Oblast techniky
Vynález se týká způsobu slisování a následného svaření elektrických vodičů, zejména pro výrobu průchodových nebo koncových uzlů žil, prostřednictvím ultrazvuku v lisovacím prostoru s přestavitelnou výškou a šířkou, přizpůsobeném vodičům, přičemž vodiče určené ke svaření se nejprve slisují a potom svaří.
Dále se vynález týká zařízení k provádění uvedeného způsobu, zejména pro výrobu průchodových nebo koncových uzlů žil, obsahujícího sonotrodu vydávající ultrazvukové vlnění, z níž jedna část tvoří první boční ohraničující plochu lisovacího prostoru, otevřeného na čelní straně, provedeného zejména s obdélníkovým průřezem a přestavitelného ve výšce a šířce, jehož ostatní ohraničující plochy jsou částmi vícedílné protielektrody, přičemž protielektroda obsahuje první díl, posuvný rovnoběžně s částí sonotrody a tvořící druhou ohraničující plochu probíhající kolmo k části sonotrody, a druhý díl, posuvný rovnoběžně s druhou ohraničující plochou a tvořící třetí ohraničující plochu, z něhož jako výstupek vystupuje posuvná část, tvořící čtvrtou ohraničující plochu probíhající rovnoběžně s částí sonotrody, která alespoň v průběhu lisování a svařování dosedá nebo téměř dosedá na první díl protielektrody, přičemž první díl a druhý díl jsou navzájem spojeny nepřímo nebo přímo k provádění předem stanoveného pohybu.
Dosavadní stav techniky
Odpovídající způsob, respektive zařízení k provádění tohoto způsobu, je uveden vDE37 19 083 Cl. Zde je průřez lisovacího prostoru pozměňován jak během lisování, tedy předběžného lisování, tak i během sváření. Aby byly vodiče svařeny v požadovaném rozsahu, musí být pro každý průřez vodiče zvlášť nastaveny svařovací parametry.
Ze spisu EP 0 208 310 B1 je znám způsob regulace průběhu procesu, u kterého se dá kontrolovat kvalita při ultrazvukovém svařování obrobků. Aby se zde aktivovala ultrazvuková energie, spustí se sonotroda zařízení pro ultrazvukové sváření na obrobek, ležící na kovadlině, přičemž se při dosednutí sonotrody na obrobek vyrovná nulová úroveň, aby se následně aktivovala sonotroda a mohla se nechat projet požadovanou svařovací cestou.
Ze spisu SU-A 757 337 je znám způsob ultrazvukového svařování termoplastických látek, při kterém je během svařování určována hloubka poklesu, a tím i deformace obrobku, čidlem, nasazeným bezprostředně na sonotrodu. Při změně znaménka při druhém časovém průběhu signálu udávajícího cestuje proces svařování ukončen.
Ve spise DE-OS 2 149 748 je popsán způsob, zařízení i systém pro výrobu spojů k integrovaným zapojením. Aby se dosáhlo zlepšených spojení, je deformací spojovaných dílů, zjištěnou čidlem, řízeno silové působení na nástroj, ale také jeho energetické kmity.
Řízení procesu sváření pomocí ultrazvuku je známo ze spisu FR-A-2 302 172, u kterého je při sváření určena rychlost spouštějícího pohybu sonotrody, taje porovnána sdanými mezními hodnotami a při překročení kmitů, jež se dají nastavovat, je omezen přívod energie k sonotrodě.
I když se pomocí známého způsobu, respektive zařízení, zkouší optimalizovat svařovací procesy, je potřeba individuálně nastavit svářecí parametry v závislosti na svařovaných dílech, zejména tehdy, když mají být pomocí ultrazvukového svařování vyrobeny průchodové a koncové uzly žil.
- 1 CZ 286263 B6
Úkolem vynálezu je dále vylepšit způsob a zařízení výše uvedeného druhu, aby nezávisle na průřezu mohl vzniknout definovaný svar, také tehdy, mají-li být svařeny vodiče různých průřezů v libovolném pořadí po sobě.
