CZ295879B6 - Způsob odstředivého třídění částic prachu a zařízení k provedení tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Tříděné částice se nejprve podrobí předtřídění působením odstředivé síly a následným zabrzděním odstředivého pohybu o pevný nárazový štít s následnou dezintegrací shluků prachových částic. Po dezintegraci jsou prachové částice s menší hmotností před vstupem do hlavního třídicího prostoru předtříděny působením sekundárního proudu vzduchu, který je k nim přiváděn protiproudově ve vztahu ke směru pohybu prachových částic. Vytříděné částice s nežádoucí větší hmotností jsou společně se zbytkem nevytříděných jemných částic zavedeny do vnější obvodové části přídavného cyklonového třídicího prostoru. Lopatky rozvodu primárního vzduchu k pracovnímu rotoru (60) jsou provedeny jako duté lopatky (50), které jsou v horní části opatřeny násypným otvorem (51) tříděného prachu a v dolní části přívodním otvorem (52) sekundárního vzduchu. Mezi těmito otvory je šikmo uložen fluidní rošt (53) tak, že jeho dolní konec (530) je přivrácen k pracovnímu rotoru (60). Mezi nárazovým štítem (3) a lopatkovým rozvaděčem (5) je uložen rozdělovací prstenec (4) s komorami (400), z nichž každá je přiřazena násypnému otvoru (51) alespoň jedné duté lopatky (50), a těleso (1) třídiče je opatřeno přívodní komorou (11) sekundárního vzduchu, která je propojena s přívodními otvory (52) dutých lopatek (50).

Description

Způsob odstředivého třídění částic prachu a zařízení k provedení tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu odstředivého třídění malých prachových částic podle velikosti jejich usazovacích rychlostí v protiproudu vzduchu na dvě frakce a odstředivého vzduchového třídiče prachu k provedení tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

V současné technické praxi se pro třídění částic prachu podle jejich velikosti, kupříkladu pro třídění cementu po ukončení vypalovací fáze, používá mimo jiné i skupina zařízení, která provádí třídění na základě rozdílné rychlosti jejich usazování v protiproudu vzduchu, který vykonává vířivý pohyb. V praxi se tříděné částice přivádí na povrch rotujícího kotouče, kde se jim udělí jistá odstředivá síla. Radiálně urychlené částice jsou poté vrhány na nárazový štít, od kterého se větší, a tedy i těžší částice odrazí a vlivem gravitace padají do prostoru, ze kterého jsou odváděny zpět do rozmělňovacích mlýnů. Lehčí částice jsou prostřednictvím proudu vzduchu s případným usměrněním proudění lopatkovým rozvaděčem vraceny do následné střední části třídiče, kde je umístěn obvykle válcový rotor se soustavou brzdicích lopatek. V tomto prostoru vzniká vířivé pole, z jehož střední - osové - části je jemnější složka tříděného prachu odsávána a odvedena z třídiče. Nežádoucí těžší složky získají opět odstředivé urychlení, vzdálí se z odsávaného prostoru a vlivem gravitace vypadávají do vnějších částí třídiče a jsou s již dříve odloučenými částicemi odváděny zpět k novému mletí.

Nevýhodou dosud známých postupů a zařízení tohoto druhu je, že odloučení jemných částic žádoucí velikosti od nežádoucí hrubší frakce není dostatečně definováno a poměrně velký podíl jemných částic se zbytečně vrací k novému mletí, což způsobuje jejich nežádoucí recyklaci a snižuje tak účinnost celého třídicího procesu.

