Patents

Search tools Text Classification Chemistry Measure Numbers Full documents Title Abstract Claims All Any Exact Not Add AND condition These CPCs and their children These exact CPCs Add AND condition
Exact Exact Batch Similar Substructure Substructure (SMARTS) Full documents Claims only Add AND condition
Add AND condition
Application Numbers Publication Numbers Either Add AND condition

Enterálne podávaný doplnek k parenterální výžive nebo cástecné enterálne/orální výžive vážne nemocných, chronicky nemocných a podvyživených pacientu

Abstract

Enterálne podávaný doplnek pro udržení nebo znovuobnovení intestinální strevní bariéry vážne nebo chronicky nemocných jakož i podvyživených pacientu obsahuje ve forme roztoku, vztaženo na jednu dennídávku a) glutamin a/nebo prekurzor glutaminu v množství 15 až 70 g, b) alespon dve látky ze skupinylátek pusobících jako antioxidanty, a c) mastné kyseliny s krátkým retezcem a/nebo prekurzory mastných kyselin s krátkým retezcem v množství 0,5 až 10 g.

Classifications

A61K31/195 Carboxylic acids, e.g. valproic acid having an amino group
View 10 more classifications

Landscapes

Show more

CZ300129B6

Czechia

Other languages
English
Inventor
Kessler@Barbara
Riedel@Angelika
Suchner@Ulrich

Worldwide applications
2000 DE 2001 BR CZ SI ES AT HR AU DK MX RU AU SK WO KR NZ EP US PL KR PT HU CA DE CN JP EE IL 2003 IL NO IS ZA

