krmivu umožňuje podá40 vání léků při nepříznivých povětrnostních podmínkách a na nechráněných místech a dovoluje současné podávání léků ve všech nádržích na jednom místě a na všech místech v systému jezer nebo v jediné zátoce, čímž se snižuje jakékoliv křížové zamoření, které může nastat během několika dní, které jsou potřeba pro ošetření v lázni pro všechny nádrže na jednom místě. Běžně dostupnými léky v krmivu jsou regulátory růstu hmyzu, jako je diflubenzuron (Lepsidon® Ewos) a teflubenzuron (Calicide® Nutreco) (Erdal J.I. (1997), „Nový lék zasáhne mořské vši, když jsou nejzranitelnější“. Fish Farming International sv. 24, č.2). Způsobem jejich působení je zabránění chitinové syntézy (Horst M.N. & Walker A.N. (1996), „Biochemické účinky diflubenzuronu na chítinovou syntézu u modrých krabů po svlečení krunýře“ (Callinectes sapidus) Journal of Crustacean Biology, 15: 401 - 408 a účinnost je tedy omezena na „svlékací“ stadium mořských

VŠÍ.

Avermectiny, produkované kulturou ..streptomyces avermilitis“ mají vysoce účinné anthelmintické a insekticidní vlastnosti. Chemicky modifikovaný derivát, ivermectin (22/23-dihydroavermectin B_t) byl vyvinut jako široké spektrum proti parazitům pro dobytek, ovce, koně a vepře (Sutherland I.H. (1990) „Veterinářské použití ivermectinu“ Acta Leidensia 59: 211-216) a je

-1 CZ 300401 B6 obchodován po celém světě od r. 1981. Ivermectin se také extenzivně používá při ošetřování proti různým lidským parazitům (Ottesen E.A. & Campbell W.C. (1994), „Ivermectin v humánní medicíně“ Journal of Antimicrobial Chempotherapy. 34(2): 195-203). Po zjišťování organofosfátové rezistence u mořských vší (Jones M.W., Sommerville C. S. & Wootten R (1992), „Snížená citlivost lososích vší, Lepeophtheirus salmonis na organophosphates dichlorvos“, Journal of Fish Diseases 16: 197-202), byl ivermectin považován jako alternativní terapie. Kromě jeho novému způsobu působení, spočívá další výhoda v jeho použití jako podávání léku v krmivu. I když ivermectin ještě nezískal předpisové schválení pro použití u lososů, může být předepisován veterináři ve Spojeném Království na základě postupné procedury (Anonym (1998) io Amelia, č. 8, Veterinary Medicines Directorate. Woodham Lané, Newhaw, Addlesrone, Surrey KT15 3NB), kde autorizované výrobky selhaly při provádění účinné kontroly zamoření mořskou vší. Používání ivermectinu po několik let ukázalo, že vykonává nějakou kontrolu v běžně používaných dávkách o velikosti 25 pg/kg biomasy dvakrát týdně (Rae G.H. (1), „Směrnice pro používání premixu ivermectinu pro vepře k ošetřování pěstovaných lososů ve farmách proti mořským vším“ (Scottish Salmon Growers Association pamphlet). Avšak bylo shledáno, že ivermectin je toxický v hladinách vyšších než 25 pg/kg biomasy dvakrát týdně (S.C.Johnson a kol., „Toxicita a patologické účinky orálně podávaného ivermectinu u atlantických, tichomořských a pacifických lososů a pstruhů amerických“, Diseases ofAquatic Organisms. Sv. 17: 107-112 (1993).

Emamectin (4~ deoxy - 4” epimethylaminoavermectin Bi) byl nedávno použit pro ošetřování jedlých rostlinných plodin (Leibee G.L., Jansson, R.K., Nuessly G & Taylor J.L. (1995) „Účinnost benzoátů emamectinu a bacillus thuringensis na populaci předivky polní (Lepidoptera: Plutellidae) u kapusty na Floridě“ Florida Entomologist, 78(1): 82-96).

Podstata vynálezu

Vynález poskytuje použití emamectinu nebo jeho soli pro přípravu rybího krmivá, podávaného ve formě léku pro eliminování, redukování nebo zabránění parazitům u rybí populace v denní dávce 25 až 400 pg na kg rybí biomasy denně po dobu 3 až 14 dní.

Vynález dále poskytuje soupravu pro přípravu rybího krmivá podávaného ve formě léku, pro eliminování, redukování nebo zabránění parazitům u rybí populace, obsahující zásobu emamectinu nebo jeho soli a tištěné instrukce pro podávání emamectinu nebo jeho soli y denní dávce

25 až 400 pg na kg rybí biomasy denně po dobu 3 až 14 dní.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresu, kde na obr. 1 je pomocí diagramu znázorněno porovnání průměrného počtu jednotlivého stadia chalimus (stadium I, II, III a IV) na rybu pro kontrolní skupinu v závislosti na skupině dávkované 50 pg/kg v 7. dni pro studii titrování dávky (Příklad 1), na obr. 2 je pomocí diagramu znázorněno totéž porovnání jako na obr, 1, ale ve

14. dni, na obr. 3 je pomocí diagramu znázorněno porovnání průměrného počtu jednotlivého stadia chalimus (stadium I, II, III a IV) na rybu pro kontrolní skupinu v závislosti na skupině dávkované 50 pg/kg v 7. dni pro studii ověření dávky (Příklad 3) a na obr. 4 je pomocí diagramu znázorněno totéž porovnání jako na obr. 3, ale ve 14. dni.

Podrobný popis vynálezu

Emamectin (4”- deoxy - 4 epimethylaminoavermectin Bi), který může být připraven, jak je popsáno v patentu US 5 288 710 nebo US 5 399 717, je směsí dvou homologů 4'- deoxy - 4” epimethylaminoavermectinu B_u a 4”- deoxy - 4 epimethylaminoavermectinu Bjb. Ve výhod55 ném provedení se používá sůl emamectinu. Neomezuj ící příklady soli emamectinu, které mohou

-2CZ 300401 B6 být použity v tomto vynálezu zahrnují soli popsané v patentu US 5 288 710, například soli odvozené od benzoové kyseliny, substituované benzoové kyseliny, benzensulfonová kyseliny, citrónové kyseliny, kyseliny orthofosforečné, vinné kyseliny, maleinové kyseliny, a podobně. V nej výhodnějším provedení je solí emamectinu používanou v tomto vynálezu, benzoát emamectinu.

