CZ288204B6 - Dipeptide, process of its preparation, medicament in which this compound is comprised and its use - Google Patents

Description

Dipeptid, způsob jeho výroby, léčivo tuto látku obsahující a její použití

Oblast techniky

Vynález se týká dipeptidu z α-aminokyselin a/nebo jejich derivátů a cyklopentan-βaminokyselin a/nebo jejich derivátů, jakož i směsí zvýše uvedených dipeptidů, které mají ve srovnání s čistými cyklopentan-p-aminokyselinami lepší přijatelnost pro teplokrevné.

Dosavadní stav techniky

Z publikací EP-A-571 871, DOS 43 02 155, JP 021 747 53 A2 a J. Antibiot. (1991), 44 (5), 546-9 jsou známé cyklopentan-p-aminokyseliny a cyklopenten-P-aminokyseliny. Takovéto βaminokyselinové sloučeniny působí antimikrobiálně, obzvláště antimykoticky. Nejsou však prosté vedlejších účinků.

Podstata vynálezu

Překvapivě bylo nyní zjištěno, že dipeptidy z α-aminokyselin a/nebo jejich derivátů a cyklopentan-P-aminokyselin a/nebo jejich derivátů, jakož i směsi z výše uvedených dipeptidů nemají tyto vedlejší účinky vůbec neboje mají pouze v nepatrné míře, čímž se dosáhne zlepšené snášenlivosti pro teplokrevné živočichy.

Předmětem vynálezu je tedy dipeptid, sestávající z α-aminokyseliny obecného vzorce Ia

R⁵R⁴N

(Ia) a cyklopentan-p-aminokyseliny obecného vzorce Ib

(Ib), ve kterých

R	značí methylovou skupinu nebo skupinu vzorce -CH(CH3)CH2CHS.
R4aR5	značí vodíkový atom, nebo
R3aR4	tvoří společně zbytek vzorce -<CH2)3-,
R5	značí vodíkový atom a
X	značí součást kovalentní vazby α-aminokyseliny a cyklopentan-P-aminokyseliny,
R1 aR2	značí vodíkový atom, nebo

R¹ a R² tvoří společně zbytek vzorce =CH₂,

R⁶ značí vodíkový atom, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 8 uhlíkovými atomy nebo fenylovou skupinu a

Y značí součást kovalentní vazby α-aminokyseliny a cyklopentan-|3-aminokyseliny.

Jako příklady α-aminokyselin je možno uvést (S)-isoleucin, (S)-alanin a (S)-prolin.

ío Příkladně je možno jako cyklopentan-p-aminokyseliny uvést kyselinu 2-amino-4methylencyklopentan-l-karboxylovou a kyselinu 1,2-cis-aminocyklopentan-l-karboxylovou.

Obzvláště výhodné jsou následující dipeptidy:

Kyselina l,2-cis-2-(S)-isoleucyl-amino-4-methylcyklopentan-l-karboxylová a kyselina 1,2-cis-(S)-alanyl-amino-4-methylencyklopentan-l-karboxylová.

Dipeptidy podle vynálezu mohou sestávat ze v podstatě čistých stereoisomerú nebo ze stereoisomemích směsí.

Výše popsané α-aminokyseliny, cyklopentan-p-aminokyseliny a dipeptidy se mohou vyskytovat také ve formě svých solí. Všeobecně je zde možno uvést soli s organickými nebo anorganickými bázemi nebo kyselinami, jakož i vnitřní soli.

Ke kyselinám, které se mohou addovat, patří výhodně halogenovodíkové kyseliny, jako je například kyselina chlorovodíková a kyselina bromovodíková, obzvláště kyselina chlorovodíková, dále kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina sírová, monofunkční a bifunkční karboxylové kyseliny a hydroxykarboxylové kyseliny, jako je například kyselina octová, kyselina maleinová, kyselina malonová, kyselina šťavelová, kyselina glukonov, kyselina jantarová, 30 kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina salicylová, kyselina sorbová a kyselina mléčná, jakož i sulfonové kyseliny, jako je například kyselina p-toluensulfonová, kyselina 1,5-naftalendisulfonová nebo kyselina camfersulfonová.

