CZ293327B6

CZ293327B6 - Napínací a tlumicí element

Info

Publication number: CZ293327B6
Application number: CZ20003133A
Authority: CZ
Inventors: Siegfried Ebert
Original assignee: Ebert Kettenspanntechnik Gmbh
Priority date: 1998-02-26
Filing date: 1999-02-25
Publication date: 2004-04-14
Also published as: EP1056964A1; AU2929299A; CZ20003133A3; ATE239882T1; EP1056964B1; DE19808129C1; WO1999043969A1; US6488602B1; CA2321989A1; JP2002505407A; ES2195548T3

Abstract

Napínací a tlumicí element (7) pro řetězové pohony má pružně deformovatelnou prstencovou část (70) a na jejím obvodu uspořádaný ozubený věnec (71), přičemž tato prstencová část (70) je v nezamontovaném stavu, který je bez pnutí, vytvořena ve tvaru kruhu, a v napnutém zamontovaném stavu zaujímá mezi volnou větví (6) a zatíženou větví (5) řetězového pohonu elipsovitý tvar, přičemž ozubený věnec (71) je v záběru s volnou větví (6) a se zatíženou větví (5) a přitom přenáší na obě větve (5, 6) napínací sílu, vytvořenou elipsovitou deformací prstencové části (70). Prstencová část (70) je vytvořena tak, že její průřez má s deformací narůstajícím ohybem podmíněný klesající odpor v ohybu a v maximálně deformovaném stavu provozem podmíněném je poměr výšky k šířce průřezu o nejméně 4 % menší než ve stavu bez pnutí.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká napínacího a tlumicího elementu z elastomemího materiálu pro řetězové pohony s pružně deformovatelnou prstencovou částí a obvodovým ozubením pro přenos napínací síly mezi větvemi řetězového pohonu.

Dosavadní stav techniky

U motocyklů se sekundární řetězový pohon a kyvnou pákou zadního kola je problém s dočasnou změnou odstupu os řetězových kol v průběhu pohybu kyvné páky ze střední polohy kyvné páky, využívané jako nastavovací polohy pro průchod řetězu a osovými odstupy řetězových kol ve fázích horní, vypružené koncové polohy kyvné páky a spodní odpružené koncové polohy kyvné páky. Při vypružení a odpružení kyvní páky se vždy také zmenšuje odstup os řetězových kol s tím důsledkem, že průchod řetězu ve volné větvi je větší. Příčinou toho je konstrukčně podmíněná poloha řetězového kola na výstupu z převodu, která není totožná s bodem otáčení zadní kyvné páky, tedy kyvné páky zadního kola, aleje ve směru jízdy před bodem otáčení.

Dočasná změna odstupu os je současně spojena s nuceným otáčením zadního kola, protože zadní kolo pojíždí po vozovce, když se odstup jeho centrálního bodu posune od řetězového kola na výstupu z převodu. Shodný otočný pohyb jako zadní kolo uskutečňuje tak řetězové kolo na zadním kola a v odpovídajícím převodovém poměru také řetězové kolo na výstupu z převodu. Dočasná změna odstupu os a nucené otáčení zadního kola prostřednictvím odvalovacího pohybu při vypružení a odpružení jsou tak možné a zhoršují stabilitu jízdy motocyklu.

Při velkém průchodu řetězu ve volné větvi dochází mimoto ke kmitání a k rázům ve volné větvi, které negativně ovlivňují jízdní vlastnosti motocyklu. Pro zabránění tomuto nedostatku se proto obvykle upravuje napínací ústrojí řetězu, které je nasměrováno proti volné větvi a které je pružně zatíženo.

Ve střídavých fázích od zrychlení k brzdění nebo v průběhu řazení dochází dále k fázím, ve kterých není zatížena také zatěžovaná větev. V této souvislosti se uvádějí tyto fáze jako dvojité fáze volné větve, ve kterých také zatěžovaná větev se krátkodobě pohybuje naprázdno. Tyto fáze jsou zvláště nebezpečné, protože mohou vyvolat vytvoření jen odstředivými silami zatíženého, časově příliš dlouhého řetězu působícího na řetězové kolo na straně převodu, čímž může dojít k různým změnám převodu pohonu sekundárního řetězu a/nebo k přeskakování řetězu.

