CZ291289B6 - Pastovité potravinářské produkty na bázi mléka - Google Patents

Abstract

Pastovit² potravin °sk² produkt na b zi ml ka s vysok²m energetick²m obsahem, obsahuje 75 a 90 % hmotn. ml ka s obsahem tuku 12 a 18 % hmotn., 5 a 20 % hmotn. cukru, 0,1 a 0,5 % el ruj c ho prost°edku a 1,5 a 2,5 % krobu. Hmotnostn pom r krobu a el ruj c ho prost°edku in 15:1 a 5:1, p°i em v²robek m viskozitu p°i 10 .degree.C nejm n 3 Pa.s. K tomuto pastovit mu potravin °sk mu produktu s vysok²m obsahem su iny lze p°id vat kakaov² pr ek, ovocnou d°e a aromatiza n l tky. D v se p°ednost mnohovrstv mu uspo° d n pastovit ho potravin °sk ho produktu s rozd ln²mi barevn²mi a chu ov²mi vrstvami.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká pastovitého potravinářského produktu na bázi mléka s vysokým energetickým obsahem.

Je známé, že děti mohou být vyživovány tuhými nebo polotuhými mléčnými produkty a získat tak potřebnou energii pro svůj růst. Tyto produkty bývají často upraveny mezi dvě vrstvy pečivá podobného piškotu, které tak mají napodobit sendvičovou strukturu (krajíce chleba). Takové produkty jsou však obvykle na skus dosti tuhé a vykazují relativně nízký obsah vody, takže po jejich spotřebě je nutno doplnit potřebnou kapalinu. Potravinářské produkty tohoto druhu jsou např. popsány ve zveřejněné přihlášce vynálezu WO 97/25 874.

Tyto potravinářské produkty však - pokud nejsou konzumovány ve značné míře - nemohou vůbec poskytnout denní dávku mléčných složek, které děti a mládeži pro svůj organismus potřebují. To platí především pro bílkoviny syrovátky, mléčný tuk, elektrolyty (v mléce obsažené ionty vápníku), stopové prvky apod. Zatímco mládež od určitého věku omezuje nebo zastavuje svou spotřebu mléka vůbec, nemohou malé děti předepsaný denní objem mléka spotřebovat, respektive spíše odmítají ve zvýšené míře spotřebovávat mléčné produkty. Tato snížená spotřeba mléka pak ovšem vede k tom,u, že energetický přívod nebývá dostatečný a musí být nahrazován zcela jinými potravinami, což je v tomto věku obvykle nežádoucí.

Byly již prováděny četné pokusy zlepšit kalorický obsah mléčných nápojů přidáním mléčné smetany, čímž se obvykle dosáhne dosti husté konzistence, která však zase není vhodná pro výrobu mnohovrstvých struktur, jež se spolu navzájem nemísí. Takové struktury musejí mít totiž při plnění určitou předem stanovenou viskozitu, která umožňuje, aby hmota vrstvy, která bude plněna v následujícím postupovém kroku, nemohla proniknout do vrstvy umístěné pod ní. Z tohoto důvodu je třeba k těmto potravinářským produktům přidávat navíc zhušťovací prostředek a tak upravovat kapalný potravinářský produkt, aby vykazoval vyšší hodnotu viskozity.

Na druhé straně má však schopnost plnění těchto potravinářských produktů v kapalné formě s velkým podílem pevných látek o vysoké energické hodnotě své určité meze, jelikož jednak musí smíchaná kapalná hmota projít vysokoteplotní pasterační stanicí při teplotách 120 až 140 °C a za druhé musí být takto tepelně upravený produkt ochlazen na teplotu plnění pod 10 °C, při které musí vykazovat předem stanovenou hodnotu viskozity. V obou případech však musí mít upravovaný produkt takovou viskozitu, aby mohl být upraven jak vysokoteplotní pasterační stanicí, tak zpracován plnicí stanicí. Na základě těchto skutečností se až dosud soudilo, že je plnění kapalných mléčných produktů s vysokým obsahem sušiny možné pouze bez zahušťovacího prostředku, takže se výroba pastovitého potravinářského produktu zdála velice obtížnou. Za účelem zlepšení konzistence těchto známých potravinářských produktů se upravovaný kapalný produkt při plnění našlehal vzduchem v kombinaci s vhodným stabilizačním prostředkem, takže se dosáhlo pěnovité resp. pevnější šlehačkovité struktury. /

Jelikož děti dávají přednost spotřebě mléčných potravin se strukturou podobnou pudinku, bylo žádoucí vytvořit krémovitou strukturu u mléčných produktů. To platí zejména u produktů s několika vrstvami, které mají rozdílnou chuť, respektive i barvu, například směs vanilkové a čokoládové vrstvy, jak to bývá obvyklé u pudinků.