Fyziologicky neškodné soli mohou být jako kovové soli, tak také amonné soli sloučeniny podle 35 vynálezu, které mají volnou karboxylovou skupinu. Obzvláště výhodné jsou například soli sodné, draselné, hořečnaté nebo vápenaté, nebo soli amonné, které jsou odvozené od amoniaku nebo organických aminů, jako je například ethylamin, diethylamin, triethylamin, diethanolamin, triethanolamin, dicyklohexylamin, dimethylaminoethanol, arginin, lysin, ethylendiamin nebo fenethylamin.

Dipeptidy podle vynálezu mohou existovat ve stereoisomemích formách, například buď jako obraz a zrcadlový obraz (enantiomeiy) nebo ne jako obraz a zrcadlový obraz (diastereomeiy), popřípadě jako směsi diastereomerů nebo jako čisté cis-isomery nebo trans-isomery. Vynález se týká jak antipodů, racemických forem, směsí diastereomerů, tak také čistých isomerů. Racemické 45 formy se dají stejně jako diastereomery rozdělit pomocí známých způsobů na stereomemě jednotné součásti. Dělení na stereomemě jednotné sloučeniny se provádí například přes chromatografícké štěpení racemátů diastereomemích esterů a amidů nebo na opticky aktivních fázích. Kromě toho je možno krystalizace diastereomemích solí.

V rámci vynálezu se vyskytují aminokyselinové zbytky, definované zbytkem (R⁵R⁴-N-CHR³CO-), v L-formě.

Předmětem vynálezu je také způsob výroby dipeptidů podle vynálezu.

Tyto dipeptidy se mohou vyrobit tak, že se sloučeniny obecného vzorce II

-2CZ 288204 B6

(Π), ve kterém mají R¹ a R² výše uvedený význam, převedou reakcí s chráněnými aminokyselinami obecného vzorce III

R³

R^-NÍR⁴

CO-R¹¹ (ΙΠ), ve kterém mají R³ a R⁴ výše uvedený význam,

R¹⁰ značí ochrannou skupinu aminoskupiny a

R¹¹ značí v chemii peptidů obvyklou aktivující hydroxysukcinimidesterový zbytek, nebo ochrannou skupinu, výhodně

R¹⁰ a R¹¹ značí společně skupinu nejprve se sloučeniny obecného vzorce IV

(IV), ve kterém mají R¹, R², R³, R⁴ a R¹⁰ výše uvedený význam, v rozpouštědle a za přítomnosti báze a nakonec se ochranná skupina aminoskupiny (R¹⁰) odštěpí, popřípadě se rozdělí stereoisomery a pro případ esterů (R⁶ neznačí vodíkový atom ve vzorci Ib) se kyseliny nechají reagovat obvyklými způsoby s odpovídajícími alkoholy.

Popřípadě se dipeptidy převedou pomocí obvyklých metod na soli.

Způsob podle vynálezu je možno příkladně znázornit pomocí následujícího reakčního schéma.

-3CZ 288204 B6

NaHCO^/H^O * Dimethoxyethan

Piperidin

-------—>

Ochranné skupiny aminokyselin (R¹⁰) v rámci vynálezu jsou obvyklé ochranné skupiny aminokyselin, používané v chemii peptidů.