Podstata vynálezu

Uvedený nedostatek řeší v podstatné míře předmět vynálezu, kterým je způsob odstředivého třídění malých prachových částic podle velikosti jejich usazovacích rychlostí v protiproudu vzduchu na dvě frakce, při kterém se tříděné částice nejprve podrobí předtřídění působením odstředivé síly a následným zabrzděním odstředivého pohybu o pevný nárazový štít s následnou dezintegrací shluků prachových částic, načež jsou předtříděné částice s větší hmotností odvozeny k opakovanému drcení a částice s menší hmotností jsou proudem vzduchu, přiváděným prostřednictvím lopatkového rozvaděče, přivedeny do hlavního třídícího prostoru s pracovním rotorem, z jehož střední části jsou vytříděné jemné částice odsávány a zbývající částice s větší hmotností odvedeny k opakovanému drcení.

Podstatou způsobu podle vynálezu je, že po dezintegraci jsou prachové částice s menší hmotností před vstupem do hlavního třídicího prostoru předtříděny působením sekundárního proudu vzduchu, který je k nim přiváděn protiproudově ve vztahu ke směru pohybu prachových částic.

Další podstatou způsobu podle vynálezu je, že vytříděné částice s nežádoucí větší hmotností jsou společně se zbytkem nevy tří děných jemných částic zavedeny do vnější obvodové části přídavného cyklonového třídicího prostoru, jeho dolní část je propojena s odvodem vytříděného materiálu a jehož vnitřní část je propojena s výstupním prostorem hlavního třídicího prostoru.

Uvedený způsob je dále podle vynálezu výhodně realizován odstředivým vzduchovým třídičem prachu k provedení způsobu podle vynálezu, který je tvořen alespoň základním tělesem s přívo

-1 CZ 295879 B6 dem tříděného prachu, rozhazovacím kotoučem a jemu přiřazeným obvodovým nárazovým štítem, přívodem primárního vzduchu prostřednictvím lopatkového rozvaděče a hlavním třídicím prostorem s pracovním rotorem, přičemž tento třídič je dále tvořen odtahovým potrubím vytříděného jemného prachu a výsypkou oddělených zrn prachu s větší hmotností.

Podstatou vzduchového odstředivého třídiče podle vynálezu je, že lopatky rozvodu primárního vzduchu k pracovnímu rotoru jsou provedeny jako duté lopatky, které jsou v horní části opatřeny násypným otvorem tříděného prachu a v dolní části přívodním otvorem sekundárního vzduchu, přičemž mezi těmito otvory je šikmo uložen fluidní rošt tak, že jeho dolní konec je přivrácen k pracovnímu rotoru, že mezi nárazovým štítem a lopatkovým rozvaděčem je uložen rozdělovači prstenec s komorami, z nichž každá je přiřazena násypnému otvoru alespoň jedné duté lopatky, a že těleso třídiče je opatřeno přívodní komorou sekundárního vzduchu, která je propojena s přívodními otvory dutých lopatek.

Fluidní rošt je podle vynálezu výhodně vytvořen jako stupňový fluidní rošt, který je tvořen soustavou příčných prvků pravoúhlého průřezu, z nichž každý má na počátku horní hrany vytvořeno zahloubení, přičemž příčné prvky jsou vzájemně uloženy tak, že vždy dolní hrana jednoho příčného prvku je s mezerou uložena v zahloubení horní hrany následujícího příčného prvku.

Další podstatou vynálezu je, že na počátku odtahového potrubí je vytvořeno hrdlo, které je vsazeno do centrálního otvoru dolního disku pracovního rotoru s vůlí tak, že je mezi nimi vytvořena spára, případně, že mezi třídicím prostorem a výsypkou třídiče je uložen kuželový usměrňovači štít, připojený k odtahovému potrubí tak, že jeho užší konec je přivrácen k třídicímu prostoru a jeho širší konec je upraven tak, že mezi ním a vnitřním povrchem pláště je vytvořena výstupní štěrbina.

Podstatou vynálezu také je, že třídicí rotor obsahuje alespoň dvě brzdicí lopatky, které jsou uloženy mezi jeho třídicími lopatkami a jejich délka je větší, než délka třídicích lopatek, případně, že vnější konce třídicích lopatek a brzdicích lopatek pracovníhoi rotoru leží na společné obrysové kružnici, jejíž průměr je alespoň o 10 % menší, než je průměr dolního disku pracovního rotoru, přičemž lopatky pracovního rotoru jsou tvořeny tyčí a/nebo trubkou.

