(57) Anotace:

Veterinární prostředek pro zvyšování produkce mléka, obsahující 5 až 200 ppm l-(4- hydroxyfenyl)2-( 1 -methyl-3-(4-hydroxyfenyl)propylamino)ethano lu nebo jeho fyziologicky vhodné soli, se podává dojnicím v průbéhu aílometrického růstu Jejich mléčných žláz před prvním oplozením.

CZ 284 324 B6

Veterinární prostředek pro zvyšování produkce mléka a způsob zvyšování dojivosti dojnic

Oblast techniky

Vynález se týká veterinárního prostředku pro zvyšování produkce mléka, podávaného předpubertálním a peripubertálním dojnicím. Aktivní složkou prostředkuje ractopamin.

Dosavadní stav techniky

Chovu dojnic k maximalizaci jejich dojivosti se stále věnuje velká pozornost. Parenchym, což je funkční část mléčných žláz, vylučující mléko, se podstatnou měrou vyvíjí před pubertou. Proto se věnuje úsilí k podpoře vývoje parenchymu. S překvapením bylo zjištěno, že zvýšená spotřeba píce v předpubertální periodě, i když může vést ke zvýšené rychlosti růstu a k dřívější pubertě, způsobuje sníženou produkci mléka.

Nyní byl objeven způsob ošetřování předpubertálních a peripubertálních dojnic ke zvětšení parenchymální tkáně a tím ke zvýšení konečné dojivosti zvířete.

Podstata vynálezu

Veterinární prostředek pro zvyšování produkce mléka spočívá podle vynálezu v tom, že obsahuje 5 až 200 ppm aktivního činidla, kterým je l-(4-hydroxyfenyl}-2-(l-methyl-3-(4-hydroxyfenyl)propylamino)ethanol nebo jeho fyziologicky vhodná sůl.

Způsob zvyšování dojivosti dojnic spočívá podle vynálezu v tom, že se podává dojnicím v průběhu allometrického růstu jejich mléčných žláz před prvním oplozením l-(4-hydroxyfenyl)-2-(l-methyl-3-(4-hydroxyfenyl)propylamino)ethanol vzorce

nebo jeho fyziologicky vhodná sůl.

Tato sloučenina je známa jakožto „ractopamin“ společnosti USÁN. Má dva asymetrické atomy uhlíku. Podle vynálezu může být použito individuálního izomeru, ale s výhodou se používá směsi izomerů. Výhodnou solí je hydrochlorid.

Sloučeniny, použité podle vynálezu, jsou popsány v americkém patentovém spisu 4 690951.

Vývoj mléčné žlázy je složitý proces. Přehled podává Feedstuffs, vydaný 6. dubna 1992, str. 12, 13 a 17. Růst mléčných žláz probíhá „allometricky“ od chvíle krátce po narození do doby poněkud po pubertě, t.j. rychlostí větší než je celková („izometrická“) rychlost růstu zvířete (Acta. Agr.Scand., 28, 41-46, 1978). V průběhu této allometrické růstové fáze se růst zaměřuje jak na parenchymální tkáň, tak na kanálkovitý epitel, z nichž se později vytvoří skutečná mléko vylučující tkáň, včetně tukového lůžka, do něhož je parenchym začleněn. Následná produkce mléka je maximalizována zvětšením růstu parenchymu a minimalizací růstu tukového lůžka v průběhu tohoto allometrického růstu.

- 1 CZ 284324 B6

Vyšší produkce mléka je žádoucí pro chovy, zaměřené na mlékárenské účely, neboť mléko se prodává. Vyšší produkce mléka je také žádoucí pro chovy, jejichž praxí je umožnit potomstvu sání. Mládě má velkou spotřebu mléka k výživě a dosahuje vyšší hmotnosti při odstavení.

Podle vynálezu se aktivní činidlo podává dojnicím v průběhu růstové fáze jejich mléčných žláz před prvním oplodněním. Věk, ve kterém každý druh dosahuje puberty a může být připuštěn, je znám. Samice druhu Bos taurus dosahují obvykle puberty ve dvou třetinách „dospělé“ velikosti v příslušném plemeni. To nastává mezi 4. až 14. měsícem věku. U ovcí a koz se puberta jen částečně řídí velikostí, neboť je také ovlivňována sezónou; obvykle dosahují tyto druhy puberty ve 40 až 70 procentech své dospělé velikosti, čehož se obecně dosahuje v 5 až 10 měsících. Cyklus může však být opožděn o rok, dosáhne-li se potřebné velikosti v pozdním podzimu. Buvoli dosahují puberty v 1 a 3 letech věku. Vedle těchto druhových odlišností jsou další odchylky mezi jednotlivými plemeny, jež také závisejí na používaných praktikách vedení chovu. Dosažení puberty jednotlivých zvířat lze stanovit pozorováním známek chování (estrus), nebo metodami známými pracovníkům v oboru chovu zvířat, jmenovitě rozbory vzorků krve na progesteron.

