CZ293462B6 - Pružný tepelný tělesný obklad na jedno použití - Google Patents

Abstract

Pružný tepelný tělesný obklad }�@B na jedno použití má pružnou vrstvenou strukturu }@@B vytvořenou z polymerní síťoviny a dvou textilních nosných vrstev }@@Ź @ÚB a jedné nebo více tepelných buněk }@QBŹ přičemž teplo se aplikuje na určité oblasti těla uživatele zejména pro ulehčení bolesti@ Pružné tepelné tělesné obklady }�@BŹ s výhodou na zádaŹ horní část pažeŹ dolní část pažeŹ horní část nohy a dolní část nohyŹ mají pružnou vrstvenou strukturu }@@B a jeden nebo více tepelných oddílůŹ sestávajících z řady jednotlivých tepelných buněk }@QB pro přizpůsobení tělu uživateleŹ a rovnoměrné pokrytí teplemŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká pružných tepelných tělesných obkladů pro jedno použití, majících pružnou vrstvenou strukturu, vytvořenou s polymemí pletené síťoviny a dvou nosných vrstev textilie, a jedné nebo více tepelných buněk takových, aby teplo působilo na určité oblasti těla uživatele, zejména pro ulehčení bolesti. Zejména se předložený vynález týká pružných tepelných tělesných obkladů na jedno použití, s výhodou na záda, horní část paže, dolní část paže, horní část nohy, spodní část nohy, majících vrstvenou strukturu a jeden nebo více tepelných oddílů, obsahujících několik jednotlivých tepelných buněk, přizpůsobujících se tělu uživatele, a přiložením na tělo působí stálým vhodným a pohodlným teplem.

Dosavadní stav techniky

Obvyklý způsob léčení občasných nebo chronických bolestí je přikládání tepla na postižená místa. Takováto léčení teplem se používají jako prostředky terapie pro stavy, kdy se vyskytují bolesti, strnulost svalů a kloubů, nervové bolesti, revmatismus apod.

Bolesti svalů a zejména bolesti zad jsou nejčastějšími potížemi moderní společnosti. Tepelné podušky a pružné kompresní obvazy jsou obvyklé prostředky, používané k uvolnění těchto typů bolestí. Nově je nyní k dispozici kombinace pružných obkladů a tepelných podušek. Mnoho z těchto kombinovaných prostředků však používá tepelné oddíly, které se dají znovu používat pomocí opětovného podání tepelné energie včetně pomocí ohřáté vody a/nebo mikrovlnných gelů. Tyto terapeutické prostředky jsou při pravidelném používání nepohodlné.

V podstatě dobré terapeutické účinky z přikládání tepla se po odejmutí tepelného zdroje snižují. Proto v závislosti na teplotě je žádoucí, aby na postižená místa působil stálý tepelný zdroj co možná nejdéle, aby se dosáhl požadovaný terapeutický účinek. Mnoho současných tepelných prostředků, které potřebují, aby byl tepelný zdroj znovu doplněn, tak jako prostředky uvedené shora nebo používající znovu použitelné tepelné oddíly, obsahující vodu a/nebo mikrovlnné gely, jsou pro použití nepohodlné, zejména při pravidelném a delším používání, protože tepelná energie nemůže být ihned řízeným způsobem obnovena v případě, že je potřeba nebo když je vyčerpána.

Byly vyvinuty tepelné obklady na jedno použití, založené na oxidaci železa, které jsou popsány v US patentu č. 4366804, 5046479 a Re. 32026, avšak ani tyto prostředky se neukázaly dostatečně uspokojující. Mnoho z těchto prostředků je objemných, nemůže si udržet stálou a řízenou teplotu, špatně se udržují během používání na místě a/nebo mají neuspokojivé fyzikální rozměry, které zhoršují jejich účinnost a proto představují nestálé, nevhodné a/nebo nepohodlné působení tepla na tělo.

Při používání současných tepelných prostředků se také nemůže udržet, během pohybu uživatele, správné místo působení tepelné energie. Pružné vrstevné struktury byly již dříve používány u řady výrobků, včetně pružných absorpčních struktur, jako jsou potní pásky, obvazy, pleny a prostředky používané při neudržení moči. Také existuje několik způsobů výroby těchto vrstvených struktur, které jsou např. popsány v US patentu č. 4522863, 4606964 a 4977011. Avšak, zatímco tyto vrstvené struktury mohou být vhodné pro účely pro které jsou určeny, obsahují prameny, které vyčnívají na uříznutých stranách struktury tak, že mohou být zdrojem podráždění, nosí-li se těsně na těle. Dále, jestliže je potřeba pružná vrstvená struktura, mající velkou hodnotu modulu (tj. poměr napětí k deformaci), obvykle jsou potřeba pružné prameny, které mají velkou plochu průřezu. Velké prameny tohoto typu však mohou vytvářet nepříjemný nebo „drsný“ pocit, když se dostanou do styku s tělem.

-1 CZ 293462 B6

Ze spisu WO-A-97 01310 je znám pružný obklad, obsahující alespoň jeden kus ohebného materiálu a jednu nebo více tepelných buněk, jakož i upevňovací prostředky na tělo pacienta. Jednotlivé tepelné vrstvy jsou uspořádány ve tvaru na hranu postavených kosočtverců a jsou uloženy v části ohebného pravoúhlého kusu obkladu. Obklad dále obsahuje pružnou část a upevňovací prostředky na tělo pacienta jsou uspořádány pro lepší držení na těle se zvětšeným součinitelem tření, např. tak, že jsou opatřeny pásem pěnového materiálu pro zábranu sklouznutí obkladu z těla. Tento obklad v důsledku popsaného uspořádání jednak neumožňuje optimální homogenní přenos tepla na příslušnou část těla pacienta, protože se nemůže zcela přizpůsobit té části těla, která se má léčit, a jednak vytváří v důsledku zmíněné tření části obkladu zvyšující nepříjemný pocit přilehnutí obkladu na tělo pacienta a při delším nošení může způsobit i alergickou reakci pokožky, zaviněnou právě tou částí obkladu, která má zvýšený součinitel tření.

Původci předloženého vynálezu vyvinuli pružné tepelné obklady pro jedno použití, které zůstávají na místě, ve správné poloze během používání, přičemž poskytují jak kompresní, tak i tepelnou energii řízeným a udržitelným způsobem. Tyto obklady obsahují jednu nebo dvě tepelné spojené pružné vrstvené struktury, které s výhodou obsahují dvě nosné vrstvy a pružný člen integrálně tepelně spojený a uspořádaný mezi nimi a jednu nebo více tepelných buněk, s výhodou jeden nebo více tepelných oddílů, přičemž každý tepelný oddíl obsahuje několik jednotlivých tepelných buněk, které obvykle obsahují exotermickou směs, s výhodou mající zvláštní složení, aby nastala oxidace železa, a zvláštní fyzikální rozměry a charakteristiku náplně. Buňky jsou uspořádány vzájemně v určité vzdálenosti od sebe a jsou pevně připojeny před tepelný oddíl. Tepelně spojené pružné vrstvené struktury, jsou-li spojeny do tělesných obkladů podle předloženého vynálezu, podstatně snižují štěpení struktury vrstev obkladu během užívání, podstatně zmenšují pocit drsnosti a dráždění způsobené prameny vyčnívajícími z uříznutých okrajů a představují tělesné obklady s výbornou přizpůsobivostí tělu uživatele, poskytují rovnoměrné pokrytí teplem a zvýšené pohodlí bez nepříjemného pocitu při nošení obkladu.

Je proto úkolem předloženého vynálezu vytvořit pružný tělesný obklad pro jedno použití, mající výbornou přizpůsobivost tělu uživatele, poskytující rovnoměrné pokrytí teplem a lepší pohodlí. Obklad obsahuje jednu nebo více tepelně spojených pružných vrstvených struktur a jednu nebo více tepelných buněk, které poskytují řízenou a stálou teplotu a dosáhnou rozsah svých pracovních teplot poměrně rychle.

Dalším úkolem předloženého vynálezu je vytvořit pružný tělesný obklad pro jedno použití, který obsahuje jednu nebo více tepelně spojených pružných vrstvených struktur, které zahrnují dvě nosné vrstvy a pružný člen integrálně spojený a uspořádaný mezi nimi, jakož i jeden nebo dva tepelné oddíly obsahující několik jednotlivých tepelných buněk. Tyto pružné vrstvené struktury podstatně snižují štěpení složení struktury obkladu, podstatně snižují pocit hrubosti nebo drsnosti a dráždění pokožky a poskytují stálé a vhodné působení tepla.

Dalším úkolem předloženého vynálezu je vytvořit pružný tělesný obklad pro jedno použití, s výhodou na záda, horní a dolní část paže, horní a spodní část nohy, který obsahuje jednu nebo více tepelně spojených pružných vrstvených struktur, které zahrnují s výhodou dvě nosné vrstvy a pružný člen integrálně spojený s nimi a uspořádaný mezi nimi, jehož i jeden nebo více tepelných oddílů, majících jednotnou strukturu nejméně jedné vrstvy polotuhého materiálu, který má různé charakteristiky tuhosti v celém rozsahu teplot a několik jednotlivých tepelných buněk, uspořádaných v určité vzdálenosti od sebe, a pevně připevněných pomocí jednotné struktury tepelného oddílu, což poskytuje dobré pokrytí, zatímco se udržuje dostatečná tuhost pro dosažení strukturálních podpěr tepelných buněk a tím se zabrání nepřijatelnému roztažení souvislé vrstvy nebo vrstev během výroby či použití.