K těmto patří výhodně benzyloxykarbonylová skupina, 3,4-dimethoxybenzyloxykarbonylová skupina, 3,5-dimethoxybenzyloxykarbonylová skupina, 2,4-dimethoxybenzyloxykarbonylová skupina, 4-methoxybenzyloxykarbonylová skupina, 4-nitrobenzyloxykarbonylová skupina, 2nitrobenzyloxykarbonylová skupina, 2-nitro-4,5-dimethoxybenzyloxykarbonylová skupina, methoxykarbonylová skupina, ethoxykarbonylová skupina, terc.-butoxykarbonylová skupina, allyloxykarbonylová skupina, vinyloxykarbonylová skupina, 2-nitrobenzyloxykarbonylová skupina, 3,4,5-trimethoxybenzyloxykarbonylová skupina, ftaloylová skupina, 2,2,2-trichlorethoxykarbonylová skupina, 2,2,2-trichlor-terc.-butoxykarbonylová skupina, menthoxykarbonylová skupina, 4-nitrofenoxykarbonylová skupina, N-fluorenyl-9-methoxykarbonylová skupina (Fmoc), formylová skupina, acetylová skupina, propionylová skupina, pivaloylová skupina, 2-chloracetylová skupina, 2-bromacetylová skupina, 2,2,2-trifluoracetylová skupina, 2,2,2-trichloracetylová skupina, benzoylová skupina, benzylová skupina, 4-chlorbenzoylová skupina, 4-brombenzoylová skupina, 4-nitrobenzoylová skupina, ftalimidoskupina, isovaleroylová skupina, benzyloxymethylenová skupina, 4-nitrobenzylová skupina, 2,4dimetrobenzylová skupina, 4-nitrofenylová skupina nebo 2-nitrofenylsulfenylová skupina. Obzvláště výhodná je N-fluorenyl-9-methoxykarbonylová skupina.

Jako aktivující karboxylové zbytky (R¹¹) jsou vhodné všeobecně addukty s karbodiimidy, jako je například N,N'-diethylkarbodiimid, Ν,Ν'-diisopropylkarbodiimid, N,N'-dicyklohexylkarbodiimid, N-(3-dimethylaminoisopropyl)-N'-ethyl-karbodiimid-hydrochlorid, N-cyklohexyl-N'(2-morfolinoethyl)-karbodiimid-methan-p-toluensulfonát, nebo karbonylovými sloučeninami, jako je například karbonyldiimidazol, nebo 1,2-oxazoliovými sloučeninami, jako je například 2ethyl-5-fenyl-l ,2-oxazolium-3-sulfát nebo 2-terc.-butyl-5-methyl-isoxazolium-perchlorát,

-4CZ 288204 B6 nebo acylaminosloučeninami, jako je 2-ethoxy-l-ethoxykarbonyl-l,2-dihydrochinolin, nebo anhydridem kyseliny propanfosfonové, nebo isobutylchlorformiátem, nebo benzotriazolyloxytris-(dimethylamino)-fosfonium-hexafluorofosfátem, 1-hydroxybenzotriazolem nebo hydroxysukcinimidesterem. Dále se mohou použít α-aminokyselinové komponenty také ve formě Leuschenova anhydridu \ / c—o // (R¹⁰ a R¹¹ značí ve vzorci II společně skupinu θ ).

Výhodný je hydroxysukcinimidester.

Jako rozpouštědla jsou vhodná obvyklá organická rozpouštědla, která se za daných reakčních podmínek nemění. K těmto patří výhodně ethery, jako je například diethylether, dioxan, tetrahydrofuran, glykoldimethylether a dimethoxyethan, uhlovodíky, jako je například benzen, toluen, xylen, hexan, cyklohexan a ropné frakce, nebo dimethylformiamid. Stejně tak je možné použít směsí uvedených rozpouštědel. Výhodný je tetrahydrofuran, diethylether a dimethoxyethan. Kromě toho je možné použít vodu nebo směsi výše uvedených rozpouštědel s vodou.

Kromě toho se mohou použít například uhličitany alkalických kovů, například uhličitan sodný, uhličitan draselný, hydrogenuhličitan sodný nebo hydrogenuhličitan draselný, nebo organické báze, jako jsou trialkylaminy, například triethylamin, ethyldiisopropylamin, N-ethylmorfolin, Nmethylpiperidin nebo methylmorfolin. Výhodný je N-methylmorfolin.

Pomocné látky a báze se používají v množství 1,0 mol až 3,0 mol, výhodně 1,0 mol až 1,2 mol, vztaženo najeden mol sloučeniny obecného vzorce III.