Podstatou vynálezu konečně je, že na obvodě vnější plochy dolního disku pracovního rotoru je vytvořena soustava pomocných lopatek, a že je výhodně průměr rozhazovacího kotouče větší, než průměr jemu přivráceného horního disku pracovního rotoru, přičemž na obvodě vnější plochy rozhazovacího kotouče, která je přivrácena k pracovnímu rotoru, je vytvořena soustava přídavných lopatek.

Rovnoměrné přivádění tříděného prachu a jeho předtřídění pomocí fluidizace sekundárním vzduchem v dutých lopatkách umožňuje zkrátit dobu pobytu hrubých částic v hlavním třídicím prostoru, což současně umožní snížení koncentrace prachu v tomto prostoru. Tím se následně zvyšuje účinnost třídění, nebo se umožní úměrně zvýšit třídicí výkon odstředivého vzduchového třídiče podle vynálezu. K příznivému výslednému efektu navíc přispívá i následné zařazení terciárního třídění v cyklónovém třídicím prostoru.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladná konstrukční provedení třídiče podle vynálezu jsou schématicky znázorněna na připojených výkresech, kde je na obr. 1 znázorněn osový řez třídičem, na obr. 2 je znázorněn řez A-A podle obr. 1, na obr. 3 částečný řez B-B podle obr. 1, na obr. 4 rozvinutý částečný řez C-C podle obr. 3, na obr. 5 je znázorněn řez D-D lopatkou rozvaděče podle obr. 2, na obr. 6 řez variantním řešením lopatky se stupňovým fluidním roštem, na obr. 7 je znázorněn osový řez pracovním rotorem, na obr. 8 pohled na pracovní rotor směrem šipky P podle obr. 7, na obr. 9 je znázorněn řez

-2CZ 295879 B6 jinou konstrukční variantou pracovního rotoru a na obr. 10 je v osovém řezu znázorněna konstrukční varianta rozhazovacího kotouče.

Příklady provedení vynálezu

Příkladné konstrukční provedení odstředivého vzduchového třídiče podle vynálezu je podle obr. 1 a 2 tvořeno spirálovým tělesem 1 s hřídelí 101, která je otočně uložena v ose 100 tělesa 1 a připojena k neznázorněnému pohonnému ústrojí. Na hřídeli 101 je v dutině tělesa 1 uložen rozhazovací kotouč 2 s nábojem 20, u kterého je na vnějším obvodu dolní plochy vytvořena soustava přídavných lopatek 21. Součástí třídiče je dále pracovní rotor 60, který se nachází v třídicím prostoru 6. Jak je zřejmé z obr. 2, je pracovní rotor 60 obklopen soustavou dutých lopatek 50, které jako celek tvoří lopatkový rozvaděč 5, uložený ve spirálové skříni 10.

Nad rozhazovacím kotoučem 2 je v horní části tělesa 1 třídiče uložena soustava násypek 120, z nichž je na obr. 1 znázorněna jen jedna. V tělese 1 je v úrovni rozhazovacího kotouče 2 umístěn prstencový nárazový štít 3, pod kterým je nad lopatkovým rozvaděčem 5 uložen rozdělovači prstenec 4, popsaný také detailněji dále. Pod lopatkovým rozvaděčem 5 je konečně umístěna samostatná přívodní komora 11 s přívodem sekundárního vzduchu.