S překvapením bylo objeveno, že emamectin, při použití v dávkovačích hladinách a dávkovacím rozpisu podle tohoto vynálezu, není toxický pro rybí populaci. To je obzvláště překvapující objev, daný skutečností, že bylo shledáno, že ivermectin je toxický v poměrně nízkých hladinách. Protože ivermectin nemůže být podáván nepřetržitě každý den kvůli obsahu toxických látek, existuje významné nebezpečí, že ne všechny ryby v dané rybí populaci dostanou příslušnou dávku, kvůli shora uvedeným agresivním krmivům. Schopnost podávat emamectin v průběhu alespoň několika dní po sobě jdoucích je významnou výhodou proti ivermectinu, protože jeho podávání v průběhu několika dní zvyšuje pravděpodobnost, že více ryb v dané populaci ho zkonzumuje.

Emamectin ajeho soli mohou být používány podle tohoto vynálezu k eliminování nebo redukování všech typů rybích parazitů, včetně ektoparazitů a rovněž endoparazitů. Příklady endoparazitů, kteří mohou být eliminováni nebo redukováni, zahrnují, ale bez současného omezení: parazity náležející k druhu phylum platyhelminthes (třídy monogenea, digenea a cestoda); phylum aschelminthes (třída nematoda) a prvoky (například myxozoanové infekce (phylum myxozoa), mikrospórové infekce (phylum microspora), coccidianové infekce (phylum apicomplexa) a phylum ciliophora). Příklady ektoparazitů, kteří mohou být eliminováni nebo redukováni, zahrnují, ale bez současného omezení: monogeneans; parazity druhu phylum arthropoda (třída crustecea, podtřída branchiura a podtřída copepoda (například zahrnující řády cyclopidea, caligidea a lemaeopodidea) a parazity řádu argulus a phylum isopoda.

Bylo zjištěno, že ošetřování emamectinem podle tohoto vynálezu je obzvláště účinné při ošetřování proti mořským vším, tj. parazitům náležejícím k podtřídě copopeda, řádu caligidea, zejména náležejícím k druhu lepeophtheirus a caligus.

Všechny druhy ryb, včetně sladkovodních a mořských ryb mohou být ošetřovány emamectinem k eliminování nebo redukování parazitů. Příklady ryb, které mohou být ošetřovány, zahrnují, ale bez současného omezení, tyto ryby: losos, pstruh, sumec, mořský okoun, ták, halibut, artic charr, jeseter, kanibala, platýz, mořský jazyk, kapr, tilapia, pruhovaný okoun, úhoř, pražma mořská, žlutý ocas, amberjack, kanic a milkfísh.

Dávku emamectinu, která je účinná k eliminování, redukování nebo zabránění parazitům rutinně určuje veterinář, i když může měnitelně záviset na druhu ošetřené ryby, která má příslušné parazity a na stupni zamoření. Emamectin nebo jeho soli se ve výhodném dávkování podává v dávce

25 až 400 pg na kg rybí biomasy denně, výhodněji v dávce 25 až 100 pg na kg rybí biomasy denně a v nejvýhodněji v dávce 50 až 75 pg na kg rybí biomasy denně.

Ošetřování pomocí podávání emamectinu se provádí denně po dobu 3 až 14 dní, výhodně 7 až 14 dní a nej výhodněji 1 týden. S překvapením bylo zjištěno, že emamectin vykazuje trvalou účin45 nost do 8 až 10 týdnů po ošetření. Proto může být emamectin podáván jako proíylaktický prostředek k zabránění výskytu parazitů.

Souprava podle tohoto vynálezu může mít jakýkoliv tvar vhodný k zajištění dodávky emamectinu po dobu alespoň 7 dní, společně s písemnými instrukcemi pro podávání podle shora popsaných dávkovačích hladin a rozpisů. Příklady zahrnují, ale bez omezení, různé nádoby (například lahve, krabice, blistrové obaly a ampule) bud doprovázené balicí vložkou popisující instrukce cyklického dávkování nebo takové uspořádání, kde jsou instrukce pro dávkování natištěny na nádobě nebo připevněny k nádobě. Emamectin nebo jeho sůl v soupravě může být ve formě premixu, obsahujícího jedno nebo několik ředidel a 0,01 až 1 % hmotn. emamectinu nebo jeho soli.

-3CZ 300401 B6

Rybí krmivo podávané ve formě léků může být připraveno vmícháním vhodného množství emamectinu nebo jeho soli do komerčně dostupného výrobku rybího krmivá pro dosažení požadovaných dávkovačích úrovní. Množství emamectinu vmíchané do rybího krmivá bude záviset na poměru, v němž jsou ryby krmeny. Pro ryby krmené v poměru 0,2 až 4 % biomasy na den obsahuje krmivo ve formě léků s výhodou 0,5 až 100 mg emamectinu nebo jeho soli na kg krmivá ve formě léků, ve výhodnějším poměru 1 až 50 mg na kg krmivá ve formě léků a v nejvýhodnějším poměru 5 až 15 mg na kg krmivá ve formě léků.

I když emamectin může být vmíchán do směsi krmivá před poletováním, krmivo ve formě léků je ío s výhodou vytvářeno povlakováním pelet s emamectinem. Pro povlakování pelet krmivá se s výhodou užívá premix obsahující:

(a) 0,01 až 1 % hmotn. emamectinu nebo jeho soli;

(b) 0,001 až 0,2 % hmotn. stabilizačního prostředku;

(c) 1 až 4 % hmotn. propylenglykolu nebo polyethylenglykolu a (d) ředidlo.

Stabilizačním prostředkem je s výhodou butylovaný hydroxyanisol (BHA). S výhodou se používá propylenglykol. Ředidlem může být jakékoliv z běžně používaných ředidel, například laktóza, maltodextrin, kukuřičný škrob, uhličitan vápenatý, mikrokrystalická celulóza, rýžové slupky a vřeteno kukuřičného klasu. Ředidlem je s výhodou maltodextrin, kukuřičný škrob nebo jejich směs. Obzvláště výhodný premix obsahuje 0,2 % hmotn. benzoátu emamectinu, 0,01 % hmotn. butylovaného hydroxyanisolu, 2,5 % hmotn. propylenglykolu, 49,8 % hmotn. kukuřičného škrobu a maltodextrin M-100. Premix se s výhodou připraví pomocí sekacího mixéru/granuláto25 ru, za použití následujícího postupu: BHA se rozpustí v propylenglykolu za současného míchání. Do sekacího mixéru/granulátoru se vloží dávka škrobu. Do škrobu se pomalu přidá dávka roztoku BHA za současného míchání. Pokračuje se v míchání 20 až 40 minut (vzorek 30 minut). Seškrábne se vnitřní stěna míchací nádoby pro odstranění přichycených materiálů. Do míchací nádoby se vloží dávka léku skrze síto o počtu ok 7,874 na 1 cm. Míchá se a seká se (zapnuté sekací zařízení) po dobu 10 minut. Do míchací nádoby se vloží dávka maltodextrinu a míchá se a seká se dalších 10 minut. Obsah se vypustí pro balení.

