CZ283246B6 - Způsob a zařízení pro úpravu stébelnatých rostlin - Google Patents

Abstract

Způsobem úpravy stébelnatých plodin (E), které jsou plynule zpracovávány pohyblivými nástroji (W) alespoň jednoho poháněného nosiče (T) nástrojů (W), jsou složky (B) plodin (E) zaváděny do mezer (Z) mezi pohyblivými nástroji (W) téhož nosiče (T) nástrojů (W) před tím, než jsou alespoň stébla (S) stisknuta nástroji (W) zúžením mezilehlých mezer (Z) a potom jsou složky (B) vyprázdněny opětovným rozšířením mezilehlých mezer (Z). V zařízení pro provádění způsobu jsou nástroje (W) podlouhlé a mají tvar prutů, palců nebo štětin (1) a jsou uspořádány na nosiči (T) nástrojů (W) s mezilehlými mezerami (Z), navzájem přibližně rovnoběžně v předem určené hustotě(G1), kdy příčné vzdálenosti (a1) mezi sousedními nástroji (W) jsou alespoň rovné tloušťce (d) stébel (S). Dále zařízení má ústrojí pro zavádění složek (B) plodin (E) do mezilehlých mezer (Z) a konečně má i mechanické ústrojí pro alespoň dočasné zvýšení nastavené hustoty (G) nástrojů (W) ve směru příčném k jejich podélnŕ

Description

Vynález se týká způsobu úpravy stébelnatých plodin, zejména trávy nebo vojtěšky, při kterém se plodina plynule zpracovává pohyblivými pracovními nástroji nejméně jednoho poháněného nosiče pracovních nástrojů. Vynález se také týká zařízení k provádění tohoto způsobu, obsahujícího nejméně jeden poháněný nosič pracovních nástrojů, opatřený soustavou pracovních nástrojů pro úpravu plodin.

Dosavadní stav techniky

Při úpravě zemědělských plodin, například trávy nebo vojtěšky pro produkci píce, musí být voskovité vnější stěny stébel rozrušeny a stěny buněk musí být na povrchu otevřeny, aby buněčná voda mohla vytékat a plodiny se mohly sušit rovnoměrně a rychle. Při sečení porostů stébelnatých plodin jsou jednotlivé rostliny uspořádány do řady, ve které jsou orientovány přibližně rovnoběžně podle směru sečení. Stébla rostlin jsou na rozdíl od tenkých a měkkých listových částí poměrně tuhá a obsahují značné množství vody, přičemž jejich povrch je tvrdý a stébla mají výraznou podélnou strukturu. Pro dosažení účinných a rovnoměrných výsledků zpracování je třeba vynaložit zejména na zpracování stébel poměrně velkou energii, přičemž zpracováním by se neměla ovlivnit jejich podélná struktura. Tohoto výsledku se dosahuje teoreticky, to znamená při laboratorních testech, vedením plodin ajejich částí mezí dvěma hladkými tuhými válci, které mají odstup svých obvodových ploch ve stiskové linii menší než je průměr stébel. Při tomto zpracování stébla popraskají v podélném směru, takže voda se může uvolňovat po celé délce stébel. U listů je k dosažení uspokojivého účinku postačující jen malé mechanické namáhání, přičemž jak u stébel, tak i u listů je po tomto zpracování zachována původní struktura. V praxi však není možno zajistit podmínky pro takové zpracování.

Základní informace o zpracovávání plodin jsou uvedeny v článku autorů Wienekeho a Demeddeho, publikovaném v Grundlagen der Landtechnik, č. 15 (1965), 3, str. 65 až 70.

Další způsoby úpravy zemědělských plodin jsou známy zUS-A-4 446 678, EP-A-0 154 128, EP-A-0 205 206 a US-A-2 909 988.

