CZ288237B6 - Device for connecting heating bodies, in particular centrally - Google Patents

Description

Přípojné zařízení, zejména pro středové připojení topného tělesa

Oblast techniky

Vynález se týká přípojného zařízení, zejména pro středové připojení topného tělesa, které sestává z přítokové přípojky pro teplonosné médium, odtokové přípojky pro teplonosné médium, přípojných hrdel pro připojení topného tělesa, pouzder uspořádaných v přítoku a popřípadě v odtoku, například pro uchycení ventilu. První pouzdro má alespoň jeden otvor pro regulování teplonosného média například ventilem a pro jeho zavedení do topného tělesa. Mezi přítokovou přípojkou a druhým pouzdrem je uspořádáno přítokové potrubí.

Dosavadní stav techniky

V současné době jsou topná tělesa připojována převážně na svém konci na potrubní systémy domu, zejména jednotrubkové systémy s přítokem a odtokem. Přitom se stále znovu vyskytuje, že na základě stavebních nedostatků, stavebních změn nebo různých instalačních přání, musí být topná tělesa instalována nikoliv na uvažovaném místě, ale i s jinými rozměry, nebo s přiměřeně jinými, od plánu se odchylujícími stavebními opatřeními. Kromě toho mají také používané přípojné systémy vedle ventilů, přítokových a odtokových přípojek a podobných zařízení, daleko do dokonalosti.

Aby mohlo být kromě toho zajištěno symetrické uspořádání topného tělesa uvnitř výklenku, vytvořeného pro topné těleso, nebo na části stěny nebo podobného útvaru, bylo již navrženo přípojné zařízení pro středové připojení topného tělesa, které sestává z kompaktního pouzdra s přítokovými a odtokovými přípojkami a přípojkou na přiměřeně upravené topné těleso se středovým připojením. Sice lze tímto zařízením pro středové připojení topného tělesa upustit od přípojného úseku na okraji topného tělesa a zajistit středové připojení topného tělesa ve středu výklenku pro topné těleso, avšak toto přípojné zařízení je extrémně těžké a velké, takže v praxi není možné toto přípojné zařízení dostatečně skrýt pod, popřípadě za, středově připojeným topným tělesem. Mimo to leží přítok a odtok tohoto přípojného zařízení tak těsně vedle sebe, že například u deskového topného tělesa s deskou musí být dodatečně uvnitř topné desky uspořádána dělicí stěna, aby se zajistilo, že teplonosné médium, které má protékat topnou deskou, nepřestoupí v převažující míře bezprostředně z přítoku do odtoku ventilu, takže by topné těleso nemohlo funkčně správně pracovat. Toto stavební opatření na topném tělese je však rovněž velmi drahé a nákladné.

Nakonec musí být u známých přípojných zařízení a zejména u výše zmíněného přípojného zařízení pro středové připojení topného tělesa použity do ventilových sedel ventily, slepá hrdla a podobné díly, přičemž ventilová sedla musí být vsazena do hrdel přípojného zařízení. Přitom je většinou používáno uložení pomocí letování nebo pomocí lisovaného uložení nebo obdobného způsobu. S tím spojená opatření jsou však rovněž velmi drahá a nákladná, neboť například těsnicí plochy a připojovací závity, které přispívají s příslušnými úseky ventilu připojovaného do ventilového sedla k účinnému spojení, musí být zhotoveny extrémně čisté a vyrobeny uvnitř s nepatrnými výrobními tolerancemi, což je podstatnou nevýhodou známých přípojných zařízení a zejména také výše diskutovaného přípojného zařízení pro středové přípojné topné těleso.

Další známé topné těleso, zejména radiátor, je středově připojen na potrubní systém systému ústředního vytápění. Přítok a odtok topného tělesa začínají v podstatě uprostřed a končí vždy na horním, popřípadě spodním, bočním konci známého topného tělesa. Topné těleso je přitom připojováno pomocí předem zhotovené krabice, která svojí přípojkou daného druhu slouží jako mezikus mezi připojovanými potrubími systému ústředního vytápění a připojovanými potrubími známého topného tělesa.