Změna odstupu os, nucené pootáčení zadního kola a fáze dvojité volné větve vedou k neurčitým fázím svislé dynamiky vozidla, ovlivňované pružením, tlumením a pružením pneumatik, jakož i k neurčitým fázím podélné dynamiky motocyklu, to je k přemísťování těžiště a kmitavým pohybům. Při průjezdu zatáčkami se změnou zatížení vlivem brzdění nebo zrychlení a s velkým průvěsem řetězu ve volné větvi ve spodní vypružené koncové poloze kyvné páky se mimo jiné redukuje dosedací plocha pláště tak silně, že motocykl již není ovladatelný a nelze zabránit pádu.

Z DD 275 166 A3 je známý napínací as tlumicí element pro řetězové pohony. Přitom se jedná o kroužek z pružného materiálu, který je upraven prostý osy mezi tvarem soustředného kroužku a tvarem Cassiniové křivky s tvarem podobným elipse, pružně deformovatelným a k řetězu upraveným po dvojicích. Tento napínací a těsnicí element je uspořádán mezi větvemi řetězového pohonu, zabírá svým ozubeným věncem do nich a zabezpečuje samočinně svoji polohu v řetězovém pohonu a diametrálně napíná.

-1 CZ 293327 B6

Dále je z DE 43 17 031 Cl známý napínací a tlumicí element, který je v následujícím na podkladě obr. 2 a obr. 3 blíže popsán na příkladu sekundárního řetězového pohonu motocyklu s dočasnou změnou odstupu os řetězových kol.

Na obr. 2 a obr. 3 znázorněný řetězový pohon má na straně převodu upravené řetězové kolo, zadní řetězové kolo a běžný řetěz, který sestává ze zatěžované větve a z volné větve. Mezi volnou větví a zatěžovanou větví je uspořádán napínací s tlumicí element, který v tomto napnutém zamontovaném stavu zaujímá tvar podobný elipse. Tento napínací a tlumicí element má pružně deformovatelnou prstencovou část s na svém obvodu uspořádaný ozubený věnec, přičemž tato 10 prstencová část je ve stavu prostém pnutí a v nezamontovaném stavu vytvořena ve tvaru kruhu.

V zamontovaném stavu je ozubený věnec v záběru s volnou větví a zatěžovanou větví, čímž se přenáší deformováním prstencové části ve tvaru podobném elipse vytvořená napínací síla na obě větve.

Zadní řetězové kolo je upevněno na jednom konci kyvné páky zadního kola, která je na opačném konci kolem otočného bodu kyvné páky vykývnutelná z centrální polohy znázorněné na obr. 2 do vypražené a odpružené koncové polohy výkyvu. Na obr. 3 je znázorněna vypražená koncová poloha kyvné páky zadního kola.

Tím, že otočný bod kyvné páky a otočný bod řetězového kola na převodové straně nejsou shodné, dojde při pohybu kyvné páky zadního kola k dočasné změně odstupu os obou řetězových kol. V centrální poloze, která je znázorněna na obr. 2, se vytvoří maximální odstup os o rozměru a^ a v obou koncových polohách, viz obr. 3 minimální odstup o rozměru amn. Vzhledem ke zmenšení odstupu os se zvětší průvěs řetězu ve volné větvi.

Předepjatý, zamontovaný napínací a tlumicí element se snaží stále mít svůj stav prostý pnutí, ve kterém má kruhový tvar. Napínací a tlumicí element je z hlediska svojí velikosti vytvořen tak, že v zamontovaném stavu nikdy nezaujme svůj stav prostý pnutí. Tímto způsobem se zabezpečí, že také ve vypražené koncové poloze, která je znázorněna na obr. 3 a ve které dochází k většímu 30 průvěsu řetězu, je stále ještě přenášena napínací síla z napínacího a tlumicího elementu na obě větve. Napínací a tlumicí element změní proto v závislosti na odstupu os mezi oběma řetězovými koly svůj tvar, jak je to patrno zejména z obr. 2 a obr. 3. Ve stavu podle obr. 2 je odstup vedlejších vrcholů NI, N2 napínacího a tlumicího elementu deformovaného v elipsovitém tvaru menší než ve stavu podle obr. 3. Kromě vyrovnání průvěsu řetězu tlumí napínací a tlumicí element také 35 řetězové rázy, které mohou vzniknout například mnohoúhelníkovými rázy a rázy při předjíždění a působením síly tíže a/nebo síly odstředění.

