Způsob minimalizace zesílených konců při válcování trubek v redukčně-prodlužovací válcovací trati
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu minimalizace zesílených konců při válcování trubek v redukčněprodlužovací válcovací trati časovou změnou kroutících momentů jednotlivých poháněných válcovacích stolíc při průběhu začátku trubky, případně konce trubky, redukčně-prodlužovací válcovací stolicí takovou, že se konec trubek válcují při vyšším počtu otáček válců než za ustálených poměrů.
Dosavadní stav techniky is
Vysoká podélná tahová napětí při redukčním prodlužování trubek podporují výskyt takzvaných „zesílených konců, jimiž se označují oblasti výskytu na koncích trubek v důsledku zmenšeného účinného prodlužování. Příčina menšího protažení konců trubek oproti střední části trubky spočívá vtom. že poměry počtů otáček válců stanovené pro ustálený provozní stav nejsou všeobecně dostatečně velké, aby vytvořily fyzicky maximální tahová napětí na koncích trubek. Konce trubek vykazují oproti ustáleně válcované střední části trubky větší tloušťku stěny rostoucí směrem ke konci trubky. Když tato tloušťka stěny překročí povolené toleranční hranice, musí se tyto koncové úseky z hotové trubky odstranit.
Měřítko pro velikost zesílení tloušťky stěny na koncích trubek je rozdíl tahových napětí působících v ustáleném a neustáleném stavu v každém jednotlivém tvářecím kroku, to znamená v každé stolici. Na základě rozdílných procesů vzniku sc liší průběhy tloušťky stěny na předním a zadním úseku trubky, viděno ze směru válcování. Ty existují v podstatě v tloušťce stěny, v průběhu tloušťky stěny a v délce oblasti se zvýšenou tloušťkou stěny,
Zesílené konce trubek ležící nad tolerancí se oddělují, to znamená zmetek, který může významně snižoval produktivitu. Musely se proto zpracovat metody, kterými se mohlo zabránit nebo alespoň minimalizovat vznik zesílených konců trubek tak, aby koncové ztráty zůstaly co možná malé.
Ukázalo se. že se mohou koncové ztráty držet malé. jestliže se cílenými změnami počtu otáček poháněč ího motoru redukčně-prodlužovací válcovací trati nastaví na koncích trubek stavy napětí a přetvoření, které leží poblíž ustálených tvářecích podmínek. Když se v náběhové a výběhové fázi válcovacího procesu zvýší tahové napětí působící na konce trubek zvýšením otáčkových poměrů a tak se působí proti zvětšení tloušťky stěny nad určitou toleranční mez. mohou se tak snížit materiálové ztráty' podmíněné zesíleními konců. Průběhy taliových napětí se počítají u známých řízení konců trubek tak, že se zjišťuje maximálně možné tahové napětí, přičemž pak je třeba dávat pozor na to, aby sc tahovými napětími vyššími než ustálenými nezatěžoval ještě nezesílený usek trubky, protože jinak by se mohly na hotové trubce poddimenzovat tloušťky stěny trubky vyráběné při ustálených tvářecích podmínkách.
Aby sc mohla provést změna počtu otáček, je nutný obecně rychlý poháněči systém regulovatelný individuálně, s ohledem na počet otáček válců. Jako pohony přicházejí v úvahu jak skupinové přesahové pohony se změnou kmitočtu, heterodynové, s vhodnějším dělením skupin, tak i samostatné pohony.
U známých způsobů se speciálně na předním konci trubky, který je ve srovnání se zadním koncem trubky krátký, dociluje jen malé zkrácení zesílených konců, neboť zvýšení otáčkových poměřuje omezené vyskytujícími se nepřípustnými ztenčeními stěn mezi oblastí dobré trubky a zesílenými konci. Byla by potřebná užší lokalizace zvýšení tahového napětí menším počtem
- 1 CZ 300083 B6 válcovacích stolic podílejících se na zvvšení počtu otáček, aby bylo možné efektivní ovlivňování zesílení konců během náběhových fází jen o omezené počty válcovacích stolic uspořádaných na náběhové straně. Se známým způsobem změny počtu otáček však není snížení podílejících sc válcovacích stolic možné, protože s menším počtem válcovacích stolic se může zavádět menší tahové napětí.