-1 CZ 288237 B6

Další známá svařovaná armatura pro topné těleso v topných zařízeních s dvoutrubkovým systémem má ventil, přípojné potrubí a připojovací těleso. V odtokové přípojce připojovacího tělesa této známé svařované armatuiy je uspořádán ventil, který je orientován kolmo k odtokovému hrdlu odtokové přípojky. Přitom uvedený ventil sestává z válcového tělesa axiálně přestavitelného pomocí závitu, které působí zároveň s odpovídajícím příčným uspořádáním odtokového hrdla. Toto zařízení je však vytvořeno jen pro svislou, jednostrannou přípojku topného tělesa a nemůže být používáno pro středové připojení topného tělesa.

Další známé obdobné zařízení je popsáno například v patentovém spisu DE-A-36 32 223, které má kromě přítokové přípojky a odtokové přípojky pro přivádění a odvádění teplonosného média, v přítoku a odtoku umístěno pouzdro, které je použito pro uchycení ventilu. Pouzdro obsahuje více otvorů, kterými je teplonosné médium přiváděno do topného tělesa a z něho odváděno. Toto zařízení pro připojení topného tělesa může být rovněž na topném tělese připojeno jen bočně, takže se také vzhledem na toto přípojné zařízení pro topná tělesa výše uvedená provedení shodují. V patentových spisech EP 196 407, EP 315 749 aEP 235 396 jsou popsány známé způsoby nastřikování plastu na těsnicí plochy jednotlivých prvků.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje přípojné zařízení, zejména pro středové připojení topného tělesa, sestávající z přítokové přípojky pro teplonosné médium, odtokové přípojky pro teplonosné médium, přípojných hrdel pro připojení topného tělesa, pouzder uspořádaných v přítoku a popřípadě v odtoku, například pro uchycení ventilu, přičemž první pouzdro má alespoň jeden otvor pro regulování teplonosného média například ventilem a pro jeho zavedení do topného tělesa, přičemž mezi přítokovou přípojkou a druhým pouzdrem je uspořádáno přítokové potrubí, jehož podstata spočívá v tom, že mezi odtokovou přípojkou a příslušným čtvrtým přípojným hrdlem je vytvořeno odtokové potrubí. Obě potrubí se vždy rozprostírají přes polovinu délky topného tělesa, na které je připojeno přípojné zařízení.

Podle výhodného provedení jsou přítokové a odtokové potrubí vytvořeny tak, že přípojné zařízení je symetrické.

Podle dalšího výhodného provedení je do pouzder vsaditelné, popřípadě zašroubovatelné sedlo. Popřípadě přítoková a/nebo odtoková přípojka jsou uspořádány na zejména společné montážní desce, která je upevnitelná na topném tělese a/nebo na stěně budovy, popřípadě v a/nebo na držáku upevněném na stěně budovy.

Podle dalšího výhodného provedení mají pouzdra alespoň jedno vůči svému příslušnému přívodu v podstatě o 90° zahnuté přípojné hrdlo. Alespoň jedno z přípojných hrdel pouzdra je uspořádáno zejména ve směru na připojitelné topné těleso. Popřípadě obě čtvrtá přípojná hrdla jsou zahnuta tak, že jsou připojitelná na alespoň dvě topné desky topného tělesa, zejména deskového topného tělesa. Zejména do pouzdra je vždy vsaditelné alespoň jedno ventilové sedlo, popřípadě alespoň jedna slepá zátka. Nastříknuté těsnicí plochy prvního ventilového sedla sestávají z plastového materiálu, popřípadě pryžového materiálu, popřípadě latexového materiálu.

Podle dalšího výhodného provedení sestává ventilové sedlo částečně z plastu a/nebo je vytvořeno přímo v pouzdru nastříknutím. Popřípadě plast zejména v oblasti těsnicích ploch je vytvořen z alespoň dvou plastových vrstev a je opatřen zejména alespoň jednou přechodovou vrstvou mezi za sebou následujícími vrstvami. Vrstvy mají popřípadě rozdílné tvrdosti a přechodová vrstva přechází ve složení plynule z materiálu jedné vrstvy do materiálu sousední vrstvy.