Napínací síla a síla tlumicí narůstá s narůstající elipsovitou deformací napínacího a tlumicího elementu dynamickými pružnými a plastickými deformačními parametry. Napínací síla se přitom 40 zvětšuje statickými deformovacími parametry.

To však znamená, že v průběhu jízdního provozu je napínací a tlumicí element ve fázích, ve kterých je kyvná páka zadního kola v centrální poloze znázorněna na obr. 2 a tak je průvěs řetězu menší, více dynamicky zatížen než ve vypražené koncové poloze kyvné páky zadního kola, která 45 je znázorněna na obr. 3.

V průběhu provozu řetězového pohonu rotuje napínací a tlumicí element prostřednictvím svého záběru v zatěžované větvi a ve volné větvi společně s řetězovým pohonem. Přitom dochází plynule k elastické a plastické deformaci v prstencové části, přičemž zejména jsou zatíženy ty oblasti prstencové oblasti, které jsou upraveny radiálně zvnějšku a uvnitř. Deformace a zpětné přestavování deformace se také projeví ve ztrátě tepla napínacího a tlumicího elementu. Protože ztráta tepla, tak jak je to podmíněno materiálem, nesmí překročit stanovenou hodnotu, aby se dosahovalo dostatečné napínací síly a tlumicí, je předem stanovena maximální přípustná rychlost rotace napínacího a tlumicího elementu.

-2CZ 293327 B6

Dále vedou velké vratné dráhy a vratné přestavné rychlosti elastických a plastických deformovaných částí k rychlejší únavě materiálu.

Nevýhoda známého napínacího a tlumicího elementu pro použití v sekundárních řetězových pohonech na motocyklech s kyvnou pákou zadního kola tak spočívá v tom, že v nej častější fázi centrální polohy kyvné páky, s odpovídajícím menším průvěsem řetězu, kdy v provozu dochází k nej silnějšímu elipsovitému deformování, vznikají působením rotace větší tepelné ztráty a větší únava materiálu.

V souladu s tím je také omezena maximální přístupná rychlost řetězu sekundárního řetězového pohonu a maximální přístupná rychlost jízdy motocyklu.

Podstata vynálezu

Vynález si proto klade za úkol dále zdokonalit napínací a tlumicí element uvedeného známého druhu tak, aby v provozu vytvářel menší ztráty tepla a aby podléhal pomalejší únavě materiálu.

Podle vynálezu má prstencová část elementu průřez, který má s narůstajícím ohybem deformací podmíněný klesající odpor v ohybu a v provozem podmíněném maximálně deformovaném stavu je poměr výšky k šířce průřezu o nejméně 4 % menší ve stavu bez pnutí.

Poměr výšky k šířce působí bezprostředně na odpor v ohybu, který působí proti narůstající deformaci prstencové části. Tak se zmenšuje při menším poměru výšky k šířce také odporu v ohybu.

Tento účinek je zvláště výhodný u napínacího a tlumicího elementu pro sekundární řetězový pohon motocyklu s dočasnou změnou odstupu os řetězových kol. Právě totiž ve fázi centrální polohy kyvné páky zadního kola, ve které má volná větev svůj nejmenší průvěs, tedy když jsou údery a rázy také minimální a když je napínací a tlumicí element v poloze své největší elipsovité deformace, vede změna profilu průřezu k průřezu, který je méně tuhý v ohybu, takže se vytváří menší tepelné ztráty a minimalizuje se únava materiálu.

U známé prstencové části, u které se průřez při deformaci v podstatě nemění, dochází při rotaci prstencové části ke střídavému jednoosému namáhání v ohybu s koncentrací pnutí v okrajových vláknech na vnitřní straně kroužku a na vnější straně kroužku při průchodu skrz oblasti hlavního vrcholu a vedlejšího vrcholu elipsovitě deformované prstencové části.