Application CZ20031337A events

Description

Lnlerálně podávaný doplněk pro udržení nebo znovuobnovení inteslinální střevní bariéry vážně nebo chronicky nemocných jakož i podvyživených pacientu obsahuje ve formě roztoku, vztaženo na jednu denní dáv ku a) glutamin a/nebo prekurzor glutamínu v množstv í 15 až. 70 g. b) alespoň dvě látky ze skupiny látek působících jako antioxidanty. ac) mastně kvseliny s krátkým řetězcem aáiebo prekurzory mastných ky selin s krátkým řetězcem v množství 0.5 až 10 g.
CZ 300129 Bó
Enterálně podávaný doplněk k parenteráíní výživě nebo částečné enterálně/orální výživě vážně nemocných, chronicky nemocných a podvyživených pacientů
Oblast techniky
Vynález sc týká doplňku výživy (dále označovaného jako doplněk) enterálně podávaného resp. podáváte 1 ného u vážně nemocných (pacientů intenzivní péče nebo operovaných pacientů), chronicky nemocných nebo podvyživených pacientů navíc k parenteráíní výživě nebo k nedostačující ia orální výživě, jehož pomocí je možno ve smyslu ochrany předcházet vážným porušením střevní bariéry neboje, po jejich vzniku, léčit.
Dosavadní stav techniky 15
Střevní bariéra zahrnuje ve smyslu vynálezu nejen epitelové vrstvy střevní sliznice. ale také niikroflóru. peristaltiku, produkci hlenu jakož i lokální imunitní obranu, jako složky „gut associated lymphoid tissue (GAL T). Střevní bariéra představuje první obrannou linii proti hrozícímu pronikání patogenních zárodků a toxinů, dále označovanému jako translokace. Význam její „údržby se ukázal již v souvislosti s ranou enterální výživou vážně nemocných.
Život ohrožující poruchy funkcí jiných orgánů, jako zejména srdce, plic nebo ledvin, je dnes možno do značné míry kompenzovat prostřednictvím náhrady orgánů nebo jiným léčebným zásahem. To však není případ střeva. Střevo se svou životně důležitou bariérovou funkcí bylo proto pro prognózu výše uvedených skupin pacientů mnohokrát nej kritičtějším orgánem.
Za vážné nebo těžce nemocné ve smyslu vynálezu jsou pokládáni pacienti s klinickým obrazem, jaký bývá např. při těžkých nemocích a úrazech, rozsáhlých poraněních, akutních poškození ozářením, těžkých popáleninách, nebo také při velkých operacích, a při poruchách životních funkcí
3o jako dýchání, stability krevního oběhu nebo vylučovacích funkcí. Za chronicky nemocné ve smyslu vynálezu jsou pokládáni pacienti s benigními nebo maligními chronicky stravujícími klinickými obrazy, které probíhají bez ohrožení životních funkcí. Také tito pacienti mohou často jen nedostatečně přijímal obvyklou enterálně/orální výživu kvůli nedostatečnému trávení a vstřebávání. jako například při chronických zánět livých onemocněních střev s potlačeným imunitním systémem (Morbus Crohn nebo Colitis uleerosa) nebo u pacientů s nádory. Za podvyživené jsou ve smyslu vynálezu pokládáni pacienti, kteří z nej různějších důvodů nemohou v dostatečné míře přijímat potravu, jako například podvyživení geriatričtí pacienti.
V počátečním ošetřování těžce traumat izovaný ch pacientů byly dosaženy velké pokroky. Výraz•to ně je to dokumentováno snížením rané mortality těchto pacientů. Pozdní mortalita těžce traumat izo váných vážně nemocných pacientů však stále zůstává zatížena vysokým výskytem sepse a celkového selhání orgánů (MOV, Multiorganversagen). Bylo zjištěno, že zhroucení intestinální střevní bariéry gastrointestinálního traktu představuje vstupní místo původců nákazy a toxinů. Po trans lokaci živých bakterií a toxinů skrze střevní stěnu do portál ního oběhu následuje jejich napadení dalších orgánů, jako jater a plic. Zejména buňky retikuloendotelového systému jater a alveolární makrofágy plic se podílejí na zprostředkování následně se vyvíjející stresové reakce. Jsou známy jako místa produkce mediátorů podporujících záněty , jako jsou například interleukin 11-1. 11-2, faktor nádorové nekrózy TNF-α a prostaglandin FL. Tyto mediátory jsou příčinami a modulátory klinicky převažujících všeobecných zánčtlivých reakcí, které jsou dále označovány
5i) jako „Sysiemic Inflamrnatory Response Syndrome (S1RS. syndrom systémové zánětlivé reakce). Velmi zjednodušeně může býl představa systémového zánětu viscerálního původu shrnuta schématem, kde střeva jsou startérem a játra jsou motorem celkového selhání orgánů.
V souladu s novými poznatky jsou výživově-léčebné faktory, jako například stavy podvyžive55 nosti nebo nedostatečné enterální výživy, založeny na jevech bakteriální translokace. To platí zejména pro vážně nemocné, kteří jsou prostřednictvím reeidivující intestináiní hypoperíuze vystaveni vysokému riziku porušení intestináiní střevní bariéry. Stává se stále zřejmějším, že enterální výživa může poskytovat důležitý příspěvek k zachování struktury' a funkce intestináiní slizníce. Kromě toho existují důkazy nasvědčující tomu, že prostřednictvím enterálního zavádění substrátů je možno minimalizoval rizika bakteriální transiokace jakož i z ní vyplývající systémové infekce. Možné výhody rané enterální výživy vážně nemocných je možno v současné době shrnout do čtyř bodů:
1. Raná enterální výživa vážně nemocných přispívá k ochraně intestináiní bariéry jakož i k její ío regeneraci po předcházejícím traumatu slizníce (např. při viscerální hypoperfuzi) a snižuje výskyt infekci a dysfunkcí orgánů na základě snížení výskytu intestináiní transiokace.
2. Posttraumatická, v průběhu několika hodin započatá minimální enterální výživa vede ke sníženému uvolňování stresových hormonů a mediátorů a tím k menší spotřebě energie a tím kc snížení katabolismu pacienta.
3. Volba fyziologické enterální cesty aplikace, která zahrnuje viscerální „first pass efekt, vede kc zlepšení využití substrátu a
2o 4. ke zvýšení snášenlivosti substrátu. Zvýšení zhodnocení substrátu se projevuje, vedle příznivější homeoslázy a zlepšení viscerální syntézy proteinů, zlepšením výživového stavu. Zlepšení snášenlivosti substrátu se klinicky projevuje ve snížení vedlejších účinků. To se týká zejména viscerálních orgánů, jako slinivky, jater a střeva, a je znatelně v malém růstu ukazatelů integrity a v lepším získaném intestinálním výkonu vstřebávání. Kromě toho bylo opa25 kovaně pozorováno snížení výskytu gastrointestinálního krvácení.
Podle dnešních názorů proto nesmí být výživa vážně nemocných postavena na úplném obejití intestinálního traktu, pokud střevo může alespoň částečně plnit svou funkci. To může být přeneseno také na chronicky nemocné pacienty, zejména pacienty se zánětli vými onemocněními střev.
Vážně nemocní a chronicky nemocní pacienti se zánětlivýnii onemocněními střev však často mají jen nedostatečnou gastrointestinální toleranci vůči vysokým objemům obvyklých enterálníeh výživných roztoků. To platí zejména pro množství nosičů kalorií a dusíku, pokrývající potřebu (glukóza, tuk, aminokyseliny). Objemy obvyklých živných roztoků pokrývajících potřebu při
5? enterálním podávání jsou zpravidla kolem 1.5 až2 litrů denní dávky (zvláštní výživa) a tito pacienti je těžko snášejí, když jsou podávány jejunální aplikací. Gastrální aplikace je často v důsledku poruch vyprazdňování žaludku zvláště problematická.
Vážně nemocní a chronicky nemocní přitom trpí dlouho trvajícím, těžkým zatížením látkové výměny, postagresním syndromem, který jc při zvýšené klidové spotřebě energie spojen s katabolickou látkovou výměnou. To vede ke zvýšené potřebě vybraných makro- a mikroživin. jako například glutaminu nebo určitých vitaminů a stopových prvků. Jejich nedostatek je spojen s těžkými omezeními imunity a funkce orgánů a způsobuje zvýšení nemocnosti a úmrtnosti.
Nedostatek určitých živin u vážně nemocných a chronicky nemocných pro udržení nebo znovuobnovení střevní bariéry je založen jednak na nedostatečně možném enterálním zavádění a jednak na zvýšené potřebě těchto substrátů. IJ těžce podvyživených pacientů může v důsledku deficitu substrátu a následného porušení intestináiní střevní bariéry rovněž dojít k translokací, která i u těchto pacientů může vést k systémovému zánětu, který' se sice projevuje slaběji než u vážně a c h ro n i c ky n e m ocnýc h. a však ro vněž rn uže vést k i n fekč η í kom p 1 i kac í m.