-2CZ 288237 B6

Podle dalšího výhodného provedení je vždy jedno z pouzder připojeno na přítokový otvor a druhé na odtokový otvor topného tělesa, případně na topnou desku, jejíž přítok a odtok je vytvořen na jejích podélných koncových úsecích.

Hlavní výhodou navrženého řešení je to, že přípojným zařízením lze dosáhnout při nízkých výrobních nákladech a zachování podmínek životního prostřední enormní výhody. Estetický dojem topného tělesa připojeného středově k přípojnému zařízení vyhovuje zvýšeným estetickým požadavkům a je mnohem lepší, než u známých přípojných zařízení. Další výhoda spočívá v tom, že přípojné zařízení umožňuje středové připojení bez rozsáhlých stavebních opatření na topném tělese, přičemž topné těleso s přípojným zařízením je navrženo pro středové připojení, které zprostředkuje opticky pozitivní dojem a je lehce vyrobitelné.

Výhodou tohoto řešení je i to, že topné těleso je sice ve svém středu připojitelné pomocí přípojného zařízení, avšak teplonosné médium vstupuje na jednom konci topného tělesa, takže nebezpečí zkratu pro proud teplonosného média neexistuje, přičemž není nutné, aby v topném tělese byly umístěny jakékoliv dělicí desky, které by v topném tělese zabezpečovaly vedení teplonosného média, zejména vody nebo obdobné látky.

S ohledem na vedení teplonosného média, stabilitu a symetrické uspořádání přípojného zařízení lze u topného tělesa docílit vynikající přednosti, jestliže jednotlivá potrubí se rozprostírají v podstatě přes polovinu délky topného tělesa. Tímto způsobem může teplonosné médium vtékat na jednom konci topného tělesa a na druhém konci topného tělesa být z něho odváděno, takže teplonosné médium je vedeno nucené celým topným tělesem, přičemž vyzařovací plochy topného tělesa mohou být optimálně využity, aniž by byla požadována modifikace stávajících topných těles pomocí jakýchkoliv vodicích plechů nebo obdobných dílů.

Také opticky vzniká zcela zvláštní výhodný dojem, zejména tehdy, jestliže jsou jednotlivá potrubí umístěna v topném tělese v podstatě symetricky, čímž je možné uspořádat topné těleso, nezávisle na jeho velikosti, symetricky ve výklenku pro topné těleso. Přirozeně mohou být akceptovány nepatrné odchylky od symetrie, které by však měly zejména ležet jen uvnitř výrobních tolerancí.

Použitím identických pouzder na přítoku, popřípadě odtoku, vzniká značná výhoda, neboť je možné našroubovat jeden, popřípadě vždy jeden ventil jak na pouzdro, tak i na druhé pouzdro, zatímco může být mezi jiným také jedno z pouzder naslepo upevněno přírubou na svém ventilovém sedle. Tímto způsobem může být, jak se stává při záměně přítoku a odtoku, uvnitř nové, popřípadě staré stavby, nebo při renovačních pracích, docela jednoduše spolu zaměněn odpovídajícím zašroubováním přítok a/nebo odtok, takže bez jakýchkoliv stavebních nebo obdobných opatření, aniž by muselo být zajištěno vyjmutí topného tělesa a výměna armatur, může být docela jednoduše přesazen ventil z jednoho pouzdra do druhého, aby mohlo být správně zajištěno středové připojení topného tělesa. Stejně tak se přesadí slepá zátka zjedné strany na druhou.

Technika nastřikování, popřípadě vystřikování určitých úseků uvnitř přípojných, popřípadě topných armatur, vodních potrubí a podobných zařízení, zejména v oboru topné techniky, má zcela značné výhody, protože již není nutné vyrábět v jednotlivých kusech komplikovaná a drahá ventilová sedla a obdobné díly z mosazi a pomocí komplikovaných montáží je upevňovat v pouzdru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 přípojné zařízení částečně v podélném řezu a částečně v bočním pohledu, obr. 2 půdorys přípojného zařízení,

-3CZ 288237 B6 obr. 3 první příklad provedení topného tělesa, obr. 4 druhý příklad provedení topného tělesa s přípojným zařízením na spodním konci, obr. 5 boční pohled na topné zařízení z obr. 4, obr. 6a první příklad provedení ventilového sedla v podélném řezu, obr. 6b druhý příklad provedení ventilového sedla v příčném řezu, obr. 7a pouzdro částečně v podélném řezu a částečně 5 v půdorysu a obr. 7b příčný řez pouzdrem z obr. 7a.