V dolní části tělesa 1 třídiče je souose s jeho osou 100 vytvořen válcový plášť 13, který v dolní části přechází do kužele a je ukončen výsypkou 130. Další části třídiče 1 je odtahové potrubí 14, jehož válcový vstupní konec 141 je zaústěn do otvoru 620 v dolním disku 62 pracovního rotoru 60 tak, že mezi ním a otvorem 620 je vytvořena spára 70. Odtahové potrubí 14 je z tělesa 1 třídiče vyvedeno dolní částí válcového pláště 13. Jak je zřejmé zobr.l, je dále ke vstupnímu konci 141 odtahového potrubí 14 připevněn usměrňovači štít 15 kuželového tvaru tak, že širší konec 152 směřuje dolů a vytváří mezi ním a přilehlým vnitřním povrchem válcového pláště 13 výstupní štěrbinu 150.

Na obr. 3 až 6 je detailněji znázorněna příkladná konstrukce rozdělovacího prstence 4, který je umístěn pod nárazovým štítem 3 a na něj navazujícího lopatkového prstence 5. Jak je zřejmé z obr. 3, je rozdělovači prstenec 4 tvořen prstencovým vnějším záchytným štítem 40, ke kterému jsou připojeny dílčí záchytné štíty 41. Mezi nimi jsou upraveny skluzy 45, které jsou v dolních polohách vyústěny do výsypek 43, jak je znázorněno na obr. 4 v rozvinutém částečném řezu C-C podle obr. 3. Výsypky 43 jsou pak zaústěny do jim odpovídajících násypných otvorů 51 dutých lopatek 50, z nichž jedna je schématicky znázorněna na obr. 5 v řezu D-D podle obr. 2. Dutá lopatka 50 je vytvořena tvarovaným pláštěm, je uzavřena shora i zdola a její dutina je opatřena schématicky znázorněným fluidním roštem 53, který je v ní uložen šikmo tak, že jeho dolní konec 530 je přivrácen k třídicímu prostoru 6 podle obr. 1. Fluidní rošt 53 může být realizován, jak je znázorněno na obr. 5, nebo kupříkladu stupňovým fluidním roštem 54, jak je znázorněno na obr. 6. Stupňový fluidní rošt 54 je příkladně tvořen soustavou příčných prvků 541 v podstatě pravoúhlého průřezu, jehož horní vodorovná hrana 542 je zakončena podélným hloubením 543. Jednotlivé příčné prvky 541 jsou pak v duté lopatce 50 uloženy tak, že vždy dolní hrana 544 jejich svislé části je uložena v zahloubení následujícího příčného prvku s mezerou 545. Jak je dále znázorněno na obr. 5, jsou dolní části dutých lopatek 50 opatřeny přívodními otvory 52, které jsou umístěny pod fluidním roštem 53 protilehle k násypným otvorům 51 a slouží k přivedení sekundárního vzduchu centrální přívodové komory 11, znázorněné na obr. 1. Tato přívodová komora 11 má výhodně spirálový tvar, podobně, jako spirálová skříň 10 pro přívod primárního vzduchu.

Další funkční částí třídiče podle vynálezu je pracovní rotor 60 podle obr. 1, který je blíže znázorněn na obr. 7 a 9, případně 2. Pracovní rotor 60 s osou 600 je tvořen horním diskem 61 s nábojem 63, dolním diskem 62, v jehož středové části je vytvořen kruhový otvor 620 a soustavou krátkých třídicích lopatek 64 o délce 643 podle obr. 2, 7 a 9, případně delších brzdicích lopatek 65 o délce 651, znázorněných na obr. 9. Polohy třídicích lopatek 64 i brzdicích lopatek 65 jsou voleny tak,

-3CZ 295879 B6 že žádná z nich nedosahuje k vnějšímu okraji 621 dolního disku 62, případně horního disku 61 a jsou podle obr. 9 výhodně umístěny tak, že jejich vnější konce 640, 650 leží na společné obrysové kružnici 641, jejíž průměr 642 je o 15 % menší, než je průměr 622 vnějšího okraje 621 dolního disku 62 pracovního rotoru 60.