-2CZ 293462 B6

Podstata vynálezu

Vynález přináší pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz na jedno použití, obsahující ohebný materiál s prvním a druhým koncem, prvním a druhým okrajem a alespoň jednou pružnou strukturou, kterýžto obklad nebo obvaz je opatřen nejméně jednou tepelnou buňkou, je napínatelný podél své podélné osy a je opatřen upevňovacími prostředky pro držení na těle uživatele, kde podstata vynálezu spočívá vtom, že pružné struktury jsou vrstvené na první nosnou vrstvu, druhou nosnou vrstvu a síťovinu uspořádanou mezi těmito nosnými vrstvami, která má řadu prvních pramenů protínajících řadu pružných druhých pramenů, kteréžto první a druhé prameny vykazují různé teploty měknutí při vyvinutí tlaku na ně a alespoň deset procent prvních pramenů je integrálně spojeno s první nosnou vrstvou a druhou nosnou vrstvou tlakem při teplotě měknutí prvních pramenů.

Vynález může být s výhodou proveden tak, že tepelné buňky s exotermickou směsí, uspořádané ve vzdálenosti od sebe a upevněné na ohebný materiál, jsou zahrnuty v nejméně jednom tepelném oddílu s jednotnou strukturou.

Je možné též takové provedení vynálezu, kdy tepelný oddíl obsahuje alespoň jednu souvislou vrstvu společně extrudovaného materiálu s první stranou z polypropylenu a druhou stranou z nízkoteplotně tavitelného kopolymeru, přičemž souvislá vrstva je při teplotě 25 °C polotuhá a při teplotě nad 25 °C podstatně méně tužší než při první uvedené teplotě.

Alternativně pak pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz podle vynálezu může být uspořádán tak, že teplota měknutí prvních pramenů je nižší než teplota měknutí druhých pramenů.

Provedení vynálezu může být též takové, že první nosná vrstva i druhá nosná vrstva jsou vždy opatřeny vnějším povrchem, přičemž alespoň padesát procent integrálně spojených plochých prvních pramenů je s těmito vnějšími povrchy uspořádáno koplanámě.

Výhodné je, když alespoň dvacet pět procent druhých pramenů má eliptický průřez.

Rovněž výhodné je, když tepelné buňky obsahují hutně balenou zrnitou exotermickou směs, vyplňující objem tepelné buňky.

Konečně pak je výhodné takové vynálezecké provedení, když první a druhé konce obvazu či obkladu jsou uspořádány pro vzájemné překrytí při uvolněném nebo napnutém ohebném materiálu upevněném volitelně buď na uživatelově trupu nebo některé z dalších částí těla jako je bok, horní nebo dolní část paže, horní nebo dolní část nohy.

Všechna zde uvedená procenta a poměry jsou hmotnostní a všechna měření jsou provedena při 25 °C, pokud není uvedeno jinak.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení pružného tepelného obkladu na jedno použití je znázorněno na připojených výkresech, kde obr. 1 je pohled shora na výhodné provedení podle předloženého vynálezu, znázorňující výhodně vzorované tepelné buňky a/nebo tepelné oddíly, ve kterých jsou uloženy;

obr. 2 je řez bokorysem provedení z obr. 1, zobrazující vrstvenou strukturu podle vynálezu;

obr. 3 je půdorys druhého provedení předloženého vynálezu, zobrazující výhodně vzorované tepelné buňky a/nebo tepelné oddíly, ve kterých jsou uloženy;

-3CZ 293462 B6 obr. 4 je řez bokorysem provedení z obr. 3, zobrazující vrstvenou strukturu předloženého vynálezu;

obr. 5 je rozložený pohled na síťovinu a první a druhou nosnou vrstvu před vytvořením vrstvené struktury provedené podle předloženého vynálezu;

obr. 6 je částečný perspektivní pohled na vrstvenou strukturu vytvořenou podle předloženého vynálezu, kde část nosných vrstev byla odejmuta, aby byly vidět vzájemně spojené první prameny;

obr. 7 je schematické znázornění způsobu válcování podle předloženého vynálezu při vytvoření vrstvené struktury z obr. 6; a obr. 8 je schematické znázornění způsobu pokrývání podle předloženého vynálezu při vytvoření vrstvené struktury podle obr. 6.

Příklady provedení vynálezu

Pružný tepelný tělesný obklad 10 podle předloženého vynálezu sestává z nejméně jedné pružné části z ohebného materiálu, majícího alespoň jednu vrstvenou strukturu 66. přičemž vrstvená struktura 66 sestává nejméně z jednoho pružného členu integrálně tepelně připojeného mezi první a druhou nosnou vrstvou 37, 38 a nejméně jedné tepelné buňky 75. S výhodou obsahuje pružný tepelný tělesný obklad pro jedno použití podle předloženého vynálezu nejméně jednu pružnou vrstvenou strukturu 66 a jeden nebo více tepelných oddílů, majících nejméně jednu souvislou vrstvu materiálu, který vykazuje zvláštní tepelně fyzikální vlastnosti a několik jednotlivých tepelných buněk 75, uspořádaných v určité vzdálenosti od sebe a pevně připojených přes tepelný oddíl. Obklad 10 dobře pokrývá celou léčenou oblast, přičemž zůstává dostatečně tuhý, aby byl trvale strukturální podpěrou tepelných buněk 75 a zabraňuje nepřijatelnému roztahování souvislé vrstvy nebo vrstev během výroby nebo používání. Pružný tepelný tělesný obklad 10 pro jedno použití podle předloženého vynálezu poskytuje stálé, vhodné a pohodlné působení tepla a výbornou přizpůsobivost zádům uživatele, horní nebo dolní části paže, horní a/nebo dolní části nohy, přičemž si zachovává dostatečnou tuhost, aby se zabránilo snadnému přístupu k tepelnému obsahu buněk.

Zde použitý výraz „na je’dno použití“ znamená, že zatímco pružný tepelný tělesný obklad podle předloženého vynálezu může být skladován v utěsněném, v podstatě nepropustném kontejneru a znovu aplikován na lidské tělo tak často jak je potřeba pro ulehčení bolesti, je určen k vyhození, tj. uložení do vhodné odpadkové nádoby poté co je tepelný zdroj, tj. tepelná buňka (buňky) nebo tepelný oddíl(y) úplně vypotřebován.

Zde použitý výraz „tepelné buňky“ znamená jednotnou strukturu, obsahující exotermickou směs, s výhodou s určitými vlastnostmi pro oxidaci železa, uzavřenou uvnitř dvou vrstev, přičemž nejméně jedna vrstva je propustná pro kyslík, a je schopna vytvářet dlouho trvající teplo sjeho lepším řízením a mající určité fyzikální rozměry a charakteristiky plnění. Tyto tepelné buňky mohou být použity jako jednotlivé ohřívací jednotky nebo v tepelném oddílu, obsahujícím několik jednotlivých tepelných buněk, které mohou být také snadno spojeny do tělesných obkladů na jedno použití, podušek apod. Tělesné obklady obsahující tepelné buňky nebo tepelné oddíly přizpůsobené širokému rozsahu obvodů těla, tak vydávají stálé, vhodné a pohodlné působení tepla.

Zde použitý výraz „přímé zhušťování“ znamená, že suchá prášková směs se smíchá, stlačí a vytvoří se z ní pelety, tablety nebo hrudky bez použití obvyklých mokrých pojiv/roztoků, které by spojily částečky vzájemně dohromady. Jindy se suchá prášková směs smíchá a je zhutněna

-4CZ 293462 B6 válcováním nebo stlačováním, potom následuje mletí a třídění, vytvoří se přímo zhuštěné granule. Přímé zhušťování může být také známé jako suché zhušťování.

Zde použitý výraz „plnicí objem“ znamená objem zrnité směsi nebo zhuštěných, vodou-bobtnajících topných prvků v naplněné tepelné buňce.

Zde použitý výraz „prázdný objem“ znamená objem buňky, který je ponechán nenaplněn zrnitou směsí nebo zhuštěným topným prvkem v hotové topné buňce.

Zde použitý výraz „objem buňky“ znamená plněný objem plus prázdný objem tepelné buňky.

Zde použitý výraz „souvislá vrstva nebo vrstvy“ znamená jednu nebo více vrstev materiálu, který může být nepřerušen nebo může být částečně, ale ne úplně, přerušen jiným materiálem, otvory, perforací apod. přes jeho délku a/nebo šířku.

Zde použitý výraz „polotuhý materiál“ znamená materiál, který je tuhý do určitého stupně nebo v některých částech a vykazuje takovou tuhost, aby udržoval strukturální podpěru tepelným buňkám v nepodepřeném formátu a/nebo aby se zabránilo roztažení struktury materiálu během výroby nebo používání a/nebo aby se zabránilo přístupu k obsahu tepelných buněk, přičemž se při zahřívání udržuje stále dobrá celková charakteristika pokrývání těla teplem.

Na obr. 1 je znázorněno první a druhé výhodné provedení předloženého vynálezu, kterým je pružný tepelný tělesný obklad 10 na jedno použití. Pružný tepelný tělesný obklad 10 sestává z části z ohebného materiálu 12, mající podélnou osu 18. Ohebný materiál 12 má první konec 14 a druhý konec 16 a nejméně jednu pružnou část 20. ležící mezi těmito konci 14.16. schopnou se roztáhnout v podélné ose 18. Ohebný materiál 12 má také první okraj 57 a protilehlý druhý okraj 58 a jak první okraj 57 tak druhý okraj 58 procházejí od prvního konce 14 k druhému konci 16. Ohebný materiál 12 má dále takovou délku, že je-li v uvolněném nebo roztaženém stavu, měřeno ve směru rovnoběžném s podélnou osou 18 od prvního konce 14 k druhému konci 16, je tato délka dostatečně velká, aby obklad opásal tělo uživatele, s výhodou trup uživatele (tj. pás, bok), horní část ruky, spodní část ruky, horní část nohy, dolní část nohy tak, že první konec 14 překryje druhý konec 16. Ohebný materiál 12 má materiál 62 obrácený ktělu, obsahující plochu 28 obrácenou ktělu a vnější povrchový materiál 64. obsahující vnější plochu 30, procházející od prvního konce 14 k druhému konci 16.