Podstata vynálezu
Výše uvedený úkol splňuje způsob slisování a následného svaření elektrických vodičů, zejména pro výrobu průchodových nebo koncových uzlů žil, prostřednictvím ultrazvuku v lisovacím prostoru s přestavitelnou výškou a šířkou, přizpůsobeném vodičům, přičemž vodiče určené ke svaření se nejprve slisují a potom svaří, podle vynálezu, jehož podstatou je, že nezávisle na průřezu vodičů určených ke svaření se tyto vodiče slisují na průřez, u něhož má lisovací prostor předem stanovený poměr výšky k šířce, načež se vodiče svaří na základě parametrů odvozených od skutečné výšky nebo šířky nebo alespoň jiné charakteristické veličiny lisovacího prostoru.
Odlišně od známého stavu techniky se provádí samoregulovaný průběh svařování, který je iniciován definovaným lisováním svařovaných vodičů, přičemž na konci lisování má lisovací prostor daný poměr výšky a šířky, nezávisle na průřezech svařovaných vodičů. Samozřejmě může být k určení průřezu lisovacího prostoru použito i jiného rozměru lisovacího prostoru. Toho se využije zejména v případě, kdy má lisovací prostor například oválný průřez nebo kdy obsažené jednostupňové protielektrody do sebe hřebenovitě zapadají.
Po ukončení předběžného lisování, respektive zhutnění, je ještě potřeba, například pomocí čidla, určit skutečnou výšku nebo šířku lisovacího prostoru nebo odpovídající míru, s jejíž pomocí se na základě pevně daného poměru výšky k šířce bezprostředně určí průřez slisovaných vodičů a tím budou s ohledem na něj aplikovány svařovací parametry jako svářecí energie, svářecí amplitudy, svářecí čas a svářecí tlak. K tomuto účelu jsou předem do svařovacího zařízení, realizujícího celý postup, uloženy svařovací parametry, přiřazené v závislosti na průřezu svařovaných vodičů, aby se pak tyto parametry mohly vyvolat pro daný svařovací úkon.
Na základě řešení podle vynálezu, kdy se nezávisle na průřezu vodičů provede na jejich obvodu předběžné lisování, a to tak, že výška k šířce lisovacího prostoru jsou v konstantním poměru, pak již není nutné nastavovat svařovací parametry podle dřívějšího určení průřezu vodičů. Spíše je po ukončení předběžného lisování potřeba určit šířku, respektive výšku, aby se mohly podle této hodnoty bezprostředně odvodit svařovací parametry.
Podle výhodného provedení způsobu podle vynálezu se po ukončení slisování lisovací prostor zmenší kolmo k ploše sonotrody, vydávající ultrazvuk a ohraničující lisovací prostor. Tím se při svařování dosáhne lepších výsledků než u postupu popsaného v DE 37 19 083 Cl.
Podle výhodného provedení způsobu podle vynálezu se slisování ukončí při pevně stanovené přítlačné síle nezávisle na průřezu vodičů určených ke svaření.
Podle výhodného provedení způsobu svařování elektrických vodičů pomocí ultrazvuku podle vynálezu se vodiče určené ke svaření vloží do lisovacího prostoru, v lisovacím prostoru se vodiče slisují až do předem stanovené přítlačné síly při současné změně lisovacího prostoru na základě pevně stanoveného poměru výšky k šířce, po skončení slisování se stanoví výška nebo šířka nebo alespoň jedna další charakteristická veličina lisovacího prostoru, na základě výšky nebo šířky nebo další charakteristické veličiny lisovacího prostoru se vyvolají uložené parametry svařování, slisované vodiče se svaří při současné změně lisovacího prostoru výlučně ve směru části sonotrody nebo ve směru výšky a šířky lisovacího prostoru a svařené vodiče se vyjmou.
-2CZ 286263 B6
Aby se umožnila kontrola kvality a/nebo popřípadě optimalizace svařovacích parametrů, předpokládá se dále, že momentální hodnoty svařovacích parametrů (skutečné hodnoty) budou zapisovány a porovnávány s uloženými svařovacími parametry (ideální hodnoty).