Reakce se provádějí při teplotě v rozmezí 0 až 100 °C, výhodně 0 až 30 °C a za normálního tlaku.

Reakce se mohou provádět jak za normálního tlaku, tak také za tlaku zvýšeného nebo sníženého, například v rozmezí 0,05 až 0,5 MPa. Výhodně se pracuje za normálního tlaku.

Odštěpování ochranných skupin aminoskupin se provádí všeobecně o sobě známými způsoby za kyselých nebo bazických podmínek, nebo reduktivně katalytickou hydrogenací, například s palladiem na uhlí v organických rozpouštědlech, jako jsou ethery, například tetrahydrofuran nebo dioxan, nebo alkoholy, například methylalkohol, ethylalkohol nebo isopropylalkohol.

Hydrogenace se provádí všeobecně při teplotě v rozmezí 0 až 80 °C, výhodně 0 až 40 °C.

Všeobecně se hydrogenace provádí za zvýšeného tlaku v rozmezí 0,2 až 0,8 MPa, výhodně 0,3 až 0,5 MPa.

Pro odštěpování ochranné skupiny aminoskupiny (R¹⁰ = Fmoc) jsou vhodné báze, jako je například piperidin, morfolin, dicyklohexylamin, p-dimethylaminopyridin, diisopropylethylamin nebo piperazin. Jako výhodný je možno uvést piperidin.

Pomocné látky a báze se používají v množství 1,0 mol až 3,0 mol, výhodně 1,0 mol až 1,2 mol, vztaženo najeden mol sloučeniny obecného vzorce IV.

Reakce se provádějí při teplotě v rozmezí 0 až 100 °C, výhodně 0 až 30 °C a za normálního tlaku.

Reakce se mohou provádět jak za normálního tlaku, tak také za tlaku zvýšeného nebo sníženého, například v rozmezí 0,05 až 0,5 MPa. Výhodně se pracuje za normálního tlaku.

Sloučeniny obecného vzorce II jsou známé.

-5CZ 288204 B6

Sloučeniny obecného vzorce II jsou částečně známé nebo jsou vyrobitelné pomocí známých metod.

Výše popsané způsoby výroby jsou uvedené pouze pro ozřejmění. Výroba sloučeniny podle vynálezu obecných vzorců Ia a Ib, ve kterých X a Y značí společně kovalentní vazbu, nejsou omezené na tyto způsoby, každá modifikace těchto způsobů je stejně použitelná pro výrobu těchto sloučenin.

Výchozím bodem pro vynález bylo objasnění následujícího mechanismu.

Zde popisované cyklopentan-p-aminokyseliny obecného vzorce II jsou akumulovány různými druhy kvasinek transportérem aminokyselin. Transport β-aminokyselin může být potlačován alifatickými aminokyselinami, obzvláště L-isoleucinem, L-leucinem, L-alaninem, Lmethioninem a L-valinem. β-aminokyseliny inhibují biosyntésu proteinů. Tato inhibice může být antagonizovaná některou z alifatických aminokyselin, obzvláště L-isoleucinem nebo Lalaninem. Současně podání β-aminokyseliny a antagonizující přírodní aminokyseliny kovalentně vázaných jako dipeptid vede ke snížení vedlejších účinků, vyskytujících se u teplokrevných živočichů, při současném dosažení antimykotického účinku in vivo.

Sloučeniny podle vynálezu nebo jejich směsi vykazují tedy nepředpokládatelné cenné spektrum farmakologického účinku.

Sloučeniny podle vynálezu nebo jejich směsi a jejich adiční soli s kyselinami mají in vivo antimikrobiální, obzvláště silný antimykotický účinek. Současně způsobuje jejich nižší toxicita lepší snášenlivost. Mají široké antimykotické spektrum účinku proti Dermatofytům, jako je Trichophyton mentagrophytes a Microsporum canis, proti pučícím houbám, jako je Candida albicans, Candida glabrata a Epidermophyton floccosum a proti plísním, jako je aspergillus niger a Aspergillus fumigatus. Výčet těchto mikroorganismů nepředstavuje v žádném případě omezení potíraných kmen, ale má pouze objasňující charakter. Tyto sloučeniny jsou tedy vhodné pro ošetření dermatomykóz a systemmykóz.

