CZ297696B6 - Zpusob výroby holografického difrakcního kryptogramu pro ochranu dokumentu - Google Patents

Abstract

Zpusob výroby holografického difrakcního kryptogramu pro ochranu dokumentu je realizován v predem zvolené obrazové rovine. Hologram tvorený pomocí souboru elementárních pravidelných difrakcních mikromrízek je realizován tak, ze kazdý jednotlivý bod navrhovaného kryptogramu je v predem zvolené obrazové rovine (3) formován dle mrízkové rovnice z roviny daného hologramu (2) pomocí jedné nebo nekolika z mnoziny elementárních pravidelných difrakcníchmikromrízek (1) o prícné velikosti lezící v rozmezí 10 .mi.m - 4 mm. Tato mnozina mikromrízek (1) se vybere ze standardní sady vsech elementárních pravidelných difrakcních mikromrízek (1) schopných smerovat svetlo z daného bodu hologramu do bodu kryptogramu s prihlédnutím k míre zachování obrazu v rovine hologramu (2) a rozmístení mikromrízek (1) generujících kryptogram dle definovaného kódu usporádání. Celé zobrazení kryptogramu je tvoreno z bodu, vzniklých osvetlením celé mnoziny urcených difrakcních mikromrízek hologramu vytvárejících definované zobrazení v obrazové rovine kryptogramu.

Description

Způsob výroby holografického difrakčního kryptogramu pro ochranu dokumentů

Oblast techniky

Předkládané řešení se týká zdokonalené formy ochrany dokumentů, karet, cenin a výrobků, které se standardně chrání bezpečnostními hologramy. V předloženém návrhu však jde o vyšší formu ochrany pomocí holografických kryptogramu s jednodušší formou realizace pomocí mikromřížkových výrobních systémů typu „dot matrix“ s možností šumového krytí a individualizace čtení utajené informace pomocí čtecích masek.

Dosavadní stav techniky

Trendy padělávat doklady i výrobky nutí výrobce užívat pro ochranu výrobků a dokumentů stále dokonalejších technik. Kdysi, v 80. letech, stačil samotný prostý lisovaný hologram, a to buď dvojdimenzionální tzv. 2D-fokusovaný v rovině hologramu, nebo třídimenzionální, tzv. 3D, vytvořený jako ochranná známka, který se vlepovala do dokumentů či na výrobek jako nálepka, nebo lisovala do dokumentu technikou horké ražby. Skutečnost, že tato forma ochrany byla postačující, byla důsledkem novosti přístupu a technické náročnosti výrobní holografické techniky. Současně nebylo a dosud není možné kopírovat holografické mikrostruktury na polygrafických strojích.

Postupné rozšiřováni holografických technik však vedlo ktomu, že nebyl problém si pořídit padělaný hologram, který, alespoň laicky posouzen, vypadal shodně s originálem. Toto vedlo k zavedení tzv. „bezpečnostního hologramu“, který, na rozdíl od prostého hologramu, obsahoval další prvky znesnadňující jeho padělání. Zejména se začaly používat techniky umělé syntézy hologramu, které umožňovaly vytvořit velmi dokonalý variabilní hologram, vykazující různé změny v obrazu, například při otáčení či naklánění, čímž vznikaly kinetické a barevné efekty, flop, a podobně, v podstatně výraznější míře, než umožňoval klasický holografický záznam. Syntéza se prováděla dle vhodného záznamového software jednak sofistikovanými technikami elektronové litografie, jednak jednoduššími optickými „dot matrix“ technikami, které pro záznam hologramu používaly rozkladu obrazu do tzv. „dotů“, tedy jakýchsi barevných bodů, (analogii lze spatřovat v polygrafii), tvořených jednodimenzionálními elementárními mřížkami o rozměrech cca 5-200 pm. Periodicita těchto mřížek vzhledem k úhlu dopadového svazku a úhlu pozorovatele určovala barvu a jejich orientace úhel čtení dané barvy dle mřížkové rovnice:

(k_m-k-mK)x v = 0, kde k, je dopadový vlnový vektor s modulem 2π/λ (Z je vlnová délka), k_m je vlnový vektor vlny difraktované do w-tého difrakčního řádu, K']e mřížkový vektor dané mřížky s modulem 2π/Λ (A je perioda mřížky), ležícím v rovině hologramu a s orientací vektoru kolmou na mřížkové linie a v je normálový vektor k ploše hologramu. Pro holografické účely se užívají pouze prvé mřížkové řády, tedy m = ± 1.