Uvedený úkol dále řeší zařízení k provádění uvedeného způsobu, zejména pro výrobu průchodových nebo koncových uzlů žil, obsahující sonotrodu vydávající ultrazvukové vlnění, z níž jedna část tvoří první boční ohraničující plochu lisovacího prostoru, otevřeného na čelní straně, provedeného zejména s obdélníkovým průřezem a přestavíteIného ve výšce a šířce, jehož ostatní ohraničující plochy jsou částmi vícedílné protielektrody, přičemž protielektroda obsahuje první díl, posuvný rovnoběžně s částí sonotrody a tvořící druhou ohraničující plochu probíhající kolmo k části sonotrody, a druhý díl, posuvný rovnoběžně s druhou ohraničující plochou a tvořící třetí ohraničující plochu, z něhož jako výstupek vystupuje posuvná část, tvořící čtvrtou ohraničující plochu probíhající rovnoběžně s částí sonotrody, která alespoň v průběhu lisování a svařování dosedá nebo téměř dosedá na první díl protielektrody, přičemž první díl a druhý díl jsou navzájem spojeny nepřímo nebo přímo k provádění předem stanoveného pohybu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že bodům dvou protilehlých ohraničujících ploch je pro stanovení odstupu bodů přiřazeno měřicí zařízení.
Podle výhodného provedení zařízení podle vynálezu je měřicím zařízením snímač dráhy.
Aby se mohlo zajistit, že průřez prostoru předběžného lisování má ohledně výšky a šířky daný vzájemný poměr, předpokládá se, že jeden z dílů protielektrody je poháněn a že jeho pohyb se dá vazbou přenášet na druhý díl, aby tak mohl vyvolávat jeho vázaný pohyb. Přitom mohou být díly protielektrody poháněny odděleně nebo pomocí společného pohonného agregátu.
Podle výhodného provedení zařízení podle vynálezu jsou první díl a druhý díl protielektrody vzájemně vázaně propojeny.
Pohyb jednoho dílu protielektrody se dá přenášet zejména pomocí páky, vůči které je druhý díl předepjat. Výhodně má přitom páka tvar nerovnoramenného U, jehož osa otáčení prochází jeho příčným ramenem.
Podle výhodného provedení zařízení podle vynálezu jsou první díl a druhý díl protielektrody poháněny pneumaticky, přičemž jeden z nich je přestavitelný k ramenu páky, sloužícímu jako doraz.
Podle dalšího provedení vynálezu první díl dosedá na posuvnou část vystupující z druhého dílu a zatíženou silou ve směru k prvnímu dílu, která je posuvná podél zakřiveného výstupku.
Aby se mohlo zajistit, že se lisovací prostor po ukončení předběžného lisování, tedy před začátkem svařování vodičů, může měnit už jen svisle vůči ohraničující ploše, vycházející ze sonotrody, působí aretace na první díl jako posuvná zarážka.
Samostatnou vynálezeckou myšlenku, pro kterou je požadována ochrana, představuje zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, přičemž podstatou tohoto zařízení je, že první díl a druhý díl protielektrody jsou vázaně propojeny společným pohonem, kde druhý díl je spojen s pohonem a prostřednictvím pružného elementu upraven v odstupu od elementu obsahujícího ve směru přestavování druhého dílu průběhovou plochu nebo křivku, na kterou dosedá rameno spojovacího prvku, spojeného s prvním dílem a otočného kolem pevné osy.
Elementem obsahujícím průběhovou plochu je s výhodou klín nebo zakřivený segment, který probíhá ve směru přestavení druhého dílu protielektrody, přičemž zakřivený segment má konkávní nebo konvexní tvar nebo jejich kombinaci.
-3CZ 286263 B6
Pohon s výhodou obsahuje válec s tlakovým médiem, jehož pístní tyč procházející elementem obsahujícím průběhovou plochu ve tvaru rampy je spojena s druhým dílem protielektrody. Přitom pružný element s výhodou obklopuje pístní tyč.