Alternativně se může použít následující způsob páskového mísiče; BHA se rozpustí v propylenglykolu za současného míchání. Do malého páskového mísiče se přidá škrob (přibližně polovina velikosti vsázky). Zapne se páskový mísič a pomalu se přidává dávka roztoku BHA do škrobu. Míchá se až do homogenního stavu. Mísič se zastaví a směs se nechá stát v mixéru asi po dobu 30 až 60 minut. Odebere se malé množství směsi (1 až 5 % objemu vsázky) do malého planetového mixéru. Do planetového mixéru se vloží dávka léku a míchá se po dobu 5 minut. Předběžná směs léku se přenese zpět do páskového mísiče a míchá se po dobu 10 až 30 minut. Směs léku se vypustí z páskového mísiče a protlačuje se skrze rozmělňovací mlýn (Fitzmill) na rozdružené kousky. Rozemletý materiál se přenese do dalšího páskového mísiče. Do mísiče se vloží maltodextrin a míchá se po dobu 10 až 30 minut. Obsah se vypustí pro balení.

Pelety krmivá se mohou potáhnout premíxem bud’ způsobem potahování za sucha nebo způso45 bem potahování pomocí oleje. U způsobu potahování za sucha se premix míchá s peletami tak, že se rovnoměrně rozdělí na peletách a do mixéru se přidá ohřátý rybí nebo rostlinný olej pro úplné potažení pelet. U způsobu potahování pomocí oleje se premix nejdříve míchá s malým množstvím ohřátého rybího nebo rostlinného oleje, který se potom smíchá s peletami pro rovnoměrné proniknutí do nich, a dodatečně ohřátý rybí nebo rostlinný olej se přidá k potaženým peletám a míchá se, dokud nejsou pelety úplně potaženy.

-4CZ 300401 B6

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady osvětlují shora uvedený vynález, i když takové příklady by neměly být chápány, že omezují rozsah vynálezu.

V Institutu, Aquaculture Marině Environmental Research Laboratory, Machrihanish ve Skotsku byly provedeny tři studie. Lososi po prvním tahu do moře, druh atlantický losos, Salmon salar L. byli získání z dávky zdravých ryb a aklimatizováni v testovací laboratoři.

Ryby byly drženy v duplicitních skupinách v nádržích z plastových vláken, kde každá měla objem 0,54 m³. Každá nádrž byla zásobována přírodní mořskou vodou s okolní teplotou 7 až 14 °C a salinitou 30 až 35 ppt (30 až 35 dílů hmotn. soli na 1000 dílů hmotn. mořské vody), při průtoku asi 18 l.min¹. Nádrže byly opatřeny sítem pres vodní výpust pro zadržení nezkonzumo15 váných rybích pelet. Denně bylo pozorováno chování ryb a reakce na lék. Také se zaznamenávala mortalita ryb a výskyt poškození velkou mořskou vší.

Zamoření mořskou vší

Mořské vši byly shromažďovány během výlovu na komerčních lososích farmách na západním pobřeží Skotska. Řady vajíček sebraných od gravidních samicích vší byly inkubovány v mořské vodě při okolní teplotě s v rozsahu salinity 32 až 35 ppt. Když vylíhlé larvy dosáhly kopepoditního stadia, bylo 38 až 170 kopepodítů na rybu zavedeno do každé ze čtyř duplicitních nádrží s rybami a přívod vody do každé nádrže byl zastaven na přibližně tři hodiny, pro umožnění zachycení kopepodítů na ryby. To se opakovalo 4 až 5 krát v intervalu 3 až 5 dní dokud nebyla přítomna stadia chalimus I, Π, II a IV. Počty stadia chalimus byly vyhodnocovány v 1. nebo

2. dni před ošetřením na dílčích vzorcích ryb (počet 6 až 9 ryb na nádrž). V tomto okamžiku byly ryby zamořeny dospívajícími a dospělými jedinci mořských vší, přidáním 5 až 10 vší na každou nádrž. Přívod vody do každé nádrže byl zastaven asi na dobu jedné hodiny, dokud se vši neza30 chytily na rybách. Počty vší před ošetřením byly založeny na dílčím vzorku celkové populace a byly uvedeny jako průměrný počet stadia chalimus na rybu. Ryby byly potom náhodně redistribuovány ze čtyřech původních nádrží do každé kontrolní nebo ošetřovací nádrže, jak je popsáno v experimentálním návrhu pro každou studii, a během nebo po ošetřování nebylo již prováděno žádné další zamořování,

Krmivo ve formě léku

Základní dávkou byl Fulmar™ (BOCM Pauls Ltd.) 3,5 až 5 mm pelet krmivá pro lososy. Benzoát emamectinu byl rozpuštěn v propylenglykolu a smíchán s rybím olejem před hlavním povlakováním pelet krmivá. Kontrolní krmivo bylo připraveno stejným způsobem s propylengly kolem a rybím olejem. Ošetřování bylo prováděno podáváním v nominálních dávkách 0, 25, 50 a 100 pg/kg rybí biomasy denně, v poměru dávkování 0,5 % biomasy po dobu sedmi po sobě jdoucích dní (dni 0 až 6). Skutečná denní spotřeba byla měřena v každé nádrži sbíráním nezkonzumovaných pelet krmivá přibližně třicet minut po podáni, a odečtením počtu pelet z denní dávky. Průměrná spotřebovaná dávka byta spočítána pro každou skupinu následovně: součet denní % spotřeby krmivá

- = Průměrná spotřeba krmivá (%) dní

Průměrná spotřeba krmivá (%) x nominální poměr dávkování (pg.kg ') =

Průměrná spotřebovaná dávka (μg.kg¹)

-5CZ 300401 B6

Vyhodnocení mořských vší

Vyhodnocení počtu mořských vší bylo provedeno v 7., 14. a 21. dni od zahájení ošetřování. Ryby byly pomocí anestetika uvedeny do stavu znecitlivění ve 40 mg. Γ¹ ethyl-P-aminobenzoátu (benzokainu) a každá ryba byla vyšetřena pod mikroskopem s malým zvětšením. Vši byly identifikovány jako stadium chalimus I až IV, stadium dospívání a stadium dospělosti. Dospívající a dospělé vši byly dodatečně identifikovány jako samečkové a samičky. Počty všech stadií vývoje byly zaznamenány. Všechny vši, které byly odděleny v anestetickém roztoku, byly zahrnuty do počtů a znovu přiděleny rybám po jejich přenosu do čerstvé mořské vody. Ryby byly po vzorko10 vání navráceny do udržovacích nádrží a tytéž ryby byly vyhodnoceny po 7., 14. a 21. dni.