Příklady provedení vynálezu

Přípojné zařízení 10, zejména pro středové připojení topného tělesa 100a, 100b. sestává jednak z montážní desky 24. v níž jsou vytvořeny montážní otvory 24a, a jednak z přítokového potrubí 16 a odtokového potrubí 18. Na prvním konci přítokového potrubí 16 je vytvořena přítoková přípojka 12 upevněná v montážním otvoru 24a a na jeho druhém konci je vytvořeno druhé pouzdro 20b s prvním přípojným hrdlem 22 a dvěma čtvrtými přípojnými hrdly 30. Na prvním 15 konci odtokového potrubí 18 je vytvořena odtoková přípojka 14 upevněná v dalším montážním otvoru 24a a na jeho druhém konci je vytvořeno první pouzdro 20a s prvním přípojným hrdlem 22 a dvěma čtvrtými přípojnými hrdly 30. Odtoková přípojka 14 může být opatřena pomocným pouzdrem, do kterého lze nasadit například zátku, pomocný ventil nebo podobný díl. Do prvního pouzdra 20a může být vsazen nebo zašroubován ventil 104. Pouzdra 20a. 20b mají tedy alespoň 20 vždy jedno, zejména vždy dvě vůči svému příslušnému přívodu v podstatě o 90° zahnutá hrdla 22, 28, 30, přičemž alespoň jedno z hrdel 22. 28, 30 je zejména orientováno ve směru na připojitelné topné těleso 100a, 100b, popřípadě obě nebo více hrdel 22, 28. 30 je zahnuto tak, že jsou připojitelné na dvě nebo více topných desek 102 deskového topného tělesa 100a, 100b. Na druhém konci odtokového potrubí 18 je uvnitř prvního pouzdra 20a upevněno nálevkovité ústrojí 25 21. Potrubí 16, 18 mají dohromady přibližně délku, jakou mají topná tělesa 100a. 100b. která jsou připojena na přípojné zařízení 10. Mezi přítokovou přípojkou 12 a odtokovou přípojkou 14 je v oblasti montážní desky 24 vytvořen montážní odstup, který způsobuje to, že celková délka potrubí 16, 18 je kratší než délka topných těles 100a. 100b. Na délku potrubí 16, 18 může mít vliv i délka pouzder 20a, 20b. případně i délka prvních přípojných hrdel 22 pro zalícování 30 příslušného ventilového sedla 50a, 50b. V tomto konkrétním příkladu provedení má každé pouzdro 20a, 20b jednak jedno první přípojné hrdlo 22 a proti němu otvor, kterým je pouzdro 20a, 20b propojeno s příslušným potrubím 16. 18, a dvě čtvrtá přípojná hrdla 30. přičemž všechny spoje mezi příslušnými prvky jsou vytvořeny například letováním natvrdo, svařováním nebo slisováním. Pomocí čtvrtých přípojných hrdel 30 jsou topná tělesa 100a, 100b připojena na 35 topný systém, například ústřední vytápění nebo podobné zařízení. Na první přípojné hrdlo 22 prvního pouzdra 20a je připojen přímo nebo pomocí zde neznázoměného hrdla ventil 104 a na první přípojné hrdlo 22 druhého pouzdra 20b je připojena slepá zátka 108. Nálevkovité ústrojí 21 může být vytvořeno jako redukce, do které lze na míru přesně vletovat, navařit nebo vlisovat ventilové sedlo 50a, 50b. Ventilové sedlo 50a, 50b je na pouzdru 20a, 20b vytvořeno proto, 40 protože lze jen těžko vytvořit rozměrově stálé potrubí 16, 18 nebo jen se zvýšenými náklady.