Výhodnou praxí podle vynálezu je podávání aktivního činidla v pozdějším stádiu fáze allometrického růstu, jež zahrnuje období před pubertou (první estrus) a může zahrnovat pozdní postpubertální období. Avšak okolo puberty se allometrická fáze růstu postupně mění na izometrickou fázi a příležitost k blahodárné změně ve vývoji mléčných žláz je snížena. Proto se dává přednost zejména podávání aktivního činidla v předpubertálním období. Délka této periody se mění podle příslušného druhu dobytka. U druhu Bos taurus jde o periodu obvykle dvou až čtyř měsíců před pubertou.

V případě odrůd Bos může být postupováno podle vynálezu u plemen na mléko, jako jsou plemena Holstein, Jersey Guemsey, Brown Swiss, Ayrshire, Friesian, Dutch Red and White, Danish Red a Normande. Způsobu podle vynálezu se může využívat u plemen na chov telat, jako je Angus, Hereford, Cianina, Penzgauer, Red Angus, Poller Hereford, Devon, South Devon, Santa Gertrudis, Galloway, Maine-Anjou, Brangus, Brahman, Gelbvieh. Charolais a Limousin, stejně jako u křížených plemen. Kromě toho některá plemena, jako Simmental a Shorthom, se používají jak na mléko, tak k chovu telat. Vynález může být také praktikován u jiných druhů dobytka, jako jsou kozy, ovce a buvoli.

Toto aktivní činidlo může být podáváno kterýmkoli z řady způsobů. Sloučenina může být podávána orálně, jako součást plné píce, jako úprava povrchu, jako doplněk, nebo v nápoji. Sloučenina může být kombinována s fyziologicky přijatelným nosičem a může být do ošetřovaného zvířete injektována. Sloučenina může být také formulována jako implantát, vkládaný subkutánně, z něhož se účinné činidlo uvolňuje v časovém intervalu. Nejvýhodnější administrace je orální, v píci. K tomu účelu může být účinné množství aktivního činidla podáváno v píci, obsahující aktivní činidlo v koncentraci od 5 do 200 ppm a s výhodou od 20 do 125 ppm.

Vynález blíže objasňuje příkladné provádění.

Příklady provedení vynálezu

K pokusu se použilo čtyřicet předpubertálních Holsteinských jalovic. Průměrná hmotnost a věk na začátku studie jsou přibližně 249 kg a 244 dní (8 měsíců). Jalovice se spárují podle hmotnosti a věku a určí se ke kontrole a k experimentům. Jalovice se ustájí po čtyřech. K experimentu se použije ractopaminu, dodávaného v množství 80 ppm do suchém píce. Ošetřování trvá 70 dní.

-2CZ 284324 B6

Jalovicím se dodává podle libosti každý den kompletní smísená dávka (% celkové hmotnosti DM), sestávající z kukuřičné siláže (21,1%), vojtěškové siláže (15%) a doplňku (CA-95) (60 %) jako kompletní smísený podíl plus přísada (DA-74) (3,9 %). Složení doplňku (CA-95) a přísady (DA-74) je uvedeno v tabulce LA. Předběžná směs, obsahující ractopamin (složení v tabulce IB), se smísí s dostatečným množstvím přísady DA-74 k zajištění 184,7 mg ractopaminu na kg povrchové přísady. Identická přísada bez ractopaminu se dodává kontrolním jalovicím. Množství přísady je takové, aby zajistilo 80 ppm ractopaminu v krmivu jako celku. Smíšené krmivo se podává jednou denně. Těsně po krmení se zjišťuje množství nespotřebované píce z krmení předchozího dne. Požadované množství přísady se přidává do čerstvé píce a směšuje se v násypce píce bezprostředně po krmení.

Tělesná hmotnost jalovic se zjišťuje na začátku prvního dne studie a pokračuje v sedmidenních intervalech v 70-denním období. Tělesné hmotnosti na začátku a na konci studie jsou průměrem ze dvou následujících denních vážení. Výška se zjišťuje na začátku a konci studie.

Na konci studie se jalovice eutanizují a odejmou se mléčné žlázy a vaječníky. Mléčné žlázy se rozstřihnou, vyjmou se střední a boční závěsné vazy a nadbytečná kůže. Rozstřižené žlázy se váží a rozpitvají. Napřed se odejme kůže a struky. Pak se odejmou vnější tkáně (většinou fascie) z dorsálního povrchu žlázy. Zbytek nemléčné tkáně se fyzicky oddělí od předních a bočních částí žlázy a tukového lůžka. Rovněž se odejmou lymfatické uzliny. Žláza se pak rozdělí na levou a pravou polovinu a zváží se.