U zařízení podle vynálezu se při slisování vodičů posouvají části protielektrody proporcionálně, jelikož z počátku se nevykonává relativní pohyb mezi prvním dílem protielektrody a proti němu pružinou předepjatým prvkem, o který se opírá páka, působící na druhý díl, protože oba jsou posunovány jakoby jedna součást. Teprve potom, když začne na díl, obsahující výstupek, působit daná přítlačná síla válce s tlakovým médiem, je překonána pružinová síla, odtlačující protielektrodu od dílu, takže při dalším působení síly může být posunuta protielektroda ta, že se dále zmenší lisovací prostor, přičemž prvek, obsahující odváděči plochu, se nepohne. Jelikož prvek jako klín při tomto pohybu stojí, nepohne se ani páka, spojená s prvním dílem protielektrody, takže zůstane nezměněn rozměr (šířka) lisovacího prostoru, daná prvním dílem.
Geometrií průběhové plochy je při upevňování měněn poměr výšky k šířce lisovacího prostoru.
Samostatnou vynálezeckou myšlenku, pro kterou je požadována ochrana, představuje zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, přičemž podstatou tohoto zařízení je, že první díl a druhý díl protielektrody jsou vázaně propojeny společným pohonem, kde druhý díl obsahuje průběhovou plochu nebo křivku probíhající ve směru jeho přestavování a je spojen s pohonem, přičemž na průběhovou plochu nebo křivku dosedá rameno spojovacího prvku výkyvné kolem pevné osy a spojené s prvním dílem.
Samostatnou vynálezeckou myšlenku, pro kterou je požadována ochrana, představuje zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, přičemž podstatou tohoto zařízení je, že první díl a druhý díl protielektrody jsou vázaně propojeny společným pohonem, kde druhý díl je spojen s pohonem a prostřednictvím pružného elementu upraven v odstupu od elementu obsahujícího ve směru přestavování druhého dílu průběhovou plochu a křivku, na který dosedá jedno rameno spojovacího prvku výkyvné kolem pevné osy a spojené s prvním dílem.
Přehled obrázků na výkresech
Další podrobnosti a výhody vynálezu vyplývají z následujícího popisu obrázků vybraných příkladů provedení, na nichž obr. 1 znázorňuje detail zařízení pro ultrazvukové svařování v prvním provedení s měnitelným lisovacím prostorem, obr. 2 detail zařízení pro ultrazvukové svařování v druhém provedení s měnitelným lisovacím prostorem, obr. 3 diagram průběhu postupu svařování zejména elektrických vodičů, obr. 4 detail zařízení pro ultrazvukové svařování třetího, zvlášť výhodného, provedení s měnitelným lisovacím prostorem, obr. 5 a 6 detaily dalších provedení zařízení pro ultrazvukové svařování, obr. 7a a 7b zvětšeně první průběhovou křivku a graf, představující změny lisovacího prostoru, obr. 8a a 8b zvětšeně druhou průběhovou křivku a graf, představující změny lisovacího prostoru.
-4CZ 286263 B6
Příklady provedení vynálezu
Na obr. 1 je znázorněn detail zařízení pro ultrazvukové svařování, týkající se lisovacího prostoru 10, který se může přizpůsobit svařovaným vodičům. Přitom může zařízení pro ultrazvukové svařování samo ze zásady odpovídat konstrukci, jež odpovídá přístroji RK 2000 nebo Minic Automatic společnosti Schunk Ultraschalltechnik GmbH, Wettenberg.
Lisovací prostor 10 má v příkladu provedení obdélníkový průřez a je otevřený na čelní straně, aby se jím daly provléci svařované vodiče. Lisovací prostory s jinými průřezy jsou také samozřejmě možné, například s lichoběžníkovým průřezem.
Lisovací prostor 10 je po stranách uzavřen ohraničujícími plochami 12, 14, 16 a 18, které jsou jako kovadlina omezeny jednak částí sonotrody 20 a jednak vícedílnou protielektrodou 22.
