Oblast techniky

Tento vynález se týká způsobu výroby polystyrenů, u kterých převažuje syndiotaktické uspořádání polymemího řetězce. Tento vynález je zvláště vhodný pro výrobu vysoce krystalických polymerů na bázi styrenů nebo jeho derivátů, přičemž efektivita tvorby syndiotaktického polymeruje vysoká.

Dosavadní stav techniky

Příprava polystyrenu pomocí radikálové polymerace vede k tvorbě polymeru majícího ataktické uspořádání polymemího řetězce. Tento typ polymeruje pomocí vstřikování, vytlačování, vyfukování a dalších zpracovatelských technik zpracováván na výrobky nacházející uplatnění v domácnosti, v obalové technice, ve spotřební elektronice atd.

Podstatnou nevýhodou styrenových polymerů s ataktickým uspořádáním polymemích řetězců je jejich nízká odolnost vůči chemikáliím a vyšším teplotám.

Tyto nedostatky jsou odstraněny pokud je proces polymerace veden tak, aby vznikající polymemí řetězec měl převážně syndiotaktickou konfiguraci.

Polymery na bázi styrenu nebo jeho derivátu s převážně syndiotaktickou strukturou polymemího řetězce mohou být připraveny za použití katalytických systémů skládajících se z a) sloučeniny titanu a b) alkylalumoxanu. Použití dvousložkových katalytických systémů pro polymeraci styrenu popisují např. následující evropské patenty: EP 0 224 097 Al, EP 0 271 875 A2, EP 0 328 975 A2, EP 0 210 615 A2, EP 0 440 014 A2, EP 0 328 975 A2, EP 0 275 943 A2.

Použití katalytických systémů na bázi (RO)_yTiX₄__y nebo CpTiCl₃ v kombinaci s methylalumoxanem popisuje evropský patent EP 0224 097 Al. Katalytický systém, který vzniká interakcí Tikomponenty a MAO v prostředí alifatického nebo aromatického rozpouštědla, dosahuje při poměru Al/Ti = 800 a styren/Ti = 3,16 . 10⁴ a při teplotě 20 °C aktivity od 3,7 do 8,3 kgps/gTi. h. Aktivita těchto systémů je závislá na počtu atomů C v RO- skupině a na poměru RO a Cl ligandů ve sloučenině titanu. Náhradou titanové komponenty typu (RO)_yTiX4__y sloučeninou CpTiCl₃ a zvýšením poměru Al/Ti a styren/Ti bylo dosaženo výrazného zvýšení jak aktivity katalytického systému na hodnotu 24,8 kgps/gTi. h tak i konverze monomeru, která dosáhla téměř 15 %.

Evropský patent EP 0 271 875 A2 popisuje přípravu s-PS pomocí katalytického systému skládajícího se ze sloučeniny přechodného kovu (Ti, V, Zr) a MAO. Autoři patentu upravili postup přípravy s-PS tím, že komponentám katalyzátoru ponechali čas na vzájemnou interakcí před tím, než byl k systému přidán styren. Další změnou oproti evropskému patentu EP 0224 097 Al je, že teplota reakční směsi byla velmi pozvolna zvyšována z 20 °C na teplotu polymerace 50 °C. Úpravy v postupu přípravy s-PS se projevily především ve zvýšení konverze monomeru, která pro systém (EtO)₄Ti - MAO dosáhla 60 %. Aktivita tohoto katalyzátoru dosáhla hodnoty 0,84 kgps/gTi. h při poměru Al/Ti = 94 a styren/Ti = 2780.

Evropský patent EP 0 328 975 A2 popisuje vliv technologických parametrů - tvar reaktoru, typ míchadla a rychlosti míchání - na výtěžek syndiotaktického polymeru. Autoři patentu používali k polymeraci styrenu katalyzátor (EtO)₄Ti - MAO při poměrech Al/Ti od 100 do 770 a styren/Ti od 1,94 . 10⁴ do 1,93 . 10⁵. Polymerace byla prováděna pouze v prostředí styrenu, tedy bez rozpouštědla, v reaktorech objemu 2 L, 5 L a 10 L při teplotě 50 °C a 70 °C. Nižší poměry Al/Ti a styren/Ti jakož i nižší teplota platí pro reaktory 2 L a 5 L vyšší hodnoty potom pro reaktor objemu 10 L. Patentové příklady ukazují, že použitím vhodného typu míchadla a vyšších poměrů

-1 CZ 291246 B6 jak AI/Ti tak i styren/Ti je možné i s těmito jednoduchými katalyzátory dosáhnout vysokých aktivit 131,4 kg_PS/g_Ti. h. Pro dosažení tak vysokých aktivit a vhodné morfologie částic polymeru je však nutné opatřit konce míchadla škrabkami, které kopírují vnitřní stěnu reaktoru.

