Třídicí rošt, zejména zavážecí rošt pro úpravny nerostů

Oblast techniky

Vynález se týká konstrukce třídicího roštu, zejména zavážecího roštu pro oddělování sypké podsítné frakce, tedy zeminy a kameniva, od zbytkové frakce, tedy kusové lomové rubaniny, gravitačním způsobem, v úpravnách nerostů.

Dosavadní stav techniky

V současné době se v primárních drtímách hornin používají třídicí rošty různých konstrukcí. Všechny doposud známé třídicí rošty jsou tvořeny poli, které jsou vyráběny převážně jako svařence vertikálně sestavených pásových listů do podélníků o různé velikosti ok. Tyto třídicí rošty neumožňují zároveň provádět zdrobňovací proces, například roztloukání větších kusů horniny přímo na roštu, aniž by se vyloučila mnohočetná a opakující se deformace pásových listů jak ve vertikálním, tak v horizontálním směru podle tvaru zrna horniny, čímž není například možno zaručit kalibraci maximálního prostupného zrna horniny. Deformovaná oka roštu jsou pak rovněž náchylná k zakhnování horniny. Deformaci vertikálních pásových listů třídicích roštů se částečně zabránilo používáním ochranných horizontálních pásnic, připevňovaných na jejich horní hrany alespoň v jednom směru. Toto řešení však rovněž není optimální, protože z důvodu nedostatečné tuhostí materiálu pásnic a jeho poddajnosti ve svislém směru dochází často k jejich deformaci, a celkové opotřebíteInosti, a tím k omezení prostupnosti roštu spojené až s jeho zanášením. Oba typy roštů jsou pak nevhodné pro třídění tvrdých a abrazivních materiálů.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody odstraňuje do značné míry třídicí rošt, zejména zavážecí rošt pro úpravny nerostů, obsahující alespoň jednu roštnici, která je tvořena minimálně jedním polem, obsahujícím dva podélníky spojené nejméně dvěma plochými příčníky, kde podstata vynálezu spočívá vtom, že podélníky jsou tvořeny skříňovým profilem sestávajícím z nosníků, k nimž jsou pod úrovní jejich horního čela, vytvářejícího primární zdrobňovací hrany, připevněny výztuhy, jejichž koncová část je zespodu podepřena závěrnou stěnou, vedenou k dolní části nosníku, přičemž napojení závěrné stěny k výztuze je provedeno s přesahem, takže koncové čelo výztuhy vytváří sekundární zdrobňovací hranu.

Další podstatou vynálezu je, že skříňový profil podélníků je tvořen svislým nosníkem, k němuž je připojena horizontální výztuha, od jejíž koncové části je závěrná stěna vedena k nosníku směrem šikmo dolů, přičemž skříňové profily dvou sousedních podélníků jsou orientovány stejným směrem nebo proti sobě.

Konečně je podstatou vynálezu, že u roštnic, obsahujících více polí, je vzdálenost (o) mezi přilehlými primární zdrobňovací hranou a sekundární zdrobňovací hranou, popřípadě vzájemně přivrácenými sekundárními zdrobňovacími hranami výztuh dvou sousedních podélníků, konstantní a odpovídá stanovené maximální kalibraci ok roštnic.

Vynálezem se dosahuje vyššího účinku v tom, že konstrukce třídicího roštu zajišťuje jeho dostatečnou tuhost v horizontálním směru, která je potřebná k akumulaci pádové energie naváženého materiálu, a to i pomocí těžkých nákladních automobilů. Dostatečná tuhost trojúhelníkového skříňového profilu podélníků pak umožňuje zdrobňování materiálu přímo na roštu mechanickými prostředky, například roztloukáním, bez nebezpečí jeho deformace. Při vlastní konstrukci třídicího roštuje rovněž možno pracovat s menšími tloušťkami plechů, čímž dochází ke značné úspoře

-1CZ 298288 B6 materiálu při zajištění dosažení stejných užitných parametrů výrobku. Rozšiřující se tvar podélníku roštu směrem dolů pak umožňuje přesnou kalibraci maximálního zrna a snadný prostup roštem bez případného zaklínění.

Přehled obrázků na výkresech

Konkrétní příklady provedení vynálezu jsou schématicky znázorněny na připojených výkresech, kde obr. 1 je čelní pohled na základní konstrukci jednoho pole třídicího roštu tvořeného dvěma podélníky, obr. 2 je axonometrický pohled na roštnici třídicího roštu sestávající ze dvou polí.

Příklady provedení vynálezu

Třídicí rošt podle vynálezu sestává z roštnic 1, které jsou volně sestaveny vedle sebe, a to ve směru navážení tříděného materiálu. Každá z roštnic 1 je tvořena alespoň jedním polem _H_, obsahujícím dva podélníky 2 spojené nejméně dvěma plochými příčníky 3. Podélníky 2 jsou tvořeny svařovaným skříňovým profilem sestávajícím ze svislých nosníků 21, k nimž jsou pod úrovní horního čela 211. vytvářejícího primární zdrobňovací hrany 2111, připevněny horizontální výztuhy 22, jejíchž koncová část je zespodu podepřena závěrnou stěnou 23, vedenou šikmo dolů směrem k dolní části nosníku 2L Napojení závěrné stěny 23 k horizontální výztuži 22 je provedeno s přesahem, takže koncové čelo 221 výztuhy 22 vytváří sekundární zdrobňovací hranu 221.1., Příčníky 3 jsou pak k podélníkům 2 připojeny pod horizontální úrovní sekundární zdrobňovací hrany 2211 výztuhy 22.

Pole 11 roštnic 1 třídicích roštů jsou pak vesměs sestavována tak, aby vzdálenost o mezi dvěma přilehlými zdrobňovacími hranami 2111, 2211 dvou sousedních podélníků 2 byla konstantní a odpovídala požadované maximální kalibraci ok roštnic L

Jak plyne z obr. 2, nemusí být skříňové profily podélníků 2 orientovány stejným směrem ale u koncových podélníků 2 roštnic jsou výztuhy 22 orientovány proti sobě, a to při zachování vzdálenosti o mezi dvěma sekundárními zdrobňovacími hranami 2211 sousedních výztuh 22.

Popsané provedení není jediným možným řešením podle vynálezu ale roštnice 1 mohou být tvořeny pouze jedním nebo více jak dvěma poli 11, popřípadě může být konstrukce skříňového profilu krajních polí 11 víceroštnicových třídicích roštů přizpůsobena jejich podloží, kdy například nosník 21 nemusí být orientován svisle a výztuha 22 může být pro usnadnění padání či skluzu sypkého materiálu směrována šikmo dolů.

Průmyslová využitelnost

Třídící rošt podle vynálezu je využitelný pro zabudování v různých úpravnách nerostů, jako jsou zejména primární drtímy nerostů, a dále v hornictví, hutnictví při úpravě strusky a v koksámách.