Zde použitý výraz „pružný“ znamená takovou vlastnost materiálu, kdy se materiál, je-li vystaven napínací síle, roztáhne nebo zvětší ve směru síly a v podstatě se vrátí do svého původního nenapnutého rozměru, jakmile přestane síla působit. Zejména má výraz „pružný“ znamenat směrovou vlastnost, kdy prvek nebo struktura má návrat do původního stavu okolo 10 % své původní délky Lo potom, co byla vystavena procentnímu napětí ||% většímu než 50 %. Zde použité procentní ||% je definováno takto:

11% = [(Lf-Loj/Lo] kde Lf= prodloužená délka Lo = původní délka

Pro shodu a porovnání se obnovení původní rozměru prvku nebo struktuiy měří 30 sekund po uvolnění z prodloužené délky Lf. Všechny ostatní prvky se považují za nepružné, jestliže prvek nebo struktura neobnoví asi 10 % svou původní délku Lo v 30 sekundách potom, co se uvolní asi 50 % procentního napětí ||%. Nepružné prvky nebo struktury budou také obsahovat prvky nebo struktuiy, které se zlomí a/nebo trvale/plasticky deformují, jsou-li vystaveny asi 50 % procentního napětí ||%.

Na obr. 1 až 6 pružné části 20 z ohebného materiálu 12 obsahují pružné členy 36. Pružný člen 36 je s výhodou tepelně spojen s ohebným materiálem 12, aby se vytvořila první tepelně spojená

-5CZ 293462 B6 pružná vrstvená část 66. První tepelně spojená pružná vrstvená část 66 je potom připevněna k materiálu 62 obrácenému k tělu za tepla se tavící lepicí vrstvou 60, aby se vytvořila vrstvená část 92, obrácená ktělu. Ktělu obrácená vrstvená část 92 se pak připevní k vnějšímu povrchovému materiálu 64 s jednou nebo více jednotlivými buňkami 75, s výhodou jedním nebo více tepelnými oddíly 22, vloženými mezi nimi, za tepla se tavící lepicí vrstvou 60, aby se vytvořil obklad 10.

Alternativně může pružná část 20 z ohebného materiálu 12 obsahovat druhou tepelně spojenou pružnou vrstvenou část. V tomto provedení pak pružná část 20 dále obsahuje ještě druhý pružný člen 39. Druhý pružný člen 39 je s výhodou tepelně spojen s třetí nosnou vrstvou 40 a čtvrtou nosnou vrstvou 41 dříve, než se sestaví ohebný materiál 12, aby se vytvořila druhá tepelně spojená pružná vrstvená část 67. Druhá tepelně spojená pružná vrstvená část 67 je pak připevněna k vnějšímu povrchovému materiálu 64. za tepla se tavící lepicí vrstvou 60, aby se vytvořila vnější povrchová vrstvená část 93. Ktělu obrácená vrstvená část 92 se pak připevní kvnější povrchové vrstvené části 93 s jednou nebo více tepelnými buňkami 75, s výhodou s jedním nebo více tepelnými oddíly 22 vloženými mezi nimi, za tepla se tavící lepicí vrstvou 60, aby se vytvořil obklad 10.

Na obr. 5 a 6, pružný člen 36 obsahuje řadu prvních pramenů 24, které přetínají nebo kříží (s nebo bez spojení s nimi) řadu druhých pramenů 26 ve styčnících 31 v předem stanoveném úhlu a, čímž se vytvoří síťovina otevřená, mající řadu otvorů 33. Každý otvor 33 je určen nejméně dvěma sousedními prvními prameny (tj. 42 a 43) a nejméně dvěma sousedními druhými prameny (tj. 44 a 45) tak, aby otvory byly v podstatě pravoúhlého (s výhodou čtvercového) tvaru. Otvory mohou mít však i jiný tvar, jako jsou paralelogramy, kruhové obloukové segmenty. Takovéto tvary mohou být vhodné pro vytvoření nelineárních pružných strukturálních směrů. Dává se přednost tomu, aby první prameny 24 byly v podstatě rovné a v podstatě vzájemně rovnoběžné a ještě lépe, aby druhé prameny 26 byly také rovné a v podstatě vzájemně rovnoběžné. Nejlepší je, když první prameny 24 protínají druhé prameny 26 ve styčnících 31 v předem stanoveném úhlu a asi 90 stupňů. V každém styčníku 31 leží prameny na sobě, přičemž první prameny 24 a druhé prameny 26 jsou s výhodou spojeny nebo svázány (avšak je nutno poznamenat, že spojení nebo svázání není nutné) v místě, kde se protínají, přičemž jsou prameny ve styčníku stále od sebe rozeznatelné. Avšak i jiné tvary styčníků jsou stejně vhodné, jako vložené do sebe nebo kombinace vložených pramenů a pramenů ležících vzájemně na sobě.

I když se dává přednost tomu, aby první prameny 24 a druhé prameny 26 byly v podstatě rovné, rovnoběžné a protínající se v úhlu a asi 90 stupňů, poznamenáváme, že první prameny 24 a druhé prameny 26 se mohou protínat v jiném úhlu a a první prameny 24 a/nebo druhé prameny 26 mohou být srovnány vzájemně k sobě v kruhových, eliptických nebo jiných nelineárních vzorech. I když se pro usnadnění výroby dává přednost tomu, aby první prameny 24 a druhé prameny 26 měly v podstatě kruhový průřez před zahrnutím do vrstvené struktury 66. první prameny 24 a druhé prameny 26 mohou mít jiný tvar průřezu, jako je eliptický, čtvercový, trojúhelníkový nebo jejich kombinaci.

Materiál prvních pramenů 24 se vybere tak, aby první prameny 24 mohly udržet druhé prameny 26 ve vzájemném vyrovnání předtím, že se vytvoří vrstvená struktura 66. Je také žádoucí, aby materiály prvních pramenů 24 a druhých pramenů 26 byly schopny deformace (nebo původního vytvarování) do předem stanovených tvarů působením předem stanoveného tlaku nebo tlaku v kombinaci stavením teplem, jak bude podrobně popsáno dále. Tyto deformované tvary (tj. eliptické druhé prameny, v podstatě ploché první prameny apod.) tvoří vrstvenou strukturu 66. která může být pohodlná k nošení okolo těla bez dráždění nebo jiného nepohodlí. Je dále žádoucí, aby materiál zvolený pro první prameny 24 měl adhezivní vlastnosti pro spojení části vnější plochy 49 deformovaných druhých pramenů 27 s částí první nosné vnitřní plochy 50 a vnitřní plochou 52 druhé nosné vrstvy.

-6CZ 293462 B6

Materiál prvních pramenů 24 by měl být také schopen integrálního spojení nosných vrstev 37 a 38 jako část vytváření vrstvené struktury 66. Jak je zde podrobně popsáno, první prameny 24 mohou být integrálně spojeny s nosnými vrstvami 37 a 38 působením tlaku nebo tlaku v kombinaci s tavením za tepla. Zde použitý výraz „integrálně spojený“ a jeho odvozeniny znamená, že část vnější plochy pramene (tj. vnější plocha 47 prvního pramene) integrálně spojeného pramene (tj. integrálně spojené první prameny 25) pronikla do a spojila se s nosnou vrstvou 37 a 38. Část vnější vláknové plochy integrálně spojeného pramene, která pronikne do nosné vrstvy 37 a 38 může být spojena mechanicky (tj. zapouzdřením, obklopením nebo jiným pohlcením) a/nebo chemicky (tj. polymerací, tavením nebo jinou chemickou reakcí) s vlákny 51 nosné vrstvy 37 a 38, jak je znázorněno na obr. 6A. Pokud se týká proniknutí, integrálně spojené znamená, že část vnější plochy pramene pronikla do nejméně 10 %, s výhodou asi 25 %, ještě lépe nejméně 50 %, a ještě lépe asi 75 % a nejlépe asi 100 % strukturální tloušťky T nosných vrstev 37 a 38 ve vrstvené struktuře 66. Dále, protože integrálně svázané prameny zlepšují pohodlí vrstvené struktury 66 při nošení kolem těle, nejméně 10 %, s výhodou nejméně asi 50 %, ještě lépe nejméně asi 90 % a nejlépe 100 % pramenů 24 je integrálně spojeno s nosnými vrstvami 37 a 38 ve vrstvené struktuře 66.

Shora popsané výhody lze dosáhnout zvolením takového materiálu na první prameny, který má teplotu měknutí, která je nižší než teplota měknutí druhých pramenů 26 ve vztahu k výrobním tlakům použitým pro vrstvené struktury 66. Zde použitý výraz „teplota měknutí“ znamená minimální teplotu, při které materiál začíná téci při působení tlaku, aby se usnadnilo integrální spojení materiálu s nosnou vrstvou nebo vrstvami. Obvykle se na materiál působí teplem, aby se dosáhla teplota měknutí. To obvykle způsobí snížení viskozity materiálu, což může nebo nemusí způsobit „tavení“ materiálu, tavení může být spojeno s latentním teplem tavení. Termoplastické materiály mají sklon vykazovat snížení viskozity následkem zvýšení teploty, což jim dovoluje téci, jsou-li vystaveny působení tlaku. Je nutno poznamenat, že jak se působící tlak zvyšuje, teplota měknutí materiálu se snižuje a proto daný materiál může mít řadu teplot měknutí, protože teplota se bude měnit s působícím tlakem. Pro usnadnění výroby a zpracování a při použití obvyklých polymemích materiálů pro prameny 24 a 26, se dává přednost tomu, aby teplota měknutí prvních pramenů 24 byla nižší, s výhodou alespoň asi o 10 °C nižší, lépe alespoň o 20 °C nižší, než teplota měknutí druhých pramenů 26, když jsou oba materiály podrobeny působení stejného tlaku (např. tlaku při zpracování). Zde použitý výraz „spojovací tlak“ znamená tlak, který umožňuje integrální spojení druhých pramenů 24 s nosnou vrstvou 37 a 38, aniž by se integrálně spojily druhé prameny 26 s nosnými vrstvami 37 a 38, jsou-li oba prameny při teplotě měknutí prvních pramenů 24, ale pod teplotou měknutí druhých pramenů 26. Navíc k volbě materiálu prvních a druhých pramenů 24 a 26 podle teploty měknutí, druhé prameny jsou s výhodou vytvořeny z takového materiály, aby druhé prameny 26 zůstávaly správně pružné tak, aby vrstvená struktura 66 měla strukturální směr ve směru druhých pramenů 26, které jsou také pružné podle potřeby.