Takové produkty však přitom nevykazují žádoucí podíl mléčných složek s vysokým energickým obsahem.

-1 CZ 291289 B6

Dosavadní stav techniky

Z patentového spisu GB 2 110 517 A jsou známy mléčné směsi sželírujícím prostředkem, u kterých se obyčejné mléko za účelem zahuštění smíchá se sušenou tukovou emulzí, modifikovaným škrobem a želírujícím prostředkem ve formě iota-karagenu a xantanu. Takto připravený mléčný produkt však nemá jednotnou hladkou krémovitou konzistenci, jelikož je promíchán jednotlivými drobečky gelu. A protože se navíc produkt zdá být dost slizký a bez nějaké aromatizace není jeho chuť příjemná, není možno jej použít k výrobě dobře chutnajícího krémovitého mléčného produktu.

Byl zde však naléhavý požadavek vyrábět koncentrované mléčné produkty se zvýšeným obsahem tuku, což má za následek, že konzumovaný objem může být poloviční nebo mít i menší objem, aniž se omezí mléčné složky s potřebným energickým obsahem. Zejména se usilovalo o to, aby byl vytvořen takový' výrobek, který by odpovídal sklenici mléka (0,2 1), přičemž objem tohoto produktu by se snížil na polovinu nebo dokonce na třetinu.

Je zejména žádoucí, aby se vyrobila hmota, kterou lze nabírat lžičkou, tedy pastovitá hmota, jež se zvláště hodí pro vytvoření několikavrstvé struktury. Takové byly úkoly, jež vedly k vytvoření vynálezu.

Podstata vynálezu

Řešení problému spočívá podle první vynálezecké myšlenky ve vytvoření pastovitého produktu na bázi mléka s vysokým energetickým obsahem který obsahuje mléko v rozmezí 75 do 90 % hmotn. s obsahem tuku 12 až 18 % hmotn., cukr 5 až 20 % hmotn., škrob 1,5 až 2,5 % hmotn., želírující prostředek 0,1 až 0,5% hmotn. s hmotnostním poměrem škrobu a želírujícího prostředku od 15:1 do 7:1, aromatické látky 0,1 až 0,5 % hmotn. Takto připravený potravinářský produkt vykazuje viskozitu nejméně 3 Pa.s a může splňovat úkoly, na kterých je vynález založen.

Technologicky je tento pastovitý potravinářský produkt výborně zpracovatelný, jelikož prochází bez jakéhokoli ucpávání vysokoteplotní pasterační stanicí i plnicím strojem při různých teplotách. Viskozita při plnění se pohybuje nejméně okolo 3 Pa.s při 10 °C, takže se tento potravinářský produkt dá plnit bez jakýchkoli problémů. Vzhledem kdané viskozitě je jeho složení pastovité, což vy plývá z vysokého obsahu mléčného tuku a zahušťovadla. Viskozitu lze dle potřeby nastavit změnou obsahu zahušťovadla a neměla by přesáhnout 15 Pa.s při 10 °C.

Viskozita hmoty podle vynálezu se však s výhodou má pohybovat mezi 5 až 10 Pa.s při 10 °C. Viskozita se měří podle DIN 53 019 rotačním viskozimetrem při rychlosti smyku 6,46 (I/sekunda). Dosažení těchto mezí viskozity je pro vynález podstatné. Pokud se tyto meze viskozity překročí, pak plnicí stroj začíná kapat a není možno vyrábět vrstvy dostatečně pevné, aby se spolu nemísily vrstva homí s vrstvou dolní. Dále je rovněž důležité, aby hmoty podle vynálezu po naplnění do vrstev nebyly podrobeny stlačování na rozdíl od pudinku, jelikož se již při plnění dosáhne žádoucí pastovité konzistence konečného produktu.