Variabilitou obrazu se zdokonalovala tzv. „laická kontrola“ originality, která nepotřebovala pro průkaznost pravosti žádné dodatečné pomůcky. Další zdokonalování bezpečnostního hologramu vedlo k zavedení utajených, tedy kryptovaných, značek jako jsou nápisy, loga firem či obrázky, které pro přečtení skryté informace vyžadovaly další pomůcky, konkrétně usměrněný laserový paprsek. Tímto způsobem se ochrana dokumentů přenesla z laické formy ochrany do formy profesionální. Případný padělatel, kopírující pouze vnější vzhled hologramu, nepřenáší tento skrytý kód do padělaného hologramu a padělek je ve čtecím zařízení jednoduše rozpoznatelný od originálu.

-1 CZ 297696 B6

Kromě popsaného kryptografického kódování hologramu se užívá i jiných forem řešení bezpečnostního hologramu, například umístěním mikroskopických značek a mikrotextů na smluvené místo, samodestruktivností hologramu při pokusu o přenesení na jiný dokument s definovanou formou samodestrukce, kombinací s různými tiskařskými technikami, UV barvou, a podobně. Tyto techniky se též užívají jako metody alternativní či dále doplňující, avšak nejsou pojednány v tomto materiálu.

Kryptogramy u bezpečnostních hologramů patří mezi nej požadovanější formy ochrany. Kryptogram optického typu je založen na zakomponování speciální struktury do oblasti hologramu, která není zřetelně patrna při pozorování vlastního hologramu okem, avšak při nasvícení definovaným koherentním zdrojem (laserem) se vytvoří skrytý obraz fokusovaný mimo rovinu hologramu. Podle polohy této tzv. rekonstrukční roviny může být zobrazení v tzv. Fresnelově rovině, kdy je fokusovaný obraz v konečnu, prakticky několik cm, nebo v rovině Fourierově, kdy je obraz v nekonečnu, resp. ve velké vzdálenosti, prakticky zde několik desítek cm, případně v ohniskové rovině spojné čočky. Pro jednoduchost návrhu a čtení se zpravidla používají fourierovské hologramy. Jako čtecí pomůcka slouží kompaktní čtecí zařízení, které po přiložení na hologram zajistí osvětlení daného místa hologramu obsahujícího kryptogram laserovým paprskem a zviditelní rekonstrukci kryptogramu na matnici umístěné v rekonstrukční rovině. Jelikož se jedná o fourierovskou difrakci, je výpočet mikrostruktury kryptogramu realizován Fourierovou transformací požadovaného obrazu. Tato mikrostruktura, obecně neperiodická, představuje v rovině hologramu zdánlivě náhodně rozmístěné pixely. Vzhledem k její nepravidelnosti vytváří kryptogram na ploše hologramu při pozorování v bílém světle šedou plochu. Jelikož vlastní návrh dle propočtu vyžaduje přesný záznam této struktury včetně precizního dodržení vzájemné polohy jednotlivých pixelů, je realizace tohoto typu kryptogramu odkázána pouze na sofistikovanější techniky elektronové litografie, umožňující zápis „bod po bodu“ s vysokou přesností. Jak již bylo řečeno, má oblast kryptogramu na hologramu charakter „šedé“ barvy, například oproti jiným barevným místům hologramu, což znalému pozorovateli umožňuje odhalit přítomnost kryptogramu v hologramu. Další slabina takových syntetických fourierovských kryptogramů souvisí s polohou pozorovaní zóny: zobrazení je čitelné od určité vzdálenosti až do nekonečna, proto dostačuje použít přiměřeně široký laserový svazek v šíři velikosti hologramu, který bez znalosti lokalizace napočteného kryptogramu umožňuje rekonstruovat kiyptogram ve větší vzdálenosti, Či ve fokální rovině spojné čočky.