Pro katalytické systémy na bázi sloučenin CpTiClj nebo IndTiClj je pro dosažení vysokých aktivit obvykle nutné použít vyššího poměru Al/Ti, viz příklad v evropském patentu EP 0 224 097 Al, kde Al/Ti = 1000 nebo v následujících publikacích: N. Ishihara a kol., Macromolecules, (1996), 19, 2464 - 2465, J. C. W. Chien a Z. Salajka, J. Polym. Sci., Part A: Polym. Chem. (1991), 29, 1253 - 1263, P. Foster, J. C. W. Chien a M. D. Rausch, Organometallics, (1996), 15, io 2404 - 2409, kde se hodnota Al/Ti pohybuje od 2000 do 4000.

V evropských patentech EP 0 389 981 A2 a EP 0 390 000 A2 je popsán postup, při kterém je část drahého MAO nahrazena přídavkem tri-izobutylaluminia (TIBA) nebo di-izobutylaluminium hydridu (DIBAH). Při poměru všech organohlinitých sloučenin k Ti-komponentně Al/Ti = 400 15 a styren/Ti = 1,74 . 10⁶ bylo dosaženo se systémem Cp*Ti(MeO)₃ - MAO + TIBA aktivity 98,7 kgps/g_Ti. h a konverze monomeru v rozmezí 55 až 70 %.

Použití anorganických sloučenin hořčíku nebo organohořečnatých sloučenin jako další složky katalytického systému je diskutováno v evropských patentech EP 0 291 536 Bl, EP 0 659 774 20 A2, EP 0 659 775 A2, EP 0 707 013 Al, EP 0 739 906 Al.

Evropský patent EP 0 291 536 Bl popisuje přípravu katalytického systému s použitím nosičového systému, sloučenina titanu je zakotvena na sloučenině hořčíku typu MgCl₂, Mg(OR)Cl, Mg(OR)₂, Mg(OH)Cl, Mg(OH)₂ nebo Mg(OCOR)₂. Zakotvením sloučenin titanu - TiCl₄ nebo 25 Ti(i-PrO)₄ - na povrch nosičového materiálu došlo především ke snížení indexu syndiotakticity.

Při polymeraci s tímto katalyzátorem - Al/Ti - 50 až 1000 a teplotě 50°C-je dosahována konverze monomeru okolo 10 %. Polymer obsahuje vedle s-PS též proměnlivé množství i-PS, podíl jednotlivých forem PS závisí na poměru Al/Ti.

V evropském patentu EP 0 659 774 A2 se popisuje příprava s-PS následovně: katalytický systém skládající se ze tří složek A) sloučeniny titanu, B) sloučeniny a) schopné reakcí s Ti-sloučeninou vytvořit iontový pár nebo b) obsahující Al-O- skupinu (např. MAO) a C) alkylačního činidla např. TIBA, je po přípravě uveden do kontaktu s monomerem obsahujícím index v množství do 50 ppm. Jako alkylační Činidlo jsou uváděny následující typy sloučenin: a) organohlinité obecné35 ho vzorce R_xAl(OR')_yQ₃__x__y, R₂Mg nebo R₂Zn, přičemž pro všechny sloučeniny je R definováno jako uhlovodíkový zbytek obsahující 1 až 8 atomů uhlíku. V evropském patentu EP 0 659 775 A2 je příprava katalyzátoru jakož i jeho složení shodné s evropským patentem EP 0 659 774 A2. Nově je patentováno použití H₂ jako činidla regulujícího molekulovou hmotnost polymeru.