Vynález také umožňuje, aby se na spodní, tedy na nejprve vytvořenou vrstvu, která vykazuje s výhodou viskozitu 5 Pa.s, nanesla další vrstva o viskozitě vyšší, jež bude mít např. dvojnásobnou viskozitu (10 Pa.s vždy při 10 °C). Přitom je třeba zachovat přesnou rozhraničující plochu mezi homí a dolní vrstvou; je však třeba konstatovat, že toto uspořádání lze vytvářet i při stejných viskozitách obou vrstev např. 5Pa.s. Podle vynálezu lze tedy vyrobit mnohovrstvou strukturu, u které má dolní, jako první plněná vrstva menší viskozitu než homí, následně plněná vrstva, aniž dojde k vzájemnému protékání vrstev.

Dále je třeba poznamenat, že sušina vrstev nemusí být nutně korelována s viskozitou hmoty pro vytváření vrstev. Takže např. sušina spodní vrstvy se může pohybovat okolo max. 38 až 39 %

-2CZ 291289 B6 hmotn. a její viskozita okolo 5 Pa.s, zatímco sušina horní vrstvy může činit 30-31 hmotn. % sviskozitou okolo 10 Pa.s. Z tohoto důvodu je volba zhušťovacího systému pro nastavení hodnoty viskozity podstatná. Sušina se pohybuje s výhodou mezi 30 a 40 % hmotn. ve vztahu na celkovou hmotnost.

Minimální hodnota viskozity u produktu podle vynálezu přitom zaručuje, že lze vyrábět nejenom mléčné produkty sestávající z jedné hmoty, ale také mnohovrstvé produkty, které jsou tvořeny na sebe nanesenými různými vrstvami. Zejména se dává přednost produktu z několika vrstev, u kterých se upotřebí stejné základní složení z mléka, cukru a zahušťovadla. K této základní hmotě se pak přidává podle přání aroma, ovoce, ovocná pěna, výtažky z ovoce, kakao apod.

Na rozdíl od pudinkových hmot nebo podobných jiných hmot, u kterých viskozita po plnění silně stoupá, zůstává u potravinářského produktu podle vynálezu viskozita po plnění v podstatě beze změny, to je naplněná hmota je stále v pastovitém stavu, aniž se zpevňuje. Ostatně lze viskozitu, které se má docílit v hotovém potravinářském výrobku, nastavit předem již v základní hmotě v zájmu docílení pastovité struktury.

Jak bylo již výše konstatováno, zůstávají u zvláště výhodného provedení mnohovrstvého produktu - v případě, že se dodrží viskozita alespoň 3 Pa.s při plnění - pevné hranice mezi jednotlivými vrstvami zachovány, což se zejména výrazně projevuje na střídavém uspořádání světlých a tmavých vrstev (např. kakao - oříškové vrstvy). Takové mnohovrstvé uspořádání produktu nesetrvává jen po naplnění, ale i po uchovávání po delší dobu při teplotě místnosti a může být i podrobeno nárazům, aniž se struktura nějak rozruší, na druhé straně lze takto připravený potravinářský výrobek lžící snadno promíchat, takže je možno snadno vytvořit z této pastovitě-krémové struktury po krátkém míchání jednotnou hmotu.

Podle druhé nezávislé vynálezecké myšlenky vykazuje potravinářský produkt podle vynálezu v 100 g celkového složení energetickou hodnotu nejméně 712 kJ., s výhodou více než 795 kJ. Příslušný energetický podíl mléčných složek dodávajících energii činí nejméně 65 %, s výhodou cca 70 %, přičemž zbytkové energetické podíly sestávají v podstatě z cukru.

Vzhledem k tomuto vysokému energetickému množství na jednotku spotřeby může být požívané množství malé. To má za následek, že objem mléka, např. 0,2 1 může být u potravinářského produktu podle vynálezu snížen na třetinu, přičemž energetické složky z mléka jsou v podstatě stejné. Navíc má hmota podle vynálezu krémovitou strukturu, takže může být používána jako krém.