Současné řešení fourierovskými kryptogramy má tedy následující nevýhody. Poloha či existence syntetického kryptogramu je dobře nalezitelná a zpravidla se prozradí (při osvětlení denním světlem) šedým odstínem daného místa povrchu hologramu. Fourierovský kryptogram, syntetický, nebo i analogový, je dobře čitelný, a to buď použitím osvětlení laserovým svazkem většího průměru, nebo systematickým skenovacím povrchu hologramu tenkým svazkem. Kryptografícký záznam je pak možné nalézt ve větších vzdálenostech, nebo ve fokální rovině libovolné čočky. Mimo to čtecí pomůcky jsou dobře napodobitelné. Hloubka ostrosti utajené informace je velká, obraz je formován ve velmi dlouhé podélné oblasti a tato okolnost přispívá k nežádoucí zmíněné dobré nalezitelnosti kryptogramu. Nelze snadno vytvářet komplikovanější hloubkově různě lokalizované kódy, neboť všechny informace jsou čteny ve stejné rovině, to je, jak bylo řečeno, buď v nevlastní rovině v nekonečnu, prakticky ve větší vzdálenosti, nebo ve fokální rovině čočky. Míra degradace záznamu dalším výrobním procesem, sériovým lisováním do fólie a technikou horké ražby, je vysoká, v jistých případech dochází k totální destrukci informace nesené kryptogramem, aniž dochází ke znatelnému zhoršení vizuálních vlastností obrazové části hologramu. Zhotovení předlohy i velmi jednoduchých kryptogramů tohoto typu je technologicky složité a nepřiměřeně nákladné, a to zejména s ohledem na potřebu jejich masového rozšíření. Není možné použít nejběžnější technologii syntetické výroby předloh pomocí tzv. „dot matrix“ systémů, exponujících hologram najednou po elementárních mřížkách, na druhé straně použití bodového zápisu pomocí elektronové litografie v tomto rozsahu je příliš finančně nákladné, časově náročné a celkově neefektivní.

-2CZ 297696 B6

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody odstraňuje způsob výroby holografického difrakčního kryptogramu pro ochranu dokumentů v předem zvolené obrazové rovině, kdy hologram je tvořen pomocí souboru elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek, podle předkládaného řešení. Podstatou nového řešení je, že každý jednotlivý bod navrhovaného kryptogramu je v předem zvolené obrazové rovině formován dle mřížkové rovnice z roviny daného hologramu pomocí jedné nebo několika elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek o příčné velikosti ležící v rozmezí 10 μ - 4 mm. Mikromřížky se vyberou ze standardní sady všech elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek schopných směrovat světlo z daného bodu hologramu do bodu kryptogramu. Při jejich volbě se přihlédne k míře zachování obrazu v rovině hologramu a k rozmístění mikromřížek generujících kryptogram dle definovaného kódu uspořádání. Celé zobrazení kryptogramu je pak tvořeno z bodů, vzniklých osvětlením celé množiny určených difrakčních mikromřížek hologramu vytvářejících definované zobrazení v obrazové rovině kryptogramu.

V jiném výhodném provedení je do okolních bodů obrazu v rovině kryptogramu pomocí elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek směrováno světlo koherentní dopadové vlny i z jiných míst roviny hologramu než jsou body určené pro definované zobrazení kryptogramu a tvoří tak rušivý signál ve formě optického krycího šumu zamezující čtení kryptované informace. Čtení této kryptované informace je možné jen s pomocí čtecí masky, vytvořené průhlednými otvory rozloženými dle definovaného kódu rozložení mikromřížek pro dané zobrazení.

V dalším výhodném provedení se rekonstrukce kryptogramu realizuje ve více zvolených obrazových rovinách za sebou současně. Do každé ze zvolených obrazových rovinách za sebou současně. Do každé ze zvolených obrazových rovin při generování jednotlivých bodů kryptogramu pak směřuje světlo koherentní dopadové vlny zjiných bodů elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek, přičemž dohodnutý informační obsah v jednotlivých obrazových rovinách tvoří navzájem celek dohodnutého informačního obsahu kryptogramu.

Další možností je provedení, kdy je obrazová rovina pro rekonstrukci kryptogramu různoběžná s rovinou hologramu a/nebo je obecně zakřivena.