Způsob popsaný v EP-A-0 086 458 využívá kartáčových válců, které plynule zpracovávají řad posekaných stébelnatých plodin konci svých pružných štětin, rotujících poměrně vysokými obvodovými rychlostmi. Proti otáčejícím se kartáčovým válcům jsou v těchto zařízeních uloženy nepohyblivé hřebeny nebo protilehlé válce ajejich zuby nebo hroty působí propichovacím nebo drásacím účinkem na listové části plodin, zatímco stéblové části nejsou dostatečně a především rovnoměrně narušovány. Zvláště u trávy z letní seče se vyskytuje značné množství nedostatečně upravených stébel, které je nepříznivé pro rovnoměrné a rychlé sušení píce. Při intenzifikaci úpravy plodin je sice podíl nenarušených stébel menší, ale na druhé straně dochází ve značném rozsahu k narušení podélné struktury listových částí.

Je také známo, že se řad posečených stébelnatých plodin vede mezi ohýbacími válci, které jsou poháněny podobně jako kola ozubených soukolí ve vzájemně opačném smyslu otáčení, které však nejsou v přímém záběru. Je-li odstup mezi oběma ohýbacími válci pro ohýbání stébel nastaven na příliš úzkou mezeru nebo jestliže jsou zpracovávané stébla tlustší, naruší se podélná struktura částí rostlin, to znamená především částí stébel, zatímco vnitřní části stébel zůstanou díky své pružnosti nenarušena. V tenkém řadu posečených stébelnatých rostlin zůstávají téměř všechna stébla nezpracovaná.

- 1 CZ 283246 B6

Všechny známé a v současné době používané metody mají společnou výraznou nevýhodu spočívající vtom, že stébla rostlin jsou zpracovávána nerovnoměrně a na druhé straně při intenzivnějším zpracovávání, které zvyšuje podíl upravených stébel, dochází k narušení podélné struktury stébelnatých rostlin a kvalita takto připravované sušené píce není dostatečná. U takto zpracovaných plodin se vyskytují také velké ztráty způsobené zvýšenou drobivostí zejména listových částí a při zpracování se spotřebovává značné množství energie.

Úkolem vynálezu je vyřešit vhodný způsob uvedeného zpracovávání stébelnatých zemědělských plodin a zařízení k provádění tohoto způsobu, kterými by bylo možno připravit stébelnaté zemědělské plodiny pro sušení na sušenou krmnou píci, aby sušení probíhalo v co nejkratším časovém intervalu při dosažení vysoké kvality sušené píce, přičemž účinek zpracování by měl být nezávislý na průměru stébel.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen způsobem úpravy stébelnatých rostlin podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že upravovaná plodina se přivádí ve formě řadu jednotlivých rostlin do mezer mezi pracovními nástroji, načež se mezery mezi pracovními nástroji zúží a rostliny v nich uložené se stisknou a stlačí a nakonec se mezery opět rozšíří a rostliny se odstraní.

Ve výhodném konkrétním provedení způsobu podle vynálezu se jednotlivé rostliny přivádějí do mezer mezi pracovními nástroji v poloze kolmé na směr přívodního proudu upravované plodiny a stébla rostlin se sevřou ve směru proudu plodiny a/nebo ve směru kolmém na směr proudu plodiny mezi podélnými stranami pracovních nástrojů.

V další konkretizaci způsobu úpravy plodin se jednotlivé rostliny upravované plodiny stisknou a stlačí nejméně dvakrát na své dráze mezi pracovními nástroji a mezi oběma stiskovými úseky dopravní dráhy se vedou po volné dráze. Mezery mezi pracovními nástroji se přitom zužují a opět rozšiřují při průchodu řadu plodiny plynule a hustota pracovních nástrojů se v každém stiskovém úseku plynule zvyšuje a za ním se opět snižuje.

Podstata vynálezu spočívá u zařízení k provádění tohoto způsobu úpravy zemědělských plodin vtom, že pracovní nástroje mají podlouhlý tvar a jsou vytvořeny ve formě prutů, prstů nebo štětin, uspořádaných radiálně na obvodu nosiče souběžně vedle sebe, s mezerami mezi sebou as předem určenou hustotou, přičemž základní příčné odstupy mezi pracovními nástroji jsou rovny nejméně tloušťce stébelnatých částí plodiny a pracovní nástroje jsou spřaženy s ovládacím mechanickým ústrojím pro alespoň dočasné zvýšení základní hustoty pracovních nástrojů jejich přemístěním ve směru kolmém na jejich podélný směr do poloh s redukovanými odstupy, které jsou menší než je průměr stébel plodiny.