Obsah pevných látek (sušina) hmoty podle vynálezu může činit až 40% hmotn. vzhledem k celkové hmotě, čímž se dosáhne meze zpracovatelnosti. S výhodou se pohybuje obsah sušiny mezi 29 až 39 % hmotn.

Pod pojmem mléko rozumíme mléko, které má obsah tuku 12 až 18% hmotn. s výhodou 15 % hmotn.

Mléko se vyrábí obvykle zodtučněného plnotučného mléka přídavkem odloučeného tuku ve formě smetany. Této formě provedení se dává přednost. Jinak lze rovněž nahradit mléčný tuk zčásti, tj. až do 50 % rostlinnými tuky a/nebo oleji. Je třeba, aby tyto rostlinné tuky a/nebo oleje měly formu vodných emulzí a je nutno je smíchat s mlékem tak, aby se dosáhlo žádoucího obsahu tuku.

V tomto případě se může používat také plnotučné mléko, ale rovněž i odtučněné mléko a/nebo práškové plnotučné mléko. Jak již bylo uvedeno, dává se přednost plnotučnému mléku s přídavkem smetany pro přípravu mléka o 15 % obsahu tuku.

-3CZ 291289 B6

Obvyklý obsah mléka u pastovitého mléčného produktu činí 75 až 90 % hmotn. s výhodou 78 až 90 % hmotn. ve vztahu na celkovou hmotnost konečného produktu.

„Mlékem“ je třeba v dalším textu vždy rozumět tukem obohacené mléko; energetický podíl 5 z mléka tak přesahuje 65, s výhodou 70 % ve vztahu na celkový energetický podíl výrobku.

Jako sladidla přisazují v úvahu krystalový cukr, fruktóza. cukrový sirup, glukóza, invertní cukr nebo jejich směsi. Dává se přednost řepnému cukru v množství 5 až 20 % hmotn., s výhodou 7 až 16% hmotn.

Jako přídavek k výše uvedeným sladidlům lze použít také další sladidla jako je sacharin, cyklamáty, acesulfam, aspartam apod.

Krystalový cukr může být jinými sladidly zcela nebo pouze zčásti nahrazen. V důsledku toho pak 15 dochází ke změně viskozity v potravinářském produktu podle vynálezu a tím i ke snížení sušiny, což se zase projeví na viskozitě celkové směsi. V dalším textu bude objasněno, jak se dá viskozita nastavit.

Hlavní složkou použitého zahušťovacího prostředku je škrob, přičemž pod pojmem „škrob“ 20 rozumíme také chemicky modifikované škroby. Použitelné škroby jsou např. škroby z hlíznatých rostlin jako je bramborový škrob, kukuřičný škrob, pšeničný škrob, maniokový škrob apod. Při modifikaci se tyto škroby obvykle hydrolyzují kyselinami a pomocí alfa-amylázy se enzymaticky štěpí na nízkopolymemí potravinářské produkty. Např. lze tyto potravinářské produkty ještě hydrogenovat a substituovat. Molekulární hmotnost polymerů glukózy 25 odvozených ze škrobů závisí na štěpném postupu a pohybuje se obvykle mezi 1 000 a 2 000 pro amylózu a mezi 10⁷ a 10⁸ pro amylopektin. Tyto různé škroby vykazují rovněž odlišné chování, pokud jde o viskozitu v závislosti na teplotě. Do obchodní sítě je uvádí zejména firmy Cerestar a Roquette.

Dále je viskozita konečného produktu určována rovněž rozkladem škrobu při vysokotepelném ohřevu potravinářského produktu podle vynálezu, což ještě přispívá k odbourání škrobu. Upravený potravinářský produkt má vyšší viskozitu oproti výchozímu produktu; lze to přičíst tepelné úpravě ve vysokoteplotní pasterační stanici.

Jak již bylo v předchozím textu uvedeno, přispívá především škrob k zahuštění (želírování) potravinářského produktu podle vynálezu.