Až dosud se důležité substráty chránicí střevní bariéru přivádějí převážně parenterální cestou.
Tím způsobem však není dosazeno požadovaného ochranného a terapeutického vlivu na střevní bariéru.
Enterálnč podávatelné substráty již byly popsány. Tak například EP-A 875 155 popisuje perioperační nápoj, který vedle uhlohydrátů obsahuje glutamin nebo prekurzor glutaminu. Z WO 98/41 216 je známa kompozice pro prevenci hepatické steatózv. která může vedle komplexotvorného činidla pro kyselinu žlučovou dále obsahovat imunonutrient.
Z WO 92/09 277 je známa orálně nebo parenterálně podávatelná kompozice, která vedle volného L- glutaminu obsahuje alespoň jeden derivát L-glutamínu a popřípadě alespoň jeden prekurzor I-glutamínu.
io
Podstata vynálezu
Vynález je založen na úkolu, poskytnout vážně nemocnému, chronicky nemocnému nebo podvyživenému pacientovi navíc k parenterální výživě nebo k nedostačující enterálně/orální výživě i? enterálnč podávaný nebo podáváteIný doplněk pro udržování nebo obnovení funkce střevní bariéry. Další úkol spočívá v tom, poskytnout výživový systém sestávající z parenterální a enteráíní výživy, uzpůsobený aktuální stresové situaci. Tím má být dosaženo účinku proti hrozícímu „selhání střeva u vážně nemocných, chronicky nemocných nebo podvyživených pacientů, snížení výskytu stavů selhání orgánů, snížení úmrtnosti a minimalizace doby, kdy jc nutná parenterální výživa.
Obecné je tento úkol řešen tím, že navíc k částečné nebo úplné parenterální výživě nebo navíc k nedostatečné enterálně/orální výživě je poskytnut enterálnč podávaný doplněk, který je upraven tak. že a) enterálně podávané substráty s ochrannýrn/terapeutickým účinkem na intestinální střevní bariéru jsou odděleny od dodávání substrátů nezbytných ke kvantitativnímu pokrytí potřeby energie a bílkovin: b) je zajištěn „luminálně“ (enterálnč) potřebný výběr ochranných/terapeutických substrátů; c) je zajištěno ochrannč/terapelitické dávkování; a d) ochranné/terapeutické substráty jsou sdruženy, tzn. jsou přítomny v definovaném množstevním poměru, nebol'jejich optimální účinky jsou vázány na současné odpovídající poskytnutí všech jednotlivých substrátů.
Konkrétně je tento úkol řešen tím. že enterálně podávaný doplněk obsahuje, vztaženo na jednu denní dávku, v kombinaci a) glutamin a/nebo prekurzor glutaminu v množství 15 az 70 g, b) alespoň dvč látky ze skupiny látek působících jako antioxidanty. a c) mastné kyseliny s krátkým řetězcem a/nebo prekurzorv mastných kyselin s krátkým řetězcem, zejména Iributyrin, v množ55 štvi 0.5 až 10 g, popřípadě spolu s dalšími vždy podle příslušného klinického obrazu orientovanými iinunologicko/farmakologickými živinami.
Pod pojmem prckurzory glutaminu se rozumí sloučeniny, které obsahují glutamin. který se uvolňuje při látkové výměně. Příklady prekurzorů glutaminu jsou deriváty glutaminu. jako například α-kcloglutarát. jakož i peptidy s krátkým řetězcem obsahující glutamin, jako například di- až dekapeptidv. s výhodou tripeptidy. zvláště výhodně dipeptidy. Příklady tripeptidů jsou X—Gin X', X -X'-Gln a Χ-Gln-Gln, kde X a X'jsou přirozeně sc vyskytující aminokyseliny.
Výhodné jsou tripeptidy Ala-Gin Ala. Ala-Ala-Gln. Ala -Gln-Gln, Gly-GIn-Gly, Gly-Gly45 Gin. Gly Gin Gin. Ala-GIn-Gly, Gly-Gln-Ala, Ala-Gly-Gln a Gly-Ala-GIn.
Příklady d i peptidů jsou X-Gln, kde X jsou přirozeně se vyskytující aminokyseliny. Výhodné jsou dipeptidy Ala-GIn a Gly-Gln.
5() Množstevní údaje u prekurzorů glutaminu jsou vztaženy na obsah glutaminu v těchto prekurzorcch.
Pod pojmem mastné kyseliny s krátkým řetězcem se rozumí karboxylové kyseliny se dvěma až pěti. s výhodou se dvěma až čtyřmi atomy uhlíku. Příklady jsou kyselina octová, kyselina propi55 onová, kyselina u-methylpropionová. kyselina pentanová (valerová) a zejména kyselina máselná.
CZ 300129 Bó
Pod pojmem pře kurzory mastných kyselin s krátkým řetězcem se rozumí sloučeniny, které obsahují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které se uvolňují látkovou výměnou. Jejich příklady jsou soli nebo estery mastných kyselin s krátkým řetězcem. Estery mohou být odvozeny od jedno- nebo víeesytných alkoholu. Příklady esterů jsou methyl- nebo ethylester. fosfolipidy nebo estery glycerinu. Estery víeesytných alkoholů mohou být přítomny vedle mastných kyselin s krátkým, nebo také středním nebo dlouhým řetězcem. S výhodou jsou v případě esterů vícesytných alkoholů s různými mastnými kyselinami všechny kyselinové zbytky odvozeny od mastných kyselin s krátkým řetězcem.
io
Výhodné jsou estery mastných kyselin s krátkým řetězcem s glycerinem, zvláště výhodný je tributyrin (triester kyseliny másclné s glycerinem). Množstevní údaje týkající se prekurzorú mastných kyselin s krátkým řetězcem jsou vztaženy na obsah mastné kyseliny s krátkým řetězcem v tomto prekurzorú.
Pod pojmem imuno/íarmakologické živiny se rozumí složky výživy, které jsou v celkové denní dávce enterálně popř. parenterálnč podávané výživy obsaženy ve vyšších koncentracích než. by odpovídalo doporučeným dávkám podle RDA (Recomended Dietary Allownaces. doporučený potravní příjem). Tento koncept výživy s imunologieko/famiakologickými živinami, působící
2o navíc k parenterální výživě nebo navíc k nedostačující částečné orálně/enterální výživě přímo na střevní sliznici a prostřednictvím portál ního oběhu na játra, slouží kc kompenzování lokálně vyvolaného poklesu koncentrace substrátu a s tím spojeného omezení popř. výpadku životně důležitých funkcí látkové výměny, k podpoře imunitního systému a/nebo určitých biochemicko/ fyziologických procesů látkové výměny nebo s výhodou k regulaci a zajištění integrity intesti25 nální střevní bariéry .
Pod pojmem denní dávka se rozumí objem doplňku podle vynálezu, který má být podáván při příslušné aplikaci. Typické denní dávky mohou činit až 2000 ml, s výhodou jsou v rozmezí 200 až 1000 ml a nejvýhodněji 400 až 500 ml.
Doplněk podle vynálezu slouží také pro všechny výše uvedené skupiny pacientů, u kterých musí být výživa zajištěna parenterálnč nebo může být jen částečně prováděna enterálně/orá lně, jako enterálně podávaná nebo podávatelná přídavná výživa. S doplňkem podle vynálezu je umožněno rozhodující zlepšení funkcí střevní bariéry a tím i prognózy pacientů, která je funkcí střevní .b bariery ovlivněna. Dosavadní praxe rané enterální výživy popř. enterální minimální výživy nemohla tento terapeutický přínos poskytnout, neboť byla v podstatě zaměřena na kvantitativně spolehlivé dodávání energie a bílkovin. Teprve doplněk podle vynálezu poskytuje nezbytné koncentrace a množstevní poměry substrátů, které jsou nezbytné pro zachování struktury a funkce rychle proliferující tkáně, jako buněk sližnice nebo imunokompetentních buněk. Enterální dodá40 vání vysokých dávek dále popsaných substrátů v doplňku podle vynálezu má největší význam pro zachování (ochrana) nebo znovu vy tvoření (terapie) střevní bariéry.
Podle vynálezu je enterální doplněk nízkocnergetický, zatímco jako hlavní zdroj pro dodávání nosičů energie a dusíku, vody a elektrolytů slouží, zejména na začátku umělé výživy vážně nemocných parenterální výživa. Enterální doplněk, rozpuštěný ve vhodném rozpouštědle, s výhodou ve vodě, se podává orálně nebo prostřednictvím sondy umístěné v gastrointestinal ním prostoru v denní dávce, která obvykle nepřekročí 1 litr. Doplněk podle vynálezu může, vedle rozpuštěných složek, obsahovat také dispergované, suspendované a/nebo emulgované složky.
S výhodou se na začátku ošetřování vážně nebo chronicky nemocných začíná s objemem denní dávky doplňku 500 ml. S postupným zlepšováním celkového stavu pacienta pak může být zvýšeno také dodávání nosičů energie a dusíku pro pokrytí potřeby kalorií a bílkovin jakož i vody a elektrolytů prostřednictvím enterální aplikace.