Vícedílná protielektroda 22 obsahuje šoupátko, označené jako první díl 24 protielektrody, které se dá posouvat podél ohraničující plochy 12, tvořené sonotrodou 20, a které tvoří ohraničující plochu 14. Směr pohybu šoupátka je naznačen šipkou S2. Naproti šoupátku je připraven druhý díl 26 protielektrody 22. který se dá posouvat ve směru šipky S1 paralelně vůči ohraničující ploše 14, tedy svisle vůči ohraničující ploše 12 sonotrody 20. Ve druhém dílu 26 je pohyblivě uložen a posuvná část 28, která se dá označit jako výstupek, a která se může pohybovat paralelně vůči ohraničující ploše 12 sonotrody 20, což odpovídá šipce S3.
Aby se nezávisle na průřezu svařovaných vodičů umožnilo samostatné a kontrolované svařování, aniž by se napřed nastavovalo zařízení, respektive svařovací parametry na průřezy svařovaných vodičů, předpokládá se podle vynálezu, že během lisování, tedy předběžného lisování svařovaných vodičů, má lisovací prostor 10 předem pevně zadaný, respektive zadatelný, poměr výšky k šířce. To má být symbolizováno obdélníky různých velikostí, zakreslenými do lisovacího prostoru 10. Odlišně od zobrazení může být během lisování poměr výšky k šířce měněn také nelineárně (obr. 7, 8).
Aby se zajistilo, že poměr šířky š k výšce v má stále během předběžného lisování až po jeho ukončení požadovanou hodnotu, provede se vázané propojení dílů 24 a 26 protielektrody 22 včetně její posuvné části 28 ve formě výstupku.
Podle příkladu provedení na obr. 1 je směr posuvu daný šipkou S2 prvního dílu 24 funkcí jak směru posuvu daného šipkou S1 dílu kovadliny 26, posouvatelného svisle vůči ploše sonotrody 20, tak i směru posuvu daného šipkou S3 posuvné části 28.
Aby se docílilo tohoto vázaného propojení, působí posuvná část 28, která se dá posouvat svisle vůči směru posuvu daného šipkou Sl, jednak s prvním dílem 24, tedy se šoupátkem protielektrody 22, a jednak s obloukovitou součástí 30, která se dá označit jako palec. Proto je přilehlý konec 32 rovněž utvořen do tvaru oblouku.
Posuvná část 28 je předepjata ve směru prvního dílu 24, který silově působí na posuvnou část 28, přičemž ohraničující plocha 14, tvořená šoupátkem, částečně dosedá na plochu 34 posuvné části 28 probíhající vůči ní paralelně.
Posune-li se, například pneumaticky, část kovadliny, označená jako druhý díl 26, ve směru šipky Sl a přistaví-li se pneumaticky současně i první díl 24, dosedne-Ii tedy silově na plochu 34 posuvné části 28, bude tato posuvná část 28 sunuta podél zakřivené části ve formě výstupku 30, čímž se společně se změnou šířky lisovacího prostoru 10 změní i jeho výška, a to v takovém poměru, že výška v k šířce š bude stále v poměru, jaký je dán průběhovou křivkou výstupku 30. Je-li průběhovou křivkou přímka, mění se výška v vůči šířce š v konstantním poměru.
-5 CZ 286263 B6
Poměr výšky v vůči šířce š tedy závisí na průběhu po sobě navzájem klouzajících ploch výstupku 30 a koncové části 32. Tato skutečnost je naznačena osami 1, 2, 3 otáčení výstupku 30.
Jakmile je ukončeno předběžné lisování, je výška v a šířka š určena například pomocí nezobrazeného čidla, přiřazeného k prvnímu dílu 24 nebo druhému dílu 26 protielektrody 22. aby se potom vyvolaly předem uložené svářecí parametry jako svářecí energie, amplituda sváření, doba sváření a svářecí tlak, a aby se svařily vodiče v lisovacím prostoru 10, přičemž se zároveň zmenší výška v lisovacího prostoru 10, aniž by se kontrolovatelně změnila šířka š, protože po ukončení předběžného lisování je v příkladu provedení první díl 24 zaaretován.
Jelikož posuvná část 28 dosedá na první díl 24 nezávisle na síle, kterou na ni působí první díl 24, trvá při spuštění druhého dílu 26 plošný dotyk mezi prvním dílem 24 a posuvnou částí 28, takže vodiče jsou nadále zcela obklopeny ohraničujícími plochami 12, 14, 16 a 18 lisovacího prostoru
10.