Zkouška účinku in vivo

Jako testovací model pro zkoušku antimykotického účinku in vivo se použije systemická myší candidosa: Samčí myši CFWi o hmotnosti 20 g se infikují injekcí do ocasní vény 3 x 10⁵ KBE Candida albicans pro zvíře.

Neošetřená kontrolní zvířata pojdou úplně během jednoho týdne po infekci (p.i.) na generalizovanou candidisu s tvorbou granulomu v ledvinách. Pro zkoušku účinnosti se infikovaným zvířatům aplikují dvakrát denně preparáty, rozpuštěné v 0,2% vodné glukosoagarovém roztoku orálně přes jícní sondu.

Denní dávka činí 2 x 25 mg/kg tělesné hmotnosti a 2 x 50 mg/kg tělesné hmotnosti, doba terapie činí 5 dní.

Hodnoty přežití u ošetřených zvířat se zaznamenávají denně až do 10. dne po infikování. K tomuto dni nepřežívá z neošetřených kontrolních zvířat žádné.

Pro preparáty se pro ošetřenou i neošetřenou kontrolní skupinu použije vždy 10 zvířat.

Výsledky pokusu jsou uvedené v následující tabulce A.

-6CZ 288204 B6

Tabulka A

Př.	dávka (mg/kg, 2 x denně)	aplikace	počet přežívajících zvířat
kontrola			0/10
2	25	p.o.	6/10
2	50	p.o.	10/10

Alternativně se může také testovat účinnost in vivo na krysách Wistar. Zde je zapotřebí nižších denních dávek v mg/kg tělesné hmotnosti, aby se dosáhlo srovnatelného terapeutického efektu. Test se v tomto případě provádí následujícím způsobem:

Osm týdnů staré, specificky nepatogenní samčí krysy Wistar o hmotnosti 200 g se infikují 5 x 10⁶ KBE Candida albicans a 0,5 ml PBS přes laterální ocasní vénu. Toto vede ke 100% mortalitě během 8 dnů. U zvířat se ukazuje již jeden den po infekci krvácení v mediálních očních koutcích; vedle ledvin jsou napadené také jiné systémy orgánů, jako je mozek, srdce, játra, slezina, plíce a retina. Aplikace substance se provádí dvakrát denně po dobu 5 dnů perorálně vždy v 1 ml roztoku glukosy (5%) a agaru (0,2%), počínaje dnem infekce.

Lepší přijatelnost dipeptidů podle vynálezu je testována následujícím způsobem:

Krysy Wistar se denně nakrmí odpovídajícími substancemi a protokoluje se průběh hmotnosti. Aplikuje se bud β-aminokyselina samotný nebo ekvimolámí množství dipeptidů s aaminokyselinou. Po 5 dnech doby ošetření tělesná hmotnost krys při podávání dipeptidů podle vynálezu zůstává stejná nebo lehce stoupne, zatímco při ošetření samotnou β-aminokyselinou se sníží o asi 5 až 10 %.

Předmětem vynálezu jsou také léčiva, obsahující dipeptidy podle vynálezu, jakož i netoxické, inertní farmaceutické nosiče a pomocné látky, pro aplikaci při nemocech, obzvláště při mykózách.

Účinná látka nebo účinné látky se mohou vyskytovat popřípadě v jednom nebo několika zvýše uvedených nosičů také v mikroenkapsulované formě.

Jako výhodné farmaceutické přípravky je možno uvést tablety, dražé, kapsle, pilulky, granuláty, čípky, roztoky, suspense, emulse, pasty, masti, želé, krémy, vody pudry a spreje.

Terapeuticky účinné sloučeniny by měly být ve výše uvedených přípravcích přítomné výhodně v koncentraci asi 0,1 až 99,5 % hmotnostních, obzvláště asi 0,5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou směs.