Bylo zjištěno, že polymery jako jsou polyolefiny, polyamidy, polyestery a kaučuk (tj. butadien styrenový kaučuk, polybutadienový kaučuk, polychloroprenový kaučuk, nitrilový kaučuk apod.) jsou vhodné, ale ne limitující, materiály pro výrobu prvních a druhých pramenů pružného členu 36. Mohou být nahrazeny ostatními materiály nebo látkami (tj. adhezivní první prameny) majícími rozdílné relativní teploty měknutí nebo pružnost, pokud materiál vykazuje shora uvedené výhody. Dále lze přidat k základním materiálům prvních a druhých vláken další materiály (tj. směs pigmentů, barviva, leskutvomé přísady, těžké vosky apod.), aby se dosáhl požadovaný vzhled, struktura nebo funkční vlastnosti.

Pružný člen 36 může být vytvořen jedním z řady známých způsobů. Zejména je vhodný materiál pro použití jako pružný člen 36 pružný mul, který je k dispozici jako T50018 od Conwed Plastic, Mineapolis, MN.

Jindy může být pružný člen 36 vybrán z přírodních nebo syntetických kaučuků nebo některých polymerických materiálů, které jsou schopné prodloužení a znovu získání svého tvaru. Vhodný

-7CZ 293462 B6 materiál obsahuje, ale není na ně omezen, styrenové blokové kopolymery, kaučuk, Lycra™,

Krayton™, polyetylén včetně metalocénového katalyzátoru PE, pěny apod. Pružný člen 36 může být ve formě fólie, pramenů, mulů, pásků, proužků, strukturální pružné fólie apod.

Pro usnadnění výroby a snížení nákladů, nosné vrstvy 37 a 38 jsou s výhodou vytvořeny z, ale není to na ně omezeno, netkané textilie, mající vlákna vytvořena např. z polyetylénu, polypropylenu, polyetylén tereftalátu, nylonu, rayonu, bavlny nebo vlny. Tato vlákna mohou být vzájemně spojena lepidly, tepelným spojením, jehlováním/zplsťováním nebo jiným známým způsobem, aby se vytvořila nosná vrstva 37 a 38.1 když se dává přednost tomu, aby nosné vrstvy 37 a 38 byly vytvořeny z netkané textilie, jsou vhodné i jiné textilie jako tkaniny a pleteniny.

Teplota měknutí nosných vrstev 37 a 38 (při tlacích působících při zpracování) by měla být vyšší než kterákoliv jiná teplota při zpracování, působící na pružný člen 36 při vytváření vrstvené struktury 66. Dále, nosné vrstvy 37 a 38 mají s výhodou moduly nižší než 100 gm na cm při jednotkovém napětí ε_μ nejméně okolo 1 (tj. Lf = 2 x Lo) ve směru podél druhých pramenů, když jsou vytvořeny do vrstvené struktury 66. Zde použitý výraz „modul“ znamená poměr vyvozovaného napětí σ k výslednému napětí ε_μ, kde výsledné napětí σ a napětí ε_μ jsou:

a = F_a/W ε_μ = (Lf — Lo)/Lo kde F_a = působící síla

W = kolmý rozměr prvku nebo struktury vystavený k působící síle F_a (obvykle šířka struktury)

Lf = prodloužená délka Lo = původní délka

Například, síla 20 gramů působící kolmo na 5 cm širokou tkaninu by měla napětí σ 4 gramy zatížení na cm. Dále, jestliže byla původní délka L_o ve stejném směru jako působila síla F_a 4 cm a výsledná prodloužená délka Lf byla 12 cm, výsledné jednotkové napětí ε_μ by bylo 2 a modul by byl 2 gramy zatížení na cm.

Bylo zjištěno, že nosná vrstva, mající modul menší než asi 100 gramů zatížení na cm ve směru jeho působení na tkaninu bude, když je směr působení zatížení na tkaninu porovnáván se sousměmými pružnými druhými vlákny 26 ve vrstvené struktuře 66. tvořit vrstvenou strukturu 66 s modulem ve směru druhých vláken 26, který je z větší části funkcí vlastností materiálu, velikosti a uspořádání druhých vláken 26. Jinými slovy, modul nosné vrstvy 37 a 38 je dostatečně nízký, takže modul druhých vláken 26 vlastně určí modul vrstvené struktury ve směru působení zatížení. Toto uspořádání je zvláště užitečné, jestliže je potřeba, aby vrstvená struktura 66 měla pružný strukturální rozměr ve směru deformovaných vrstvených druhých pramenů 27.

Jestliže nosné vrstvy 37 a 38 nemají potřebný modul, nosné vrstvy 37 a 38 mohou být vystaveny aktivačnímu procesu před nebo po vytvoření vrstvené struktury 66. Jak je popsáno např. v US patentu č. 4834741, vydaném 30. května 1989 (Sabee), který je zde celý zahrnut v odkaze, vystavení nosných vrstev 37 a 38 aktivačnímu procesu (buď samostatně nebo jako část vrstvené struktury 66) plasticky deformuje nosné vrstvy 37 a 38 tak, aby měla potřebné moduly. Při aktivačním procesu, tak, jak to popisuje Sabee, nosná vrstva 37 a 38 (nebo vrstvená struktura 66 jako taková) prochází mezi vlnitými válci, aby jí dodaly prodloužitelnost bočním napínáním nosných vrstev 37 a 38 v příčném směru stroje. Nosné vrstvy 37 a 38 jsou vratně napnuty a taženy, aby jim bylo dodáno stálé prodloužení a orientace vlákna v textilii v příčném směru stroje. Tento proces lze použít k napínání nosných vrstev 37 a 38 před nebo po spojení vrstvených struktur 66. To s výhodou poskytuje vrstvenou strukturu, která může být prodloužená v pružném strukturálním směru minimální silou (a každé další vrstvy), byla původně „aktivována“ nebo oddělena v tomto směru a tím má nízký modul ve směru působení síly tak, že modul vrstvené struktuiy je primárně funkcí vrstvených druhů pramenů 27.

-8CZ 293462 B6

Vrstvená struktura 66 je s výhodou vytvořena položením nosných vrstev 37 a 38 a pružného členu 36 vedle sebe a vyvozením předem stanoveného tlaku a/nebo tepelného tavení, který závisí na zvolených materiálech nosných vrstev 37 a 38 a pružného členu 36 tak, aby první prameny 24 byly integrálně spojeny s nosnými vrstvami 37 a 38. Dále k integrálnímu spojení prvních pramenů 24 k nosným vrstvám 37 a 38 je potřeba, aby shora popsaný proces deformoval první prameny tak, aby tvar integrálně spojené vnější plochy 47 prvního pramene 24 byl v podstatě plochý. Výraz „v podstatě plochý“ znamená, že integrální spojení prvních pramenů 24 mají velký rozměr M (který je rovnoběžný s hlavní osou průřezu pramene znázorněného na obr. 6) nejméně dvojnásobný než menší rozměr N (opět rovnoběžný s vedlejší osou průřezu pramene znázorněného na obr. 6). Proto je jasné, že integrálně spojený první pramen 25 může mít nepravidelnosti na své vnější ploše 47 a stále jev rámci významu výrazu „v podstatě plochý“. S výhodou je pak potřeba, aby část vnější plochy 47 integrálně spojených prvních pramenů 25 byla také v podstatě koplanámí s vnitřními plochami 50 a 52 nosné vrstvy tak, aby menší rozměr N byl téměř stejný nebo menší než tloušťka T struktury nosných vrstev 37 a 38 a v podstatě všechny z menších rozměrů N jsou umístěny uvnitř tloušťky T struktury, jak je znázorněno na obr. 6. Je nutno vzít v úvahu, že mohou nastat různé změny v podstatě plochých a koplanámích tvarech integrálně spojených prvních pramenů 25 po délce prvních pramenů 25, aniž by se odchýlilo z rozsahu těchto rozměrů. Jinými slovy, následkem různého zpracování mohou být části integrálně spojených prvních pramenů 25 v podstatě ploché a/nebo koplanámí, zatímco ostatní části podél stejného pramene nemusí být. Tyto tvary se stále považují v rozsahu definice výrazu v podstatě plochý a koplanámí, která byla uvedena shora.

Shora popsané tvary integrálně spojených prvních pramenů 25 s výhodou poskytují vrstvenou strukturu 66, kde prameny 25 nevyčnívají způsobem, který by způsoboval dráždění nebo jiné nepohodlí při rozříznutí vrstvené struktury 66 (čímž by se odhalily konce integrálně spojených prvních pramenů 25) a nošení okolo těla. Tak nejméně 25 %, s výhodou nejméně asi 50 %, lépe nejméně asi 65 % a nejlépe asi 100% integrálně spojených prvních pramenů 25 je v podstatě plochých a koplanámích.

V protikladu k v podstatě plochému a koplanámímu tvaru integrálně spojených prvních pramenů vrstvené struktury 66, vrstvené druhé prameny 27 jsou s výhodou pouze připojeny (naproti integrálnímu spojení) k vnitřním plochám 50 a 52 nosných vrstev 37 a 38, jak je znázorněno na obr. 6, působením shora popsaného tlaku a tepelného tavení. Je však nutné poznamenat, že druhé prameny 26 mohou být také integrálně spojeny s nosnými vrstvami 37 a 38, když je potřeba. Integrální spojení prvních pramenů 24 s nosnými vrstvami 37 a 38 může být také provedeno tak, že první prameny 24 působí jako lepidlo pro přerušované připojení druhých vláken 26 k vnitřním plochám 50 a 52 nosných vrstev 37 a 38 ve styčnících 31. Jindy mohou druhé prameny 26 obsahovat samolepicí materiál, který má za úkol přilepit část vnějších ploch 49 druhých pramenů k vnitřním plochám 50 a 52 nosných vrstev 37 a 38.