Ve výhodném provedení zařízení podle vynálezu jsou pracovními nástroji pružné štětiny kartáčového válce, které mají příčný průřez se zaobleným obrysem. Ke kartáčovému válci je přiřazeno ovládací mechanické ústrojí pro přiblížení pracovních nástrojů k sobě, tvořené nejméně jedním protilehlým otočným protiválcem, jehož tvarovaná obvodová plocha je v obvodových úsecích opřena o volné konce štětin kartáčového válce, přičemž protiválec je na své tvarované obvodové ploše opatřen radiálně vystupujícími vychylovacími prvky, uloženými ve stiskové oblasti mezi skupinou štětin kartáčového válce pro alespoň dočasné zvýšení hustoty štětin v každé oddělené skupině pracovních nástrojů. Vychylovacími prvky jsou výstupky na obvodové ploše protiválce, zejména jehlanovitého nebo průběžného klínového tvaru, jejichž boční plochy jsou skloněny v ostrém úhlu k podélným osám štětin.

Kartáčový válec je také zachycovacím ústrojím pro stébla upravované plodiny a rozdělovacím ústrojím pro oddělování stébel z jejich proudu, přičemž v jiném výhodném provedení vynálezu je

-2CZ 283246 B6 před protiválcem ve směru otáčení kartáčového válce umístěno nejméně jedno rozdělovači ústrojí, zejména rozdělovači válec, pro zavádění jednotlivých rostlin plodiny do mezer mezi štětinami kartáčového válce.

Kartáčový válec je otočný vůči protiválci ve stejném nebo opačném směru a rozdílnou, zejména vyšší obvodovou rychlostí než protiválec, přičemž vnější průměr kartáčového válce je odlišný od vnějšího průměru protiválce.

Štětiny jsou podle dalšího výhodného provedení vynálezu uspořádány po obvodu kartáčového 10 válce do skupin, které jsou od sebe odděleny předem vytvarovanými klínovitými mezerami, a vychylovací prvky protiválce jsou umístěny proti těmto klínovitým mezerám.

Podle základní myšlenky vynálezu nejsou pro úpravu stébelnatých plodin využívány špičky pracovních nástrojů, ale zejména jejich boky a také mezery mezi nimi. Při zpracovávání plodin 15 jsou nejprve odděleny listové části rostlin, které se potom dostávají do mezer mezi pracovními nástroji. I když mohou být jednotlivá stébla přiváděna do zařízení v proudu, ve kterém jsou uspořádána vedle sebe nebo v řadě za sebou a v podélném směru pracovních nástrojů, jsou v podstatě od sebe izolována ve směru kolmém na směr působení stiskových sil. Všechna stébla jsou přitom stlačována ze dvou opačných směrů zmenšením mezer mezi jednotlivými pracovními 20 nástroji, takže stébla při průchodu mezi soustavou pracovních nástrojů prasknou v podélném směru a tyto praskliny probíhají zejména na dvou protilehlých místech obvodu stébel. Při tomto způsobu jsou všechna stébla narušována velmi šetrně, avšak velmi účinně prasklinami probíhajícími v podélném směru.

Volné konce pracovních nástrojů, které byly převážně u dosud známých zařízení využívány pro úpravu plodin, mají nyní zcela zanedbatelnou funkci. Jejich vpodstatě jediným úkolem je oddělování jednotlivých rostlin z řadu posečených rostlin. Jestliže se pracovní nástroje přibližují ksobě ve směru kolmém na jejich podélné osy, mezery mezi nimi, kterými jsou vedeny jednotlivé rostliny, se zužují ve směru pohybu pracovních nástrojů, až se dosáhne stisknutí stébel 30 zpracovávaných rostlin z původně válcového tvaru do plochého tvaru, u kterého vznikají v místech nejmenšího poloměru zakřivení stěn stébel podélné praskliny, které napomáhají rychlejšímu vysoušení plodin, protože buněčná voda může ze stébel snadněji vytékat, přičemž není třeba se obávat opětného uzavírání podélných prasklin po uvolnění ze zařízení podle vynálezu. Izolováním jednotlivých rostlin z přiváděného posečeného řadu se dosáhne 35 intenzivnějšího zpracovávání jednotlivých rostlin.