U prstencové části podle vynálezu dojde na rozdíl od toho při namáhání v ohybu k rozdělení napnutí na více os se samočinnou deformací v ohybu namáhaného průřezového profilu k průřezovému profilu méně tuhému v ohybu. Dojde zde k té zvláštnosti, že v ohybu zatížený průřezový profil je vychýlen prostřednictvím změny tvaru od více osových směrů, speciálně však do tvaru s menším odporem v ohybu, a to tím, že silněji zatížená okrajová vlákna se zmenšením výšky orientují blíže k neutrálnímu ohybovému vláknu. Pnutí, která jsou způsobena navíjením napínacího s tlumicího elementu, která vznikají při průchodu hlavními vrcholovými oblastmi H1 a H2 a oblastí vedlejších vrcholů NI a N2 napínacího a tlumicího elementu v rovině průřezu prstencového profilu, jsou spojena s příčným protažením v ohybu namáhaného průřezu. To způsobuje rozvíjecí pohyb, případně rozšíření v řezu v ose x a zúžení v ose y průřezového profilu. Tento po rozvíjení, případně rozšíření, zúžený průřezový profil má menší odpor v ohybu než předtím. Deformace průřezového profilu se trvale zvětšuje s deformací napínacího a tlumicího elementu od jeho kruhového prstencového tvaru k elipsovitému tvaru. Napínací a tlumicí element tak přechází s narůstající deformací samočinně regulovatelně od stavu, ve kterém je odpor v ohybu, případně napínací síla, redukován.

Tak má napínací a tlumicí element tu výhodu, že navzdory větší deformaci v určitých fázích řetězového pohonu, zejména ve fázích zrychlení, brzdění a jízdy motocyklu ve větší rychlosti

-3CZ 293327 B6 oblasti ve spojení s přitom vytvořenou centrální polohovou fází kyvné páky zadního kola, je vystaven menšímu statickému, dynamickému a tepelnému zatížení, což umožňuje zvýšit maximální přípustnou rychlost řetězu.

Opačně má napínací a tlumicí element tu nevýhodu, že je při menší deformaci a tuhém řetězovém průchodu řetěz stále ještě dostatečně napnut. Taková situace vzniká u motocyklových kol s kyvnou pákou zadního kola zejména ve fázi dvojité volné větve řetězového pohonu, která může vzniknout například při přeřazení převodu se současným brzděním, mezilehlým přidáváním plynu nebo při zapojení po řazení ve spojení s vypražením a odpružením kyvné páky zadního kola.

Přehled obrázků na výkresech

Uspořádání napínacího a tlumicího elementu jsou blíže vysvětlena v následujícím popisu některých příkladů provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn bokorys napínacího a tlumicího elementu.

Na obr. 2 je znázorněn schematický bokorys řetězového pohonu s napínacím a tlumicím elementem ve fázi centrální polohy.

Na obr. 3 je schematicky znázorněn bokorys řetězového pohonu s napínacím a tlumicím elementem v propražené fázi koncové polohy.

Na obr. 4a je znázorněn řez napínacím a tlumicím elementem podle prvního příkladu provedení ve stavu, který je prostý pnutí.

Na obr. 4b je znázorněn řez napínacím a tlumicím elementem podle prvního příkladu provedení v napnutém stavu.

Na obr. 5a je znázorněn řez napínacím s tlumicím elementem podle druhého příkladu provedení ve stavu, který je prostý pnutí.

Na obr. 5b je znázorněn řez napínacím a tlumicím elementem podle drahého příkladu provedení v napnutém stavu.

Na obr. 6a je znázorněn řez napínacím a tlumicím elementem podle třetího příkladu provedení ve stavu prostém pnutí.

Na obr. 6b je znázorněn řez napínacím a tlumicím elementem podle třetího příkladu provedení v napnutém stavu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn napínací s tlumicí element 7 ve stavu prostém pnutí a v nezamontovaném stavu. Je vytvořen ve tvaru kruhu a má pružně deformovatelnou prstencovou část 70 a na svém obvodu uspořádaný ozubený věnec 71, přičemž prstencová část 70 a ozubený věnec 71 jsou s výhodou vyrobeny jako jeden kus.