Jak je znázorněno na obr. 7, je dále obvod vnější plochy 623 dolního disku 62 výhodně opatřen soustavou krátkých pomocných lopatek 66. U variantního konstrukčního provedení jsou třídicí lopatky 64 nahrazeny, případně doplněny soustavou tyčí 67, realizovaných z kulatého profilu, nebo výhodně trubkami.

Sestavu rozhazovací kotouč 2 - třídicí rotor 60 je možno výhodně realizovat tak, že průměr 610 alespoň horního disku 61 třídicího rotoru 60 je menší, než průměr 200 rozhazovacího kotouče 2, jak je znázorněno na obr. 10. Na vnějším obvodě spodní plochy 201 rozhazovacího kotouče 2 je pak vytvořena soustava přídavných lopatek 21.

Postup podle vynálezu je realizován popsaným konstrukčním uspořádáním odstředivého vzduchového třídiče takto.

Prostřednictvím neznázorněného pohonného mechanizmu je uvedena do rotace hřídel 101 a s ni na ní uložený rozhazovací kotouč 2 a pracovní rotor 60. Násypkami 120 se na rozhazovací kotouč 2 sype tříděný prach, který obsahuje jednak částice různé velikosti a tedy i různé hmotnosti jednak shluky těchto částic, které vznikly v průběhu mletí, nebo následným přepravním procesem pomletého materiálu od mlýna ke třídiči. Působením odstředivé síly získají jednotlivé částice radiální rychlost, kterou jsou s energií úměrnou hmotnosti částic vymršťovány směrem šipky R na nárazový štít 3. Nárazem jsou pak případné shluky tříděného materiálu dezintegrovány, tedy rozrušeny do původních jednotlivých rozemletých částic a padají vlivem gravitace směrem šipky S do rozdělovacího prstence 4. Případné kompaktní, nerozrušené částice s větší hmotností, tedy částice, které jsou větší, než jsou běžné tříděné částice, jsou odmrštěny více a propadají mezerou mezi rozdělovacím prstencem 4 a disky 61, 62 pracovního rotoru 60 do vnitřního prostoru pláště 13 k výsypce 130.

Směs částic, které mají být dále tříděny a které propadly do komor 400 rozdělovacího prstence 4, prochází směrem šipky T výsypkami 43 do násypných otvorů 51 jednotlivých dutých lopatek 50 a dopadají na fluidní rošt 53 podle obr. 5. Ten je současně profoukáván sekundárním vzduchem, přiváděným pod něj z přívodní komory 11 přívodního otvory 52 směrem šipky U. Prach, který je přiveden nad fluidní rošt 53, se vlivem proudu vzduchu dostane do fluidního stavu a vytvoří fluidní vrstvu. Fluidizace se realizuje takovou rychlostí sekundárního vzduchu, která je blízká tzv. úletové rychlosti fluidizovaných částic. V tomto stavu vrstva prachu na fluidním roštu 53 rychle expanduje a hrubší částice klouzají po šikmém fluidním roštu 53 dolů a dostávají se až do dolní části třídicího prostoru 6, případně propadají směrem šipky V k vnitřnímu prostoru pláště

13. Tím se dosáhne dělicího účinku třídění prachu, takže jemnější částice předtřiděného prachu vstupují do horní části hlavního třídicího prostoru 6 a větší částice se dostávají do jeho dolní části. Popsaným dělicím účinkem v dutých lopatkách 50 se zkracuje doba pobytu velkých částic v hlavním třídicím prostoru 6, což má za následek výhodné snížení koncentrace prachových částic v něm.

Lehčí složka tříděných částic je unášena sekundárním vzduchem směrem šipky Z do třídicího prostoru 6. Zde je zachycena třídicími lopatkami 64, nebo je nahrazujícími tyčemi 67, případně brzdicími lopatkami 65 a v třídicím prostoru 6 se vytvoří společným působením rotace a proudu primárního a sekundárního třídicího vzduchu vířivý pohyb, lehčí tříděné částice jsou jimi unášeny, vstupují do zúženého vstupního konce 141 odtahového potrubí 14, kteiým jsou odsávány z třídiče. Větší částice prachu se v hlavním třídicím prostoru 6 odloučí do blízkosti výstupních konců dutých lopatek 50, případně na ně narazí.