Výše uvedené farmaceutické přípravky mohou obsahovat kromě sloučenin podle vynálezu také další farmaceutické účinné látky.

Účinné látky nebo léčiva se mohou aplikovat orálně a parenterálně.

Všeobecně se jeví jako výhodné jak v humánní, tak také ve veterinární medicíně aplikovat pro dosažení požadovaných výsledků účinné látky podle vynálezu v celkovém množství asi 0,5 až asi 500 mg/kg tělesné hmotnosti, výhodně 5 až 100 mg/kg tělesné hmotnosti za 24 hodin, popřípadě ve formě více jednotlivých dávek. Jednotlivá dávka obsahuje účinnou látku nebo účinné látky podle vynálezu výhodně v množství asi 1 až asi 80 mg/kg tělesné hmotnosti, obzvláště 3 až 30 mg/kg tělesné hmotnosti.

U léčiv podle vynálezu se jedná obvykle o kombinační preparáty pro současné, oddělené nebo časově odstupňované použití při ošetření nemocí.

U kombinačních preparátů pro současné použití se jedná o výrobky, ve kterých se jednotlivé komponenty směsí podle vynálezu vyskytují jako fyzikální směsi. K těmto se počítají obzvláště tablety, dražé, kapsle, pilulky, čípky a ampule. Stejně tak možné je použití takovýchto směsí ve formě roztoků, suspensí nebo emulsí.

U kombinačních preparátů pro oddělené použití se jedná o výrobky, ve kterých se jednotlivé komponenty směsí podle vynálezu vyskytují navzájem prostorově oddělené. Pro toto jsou vhodné obzvláště tablety, dražé, kapsle, pilulky a čípky, které tyto požadavky splňují.

Stejně tak jsou možné kombinační preparáty pro časově odstupňované použití. Tyto umožňují přijímání jednotlivých komponent směsí podle vynálezu v časové posloupnosti.

Příklady provedení vynálezu

Výchozí sloučeniny

Příklad I

Kyselina (-)-1,2-cis-2-[N-(9-fluorenylmethyloxykarbonyl)-(S)-isoleucyl]-amino-4methylencyklopentan-l-karboxylová

K roztoku kyseliny (-)-1,2-cis-2-amino~4-methylen-cyklopentan-l-karboxylové (35,1 g, 0,198 mol) a hydrogenuhličitanu sodného (33,36 g, 0,397 mol) ve 480 ml vody se při teplotě místnosti přikape roztok hydroxycukcinimidesteru N-(9-fluorenylmethyloxykarbonyl)-(S)isoleucinu (89,2 g, 0,198 mol) v 600ml dimethoxyethanu. Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti, načež se potom okyselí zředěnou kyselinou chlorovodíkovou na pH 2 a několikrát se extrahuje diethyletherem. Spojené organické fáze se vysuší pomocí bezvodého síranu sodného a ve vakuu se zahustí. Získaný produkt se krystalizuje ze směsi diethyletheru a petroletheru.

Výtěžek: 70 g (74 % teorie)

t.t.: 207 °C [a]o²³ = -24,1 (c = 1,15 v chloroformu 'H-NMR (250 MHz, CDC1₃): δ = 0,88 (cm, 6H); 0,98 - 1,15, 1,40 - 1,51, 1,52 - 1,80 (3m, 3H); 2,40 - 2,84 (m, 4H); 3,12 (cm, 1H); 4,10 - 4,48 (m, 4H); 4,61 (cm, 1H); 4,90 (cm, 2H); 5,84 (d, 1H); 7,20-7,80 (3m,9H).