Na obr. 2 a obr. 3 je znázorněn napínací s tlumicí element 7 ve dvou různých fázích řetězového pohonu, který již byly blíže vysvětleny v předcházejícím textu. Napínací a tlumicí element 7 přitom má tvar Cassiniové křivky s elipsovitým tvarem v poměru os Hl, H2 : NI. N2, což jsou odstupy hlavních vrcholů a vedlejších vrcholů. U znázorněného příkladu provedení má tento

-4CZ 293327 B6 poměr hodnotu například 1,0:0,7. Napínací a tlumicí element 7 přitom diametrálně napíná zatěžovanou větev 5 a volnou větev 6. Přitom je patrno, že napínací a tlumicí element 7 v obou řetězových záběrových oblastech blízko bodů vedlejších vrcholů NI a N2 je méně zakřiven proti původnímu kruhovému tvaru a v oblastech hlavních vrcholů Hl, H2 je více zakřiven proti původnímu kruhovému tvaru.

Na obr. 3 je kyvná páky 4 zadního kola 2 vykývnuta z centrální polohy o úhel a o hodnotě například 14°. Toto vykývnutí způsobuje zmenšení odstupu centrálních os od řetězového kola 1 na straně převodu a zadního řetězového kola 2 na rozměr a^m. Rozdíl mezi rozměrem a_m!,_ya rozměrem a_min vytváří dočasnou změnu odstupu os řetězových kol 1, 2. Bez napínacího a tlumicího elementu 7 by došlo v tomto stavu ke velkému průvěsu řetězu, což by vedlo kjiž popsaným nedostatkům.

Prostřednictvím napínacího a tlumicího elementu 7, který je uspořádán mezi volnou větví 6 a zatěžovanou větví 5, je řetěz v této oblasti vykývnut na diametrální rozměr D_b který odpovídá řetězovému průvěsu. Tento diametrální rozměr D] je proti diametrálnímu rozměru D_o, jehož poloha je znázorněna na obr. 2, větší. Napínací síla napínacího a tlumicího elementu 7 napíná zatěžovanou větev 5 a volnou větev 6 diametrálně. Osový poměr hlavních vrcholů Hl, H2 : NI, N2 se na obr. 3 změnil na hodnotu 1,00 : 0,85.

Je zde také patrno, že napínací a tlumicí element 7 je v obou řetězových záběrových oblastech blízko vedlejších vrcholů NI a N2 proti původnímu kruhovému tvaru méně a v oblastech hlavních vrcholů Hl, H2 více zakřiven.

Na obr. 4a je znázorněn příčný řez napínacím a tlumicím elementem ]_ rovinou podle čáry I -1 na obr. 1.

Napínací a tlumicí element 7 má průřezový profil ve tvaru písmene Y, přičemž prstencová část 70 má na své radiálně uvnitř upravené straně dvě ramena 70a , 70b, která jsou nasměrována souměrně k podélné centrální rovině 7a a navzájem svírají úhel &, který má ve stavu napínacího a tlumicího elementu 7 prostém pnutí hodnotu mezi 90° a 180°. U znázorněného příkladu provedení se předpokládá úhel & o hodnotě 103°.

Napínací a tlumicí element 7 je vyroben z homogenního nebo zhruba homogenního elastomerního materiálu.

V zamontovaném stavu napínacího a tlumicího elementu 7 má tento na obr. 2 a obr. 3 znázorněný elipsovitý tvar, přičemž s narůstajícím deformováním prstencové části 70 dochází ke změně průřezového profilu. Na obr. 4b je napínací a tlumicí element 7 znázorněno například v maximálně napnutém stavu, ve kterém je vyobrazen na obr. 2.

Průřezový profil prstencové části 70 podle obr. 4a má výšku Hn a šířku Bo. Na rozdíl od toho se průřezový profil podle obr. 4b deformováním napínacího a tlumicího elementu 7 ve svém průřezovém profilu změnil tak, že poměr nové výšky Hi a k nové šířce Bi je nejméně o 4 % menší poměr Ho k Bn ve stavu bez pnutí podle obr. 4a. S výhodou má zmenšení poměru výšky k šířce hodnotu větší než 10 %.

Úhel β₇ mezi oběma rameny 70a, 70b se v předepnutém stavu podle obr. 4b zvětšil a má u znázorněného příkladu provedení hodnotu 128°.