Podélné boční plochy pracovních nástrojů jsou využívány pro nejméně jedno dočasné stisknutí stébel zpracovávané plodiny, která jsou po vpravení do mezer mezi pracovními nástroji od sebe izolovány. Listové části rostlin jsou zpracovány bez porušení jejich podélné struktury.

Při provádění způsobu podle vynálezu jsou nejprve pracovní nástroje od sebe vzdáleny v odstupech odpovídajících v podstatě průměru stébel zpracovávané plodiny. Potom se pracovní nástroje přiblíží k sobě na vzdálenost, která je menší než průměr stébel, aby došlo ke stisknutí a stlačení stébel, při kterém stébla a další části zpracovávaných rostlin nejsou úplně rozdrcena, 45 ale jsou jen v řízené míře stlačena, aby stébelnaté a listové části rostlin neztratily svou podélnou strukturu a nedocházelo k výraznějším ztrátám listových částí rostlin jejich rozdrobením na jemné částice.

Upravovaná plodina je přiváděna do zařízení ve formě řadu posekaných rostlin, který se 50 rozděluje na jednotlivé rostliny, což vede k intenzivnímu a selektivnímu individuálnímu stlačování stébel rostlin. Kapacita mezer mezi pracovními nástroji a/nebo rychlost pohybu pracovních nástrojů musí být určena předem a musí být taková, aby jednotlivá stébla mohla být oddělena od sebe. Tím se zajistí rovnoměrné zpracování všech rostlin plodiny.

-3 CZ 283246 B6

Jestliže se jednotlivé rostliny upravované plodiny stisknou a stlačí nejméně dvakrát na své dráze mezi pracovními nástroji a mezi oběma stiskovými úseky se vedou po volné dráze, pak to prakticky znamená, že jednotlivé rostliny opustí mezery mezi první skupinou pracovních nástrojů a po uražení určité volné dráhy se opět zavedou do mezer mezi pracovními nástroji druhé skupiny. Tato modifikace základního pracovního postupu je výhodná pro některé plodiny nebo pro určité pracovní podmínky pro dosažení rovnoměrnějších výsledků úpravy plodin. Zpravidla je ovšem výhodnější zpracování v jediné intenzivní stiskací operaci.

Za výhodné je považováno také zvyšování hustoty pracovních nástrojů formou stacionární vlny v soustavě pracovních nástrojů na pohybujícím se nosiči. Při průchodu upravované plodiny soustavou pracovních nástrojů jsou účinně stisknuta a stlačena pouze stébelnaté a další části rostlin, zatímco cizí tuhé předměty a také rostliny jiného druhu mohou mezi ohebnými štětinami projít. Kartáčový válec je levný a je k dispozici s jakýmkoliv uspořádáním soustavy pracovních nástrojů, které mohou mít libovolnou tloušťku, délku, pevnost, tuhost a podobně, přičemž také rychlost otáčení kartáčového válce může být přizpůsobena daným podmínkám a může dosahovat značných hodnot. Štětiny a jiné formy pracovních nástrojů jsou odolné proti opotřebení nebo zlomení a nejsou nebezpečné pro obsluhu stroje nebo pro zvířata, která by se mohla dostat do cesty stroje, přičemž také nedochází kjejich zanesení například nečistotami, protože mají samočisticí schopnost, a mohou mít také libovolný průřez. Důležitou výhodou zařízení podle vynálezu je skutečnost, že při zvýšení hustoty pracovních nástrojů stlačují štětiny kartáčového válce stébla v poměrné velké části své délky. Oválný tvar nebo obecně libovolný tvar příčného průřezu bez ostrých hran umožňuje vytvoření poměrně velkých stlačovacích povrchů.

Jestliže kartáčový válec slouží současně jako rozdělovači ústrojí pro automatické rozdělování proudu rostlin na jednotlivé stébelnaté prvky a současně také jako ústrojí zajišťující vyhazování upravených rostlin z mezer mezi pracovními nástroji, může být zařízení podle vynálezu vytvořeno z malého počtu konstrukčních dílů. Je samozřejmě také možno použít samostatného rozdělovacího ústrojí pro rozdělování proudu rostlin.