Předkládaný způsob výroby holografického difrakčního kryptogramu pro ochranu dokumentů má dále uvedené výhody. Při jeho realizaci je možné použít standardní technologii výroby syntetických hologramů „dot matrix“. Kryptografický obraz je fokusován v definované vzdálenosti, či několika vzdálenostech, a mimo tuto vzdálenost je značně rozmazaný - lze definovat hloubku ostrosti. Poloha kryptogramu je prakticky neodhalitelná i pod mikroskopem, neboť všude se nachází mikromřížka. Tím, že každý bod hologramu může zobrazovat jinou část kryptogramu, je obtížné odhalit celý kryptogram najednou. Mimo to části kryptogramu se mohou nacházet v různých vzdálenostech od hologramu. Ochranu kryptogramem je možné zásadně znásobit tím, že je zakryt šumem, takže odhalit záznam širokým svazkem nelze vůbec, nelze ani použít technik skanování hologramem. Kryptografickou informaci lze pak odhalit pouze pomocí čtecí masky, kdy se navrhuje kryptogram pouze z definovaných míst na hologramu, ostatní místa naopak přispívají do dané roviny nežádoucím optickým signálem, tedy šumem. Při rekonstrukci maska, která představuje v neprůhledném stínítku soubor průhledných míst, zakryje nežádoucí části pro rekonstrukce včetně šumového pozadí a odhalí pouze části potřebné pro rekonstrukci. Kryptogram může být obsažen v ploše, která je současně aktivní i při vytváření běžných vizuálních efektů bezpečnostního hologramu za předpokladu, že jsou tyto dva signály úhlové separované. Velikost kryptografického obrazce není odvozena od velikosti pixelu jako u fourierovského záznamu, ale pouze od vzdálenosti od hologramu a používané barevné škály a rozměr kryptogramu může být mnohonásobně větší než samotný záznam v rovině hologramu. Citlivost kryptogramu na degradaci struktury vnesenou výrobním procesem, zejména mechanickým lisováním a aplikací horkou ražbou, je ve srovnání s klasickými fourierovskými kryptogramy zanedbatelná. Kryptogram je schopen rekonstruovat kryptovanou informaci i po aplikaci na značně nerovný

-3 CZ 297696 B6 a „drsný“ povrch. Tyto výše popsané možnosti a varianty stávající koncepce Fourierových kryptogramů nemá.

Přehled obrázků na výkresech

Předkládané řešení bude dále popsáno pomocí přiložených výkresů. Na obr. 1 je znázorněn princip vytváření holografického difrakčního kryptogramu. Obr. 2 znázorňuje princip šumového krytí a obr. 3 použití čtecí masky pro odstranění šumu. Příklad směru chodu svazků z elementárních mikromřížek při kolmé rekonstrukci při uvedené metodě naznačuje obr. 4. Příklad kryptografického zobrazení bez šumu je uveden na obr. 5 a se šumem na obr. 6. Obr. 7 znázorňuje syntetický hologram s kryptogramem, kde místa umístění kryptogramu nejsou zřejmá, a na obr. 8 je uvedena tzv. flopová rekonstrukce hologramu, kdy místa, kde je kryptogram, maj í charakter požadovaného změní obrazu.

Příklady provedení vynálezu

Vlastní princip záznamu utajené informace, viz obr. 1, je založen na vytvoření elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek 1, dále jen mikromřížek 1, o příčné velikosti v rozmezí 10 pm až 4 mm, které směrují dopadající monochromatické světlo definovaným směrem do definované obrazové roviny nebo rovin 3 kryptogramu ve zvolené vzdálenosti h od roviny hologramu 2 v úhlech dle výše uvedené mřížkové rovnice, přičemž každý bod kryptografické informace je formován jednou nebo několika elementárními mikromřížkami 1 hologramu. Kryptogram je tedy sestaven z bodů, zhruba, dle charakteru osvětlovací koherentní vlny, o velikosti generující mikromřížky T Směrování světelných příspěvků z jednotlivých mikromřížek 1 k rekonstruovanému obrazu je dáno úhlem difrakce na příslušné mikromřížce pro zvolenou rekonstrukční vlnovou délku rekonstrukčního svazku 4 na základě mřížkové rovnice. Vzájemné přiřazení bodů kryptogramu a příslušných generujících mikromřížek je voleno tak, aby utajená informace nebyla viditelná na ploše hologramu, například použitím náhodně generovaného kódu. Při pozorování okem v bílém světle se struktura kryptogramu jeví v důsledku disperze světla při difrakci na mikromřížce barevně, takže neupozorňuje na možnost existence kryptogramu ani nijakým způsobem neumožňuje odhalit utajenou informaci. Barevná struktura místa, kde je uložen kryptovaný záznam může mít buď podobu často obecně užívaného barevného zrna a může se nacházet i v různých okrajových partiích obrazu hologramu, nebo může být vkomponována do abstraktního obrazce hologramu. Ve všech případech však má charakter barevné struktury, která je pro rekonstrukci vždy žádoucí.