Prstencová část 70 má mezi svými radiálně vně upravenými a radiálně uvnitř upravenými okrajovými vlákny neutrální vlákno 70c, které není při procesu ohybu ani protaženo ani zkráceno. Protažení, případně zkrácení vně upravených, případně uvnitř upravených okrajových vláken je tím větší, čím dále jsou tato vlákna upravena od neutrálního vlákna 70c. Redukováním výšky průřezového profilu se dostávají vně upravená a uvnitř upravená okrajová vlákna také blíže

-5CZ 293327 B6 k neutrálnímu vláknu 70c. Přesně toho se dosahuje u příkladu provedení, který je znázorněno na obr. 4a a obr. 4b, tím, že se při narůstající deformaci napínacího a tlumicího elementu 7 obě ramena 70a a 70b prstencové části 70 rozvinou navenek a tím se také redukuje výška průřezového profilu. Napínací a tlumicí element 7 tak zaujímá při narůstající deformaci průřezový profil, 5 který má menší odpor v ohybu.

Materiál prstencové části 70 je rotací napínacího a tlumicího elementu 7 střídavě protahován a stlačován, přičemž toto střídání se uskuteční vždy po úhlu rotace o hodnotě 90°.

Menší odpor v ohybu, který se vytváří změnou průřezového profilu, zmenšuje protahováním a stlačováním materiálu podmíněné tepelné ztráty s minimalizuje tak únavu materiálu.

Na obr. 5a a obr. 5b je znázorněn další napínací s tlumicí element T podle druhého příkladu provedení. Bokorys tohoto napínacího a tlumicího elementu 7' je v podstatě srovnatelný s pohle15 dem podle obr. 1. Rozdíl však spočívá v uspořádání prstencové části 70'. která je u tohoto příkladu provedení vytvořena jako duté těleso. Toto duté těleso je ve stavu bez pnutí podle obr. 5a vytvořeno kruhově a v oblasti ozubeného věnce 71' je zploštěno. Poměr výšky a šířky ve stavu bez pnutí činí opět Ho/Bo.

Při deformaci napínacího a tlumicího elementu 7' se změní průřezový profil dutého tělesa prstencové části 70' tak, jak je to znázorněno na obr. 5b. Na obr. 5a ještě kruhový průřezový profil prstencové části 70' získá na obr. 5b elipsovitý tvar, takže napínací a tlumicí element 7' má v zamontovaném stavu jak v bokorysu podle obr. 2 a obr. 3, tak také ve svém průřezovém profilu elipsovitý tvar. Prostřednictvím této změny průřezového profilu se opět vytváří poměr výšky Hi k šířce Bi v maximálně předepnutém stavu, který je nejméně o 4 %, s výhodou o 10 %, menší než poměr výšky Ho k šířce B_n ve stavu prostém pnutí.

Na obr. 6a a obr. 6b je znázorněn napínací a tlumicí element 7 podle třetího příkladu provedení, který má v prstencové části 70 jádrovou oblast 70a a okrajovou oblast 70b z různě pružných 30 materiálů, přičemž materiál použitý v okrajové oblasti 70b má větší modul pružnosti než materiál použitý v jádrové oblasti 70 a.

Prostřednictvím této konstrukce dojde při deformaci napínacího a tlumicího elementu 7 v napnutém stavu také ke změně průřezového profilu, takže poměr výšky H průřezového profilu k šíř35 ce B průřezového profilu je v maximálním předepnutém stavu prstencové části 70 o nejméně %, s výhodou 10 %, menší než ve stavu prstencové části 70 bez pnutí.

Pro dosažení požadovaného účinku zmenšení poměru výšky k šířce musí být prstencová část 70 podle třetího příkladu provedení vytvořena jako nehomogenní těleso, u kterého se nejméně pro 40 jádrovou oblast 70a a okrajové oblasti 70b použijí materiály s různým modulem pružnosti.

Na rozdíl od napínacího a tlumicího elementu, který je známý z DE 43 17 033 Cl, mají napínací a tlumicí elementy podle znázorněných příkladů provedení v napnutém stavu vždy menší odpor v ohybu než ve stavu bez pnutí. Protože odpor v ohybu určuje napínací sílu, kterou napínací a tlu45 micí element diametrálně napíná, je na rozdíl od stavu techniky napínací síla napínacího a tlumicího elementu podle vynálezu tím menší, čím je větší deformace, a tím větší, čím je deformace menší.