Různé rychlosti, průměry a směry otáčení spolupracujících základních dílů zařízení podle vynálezu napomáhají optimalizovat účinek tohoto zpracování plodin. Obvodová rychlost pracovních nástrojů by měla podstatně větší než obvodová rychlost přemísťovacích prvků.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. la, 2a, 3a boční pohledy na část zařízení pro zpracování stébelnatých zemědělských plodin v různých fázích pracovního postupu, obr. lb, 2b, 3b čelní pohledy na pracovní nástroje zařízení, vedené ve směru podélných os pracovních nástrojů, v různých fázích pracovního postupu, obr. 4 boční pohled na jiné příkladné provedení zařízení podle vynálezu, zobrazené částečně v řezu, obr. 5, 6 a 7 boční pohledy na alternativní provedení protiválce pro odklánění pracovních nástrojů, obr. 7a řez pracovním zařízením, vedený rovinou proloženou osami pracovního válce a protiválce, z nichž protiválec má obvodovou plochu vytvořenu podle obr. 7,

-4CZ 283246 B6 obr. 7b boční pohled na zařízení z obr. 7a, obr. 8 boční pohled na další variantu zařízení, obr. 8a boční pohled na modifikaci zařízení z obr. 8, obr. 9 příčný řez pracovním válcem ještě jiného příkladu provedení zařízení pro úpravu plodin a obr. 10 řez částmi pracovního válce a protiválce podle dalšího alternativního zařízení.

Příklady provedení vynálezu

Jak je zobrazeno na obr. la, posekaná zemědělská plodina E je do zařízení V přiváděna ve formě řady rostlin B, například posekané trávy, sestávající z jednotlivých v podstatě rovnoběžných stébel S. Na obr. la je zobrazena jen jedna skupina G pracovních nástrojů W, tvořící část zařízení V. Tato skupina G pracovních nástrojů 10 je upevněna na obvodu nosiče T, který je poháněn ve směru šipky D předem určenou rychlostí. Každý pracovní nástroj W je vytvořen ve formě tyčky, prstu nebo štětiny 1, mající dřík 2 a volný konec 3. Pracovní nástroje W jsou ohebné a mohou se přemísťovat vzhledem k nosiči T ve směru přibližně kolmém na jejich podélné osy. Je však také možno použít tuhých pracovních nástrojů W, uložených na nosiči T pohyblivě nebo výkyvné. Pracovní nástroje W mohou také být upevněny v pružných úložných držácích buď jednotlivě nebo ve skupinách, jak je to patrno z obr. 10.

Mezi jednotlivými pracovními nástroji W jsou odstupy al, které určují šířku mezer Z. Každý pracovní nástroj W může mít příčný průřez svého dříku 2 kruhový, oválný nebo trojboký. Důležité je, aby podlouhlé pracovní nástroje W neměly na svém vnějším obvodu žádné ostré nebo ven vystupující hrany.

Pracovní nástroje 1 jsou umístěny v odstupech al od sebe, takže jsou mezi nimi vytvořeny průchozí mezery Z. Pracovní nástroje W mají dříky 2 zejména kruhového průřezu, jejich průřez však může být také oválný, křížový se zaobleným obrysem a podobně. Důležité je, aby průřez neměl na svém obvodu ostré nebo vyčnívající hrany.

Kromě listů a listových částí tvoří základní část rostlin B upravované plodiny E tuhá stébla S se známou tloušťkou d. Základní příčné odstupy al mezi jednotlivými pracovními nástroji W jsou, jak je patrno z obr. la a lb, jen o něco větší než je tloušťka d stébel S. Na těchto odstupech al. je závislá specifická základní hustota G1 pracovních nástrojů W na plošnou jednotku F obvodu zpracovávacího zařízení podle vynálezu, vymezenou čárkovanými čarami.