Evropský patent EP 0 707 013 Al se vztahuje k přípravě s-PS pomocí katalytického systému na bázi Ti-sloučeniny obsahující jako π-vázaný ligand substituovaný indenylový ligand. Sloučenina titanu je aktivována alternativně a) směsi sloučeniny bóru a alkylačního činidla nebo b) alkylalumoxanem. Jako další složky katalyzátoru může podle patentu být použito organokovových sloučenin Mg či Zn, které nejsou obecně definovány.

Vysoké aktivity katalytického systému, tak jak jsou uváděny v patentových příkladech nebo citovaných publikacích, jsou vztahovány pouze k obsahu Ti-komponenty v katalyzátoru a nepočítá se s organohlinitou komponentou, které je v katalytickém systému o 2 až 3 řády větší množství. Vzhledem ktomu, že organohlinitá komponenta se při propírání polymeru v metanolu 50 okyseleném HC1 nebo jinou kyselinou úplně neodstraní, v popelu se nachází až 1500 ppm Al, je nutné ji dodatečně odstraňovat: viz evropské patenty EP 497207 A2 a EP 566068, a evropská přihláška JP 03059012 A2. Zařazení procesu vypírání katalytických zbytků, zejména Al, z polymeru představuje vedle zvýšení nákladů na výrobu polymeru též možnost nežádoucího ovlivnění vlastností polymeru, jako je pokles molekulové hmotnosti. Řešení tohoto problému 55 spatřujeme v efektivnějším způsobu aktivace Ti-komponenty katalytického systému.

-2CZ 291246 B6

Podstata vynálezu

Cílem uvedeného vynálezu je navrhnout postup polymerace styrenu nebo jeho derivátů s použitím katalytických systémů na bázi sloučenin titanu a MAO tak, aby se použitím tohoto postupu dosáhlo zvýšení jak aktivity katalyzátorů, podílu syndiotakticky uspořádaných polymemích řetězců a molekulové hmotnosti polymeru, tak i snížení tvorby úsad na povrchu stěn polymeračního reaktoru a míchadla. Za tímto účelem byl vyvinut nový postup syntézy katalytického systému.

Podstatou vynálezu je navržení nového postupu přípravy katalytického systému spočívajícího jednak v tom, že součástí systému je vedle běžně známých složek též použita specifická organohořečnatá sloučenina, která při polymeraci styrenu výrazně zvyšuje výtěžek syndiotaktického polymeru a také v tom, že interakce složek katalytického systému probíhá v alifatickém rozpouštědle - nepřítomnosti styrenového monomeru - a jednotlivé složky systému spolu reagují v uvedeném pořadí:

a) organohlinitá sloučenina obsahující ve své molekule nejméně jeden kyslíkový atom vázaný buď ve formě >A1-O- skupiny, ne ve formě >A1-O-A1< skupiny, lineárně uspořádané řetězce jsou reprezentovány obecným vzorcem I:

O ¢-Al —O )ň

Al ^R¹ (I)

R¹ kde R¹ je alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku a n představuje stupeň polymerace a pohybuje se od 2 do 50, a cyklicky uspořádané molekuly obsahující opakující se strukturou obecného vzorce II:

o) — n

b) sloučenina titanu obecného vzorce III a IV:

obecný vzorec III:

TiR³aR⁴bR⁵cR⁶4_(_a+b+_C) obecný vzorec IV:

TiR³dR⁴eR\_(d+e) (ID (III) nebo (IV), kde jednotlivé substituenty R³, R⁴, R⁵ a R⁶ reprezentují atom vodíku, halogenu, alkylovou skupinu obsahující 1 až 20 atomů uhlíku, alkoxy skupinu mající 1 až 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu obsahující 1 až 20 atomů uhlíku, alkylarylovou nebo arylalkylovou skupinu obsahující 1 až 20 atomů uhlíku, cyklopentadienylovou skupinu (Cp) nebo Cp skupinu substituovanou nejméně

-3CZ 291246 B6 jednou alkylovou skupinou obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, atom halogenu, a, b, c jsou celá čísla od 0 do 4 a d a e jsou celá čísla od 0 do 3, a

c) organohořečnatá sloučenina obecného vzorce V:

R⁷MgOR⁸ (V), kde R⁷ a R⁸ jsou stejné nebo rozdílné alkylové skupiny obsahující 1 až 10 atomů uhlíku mající lineární rozvětvenou nebo cyklickou strukturu, přičemž tyto sloučeniny spolu reagují v prostředí alifatického rozpouštědla při molámích poměrech Al/Ti v rozmezí 1 až 500, nejvýhodněji 5 až 250 a poměru Mg/Ti v rozmezí 0,1 až 20, nejvýhodněji 0,5 až 10.