Příklad provedení na obr. 2 se liší od toho na obr. 1 tím, že vázané propojení mezi prvním dílem 24 a druhým dílem 26 protielektrody 22, přidržujícím posuvnou část 28, se vykonává pomocí páky 36, která má tvar nerovnoramenného U, jehož osa otáčení prostupuje jeho příčným ramenem 38. Odpovídající body otáčení jsou opatřeny vztahovými značkami 1, 2 a 3, čímž je dán převodový poměr posuvných pohybů ve směru šipek Sl a S2. Ty zase určují poměr výšky v a šířky š lisovacího prostoru 10.
První díl 24 a druhý díl 26, mající posuvnou část 28, jsou výhodně pneumaticky poháněny, přičemž první díl 24 se přisouvá současně. K tomu účelu slouží rameno 39 páky 36 jako zarážka. Aby se páka 36 natočila, působí na druhé, výhodně kratší, rameno 37 druhý díl 26 protielektrody 22.
Na obr. 4 je zvlášť výhodné provedení lisovacího prostoru 10 zařízení pro ultrazvukové sváření, který může měnit výšku i šířku, přičemž navrhované vázané propojení prvního a druhého dílu 24 a 26, tvořících protielektrodu 22, s posuvnou částí 28 vytváří samostatnou ochranu.
Podle vynálezu se vázané propojení mezi prvním dílem 24, označeným jako šoupátko, a druhým dílem 26, který se dá svisle posouvat vůči sonotrodou 20 tvořené ohraničující ploše 12 lisovacího prostoru JO, vykonává jediným pohonným agregátem ve tvaru válce s tlakovým médiem, což je pneumatický válec 62, jehož pístní tyč 64 je spojena s druhým dílem 26. Přitom se dá druhý díl 26 posouvat v podélném směru pístní tyče 64 mezi sonotrodou 20 a prvkem 66, tvořícím hlavní plochu 65.
Pístní tyč 64 prochází kromě toho ještě elementem 68 ve formě klínu, který má průběhovou plochu nebo křivku, a který je odstaven od druhého dílu 26 protielektrody 22 výhodně pomocí talířové nebo šroubové pružiny, která ze své strany obklopuje pístní tyč 64.
Element 68, jenž se dá v podélném směru pístní tyče 64 posouvat mezi dvěma paralelně probíhajícími hlavními plochami, totiž hlavní plochou 65 a protilehlou hlavní plochou 71, má takovou průběhovou plochu 72, v příkladu provedení ve tvaru rampy, že se element 68 zužuje směrem od druhého dílu 26.
O průběhovou plochu 72 se kluzně opírá rameno 74 spojovacího prvku 78, který má tvar páky, může se otáčet kolem nehybné osy 76 a má tvar L, respektive nerovnoramenného U.
Rameno 80, ležící naproti ramenu 74, podélně klouzajícím po průběhové ploše 72, je přitom pevně spojeno s prvním dílem 24 nebo s ním tvoří jeden prvek. Tímto podmíněn se pak díky otočení spojovacího prvku 78 pohne první díl 24 ve směru k druhému dílu 26 protielektrody 22 nebo se od něj oddálí, aby se tak zavřel, respektive otevřel, lisovací prostor 10.
-6CZ 286263 B6
Stáhne-li se pístní tyč 64 ve válci 62 zpět, pohne se ve směru šipky S1 druhý díl 26 společně s elementem 68. To má za následek, že se spojovací prvek 78 otočí ve směru hodinových ručiček s tím účinkem, že lisovací prostor 10 bude zmenšen - a to i výška v i šířka š. Přitom jsou rozměry jednotlivých prvků navzájem sladěny tak, že během upevňování vodičů obsažených v lisovacím prostoru 10 dosedá ohraničující plocha 14 prvního dílu 24 na posuvnou část 28.
Na základě síly vyvolané pružinou 70 se během lisování pohybují druhý díl 26 a element 68 ve stále stejném odstupu od sebe, tedy jako jednotka ve směru šipky Sl, takže proporcionálně k poklesu posuvné části 28 se první díl 24 posune ve směru druhého dílu 26 protielektrody 22, čímž se zmenší šířka š lisovacího prostoru 10.