Vytvoření pouzdra 20a, 20b, do nějž lze později vložit příslušné sedlo 50a, 50b, lze zhotovit s menšími náklady než sedlo 50a, 50b vytvořené přímo při výrobě pouzdra 20a, 20b. Čtvrtá přípojná hrdla 30 mají na svých koncích vytvořen špičatý úsek, který se hodí zejména při svařování obloukem, u kterého jsou za velmi vysokých sil pomocí proudu krátkodobě vytvářeny 45 velmi vysoké teploty, které umožňují sváření, zejména bez vzniku viditelného svaru. Podélné osy přítokového potrubí 16, odtokového potrubí 18, které jsou umístěny symetricky vzhledem k montážní desce 24, a prvních přípojných hrdel 22, jsou totožné.

Na obr. 3 je znázorněno první topné těleso 100a. které je opatřeno třemi topnými deskami 102.

Lze však první topné těleso 100a vytvořit s jednou, dvěma nebo čtyřma i více topnými deskami 102. První pouzdro 20a je spojeno pomocí čtvrtých přípojných hrdel 30 s topnými deskami 102. Dále je také možné topné segmenty topného tělesa 100a, 100b. například topné desky 102, vzájemně spojit a přípojné zařízení 10 připojit v bezprostřední blízkosti na spojovací potrubí vytvořená v topném tělese 100a, 100b.

-4CZ 288237 B6

Teplonosné médium, které je do topného tělesa 100a. 100b zaváděno pomocí přítokové přípojky 12, teče přes přítokové potrubí 16 a topné desky 102 do prvního pouzdra 20a, v němž je pomocí ventilu 104 ve svém toku brzděno. Požadované průtokové množství vtéká čtvrtými přípojnými hrdly 30 do topných desek 102 na jednom konci do topného tělesa 100a, 100b, teče skrz topné desky 102 a je přes čtvrtá přípojná hrdla 30 na protilehlé straně zase vyváděno z topného tělesa 100a. 100b ven. Použité, popřípadě ochlazené, teplonosné médium teče přes čtvrtá přípojná hrdla 30 a druhé pouzdro 20b, jakož i odtokové potrubí 18 k odtokové přípojce 14 a zase dál do systému navazujícího na přípojky 12, 14, případně na systém potrubí ústředního vytápění. Třetí topná deska 102 je spojena s přípojným zařízením 10 pomocí druhého přípojného hrdla 25 vytvořeného přídavně na pouzdrech 20a, 20b.

Montážní deska 24 má v daném případě takovou velikost, která je přizpůsobena topnému tělesu 100a. 100b tak, že montážní deska 24 může být zalícována přesně mezi svařované okraje topných desek 102. Tímto způsobem se montážní deska 24 zcela hodí zejména pro případy, ve kterých má topné těleso 100a. 100b stát na montážní desce 24. Tím lze výhodným způsobem na topném tělese 100a, 100b upevnit nejen přípojné zařízení 10, ale samo topné těleso 100a, 100b může být upevněno pomocí příslušným způsobem vytvořené desky, popřípadě pomocí otvorů pro šrouby na zemi místnosti, popřípadě budovy, nebo popřípadě na prknu výklenku pro topné těleso 100a. 100b.

Samozřejmě může být topné těleso 100a. 100b upevněno přídavně také pomocí lisovaných plechů, vytvořených na nástěnných držácích nebo stativech nebo obdobných zařízeních umístěných na stěně nebo na zemi místnosti, popřípadě budovy. Přirozeně lze topné těleso 100a, 100b zavěsit i na montážní desku 24 pomocí montážních otvorů 24a.

Na topném tělese 100a, 100b nejsou z boku viditelné přítokové a odtokové potrubí 16, 18, která mohou být umístěna symetricky ve výklenku stěny, vytvořeného pro umístění topného tělesa 100a, 100b, které je ve výklenku, nehledě na jeho velikost, umístěno symetricky, takže se dosáhne estetický dojem. Kromě toho mohou být pouzdra 20a. 20b vytvořena identicky, takže ventil 104, popřípadě slepá zátka 108, mohou být spolu bezproblémově ve své montážní poloze zaměňovány, aby tímto způsobem mohly být popřípadě kompenzovány jakékoliv záměny při instalaci systému s topným potrubím budovy, jestliže byl například zaměněn přítok a odtok.

