Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zpětného získání a recyklování odpadní kyseliny methansulfonové (MSA) a kyseliny fosforité (H3PO3) pro opětovné použití v procesu bisfosfonace oddělením a dehydratací směsi kyseliny methansulfonové a kyseliny fosforité postupnou destilací.

Dosavadní stav techniky

Alendronát sodný, trihydrát monosodné soli 4-amino-l-hydroxybutyliden-l-bisfosfonové kyseliny, je nadějný nový prostředek pro potírání resorpce kostí při kostních onemocněních, mezi které patří osteoporóza, zvláště u žen po menopauze. Sloučenina, použitelnost a způsob přípravy jsou popsány v US patentech 4 922 007 a 5 019 651 oba firmy Měrek & Co., Inc.

V uvedených patentech popisovaná příprava alendronátu sodného ve velkém měřítku vytváří jako odpad velké objemy rozpustných materiálů s obsahem fosforu (PO_X), včetně sodných solí fosforečnanů, fosforitanů, pyrofosforečnanů a kyseliny methansulfonové/fosforité.

Zařízení pro zpracování odpadních vod (WWTP) mohou obecně zpracovat v celkovém denním průměru přibližně 1 až 10 ppm (mg/1) fosforu a 50 až 500 ppm (mg/1) MSA na litr odpadu.

Alendronátový proces však může vytvářet až 500 mg fosforu a přes 1000 mg/1 MSA na litr na den, což v mnoha oblastech vysoko přesahuje povolené limity pro zpracovávání odpadních vod a vylévání splašků.

Obecné metody pro řešení tohoto problému zahrnovaly průmyslové spalování, skladování a vypouštění odpadních vod v průběhu delšího časového období při dodržování povolených limitů odpadního PO_X a MSA, snesitelných pro životní prostředí.

Nedostatkem spalovacího způsobu jsou vysoké náklady kvůli velkým objemům odpadů, nízké hodnotě BTU solných roztoků a jejich schopnost vytvářet kyselé emise, které by mohly způsobovat kyselé deště. Likvidace cestou zpracování ve formě odpadních vod, WWT, vyžaduje velkoobjemové skladovací nádrže, odolné proti korozi, kterých se používá po dlouhou dobu, a náklady na práci, spojenou se zvýšeným sledování pracovních parametrů zařízení pro zpracování odpadních vod.

Jiné způsoby zahrnují biodegradaci kyseliny methansulfonové (MSA) s použitím aktivovaného kalu a oxidaci kyseliny fosforité (H3PO3) na kyselinu fosforečnou (H3PO4), kterou je možno snadněji odstranit.

Nedostatkem tohoto způsobu je však malé množství PO_X/MSA, které může daný biodegradační cyklus zpracovat. Navíc požadavek na účinnou biologickou degradaci MSA může potenciálně interferovat se schopností zařízení pro zpracování odpadních vod degradovat jiné, snadněji oxidovatelné substráty. Optimální podmínky pro biologickou degradaci MSA se značně liší od standardních pracovních podmínek zařízení pro zpracování odpadních vod, liší se od místa k místu a negativně působí při plánování výroby.

V oboru je tedy zapotřebí způsobu pro izolaci a návrat do výroby kyseliny methansulfonové, MSA, a kyseliny fosforité, H3PO3, takovým způsobem, který je bezpečný pro životní prostředí, účinný a nenákladný a který má minimální vliv na pracovní podmínky typického zařízení pro zpracování odpadních vod.

-1CZ 289980 B6

Podstata vynálezu

Bylo zjištěno, že kyselina methansulfonová (MSA), a kyselina fosforitá (H3PO3) z biofosfonátové výroby alendronátu sodného, mohou být účinně odstraněny z proudu surového matečného louhu působením HC1 pro odstranění sodného iontu jako chloridu sodného, odstraněním podstatné části HCI-H2O z proudu atmosférickou destilací a následujícím úplným odstraněním HC1-H₂O ze vzniklé suché směsi kyseliny methansulfonové a kyseliny fosforité vakuovou destilací. Suchá směs kyseliny methansulfonové a kyseliny fosforité může být znovu použita při výrobě. Oddestilovaná směs HC1-H₂O může být rovněž znovu použita při výrobě.