C.7. 300129 B6
Složení substrátu podle vynálezu je v souladu s danými objemy různé, přičemž v následujícím bude rozlišováno mezi doplňkem I (menši objem, například 500 ml) a doplňkem II (větší objem, například 1000 ml).
Doplněk I:
Enterálne podávaný doplněk I podle vynálezu obsahuje, vedle glutaminu a/nebo prekurzorů glutaminu a mastné kyseliny s krátkým řetězcem a/nebo jejího prekurzorů. jako například tributyrinu. jako podstatné složky dále alespoň dva. s výhodou však více antioxidantů nebo antioxidačnč io působících živin, kterými mohou být např. vitamin C. vitamin E, S-adenosylmethionin, cystein, cy stín, tauriii, glutathion. selen, zinek, polyfenoly a karotenoidy, s vý hodou β-karoten, které obecně slouží k zachování intestinální střevní bariéry, a které se zejména synergickým efektem účastní potlačování volných radikálů vznikajících oxidačním stresem.
i5 S výhodou muže enterální doplněk podle vynálezu dále obsahovat prekurzorové látky pro syntézu DNA a RNA. s výhodou ve formě nukleotidů. Dále může doplněk podle vynálezu obsahovat substráty, za normálních podmínek vytvářené z balastu ích látek mikroorganismy a příznivě ovlivňující metabolismus kolonocytů. jako například jednu nebo více látek s kalciumantagostickým účinkem, zejména glycin.
Tento na glutamin bohatý doplněk s antioxidanty a mastnými kyselinami s krátkým řetězcem a/nebo jejich prekurzory. například tributyrinem, ke kterému sc s výhodou přidávají dále nukleotidy a/nebo glycin. je určen k enterálnímu podávání podvyživeným a vážně nebo chronicky nemocným pacientům na začátku léčení navíc k úplné parenterální výživě nebo navíc k ente25 rálně/orální výživě. Místo uvedených látek mohou být použity také fyziologicky stejně působící sloučeniny, například místo glutaminu a-ketoglutarát.
Doplněk může být pacienty přijímán bud' orálně, nebo prostřednictvím sondy. Doplněk s výhodou rozpuštěný ve vodě se s výhodou rozdělí na denní dávky a předloží se, v tomto případě napříst) klad jako 500 ml roztoku, do pytlíku nebo lahve. Může však být rozdělen také na objem například 250 ml, přičemž pak jsou množstevní údaje týkající se denní dávky vztaženy na objem
500 ml.
Protože na začátku ošetřování vážně nebo chronicky nemocných ve smyslu vynálezu jsou nosiče energie a dusíku potřebné pro úplnou výživu podávány pokud možno parenterálně. neboť při ?5 enterálním podávání by byly těžko snášeny nebo vůbec nesnášeny, musí být enterálne podávaný doplněk I na začátku ošetřování prakticky nekalorický, tzn. celkové množství energie by nemělo překročit 400 kcal/den. Z toho důvodu by enterální doplněk podle vynálezu určený pro začátek ošetřování vážně nemocných nebo chronicky nemocných měl být, s výjimkou složky c), prostý tuku, a jako bílkoviny by měl obsahovat nejvýše aminokyseliny glutamin, glycin a popř. alanin (například v d i peptidu spolu s glutaminem) a cystein (jako antioxidant). a množství uh loby drátů v denní dávce by nemělo překročit nejvýše 20 g (s výhodou ve formě maltodextrinů).
Příklady použití doplňku I jsou:
Pro parenterálně vyživované pacienty bez kontra indikace enterálního dodávání substrátu při současně vysoké nesnášenlivosti vůči obvyklým enterálním výživovým roztokům (např. při
SIRS, sepsi, při terapii vysokým dávkováním katecholaminu, při celkovém selhání orgánů a popáleninách), při velké břišní chirurgii, pro pacienty, kteří musí před diagnostickými a operačními zákroky zůstat nalačno,
5o - při zánětlivých onemocněních střev (M. Crohn, Colitis ulcerosa), při mukositidě nebo stomatitidě (po chemoterapii, radioterapii, transplantaci kostní dřeně), při syndromu krátkého střeva, při akutní pankreatitidě.
- s CZ 300129 B6
Vynález se týká také použití výše uvedených složek a) až e) k výrobě enterálné podávaného doplňku pro ošetřování výše uvedených nemocí.
Doplněk 11
Po znatelné stabilizaci střevní funkce, kdy již mohou být snášeny větší objemy než například 500 ml doplňku I, může být ěást parenterální úplné výživy aplikována prostřednictvím enterálního doplňku lk upraveného k tomu účelu, V tom případě může být do enterálního doplňku navíc k io živinám, které jsou obsaženy již v maloobjemovém počátečním doplňku (doplňku 1). přidáno, vztaženo na denní dávku, až 30 g bílkovin, zejména ve formě bílkovinného hydrolyzátu ze syrovátky, a/nebo až 45 g tuku, zejména ve formě triglyeeridů se středně dlouhým (C6-C'12) řetězcem a esenciálních mastných kyselin. Denní dávka uhlohydrátů (s výhodou ve formě maltodextrinů) ve velkoobjemovém enterálním doplňku II pro podvyživené a vážně nemocné nebo chronicky nemocné pacienty pak může být, vedle připadne částečné parenterální výživy, zvýšena například na 115 g.
Kromě toho je výhodné přidávat k doplňku ll podávanému navíc k částečné parenterální výživě až nejvýše 1 mg chrómu, s výhodou ve formě chloridu chromitého.
Doplněk pro podávání podvyživeným nebo vážně nemocným nebo chronicky nemocným pacientům vedle případné parenterální výživy nebo vedle částečné enterálně/orální výživy uvedeného složení může mít pro denní dávku objem až 1000 ml a může obsahovat až 1000 kcal, fento doplněk pak může být rozdělen na objemy 1000 ml, 500 ml a 250 ml, přičemž množstevní údaje týkající se denní dávky jsou vztaženy na objem 1000 ml.
Příklady použití doplňku 11 jsou:
Pro parenterálně vyživované pacienty bez kontra indikace enterálního dodávání substrátu při méně výrazné nesnášenlivosti vůči obvyklým enterálním výživovým roztokům,
5(i - pro výživu
- při chronických onemocněních střev,
- geriatrických pacientů, při neurologických poruchách.
- při mukositidě/stomatitidě,
- při tumorové kachexii,
- pro preventivní před ope rač ní výživu.
Vynález se týká také použití výše uvedených složek a) až e) pro výrobu enterálné podávaného doplňku pro ošetřování výše uvedených nemocí,
4(1
Následující množstevní údaje pro příslušné substráty v doplňku podle vynálezu, vztažené na denní dávku, představují vyváženou směs pro podvyživené jakož ί vážně nebo chronicky nemocné pacienty, přičemž mohou být vyrovnány a tím léčeny katabolickým zatížením způsobené ztráty anebo, ve smyslu ochrany, ještě před prolomením intestinální střevní bariéry' zachyceny již na začátku onemocnění vznikající stavy nedostatečnosti. Přitom je zajištěn synergický účinek substrátů dodávaných v kombinaci, a muže být zamezeno vzniku nerovnováhy s následnými poruchami látkové výměny při jinak samostatném podávání jednotlivých substrátů.
Glutamin představuje pro zdravé osoby neesenciální aminokyselinu a hraje ústřední roli jako
5o mezistupeň v metabolismu dusíku. Glutamin slouží jako donor dusíku při syntéze purinů. pyrimidinů. nukleotidů, aminocukrů a glutathionu. a představuje nejdůležitější látku pro vytváření amoniaku v ledvině (regulace acidobazické rovnováhy). Glutamin dále slouží jako látka pro transport dusíku mezi různými tkáněmi. Glutamin je také nejdůležitějším nositelem energie pro látkovou výměnu buněk gastrointestinálního traktu (enteroeytů, kolonocytů). jakož i pro rychle proliferující buňky, například imunitního systému.
IJ vážně nemocných, např. pacientů po plánované operaci, po větším úrazu, při popáleninách.
infekcích nebo také v rámci pankreatitidy, nastávají zvýšeně katabolické a melabolické stavy, nezávisle na aktuálním stavu výživy, se značným snížením koncentrace glutaminu ve svalových buňkách. Kromě toho se periferní zásoby glutaminu při katabolické stresové situaci nebo u hostitelů tumorů rychleji odbourávají, přičemž aminokyseliny jako zdroj energie jsou přednostně dopravovány k trakční ku popř. tumorům. Urychlené odbourávání pak vede k ochuzení o glutaio min. což má za následek, že glutamin chybí enteroeytů tn a imunocytům. Proto bylo navrženo pokládat glutamin při katabolickém stresu, například traumatu nebo sepsi, za podmínečně esenciální aminokyselinu (srv. EP-A 238 553).