V centrální poloze kyvné páky 4 zadního kola s maximálním odstupem centrálních os řetězových 50 kol je napínací s tlumicí element značně deformován a vytváří tak konstrukčně dostatečnou předem stanovenou napínací sílu s tlumení.

V koncové poloze kyvné páky 4 zadního kola s minimálním odstupem centrálních os řetězových kol a s větším potenciálním průvěsem řetězu je na rozdíl od toho napínací a tlumicí element 7 méně deformován. Přitom má vzhledem k větší tuhosti v ohybu tvaru průřezu shodnou nebo větší

-6CZ 293327 B6 napínací sílu a tlumení. Vzhledem k propružené napínací dráze tak má napínací a tlumicí element 7 lineární nebo degresivní charakteristiku napínací síly a tlumení. Při použití napínacího a tlumicího elementu 7 v sekundárním řetězovém pohonu motocyklu napíná tento průvěs řetězu, který se vytváří z dočasných změn osového odstupu řetězových kol a nuceného pootáčení zadního kola při propružení a odpružení, jakož i z dvojitých volných fází větví a tlumí řetězový pohon před indiferentními převody, jakož i proti kmitání a rázům.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Napínací a tlumicí element z elastomemího materiálu, pro řetězové pohony, který má pružně deformovatelnou prstencovou část (70, 70', 70”) a na jejím obvodu uspořádaný ozubený věnec (71, 7Γ, 71”), přičemž tato prstencová část (70, 70', 70”) je v nezamontovaném stavu, který je bez pnutí, vytvořena ve tvaru kruhu, a v napnutém zamontovaném stavu zaujímá mezi volnou větví (6) a zatíženou větví (5) řetězového pohonu elipsovitý tvar, přičemž ozubený věnec (71, 7 Γ, 71”) je v záběru s volnou větví (6) a se zatíženou větví (5) a přitom přenáší na obě větve (5, 6) napínací sílu vytvořenou elipsovitou deformací prstencové části (70, 70', 70”), vyznačující se tím, že prstencová část (70, 70', 70”) má průřez, který má s deformací narůstajícím ohybem podmíněný klesající odpor v ohybu a v maximálně deformovaném stavu provozem podmíněném, je poměr výšky k šířce průřezu o nejméně 4 % menší ve stavu bez pnutí.
2. Napínací a tlumicí element podle nároku l,vyznačující se tím, že poměr výšky k šířce průřezu je menší o nejméně 10 %.
3. Napínací a tlumicí element podle nároku l,vyznačující se tím, že prstencová část (70') je vytvořena jako duté těleso.
4. Napínací a tlumicí element podle nároku 3,vyznačující se tím, že duté těleso je ve stavu bez pnutí vytvořeno v průřezu kruhové a v oblasti ozubeného věnce (7Γ) je zploštěno.
5. Napínací a tlumicí element podle nároku l,vyznačující se tím, že prstencová část (70) má na své uvnitř upravené straně nejméně dvě ramena (70a, 70b), která jsou nasměrována souměrně k podélné centrální rovině (7a) a navzájem svírající úhel (βι), přičemž tento úhel (βι) se s narůstající deformací prstencové části (70) zvětšuje.
6. Napínací a tlumicí element podle nároku 5, vyznačující se tím, že úhel (βι) má ve stavu prstencové části (70) bez pnutí hodnotu mezi 90° až 130°.
7. Napínací a tlumicí element podle nároku l,vyznačující se tím, že v prstencové části (70”) je upravena jádrová oblast (70”a) a okrajová oblast (70b) z různě pružných materiálů, přičemž materiál v okrajové oblasti (70b) má větší modul pružnosti než materiál v jádrové oblasti (70a).
8. Napínací a tlumicí element podle jednoho z přecházejících nároků, vyznačující se tím, že element (7, 7', 7”) je v záběru s větvemi (5, 6) sekundárního řetězového pohonu motocyklu s dočasnou změnou odstupu os řetězových kol (1,2).