C₂₈H₃₂N₂O₅ (476,6)

-8CZ 288204 B6

Přiklad II

Kyselina l,2-cis-2-[N-(9-fluorenylmethyloxykarbonyl)-(S)-alanyl]-amino-4-methylen-cyklopentan-l-karboxylová

V názvu uvedená sloučenina se získá analogicky jako je popsáno v příkladě I z kyseliny (-)-1,2cis-2-amino-4-methylen-cyklopentan-l-karboxylové (2,27 g, 16,1 mmol), hydroxysukcinimidesteru N-(9-fluorenyl-methyloxykarbonyl)-(S)-alaninu (7,0 g, 17,2 mmol) a hydrogenuhličitanu sodného (1,49 g, 17,7 mmol). Surový produkt se čistí pomocí sloupcové chromatografii (toluen/ethylalkohol 9:1). Výtěžek: 5,7 g (81 % teorie) ’Η-NMR (500 MHz, CD₃OD): δ = 1,30 (d, 3H), 2,43 - 2,79 (m, 4H), 3,10 (cm, 1H), 4,12, 4,21, 4,34,4,50 (4 cm, 5h), 4,91 (br. s., 2H), 7,39, 7,3, 7,66, 7,79 (4 cm, 8H).

C₂₅H₂₆N₂O₅ (434,5)

Výrobní příklady

Příklad 1

Kyselina (+)-l,2-cis-2-(S)-isoleucyl-amino-4-mettylen-cyklopentan-l-karboxylová

O

Roztok sloučeniny z příkladu I (24,0 g, 0,050 mol) v piperidinu (200 ml) se míchá po dobu jedné hodiny při teplotě místnosti. Po ukončení reakce se piperidin za vakua oddestiluje a získaný zbytek se vyjme do vody. Po několikanásobné extrakci diethyletherem se vodná fáze za přídavku toluenu ve vakuu zahustí. Získaný produkt se krystalizuje ze směsi isopropylalkoholu a diethyletheru.

Výtěžek: 8,5 g, (67 % teorie)

t.t. = 198 °C [oc]d²° ⁼ +23,9 (c = 1,08 ve vodě)

-9CZ 288204 B6 'H-NMR (250 MHz, D₂O): δ = 0,70 - 0,88 (m, 6H); 0,91 - 1,18, 1,19 - 1,43, 1,53 - 1,72 (3m, 3H); 2,23 - 2,67 (m, 4H); 2,88 (cm, 1H); 3,28 (d, 1H); 4,30 (cm, 1H); 4,85 (cm, 2H). C_I3H₂₂N₂O₃ (254,3)

Příklad 2

Kyselina (+)-l,2-cis-2-(S)-alanyl-amino-4-methylen-cyklopentan-l-karboxylová

V názvu uvedená sloučenina se vyrobí analogicky jako je popsáno v příkladě 1 ze sloučeniny podle příkladu II (5,7 g, 13,1 mmol). Získaný produkt se čistí pomocí sloupcové chromatografie na silikagelu (dichlormethan/methylalkohol, 1 : 1) a krystalizuje se ze směsi methylalkoholu, isopropylalkoholu a acetonu.

Výtěžek: 0,7 g (25 % teorie)

t.t.:218°C [a]_D ²³ = +5,4 (c = 1 v methylalkoholu) 'H-NMR (500 MHz, D₂O): δ = 1,49 (d, 3H), 2,45 (cm, 1H), 2,55 - 2,75 (m, 3H), 3,04 (cm, 1H), 4,01 (q, 1H), 4,49 (cm, 1H), 5,00 (br, d, 2H)

C₁₀H₁₆N₂O₃ (212,3)

Příklad 3

Kyselina (lR,2S)-2-amino-4-methylen-cyklopentan-l-karboxylová x (S)-isoleucin

Kyselina (-)-(1 R,2S)-2-amino-4-methylen-cyklopentan-l-karboxylová (25,0 g, 177 mmol) a (S)-isoleucin (23,2 g, 177 mmol) se za varu rozpustí ve vodě (250 ml) a ethylalkoholu (100 ml). Získaný roztok se nechá vychladnout na teplotu místnosti a rozpouštědlo se oddestiluje za vakua při teplotě 60 °C.