Jak je patrno z obr. 7, vrstvená struktura 66 je s výhodou vyrobena způsobem obsahujícím v podstatě nepružnou první plochu 148 (tj. vytvořenou z ocele nebo pod.) a v podstatě nepružnou druhou plochu 150 a v podstatě pružnou třetí plochu 152 (tj. vytvořenou z křemíkového nebo jiného deformovatelného kaučuku), přičemž tyto plochy jsou opatřeny ve formě válců. První plocha 148 je trochu vzdálena od druhé plochy 150 tak, aby se mezi nimi vytvořila mezera 156, zatímco druhá plocha 150 a třetí plocha 152 jsou umístěny ve vzájemném styku a tím je vytvořena interferenční styčná linka 154. Mezera 156 má s výhodou takovou velikost, aby první prameny 24 a druhé prameny 26 mezerou 156 snadno procházely. Jindy může mít mezera 156 takovou velikost, aby druhé prameny 26 byly při procházení mezerou 156 deformovány.

První nosná vrstva 37 se položí vedle pružného členu 36. a ten se položí vedle druhé nosné vrstvy 38 tak, aby když se přivádí okolo první plochy 148, jak je zřejmé z obr. 7, byl pružný člen 36 uspořádán mezi první nosnou vrstvou 37 a druhou nosnou vrstvou 38. S výhodou, první prameny 24 pružného členu 36 se položí vedle vnitřní plochy 50 první nosné vrstvy 37 a druhé prameny

-9CZ 293462 B6 se položí védle vnitřní plochy 50 první nosné vrstvy 37 a druhé prameny 26 se položí vedle vnitřní plochy 52 druhé nosné vrstvy 38. První nosná vrstva 37 je s výhodou orientována vedle první plochy 148. První plocha 148 se ohřívá na teplotu T_b která v kombinaci s rychlostí přivádění vedle sebe položených první nosné vrstvy 37, pružného členu 36 a druhé nosné vrstvy 38 přes první plochu 148. zvyšuje teplotu prvních pramenů 24 na nebo nad jejich teplotu měknutí. Protože se v mezeře 156 působí tlakem Pa, první prameny 24 a druhé prameny 26 jsou v ní podrobeny malé nebo vůbec žádné deformaci.

Potom, kdy vedle sebe položené první nomá vrstva 37, pružný člen 36 a druhá nosná vrstva 36 projde mezerou 156, druhá nosná vrstva 38 se s výhodou orientuje vedle druhé plochy 150 a je uložená mezi druhou plochu 150 a pružným členem 36 a první nosnou vrstvu 37. Druhá plocha 150 se s výhodou ohřívá na teplotu T₂, která v kombinaci s rychlostí přivádění vedle sebe položených první nosné vrstvy 37. pružného členu 36 a druhé vrstvy 38 na druhou plochu 150, zvýší teplotu druhých pramenů 26 na jejich teplotu měknutí. Vedle sebe položené první nosná vrstva 37, pružný člen 36 a druhá nosná vrstva 38 potom procházejí interferenční styčnou linkou 154, kde první prameny 24 jsou integrálně spojeny s první a druhou nosnou vrstvou 37 a 38 působením spojovacího tlaku P_b z druhé a třetí plochy 150 a 152 ve styčné lince 154. Pružná třetí plocha 152 vytváří spojovací tlak P_b, který působí rovnoměrně na první prameny 24 mezi druhými prameny 26 vlivem přizpůsobivé povahy pružné třetí plochy 152. Ještě výhodněji, působení tlaku P_b z třetí plochy 152 a tepelné tavení z druhé plochy 150 při teplotě T₂ je postačující k deformaci prvních pramenů 24 do v podstatě plochého tvaru a k integrálnímu spojení prvních pramenů 24. Ještě výhodněji, působení tlaku a tepelného tavení je postačující k deformaci prvních pramenů 24 do integrálně spojených prvních pramenů 25, které jsou v podstatě koplanámí s vnitřní plochou 50 první nosné vrstvy 37 a vnitřní plochou 52 druhé nosné vrstvy 38.

Naproti tomu, nejméně 25 %, s výhodou nejméně asi 50 %, ještě lépe asi 75 %, nejlépe asi 100 % druhých vláken 26 je deformováno do v podstatě eliptického tvaru ve styčné lince 154. protože tlak P_b úplně působí na druhá vlákna 26 druhou plochou 150. Eliptický tvar průřezu druhých pramenů 27 je potřebný, když nedeformovaný průřez druhých pramenů 26 by jinak způsobil „uzlíkový“ nebo drsný pocit, když se vrstvené struktury 66 nosí okolo těla. S výhodou je strukturální tloušťka I vrstvené struktury 66 za styčnou linkou okolo 50 % tloušťky S vedle sebe položených první nosné vrstvy 37, prvního pružného členu 36 a druhé nosné vrstvy 38 před styčnou linkou 154.

Rychlost vedení vedle sebe položených první nosné vrstvy 37. pružného členu 36 a druhé nosné vrstvy 38 první, druhou a třetí plochou 148.150 a 152 může být nastavena tak, aby první a druhé prameny 24 a 26 měly dostatečnou dobu zdržení mezi vyhřívanou první a druhou plochou 148 a 150 a to takovou, aby tyto prameny změkly a deformovaly se tak, jak zde bylo popsáno.

Na základě shora popsaného způsobu bylo zjištěno, že se vytvoří vyhovující vrstvené struktury 66. mající pružný strukturální směr ve směru druhých vláken 27 vrstvené části: první a druhá nosná vrstva 37 a 38 s výhodou obsahuje mykané netkané textilie z tepelně spojeného polypropylenu a majícího základní hmotnost 32 g/m², velikost rouna asi 2,2 demiérů na vlákno, tloušťka vlákna 0,01 cm až 0,03 cm, modul asi 100 gramů zatížení na cm při jednotkovém napětí ε_μ asi 1 (taková textilie se prodává firmou Fibertech, Landsville, NJ., jako Phobic Q-l); a pružný člen 36 obsahuje síťovinu, ve které jsou první prameny 24 vytvořeny z polyetylénu a druhé prameny 26 jsou vytvořeny ze styrenu nebo butadienového blokového kopolymeru (taková síťovina se vyrábí firmou Conwed, Mineapolis, NM a prodává jako T50018). Zejména se vedle sebe položí textilie Phobic Q-l, mající předtvarovanou strukturální tloušťku S asi 0,09 cm až 0,13 cm, s výhodou asi 0,10 cm až 0,12 cm, zejména asi 0,11 cm, a vedou se rychlostí asi 6 až 14, s výhodou 7 až 12, nejlépe 8 až 10 m za minutu, přes první plochu 148, která se vytápí na teplotu Ti asi 71 °C až 141 °C, s výhodou asi 130 °C až 141 °C, ještě lépe asi na 137 °C až 139 °C. Ve výhodném uspořádání je mezera 156 s výhodou větší nebo rovna 0,13 cm. S výhodou, druhá plocha 150 se ohřívá na teplotu T₂ asi 71 °C až asi 141 °C, s výhodou asi na 130 °C až asi 141 °C, ještě lépe na 137 °C až 139 °C, při procházení vedle sebe položených textilií

-10CZ 293462 B6 a síťoviny přes druhou plochu 150 a interferenční styčnou linku 154. Tlak P_b ve styčné lince 154 je s výhodou 70 až 75 kg/cm. Potom co se vedle sebe ležící textilie a síťovina vynoří ze styčné linky 154, má výsledná tepelně spojená pružná vrstvená část 66 tloušťku 1 asi 0,05 cm až

0,09 cm, s výhodou asi 0,06 až 0,08 cm, nejvýhodněji asi 0,07 cm.

Navíc k vytvoření vrstvené struktury podle předloženého vynálezu shora popsaným způsobem může být takováto vrstvená struktura také vytvořena způsobem, u kterého se použije první deska 158 a druhá deska 160, jak je znázorněno na obr. 8. Oproti způsobu dříve popsanému, první plocha 149 je s výhodou v podstatě nepružná, zatímco druhá plocha 151 je v podstatě pružná. První plocha 149 první desky 158 je s výhodou ohřívána na teplotu Tp Spojovací tlak P_f působí na vedle sebe položené textilie a síťovinu, posunem první plochy 149 první desky 158 směrem k druhé ploše 151 druhé desky 160. Protože teplota T] ohřívá první prameny 24 na jejich teplotu měknutí pro způsobení spojovacího tlaku Pf, působení spojovacího tlaku P_f integrálně spojí první prameny 24 s první nosnou vrstvou 37 a druhou nosnou vrstvou 38. S výhodou, působení spojovacího tlaku Pf také deformuje první prameny 24 do v podstatě plochého tvaru, který je také koplanámí s vnitřní plochou 50 první nosné vrstvy 37 a vnitřní plochou 52 druhé nosné vrstvy 38. Ještě výhodněji, působení spojovacího tlaku Pf také deformuje druhé prameny 26 do v podstatě eliptického tvaru.

Použitím shora uvedené kombinace textilie Phobic Q-l a síťoviny T50018 může být zhotovena vyhovující vrstvená struktura 66, mající první prameny 24 integrálně spojené s první a druhou nosnou vrstvou 37 a 38, jestliže se první deska 158 ohřeje na teplotu Tj asi 110 °C až 130 °C a spojovací tlak P_f asi 350 až 700 g/cm² působí po dobu asi 10 až 20 sec.

Zatímco se shora popisuje způsob výroby první tepelně spojené vrstvené části 66 (tj. obsahující první nosnou vrstvu 37, pružný člen 36 a druhou nosnou vrstvu 38), lze použít stejný způsob výroby druhé tepelně spojené pružné vrstvené části 67 (tj. obsahující třetí nosnou vrstvu 40. druhý pružný člen 39, a čtvrtou nosnou vrstvu 41).