Příklad 1

Studie titrování dávky

Teplota vody byla 7 až 10 °C a salinita byla 33 až 34 ppt. Průměrná hmotnost ryb před ošetřením byla 192 g (± 30 g S.D). Benzoát emamectinu byl podáván v nominálních denních poměrech dávkování 0, 25, 50 a 100 pg.kg“' rybí biomasy. Byly k dispozici dvě duplicitní nádrže na ošetřování s velikostí vzorku 19 nebo 20 ryb na nádrž. Výsledky studie jsou uvedeny v Tabulce 1, dole.

-6CZ 300401 B6

Tabulka 1. Studie titrování dávky: Účinnost benzoátu emamectinu proti umělému zamoření mořskou vší, Lepeophtheirus salmonis na mořských lososech, Salmo salar. Ryby dostaly krmivo ve formě léku v poměru 0,5 % biomasy na den po dobu 7 po sobě jdoucích dni (den 0 až 6).

Průměrný počet mořských vší byl určen na 7., 14. a 2 L den. Průměrná a standardní odchylka je odvozena od sdružených údajů dvou duplicitních nádrží (velikost vzorku N ~ 19 nebo 20 ryb na nádrž).

Čas	Nominální dávka pg-kg¹	Pnmgná spotřebovaná dávka *) Mg-kg’	Průměrný celkový počet vší (±S.D.)	Průměrný počet stádia chaftmus (±S.D.)	Průměrný počet pohybových (±S.D.)	%redukce vzhledem ke kantrobiíinu počtu (celkpočtu vší)
	0	0	51,1 ± 15,1	24,3 ±8,8	26,7 ±7,8	/
	25	21,5	32,6 ±10,7	20,9 ±8,6	11,7 ±6,0	36,2%
7. den	50	45,0	31,9 ±11,4	24,8 ±10,3	7,1 ±4,1	37,5%
	100	91,0	33,0 ±10,7	29,0 ±9,8	4,0 ±3,6	35,4%
	0		443± 11,1	3,2 ±2,0	41,7 ±10,5	/
	25		13,1 ±6,9	9,7 ±3,9	3,4 ±6,4	70,8 %
14. den	50		13,4 ±5,9	12,4 ±3,5	1,0 ±1,2	703 %
	100		15,1 ±5,8	14,1 ±5,5	1,0 ±3,2	66,4%
	0		34,5 ±93	0,03 ±0,2	34,5 ±9,3	/
	25		3,5 ±2,7	2,4 ±1,9	1,1 ±2,2	89,8%
21. den	50		1,7 ±1,3	1,6 ±13	0,1 ±0,3	95,2%
	100		1,5 ±1,6	1,2 ±1,2	03 ±1,0	95,8 %

*) Průměrná spotřebovaná dávka je skutečná obdržená dávka vypočtená z procentuální spotřeby krmivá během doby ošetřování podáváním léků.

S.D. = Standard Deviation = standardní odchylka

Příklad 2

Studie I potvrzení dávky

Teplota vody byla 12 až 14 °C a salinita byla 33 až 35 ppt. Průměrná hmotnost ryb před ošetřením byla 224 g (± 43 g S.D.). Benzoát emamectinu byl podáván v nominálním denních poměrech dávkování 0, 25 a 50 pg/kg biomasy. K dispozici byly tři duplicitní nádrže na ošetření s 15 rybami na nádrž. Avšak v této studii úmrtnost ryb redukovala počet ryb dostupných pro vyhodnocení parazitů na konci studie na 9, 10 a 14 ve skupinách 25 pg.kg“¹, na 10, 12 a 13 ve skupinách 50 pg.kg^-1 a jenom na 2, 5 a 5 v kontrolních skupinách. Z tohoto důvodu byla prove-7CZ 300401 B6 děna druhá studie, Studie IIpotvrzení dávky (Příklad 3 dole). Výsledky této studie jsou uvedeny v Tabulce 2 dole.

Tabulka 2. Studie I potvrzení dávky: Účinnost benzoátu emamectinu proti umělému zamoření mořskou vší, Lepeophtheirus salmonis na mořských lososech, Salmo salar. Ryby dostaly krmivo ve formě léku v poměru 0,5 % biomasy na den po dobu 7 po sobě jdoucích dní (den 0 až 6). Průměrný počet mořských vší byl určen na 7., 14. a 21. den. Průměrná a standardní odchylka je odvozena od sdružených údajů dvou duplicitních nádrží (velikost vzorku N = 2 až 15 ryb na io nádrž).

čas	Nominální dávka μβ-kg'¹	Průměrná spotřebovaná dávka *) MS-kg¹	Průměrný odkový počet vfí (±S.D.)	Průměrný počet stádu chatrnius (± S.D.)	Průměrný počet pobytových (±S.D.)	% redukce vzhledem ke konbobiiniu počtu (cdk.počtu vší)
	0	0	60,9 ±15,1	1,9 ±1,6	59,0 ±14,9	/
7. den	25	20,2	34,2 ±15,8	1,8 ±1,7	32,4 ±15,4	43,8 %
	50	44,3	28,1 ± 13,1	3,2 ±2,2	24,9 ±13,2	53,8%
	0		44^± 11,1	3,2 ±2,0	41,7 ±10,5	/
14. den	25		13,1 ±6,9	9,7 ±3,9	3,4 ±6,4	70,8 %
	50		13,4 ±5,9	12,4 ±3,5	LO ±1,2	70,3 %
	0		27,3 ±9,7	0	27,3 ±9,7	/
21. den	l 25		4,9 ±3,1	0	4,9 ±3,1	81,9%
	50		1,6 ±1,3	0	1,6±1,4	94,3 %

is *) Průměrná spotřebovaná dávka je skutečná obdržená dávka vypočtená z procentuální spotřeby krmivá během doby ošetřování podáváním léků.