Tento vynález tedy poskytuje způsob, který zahrnuje kroky:

i) surový matečný louh, který obsahuje sodné soli kyseliny methansulfonové a kyseliny fosforité, se uvede do styku s kyselinou chlorovodíkovou pro dosažení koncentrace 6N nebo vyšší pro vysrážení chloridu sodného;

ii) z vodného média získaného v kroku (i) se oddělí chlorid sodný;

iii) oddělený chlorid sodný z kroku (ii) se promyje nasyceným vodným roztokem sodné soli pro odstranění zbytkové kyseliny methansulfonové; a popřípadě se spojí filtrát zpromývání s vodným médiem v kroku (ii);

iv) z výsledného media z kroku (iii) se atmosférickou destilací odstraní kyselina chlorovodíková a voda;

v) od výsledného media z kroku (iv), které obsahuje v malých množstvích kyselinu chlorovodíkovou a vodu, se oddělí kyselina methansulfonová a kyselina fosforitá vakuovou destilací za poskytnutí suché směsi kyseliny methansulfonové a kyseliny fosforité.

Tento vynález také poskytuje způsob, který zahrnuje kroky:

a) vodný surový matečný louh, který obsahuje soli kyseliny omega-amino C2-C6 alkyliden-1hydroxy-l,l-bisfosfonové, kyseliny methansulfonové, kyseliny fosforité a kyseliny fosforečné, se uvede do styku s chloridem vápenatým v množství 2 až 10 hmotnostních dílů chloridu vápenatého jako bezvodé soli na 100 objemových dílů média;

b) roztok z kroku (a) se uvede do styku s oxidem vápenatým v dostatečném množství, aby došlo k vysrážení solí s obsahem vápníku/fosforu;

c) směs z kroku (b) se uvede do styku s kyselinou pro nastavení hodnoty pH vodné fáze směsi na 6 až 8, pro v podstatě úplné vysrážení uvedených solí s obsahem vápníku/fosforu;

d) oddělení uvedené vysrážené směsi solí s obsahem vápníku/fosforu od vodné fáze kroku (c);

e) uvedení vodného média z kroku (d), které obsahuje sodné soli kyseliny methansulfonové a kyseliny fosforité, do styku s kyselinou chlorovodíkovou ve formě vodné koncentrované HC1 nebo plynného HC1 pro dosažení koncentrace přibližně 6N nebo vyšší pro vysrážení chloridu sodného;

f) oddělení chloridu sodného z vodného média v (e);

g) promytí odděleného chloridu sodného nasyceným vodným roztokem sodné soli pro odstranění zbytkové kyseliny methansulfonové;

-2CZ 289980 B6

h) odstranění podstatné části kyseliny chlorovodíkové a vody z výsledného média z kroku (g) atmosférickou destilací;

i) oddělení kyseliny methansulfonové a kyseliny fosforité z výsledného média v kroku (h) vakuovou destilací za poskytnutí v podstatě suché bezvodé směsi kyseliny methansulfonové/fosforité.

Reakce při výrobě alendronátu sodného, který přehledně ukazuje obrázek 1, zahrnuje tři kroky: bisfosfonační reakce, ochlazení (zastavení reakce) ve vodném roztoku s řízeným pH a hydrolýza s krystalizací surového produktu. Postup je možno provádět vsádkovým nebo kontinuálním způsobem s použitím běžné aparatury.

Při bisfosfonační reakci (viz US patent 4 922 007) reaguje kyselina gama-aminomáselná (GABA) s chloridem fosforitým (PC1₃) a kyselinou fosforitou (H₃PO₃) v kyselině methansulfonové (MSA) jako rozpouštědle pod zpětným chladičem při teplotě například 80 až 100 °C po dobu přibližně 0,5 až 3 hodin. Reakce může být obecně prováděna za normálního tlaku. Jak je možno vidět na obr. 1, počátečním produktem reakce je pyrofosfát (PP) a multimemí prekurzory alendronátu (nejsou ukázány).