Proto je výhodné při léčení stresovaných a podvyživených pacientů provádět přídav nou luminální i? (enterální) výživu střeva glutaminem pro zlepšení funkce střevní bariéry a imunity. Koncentrace glutaminu by přitom měla být v rozmezí 15 až 70 g. s výhodou 20 až 50 g. zejména 20 až 45 g na denní dávku. Jestliže se doplněk ve formě roztoku vyrábí krátce před jeho zamýšleným podáváním, může být glutamin přidán volný nebo ve formě di- nebo tri peptidu a Ala a/nebo Gly. Jestliže je předpokládáno skladování hotového roztoku doplňku a/nebo sterilizace roztokového
2o doplňku, přidává se glutamin s výhodou ve formě dipeptidu s Ala nebo Gly. V tom případě jsou množstevní údaje vztaženy na hmotnostní podíl glutaminu v příslušném dipeptidu.
Je známo, že podvyživení nebo kriticky popř. chronicky nemocni jsou vystaveni zvýšenému oxidačnímu stresu, jaký lze např. zvláště výrazně pozorovat po ischemiekém/repcrfúzním poškození.
Přitom dochází k deregulaci enzymových systémů, což má za následek zvýšený výskyt toxických kyslíkových radikálů. Pro obranu proti oxidativnímu stresu uschovává tělo za normálních podmínek rezervoár různých redukujících sloučenin (antioxidanlů), jako např. kyseliny askorbovc, karotenoidú. kyseliny dihydroliponové. Jako antioxidanty mohou účinkovat také stopové prvky, jako např. selen a zinek. Tyto endogenní antioxidanty však při podvýživě, při chronických one5o mocněních nebo po intenzivní stresové události, které může být vyslaven vážně nemocný pacient, nedostačují pro zachycení vysoké koncentrace vytvářených volných radikálů nebo pro zamezení jejich vzniku. To způsobuje, že v rámci celkového zánětu se dále zhoršuje patologický klinický obraz systémového zánětu. Proto je přiměřené podávání antioxidanlů indikováno tehdy, když má působit proti účinku volných radikálů a jimi způsobenému oxidačnímu poškození.
Kromě toho je známo, že antioxidanty při odstraňování volných radikálů v organismu účinkují vzájemně synergieky pokud jde o jejich regeneraci, tím. že tvoří antioxidantovou spirálu. Tak například vitamin C, vitamin IU glulathion a NADP se oxidují a po své redukci získávají znovu zpět svou aktivitu. Takováto antioxidantová spirála je doložena také pro vzájemné působení to vitaminu C a E, selenu a zinku.
Kvůli vzájemně se doplňujícím antioxidačním účinkům různých substrátů je účelné v kombinaci s doplňkem podle vynálezu vedle obou dalších podstatných složek (glutaminu a mastných kyselin s krátkým řetězcem nebo jejich prckurzorů) přidat alespoň dva dále uvedené antioxidanty, s výhodou více antioxidantů, zejména vitamin C a E, β-karoten a stopové prvky selen a zinek.
Příklady antioxidantů jsou vitaminy s antioxidačními vlastnostmi, jako například vitamín C nebo vitamin E; aminokyseliny nebo deriváty aminokyselin s antioxidačními vlastnostmi, cystein, cystin nebo glutathion; amínosulfonové kyseliny, jako například taurin; stopové prvky s antioxi50 dačními vlastnostmi, jako například selen nebo zinek; póly fenoly a karotenoidy, s výhodou βkaroten.
Potřeba vitaminu C u podvyživených, chronicky nebo vážně nemocných pacientů je vyšší než u zdravých. Tak například bylo zjištěno, že koncentrace kyseliny askorbové v plazmě pacientů intenzivní péče, navzdory podávání 200 mg vitaminu C' denně, leží zřetelně pod normální hodcz 300129 B6 notou zdravých. U zvířat s popáleninami bylo možno prostřednictvím časného podávání velkých množství kyseliny askorbové zmenšit množství tekutiny potřebné pro terapii kritických stavů.
Protože vitamin C hraje roli také při syntéze kolagenů, jsou u takovýchto chorobných stavu vysoké dávky kyseliny askorbové o to výhodnější, že jsou potřebné pro hojení ran. Proto je možno pokládat vysoké dávky vitaminu C v enterálním doplňku I a 11 za vhodné vyrovnání projevů nedostatku vitaminu C, které jinak vznikají u podvyživených, chronicky nebo vážně nemocných pacientů. V enterálním doplňku podle vynálezu proto může být obsažen vitamin C v množství 0,5 až 4 g. s výhodou 1 až 2,5 g na denní dávku.
io V lipidech rozpustný vitamin E (tokoferol) chrání bílkoviny, nukleové kyseliny a především v membránách zabudované nenasycené mastné kyseliny před oxidací kyslíkovými radikály. Vážně nebo chronicky nemocní pacienti vykazují velmi nízké hladiny vitaminu E. Podstatnou příčinou sekundárních poškození po traumaticky způsobených poškozeními lidské lebky jsou poškozeni volnými radikály. Experimentálně bylo prokázáno, že časný přídavek a-tokoferolu i? nebo a-tokoferolu v kombinaci s kyselinou askorbovou může snížit obsah produktů peroxidace lipidů v mozku, čímž působí ochranným účinkem proti rozšíření poškození buněk. Enterální doplněk podle vynálezu může obsahovat vitamin E v množství 0,2 až 2 g, s výhodou 0,3 až 1,2 g na denní dávku.
V literatuře jc hodně důkazů toho, že karotenoidy, zejména β-karoten, kromě své známé schopností zachycovat excitované stavy tripletového a singletovcho kyslíku, mohou zachycovat také peroxidové radikály a jiné formy aktivního kyslíku. Tyto vlastnosti mají význam zejména při reperfúzních poškozeních. Vychází se z toho, že u pacientů s ischemickým/reperfúzním poškozením tkáně je produkováno značné množství singletového kyslíku, přičemž β-karoten představuje specifický prostředek pro neutralizaci těchto zvláště reaktivních sloučenin kyslíku. V denní dávce enterálního doplňku 1 nebo 11 může být obsaženo 5 až 80 mg, s výhodou 10 až 60 mg β karotenu.
Selen představuje, jakožto strukturní prvek aktivního centra glutathion-pcroxidázy. podstatnou složku systému intracelulárních antioxidantů. Tento na selenu závislý enzym hraje hlavni roli při
3o ochraně buněk před poškozením peroxidací, zejména peroxidací lipidů. Selen ledy přímo hraje roli při regulací zánčtlivých procesů.
Při systémové zánětlivé reakci nebo sepsi podléhají pacienti silnému oxidačnímu stresu. U těchto pacientů se ukazuje rychle silně snížená hladina selenu, která je spojena s narůstajícími ztrátami ledvinami jakož i s redukcí aktivity peroxidázy a přírůstkem produkce peroxidace lipidů. Někteří pacienti se specifickým klinickým obrazem jsou přitom zvláště náchylní: pacienti s popáleninami a traumaty, jakož i pacienti při hemodialýze. Výhodná denní dávka selenu pro enterální doplněk je 0.2 až 1 mg, s výhodou 0,2 až 0.6 mg. pro dosažení normalizace různých biologických funkcí podvyživených jakož i chronicky nebo vážně nemocných.
to
Zinek představuje podstatný kofaktor pro více než 100 enzymů. Je možno ukázat, že při nedostatku zinku je nepříznivě ovlivněna funkce T-buněk a aktivita přirozených obranných buněk. Kromě toho lze pozorovat také omezení jak s antigenem spojené imunoregulační funkce makrofágů, tak také uvolňování ínterleukinu-l, Agresivní látková výměna podvyživených, jakož i vážně nebo chronicky nemocných pacientů je příčinou zvýšené ztráty zinku močí. IJ pacientů s popáleninami může nastat také nedostatek zinku v důsledku ztrát kůží a u traumatických pacientů v důsledku zvýšené diurézy. Vždy podle druhu nemoci sc navrhuje přídavek 15 až 40 mg zinku. Pro zlepšení imunologického stavu vážně nemocných je proto enterální doplněk I a 11 podle vynálezu opatřen denní dávkou zinku 10 až 60 mg, s výhodou 20 až 40 mg.
Pojem mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) zahrnuje kyselinu octovou, kyselinu propionovou. kyselinu másclnou a kyselinu pentanovou (CT- CTf Ty mohou být vytvořeny mikrobiální fermentaci uhlohydrátíi v gastroinlcstinálním traktu savců. Butyrát se vyskytuje na přírodní bázi v různém ovoci a zelenině. Nej vydatnější zdroj je mléčný tuk (máslo) (3 4 % butyrátu), kde se vyskytuje jako ester glycerinu,
C7. 300129 Bó
Acetát propionát a butyrát jsou vytvářeny střevními bakteriemi v téměř konstantním molárním poměru 60:25:15 a jsou rychle absorbovány intestinální sliznici. Jsou relativně kaloricky bohaté, jsou metabolizovány intestinálním epitelem a játry a stimulují absorpci vody a sodíku v tlustém střevě. Působí topicky na intestinální tkáň. Navíc slouží jako výživa a účinkují jako esenciální látky, neboť funkce orgánů je oslabena, jestliže chybí.