Jakmile se na vodičích dosáhne dané přítlačné síly, bude při dalším posouvání pístní tyče 64 ve směru šipky Sl překonána síla pružiny 70, takže v důsledku toho bude posunut druhý díl 26 ve směru elementu 68, aniž by se element 68 pohnul. To tedy znamená, že se spojovací prvek 78 už více neotočí, což má za následek, že lisovací prostor 10 zůstane s konstantní šířkou š, současně však bude zmenšena jeho výška v. Následuje ultrazvukové svařování.
Aby se mohla posouvat posuvná část 28 s prvním dílem 24, je posuvná část 28 podepřena pružinou 82 vůči druhému dílu 26. Dále je rameno 80 předepjato vůči prvku 84, tvořícímu hlavní plochu 71.
Jak již bylo zmíněno, mění se geometrií průběhové plochy 72, po níž klouže rameno 74 spojovacího prvku 78, při lisování poměr výšky v k šířce š lisovacího prostoru 10 podle potřeby.
Pokud se u průběhové plochy 72 jedná o přímku, mění se výška v vůči šířce š lisovacího prostoru 10 v konstantním, tedy lineárním, poměru. Může však být žádoucí, aby se poměr výšky k šířce lisovacího prostoru 10 neměnil lineárně, nýbrž může být například změna výšky větší než změna šířky a naopak. Aby se toho dosáhlo, může průběhová plocha 72 mít tvary, označované jako křivky, které jsou na obr. 4 opatřeny vztahovými značkami 88, 90 a 92. Průběh křivky 88 je tvarován konkávně, průběh křivky 90 konvexně. Nebo to může být také jejich kombinace, jak je zřejmé z křivky 92.
Jak se projeví průběh křivky na poměr výšky k šířce, je zřejmé z obr. 7 a 8. Na obr. 7a je ve zvětšeném měřítku zobrazen element 68, kterým prochází neznázoměná pístní tyč 64, a který má konkávní průběhovou křivku 94, odpovídající křivce 88, po níž klouže spojovací prvek 78, aby při lisování elektrických vodičů v lisovacím prostoru 10 přesunul první díl 24 do potřebné šířky š v závislosti na výšce v lisovacího prostoru JO.
Posouvá-li se nyní rameno 74 podél průběhové křivky 94 ve směru šipky 96, tak se poměr výšky k šířce neustále mění tím způsobem, že s přibývajícím posunutím, tedy posunutím ve směru šipky 96, je šířka měněna více než výška. To je naznačeno grafem na obr. 7b. Přitom je na obr. 7b zobrazen vztah výšky vůči šířce.
Na obr. 8a až 8c má element 68 konvexně probíhající průběhovou křivku 98. Tím je podmíněno, že se dle obr. 8b mění výška v lisovacího prostoru 10 více než šířka š.
Odpovídající průběhové křivky mohou být použity také u zařízení pro ultrazvukové svařování, které je ve výřezu a pouze principiálně znázorněno na obr. 5. Přitom jsou stejné prvky označeny stejnými vztahovými značkami, jako na obr. 4.
Na rozdíl od příkladu provedení na obr. 4 je lisovací prostor 10 tvořen šoupátkem 100, které není pevně spojeno se spojovacím prvkem 78, nýbrž je pohyblivě zabudováno do jeho podélného ramena 80. Když je ukončeno lisování a začíná svařovací proces, je Šoupátko 100 zaaretováno.
-7CZ 286263 B6
Stejně jako u příkladu provedení na obr. 4 se překonává síla pružinového prvku 101. působícího na šoupátko 100. Tato prahová hodnota se přenese na pohon 102, působící na šoupátko 100. tak, že při dalším pootáčení spojovacího prvku 78 se šoupátko 100 zaaretuje. Tím je rovněž uskutečněn znak vynálezu, že totiž během lisování elektrických vodičů se změní výška v a šířka š lisovacího prostoru 10 v daném poměru, který je dán průběhovou plochou 72, takže po ukončení lisování a určení reprezentativní hodnoty lisovacího prostoru 10 bude změněna pouze výška v lisovacího prostoru 10, ale šoupátko 100 se neposune, tedy se nezmění šířka š lisovacího prostoru 10.