Jak již bylo naznačeno zavedením krycího šumu 5 generovaného mikromřížkami 1 z blízkého okolí mikromřížek nesoucích utajenou informaci je možné stupeň zabezpečení těchto prvků výrazně zvýšit. Pro dekódování informace kryptované tímto způsobem je nutné kromě znalosti přítomnosti, polohy a typu kryptogramu v hologramu mít k dispozici ještě čtecí klíč, tedy čtecí masku 6, umožňující selektivní nasvícení pouze těch mikromřížek 1, které přispívají k rekonstrukci utajené informace, viz obr. 2 a 3. V opačném případě dochází k současné rekonstrukci užitečné a šumové informace, které vede k nečitelnosti kryptovaného signálu. Jeden kryptogram může navíc obsahovat více nezávislých utajených informací, přičemž každá z nich je čitelná jednom při použití správné čtecí masky 6 Poloha objektu, rekonstrukční obrazové roviny 3 a další parametry mohou být pro každý z těchto signálů různé. Rekonstrukční obrazová rovina 3 nemusí být obecně paralelní s rovinou hologramu 2, nebo může být obecně zakřivena. Pokud je hloubka ostrosti zobrazení dostatečně malá, je nutné kromě čtecí masky 6 znát i přesnou polohu, orientaci, případně tvar zakřivení rekonstrukční roviny 3. Tento fakt je možno dále využít pro zvýšení bezpečnosti ochranného prvku.

V případě potřeby obsazení stejného místa na hologramu původním obrazem a kryptogramem je možné využít metodu flopu. Funkce takového prvku při rekonstrukci kolmým svazkem je zachy

-4CZ 297696 B6 cena na obr. 4. Společný rekonstrukční svazek ze zdroje 10 bílého světla je mřížkovou mikrostrukturou 13 hologramu rozdělen do navzájem kolmých směrů, a to do směru 11 původního obrazu, tedy do směru pozorování běžných variabilních efektů, a do směru 12 kryptografického zobrazení, tedy do směru rekonstrukce kryptogramu.

Řešení podle předloženého návrhu představuje zcela novou kvalitu, která umožňuje užít běžnou technologii výroby syntetických hologramů typu „dot matrix“. Zabezpečovací funkce je řešena ve více úrovních, což vede k zásadnímu zvýšení míry ochrany těmito prvky. Utajená informace je navržena jako prakticky libovolně velký syntetický Fresnelův hologram, tedy hologram fokusovatelný do konečné vzdálenosti, avšak generovaný nikoliv mikrostrukturálně dle výpočtů pole, ale pomocí pravidelných mikromřížek 1. Kryptogram v různých částech je generován různými částmi hologramu a tudíž požadavek soufázovosti příspěvků není potřebný, přičemž velikost bodů kryptogramu odpovídá velikosti bodů mikromřížek Kryptovaný záznam je dále možné krýt krycím šumem 5 vzniklým rekonstrukcí mikromřížek 1 z blízkého okolí, takže ke zviditelnění utajené informace je potřebná znalost definovaných míst zápisu na hologramu a je tedy nutné mít k dispozici osvětlovací klíč ve formě čtecí masky 6 představující dohodnutý systém otvorů korespondujících s polohou mikromřížek 1 nesoucích kryptovanou informaci.

Dále jsou uvedeny konkrétní příklady aplikace uvedeného způsobu.