Prekurzory pro výrobu SCFA jsou balastu í látky. Proto je možno na tvorbu CSFA působit prostřednictvím změny balastních látek. Naopak, prostřednictvím odstranění balastních látek z v\žilo vy lze koncentraci butyrátu značně snížit. Kromě toho je možno ukázat, že butyrát představuje výhodný energetický substrát pro kolonocyty. Butyrát hraje roli také při zamezení určitých druhů kol i t idy. Při experimentálním syndromu krátkého střeva způsobuje přídavek butyrátu k enterální výživě urychlený únik aminokyselin z portálního oběhu, což ukazuje na to. že butyrát vyvíjí svůj topicky účinek hlavně ve střevě a přes střevo. Je možno také ukázat, že po orálním podávání gly15 cerintributyrátu v denních dávkách 50 až 400 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 3 týdnů je možno koncentrace butyrátu v plazmě zvýšit až asi na 0.5 mMol/l. aniž by byly pozorovány toxické vedlejší účinky (srv. B.A.Conley aj.. Clinical Cancer Research, sv. 4, 629-634. 1998).
Tak je možno předpokládat, že mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako například butyrát, jako přídavné látky enterálního doplňku I a II, mohou přispět kc zlepšení trávení a absorpce ve střevě. Proto jsou tyto sloučeniny nebo jejich deriváty, jako například tributyrin, obsaženy v doplňku podle vynálezu v denní dávce 0.5 až 10 g, s výhodou 1 až 6 g.
Pro podporu a zlepšení imunologického stavu podvyživených jakož i vážně a chronicky nemoc25 ných pacientů je potřebná zvýšená proliferace imunitních buněk, eož je podmíněno zvýšenou rychlostí syntézy DNA a RNA. Při infekci následující po traumatu existuje tedy zvýšená potřeba nukleotidů, pro umožnění požadované produkce imunitních buněk. Syntéza polynukleotídových řetězců DNA a RNA z odpovídajících energeticky bohatých desoxyribonukleosid- nebo ribonukleosidtrifosfátů je katalyzována vždy příslušnou DNA nebo RNA-polymerázou. Energeticky bohaté desoxyribonukleosid- nebo ribonukleosidtrifosťáty vznikají fosforylací příslušných dezoxyribonukleosid- nebo ribonukleosidmonofosfátů (tj. nukleotidů).
Nukleotidy tedy představují důležité složky pro syntézu DNA a RNA. Požadovaná syntéza nukleotidů vyžaduje dostatečná množství purinú a pyrimidínů. U zdravých jsou efektivně absorbová35 ny z potravy, ve které jsou normálně obsaženy v množství 1 až 2 g denně. Puriny a pyrimidiny se buď nově syntetizují nebo se získávají reakcemi látkové výměny nukleotidů (Saiwage-pathway), při kterých jsou meziprodukty odbourávání nukleových kyselin uchráněny před úplným odbouráním a mohou být znovu použity pro novou výstavbu nukleových kyselin. Tím může buňka ušetřit velké množství energie.
Při dostatečném přijmu bílkovin představuje u zdravých nová syntéza hlavní zdroj pro udržení dostatku nukleotidů, přičemž glutamin je hlavním donorem dusíku.
U podvyživených a vážně nebo chronicky nemocných může být omezena dostatečná dostupnost nukleových kyselin, neboť při katabolickém zatížení je nová syntéza enzymů zřejmě narušena, což vede k nedostatku nukleotidů. Omezená dostupnost nukleotidů má pak za následek omezení funkce T-buněk, snížení aktivity přirozených obranných buněk, zpožděnou hostitelskou reakci, potlačení proliferace lymfocytů jakož i sníženou produkcí ínterleukinu-2. Jc možno ukázat, že u vážně nemocných snižuje odstranění nukleotidů z výživy schopnost fagoeytózy jakož i zhoršuje odstraňování experimentálně přiváděných patogenů. Prostřednictvím obnovy přijímání nukleotidů v potravě se většina těchto účinků stává reverzibiIními.
Podle výhodného provedení se proto do enterálního doplňku podle vynálezu přidávají, pro ochranu a zlepšení imunologického stavu, prekurzory syntézy DNA. RNA a/nebo energeticky bohaté
-9CZ 300129 B6 fosfáty, zejména ve formě nukleotidů, s výhodou z kvasnic. Denní dávka by měla býl s výhodou v rozmezí 1.5 až 15 g. zvláště výhodně 2 až 6 g.
Dalšími přísadami enterálního doplňku podle vynálezu mohou být ribóza. kyselina listová. B ? vitamin a kyselina lysofosatidová.
Glycin je neesenciální aminokyselina aje obvykle obsažen ve všech roztocích pro umělou výživu. Podle novějších poznatků má glycin eytoprotektivní, jakož i protizánětlivé antineoplastieké vlastnosti. Kromě toho je možno ukázat, že při hypoxii {sníženém parciálním tlaku O?) udržuje io glycin integritu buněčné membrány a tím může bránit uvolňování i utrácel ulárn ích enzymů. Po podávání li popoly sacharidů může glycin brzdit syntézu a uvolňování proinflamatorickýeh eytokinů a eikosanoídů v Cu-buňkách jater, čímž snižuje hladinu Ca v cytosolu,
Pro své Ca-antagonistickč účinky, v důsledku tlumicího účinku na vznik zánět! i vé působícího cytokinů a eikosanoídů (2. a 4. skupiny) s výhodou vyvíjené na imunologický stav, může být glyeín s výhodou přidáván do doplňku podle vynálezu v množství 5 až 70 g, zvláště výhodně 10 až 40 g. vztaženo na denní dávku. Jestliže je glycin použit spolu s glutaminem jako dipeptid, je množství vztaženo na hmotnost glycinu v d i peptidu.
Podle zvláště výhodného provedení obsahuje doplněk podle vynálezu, vztaženo na denní dávku, 20 až 45 g, s výhodou 30 g glutaminu. 5 až 20 g, s výhodou 10 g glycinu, 1,5 až 5 g, s výhodou 2g nukleotidů, 0,5 až 5 g, s výhodou I g tributyrinu, 5 až 50 g maltodextrinu, 2 až 30 mg. s výhodou 10 mg p-karotenu, 200 až 1000 mg. s výhodou 500 mg vitaminu L, 500 až 2000 mg. s výhodou 1500 mg vitaminu C, 200 až 600 pg, s výhodou 300 pg selenu a 10 až 30 mg, s výho2^ dou 20 mg. zinku.
Již dlouho je známo, že chróm je spojen se zlepšením snášenlivosti glukózy, a že nedostatek chrómu zhoršuje využitelnost glukózy. Je možno ukázat, žc u nemocných s diabetes mellitus. nezávislých na inzulinu, se vrací potřeba inzulínu, což ukazuje na to. že chróm zvyšuje účinek so inzulinu.
C podvyživených a vážně nebo chronicky nemocných pacientů může nastat silná rezistence vůči inzulinu, takže u těchto pacientů může být přídavné podávání chrómu vhodným terapeutickým opatřením. Je možno ukázat, že troj mocný chróm je netoxický. Také autopsie jedné pacientky č ženského pohlaví, která dostávala 21 let chróm v parenterální formě, neukázala žádné karcinogenní vlastnosti.
Proto je výhodné přidávat navíc k enterálně podávanému doplňku parenterální částečné výživy až maximálně 1 mg chrómu.
Další možné složky doplňku podle vynálezu jsou bílkoviny, které mohou být obsaženy v množství až 30 g, vztaženo na denní dávku, a/nebo přídavné (navíc k obsahu mastných kyselin s krátkým řetězcem nebo jejich prekurzorů) tuky, které mohou být obsaženy v množství až 45 g. vztaženo na denní dávku.
Bílkoviny jsou použity s výhodou ve formě bílkovinného hydro lyzátu.
Přídavné tukv mohou být mastné kyseliny se středním a/nebo dlouhým řetězcem, nasycené nebo nenasycené. Mohou být použity také deriváty těchto mastných kyselin, jako například soli, este50 ry. zejména estery s glycerinem nebo fosfolipidy. nebo aminy. Mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem mají 6 až 12 atomů uhlíku. Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem mají 13 až 22 atomů uhlíku.
CZ 300129 Bó
Lipidy mohou mít úlohy vycházející / jejich funkce nosiče energie nebo buněčného stavebního prvku. Lipidy je třeba pokládat za farmakologické účinné látky, které mohou být dodávány prostřednictvím výživy. To se týká zejména vícenásobně nenasycených mastných kyselin (PijFA).
? S enterálním přijímáním zvýšeného množství n-3 vícenásobné nenasycených mastných kyselin (n-3 PULA). například kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexacnové (DHA) z rybího tuku. mění se poměr n-3 ku n-6 PUPA ve spektru fosfolipidů ve prospěch n-3 PUPA. To má vliv 11a imunologickou funkci, což přináší dva dopady, které navíc mohou podléhat protisměrným účinkům:
to I. Změna fluidity membrány, a membrány
2, Změna uvolňování lipidu vázaných membránou, které vznikají hydrolýzou membránově stálých fosfo iipidů.