Podle vynálezu se používají také další želírující prostředky, jako je karubin (moučka ze svatojánského chleba), karagen, guaran apod., jakož i další směsi; přednost se však dává 40 karagenu. Karageny používané v potravinářském produktu podle vynálezu vykazují obvykle molekulární hmotnost 200 000 až 800 000 Daltonů a vytvářejí gel, jehož struktura se mechanickým působením jako je postup míchání, čerpání, ochlazování nebo plnění rozruší, aniž se při plnění vytvářejí hrudky.

S výhodou lze z karagenů podle první varianty použít lambda-karagen a podle druhé varianty iota - a kappa - karagen, přičemž se jejich hmotnostní poměr pohybuje od 2: 1 do 1:2, s výhodou pak od 1 : 0,7 do 0,7 : 1.

Jako další výhodný želírující prostředek lze použít moučku ze svatojánského chleba, která 50 představuje neionogenní želírující prostředek a bázi galaktózy, manózy. takto připravené želírující roztoky jsou obvykle strukturně viskózní, ale nejsou pevné v řezu.

Podle vynálezu činí podíl škrobu 1,5 až 2,5 % hmotn. a s výhodou se pohybuje okolo 2 % hmotn.

-4CZ 291289 B6

Další želírovací prostředky ve formě karagenu a/nebo moučky ze svatojánského chleba se pohybují v množství 0,1 až 0,3 , s výhodou 0,15 až 0,25% hmotn. Přitom hmotnostní poměr derivátu škrobu k želírujícím prostředkům je od 15 : 1 do 5 : 1.

Dále mohou být ke směsi podle vynálezu přidávány přirození nebo přírodně identické aromatické látky. Je to např. vanilkové, pomerančové, citrónové aroma zrovna tak jako obvykle aromatizační látky používané v potravinářství, které mohou být také uměle vyrobené. Tyto aromatizační látky se přidávají v množství 0,10 až 0,5 % hmotn. ve vztahu k celkové hmotnosti směsi.

Pro další aromatizaci je možno také přidávat silně odtučněný kakaový prášek. Tak se může připravit vhodná krémovitá hmota tmavohnědé barvy s chutí kakaa. Kakaový prášek se může přidávat v množství 2 až 3 % hmotn., s výhodou cca 2,5 % hmotn.

Dále se může přidávat ovocná dřeň nebo ovocná kaše, aby se upravila příchuť krému žádoucím způsobem. Např. lze přimíchávat jahodovou nebo meruňkovou kaši.

Mimo ovocné příchuti se dává přednost také ořechové příchuti, zejména lískovým oříškům, čímž se vytváří značně chuťově výrazná složka. Kaše z oříšků se může přidávat v množství 1 až 2, s výhodou 1,4 až 1,7 % hmotn.

Pokud se používají lískové oříšky, nepřispívá to jen k aromatizaci směsi, ale také ke zvýšení výživové - fyziologických vlastností směsi, jelikož dřeň z lískových oříšků vykazuje relativně vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, zrovna tak jako cenných bílkovin. Další vhodné druhy oříšků jsou kešú oříšky, burské oříšky, pistácie, mandle nebo vlašské ořechy.

Hodnota pH se pohybuje v mírně kyselém pásmu, pokud se do potravinářského produktu zapracovává kyselé ovoce, jinak je na neutrálním bodě (pH = 6 až 7).

Popis přípravy pastovitého potravinářského produktu

Hmota podle vynálezu se zhotovuje takto:

Do mléka s příměsí mléčného tuku, které představuje z hlediska objemu největší podíl směsi, se postupně přidávají za stálého míchání další příměsi, přičemž je možno kombinovat navzájem jednotlivé složky, aby nedocházelo k nežádoucímu vytváření hrudek, např. karagenové komponenty s krystalovým cukrem nebo kakaový prášek s krystalovým cukrem.

Po skončení míchacího postupu se vyrobená směs sterilizuje ve vysokoteplotní pasterační stanici na teplotě 120 až 140 °C po krátkou dobu, přičemž - jak bylo již výše uvedeno - ještě dochází k rozkladu škrobu ve škrobových složkách.

Pak se tepelně upravená směs ochladí na 10 °C, čímž se nastaví viskozita na nejméně 3 Pa.s. Poté následuje plnění do umělohmotných nádob, které se zakryjí aluminiovou fólií.

Podle první výhodné formy provedení se zhotovuje homogenní jednofázová směs v pastovitém stavu.