Na obr. 4 a 5 je znázorněno druhé topné těleso 100b, které je opatřeno přípojným zařízením 10, jehož přípojky 12, 14 jsou umístěny ve středové části druhého topného tělesa 100b. Přípojné zařízení 10 u druhého topného tělesa 100b je uspořádáno dole. Všechny prvky, znázorněné na obr. 4 a 5, souhlasí s prvky podle obr. 1 až 3.

Na obr. 6a je znázorněno první ventilové sedlo 50a, které může být uspořádáno v pouzdru 20a, 20b. přičemž první ventilové sedlo 50a i druhé ventilové sedlo 50b. znázorněné na obr. 6b, mohou být do prvního pouzdra 20a zaváděny prvním přípojným hrdlem 22. Do pouzder 20a, 20b lze tedy našroubovat zejména ventilové sedlo 50a, 50b nebo pomocné sedlo pro slepou zátku 108 nebo podobný díl. Takováto ventilová sedla 50a, 50b lze výhodně použít, jestliže vnitřní plochy pouzdra 20a, 20b nemohou být často zhotovovány s požadovanou precizností, aby mohly být vytvořeny těsnicí stěny a podobné útvary, které se mohou požadovaným způsobem spojit s ventilem 104 nebo obdobným dílem.

První ventilové sedlo 50a podle obr. 6a má takové vnitřní, případně vnější, obrysy, aby se dalo vsadit v těsnicí poloze do pouzdra 20a, 20b. Kromě toho má první ventilové sedlo 50a těsnicí plochy 52a, 54a, které jej utěsňují vůči vsaditelnému ventilu 104.

V prvním ventilovém sedle 50a je vytvořena nastříknutá první těsnicí plocha 52a. která je v těsnicím záběru, zejména svolnými konci nálevkovitého ústrojí 21 prvního pouzdra 20a.

-5CZ 288237 B6

V prvním ventilovém sedle 50a vytvořený průchozí otvor 56 slouží pro vsazení, popřípadě zašroubování příslušného ventilu 104. V prvním ventilovém sedle 50a je rovněž vytvořena nastříknutá druhá těsnicí plocha 54a pro vytvoření těsnicího záběru s díly pouzdra 20a, 20b, popřípadě nálevkovitého ústrojí 21 nebo přítokového potrubí 16 či odtokového potrubí 18.

Obzvláště výhodné je to, jestliže komplikované úseky prvního přípojného hrdla 22 jsou v pouzdru 20a, 20b předem vytvořeny nestříknutím prvního přípojného hrdla 22 do příslušného pouzdra 20a, 20b. Jestliže je první přípojné hrdlo 22 alespoň částečně nestříknuto do svého příslušného pouzdra 20a. 20b, nemohou předem nastat jakékoliv problémy s těsněním. Mimo to 10 odpadá komplikovaná výroba prvního ventilového sedla 50a, jehož těsnicí plochy 52a, 54a a průchozí otvor 56 připouštějí pouze velmi malé tolerance, aby umožňovaly postačující těsnost a na předem dané dávkování teplonosného média prvním ventilovým sedlem 50a řízené přes ventil 104 usazený v prvním ventilovém sedle 50a.

Na obr. 6b je znázorněno druhé ventilové sedlo 50b, které svou funkcí odpovídá prvnímu ventilovému sedlu 50a, avšak místo nastříknutých těsnicích ploch 52a, 54a podle obr. 6a je v druhém ventilovém sedle 50b vytvořena první O-drážka 52b a druhá O-drážka 54b pro umístění těsnicích O-kroužků. Přitom mohou být docela značné části druhého ventilového sedla 50b zhotoveny pomocí nastříknutí plastů.