Ad 1) Změny fluidity mohou ovlivnit receptorovč vázání cytokinů a dalších agonistu. Stav tluídi15 ty membrány má navíc vliv na intracelulární přenos signálu, což sc projevuje například na aktivitě G-proleinů a následně může vést ke změnám aktivity enzymových systémů (adanylát-kinázy. fosfolipázy A> fosfolipázy C). Vedle toho jsou vícenásobně nenasycené mastné kyseliny důležitými prekurzory vzniku takzvaných „seeond messenger'3 jako diacylglycerinu a eeramidů. Aplikace rybího luku je proto spojena s hlubokými změnami intracelulárního přenášení signálu.
2d které muže mít vliv 11a produkci a uvolňování cytokinů, interleukinů a interferonů.
Ad 2) Účinkem enzymu fosfolipázy A> mohou být uvolňovány PUPA z membránových ťosfolipidů. Po hydrolýze se účastní jako prekurzory vytváření lipidových media torů. Prostřednictvím cyklooxygenázy a lipoxygenázy se vícenásobně nenasycené mastné kyseliny přeměňují na eiko25 sanoidy. Nejdůležitější výhody eikosanoidu odvozených od n 3 PUPA ve srovnání s eikosanoidy odvozenými z n-6 PUPA mohou být shrnuty následovně:
1. Thromboxan A3 (TxA3) odvozený prostřednictvím cyklooxygenázy z kyseliny eikosapentaenové (EPA) má menší agregační a tím protrombotický účinek na tromboeyty než TxA2 odvozený z n-6 PUPA.
·*
2. LP A se prostřednictvím lipooxygenázy přeměňuje na LTB5. který' má podstatně menší aktivitu než LTB4 (z n-6 PUPA) a tedy značně sníženou chemotaktieky indukovanou migraci jakož i menší endotel iá lni adherenci imunokompetentníeh buněk.
3. PGIE odvozený od n 3 PUPA má zřetelně menší imunosupresivní účinek než PG1N, odvozený od n-6 PUPA.
ý 5
Prostřednictvím tohoto mechanismu ovlivňuje n-3 PUPA imunitní odpověď při traumatu nebo infekci dvojím způsobem:
1. Dochází kc snížení často nastávající hyperzánětlivosti.
2. Za podmínek stresové látkové výměny dochází k zesílení imunologické obranné funkce.
Ad 1) je možno ukázal, že hyperzánětlivé procesy mohou být zeslabeny prostřednictvím zvýšeného podávání n-3 mastných kyselin proti n-6 mastným kyselinám. Zejména EPA snižuje uvolňování proinflamatoricky působících cytokinů jako IL-1, 1L-6 a TNF-o. -β. Kromě toho vede dávka rybího tuku ke snížení uvolňování proinflamatorických látek jako leukotríenu B4 a PAF, jakož i ke sníženému lokálnímu vzniku thromboxanu A>. Zvláště 11a přikladu Morbus Crohn a Colitis Ulccrosa je možno ukázat, že prostřednictvím dietetického přívodu rybího tuku je možno zmírnit projevy zánětu.
Ad 2) U vážně nemocných se projevuje zvýšený vliv n-3 PUFA na obrannou funkci buněk, který přináší snížení prostaglandinů 2. skupiny (např. PGE?) spolu se sníženou zpětnou vazbou a s tím spojený propagační účinek na obrannou funkci buněk. Pato představa je podpořena zjištěním, že dávka n 3 PUFA při SIRS nebo sepsi zvyšuje produkci cytokinů, optimalizuje obraz antigenu, zesiluje proliferaci splenocytů, zlepšuje schopnost opsonizace a snižuje úmrtnost.
C.7. 300129 Bó
Výhody enterálního podávání n-3 PIJ FA mohou být shrnuty následovně:
1. Snížení zánětlivé imunitní odpovědi.
2. Obnovení obranné funkce imunokompetentních buněk zmenšením uvolňováni PGE2 způso? beného stresem.
3. Antiaiy tmické vlastnosti.
4. Antitrombotickc vlastnosti.
5. Zachování mikrocirkulace.
io Z tohoto důvodu sestává tukový podíl (maximálně 45 g tuku) v doplňku II z triglyceridu (MCF) a s výhodou z rybího tuku. který je, jak je známo, bohatý na n 3 mastné kyseliny EPA a DHA. N 3 mastné kyseliny jsou přítomny s výhodou ve formě triglyceridu. Doplněk ll pak s výhodou muže obsahovat 5 až 15 g. zvláště výhodně 6 až 10 g n-3 mastných kyselin, vztaženo na denní dávku. Rybí tuk může být s výhodou použit samostatně nebo ve směsi v takovém poměru, že je is poměr n-3 mastných kyselin k n-6 mastným kyselinám asi 1:1,
Podle zvláště výhodného provedení obsahuje doplněk podle vynálezu, vztaženo na denní dávku. 20 až 45 g, s výhodou 30 g glutaminu, 5 až 20 g, s výhodou 10 g glycinu, 1.5 až. 5 g. s výhodou 2 g nukleotidů, 0,5 až 5 g. s výhodou I g tributyrinu, 5 až 100 g, s výhodou 90 g maltodextrinu,
2d 2 až 30 mg. s výhodou 10 mg β-karotenu, 200 až 1000 mg, s výhodou 500 mg vitaminu E, 500 až 2000 mg, s výhodou 1500 mg vitaminu C. 200 až 600 gg, s výhodou 300 gg selenu. 10 až. 30 mg, s výhodou 20 mg. zinku, 200 až 600 gg, s výhodou 400 gg chrómu, 15 až 30 g. s výhodou 20 g, bílkovinného hydrolyzátu. celkem 15 až 30 g, s výhodou 22 g, přídavných tuků, z toho 7 až 12 g, s výhodou 10 g, mastných kyselin a 4 až 8 g, s vý hodou 6 g n-3 mastných kyselin z rybího tuku s poměrem n-3/n-6 >1:1. další vitaminy, stopové prvky a minerální látky.
I’řiklady provedení vynálezu
5d Vynález bude blíže objasněn za pomoci následujících příkladů.
Příklad 1 (odpovídající doplňku I)
Kapalný doplněk pro enterální podávání podvyživeným nebo vážně popř. chronicky nemocným pacientům navíc k úplné parenterální výživě nebo navíc k enterálně/orální výživě, pro začátek ošetřování, měl, vztaženo na denní dávku, následující složení:
Objem: 500 ml io glutamin 30 g glycin 10 g maltodextrin 16 g triburvrin I c nukleotidy 2 g antioxidanty:
β-karoten 10 mg
vitamin C 1500 ing
vitamin E 500 mg
selen 300 gq
zinek 20 mg
Doplněk obsahoval více než asi 250 kcal a měl kalorickou hodnotu asi 0,5 kcal/ml, os mola litu
500 mosmol/kg vody a osmolaritu 455 mosinol/l vody.
C7. 300129 B6
Příklad 2 (odpovídající doplňku H)
Kapalný doplněk pro enterální podávání podvyživeným nebo vážně popř. chronicky nemocným pacientům navíc k částečné parenterální výživě nebo navíc k enterálně/orální výživě měl, vztaženo na denní dávku, následující složení:
Objem: 1000 ml
bílkovinný hydro lyzát (ze syrovátky)20 g
glutamin 30 g
glycin 10 g
maltodextrin % g
tributyrin 1 g
nukleotidy 2 g
antioxidanty:
β-karoten 10 mg
vitamin C 1500 mg
vitamin E 500 mg
selen 300 pg
zinek 20 mg
tuky: 0? o J--C
n-3 mastné kyseliny (z rybího tuku) 6 g poměr n-2/n-6 1/1 chróm 400 pg
2S
Doplněk obsahoval více než asi 2800 kcal a měl kalorickou hodnotu asi 0.8 keal/ml. osmolalilu 530 mosmoí/kg vody a osrnolantu 425 mosmol/l vody. Hmotnostní poměr bílkoviny:uhlohydrátv:tuk bvl přibližně 30:45:25. Doplněk II dále obsahoval další vitaminy a stopové prvky, jakož i minerální látky v množstvích, která korelovala s energetickým obsahem.
Příklad 3: Tento příklad popisuje vliv podávání směsi podle vynálezu na plazmatickou hladinu operovaných pacientů
Chirurgickým pacientům bylo od prvního dne postoperacní péče po dobu 10 dní kontinuálně ss pomocí výživové pumpy aplikováno denně vždy 1500 ml dále popsané směsi.
Denní dávka směsi obsahovala 30 g glutaminu, 10 g glyeinu. 224 g maltodextrinů. 1 g tributy řinu. 10 mg β-karotenu, 1500h mg vitaminu C. 500 mg vitaminu E. 300 pg selenu, 20 mg zinku, 68 g bílkovinného hydrolyzátu ze syrovátky a 65 g tuků, z toho 6 g n-3 mastných kyselin z rybí40 ho tuku.
Pacientům bylo před operací, první den po operaci (před začátkem podávání testovaného doplňku) a pátý a jedenáctý den po operaci odebírán krevní vzorek. Následně byl zjišťován obsah vybraných látek v plazmě.
Následující tabulka ukazuje průběh zjištěné plazmatícké hladiny glutaminu. zinku, selenu, β karotenu, vitaminu C a α-tokoferolu den před operací resp. první, pátý a jedenáctý den po operaci (Pre-OP. PODE POD5 resp. POD 11).
Složka plazmy Glutamin (gmol/l) Zinek (pmol/l) Seien (pmol/l) p-karoten (umol/l) Vitamin C (pmol/l) cc-tokoferol (umol/l) i
Pre-QP (n=14f 599x121 844x2,29 60,4-18,6 046x0,11 15,08+12,34 15.50x3,99 í i
POD1 (n=14)'> 508x165 4,38x1,57 46,0-20.1 042x0.08 10.06+8,54 11,08x2,76 i
, POD2H (n-14)' 600-102 7.04-1,98 69,5-17,2 0,22x041 34.75x19,47 29,86x10 54,
PQD11 (n=14)’> 597x83 9,20x3,16 104,2-35,8 0,47x0,22 34,51x13.37 ! 40,20x14.94 :
Výsledky ukazují, že ve všech případech je dosazené alespoň normalizace plazmatické hladiny a v případě některých klíčových látek bylo dokonce možno zjistiv zřetelné zvýšení resp. zlepšení oproti výchozí situaci. Výsledky dále ukazují, že klíčové látky jsou přijímány lidským střevem a přispívají tak ke zlepšení antioxidaěního stavu pacientů.