U takového pastovitého potravinářského produktu se může jednat o skoro bezbarvý potravinářský produkt, který může být doplněn libovolným aroma, např. vanilkovým nebo oříškovým. Je také možno vyrábět vhodně zabarvený potravinářský produkt, přičemž barva pochází z aromatického prostředku resp. z potraviny, jestliže se tím nemá měnit obsah sušiny ve směsi. Jinak se mohou přidávat práškovité či dřeňovité nebo kašovité příměsi, které zvyšují obsah sušiny. Pro přípravu směsi s příchutí kakaa se přidává kakaový prášek a/nebo pro přípravu směsi s ořechovou příchutí pak ořechová dřeň. Dále lze - jak již výše uvedeno - přidávat ovocné kaše (jahodová kaše apod.), čímž se dosáhne načervenalého zabarvení krémovitého potravinového produktu. Případně je

-5CZ 291289 B6 možno na tuto vrstvu nanést jednu nebo více dalších vrstev z polotuhých/tuhých potravin. Zde přicházejí zejména v úvahu vrstvy z piškotů, vrstva šlehačky, vrstva z pudinku, jogurtu nebo sladké omáčky.

Podle druhé formy provedení vynálezu se mnohovrstvé uspořádání zhotovuje tak, že potravinářský produkt má alespoň dvě vrstvy lišící se od sebe barvou resp. příchutí. Tento vrstvený produkt vychází ze stejné základní směsi, ke které se přidávají různě barvené a odlišně chutnající prášky, kaše, dřeně a aromatické látky.

Zejména se dává přednost dvouvrstvému uspořádání potravinářského produktu s vrstvou světlou a vrstvou tmavou; ze základní směsi se vyrobí přidáním málo barevné přísady světlá vrstva a přidáním kakaového prášku tmavá vrstva. Toto dvouvrstvé uspořádání potravinářského produktu nevede ke smísení obou vrstev a jeho struktura je stabilní po dlouhou dobu.

Příklady provedení vynálezu

V dalším textu se uvádějí dva příklady jednovrstvého provedení potravinářského produktu a jeden příklad mnohovrstvého provedení, přičemž se údaje o procentech vztahují na hmotnost.

Příklad 1

První pastovitý potravinářský produkt se připraví smícháním dále uvedených složek:

mléko s 15% obsahem tuku 90 % krystalový cukr 7 %

Škrobový derivát 2,5 % želírující prostředek (lambda-karagen) 0,4 % aroma (vanilka) 0,1%

Tento potravinářský produkt má světlou barvu, má obsah sušiny ve 100 g cca 31 %. Obsahuje asi 2,7 g bílkovin, 13,5 g sacharidů a 13,4 g tuku. Energetické množství v 100 g činí 773 kJ. Viskozita je 10 Pa.s při 10 °C.

Příklad 2

Pro výrobu tmavé pastovité směsi byly smíchány tyto složky:

mléko s 15% obsahem tuku 81 % krystalový cukr 13 % silně odtučněný kakaový prášek 2,3 % škrob 1,4% dřeň z lískových oříšků 1,7% želírující prostředek (směs iota-a kappa-karagen v hmotn. poměru 1:1) 0,4 % aroma (vanilka a oříšky 1:1) 0,2 %

Na 100 g vykazuje tato směs obsah bílkovin 3,1 g, obsah uhlovodíků 20,8 g, obsah tuků 13,1 a sušiny cca 38 %. Energetický obsah je 890 kJ na 100 g produktu. Viskozita činí 5,5 Pa.s při 10 °C.

-6CZ 291289 B6

Příklad 3

Hmota z příkladu 1 a hmota z příkladu 2 se naplní do nádobky z umělé hmoty v tomto množství: nejprve se do nádobky zavede 22,5 g hmoty z příkladu 2 (tmavá hmota), jež se posléze převrství 40 g světlé hmoty z příkladu 1.

Konečný produkt má toto složení:

Obsah bílkovin 2,9 g obsah uhlovodíků 15,9 g a obsah tuků 13,5 g; energetický obsah je 819 kJ. Tyto hodnoty se vztahují na 100 g produktu.