Podstata vynálezu
Úkolem předkládaného vynálezu je lokalizovat a zvýšit účinek známého řízení konců trubek, aby se dále minimalizovalo nebo zamezilo výskytu zesílených konců trubek.
Pro řešení tohoto úkolu se podle vynálezu navrhuje zlepšení známého způsobu, které se vyznačuje tím, že se mezi ustálenými a zvýšenými otáčko vým i poměry nastaví ještě otáčko v é poměry i? menší než ustálené. Návrhem vynálezu se otáčkovými poměry zmenšenými oproti ustálenému válcovacímu stavu nastaví cílené zesílení stěny, to znamená, že se jednak lokalizuje zvýšení tahového napětí a lépe se přizpůsobí oblasti zesílení stěny a jednak se opět vyrovná možné nepřípustné ztenčení stěny v oblasti mezi zesíleným koncem trubky a dobrou trubkou, S pomocí způsobu měnění otáček podle vynálezu se lze vyvarovat nepřípustných ztenčení stěn a tím nastavit ještě větší rychlostní, resp. otáěkové. poměry, takže se dá dosáhnout zkrácení zesílených konců.
Ačkoliv je způsob podle vynálezu použitelný jak u skupinově přesahových pohonů, tak i u samostatných pohonů, spočívá zvláštní výhoda v tom, že se může tímto novým způsobem řízení počtu otáček odstranit relativně jednoduchými prostředky nevýhoda elektrických samostatných pohonů, tedy vyvolávat na předním konci trubky vlivem prolomení počtu otáček v důsledku rázového zatížení zvýšenou koncovou ztrátu.
\řeh led obrázků na výkrese
Vynález bude graficky znázorněn a vysvětlen za pomoci tří diagramů. Na těch znázorňuje obr. I průběh počtu otáček válců po délce trubky, obr. 2 průběh tahového napětí po délce trubky, a obr. 3 průběh tloušťky stěny trubky v přechodové oblasti mezi dobrou trubkou a zesíleným 35 koncem.
Příklady provedení vynálezu to Na všech třech obrázcích výkresu čárkovaně znázorněný průběh křivek podle dosavadního stavu techniky, zatímco průběh podle vynálezu je znázorněný plnou čarou. Ustálený stav redukčněprodlužovací válcovací trati je znázorněný tečkované.
Na obr. I je vidět, že počty otáček válců ustáleného stavu sledují zjednodušeně lineárně stoupající přímku a že při náběhu konce trubky se otáčkové poměry' rd zvýší. Současně se lokalizuje zvýšení tahového napětí zL na obr. 2 menším počtem stolic podílejících se na zvýšení počtu otáček, z čehož vyplývá průběh tloušťky stěny, který je čárkovaně znázorněný na obr.3. Je zjistitelné, že v oblasti mezi zesílenými konci na obr. 3 vpravo a oblastí dobré trubky na obr. 3 vlevo vzniká úsek trubky, u kterého lze seznat průběh tloušťky stěny pod toleranční mezí,
Jestliže se nyní nastaví podle vynálezu mezi zvýšenými otáčkovými poměry a ustálenými otáčkovými poměre' otáčkové poměry menší než ustálené, jak je to znázorněné na obr. I výkresu plnou čarou, lokalizuje se jednak zvýšení taliového napětí, jak to lze vidět u tahového napětí z2 na . i.
obr. 2, a to se tak lépe přizpůsobí oblasti zesílení stěny. Současně se opět vyrovná možné nepřípustné ztenčení stěny v oblastí mezi zesíleným koncem trubky a dobrou trubkou, jak ukazuje plná křivka na obr. 3. takže se zamezí nepřípustným ztenčením stěny. Tímto způsobem sc mohou nastavit ještě vetší otáčkové poměry, z čehož plyne zkrácení zesílených konců trubek, jak je patrné na obr. 3 délkou lj. a délkou J_2. přičemž délka 12 je menší než délka JJ_.