Claims (25)
Hide Dependent

1, Enterálně podávaný doplněk pro udržení nebo znovuobnovení íntestinální střevní bariéry
15 vážně nebo chronicky nemocných jakož i podvyživených pacientu, vyznačující se tím. že má celkový energetický obsah na denní dávku až 4185 kJ (1000 kcal) a obsahuje ve formě roztoku, vždy vztaženo na jednu denní dávku,
a) glutamin a/nebo prekurzor glutaminu zvolený ze skupiny sestávající z esterů glutaminu. amidů glutaminu, N-alkylovaných glutaminu. solí glutaminu, ketosloučenin glutaminu a peptidů s krátkým řetězcem obsahujících glutamin, v množství 15 až 70 g. přičemž množstevní údaje v případě prekurzorú glutaminu jsou vztaženy na jejich obsah glutaminu.
b) alespoň dvě látky ze skupiny látek působících jako antioxidanty , zvolené ze skupiny sestávající z vitaminů, aminokyselin, derivátů aminokyselin, stopových prvků, póly fenolů a karotenoidíi. a
25 c) mastné kyseliny s krátkým řetězcem se dvěma až. pěti atomy uhlíku a/nebo soli nebo estery jako prckurzory mastných kyselin s krátkým řetězcem se dvěma až pěti atomy uhlíku v množství 0,5 až 10 g, přičemž množstevní údaje v případě prekurzorú mastných kyselin s krátkým řetězcem jsou vztaženy na jejich obsah mastných kyselin s krátkým řetězcem.
sn
2. Doplněk podle nároku I, vyznačující se tíin. že obsahuje jednu denní dávku 200 až 1000 ml, s výhodou 500 ml.
3. Doplněk podle nároku 1 nebo 2. vy zn ač uj ící se t í ni, že má celkový energetický obsah na denní dávku až 1674 kJ (400 kcal) a obsahuje jednu denní dávku až 500 ml.
4. Doplněk podle nároku I nebo 2, v y z n a č u j i c i se t i m , že je sterilizován a je v kapalné formě připravené pro použití.
5. Doplněk podle některého z nároků 1 až 4, v y z n a č u j í c i se t í m , že obsahuje gluta40 min a/nebo prekurzor glutaminu. s výhodou ve formě peptidů s krátkým řetězcem obsahujících glutamin. zvláště výhodně ve formě dipeptidú, v množství 20 až 45 g. vyjádřeno jako glutamin a vztaženo na denní dávku.
- 14 CZ 300129 Bó
6. Doplněk podle některého z nároků 1 až 5. v y z n a č u j í c í se t í m . že obsahuje prekurzory mastných kyselin s krátkým řetězcem ve formě esterů mastných kyselin s krátkým řetězcem s glycerinem, s výhodou tributyrin,
5
7. Doplněk podle některého z nároků 1 až 6. v y z n a ě uj í c í se t í m . že antioxidanty jsou zvoleny ze skupiny zahrnující vitamin C. vitamin E. S-adenosy 1 meth ion in. cystein, cystin. glutathion. taurin, selen, zinek, poly fenoly a karotcnoidy. s výhodou p-karoten.
8. Doplněk podle nároku 7. v y z n a č u j í c í se t í ni, že obsahuje jako antioxidnaty vítaní min C v množství 0,5 až 4 g a/nebo vitamin E v množství 0.2 až 2 g a/nebo β-karoten v množství
5 až 80 mg a/nebo selen v množstv í 0,2 až 1 mg, s výhodou 0,3 až 0,6 mg, a/nebo zinek v množství 10 až 60 mg. vztaženo vždy na denní dávku.
9* Doplněk podle nároku 7, v y z n a č u j í c í se t í m , že obsahuje kombinaci antioxidantů ís vitamin C. vitamin E, p-karoten, selen a zinek.
10. Doplněk podle některého z nároků 1 až 9. vy z n a č u j í c í se t í m . že dále obsahuje prckurzory pro syntézu DNA, RNA a energeticky bohaté fosfáty.
20
11. Doplněk podle nároku 10, vyznačující se t í m . že prekurzory jsou příslušné nukleotidy.
12. Doplněk podle nároku II, vyznačující se t í m , že nukleotidy jsou obsaženy v množství 1,5 až 15 g. vztaženo na denní dávku.
13. Doplněk podle některého z nároků 1 až 12, v y z n ač u j í c í se t í m . že dále obsahuje jednu nebo více látek ze skupiny sestávající z ribózy, kyseliny listové, vitaminu B a kyseliny lysofosatidové.
so
14. Doplněk podle nároků I až 13, v y z n a č u j í c í se t í m . že obsahuje glycin jako látku s C a-a n tágo η í st i c ký m účinkem.
15. Doplněk podle nároku 14, vy z n a c u j í c í se t í m , že obsahuje glycin v množství 5 až 70 g, vztaženo na denní dávku.
16. Doplněk podle některého z nároku 1 až 15, v y z n a č u j í c í se ί í m . že obsahuje, vztaženo na denní dávku, 20 až 45 g glutaminu. 5 až 20 g glycinu, 1.5 až 5 g nukleotidů. 0,5 až 5 g tributyrinu, 5 až 50 g maltodextrinu, 2 až 30 mg β-karotenu, 200 až 1000 mg vitaminu E. 500 až 2500 mg v itaminu C. 200 až 600 pg selenu a 10 až 30 mg zinku.
17. Doplněk podle některého z nároku I až 16, v y z n a č uj í c í se t í m , že tvoří, v kombinaci s parenterálně podávanou úplnou výživou, systém umělé výživy pro podvyživené, vážně nebo chronicky nemocné pacienty.
45
18. Doplněk podle některého z nároků 1 až 17. v y / n ač u j í c í se t í m , že dále obsahuje, vztaženo na denní dávku, přídavně bílkoviny v množství až 30 g a/nebo tuky v množství až 45 g a/nebo chróm v množství až I mg.
19. Doplněk podle nároku 18, vyznačující se t í m , že přídavně obsažené bílkoviny
50 jsou ve formě bílkovinného hydrolyzátu.
20. Doplněk podle nároku 18 nebo 19, vy z n a č uj í c í sc t í m , že přídavně obsažené tuky jsou mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem.
- is CZ 300129 B6
21. Doplněk podle některého z nároků 18 až 20, v y z n a č u j í c í se t í m . že přídavně obsažené tuky mají vysoký obsah n-3 mastných kyselin.
22. Doplněk podle nároku 21, vyznačující se tím.žc n-3 mastné kyseliny zahrnují
5 kyselinu eikosapentaenovou a/nebo dokosahexaenovou.
23. Doplněk podle nároku 21 nebo 22, v y z n a č u j í c í se t í m , že tuk zahrnuje rybí tuk nebo směs různých rybích tuků ío
24. Doplněk podle některého z nároku 18 až 23. v y z n ač u j í c í se t í m , že obsahuje, vztaženo na denní dávku, 20 až 45 g glutaminu, 5 až 20 g glycinu. 1.5 až 5 g nukleotidů. 0,5 až 5 g tributyrinu, 5 až 100 g maltodextrinu, 2 až 30 mg β-karotcnu, 200 až 1000 mg vitaminu E. 500 až 2000 mg vitaminu C, 200 až 600 pg selenu, 10 až 30 mg zinku. 200 až 600 pg chrómu. 15 až. 30 g bílkovinného hydrolyzátu, celkem 15 až 30 g přídavných tuků. z toho 7 až 12 g mast1? ných kyselin a 4 až 8 g n-3 mastných kyselin z rybího tuku s poměrem n-3/n-6 >1:1, další vitaminy. stopové prvky a minerální látky.
25. Použití složek a) až c) podle nároku 1 pro výrobu enterálně podávaného doplňku pro ošetřování parenterálně vyživovaných pacientů bez kontraindikacc enterálního dodávání substrátu při
20 současně vysoké nesnášenlivosti vůči obvyklým enterálním výživovým roztokům, nebo při méně výrazné nesnášenlivosti vůči obvyklým cnterálním výživovým roztokům, pro ošetřování podvyživených pacientů nebo při velké břišní chirurgii, pro ošetřování pacientů, kteří musí před diagnostickými a operačními zákroky zůstat nalačno, pro ošetřování zánětlivých onemocnění střev, m úkosí lidy. stomatitidy, při syndromu krátkého střeva nebo při akutní pankreatitidě.