Srovnávací příklad I

Příklad udaný v anglickém patentovém spisu GB 2 110 517 byl proveden tak, že namísto modifikovaného kukuřičného škrobu, což je hydroxypropylškrob, byl použit čistý modifikovaný kukuřičný škrob. Receptura má toto složení:

mléko s 3,5% tuku cukr rostlinný tuk modifikovaný kukuřičný škrob iota-karagen xantan moučka ze svatojánského chleba

82,2 %

9%

7,4 % %

0,2 %

0,1 %

0,1 %

Tento potravinářský produkt vykazuje obsah sušiny 27,7 %. Viskozita je po delším chlazení Pa.s při 11 °C. Obsah tuku činí celkem 10,5 %.

Všechny složky se po promíchání ohřejí ve vysokoteplotní pasterační stanici a poté se ochladí, přitom dojde k pevnější konzistenci a ve výrobku se vyskytují drobečky gelu. Produkt není bez aromatizace na chuť příjemný a v ústech se pociťuje jeho slizkost.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (13)

1. Pastovitý potravinářský produkt na bázi mléka s vysokým energetickým obsahem, vyznačený tím, že obsahuje mléko od 75 do 90 % hmotn., s obsahem tuku od 12 do 18 % hmotn., cukr od 5 do 20 % hmotn., škrob od 1,5 do 2,5 % hmotn., želírující prostředek od 0,1 do 0,5% hmotn. s hmotnostním poměrem škrobu a želírujícího prostředku od 15:1 do 5:1, a vykazuje viskozitu nejméně 3 Pa.s při 10 °C.

2. Pastovitý potravinářský produkt podle nároku 1, vyznačený tím, že dále obsahuje aromatické látky v množství od 0,1 do 0,5 % hmotn.

3. Pastovitý potravinářský produkt podle nároku 1, vyznačený tím, že obsah tuku v mléce činí 15 % hmotn.

4. Pastovitý potravinářský produkt podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že obsah mléka činí 78 až 90 % hmotn., obsah cukru 7 až 16 % hmotn., obsah škrobu 2 % hmotn. a obsah želírujícího prostředku od 0,15 do 0,4 % hmotn.

-7CZ 291289 B6

5. Pastovitý potravinářský produkt podle nároku 1, vyznačený tím, že viskozita se pohybuje od 5 do 10 Pa.s při 10 °C.

5

6. Pastovitý potravinářský produkt podle jednoho z nároků 1 až 4, v y z n a č e n ý t í m, že jako želírovací prostředky jsou použity karageny a moučka ze svatojánského chleba.

7. Pastovitý potravinářský produkt podle nároku 1, vyznačený tím, že škrob je hydrolyticky nebo enzymaticky modifikován.

8. Pastovitý potravinářský produkt podle jednoho z nároků 1 až 7, v y z n a č e n ý t í m, že dále obsahuje kakaový prášek v rozmezí 2 až 3 % hmotn. s výhodou 2,5 % hmotn.

9. Pastovitý potravinářský produkt podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačený tím, že 15 dále obsahuje ovocnou dřeň nebo ovocnou kaši v rozmezí 1 až 2 % hmotn.

10. Pastovitý potravinářský produkt podle nároku 8, vyznačený tím, že dále obsahuje dřeň z lískových oříšků v množství 1,7 % hmotn.

20

11. Mnohovrstvé uspořádání potravinářského produktu obsahující alespoň jednu vrstvu zpastovitého potravinářského produktu podle nároků 1 až 9 jako první vrstvu, vyznačené t í m , že druhá vrstva sestává z pastovitého nebo alespoň polotuhého potravinářského produktu a má alespoň stejnou viskozitu jako první vrstva.

25

12. Mnohovrstvé uspořádání potravinářského produktu podle nároku 10, vyznačené tím, že alespoň dvě vrstvy obsahují základní složení směsi, přičemž jednotlivé vrstvy vykazují rozdílnou barvu nebo příchuť.

13. Mnohovrstvé uspořádání potravinářského produktu podle nároku 10 nebo 11, 30 vyznačené tím, že spodní vrstva je zabarvena kakaem, zatímco vrchní světlá vrstva je ochucena vanilkou nebo oříšky.