Pravá polovina mléčné žlázy od 36 jalovic se rozdělí na parenchymální a neparenchymální tkáně. Každá složka se zváží a části tkáně se podrobí analýze: voda se stanovuje sušením v píce při 100 °C po dobu 24 hod., lipid etherovou extrakcí, bílkovina podle Kjeldahla.

Výsledky

Výsledky u zvířat jsou patrny z tabulky II. Přírůstek se zvýší (P<0,07) o 0,13 kg/den u jalovic, krmených ractopaminem. Rozdíl v ADG se zmenšuje s časem ošetřování. Rozdíl v ADG mezi kontrolními a ošetřovanými jalovicemi po 28,42 a 56 dnech ošetřování je 0,35, 0,20 a 0,17 kg/den. Příjem suchého materiálu mezi ošetřeními je podobný, takže píce, požadovaná na kg přírůstku, se snižuje (P<0,06) a 8,3 %. Mezi hmotností opracovaných zvířat nebo procentem „dresinku“ není rozdílu.

Hmotnost mléčné žlázy a typy jejích tkání jsou v tabulce III. Celková hmotnost mléčných žláz kontrolních jalovic je větší o 7,9 % než jalovic, krmených ractopaminem. Rozdíl mezi ošetřováním v odstřižené hmotnosti mléčných žláz je statisticky bezvýznamný. Podobně rozdíly mezi ošetřeními pro skutečnou hmotnost každého typu tkáně a podíl typu tkáně jako procento celkové žlázy nejsou statisticky významné. Avšak mléčné žlázy od jalovic, krmených ractopaminem, vážily o málo méně (4,7 %) než žlázy kontrolních jalovic, ale obsahují mírně více parenchymu (3,1 %) a méně neparenchymu (11,8 %).

V oddělených typech tkání se stanovuje bílkovina, lipid, popel a obsah vody (tabulka IV). Parenchym mléčných žláz jalovic, krmených ractopaminem obsahuje menší procento lipidu (P<0,01) a zvýšené procento bílkoviny (P<0,06), vody (P<0,01) a popela (P<0,01) ve srovnání s mléčnými žlázami kontrolních jalovic. Zatímco došlo k 11,8% redukci (P>0,2) hmotnosti neparenchymální tkáně mléčných žláz jalovic, krmených ractopaminem, není rozdílu v chemickém složení neparenchymální tkáně.

Skutečná hmotnost bílkoviny, lipidu, popele a vody v parenchymálních a neparenchymálních tkáních jalovic je uvedena v tabulce V. Nejsou statisticky významné rozdíly mezi postupem pro každou chemickou složku je parenchymálních, tak neparenchymálních tkání.

-3 CZ 284324 B6

Procento a hmotnost bílkoviny, lipidu, popele a vody v žláze jako celku jsou uvedeny v tabulce

VI. Mléčné žlázy jalovic, krmených krmivém s ractopaminem, obsahují procentuálně více bílkoviny (P<0,07) a vody (P<0,03) a méně lipidu (P<0,04). Krmení ractopaminem snižuje 5 (P<0,03) hmotnost celkového lipidu v mléčné žláze, ale účinky ractopaminu na bílkovinu, popel a vodu nejsou statisticky významné.

Ačkoliv tedy jalovice, krmené krmivém s ractopaminem, dosahují přírůstku o 9,0 % většího než kontrolní jalovice (1,55 oproti l,42kg/den), obsahuje parenchym z mléčných žláz jalovic, io krmených ractopaminem, procentuálně méně lipidu (P<0,01) a více bílkoviny (P>0,06), než jalovic kontrolních. Pokud jde o obsah lipidu v neparenchymální tkáni, není zjištěn žádný vliv ractopaminu. Tato data ukazují, že ractopamin je užitečný v krmení předpubertálních a peripubertálních jalovic z důvodu větší rychlosti přírůstku bez obvyklého nárůstu ukládání lipidu při vývoji mléčné žlázy, než k jakému dochází při takových zvýšeních přírůstku.