S.D. = Standard Deviation = standardní odchylka

Příklad 3

Studie II potvrzení dávky

Teplota vody byla 9 až 12 °C a salinita byla 30 až 34 ppt. Průměrná hmotnost ryb před ošetřením byla 418,2 g (± 49 g S.D.). Benzoát emamectinu byl podáván v nominálních denních poměrech 0 a 50 gg.kg“’ biomasy. K dispozici byly tři duplicitní nádrže na ošetření s velikostí vzorku 15 ryb na nádrž. Výsledky této studie jsou uvedeny v Tabulce 3 dole.

-8CZ 300401 B6

Tabulka 3. Studie II potvrzení dávky: Účinnost benzoátu emamectinu proti umělému zamoření mořskou vší, Lepeophtheirus salmonis na mořských lososech, Salmo salar. Ryby dostaly krmivo ve formě léku v poměru 0,5 % biomasy na den po dobu 7 po sobě jdoucích dní (den 0 až 6).

Průměrný počet mořských vší byl určen na 7., 14. a 21. den. Průměrná a standardní odchylka je odvozena od sdružených údajů třech duplicitních nádrží (velikost vzorku N = 15 až 16 ryb na nádrž).

Čas	Nominální dávka	Průměrná spotřebovaná dávka *) iig lny'¹ 1 O^{1 1} D	Průmětný ceScový počet vší (±S.D.)	Průměrný počet Průměrný počet stádia chábím» pohyblivých (±S.D.) (±S.D.)	% redukce vzhledem fce fawiftnlnlmíi počtu (celk.počtu vH)
	0	0	74,9 ±17,1	22,7 ±8,8	52,2 ±13,4	/
7. den	50	45,7	40,5 ±12,2	30,0 ±11,8	10,5 ±8,1	45,9%
	0		50,2 ±10,3	0,6 ±0,8	49,5 ±10,3	/
14. den	50		14,7 ±5,9	12,7 ±5,7	2,0 ±3,2	70,7%
	0		38,1 ± 8,6	0,1 ±0,3	38,1 ± 8,7	/
21. den	50		2,1 ±2,1	1,5 ±1,7	0,6 ±1,1	94,6%

io

S.D. - Standard Deviation - standardní odchylka

Manipulace s údaji

Výsledky byly sumarizovány jako chalimus (stadium chalimus I až IV), pohyblivé vši (stadium dospívání a stadium dospělosti) a celkový počet vší (spojené stadium chalimus a pohyblivé sta20 dium). Údaje o počtu vší na rybu byly podrobeny testům - F na homogenitu odchylek a korelačnímu testu na vyzkoušení normality rozdělení. Hmotnosti ryb a počty vší před ošetřením byly testovány jednocestným způsobem ANOVA. Když odchylky nebyly heterogenní nebo normálně rozdělené, byly počty vší před ošetřením analyzovány za použití neparametrického Dunnova testu (Zar 1984).

Ve všech třech studiích nebyly žádné významné rozdíly (P > 0,05) v počtech vší stadia chalimus nebo pohyblivého stadia mezi jakoukoliv duplicitní nádrží v každé kontrolní skupině 25, 50 nebo 100 pg.kg“¹ v jakémkoliv časovém bodě. To umožnilo, aby průměrné údaje pro každou sadu duplicitních nádrží byly sdruženy v Tabulkách 1, 2 a 3. Údaje však byly také analyzovány samo30 statně pro každou duplicitní nádrž.

Procentuální redukce průměrného počtu mořských vší ke kontrolním skupinám byla spočítána pro každou dávku následovně:

-9CZ 300401 B6 (průměrný počet v ošetřených duplicitních skupinách) % redukce =100-(průměrný počet v kontrolních duplicitních skupinách)

Sumarizace výsledků pro každou ze tří studií je stanovena v Tabulce 4 dole.

Tabulka 4. Sumarizované údaje pro studii titrování dávky, studii I potvrzení dávky a studii II io potvrzení dávky v 21. dni: Účinnost benzoátu emamectinu proti umělému zamoření mořskou vší,

Lepeophtheirus salmonis na mořských lososech, Salmo salar. Ryby dostaly krmivo ve formě léku v poměru 0,5 % biomasy na den po dobu 7 po sobě jdoucích dní (den 0 až 6).

Studie	Nominální dávka Mg.kg*	Průměrná spotřebovaná dávka MS-kg'¹	% redukce (cdk.poětuvft)	Procent údaj rybbezvží (chahmus nebo pohyblivých)	Procent údaj ryb bez pohyblivých vM	Procent údaj úmrtnosti*) ryb
Studie	0	0	/	0%	0%	5%
titrování	25	213	89,8%	133%	55,0%	0%
dávky	50	45,0	953%	223%	873%	0%
	100	91,0	95,8%	283%	87,0%	23%
Studící	0	0	/	0%	0%	75%
potvrzení	25	20,2	813%	3,0%	6,1%	31 %
dávky	50	443	943%	28,6%	28,6%	27%
StudieU	0	0	/	0%	0%	6%
potvrzení dávky 50	45,7	94,6%	27%	663%	0%

% redukce je redukce počtu mořských vší vzhledem ke kontrolní skupině, vypočítaná se sdružených duplicitních průměrných počtů pro každou ošetřenou skupinu.

*) představuje úmrtnost připisovanou vlivu poškození mořskou vší, kromě studie II potvrzení dávky, kde 2 % úmrtnosti u kontrolních ryb nebyly připisovány mořským vším. Číslo úmrtnosti zahrnuje vyřazené ryby.

Analýza a popis výsledků

Spotřeba krmivá v ošetřených skupinách se pohybuje od 81 do 92 %. Skutečné průměrné spotřebované dávky byly vypočteny pro každou skupinu v Tabulkách 1, 2 a 3, podle nominálních poměrů dávkování. Spotřeba krmivá se pohybovala od 77 do 90 %. V průběhu doby studie byl pozorován pokles chování při krmení a aktivity kontrolní skupiny. Bylo to spojeno s vyššími hladinami vší u kontrolních ryb a bylo to nej nápadnější, když vzrůstala aktivita mořských vší, když dozrávaly ze stadia chalimus do destruktivnějších pohyblivých stadií. Na konci studie zde nebyly žádné významné rozdíly (P > 0,05) v průměrných hmotnostech ryb mezi jakoukoliv z ošetřených a kontrolních skupin.

Žádné nepříznivé účinky nebo úmrtnost ryb nebyly přisouzeny ošetřování pomocí benzoátu ema35 mectinu v žádné z testovaných dávek. Bylo zde málo úmrtnosti ryb ve studii titrování dávky nebo

- 10CZ 300401 B6 ve studii II potvrzení dávky, ale z důvodu vysokého počtu vší se ve studii I potvrzení dávky vyskytl určitý počet úmrtnosti nebo vyřazeného odpadu (Tabulka 4).