Ve výhodném provedení postupu přípravy s-PS podle uvedeného vynálezu je organohlinitou sloučeninou obsaženou ve složce a) alkylalumoxan - jeho příprava může být provedena jednou ze známých metod např.: i) postupem, při kterém je organohlinitá sloučenina rozpuštěna v organickém rozpouštědle a potom je kontaktována s vodou, ii) postupem, při kterém je organohlinitá sloučenina v kontaktu s anorganickou sloučeninou mající krystalovou vodu (např. CuSO₄. 5 H₂O) nebo anorganickým či organickým sorbentem obsahujícím adsorbovanou vodu nebo iii) postupem, při kterém spolu reagují organické sloučeniny obsahující kyslík sR₃Al sloučeninou, meziprodukt této reakce je potom transformován na požadovaný produkt (sborník ze symp. Metallocenes Europe 98,: G. M. Smith, str. 149).

Ve výhodném provedení podle patentu je složkou c) reakční produkt dialkylhořečnaté sloučeniny a alkoholu R⁷OH, který vznikne jejich vzájemnou reakcí při molámím poměru obou složek 1:1.

Předností postupu syntézy katalyzátoru podle uvedeného vynálezu je, že nepřítomnost aromatické sloučeniny (styrenového monomeru, či toluenu jako rozpouštědla) usnadňuje vzájemnou interakci Ti-sloučeniny a alkylačních činidel. Proto je možné aktivovat Ti-sloučeninu podstatně nižšími přebytky jak složky a) tak složky c) a přitom dosáhnout vysokých výtěžku s-PS. Postup syntézy katalyzátoru podle uvedeného vynálezu potom vede k výraznému snížení obsahu popela v polymeru, ke zvýšení molekulové hmotnosti, teploty tání polymeru a syndiotakticity polymeru. Další výhodou uvedeného postupuje podstatné zlepšení procesu polymerace: Katalytický systém je v alifatickém rozpouštědle téměř nerozpustný a proto již od počátku probíhá polymerace v modu suspenzního procesu. Toto je velmi podstatná změna oproti polymeracím s homogenními katalytickými systémy, kde při dosažení určité konverze styrenu (20 až 30 %) dochází ke zgelování celé reakční směsi a další průběh polymerace závisí na dokonalém rozmíchání vsádky. Z tohoto důvodu musí být polymerační reaktory využívající homogenní katalyzátory vybaveny speciálními typy míchadel. Použitím postupu podle uvedeného vynálezu se podaří obejít kritické místo - fázi tvorby gelu - a proto lze použít jednodušší konstrukce míchadla. Další výhodou uvedeného postupu je, že výběrem alifatického rozpouštědla s vhodným bodem varu lze přispět k efektivnější regulaci teploty polymerační směsi. Výsledný polymer má lepší morfologii částic, což se odrazí nejen ve zlepšení míchání polymemí směsi, ale i při následných operacích po ukončení polymerace (praní, filtrace apod.).

Podrobný popis patentu

Katalytický systém, který je podle vynálezu použitý k přípravě syndiotaktického polymeru, obsahuje jako hlavní složky výše popsanou sloučeninu titanu, hořčíku a alkylalumoxan, který může být buď a) reakční produkt interakce organohlínité sloučeniny obecného vzorce R⁹ ₃A1 s kondenzačním činidlem, kterým je obvykle voda, nebo b) s organickou sloučeninou obsahující kyslík. K přípravě reakčního produktu - alkylalumoxanu - mohou být použity různé organohlinité sloučeniny, preferovány jsou však ty, ve kterých R⁹ představuje alkylovou skupinu obsahující