Reakční směs je potom nastříknuta do vody s pH udržovaným na hodnotě přibližně 4 až 7 za použití hydroxidu sodného. Poté je hodnota pH upravena na 4 až 5, například 4,3 až 4,7, a směs je zahřívána pod tlakem, například 0,1 až 1 MPa s výhodou s rozsahem 0,1 až 0,4 MPa, při teplotě 100 až 150 °C přibližně 2 až 30 hodin pro převedení pyrofosfátu a multimemích prekurzorů na alendronát sodný. Malá zbytková frakce, která není převedena na alendronát sodný, se označuje jako „alendronátové vedlejší produkty“.

Krystalizace surového produktu se provádí ochlazením hydrolyzátu na přibližně 0 až 60 °C, například 50 °C, a úpravou pH na hodnotu 4-5, s výhodným rozmezím 4,2 až 4,7, přídavkem hydroxidu sodného nebo kyseliny chlorovodíkové, za vzniku krystalického alendronátu sodného (trihydrátu), který je filtrován, oddělen, vyčištěn a zpracován.

Celkové schéma výroby alendronátu sodného ukazuje obrázek 2.

Jak je vidět, GABA pro vstup je připravena smísením GABA, MSA a H₃PO₃ a je přiváděna do reakční nádoby pro bisfosfonaci spolu s PC1₃ za vytvoření pyrofosfátu (PP).

Po kroku bisfosfonace následuje krok ochlazení (zastavení reakce) ve vodném roztoku hydroxidu sodného při pH, udržovaném na hodnotě 4 až 7, za vytvoření pyrofosfátu sodného (jiné pyrofosfáty nejsou ukázány), a potom zahřívání za zvýšeného tlaku a teploty pro vytvoření alendronátu sodného.

Hydrolyzovaná směs je ochlazena, pH je upraveno na 4 až 5 a trihydrát alendronátu sodného je ponechán vykrystalizovat jako surová krystalická hmota.

Surový krystalický trihydrát alendronátu sodného je odfiltrován, mokrý koláč promyt minimálním množstvím studené demineralizované (DM) vody, oddělen od surových matečných louhů a dále podroben kiystalizaci čisté látky z vody.

Surový krystalický alendronát sodný, který je v přijatelné farmakologické kvalitě, je spojen a umlet; produktem je čistý, sypký, mletý alendronát sodný, který může být dále zpracováván pro farmaceutický prostředek.

Plynné vedlejší produkty z kroku bisfosfonace, které obsahují hlavně HC1, PC1₃ a páry z chlazení a krystalizace suroviny, které obsahují stopové množství dimethyldisulfídu (DMDS), procházejí pračkou plynů, obsahující vodu, hydroxid sodný a chlornan sodný, přičemž vzniká proud odpadní

-3CZ 289980 B6 vody, která obsahuje převážně směs Na₂HPI₃, Na₂HPO₄, Na₃PO₃, Na₃PO₄ a chloridu sodného, a která může být vylévána za řízených podmínek do čističky odpadních vod. Surové matečné louhy (ML) mohou procházet ložem aktivního uhlí pro odstranění dimethyldisulfidu (DMDS) a potom jsou vedeny do tanku k odstranění MSA/H₃PO₃. Před izolací MSA/H₃PO₃ mohou být PO_X (jak PO₄, tak i PO₃), a alendronát částečně nebo úplně odstraněny v kroku srážení CaCl₂/CaO, který se popisuje níže.

Nový aspekt vynálezu představuje nový způsob pro zpracování, opakované použití a likvidaci odpadní a přebytečné kyseliny methansulfonové a fosforité, které jsou produkovány a obsaženy převážně v surových matečných louzích.