Studie titrování dávky

Na začátku této studie byl celkový průměrný počet 58,1 (± 21,9) stadia chalimus na rybu, založený na dílčím vzorku deseti ryb na nádrž. Nebyly zde významné rozdíly (F330 = 1,70, P > 0,05) v hladinách zamoření mezi nádržemi před redistribucí a ošetřením. Průměrný počet vší před ošetřením, včetně pohyblivých, byl 63 až 68 na rybu.

Výsledky studie titrování dávky jsou znázorněny v Tabulce 1. Již v 7. dni celkové počty vší na rybu byly redukovány o 35,4 až 37,5 % ve všech ošetřených skupinách, v porovnání s kontrolní skupinou. V 21. dni byl průměrný počet vší na rybu redukován o 89,8 respektive 95,2 a 95,8 % ve skupinách 25, 50 a 100 pg.kg^-1. Kontrolní skupiny měly průměrný počet 34,5 vší na rybu, zatímco při dávkování 50 pg.kg’¹, byl průměrný počet ještě 1,7. Počty vší vzhledem ke kontrolním skupinám byly významně redukovány u obou poměrů dávkování 50 a 100 gg.kg ', v 7.,

14. (P< 0,05) a 21. dni (P < 0,001) od začátku ošetřování. Nebyl zde však významný rozdíl mezi poměry dávkování 50 a 100 gg.kg’.

Údaje byly také analyzovány samostatně pro stadium chalimus a pohyblivá stadia, a bylo znázorněno, že od 7. dne do 21. dne vzrostl průměrný počet pohyblivých vší v kontrolních skupinách od průměrného počtu 26,7 na 34,5 na rybu, když dozrávaly ze stadia chalimus (Tabulka 1). Naopak průměrné počty pohyblivých vší v ošetřených skupinách poklesl až na 0,1 až 1,1 na rybu v 21. dni.

Průměrný počet vší ve stadiu chalimus se v kontrolních skupinách také snížil, když dozrávaly, což mělo za následek vzrůst počtu vší v pohyblivém stadiu (Tabulka 1). Avšak ve všech třech ošetřených skupinách průměrný počet vší ve stadiu chalimus klesal mnohem pomaleji a nebyl zde odpovídající nárůst u počtu vší v pohyblivém stadiu. Ve 14. a 21. dni byly počty ve stadiu chalimus vyšší ve všech třech ošetřených skupinách než v kontrolních skupinách. Avšak mnoho vší ve stadiu chalimus, přítomných na ošetřených rybách, měly abnormální vzhled a byly požadovány za mrtvé nebo za neschopné života. V 7. dni bylo více vší ve stadiu chalimus I a II na ošetřených rybách než na kontrolních rybách, které měly vyšší podíl stadia chalimus III a IV, jak je znázorněno na obr. 1. Ve 14. dni (obr. 2) byly ještě přítomna stadia chalimus I a II na ošetřených rybách, zatímco kontrolní ryby neměly žádné stadium chalimus I nebo II a jenom několik zbývajících stadií chalimus III a IV,

V 21. dni nebyly na ošetřených rybách přítomny žádné pohyblivé vši, zatímco některé ryby byly úplně jak bez stadia chalimus tak bez pohyblivých vší. Naopak žádná z kontrolních ryb nebyla úplně bez pohyblivých vší (Tabulka 4).

Studie I potvrzení dávky

Na začátku této studie byl celkový průměrný počet 82,3 (± 36,6) stadia chalimus na rybu, zalo45 žený na dílčím vzorku devíti ryb na nádrž. Nebyly zde významné rozdíly (F3 32 = 0,55, P > 0,05) v hladinách zamoření mezi nádržemi před redistribucí a ošetřením. Průměrný celkový počet vší před ošetřením, včetně pohyblivých, byl 87 až 92 na rybu.

V této studii určité množství ryb uhynulo nebo bylo vyřazeno jako důsledek dosažených vyso50 kýeh hladin zamoření. V kontrolní skupině, kde počet vší zůstal vysoký, 75 % ryb uhynulo nebo bylo vyřazeno, zatímco pouze 27 % ryb ošetřených při 50 pg.kg“¹ uhynulo nebo bylo vyřazeno (Tabulka 4). Prohlídka mrtvých ryb v kontrolních skupinách objevila velmi vysoké množství pohyblivých vší, a pravděpodobně proto kontrolní ryby, které přežily 21. den, byly ryby s menším počtem přítomných vší. Tedy průměrný počet vší na rybu v 21. dni může být mnohem vyšší, jestliže by všechny kontrolní ryby přežily. Celková úmrtnost a vyřazené ryby byly přisouzeny

- 11 CZ 300401 B6 poškození způsobeným činností mořských vší. Toto poškození činností mořských vší jak u kontrolních tak u ošetřených ryb se objevilo jako narušené plochy pokožky v lebeční a hřbetní oblasti a bylo u těchto jedinců doprovázeno sníženou aktivitou při krmení. Od 21. dne se u ošetřených skupin ryb znatelně zlepšil celkový vzhled a chování při krmení. Naopak těch několik ryb v kont5 rolních skupinách, které přežily, vykazovalo poškození mořskou vší a sníženou reakcí na krmení.

Výsledky studie I potvrzení dávky jsou znázorněny v Tabulce 2. V ošetřených skupinách byly celkové průměrné počty vší již redukovány o 44 až 54 % v 7. dni, v porovnání s kontrolními skupinami, a na konci zkoušky v 21. dni byly průměrné počty vší již redukovány o 82 % ve io skupinách při 25 pg.kg“¹ a o 94 % ve skupinách při 50 pg.kg“¹. Při nejvyšším poměru dávkování pg.kg ¹ byly počty mořských vší významně sníženy, v porovnání se dvěma ze tří kontrolních skupin ve 14. dni a 21. dni (P < 0,05). Třetí kontrolní duplicitní nádrž měla na konci studie velikost vzorku pouze dvě ryby a nebyla proto zahrnuta do této analýzy. I když zde nebyly významné rozdíly mezi jednotlivými duplicitními nádržemi kontrolních skupin a skupin při 25 pg.kg^-1, když byly údaje sdruženy pro poskytnutí větší velikosti vzorku, byl zde významný rozdíl (P < 0,001) mezi těmito dvěma ošetřeními, Také zde nebyly významné rozdíly mezi duplicitními nádržemi při 25 pg.kg”¹ a dvěma z duplicitních nádrží při 50 pg.kg^-1, ale opět, když byly údaje pro tyto skupiny sdruženy, tyto dva poměry dávkování byly významně rozdílné (P < 0,001). V 21. dni byl sdružený průměrný počet 27,3 vší na rybu v kontrolní skupině, 4,9 vší ve skupině při 25 pg.kg¹, respektive 1,6 vší ve skupině při 50 pg.kg^-1.