Je nutno poznamenat, že přesné zvolení hustoty pramene, plochy průřezu pramene a/nebo index tavení prvních pramenů 24 (jestliže jsou první prameny vytvořeny z polymeru) je nutné, aby se vytvořila vrstvená struktura 66, mající pružný strukturální směs ve směru druhých pramenů 27. Nesprávnou volbou hustoty pramene, plochy průřezu pramene a/nebo indexu tavení prvních pramenů 24 může vzniknout vrstvená struktura, kde části integrálně spojených prvních pramenů 25 se mohou překrývat nebo do sebe vzájemně pronikat ve vrstvené struktuře 66. Takové pronikání nebo překrývání integrálně spojených prvních pramenů 25 může mít za následek, že pouze malé části vrstvených druhů pramenů 27 jsou schopny se prodlužovat nebo natahovat, když jsou vystaveny napínací síle, naproti prodloužení, které se rozdělí po v podstatě celé délce v podstatě všech vrstvených druhých pramenů 27, která se nezúčastní tohoto překrytí. Aby se minimalizovaly tyto podmínky, hustota pramene, plocha průřezu pramene a/nebo index tavení prvních pramenů 24 by měly být zvoleny tak, aby integrálně spojené první prameny 25 měly pokrytí S_c pramene menší než asi 50 %. Zde použitý výraz „pokrytí pramene“ má být mírou velikosti vnitřní plochy 50 první nosné vrstvy 37 a vnitřní plochy 52 druhé nosné vrstvy 38, které jsou ve styku s integrálně spojenými prvními prameny 25 podle předloženého vynálezu. Pokrytí pramene S_c je definováno takto:

S_C = (E-F)/E· 100 kde E = vzdálenost osy pramene mezi některými sousedními integrálně spojenými prvními prameny 25, jak je znázorněno na obr. 6,

F = vzdálenost okrajů pramene mezi některými sousedními integrálně spojenými prvními prameny 25. jak je znázorněno na obr. 6.

-11 CZ 293462 B6

Měření E a F lze provádět v kterémkoliv průřezu vrstvené struktury 66 podle předloženého vynálezu mezi sousedními integrálně spojenými prvními prameny 25.

Zde použitý výraz „hustota pramene“ znamená počet porovnávaných pramenů na centimetr v příčném směru pramene k porovnávaným pramenům. Například, první prameny 24 mají hustotu pramene, která může být měřena na předem stanovené délce A druhého pramene 26, jak je znázorněno na obr. 5. Podobně, druhé prameny 26 mají hustotu pramene, kterou lze měřit na předem stanovené délce B prvního pramene 24. Zde použitý výraz „plocha průřezu pramene“ znamená plochu průřezu prvního pramene 24. měřenou známými technikami.

Index tavení polymeru udává schopnost polymeru téci, když je vystaven dané teplotě nebo tlaku. Polymer mající nízký index tavení bude mít větší viskozitu (a proto neteče tak rychle) při dané teplotě než polymer mající vyšší index tavení. Proto je nutno poznamenat, že první prameny 24 obsahující polymer mající vysoký index tavení bude mít větší tendenci pronikat nebo se překrývat během působení daného tlaku a tepelného tavení než první prameny 24, obsahující nízký index tavení a vystavené stejnému tlaku a tepelnému tavení. Vzhledem k této variabilitě, polymeiy tvořící první prameny 24 mohou být vybrány selektivně, ve spojení s hustotou pramene a plochou průřezu pramene, aby se vytvořil předem stanovený index tavení tak, aby první prameny 24 byly integrálně spojeny s první a druhou nosnou vrstvou 37 a 38 s pokrytím S_c pramene asi 50 %. Dále, změna indexu tavení polymeru může být také zvláště užitečná, když je potřeba zvýšit hustotu první a druhé nosné vrstvy 37 a 38, zatímco se udržují stejné podmínky způsobu výroby. V této situaci lze změnit polymer prvních pramenů 24, aby se vytvořil větší index tavení tak, aby první prameny 24 mohly více pronikat a spojovat se s nosnou vrstvou 37 a 38, když jsou vystaveny předem stanovenému tlaku a tepelnému tavení. Proto stejnou úroveň integrálního spojování lze dosáhnout beze změny výrobních podmínek bez ohledu na zvýšenou hustotu nosných vrstev 37a38.

Na základě uvedeného je nutno poznamenat, že první prameny 24 by měly být vyrovnány tak, aby hustota pramene byla 2 až 10 pramenů na centimetr ve spojení s plochou průřezu pramene 0,0005 cm² až 0,03 cm², zejména 3 až 6 vláken na centimetr ve spojení s plochou průřezu pramene 0,001 cm² až 0,005 cm² tak, aby se zabránilo pronikání nebo překrývání integrálně spojených prvních pramenů 25 ve vrstvené struktuře 66. Index tavení 2 až 15 (měřeno na ASTM D1238) ve spojení se shora popsanou hustotou pramene a plochou průřezu pramene jsou hodnoty, které byly zjištěny jako vyhovující.

Pokud se týká druhých pramenů 26. je nutno poznamenat, že hustota pramene, plocha průřezu vlákna a modul druhých pramenů 26 může také ovlivnit pružné vlastnosti vrstvené struktury 66 (tj. modul vrstvené struktury 66) ve směru druhých pramenů 26 (tj. ve směru D z obr. 6). Na příklad, když se hustota pramene a/nebo plocha průřezu pramene druhých pramenů 26 zvýší, modul vrstvené struktury 66 se sníží. U vrstvených struktur 66, které mají být zahrnuty do pružného zádového obkladu na jedno použití podle předloženého vynálezu je potřeba, aby vznikl modul asi 100 až asi 250 g zatížení na cm, při napětí ε_μ asi 1. Je nutno poznamenat, že použitím iramenů 26. majících hustotu pramenů asi 2 až 5, plochu příčného průřezu asi 0,003 až

0,02 cm² a obsahujících styrenový blokový kopolymer vznikne vrstvená struktura 66. mající výhodný modul ve směru druhých pramenů 26. Modul vrstvené struktury 66 lze měřit známými technikami. Například, lze modul vrstvené struktury 66 měřit s použitím univerzálního stroje na zkoušku tahem s konstantní rychlostí prodloužení, jako je např. Instron Model #1122, vyrobený firmou Instron Engineering Corp., Canton, MA.

Vrstvená struktura 66 může být také podrobena různým dalším známým dodatečným tvářením. Například, vrstvená struktura vyrobená jak bylo popsáno, může obsahovat další vrstvy textilií (tj. zbytňující vrstvy), které se připojí k vrstvené struktuře tak, aby ještě další zlepšovaly nositelnost a pohodlí struktury. Další vrstvy textilií mohou být připevněny k vrstvené struktuře lepidlem, tepelným spojením, tlakovým spojením, ultrazvukovým spojením, dynamicky mechanickým spojením nebo jiným známým způsobem.

-12CZ 293462 B6

Aby se zlepšilo pružné provedení obkladu 10. pružná část 20 může být podrobena aktivačnímu procesu po svém složení a před použitím. Tento aktivační proces napíná a permanentně deformuje ve velmi malém měřítku nepružné vrstvy obkladu 10. Tento aktivační proces umožňuje, aby se tepelně spojená pružná vrstvená část 66 napnula nebo roztáhla ve směru působící síly a v podstatě vrátila do svého původního rozměru, jakmile přestane síla působit, aniž by tomu překážely nepružné vrstvy pružné části 20.

Jindy může být pružná část 20 sestavena, zatímco je tepelně spojená pružná vrstvená část 66 přidržována v roztaženém stavu. Po sestavení, se nemá tepelně spojená pružná vrstvená část 66 vrátit do uvolněného stavu, což způsobí, že se nepružné vrstvy pružné části 20 složí v záhyby a zkrabatí. Následné napnutí pružné části 20 způsobí, že se tyto záhyby natáhnou.

Popsáno je určité provedení obkladu 10, které má jednu tepelně pružnou vrstvenou část 66 a která se kryje s materiálem 62, obráceným k tělu a vnějším povrchovým materiálem 64. procházejícím od prvního konce 14 k první mezilícní linii 54 z pružného materiálu 12. Jindy se může tepelně spojená vrstvená část 66 krýt s materiálem 62, obráceným k tělu a vnější povrchový materiál 64 prochází od prvního konce 14 k druhému konci 16 od mezilícní linie 55 k druhému konci 16 nebo v jakékoliv kombinaci těchto konfigurací podle toho, co je vhodné pro určitý sestavovaný tělesný obklad, aby měla pružná část 20 správné pružné vlastnosti. První mezilícní linie 54 je s výhodou vedena kolmo k podélné ose 18, a je umístěna mezi prvním koncem 14 a druhým koncem 16. Druhá mezilícní linie 55 je s výhodou vedena kolmo k podélné ose 18 a je umístěná mezi mezilícní linií 54 a druhým koncem 16.