Nejprve jsou přebytek fosforu (jako PO₄ i PO₃) a zbylý alendronát sodný v podstatě odstraněny ze surových matečných louhů v kroku srážení CaCl₂/CaO, který se popisuje v příkladu 1. Potom se odstraní ze surových matečných louhů sodík jako chlorid sodný přídavkem koncentrované HC1 nebo bezvodého HC1, dokud koncentrace HC1 není alespoň 6N. Výhodné rozmezí je 6N až 10 N HC1, zvláště výhodná je koncentrace 8N HC1. Rozpustnost NaCl v kyselém médiu v přítomnosti HC1 je nízká. Protože při zastavení alendronátové reakce a nastavení pH jsou všechny kyseliny neutralizovány NaOH, poskytuje vynález mechanismus, při kterém může být sodík selektivně odstraněn od aniontů přídavkem vysokých koncentrací HC1. Při koncentracích HC1 nad 6M je rozpustnost NaCl menší než 5 g/1,tedy výsledné odstranění NaCl větší než 90 až 95 %. Tak se získá protonizovaná forma ostatních aniontů, které se neodstraní v kroku srážení vápníkem. V tomto okamžiku má vodný filtrát složení <5 g/1 NaCl plus všechna MSA, úměrné množství H₃PO₃, nečistoty a vysoká koncentrace HC1. Další kroky zahrnují odstranění zbytkové HC1 a vody a vakuovou destilaci za vzniku suché, tj. v podstatě bezvodé směsi MSA/H₃PO₃, které je možno znovu použít v kroku bisfosfonace. Následná izolace a recyklování HC1 zlepší ekonomiku postupu. Odstranění HC1 je prováděno atmosférickou destilací, po které následuje promývání zbytku vodou. Pro HC1 a vodu existuje vysokovroucí azeotrop při 108 až 110 °C a atmosférickém tlaku. Obvykle může být při kroku atmosférické destilace odstraněno 80 až 90 % přítomné HC1 a vody, přičemž ve zbytku s obsahem MSA/H₃PO₃ zůstane 10 až 20 % HC1/H₂O, které se musí odstranit vakuovou destilací. Proto musí být pro úplné odstranění HC1 ze zbytku MSA/H₃PO₃ použito promytí vodou, nebo musí být konečné odstranění HC1 provedeno v průběhu následné vakuové dehydratace.

Nakonec se provede dehydratace MSA/H₃PO₃ vakuovou destilací v kotli nebo tenkovrstvé odparce (se stékající vrstvou nebo stírané). Typické zařízení pro provádění tohoto způsobu se popisuje v US patentech 4 450 047 a 4 938 846. Pro termální nestabilitu MSA při její teplotě varu při atmosférickém tlaku 265 °C se musí krok dehydratace provádět ve vakuu. Teplota varu MSA při 10 mm Hg (1330 Pa) je 167 °C. Obvykle se vakuová destilace provádí v teplotním rozmezí 80 až 110 °C a sníženém tlaku 3 až 7 mm Hg (399 až 931 Pa). Praktické podmínky destilace jsou teplota přibližně 100 °C při 15 mm Hg (1995 Pa). Je žádoucí použití nejnižšího prakticky dosažitelného tlaku pro maximální snížení teploty varu MSA. Je třeba se vyhnout vyšším teplotám, aby se zabránilo nežádoucím chemickým reakcím MSA. Technologie, kterou se produkuje bezvodá MSA ze směsi MSA/voda je dobře vyvinuta a v komerčním měřítku se běžně provádí (viz US patenty 4 450 047 a 4 938 846).

Je-li třeba, je možno provádět odstranění nečistot, které spočívá v oddělení 0 až 50 %, s výhodou 20 % získaného materiálu (MSA/H₃PO₃) pro zabránění velkému nahromadění nečistot, jako je například 2-fosfonopyrrolidinon.

Výsledná směs MSA/H₃PO₃ obsahuje přibližně 60 až 90 % hmotnostních MSA a 30 až 40 % hmotnostních H₃PO₃ obvykle ve hmotnostním poměru MSA/H₃PO₃ 4:1. Směs je homogenní roztok, který je „v podstatě suchý“ a obsahuje méně než 1 % vody. Přídavkem PC1₃ v množství, aby právě zreagoval s přítomnou zbytkovou vodou, získáme bezvodé směsi MSA/H₃PO₃ pro recyklaci. Ekonomika zpětného získání MSA přímo souvisí s potřebou HC1 jak pro protonizaci celého přítomného množství sodíku, tak k nasycení vytvářeného reakčního proudu na koncentraci