Pokud byly těsnicí plochy 52a, 54a zhotoveny nastřikováním plastu, mohou být mechanicky namáhané části, které nemají žádnou těsnicí funkci, vytvořeny z tvrdého plastu, jako je například PVC nebo obdobný materiál, zatímco těsnicí plochy 52a. 54a, které mají těsnicí funkci, mohou být vytvořeny z měkkého plastu, přičemž přechodové vrstvy mezi mechanicky namáhanými 25 částmi a těsnicími plochami 52a, 54a mohou být vytvořeny ze směsi tvrdého a měkkého plastu, případně s přísadami. Výhodné je, když nastříknuté plochy, zejména těsnicí plochy 52a. 54a a podobné útvary, jsou vyráběny ze dvou, zejména však více vrstev plastu, přičemž různé vrstvy plastu mají rozdílné vlastnosti. Tak lze, například alespoň místně, do pouzdra 20a, 20b nastříkat nejdříve jednu vrstvu z tvrdého plastu, například tvrdého PVC nebo podobného materiálu, načež 30 by mohl být následně alespoň do oblasti těsnicích ploch 52a. 54a nanesen měkký plast, pryž nebo podobný materiál. Mezi tvrdým plastem a měkkým plastem, popřípadě pryžovým materiálem, by mohl být pro zlepšení přilnavosti obou vrstev na sobě použit ještě prostředek umožňující dobré přilnutí, popřípadě mezivrstva zprostředkující přilnutí, případně přechodová vrstva. Ta může být také vytvářena tak, že se přechází prakticky od jednoho druhu plastu ke druhému tím, že po 35 ukončení tvrdé vrstvy plastu je kontinuálně do tvrdého plastu přimícháván měkký plast, až je nakonec nastříkáván výlučně nebo jen výlučně měkký plast.

Při zvláštních požadavcích na pevnost mohou být do plastu vstřikovány také kovové díly, čímž mohou být například použity předem umístěné a popřípadě na vstřikovacím nástroji uspořádané 40 závitové objímky nebo podobné útvary, které mohou být vstřikovány přímo nebo pomocí zakotvujícího článku do plastové vrstvy.

U cenově příznivé výroby takového ventilového sedla 50a, 50b nebo i u libovolných jiných vnitřních výstelek potrubních, případně topných armatur nebo podobných zařízení, se používají 45 zejména vstřikovací nástroje, které sestávají z pohyblivých prvků, které umožňují vytvoření komplikovaných struktur, jako jsou například zadní řezy nebo podobné útvary. Takovéto nástroje jsou odborníkovi známé, avšak nejsou v oblasti vytápění na základě různých potíží používány. Ventilové sedlo 50a, 50b může například sestávat výlučně nebo téměř výlučně z nastříkaných plastových materiálů. Přitom je do pouzdra 20a, 20b zaváděn tm, popřípadě nástroj na vstřiko50 vání a dutiny jsou vystřikovány. Pro takovéto účely jsou používány od sebe roztažitelné nástroje, které jsou zaváděny do odpovídajícího pouzdra 20a, 20b a roztahovány. Plast je vstřikován a potom co je plast alespoň částečně vytvrzen, může být roztažený nástroj ve svém průměru, popřípadě ve svých rozměrech změněn tak, že může být z nastříknutého tvaru, popřípadě nastříknutého ventilového sedla 50a, 50b nebo podobného útvaru vytažen.

-6CZ 288237 B6

Přirozeně se dají těmito technikami, kromě nanášení vnitřních vrstev, popřípadě nastřikování plastem, výhodným způsobem také vyrábět vnější obrysy přípojných armatur, přičemž nákladné výrobní kroky náročné na energii a dodržování podmínek životního prostředí, mohou odpadnout. Nastřikováním vnějších oblastí libovolných armatur plastem lze bez komplikovaného opracování vytvořit pro armatury slušný a proti korozi a obdobným vlivům rezistentní zevnějšek, popřípadě zařízení pro připojování. U obvyklých přípojných zařízení a obdobných ústrojí je naproti tomu požadováno vnější plochy a podle okolností i vnitřní plochy chromovat, aby mohl být zajištěn poněkud příjemný zevnějšek. Používané způsoby chromování, popřípadě chromovací techniky, jsou však z hlediska životního prostředí as ohledem na zdraví obsluhujících osob natolik nepříznivé, že v dohledné době již nebude možné chromování armatur, přípojných garnitur nebo podobných ústrojí. Spotřeba energie při chromování je natolik nevýhodná, že náklady při výrobě armatur nejsou kompenzovány ani vysokým vzhledem armatur.