I když na začátku této studie bylo přítomno poměrně málo vší v pohyblivém stadiu dospívání a dospělosti, tyto počty se zvyšovaly ve všech skupinách až do 7. dne, když vši ve stadiu chalimus dozrávaly (Tabulka 2). Nárůst počtu pohyblivých vší na rybu u těchto dvou ošetřených skupin byl nižší než u kontrolních skupin, z důvodu přirozené úmrtnosti a v této studii, z důvodu uhynutí nebo vyřazení většiny těžce zamořených ryb. V ošetřených skupinách bylo redukování průměrného počtu vší během času dokonce vyšší a v 21, dni byl celkový počet vší o 82 až 94 % nižší než u kontrolních skupin.

V Tabulce 2 je znázorněno, že průměrný počet vší ve stadiu chalimus poklesl v kontrolní skupině a ve skupině při 25 pg.kg”¹ od začátku studie do 14, dne, V 7, a 14, dni byl počet vší ve stadiu chalimus lehce vyšší ve skupině při 50 pg.kg^-1, ale opět bylo shledáno, že vši ve stadiu chalimus, přítomné na ošetřených rybách, nebyly schopné života, takže v 21. dni již zde nebyly žádné vši ve stadiu chalimus, které by zbývaly na prohlížených rybách.

V 21. dni bylo 28,6 % ryb ve skupině při 50 pg.kg“¹ úplně bez vší ve stadiu chalimus a bez pohyblivých vší (Tabulka 4). Naopak jenom 3 % ryb ve skupině při 25 pg.kg“¹ byly úplně bez vší, a žádné ryby v kontrolní skupině nebyly úplně bez vší.

Studie II potvrzení dávky

Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly {F320 ⁼ 0,428, P > 0,05) v hladinách zamoření stadiem chalimus mezi nádržemi před redistribucí a ošetřením. Počet vší před ošetřením, včetně pohyblivých, byl 79 až 84 na rybu.

Sumarizované výsledky, uvedené v Tabulce 3, znázorňují, že již v 7. dni byly průměrné celkové počty vší ve skupinách při 50 pg.kg”¹ redukovány o 46 % vzhledem ke kontrolním skupinám a v

21. dni o 95 %. V 21. dni měly kontrolní skupiny celkový průměrný počet 38,1 vší na rybu, zatímco skupiny při 50 pg.kg“¹ měly pouze průměrný počet 2,1 vší na rybu. Počty vší byly významně nižší (P < 0,001) ve všech třech skupinách ošetřovaných při 50 pg.kg“¹, v porovnání se třemi kontrolními skupinami v 7., 14. a 21. dni.

Průměrný počet pohyblivých vší v kontrolních skupinách vykazoval pokles od 52,1 na rybu v 7. dni na 38,1 na rybu v 21. dni (Tabulka 3). Během téhož období poklesl průměrný počet pohyblivých vší ve skupinách při 50 pg.kg^-1 mnohem rychleji a v 21. dni byl průměrný počet

- 12 CZ 300401 B6 jenom 0,6 vší na rybu. Průměrný počet vší ve stadiu chalimus klesal v kontrolních skupinách v průběhu zrání, takže ve 14. dni nebyla skutečně přítomna žádná veš ve stadiu chalimus (Tabulka 3). V každém vzorku zůstalo více vší ve stadiu chalimus na ošetřených rybách než na kontrolních rybách, a ve 14. dni byt tento rozdíl statisticky významný (P < 0,001). V 21. dni bylo pozorováno, že mnoho těchto vší ve stadiu chalimus mělo degenerovaný tvar ajejich vývoj byl považován za zastavený a neschopný života. Na obr. 3 a 4 jsou znázorněny podíly každého stadia chalimus v kontrolních a ošetřených skupinách v 7. a 14. dni. V 7. dni byl vyšší podíl stadia chalimus I a 11 na ošetřených rybách, zatímco kontrolní ryby měly stadium chalimus III a IV (obr. 3). Ve 14. dni měly ošetřené ryby ještě většinou stadia chalimus III a IV a některá stadia I io a II, zatímco kontrolní ryby měly průměrný počet vší ve stadiu chalimus IV na rybu (obr. 4).

Na konci studie nemělo 27 % ošetřených ryb žádné vši ve stadium chalimus nebo žádné pohyblivé vši a 66 % ryb nemělo žádné pohyblivé vši. Naopak žádná z kontrolních ryb nebyla úplně bez vší ve stadiu chalimus nebo bez pohyblivých vší v jakémkoliv stadiu (Tabulka 4). V 21. dni mělo

21 % kontrolních ryb hřbetní poškození, pocházející z činnosti mořských vší. Žádná hřbetní poškození nebyla zaznamenána na rybách ve skupinách při 50 gg.kga nebyla zde žádná úmrtnost ryb v žádné z ošetřených skupin, zatímco 4 % kontrolních ryb bylo v této studii vyřazeno z důvodu poškození mořskou vší.

Ošetřování atlantických lososů orálním podáváním benzoátu emamectinu prokázalo velice dobrou účinnost proti pohyblivému stadiu a stadiu chalimus vši L. salmonis ve všech třech studiích. Redukování počtu parazitů se ve studii zvýšilo v období přes 21, den. Bylo zjištěno, že poměr dávkování 50 gg,kg^d benzoátu emamectinu byl tak účinný jako poměr 100 pg.kg ¹ v redukování počtu mořských vší. Bez ohledu na to, že se poměr dávkování 25 gg.kg^-1 ukázal jako účinný ve většině případů, vyššího redukování 94 až 95 % bylo logicky dosaženo při poměru dávkování 50 pg.kg Ve studii I potvrzení dávky nebylo průměrné celkové množství vší na rybu ošetřenou při 25 pg.kg”¹ významně odlišné od celkového množství u kontrolních skupin, zatímco ryby ošetřené při 50 gg.kg ¹ měly významně méně vší než ryby ošetřené při 25 gg.kg V této studii dostaly skupiny ošetřené při 25 pg.kg^-1 skutečný poměr dávkování pouze 18,7 až 22,0 gg.kg^-1, založený na rychlostech spotřeby krmivá. Jedinci s těžkým zamořením na začátku této studie měli pravděpodobně menší příjem krmivá, a tedy i nižší spotřebu léků, nebyli tedy schopni plně využívat výhod ošetřování pomocí podávání léků. Výsledkem toho byla poměrně vysoká úmrtnost a vysoký stupeň vyřazování v této skupině, a ve všech případech to bylo přisuzováno poškození mořskou vší. I když počet vší ve stadiu chalimus zůstal vyšší u ošetřených ryb než u kont35 rolních ryb, neexistence příslušného nárůstu počtu pohyblivých vší a zdržený vývoj různých stadii chalimus jasně indikuje, že ošetřování benzoátem emamectinu je vysoce účinné proti dozrávání stadia chalimus.