-4CZ 295879 B6

Tyto částice pak vystupují z hlavního třídicího prostoru 6 do cyklónového třídicího prostoru 7. Jelikož směs vzduchu a částic relativně hrubšího prachu vstupují do tohoto prostoru 7 se značně velikou tangenciální složkou rychlosti proudění a současně se určité množství tohoto vzduchu nasává přes spáru 70 mezi dolním diskem 62 a vstupním hrdlem 140 odtahového potrubí 14, vykonává v tomto cyklónovém třídicím prostoru 7 heterogenní směs vzduchu a částic vířivý pohyb, podobný proudění v cyklónových zařízeních. Tento prostorový vířivý pohyb ještě umocní pomocné lopatky 66 na obvodě vnější plochy dolního disku 62, které do cyklónového třídicího prostoru zasahují. Popsaný proces způsobuje terciální třídění částic prachu. Velké částice prachu, tzv. krupice, se odloučí směrem k plášti 13 třídiče a gravitačním účinkem spadnou kolem válcové části k výsypce 130. Naopak jemné částice, které se z nežádoucích důvodů dostaly do cyklónového třídicího prostoru 7 a byly by jinak jako nežádoucí složka vráceny do mlecího procesu, se jako žádoucí složka odsají spárou 70 a spolu se vzduchem následně do hrdla 140 odtahového potrubí

14.

Průmyslová využitelnost

Postup podle vynálezu a s ním související zařízení lze výhodně uplatnit pro třídění prachových složek pro přípravu jemných prášků, kupříkladu za mlýny při výrobě cementu a jiných práškových materiálů.

Claims (11)

1. Způsob odstředivého třídění malých prachových částic podle velikosti jejich usazovacích rychlostí v protiproudu vzduchu na dvě frakce, při kterém se tříděné částice nejprve podrobí předtřídění působením odstředivé síly a následným zabrzděním odstředivého pohybu o pevný nárazový štít s následnou dezintegrací shluků prachových částic, načež jsou předtříděné částice s větší hmotností odvedeny k opakovanému drcení a částice s menší hmotností jsou proudem vzduchu, přiváděným prostřednictvím lopatkového rozvaděče, přivedeny do hlavního třídicího prostoru s pracovním rotorem, z jehož střední části jsou vytříděné jemné částice odsávány a zbývající částice světší hmotností odvedeny kopakovanému drcení, vyznačující se tím, že po dezintegraci jsou prachové částice s menší hmotností před vstupem do hlavního třídicího prostoru předtříděny působením sekundárního proudu vzduchu, který je k nim přiváděn protiproudově ve vztahu ke směru pohybu prachových částic.

2. Způsob odstředivého třídění malých prachových částic podle nároku 1, vyznačující se t í m, že vytříděné částice s nežádoucí větší hmotností jsou společně se zbytkem nevytříděných jemných částic zavedeny do vnější obvodové části přídavného cyklonového třídicího prostoru, jehož dolní část je propojena s odvodem vytříděného materiálu a jehož vnitřní část je propojena s výstupním prostorem hlavního třídicího prostoru.