S výhodou obsahuje vnější plocha 30 obkladu 10 upevňovací oblast 131. Upevňovací oblast 131 může procházet od přibližně druhé mezilícní linie 55 k druhému konci 16. Jindy se může upevňovací oblast 131 krýt s vnějším povrchovým materiálem 64 od prvního konce 14 k druhému konci 16. Upevňovací oblast 131 obsahuje řadu smyčkových vláken 132 uspořádaných po celém rozsahu upevňovací oblasti 131 ve směru podélné osy 18. Rada smyčkových vláken 132 upevňovací oblasti slouží jako smyčkový člen znovu uzavíratelného upevňovacího systému háček-smyčka. Zde použitý výraz „znovu uzavíratelný“ znamená, že se upevňovací systém, nejprve uzavře a následně otevře a potom se může ještě nejméně jednou zavřít. Následně uzavření upevňovacího systému může buď vrátit uzávěr do původní polohy nebo se může z původní polohy posunout. Plocha 28 pružného materiálu 12 obrácená k tělu obsahuje řadu háčků 35 tvořících háčkový člen 34, který je pevně připojený k ploše 28 obrácené k tělu poblíž prvního konce 14. Zde použitý výraz „pevně připojený“ znamená spojení dvou nebo více prvků, které zůstávají spojeny během jejich určeného použití. Háčkový člen 34 na ploše 28 obrácené k tělu, společně se smyčkovými vlákny 132 na upevňované oblasti 131 na vnější ploše 30. tvoří znovu uzavírací systém háčeksmyčka pro upevnění prvního konce 14 pružného materiálu 12 k vnější ploše 30 pružného materiálu 12. aby obklad držel ve své poloze, když se pružný materiál 12 napne okolo těla uživatele, přičemž první konec 14 se překrývá s druhým koncem 16. Toto překrytí pružného materiálu 12 umístí háčkový člen 34 na ploše 28. obrácené ktělu přes smyčková vlákna 132 upevňovací oblasti 131 na vnější ploše 30. Protože smyčková vlákna 132 jsou uspořádána souvisle po upevňovací oblasti 131. háčkový člen 34 může zapadnout do smyčkových vláken 132 v kterékoliv poloze po celé upevňovací oblasti 131 souvislé vnější plochy 30 pružného materiálu 12.

Háčky 35 mohou mít jakýkoliv počet, tvar a/nebo hustotu v závislosti na použití. Háčky 35 mohou být v jednom směru, dvou směrech nebo více směrné v závislosti na použití a seskupení smyčkových vláken 132. Háčky 35 musí být zvoleny ve spojení se sdruženými smyčkovými vlákny 132 tak, aby poskytly pevnost při odtrhávání a ve střihu, která je potřeba při různých použitích.

Háčkový člen 34 a smyčková vlákna 132 jsou ideálně vybrány tak, aby poskytovaly větší pevnost ve střihu než je pružné napětí vyvozované obvazem 10 během použití. Háčkový člen 34. u kterého bylo zjištěno, že pracuje opravdu dobře, obsahuje harpunovitě tvarované háčky 34 (viz

-13CZ 293462 B6 zasunuté na obr. 2), které jsou orientovány rovnoběžně s podélnou osou 18 materiálu 12. Takové háčky jsou k dispozici jako 960E od firmy Aplix, Charlotte, NC. Háčky 34 jsou trvale připevněny k zadní části obkladu 10 pomocí ultrazvukového spojení, tlakového spojení, lepidly a/nebo jsou přišity.

Upevňovací oblast 131 obsahující smyčková vlákna 132 může být vyrobena z různých materiálů včetně, ale nejsou na ně omezeny, tkanin, pletenin a netkaných materiálů, které byly buď vytvořeny se smyčkovými vlákny nebo mohou být podrobeny dalšímu zpracování jako je kartáčování nebo nopkování, aby se vytvořilo co nejvíce smyčkových vláken. Výhodný materiál pro upevnění je pletený nylon, který se dostane pod označením #18904 u firmy Guilford Fabrics, Greensboro, NC. Jindy může obklad 10 obsahovat dvoudílný systém háčků a smyček. Materiál 62 obrácený k tělu může obsahovat řadu smyčkových prvků 134, které jsou vytvořeny z vláken materiálu 62. Podobně vnější povrchový materiál 64 může obsahovat řadu smyčkových vláken 132, která jsou vytvořena z vláken materiálu 64. Řada smyčkových vláken a prvků slouží jako jedna polovina znovu uzavíratelného upevňovacího systému háčků a smyček. Plocha 28 obrácená k tělu může obsahovat nejméně jeden háčkový člen 34, který je trvale připevněn k ploše 28 poblíž prvního konce 14. Podobně vnější plocha 30 pružného materiálu 12 obsahuje nejméně jeden háčkový člen 32, který je trvale připevněn na vnější ploše 30 poblíž druhého konce 16. Rada háčků na háčkovém členu 32 a 34 slouží jako druhá poloha uzavíratelného upevňovacího systému. Při použití obkladu 10 první konec 14 opásá tělo uživatele a překryje druhý konec 16 tak, že háčkové členy 32 na vnější ploše 30 poblíž druhého konce 16 se dostanou do záběru se smyčkovými prvky 134 na ploše 28 obrácené k tělu. Záběr háčkových členů 32 se smyčkovými prvky 134 tvoří první část dvoudílného upevňovacího systému háčků a smyček. Při pokračování aplikace háčkový člen 34 na ploše 28 poblíž prvního konce 14 se umístí do styku se smyčkovými vlákny 132 vnější plochy 30 tvořícími druhou část dvoudílného upevňovacího systému.

S výhodou obsahuje pružný tělesný obklad 10 dále první výztužnou vrstvu 95 s druhou výztužnou vrstvu 96. Výztužné vrstvy 95 a 96, umístěné poblíž materiálu 62, obráceného k tělu, procházející z druhého konce 16, a s výhodou jej překrývají, k pružné vrstvené části 66 vaši první mezilícní linii 54· Jindy může být použita jediná výztužná vrstva.

Materiál 62, obrácený k tělu a vnější povrchový materiál 64 může být jakýkoliv různý materiál včetně, ale není to na ně omezeno, tkaniny, pleteniny, netkané mykané textilie, předené netkané textilie apod. Tyto textilie mohou být vyrobeny jak z přírodních tak syntetických vláken včetně, ale není to na ně omezeno, polypropylenu, polyetylénu, polyesteru, nylonu, ryonu, bavlny, celulózy apod. Materiál, který byl úspěšně použit je 32 gsm tepelně spojená mykaná polypropylenová netkaná textilie, která se dostane pod názvem #9327786 od firmy Veratec, Walpole, MA.

Zbytňující vrstva může být doplněna do obkladu 10 a může obsahovat několik různých materiálů včetně, ale ne pouze, tkané nebo pletené textilie, tvarované fólie, mykané netkané textilie, předené netkané textilie apod. Materiál, který se považuje za zejména vhodný jako zbytňující vrstva je polyetylenová tvarovaná fólie, která se dostane jako C3265 od firmy Tredeger Film Products, Terre Haute, IN.

Připojení různých vrstev, aby se vytvořila zadní část obkladu 10. lze dosáhnout jakýmikoliv známými prostředky pro připevnění. Například, ale ne pouze, za tepla se tavícím lepidlem včetně spirálového nastříkání, foukání taveniny, řízeným povlékáním apod., latexovými lepidly aplikovanými rozstřikováním, potiskováním, hlubokotískem apod., tepelným spojením, ultrazvukovým, tlakovým spojováním apod. S výhodou se použije lepicí vrstva 60. Jeden z výhodných způsobů, který se úspěšně použil pro lepicí vrstvu 60 je lepidlo, které se taví za tepla a které je známé jako 70-4589 od National Starch and Chemical Co., Bridgewater, NJ, aplikované spirálovým za tepla tavícím systémem rychlostí asi 0,5 až 2,5 mg/cm².

Pružný tepelný tělesný obklad 10 také obsahuje jednu nebo více tepelných buněk 75, s výhodou uspořádaných ve vzoru, jak je znázorněno na obr. 1 a 3. Tepelné buňky působí teplem na tělo

-14CZ 293462 B6 uživatele, zejména dolní část zad, dolní část ruky, horní část nohy nebo dolní část nohy, když se pružný materiál 12 upevní okolo těla uživatele. Tepelné buňky 75 jsou obvykle konstruovány vytvořením kapes 76 v základním materiálu 70. Kapsy 76 v základním materiálu jsou pak naplněny exotermickou směsí 74. Po naplnění kapsy 76 v základním materiálu 70 exotermickou směsí 74, krycí materiál 72 se položí přes kapsu 76 a tepelně utěsní k základnímu materiálu okolo obvodu kapsy 76. zapouzdří se tak směs 74 a tím se vytvoří tepelná buňka 75.

Tepelné buňky jsou uspořádány v určité vzdálenosti vzájemně od sebe a každá tepelná buňka 75 funguje nezávisle na zbytku ostatních buněk 75. Každá tepelná buňka 75 s výhodou obsahuje hustě zabalená zrnka exotermické směsi 74. které v podstatě úplně zaplňují objem buňky, který je k dispozici uvnitř buňky a snižuje každý přebytečný prázdný objem a tím se minimalizuje možnost zrnité látky pohybovat se uvnitř buňky. Jindy může být exotermická směs 74 stlačena do přímých kompaktních částic předtím, než se umístí do každé buňky.

Protože je materiál vydávající teplo těsně zabalen nebo stlačen do tablet, tepelné buňky 75 nejsou snadno ohebné. Proto vzájemná vzdálenost tepelných buněk 75 a materiály vybrané pro základní materiál 70 a krycí materiál 72 mezi tepelnými buňkami 75 dovoluje, aby se obklad snadno přizpůsobil tělu uživatele. S výhodou pružný tepelný tělesný obklad 10 obsahuje jeden nebo více tepelných oddílů 22, které obsahují několik jednotlivých tepelných buněk 75. s výhodou uložených uvnitř vrstvené struktury tepelného oddílu 22 ve v podstatě rovinném vzoru kosočtvercového tvaru, jak je znázorněno čárkovaně na obr. 1 a 3.

Tepelný oddíl 22 může být vyroben z jakéhokoliv počtu termoplastických materiálů; avšak dává se přednost tomu, aby základní materiál 70 a/nebo krycí materiál 72 byly termoplastické materiály, které jsou polotuhé při teplotě okolo 25 °C a nižší a který měkne, tj. stává se podstatně méně tuhým, při teplotě nad 25 °C. Pro uspokojení určitých požadavků jsou vhodné různé materiály za předpokladu, že je tomu přizpůsobena tloušťka. Takové materiály obsahují, ale ne pouze, polyetylén, polypropylen, nylon, polyester, polyvinyl chlorid, polyvinyliden chlorid, polyuretan, polystyren, zmýdelněný kopolymer etylen-vinyl acetátu, kopolymer etylen-vinyl acetátu, přírodní kaučuk, regenerovaný kaučuk, syntetický kaučuk a jejich směs. Tyto materiály mohou být použity samostatně nebo společně vytlačeny s polymerem s nízkou teplotou tavení včetně, ale ne pouze, kopolymeru etylen vinyl acetátu, polyetylén s nízkou hustotou a jejich směs. Takové materiály mohou také obsahovat exotermickou směs 74 a omezují proudění kyslíku do kapsy 76 a mají dostatečnou tuhost, aby se na oblast 10 nevytvořily záhyby a netvořil se z něj svazek během používání a aby se zabránilo nepřijatelnému napínání struktur souvislé vrstvy během zpracování nebo užívání a zabránilo se snadnému přístupu k obsahu tepelných buněk.