Příklad provedení na obr. 5 ušetří spojení mezi prvkem s průběhovou plochou 12 a druhým dílem 26 protielektrody 22, který se dá posouvat svisle vůči ploše sonotrody 20. Spíše může druhý díl 26 protielektrody 22 mít průběhovou plochu 72 v oblasti vzdálenější od lisovacího prostoru 10.
Příklad provedení na obr. 6 se liší od těch na obr. 4 a 5 tím, že nenastane samourčení průřezu lisovacího prostoru 10. Ovšem pokud se vezmou za základ znaky obsažené na obr. 4, může výška lisovacího prostoru j0, ohraničeného ohraničujícími plochami 14, 16 a 18 dílů 24, 26 protielektrody 22, stejně jako ohraničující plochou 12 sonotrody 20, překročit šířku, která se dá pevně stanovit, jelikož houpavý pohyb spojovacího prvku 78 se dá ohraničit zarážkou 104, respektive zarážkou 106. Proto z kratšího ramena 74 spojovacího prvku 78 vyčnívá do strany součást 108, aby pak mohla dosednout na zarážku 104, respektive zarážku 106, když už nemá být dále měněna šířka lisovacího prostoru ]0. Pohybuje-li se potom pístní tyč 64 dále zpět, zredukuje pístní tyč 64 samotná výšku v lisovacího prostoru 10 pouze poklesem druhého dílu 26 protielektrody 22 a tím i posuvné části 28, aniž by se změnila šířka š.
Aby se také mohla měnit i šířka š zarážkami 104, 106. jsou zarážky 104, 106 uloženy excentricky.
Řešením podle vynálezu mohou být pomocí ultrazvukového svařování pro výrobu například průchodových a koncových uzlů svařeny žíly libovolných průřezů, zejména v oblasti mezi 0,35 a 0,40 mm2, přičemž nastane automatické určení průřezu, pomocí kterého budou aplikovány předem zadané svařovací parametry.
Tomu odpovídající průběh postupuje zobrazen na diagramu na obr. 3.
Na začátku se vloží libovolná kombinace žil do lisovacího prostoru 10 (krok 40). Potom proces začne (krok 42). Lisovací prostor 10 se uzavře, přičemž výška a šířka jsou vůči sobě v pevně daném poměru. Výška a šířka jsou přitom závislé na druhu vazby dílů 24, 26 a posuvné části 28, tvořících protielektrodu 22, a vazebního mechanismu z výstupku 30 a koncové části 32, nebo páky 36, která je spojuje. Po uzavření svařovacího nástroje (krok 44) a ukončení lisování (krok 46) se z geometrie lisovacího prostoru 10, který je popsán jen znalostí výšky, respektive šířky, nebo jinou specifickou veličinou, určí lisovací průřez a podle toho budou aplikovány svařovací parametry jako tlak, čas a amplituda (krok 48), dříve uložené v zařízení. Současně se zastaví další pohyb bočního šoupátka, tvořícího první díl 24. Proto se první díl 24 zaaretuje, totiž zablokuje (krok 50). Potom se provede svařování (krok 52), přičemž se zmenší výška v.
Samozřejmě je zde při sváření také možnost měnit jak výšku v, tak šířku š, lisovacího prostoru 10.
Aby se umožnila kontrola kvality, popřípadě optimalizace, svařovacích parametrů daných podle kroku 48, určí se skutečné hodnoty svařených vodičů, tedy svařovací parametry, jako jsou například rozdíl rozměrů, míra svaření nebo velikost energie (krok 54).
-8CZ 286263 B6
Nakonec se svařovací nástroj otevře (krok 58), aby se mohly vyjmout svařené vodiče (krok 60). Potom mohou být do lisovacího prostoru 10 znovu uloženy vodiče na svaření, aniž by musel být předem znám jejich průřez.
PATENTOVÉ NÁROKY