Po ošetření při poměru dávkování 50 gg.kg“¹ benzoátu emamectinu, procentuální podíl ryb, které neměly žádné pohyblivé vši, byl 87 %. I když procentuální podíl ryb bez přítomnosti vší v jakémkoliv stadiu byl jenom 20 až 30 %, většina ryb měla vši pouze ve stadiu chalimus. I když většina vší ve stadiu chalimus na ošetřených rybách měla abnormální vzhled a byla považována za uhynulé nebo neschopné života, tyto vši přetrvávaly na rybách, mohlo jim zabrat určitou dobu, než dojde ke zničení jejich přidržovací struktury, čelních vláken a k jejich odtržení. I když účin45 nost proti stadiím chalimus je výhodná k zabránění jejich vývoje do destruktivnějších pohyblivých stadií, rychlé redukování počtu pohyblivých všije také důležité, protože skutečně mnohem více poškozují hostitelské ryby. Již v 7, dni od začátku ošetřování pomocí léků byly redukovány počty pohyblivých vší na rybách, ošetřených při 50 gg.kg”¹, o 58 až 80 %.

Odstraňování vší po ošetření benzoátem emamectinu mělo za následek snížení poškozování pokožky způsobené parazity. Ve studii I potvrzení dávky bylo následkem poškození ryb mořskou vší, určitý počet úmrtnosti a vyřazení ryb, což snížilo platnost studie. Z tohoto důvodu byla studie opakována, ale výsledky ukazují výhody ochranného působení při ošetřování emamectinem.

- 13 CZ 300401 B6

Většina z licencovaných ošetření dostupných pro kontrolu zamoření mořskou vší není účinná jak proti nezralému stadiu chalimus, tak proti zralým pohyblivým stadiím (Roth, Richards & Sommerville 1993) a tato ošetřování musí být pečlivě načasována pro zajištění ošetření většiny vší v citlivém stavu jejich životního cyklu. Larvální stadium může následně dosáhnout reprodukě5 nich dospělých stadií, takže populace se trvale obnovuje. Výhoda tohoto ošetřování, které je účinné proti všem stadiím parazitů, je v tom, že vši mohou být kontrolovány v každém okamžiku jejich životního cyklu, a tím se zabraňuje jejich reprodukci. Léky v krmivu umožňují simultánní kontrolu ve všech nádržích, takže je možné ošetřování celého místa a oblasti, a tím se snižuje frekvence ošetřování.

I když byl tento vynález popsán v souvislosti se specifickými shora uvedenými provedeními, budou odborníkům v oboru zřejmé jejich modifikace a obměny. Všechny tyto alternativy, modifikace a obměny jsou určeny, že spadají do podstaty a rozsahu tohoto vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

I. Použití emamectinu nebo jeho soli pro přípravu rybího krmivá podávaného ve formě léku pro eliminování, redukování nebo zabránění parazitům u rybí populace v denní dávce 25 až 400 pg na kg rybí biomasy denně po dobu 3 až 14 dní.

25
2, Použití podle nároku 1, kde parazity jsou endoparaziti.
3. Použití podle nároku 2, kde solí emamectinu je benzoát emamectinu.
4. Použití podle nároku 1, kde parazity jsou ektoparazíti.
5. Použití podle nároku 4, kde solí emamectinu je benzoát emamectinu.
6. Použití podle nároku 5, kde se benzoát emamectinu podává v poměru 25 až 100 pg na kg rybí biomasy denně po dobu alespoň 7 dní.
7. Použití podle nároku 5, kde se benzoát emamectinu podává v poměru 50 až 75 pg na kg rybí biomasy denně po dobu alespoň 7 dní.
8. Použití podle nároku 5, kde parazity jsou mořské vši a denní dávka se podává alespoň 7 dní.
9. Použití podle nároku 8, kde se benzoát emamectinu podává v poměru 25 až 100 pg na kg rybí biomasy denně.
10. Použití podle nároku 9, kde se benzoát emamectinu podává v poměru 50až75 μ g na kg rybí

45 biomasy denně.

II. Souprava pro přípravu rybího krmivá podávaného ve formě léku pro eliminování, redukování nebo zabránění parazitům u rybí populace, vyznačující se tím, že obsahuje zásobu emamectinu nebo jeho soli a tištěné instrukce pro podávání emamectinu nebo jeho soli v denní

50 dávce 25 až 400 pg na kg rybí biomasy denně po dobu 3 až 14 dní.
12. Souprava podle nároku 11, vyznačující se tím, že instrukce uvádějí denní dávku 25 až 400 pg na kg rybí biomasy denně po dobu 7 až 14 dní.

- 14CZ 300401 B6
13. Souprava podle nároku 11, vyznačující se tím, že instrukce uvádějí denní dávku 50 až 75 pg na kg rybí biomasy denně po dobu alespoň 7 až 14 dní.
14. Souprava podle nároku 11, vyznačující se tím, že instrukce uvádějí denní dávku

5 50 pg na kg rybí biomasy denně po dobu 1 týdne.
15. Souprava podle nároku 14, vyznačující se tím, že benzoát emamectinu je ve formě premixu obsahujícího 0,01 až 1 % hmotn. benzoátu emamectinu.

10
16. Souprava podle nároku 15, vyznačující se tím, že premix obsahuje:

(a) 0,01 až 1 % hmotn. benzoátu emamectinu;

(b) 0,001 až 0,2 % hmotn. stabilizačního prostředku;

(c) 1 až 4 % hmotn. propylenglykolu nebo polyethylenglykolu; a

15 (d) ředidlo.
17. Soupravapodlenároku 16, vyznačuj ící se t í m, že premix obsahuje:

(a) 0,2 % hmotn. benzoátu emamectinu;
20 (b) 0,01 % hmotn. butylovaného hydroxyanisolu;

(c) 2,5 % hmotn. propylenglykolu;

(d) 49,8 % hmotn. kukuřičného škrobu; a (e) maltodextrin M-100.