-4CZ 291246 B6 až 8 atomů uhlíku. Alkylalumoxan - složka a) je podle tohoto vynálezu používán k přípravě katalytického systému samotný nebo ve směsi s organohlinitou sloučeninou obecného vzorce R^1O3A1 nebo R^H2A1X, kde R¹⁰ a R¹¹ jsou alkylové skupiny obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, přičemž tyto alkylové skupiny mohou být stejné nebo rozdílné, a X je F, CI, Br nebo I. Poměr složek katalytického systému nemůže být určen bezpodmínečně, neboť se mění v závislosti na typu jednotlivých sloučenin použitých k přípravě katalytického systému a rovněž tak na typu styrenového monomeru ve výchozí polymerační směsi. Obvykle jsou jednotlivé složky katalyzátoru použity v takovém poměru, že molámí poměr mezi alkylalumoxanem a Ti-komponentou vyjádřený poměrem Al/Ti se pohybuje od 1 do 500, nejvýhodněji od 5 do 250 a poměr organohořečnaté sloučeniny složka c) k Ti-komponentě Mg/Ti je od 0,1 do 20, nejvýhodněji od 0,5 do 10.

Interakce jednotlivých složek vedoucí k tvorbě katalytického systému je nejvhodnější podle uvedeného vynálezu provádět při teplotách v rozmezí od 10 do 90 °C v prostředí rozpouštědla. Tímto rozpouštědlem může být buď nasycený alifatický uhlovodík (např. butan, i-butan, pentan, i-pentan, hexan, i-hexan, apod.), nebo alicyklický uhlovodík jakým je např. cyklohexan. K dosažení vysoké aktivity katalyzátoru přispívá i postup dávkování, při němž je jednotlivým složkám, ponechán čas na vzájemnou interakci před přídavkem další komponenty k reakční směsi. Časy interakce komponent se pohybují od 1 minuty do 60 minut. Vzniklý reakční produkt může být přímo použit k iniciaci polymerace styrenu nebo může být zbaven alifatického rozpouštědla a získáme tak katalyzátor ve formě sypkého prášku.

Polymerace styrenu nebo kopolymerace styrenu s 1-alkenovými aromatickými komonomery může být provedena podle uvedeného vynálezu v bloku (v prostředí samotného monomeru) nebo ve směsi monomeru s rozpouštědlem. Komonomerem může být sloučenina obecného vzorce VI: CH₂ = CH - R², kde R² je arylová skupina obsahující 6 až 20 atomů uhlíků, arylová skupina substituovaná alkylovým nebo alkenovým zbytkem nebo halogenem s celkovým počtem atomů uhlíku od 6 do 30, cykloalifatický skupina substituovaná alkylovým zbytkem nebo halogenem s celkovým počtem atomů uhlíku od 6 do 30. Molekulová hmotnost polymeru může být regulována použitím technik běžně známých při polymeracích s Ziegler-Natta katalyzátory, například přídavkem vodíku.

Polymerační teplota není kritická, obvykle se pohybuje v rozmezí od 0 °C do 140 °C, nejvýhodněji od 20 °C do 100 °C.

Vlastnosti krystalických polymerů na bázi styrenu či derivátů styrenu s převážně syndiotaktickou strukturou uváděné v následujících příkladech byly stanoveny podle těchto metod:

a) molekulová hmotnost: hodnoty číselného a hmotnostního středu (Mn a Mw) molekulových hmotností byly stanoveny pomocí gelové permeační analýzy na přístroji Watersl50C pracujícím při teplotě 135 °C a v prostředí 1,2,3-trichlorbenzenu. Kalibrace přístroje byla provedena pomocí standardních vzorků ataktického PS o známé molekulové hmotnosti.

b) bod tání polymeru: byl stanoven pomocí DSC analýzy na přístroji Perkin-Elmer DSC-7. Před vlastním měřením byl vzorek polymeru tepelně kondiciován v měřicí cele DSC přístroje a teplota tání byla poté stanovena jako teplota odpovídající maximu endotermního píku při rychlosti ohřevu 15 K/min.

c) podíl syndiotaktického polymeru: byl stanoven z úbytku hmotnosti polymeru po extrakci vzorku ve vroucím methylethylketonu po dobu 24 hodin.

Následující příklady ilustrují proces přípravy s-PS přitom však vynález nijak neomezují.