Příklad 1

Příklad uvedený na obr. 5 a 6 vyjadřuje počítačovou simulaci zobrazení konkrétního počítačového hologramu kryptografického zobrazení, kdy v rekonstrukční obrazové rovině 3 se nachází písmeno „A“. Ohraničením 7 je označeno místo na hologramu, odkud vychází zobrazená informace. Na obr. 5 je zachycen stav, kdy je použito rekonstrukční čtecí masky 6 a kdy nastává rekonstrukce pouze přes „žádoucí“ body, to je body, kde je skryta informace o kryptogramu. Obr. 6 znázorňuje rekonstrukci tímtéž hologramem v téže poloze rekonstrukční obrazové roviny 3, avšak není použita rekonstrukční čtecí maska 6 a rekonstrukce nastává širokým laserovým svazkem. Je zřejmé, že šum plně zakrývá skrytou informaci. Podobná situace je i v jiných polohách rekonstrukční obrazové roviny 3.

Příklad 2

Příklad 2 ukazuje praktickou variantu fyzicky konkrétně vyrobeného hologramu s kryptogramem, kdy je ukázáno zobrazení hologramu při standardní i nestandardní rekonstrukci. Kryptogram je obsažen v kompaktní, například žluté, ploše trojúhelníku 8. Je zřejmé, že přítomnost kryptogramu nijak nenarušuje barevnou rekonstrukci v daném směru, viz obr. 7. Na obr. 8 je zachycen tentýž hologram, avšak rekonstruovaný z jiného směru, a to ve směru o 90° natočeném v rovině kolmé na hologram, tzv. „flop“. V hologramu jsou patrné barevné plošky, zde však charakteru často žádaného barevného změní flopu, které zde současně nesou kryptografickou informaci, viz též obr. 4. V černobílém zobrazení na obr. 8 se jeví jako změní 9 různých odstínů od bílé až k černé.

Průmyslová využitelnost

Předkládané řešení je možné použít všude tam, kde je třeba chránit dokument, kartu, nebo výrobek sofistikovanějším stupněm difrakčního kódu v hologramu či difraktivním prvku. Utajená informace vyžaduje dopředu dohodnuté čtení, nejlépe pomocí speciálního čtecího zařízení se separátně dodanou čtecí maskou, odlišnou pro každý hologram.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby holografického difrakčního kiyptogramu pro ochranu dokumentů v předem zvolené obrazové rovině, kdy hologram je tvořen pomocí souboru elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek, vyznačující se tím, že každý jednotlivý bod navrhovaného kryptogramu je v předem zvolené obrazové rovině (3) formován dle mřížkové rovnice z roviny daného hologramů (2) pomocí jedné nebo několika z množiny elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek (1) o příčné velikosti ležící v rozmezí 10 pm - 4 mm, přičemž tato množina mikromřížek (1) se vybere ze standardní sady všech elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek (1) schopných směrovat světlo zdaného bodu hologramů do bodu kryptogramu s přihlédnutím kmíře zachování obrazu v rovině hologramů (2) a rozmístění mikromřížek (1) generujících kryptogram dle definovaného kódu uspořádání, přičemž celé zobrazení kryptogramu je tvořeno z bodů, vzniklých osvětlením celé množiny určených difrakčních mikromřížek hologramu vytvářejících definované zobrazení v obrazové rovině kryptogramu.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že do okolních bodů obrazu v rovině kryptogramu je pomocí elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek (1) směrováno světlo koherentní dopadové vlny i z jiných míst roviny hologramů (2) než jsou body určené pro definované zobrazení kryptogramu a tvoří rušivý signál ve formě optického krycího šumu (5) zamezující čtení kryptované informace, přičemž čtení takto vytvořené kryptované informace se uskutečňuje pomocí čtecí masky (6), vytvořené průhlednými otvory rozloženými dle definovaného kódu rozložení mikromřížek pro dané zobrazení.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že rekonstrukce kryptogramu se realizuje ve více zvolených obrazových rovinách (3) za sebou současně, kdy do každé ze zvolených obrazových rovin (3) při generování jednotlivých bodů kryptogramu směřuje světlo koherentní dopadové vlny z jiných bodů elementárních pravidelných difrakčních mikromřížek (1), přičemž dohodnutý informační obsah v jednotlivých obrazových rovinách tvoří navzájem celek dohodnutého informačního obsahu kryptogramu.
4. 4. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž3, vyznačující se tím, že obrazová rovina (3) pro rekonstrukci kryptogramu je různoběžná s rovinou hologramů (2) a/nebo je obecně zakřivena.