-4CZ 289980 B6 alespoň 6N. Po odstranění sodíku jako NaCl musí být všechna HC1 odstraněna a v případě, že má přijít do odpadu, se musí neutralizovat přídavkem NaOH. Bez recyklace by tedy bylo zapotřebí pro uskutečnění kroku odstranění sodíku značného množství HCI a NaOH. Po uvážení těchto nákladů byl vyvinut krok pro zpětnou izolaci ze zředěné HC1. Způsob využívá obvyklého průmyslového způsobu koncentrace zředěné HC1. Nejprve je oddestilována voda typicky na koloně o více patrech za dosažení vysokovroucího atmosférického azeotropu. Potom je ke koncentrované HC1 přidán CaCl₂ pro potlačení tvorby vysokovroucího azeotropu mezi HC1 a vodou během následné atmosférické destilace. Azeotrop se úplně odstraní přídavkem >75 mM CaCl₂. Použití tohoto způsobu vyžaduje v počáteční fázi jednostupňovou destilaci za přítomnosti vysoké koncentrace CaCl₂. Dosahuje se velmi vysokého tlaku par HC1. Intenzita částečného refluxu je pak nastavena pro získání přibližně 50 % hmotnostních HC1 v destilátu, který může být recyklován v kroku srážení chloridu sodného, kde je pro dosažení koncentrace 6N HC1 nebo vyšší potřeba velmi silní HC1.

Schéma postupu, který zahrnuje klíčové prvky: (1) odstranění Na nasycením HC1, (2) oddělení HC1 destilací v kotli, (3) dehydratace MSA/kyseliny fosforité odpařováním ve stékající vrstvě a (4) izolace/zakoncentrování zředěné HC1 kolonovou destilací v přítomnosti CaCl₂ je ukázáno v obr. 4. Způsob je možno provádět kontinuálně pro minimalizace nárazového zpracování velkých objemů v různých krocích. Tento způsob je možno provádět paralelně s krokem bisfosfonační reakce a dosáhnout v podstatě kvantitativního zpětného získání MSA a >25 % opětovného využití celkového P jako PO3. Izolovaných MSA a H3PO3 z tohoto způsobuje možno s úspěchem použít při bisfosfonační reakci. Výsledky ukazují, že zpětně izolované MSA a H3PO3 může být znovu použito bez škodlivého vlivu na výtěžek nebo kvalitu. V kroku srážení vápníkem před zpětnou izolací MSA/ H3PO3 jsou surové matečné louhy vedeny do srážecího tanku pro nastavení koncentrace CaCl₂, vápna a hodnoty pH, jak je ukázáno na obrázku 5.

Surové matečné louhy (ML) obsahují zpočátku přibližně 5 až 10 % hmotnostních fosforečnanů a fosforitanů jako PO_X, 22 až 25 % hmotnostních MSA, 5 % hmotnostních NaCl, 1 až 2 % hmotnostní GABA, 0 až 0,05 % hmotnostních alendronátu sodného a vedlejších produktů a 60 až 80 % hmotnostních vody.

Zpracované matečné louhy po částečném odstranění PO_X srážením CaO, ale před izolací MSA/ H3PO3 podle předkládaného vynálezu, obsahují přibližně 0 až 3 % hmotnostní fosforečnanů a fosforitanů jako PO_X, 12 až 25 % hmotnostních MSA, 4 až 6 % hmotnostních NaCl, 1 až 2 % hmotnostní GABA, 0 až 0,05 % hmotnostních alendronátu sodného a vedlejších produktů a 60 až 80 % hmotnostních vody.

V počátečním kroku je přidán chlorid vápenatý v množství přibližně 2 až 10% (hmotnost na objem matečného louhu), obvykle 2 až 4 % hmotnost/objem, počítáno jako bezvodý CaCl₂. CaCl₂ se obvykle používá jako hexahydrát, i když je rovněž možno použít dražší bezvodé formy. Účelem přídavku CaCl₂ jako prvního do roztoku je zvýšení iontové síly kapalného média a vysolení vytvořených solí vápníku a fosforu.

Potom se přidá k rozpuštění k matečným louhům v dostatečném množství CaO (vápno), obvykle 3 až 7 % hmotnost/objem, a obvykle 5 % hmotnost/objem, a tím se dosáhne zvýšení pH na 10 až 12 a umožní se vysrážení sloučenin PO_X.