-5CZ 291246 B6

Příklad I

a) příprava organohořečnaté sloučeniny ROMgR

Alkylalkoxyhořečnatá sloučenina byla připravena ve skleněné nádobce objemu 100 ml opatřené teflonovým uzávěrem a magnetickým míchadlem v inertní atmosféře ultra čistého dusíku. Interakce R*R⁸Mg sloučeniny s alkoholem R⁷OH byla prováděna v prostředí heptanu prostého nečistot. Za intenzivního míchání roztoku butyloktylmagnesia (6,62 mM) byl za laboratorní teploty do nádobky po kapkách přidáván roztok BuOH (6,62 mM).

b) polymerace styrenu

Do reaktoru (objemu 70 ml) zbaveného nečistot bylo v protiproudu čistého dusíku nadávkováno 30 ml suchého heptanu 1,45 mM methylalumoxanu MAO (vztaženo na obsah Al atomů) a poté bylo přidáno 5,8 μΜ Ti(EtO)4 a po 11 minutách interakce byla dávkována organohořečnatá sloučenina - připravená podle postupu uvedeného v 1 a) v množství 18 μΜ. Po 6 minutách interakce bylo přidáno 10 ml (87,1 mM) nečistot prostého styrenu a polymerační směs byla intenzívně míchána nejdříve při teplotě 25 °C po dobu 5 minut, poté byla teplota během 5 minut zvýšena na polymerační teplotu 50 °C a polymerace při této teplotě trvala 30 minut. Přídavkem 10 ml methylalkoholu (MeOH) okyseleného kyselinou chlorovodíkovou byla polymerace zastavena. Vzniklý polymer byl promýván čistým MeOH. Po vysušení bylo získáno 1,089 g polystyrenu, což představuje konverzi monomeru 12 %.

Získaný polymer byl v Soxhletově extraktoru extrahován methylethylketonem. Zbytek polymeru po extrakci představoval 95,4 % hmotnosti původního surového polystyrenu. Pro tento polymer byla pomocí GPC analýzy stanovena hmotnostní střední molekulová hmotnost Mw 425 070, číselná střední molekulová hmotnost Mn 198 067 a pomocí DSC analýzy teplota tání 268,5 °C.

Příklady 1 až 8 a Srovnávací Příklady 1 a 7

Způsob přípravy syndiotaktického polystyrenu je shodný s Příkladem 1 s výjimkou použitých sloučenin, jejich vzájemných poměrů a podmínek polymerace, tyto údaje jsou uvedeny v Tabulce 1. Výtěžek s-PS společně s měřenými vlastnostmi polymeru jsou též uvedeny v Tabulce 1.

Příklad 9

Do reaktoru o vnitřním objemu 100 L (L=litr) bylo pod clonou inertního plynu nadávkováno 23,1 kg nečistot prostého hexanu, 0,98 M methylalumoxanu (počítáno na obsah Al), 5,6 mM Ti-komponenty (směs 2:1 Ti(i-PrO)4 + CpTiCh). Směs byla míchána po dobu 11 minut při teplotě 23 °C, poté bylo do reaktoru nadávkováno 14 mM organohořečnaté sloučeniny připravené podle Příkladu la a po 10 minutách bylo nadávkováno 16,65 kg styrenu prostého nečistot. Při této teplotě byla reakční směs ponechána po dobu 10 minut, poté byl polymerační reaktor vytemperován na 50 °C a polymerace styrenu probíhala při této teplotě 2 hodiny. Polymerační směs byla deaktivována přídavkem směsi methanolu a kyseliny fosforečné. Připravený polymer byl poté důkladně propírán čistým methylalkoholem a po xysušení zvážen. Hmotnost získaného polymeru (10,65 kg) představuje konverzi monomeru 64 %, s molekulovou hmotností (Mn = 208 490 a Mw = 436 270), teplotou tání 267,6 °C a s podílem syndiotaktického polymeru představujícím 95,8 %.

-6CZ 291246 B6

Příklad 10

Způsob přípravy syndiotaktického polystyrenu je shodný s Příkladem 7 s tím rozdílem, že místo 5 styrenu byl do reaktoru nadávkován p-methylstyren. Výtěžek 2,94 g představoval konverzi monomeru 65 %, získaný polymer vykazoval Mn = 7500, Mw = 54 000 a index syndioaktivity 61 % a teplota tání 172 °C.