Přesný základní materiál 70 a krycí materiál 72, kteiý byl zjištěn jako vyhovující, s výhodou obsahuje současně vytlačenou fólii, mající první stranu z polypropylenu a druhou stranu z Eva a mající kombinovanou tloušťku asi 20 pm až 30 pm, s výhodou asi 25 pm. Polypropylen obsahuje asi 10% až 90%, s výhodou asi 40 % až asi 60%, tloušťky základního materiálu 70 a krycího materiálu 72. Když se společně vytlačené fólie popsaného typu použijí jako základní materiál 70 a krycí materiál 72, EVA strany jsou s výhodou orientovány vzájemně směrem k sobě, aby se usnadnilo tepelné spojení krycího materiálu 72 se základním materiálem 70.

Exotermická směs 74 může obsahovat jakoukoliv směs, která produkuje teplo. Avšak exotermická směs 74 s výhodou obsahuje zrnitou směs chemických sloučenin, u kterých během užívání dochází k reakci oxidace. Exotermická směs 74 může být také vytvořena do aglomerovaných granulí, přímo zhutněných do kompaktních kousků jako jsou granule, pelety, tablety, a/nebo broků a jejich směsi. Smíchané směsi obvykle obsahují železný prášek, uhlík, sůl (soli) kovu a vodu. Směsi tohoto typu reagují, jsou-li vystaveny kyslíku a vydávají teplo po několik hodin. Exotermické směsi vhodné pro vložení do obkladu 10 podle předloženého vynálezu lze najít ve WO 97/01313, zveřejněném 16. ledna 1997 (Burkett a kol.) a jsou zde úplně zahrnuty odkazem.

-15CZ 293462 B6

Tepelné buňky 75 mohou mít jakýkoliv tvar, např. kotouč, trojúhelník, pyramida, kužel, koule, čtverec, krychle, pravoúhlý rovnoběžnostěn, válec, elipsoid apod. Výhodný tvar tepelných buněk 75 je tvar kotouče, mající průměr buňky asi 0,2 cm až 10 cm, s výhodou asi 0,5 cm až 8 cm, výhodněji 1 cm až 5 cm a nejvýhodněji asi 1,5 cm až 3 cm. Tepelné buňky 75 mohou mít výšku asi 0,08 cm až 1 cm, s výhodou asi 0,15 cm až 0,9 cm, výhodněji více než 0,2 až 0,8 cm a nejvýhodněji 0,4 cm.

Poměr plnicího objemu tepelné buňky 75 je asi 0,7 až 1,0, s výhodou asi 0,75 až 1,0, výhodněji 0,8 až 1,0 a ještě výhodněji asi 0,85 až 1,0 a nejvýhodněji asi 0,9 až 1,0.

Propustnost pro kyslík může být dosažena volbou materiálů pro základní materiál 70 a/nebo krycího materiálu 72, které mají určité požadované vlastnosti propustnosti. Požadované vlastnosti propustnosti mohou být splněny mikroporézními fóliemi nebo fóliemi, které mají v sobě vytvořené póry nebo otvory. Vytvoření těchto otvorů/pórů může být pomocí protlačování/vakuovým tvářením nebo děrováním horkou jehlou. Propustnosti pro kyslík může být také podle předloženého vynálezu dosaženo perforací alespoň jednoho základního materiálu 70 krycího materiálu 72 s provzdušňovacími otvoiy, používajícími například, sestavou kolíků, majících kuželovité konce a průměr asi 0,2 až 2 mm, s výhodou 0,4 mm až 0,9 mm. Difúze kyslíku do tepelných buněk 75 během oxidace částic exotermické směsi 74 je obvykle asi 0,01 ccm O₂/min./5 cm^{I 2} až asi 15 ccm O2/min./5 cm² (při 21 °C, 1 ATM), s výhodou od 0,9 ccm O2/min./5 cm² až asi 3 ccm O₂/min./5 cm² (při 21 °C, 1 ATM).

Rychlost, trvání a teplota termogenní oxidační reakce exotermické směsi 74 mohou být řízeny podle potřeby změnou plochy, která je ve styku se vzduchem, zejména změnou difuze/propustnosti kyslíku.

S výhodou pružný tepelný tělesný obklad 10 obsahuje spodní chlopňovou část 78. procházející směrem ven z druhého okraje 58. Tepelné buňky 75 jsou zobrazeny na obr. 1, procházející do spodní chlopňové části 78, která je určena k umístění tepelných buněk 75 směrem dolů na záda uživatele. Jindy může být spodní chlopňová část 78 vynechána, jak je znázorněno na obr. 3 a tepelné buňky 75 jsou na obkladu rozloženy po obkladu 10 tak, aby byly uspořádány mezi prvním okrajem 57 ke druhému okraji 58.

Použitím materiálů popsaných pro konstrukci obkladu na záda, pro přizpůsobení většině lidí stačí pouze dvě různé velikosti obkladu 10. Menší velikosti obkladu 10 mají rozměr asi 915 mm, měřeno ve směru rovnoběžném s podélnou osou 18. když je obklad v uvolněném nebo nenapnutém stavu a rozměr 125 mm až 150 mm, měřeno ve směru příčném k podélné ose 18. Větší velikost obkladu 10 má rozměr asi 1100 mm, měřeno ve směru rovnoběžném s podélnou osou 18, když je obklad 10 v uvolněném nebo nenapnutém stavu a rozměr asi 135 mm až 150 mm, měřeno ve směru příčném k podélné ose 18. Rozměry tepelného oddílu 22 jsou asi 225 mm až 300 mm, měřeno ve směru rovnoběžném s pněnou osou 18 a asi 115 až 200 mm, měřeno ve směru příčném k podélné ose 18. Tyto dva rozměry obkladu 10 se přizpůsobí většině lidem s velikostí pasu menší než 1220 mm.

Při použití materiálů shora popsaných pro konstrukci na horní část paže, dolní část paže, horní část nohy nebo spodní část nohy, popsané velikosti mohou být příslušně upraveny, aby se přizpůsobily většině lidí.

S výhodou je hotový obklad 10 uzavřen uvnitř obalu v podstatě nepropustném pro kyslík. Při použití se obklad 10 vyjme z obalu nepropustného pro kyslík, tím se umožní aby kyslík vnikl do tepelné buňky 75 a reagoval s exotermickou směsí 74.

I když určitá provedení podle předloženého vynálezu byla znázorněna a popsána, odborníkům je zřejmé, že různé změny a úpravy je možno provést, aniž by se odchýlilo z ducha a rozsahu

-16CZ 293462 B6 vynálezu a všechny tyto modifikace, pokryté připojenými nároky jsou v rozsahu předloženého vynálezu.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz najedno použití, obsahující ohebný materiál (12) s prvním a druhým koncem (14, 16), prvním a druhým okrajem (57, 58) a alespoň jednou pružnou strukturou (66), kterýžto obklad nebo obvaz je opatřen nejméně jednou tepelnou buňkou (75), je napínatelný podél své podélné osy (18) a je opatřen upevňovacími prostředky pro držení na těle uživatele, vyznačující se tím, že pružné struktury (66) jsou vrstvené na první nosnou vrstvu (37), druhou nosnou vrstvu (38) a síťovinu uspořádanou mezi těmito nosnými vrstvami (37, 38), která má řadu prvních pramenů (24) protínajících řadu pružných druhých pramenů (26), kteréžto první a druhé prameny (24, 26) vykazují teploty měknutí při vyvinutí tlaku na ně, a alespoň 10 % prvních pramenů (24) je integrálně spojeno s první nosnou vrstvou (37) a druhou nosnou vrstvou (38) tlakem při teplotě měknutí prvních pramenů (24).
2. 2. Pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz podle nároku 1, vyznačující se tím, že tepelné buňky (75) s exotermickou směsí (74), uspořádané ve vzdálenosti od sebe a upevněné na ohebný materiál (12) jsou zahrnuty v nejméně jednom tepelném oddílu s jednotnou strukturou.
3. 3. Pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz podle nároku 2, vyznačující se tím, že tepelný oddíl (22) obsahuje alespoň jednu souvislou vrstvu společně extrudovaného materiálu s první stranou z polypropylenu a druhou stranou z nízkoteplotně tavitelného kopolymeru, přičemž souvislá vrstva je při teplotě 25 °C polotuhá a při teplotě nad 25 °C podstatně méně tužší než při první uvedené teplotě.
4. 4. Pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že teplota měknutí prvních pramenů (24) je nižší než teplota měknutí druhých pramenů (26).
5. 5. Pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že první nosná vrstva (37) i druhá nosná vrstva (38) jsou vždy opatřeny vnějším povrchem, přičemž alespoň 50 % integrálně spojených plochých prvních pramenů (24) je s těmito vnějšími povrchy uspořádáno koplanámě.
6. 6. Pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň 25 % druhých pramenů (26) má eliptický průřez.
7. 7. Pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tepelné buňky (75) obsahují hutně balenou zrnitou exotermickou směs (74), vyplňující objem tepelné buňky (75).
8. 8. Pružný tepelný tělesný obklad nebo obvaz podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že první a druhé konce (14, 16) jsou uspořádány pro vzájemné překrytí při uvolněném nebo napnutém ohebném materiálu (12), upevněném volitelně buď na uživatelově trupu nebo některé z dalších částí těla jako je bok, horní nebo dolní část paže, horní nebo dolní část nohy.