V dalším kroku je směs neutralizována přídavkem například kyseliny chlorovodíkové, aby pokleslo pH na přibližně 6 až 8, například 7. Výsledná suspenze se míchá přibližně 2 až 4 hodiny pro zajištění maximálního možného vysrážení všech sloučenin PO_X v matečných louzích.

Jak vynechání přídavku CaCl₂, tak i kroku neutralizace, má za následek snížení získaného množství PO_X. Popisovaným způsobem podle vynálezu se dosáhne výtěžku PO_X přibližně 90 až 95 %. Použití samotného kroku CaO poskytuje výtěžek přibližně 60 %. Použití přídavku CaCl₂/CaO bez kroku neutralizace poskytuje výtěžek přibližně 88 %.

-5CZ 289980 B6

Další výhodou tohoto způsobu pro odstranění PO_X je, že zbytkový alendronát sodný, který je aktivní lékovou složkou, stejně jako vedlejší produkty alendronátu, jsou rovněž selektivně a kvantitativně odstraněny z filtračního koláče a tím se dosáhne splnění požadavků pro ochranu životního prostředí.

Po srážení CaO je suspenze zfiltrována a promyta vodou, s výhodou demineralizovanou (DM). Filtráty jsou cyklicky přidávány do čističky odpadních vod nebo na zpětné získávání rozpouštědel, nebo v případě dostatečně nízké koncentrace PO_X před vypuštěním do čističky odpadních vod do odděleného kroku bakteriální biodegradace MSA.

Lze použít mikrobiálního biodegradačního kroku, při kterém se používá pro biologické odbourávání MSA přizpůsobené kultury aktivovaného kalu, kdy se do kalu přivádí odpadní voda se stoupající koncentrací MSA při zachování pH, biologické potřeby kyslíku, hydraulické doby zdržení a hustoty kalu v mezích optimalizovaného postupu.

Filtrační koláč vysráženého PO_X, který převážně obsahuje CaHPO₃, CaHPO₄ a alendronát vápenatý, je možno usušit a vyvézt na skládku, spálit nebo recyklovat továrnou na hnojivá pro získání využitelného fosforu.

Ve středním produkčním měřítku je možno tento způsob provádět vsádkovým způsobem. Tento způsob snížení PO_X je však možno používat v plnoprovozním měřítku i kontinuálním způsobem.

Účinnosti odstranění PO_X závisí na použitých chemikáliích a pH. Další možnou reagencií, vhodnou pro srážení PO_X, je A1(OH)₃; ale to jen přidává další kationt do již komplexního odpadu. Ukázalo se také, že Al³⁺ má při odstraňování PO_X z tohoto odpadu menší účinnost než Ca²⁺.

Popisovaný způsob zpětného získávání PO_X lze použít taká u jiných bisfosfonačních postupů, kde může být použit vhodný výchozí aminokyselinový materiál pro výrobu následujících kyselin omegaamino Cr-C₆ alkyliden-l,l-bisfosfonových: kyseliny 2-amino-l-hydroxy-izobutyliden1,1-bisfosfonové, kyseliny 3-amino-l-hydroxypropyliden-l,l-bisfosfonové, 5-amino-lhydroxypentyliden-l,l-bisfosfonové a 6-amino-l-hydroxyhexyliden-l,l-bisfosfonové. Termín „omega amino“ je zde použit pro označení přítomnosti aminoskupiny na koncovém uhlíku alkylidenového řetězce na opačném konci vzhledem k uhlíkovému atomu bisfosfonátu.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 ilustruje celkový chemismus bisfosfonátového způsobu výroby alendronátu sodného

Obr. 2 ilustruje celkové schéma bisfosfonátového způsobu výroby alendronátu sodného

Obr. 3 ilustruje krok zpětného získání kyseliny methansulfonové/fosforité

Obr. 4 ilustruje celkový postup zpětného získání včetně kroku izolace kyseliny methansulfonové/fosforité

Obr. 5 ilustruje krok srážení vápníku/odstranění fosforu

Následující příklady jsou zamýšleny jako ilustrace provedení vynálezu.

-6CZ 289980 B6

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Neutralizace CaCl₂/CaO

K 1 litru surového matečného louhu alendronátu sodného (pH přibližně 4,5) se přidá při pokojové teplotě (20 až 25 °C) 70 g chloridu vápenatého (CaCl₂) a míchá se 15 minut (pH přibližně 4, teplota 20 až 25 °C).