Na obr. 7a, 7b jsou znázorněna pouzdra 20a, 20b s přípojnými hrdly 22, 28, 30 pro ventilové sedlo 50a. 50b, popřípadě pro příslušné potrubí 16,18. Do přípojných hrdel 22, 28 je zalícováno ventilové sedlo 50a, 50b, které kvůli požadované přesnosti regulace musí mít velmi přesnou geometrii, která co možná nejpřesněji odpovídá geometrii ventilu 104 určeného k zalícování.

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Přípojné zařízení, zejména pro středové připojení topného tělesa, sestávající z přítokové přípojky pro teplonosné médium, odtokové přípojky pro teplonosné médium, přípojných hrdel pro připojení topného tělesa, pouzder uspořádaných v přítoku a popřípadě v odtoku, například pro uchycení ventilu, přičemž první pouzdro má alespoň jeden otvor pro regulování teplonosného média například ventilem a pro jeho zavedení do topného tělesa, přičemž mezi přítokovou přípojkou a druhým pouzdrem je uspořádáno přítokové potrubí, vyznačující se tím, že mezi odtokovou přípojkou (14) a příslušným čtvrtým přípojným hrdlem (30) je vytvořeno odtokové potrubí (18), přičemž obě potrubí (16, 18) se vždy rozprostírají přes polovinu délky topného tělesa (100a, 100b), na které je připojeno přípojné zařízení (10).
2. 2. Přípojné zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že přítokové potrubí (16) a odtokové potrubí (18) jsou vytvořeny tak, že přípojné zařízení (10) je symetrické.
3. 3. Přípojné zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že do pouzder (20a, 20b) je vsaditelné, popřípadě zašroubovatelné sedlo (50a, 50b), přičemž popřípadě přítoková a/nebo odtoková přípojka (12, 14) jsou uspořádány na zejména společné montážní desce (24), která je upevnitelná na topném tělese (100a, 100b) a/nebo na stěně budovy, popřípadě v a/nebo na držáku upevněném na stěně budovy.
4. 4. Přípojné zařízení podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že pouzdra (20a, 20b) mají alespoň jedno vůči svému příslušnému přívodu v podstatě o 90° zahnuté přípojné hrdlo (22, 30), přičemž alespoň jedno z přípojných hrdel (22, 30) pouzdra (20a, 20b) je uspořádáno zejména ve směru na připojitelné topné těleso (100a, 100b), popřípadě obě čtvrtá přípojná hrdla (30) jsou zahnuta tak, že jsou připojitelná na alespoň dvě topné desky (102) topného tělesa (100a, 100b), zejména deskového topného tělesa (100a, 100b), přičemž zejména do pouzdra (20a, 20b) je vždy vsaditelné alespoň jedno ventilové sedlo (50a, 50b), popřípadě alespoň jedna slepá zátka (108), přičemž nestříknuté těsnicí plochy (52a, 54a) prvního

   -7CZ 288237 B6 ventilového sedla (50a) sestávají z plastového materiálu, popřípadě pryžového materiálu, popřípadě latexového materiálu.
5. 5. Přípojné zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že ventilové sedlo (50a,

   5 50b) sestává částečně z plastu a/nebo je vytvořeno přímo v pouzdru (20a, 20b) nastříknutím, přičemž popřípadě plast zejména v oblasti těsnicích ploch (52a, 54a) je vytvořen z alespoň dvou plastových vrstev a je opatřen zejména alespoň jednou přechodovou vrstvou mezi za sebou následujícími vrstvami, přičemž vrstvy mají popřípadě rozdílné tvrdosti a přechodová vrstva přechází ve složení plynule z materiálu jedné vrstvy do materiálu sousední vrstvy.
6. 6. Přípojné zařízení podle některého z nároků laž5, vyznačující se tím, že vždy jedno z pouzder (20a, 20b) je připojeno na přítokový otvor a druhé na odtokový otvor topného tělesa (100a, 100b), případně na topnou desku (102), jejíž přítok a odtok je vytvořen na jejích podélných koncových úsecích.