3. Odstředivý vzduchový třídič prachu k provedení způsobu podle nároku 1 nebo 2, tvořený alespoň základním tělesem s přívodem tříděného prachu, rozhazovacím kotoučem a jemu přiřazeným obvodovým nárazovým štítem, přívodem primárního vzduchu prostřednictvím lopatkového rozvaděče a hlavním třídicím prostorem s pracovním rotorem, přičemž tento třídič je dále tvořen odtahovým potrubím vytříděného jemného prachu a výsypkou oddělených zrn prachu s větší hmotností, vyznačující se tím, že lopatky rozvodu primárního vzduchu k pracovnímu rotoru (60) jsou provedeny jako duté lopatky (50), které jsou v horní části opatřeny násypným otvorem (51) tříděného prachu a v dolní části přívodním otvorem (52) sekundárního vzduchu, přičemž mezi těmito otvory (51, 52) je šikmo uložen fluidní rošt (53) tak, že jeho dolní konec (530) je přivrácen k pracovnímu rotoru (60), že mezi nárazovým štítem (3) a lopatkovým rozva

-5CZ 295879 B6 děčem (5) je uložen rozdělovači prstenec (4) s komorami (400), z nichž každá je přiřazena násypnému otvoru (51) alespoň jedné duté lopatky (50), a že těleso (1) třídiče je opatřeno přívodní komorou (11) sekundárního vzduchu, která je propojena s přívodními otvory (52) dutých lopatek (50).

4. Odstředivý vzduchový třídič prachu podle nároku 3, v y z n a č u j í c í se t í m , že fluidní rošt (53) je vytvořen jako stupňový fluidní rošt (54), který je tvořen soustavou příčných prvků (541) pravoúhlého průřezu, z nichž každý má na počátku horní hrany (542) vytvořeno zahloubení (543), přičemž příčné prvky (541) jsou vzájemně uloženy tak, že vždy dolní hrana (544) jednoho příčného prvku (541) je s mezerou (545) uložena v zahloubení (543) horní hrany (542) následujícího příčného prvku (541).

5. Odstředivý vzduchový třídič prachu podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že na počátku odtahového potrubí (14) je vytvořeno hrdlo (140), které je vsazeno do centrálního otvoru (620) dolního disku (62) pracovního rotoru (60) s vůlí tak, že je mezi nimi vytvořena spára (70).

6. Odstředivý vzduchový třídič prachu podle některého z nároků 3 až 5, vyznačující se t í m, že mezi třídicím prostorem (6) a výsypkou (130) třídiče je uložen kuželový usměrňovači štít (15), připojený k odtahovému potrubí (14) tak, že jeho užší konec je přivrácen k třídicímu prostoru (6) a jeho širší konec (152) je upraven tak, že mezi ním a vnitřním povrchem pláště (13) je vytvořena výstupní štěrbina (150).

7. Odstředivý vzduchový třídič prachu podle některého z nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že třídicí rotor (60) obsahuje alespoň dvě brzdicí lopatky (65), které jsou uloženy mezi jeho třídicími lopatkami (64) a jejich délka (651) je větší, než délka (643) třídicích lopatek (64).

8. Odstředivý vzduchový třídič prachu podle některého z nároků 3 až 7, vyznačující se t í m, že vnější konce (640, 650) třídicích lopatek (64) a brzdicích lopatek (65) pracovního rotoru (60) leží na společné obrysové kružnici (641), jejíž průměr (642) je alespoň o 10 % menší, než je průměr (622) dolního disku (62) pracovního rotoru (60).

9. Odstředivý vzduchový třídič prachu podle některého z nároků 3 až 8, vyznačující se t í m, že třídicí lopatky (64) pracovního rotoru (60) jsou tvořeny tyčí (67) a/nebo trubkou.

10. Odstředivý vzduchový třídič prachu podle některého z nároků 3 až 9, vyznačující se t í m, že na obvodě vnější plochy (623) dolního disku (62) pracovního rotoru (60) je vytvořena soustava pomocných lopatek (66).

11. Odstředivý vzduchový třídič prachu podle některého z nároků 3 až 10, v y z n a č u j í c í se t í m, že průměr (200) rozhazovacího kotouče (2) je větší, než průměr jemu přivráceného horního disku (61) pracovního rotoru (60), přičemž na obvodě spodní plochy (201) rozhazovacího kotouče (2), která je přivrácena k pracovnímu rotoru (60) je vytvořena soustava přídavných lopatek (21).