Dále se přidá 50 g vápna (CaO) a rychle se míchá 30 minut (pH 12). pH a teplota obvykle stoupají na přibližně 12, resp. přibližně 45 °C.

Jako další krok se přidá koncentrovaná HC1 (36%) pro úpravu pH směsi na přibližně 7. Pro ustálení pH na hodnotě 7 může být třeba několika přídavků HC1. Celkem je zapotřebí přibližně 75 ml 36% HC1. Neutralizace je u konce, když je hodnota pH přibližně 7 stálá po dobu alespoň 10 minut. Zvýšení teploty je obvykle minimální (□ 5 °C).

Směs je ponechána míchat 5 minut, potom se zfiltruje na filtru Whatman #5 na Biichnerově nálevce s použitím vakua. Filtrační koláč je promyt 2 až 5 objemy demineralizované vody, aby byla odstraněna zbylá MS A z filtračního koláče CaHPO_x. Promývací vody se spojí s filtrátem pro zpětnou izolaci MSA. Celková doba filtrace je obvykle přibližně □ 1 hodina.

Filtrát může být zpracován v systému s aktivovaným kalem, jak se popisuje výše. Koláč se uloží pro konečnou likvidaci.

Účinnost odstranění PO_X je 96 až 98 %.

Celkový postup odstranění PO_X může být zapsán jako: Surové matečné louhy + 70 g/1 CaCl₂ (míchání) + 50 g/1 vápna (míchání) + nastavení pH pomocí HC1 na přibližně 7, filtrace a promytí demineralizovanou vodou.

Opakování stejného postupu bez přídavku CaCl₂ a kroku neutralizace vede pouze k 60 % výtěžku získaného PO_X.

Opakování stejného postupu bez konečného kroku neutralizace vede pouze k 88 % výtěžku získaného PO_X.

Literatura:

Afzal, M. and Ahmed, J., „Hamed/Akerlof Equations and the solubility of NaCl in HCl-water systém“, Pákistán J.Sci.Ind.Res., díl 17, č. 6,1974.

Baker, S. C., Kelly D. P., a Murrell, J. C., „Microbial Degradation of Methanesulphonic Acid: A Missing Ling in the Biogeochemical Sulfur Cycle“, Nátuře, 350:527-8,1991.

Linke, W. F. „Solubilities of Inorganic and Metal Organic Compounds“ 4. vyd., díl 2, Američan Chemical Society, Washington D. C., 1965.

Miller. E., „Vapor-Liquid Equilibria below 0 °C of hydrogen chloride solutions saturated with calcium chloride“, J. Chem. Eng. Data (1990), díl 35, č. 4,436-440.

Potter. R. W. II and Clynne, M. A., J. Chem. Eng. Data (1980), díl 25, 50-51.

-7CZ 289980 B6

Ruth, J., „Odor Thresholds and Irritation Levels of Several Chemical Substances: A Review“, Am. Ind. Hyg. Assoc. J., 47, 142-150,1986.

Sako, T., Jakuta, T., Yoshitoma, H., „Salt effects of vaporliquid exuilibria for volatile strong electrolyte-water systems“, J. Chem. Eng. Japan (English), díl 17, č. 4, 381-388, 1984.

U. S. Patent No. 4,938,846 Comstocka a dalších, (firma ATOCHEM North America, lne.)

U. S. Patent No. 4,922,007 Kieczykowského a dalších, (firma Měrek & Co., Inc.).

U. S. Patent No. 4,450,047 (firma Elf Atochem).

U. S. Patent No. 5,019,651 (firma Měrek & Co., Inc.).

Venkataramani, E. S., Vaidya, F., Olsen, W. a Wittmer, S., „Create Drugs, Not Waste - Čase Histories of One Company's Successes“, Chemtech, str. 674, listopad 1992.

Wierenga D. E. a Eaton, C. R., „The Drug Development and Approval Process“, str. 10 v „New Drug Approvals in 1992“ prezentovaná společností Pharmaceutical Manufacturers Associatino, leden 1992.

PATENTOVÉ NÁROKY