Příklad 11

Způsob přípravy syndiotaktického polystyrenu je shodný s Příkladem Ί s tím rozdílem, že místo styrenu byl do reaktoru nadávkován p-chlorstyren. Výtěžek 0,398 g představoval konverzi monomeru 8,2 %, získaný polymer vykazoval Mn = 5800, Mw = 45 000 a index syndiotakticity 15 92 % a teplota tání 292 °C.

Tabulka 1; Vliv složeni katalytického systému na aktivitu katalyzátoru a na vlastnosti syndiotaktického polystyrenu (s-PS), [Ti] = 5,8 μΜ,

Al/Ti=250, Mg/Ti=3.2 (^a) Al/Ti-125, Mg/Ti=l .7), V_cej_k. = 35 ml, T = 50 °C.

tj co >c cu.

sO			—		c>	Csl	—	c>
<n			<x		m	sO	srs	sr
Os	Os	Os	Os	oo	o>	O	o>	Os

Os	ι/γ	ΙΛ		OO		m		rn
	oo	rq		s©		Ch	oo	m
sO	s©	\O	so	m	<ΖΊ	v©	S©	<n
CM	CM	CM	CM	CM	cs	CM	CM	CM

CM	m	Vb			m	SO	s©	SO
*“*Í	·“·	<n		<n	Γ4	O		<r
CM	cm	cm	CJ	rn	cm	oí	(N	oT

O	r-	o	o	O	o	Γ—	Os	»n
TT	o	r-	o	r~-	o	Tt	M*
<n	o	CM	oo	m	o	<n	CM	o
m	oo	s©	in	t--	v>	Ά	m	C-
»n	Os	Tf	Ό	t·	O	r-	CM	m
	—<				—		m

»Λ	m	CM	CM	Os	\©	in	OO	•n
m	s©	Os	m	CJ	Γ-	r-	f-4
s©	r-	*n		Ό	ΟΟ	s©	<n	M
s©	r-	m	*M·		CM	OS		CM

·—· CN

			<n	rn		VS		rj	oa
	o	CM	in	so	r-*	OS*	Os	vT	00*
	—·	—·				cn	CM	m	SO
Sí
p								O
	ej	OO	Os		Os	o\		'T O	rN
	O		<n	s©		m	N Ό
	o	—?	o	o	O			F _Z	en
o								<]
s
	o	O	o	o	O	O	*n	4Λ
§					1	t		k£<
tu
<0 P	c4 00	Od oo		Dá oo	w Dá	Dá 00	cd	P oo	Dá 00
	3	3	•	3	00 _3	3	3	§ 3	3
9	o	o		O	o	o	P O	O
4:	Dá	cá		Dá	~Dá	Dá	Dá	tc oá	Dá

O

C4

						O	O
						3	3	o U.
ta-	z—>		v	•ct		O	O	°T
O	2	o	o	o	o	s^z lZ	Γ.	«θ'
ω	ω	w	w	ω		Γ1 «	Γ1 'Ν-	F
'κ-Ζ • *M					tx	(X	α	Cl
H	H	H	H	H	U	o	υ	O
			«				o
·—	—	CM	rn	’ί	ΙΛ	SO	« sO	r^·
Ό	T3	Ό	Ί3	o	Ό	•o	•cl TJ	Ό
ce	Λ	C3	03	w	Λ	ca	C Λ
		s			5		O S
		>c	>c	>c	>íX	>C
Qu	CL.	Cb	cu	a.	a.	a.	cn cu	Ol

Srovnávací HOMOGENNÍ KATALYZÁTOR

Přiklad 7 CpTi(i-PrO)₂Cl ROMgR 5 3,05 67,4 21 967 57 262 2,24 255,6 95,8

Tabulka 2; Vliv typu organohořečnaté sloučeniny na vlastnosti katalytického systému, polymerační podmínky: Al/Ti = 250, Mg/Ti = 3,2, styren = 10 ml, T = 50 °C.

Příklad	RqMg(OR)2K) typ	Výtěžek (g)	Konverze (%)	Mn	S.Y. (%)
Příklad 1	ROMgR	1,08	12,0	198 067	95,4
Příklad 4	R’MgR2	0,69	7,1	43 724	85,4
Příklad 12	(RO)2Mg	0,66	6,7	41 347	65,3

PATENTOVÉ NÁROKY