Výtěžek: 48,2 g (100 % teorie)

t.t.: 230 °C (rozkl.) 'H-NMR (D₂O): δ = 0,95 (t, 3H), 1,00 (d, 3H), 1,18 - 1,35,1,40 - 1,56 (2m, 2H), 1,99 (cm, 1H), 2,52 - 2,67,2,73 - 2,88 (2m, 4H); 3,09 (cm, 1H), 3,69 (d, 1H), 3,88 (cm, 1H), 5,09 (cm, 2H). C₁₃H₂₄N₂O₄ (272,3)

-10CZ 288204 B6

Příklad 4

Kyselina (~)~(lR,2S)-2-amino-4-methylen-cyklopentan-l-karboxylová (14,1 g, 100 mmol) a (S)-isoleucin (26,2 g, 200 mmol) se jemně rozemelou a potom se v práškovité formě smísí.

Příklad 5

Směs kyseliny (-)-(lR,2S)-2-amino-4-methylen-cyklopentan-l-karboxylové (14,1 g, 100 mmol) a (S)-isoleucinu (65,5 g, 500 mmol) se vyrobí analogicky jako je popsáno v příkladě

Claims (6)

1. Dipeptid, sestávající z α-aminokyseliny obecného vzorce Ia

R ? (Ia)

R⁵R⁴N cox a cyklopentan-p-aminokyseliny obecného vzorce Ib ve kterých

R³ značí methylovou skupinu nebo skupinu vzorce -CH(CH₃)CH₂CH₃, R⁴aR⁵ značí vodíkový atom, nebo R³aR⁴ tvoří společně zbytek vzorce -(CH₂)₃-, R⁵ značí vodíkový atom a X značí součást kovalentní vazby α-aminokyseliny a cyklopentan-P-aminokyseliny, R’aR² značí vodíkový atom, nebo R*aR² tvoří společně zbytek vzorce =CH₂, R⁶ značí vodíkový atom, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 8 uhlíkovými atomy nebo fenylovou skupinu a Y značí součást kovalentní vazby α-aminokyseliny a cyklopentan-P-aminokyseliny,

a jeho soli.

-11CZ 288204 B6

2. Dipeptid podle nároku 1, zvolený ze skupiny zahrnující (a) kyselinu l,2-cis-2-(S)-isoleucyl-amino-4-methylencyklopentan-l-karboxyIovou a 5 (b) kyselinu l,2-cis-2-(S)-alanyl-amino-4-methylcyklopentan-l-karboxylovou.

3. Způsob výroby dipeptidů podle některého z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se sloučeniny obecného vzorce II (II), ve kterém mají R¹ a R² výše uvedený význam, převedou reakcí s chráněnými aminokyselinami obecného vzorce III (ΙΠ), ve kterém mají R³ a R^{4 *} výše uvedený význam,

20 R¹⁰ značí ochrannou skupinu aminoskupiny a

R¹¹ značí v chemii peptidů obvyklou aktivující ochrannou skupinu, výhodně hydroxysukcinimidesterový zbytek, nebo

25 R¹⁰ a R¹¹ značí společně skupinu

V-o⁷ O nejprve na sloučeniny obecného vzorce IV (IV), ve kterém mají R¹, R², R³, R⁴ a R¹⁰ výše uvedený význam, v rozpouštědle a za přítomnosti báze a nakonec se ochranná skupina aminoskupiny R¹⁰ odštěpí, popřípadě se rozdělí stereoisomery a pro případ esterů, kdy R⁶ má výše uvedený význam s výjimkou vodíkového atomu, se kyseliny nechají reagovat s odpovídajícími alkoholy a popřípadě se dipeptidy převedou na své soli.

4. Dipeptidy podle některého z nároků 1 nebo 2 pro použití pro ošetření nemocí, obzvláště mykóz.

-12CZ 288204 B6

5. Léčiva pro použití pro ošetření nemocí, obzvláště mykóz, vyznačující se tím, že obsahují dipeptidy podle některého z nároků 1 nebo 2.

6. Použití dipeptidů podle některého z nároků 1 nebo 2 pro výrobu léčiv, obzvláště pro potírání 5 mykóz.