Tabulka LA

Složení (v procentech) doplňku (CA-95) a přísady (DA-74)

Složka	CA-95	DA-74
Mletá kukuřice žlutá	63,0	20,0
Sojová moučka (extrahovaná rozpouštědlem)	10,0	25,0
Melasa	10,0	2,5
Sušené zrní	9,0	—
Kukuřičné klasy	-	38,0
Masová moučka	4,6	-
Mletý oves	-	11,0
Živočišné tuky	-	2,0
Minerály/vitaminy	2,8	1,1
Sůl	0,6	0,4

Tabulka IB

Složení předsměsi, obsahující ractopamin

Množství v procentech ractopamin hydrochlorid mleté kukuřičné klasy

Dávka #1 10

Dávka #2 5

-4CZ 284324 B6

Tabulka II

Charakteristiky růstu

	kontrola	ractopamin	procentuální změna oproti kontrole P<
Přírůstek kg/d	1,42	1,55	(+9,2)	0,07
Píce/zisk	6,83	6,26	(-8,3)	0,06
Vstup sušiny kg/d	9,7	9,6	(-1,0)	0,87
Teplé oprac. zvíře kg	188,6	193,9	(+2,8)	0,18
Dressing	54,2	54,0	(-0,4)	0,77

Tabulka ΠΙ

Hmotnost mléčné žlázy, parenchymu a tukového lůžka v mléčné žláze

Celk. hmotnost, g Vyříz. hmotnost, g Mléčná žláza % těl. hmotnosti Hmotnost pravé mléčné žlázy, g Parenchym, g Neparenchym, g Parenchym v % mléčné žlázy Neparenchym v % mléčné žlázy

kontrola 3508,00 2285,00	ractopamin 2331,00 2177,00	procentuální změna oproti kontrole P<
(-7,90) (-4,70)	0,14 0,39
0,66	0,61	(-7,60)	0,19
1134,75	1082,10	(-4,60)	0,39
554,00	571,00	(+3,10)	0,8
574,00	506,90	(-11,80)	0,22
48,60	52,90	(+8,80)	0,31
50,90	47,10	(-7,50)	0,39

Tabulka IV

Chemické složení parenchymálních a neparenchymálních tkání z mléčných žláz

	kontrola	ractopamin	procentuální změna oproti kontrole P<
Parenchym, g	554,00	571,00	(+3,10)	0,80
Parenchym, % lipidu	54,50	47,80	(-12,30)	0,01
Parenchym, % bílkoviny	6,46	6,99	(+8,20)	0,06
Parenchym, % vlhkosti	37,90	43,70	(+15,30)	0,01
Parenchym, % popela	0,43	0,52	(+20,90)	0,01
Neparenchym, g	574,70	506,90	(-11,80)	0,22
Neparenchym, % lipidu	80,40	79,10	(-1,60)	0,28

Tabulka IV - pokračování

	kontrola	ractopamin	procentuální změna oproti kontrole P<
Neparenchym, % bílkoviny	2,64	2,59	(-1,90)	0,80
Neparenchym, % vlhkosti	16,10	17,5	(+8,70)	0,27
Neparenchym, % popela	0,15	0,11	(-26,70)	0,42

Tabulka V

Hmotnost chemických složek v parenchymální a neparenchymální tkáni mléčných žláz

	kontrola	ractopamin	procentuální změna oproti kontrolní P<
Parenchym, g	554,0	571,0	(+3,1)	0,80
Parenchym, g bílkoviny	36,0	40,2	(+11,7)	0,38
Parenchym, g lipidu	302,4	272,3	(-10,0)	0,26
Parenchym, g vody	209,4	249,4	(+19,1)	0,26
Parenchym, g popela	2,4	3,0	(+25,0)	0,19
Neparenchym, g	574,7	506,9	(-11,8)	0,22
Neparenchym, g bílkoviny	14,8	12,8	(-13,5)	0,41
Neparenchym, g lipidu	461,5	401,0	(-13,1)	0,15
Neparenchym, g vody	93,2	88,9	H,6)	0,73
Neparenchym, g popela	0,9	0,6	(-33,3)	0,34

Tabulka VI

Procento a hmotnost chemických složek mléčných žláz

Celková žláza, %	kontrolna
bílkoviny	4,47
Lipidu	67,50
Vody	26,50
Popela	0,29

ractopamin	procentuální změna oproti kontrolníP<
4,93	(+10,3)	0,07
62,50	(-7,4)	0,04
31,40	(+18,5)	0,03
0,33	(+13,8)	0,38

-6CZ 284324 B6

Tabulka VI - pokračování kontrolna

Celková žláza, g procentuální změna ractopamin oproti kontrolníP<

Bílkoviny	50,8	53,0	(+4,3)	0,61
Lipidu	763,9	573,2	(-11,9)	0,03
Vody	302,6	338,2	(+11,8)	0,31
Popela	3,3	3,6	(+9,1)	0,67

Průmyslová využitelnost

Způsob zvyšování dojivosti podáváním účinného množství ractopaminu nebo jeho fyziologicky vhodné soli ve formě přísady do krmivá v průběhu allometrického růstu mléčných žláz před prvním oplozením.

PATENTOVÉ NÁROKY