Řad posečené trávy nebo jiné plodiny E se na vstupu do zařízení V se rozdělují na jednotlivé stébelnaté rostliny B, mající známou tloušťku d, jak je patrno z obr. la a lb. Stébelnaté rostliny B se přivádějí při způsobu podle vynálezu do mezer Z mezi pracovními nástroji W ve směru šipky H, to znamená v podélném směru těchto pracovních nástrojů W. Jednotlivé stébelnaté rostliny B z řadu posečené trávy nebo jiné plodiny E se vkládají do mezer Z mezi pracovními nástroji W v odstupech nad sebou a jejich stébla S jsou tak od sebe izolována ve směru kolmém na podélný směr pracovních nástrojů W.

Pracovní nástroje W se pohybují plynule ve směru šipky D. Jednotlivá stébla S nemusí být ovinuta kolem jednotlivých pracovních nástrojů W, jak je to zobrazeno na obr. la a lb, ale mohou být mezi pracovními nástroji W uložena v přímém tvaru nebo v prohnutém tvaru v mezerách Z mezi pracovními nástroj i W.

- 5 CZ 283246 B6

V průběhu dalšího pohybu zpracovávacího zařízení V se základní hustota G1 pracovních nástrojů W zvětšuje, jak je to patrno s obr. 2a a 2b, na zvýšenou hustotu G2, při které jsou odstupy a2 mezi jednotlivými pracovními nástroji W menší než je tloušťka d stébel S. V této fázi pracovního postupu se pracovní nástroje W pohybují ve směru šipky 4 směrem k sobě, jak je to patrno z obr. 2a, to znamená přibližně rovnoběžně se směrem šipky D. Hustota se tedy může zvětšovat jen při pohybu pracovních nástrojů W v jednom směru, například ve směru levé šipky na obr. 2a. Pracovní nástroje W se přitom přibližují k sobě ze všech stran a mezery Z se postupně zmenšují, takže stébla S se po celé jejich délce stlačují a zplošťují. V příkladu na obr. 2a se mohou stébla S tímto stlačováním deformovat jen nahoru nebo dolů, takže se jejich průřez mění z kruhového na oválný a zploštěný, až stěny stébel S prasknou a vytvoří se na nich v místech nejmenšího poloměru zakřivení jejich stěny nejméně dvě vzájemně protilehlé trhliny 7, probíhající v podélném směru stébla S, jak je to patrno z obr. 3a a 3b. Během stlačování stébla pokračuje skupina G pracovních nástrojů W v pohybu svou dopravní rychlostí ve směru šipky D.

Při dalším pohybu se hustota pracovních nástrojů W opět snižuje, jak je to zobrazeno na obr. 3a a 3b, pohybem jednotlivých pracovních nástrojů W od sebe ve směru šipek 5 a mezery Z dosahují opět svých původních šířek nebo se dokonce ještě zvětšují. Při rotačním pohybu válcového nosiče T pracovních nástrojů 10 působí na stlačená stébla S a jiné části rostlin B odstředivé síly, které je vypuzují směrem ven ve směru šipky 6, takže stébla S vypadávají ven z mezer Z mezi pracovními nástroji W.

Jestliže pohyb skupiny G pracovních nástrojů W probíhá po kruhové dráze, jsou pracovní nástroje W okamžitě po odstranění stlačených rostlin B připraveny přijmout další nové rostliny B posekané plodiny E. Bylo by také možné zvyšovat hustotu stejné nástrojové skupiny G několikrát po sobě v průběhu jedné otáčky a mezitím měnit polohu stébel S v mezerách mezi pracovními nástroji W. Bylo by také možné vytvořit jinou skupinu pracovních nástrojů a prvky plodiny by se mohly pohybovat mezitím od jedné nástrojové skupiny k další skupině.

Jak je to zřejmé z obr. 4, zařízením V podle vynálezu je mobilní zemědělský stroj s pojezdovými koly 10, který je upraven pro připojení k traktoru, přičemž toto zařízení V může být v jiném neznázoměném příkladném provedení součástí pojízdného stroje, umístěného ve směru pojezdu za pohybujícími se pracovními nástroji W. Pracovním nástroji W jsou ve znázorněném provedení štětiny 1, které jsou upevněny radiálně na obvodu kartáčového válce 9, poháněného ve směru šipky D kolem osy 8. Štětiny 1 jsou poměrně tuhé a jejich volné konce 3 leží na myšlené opsané válcové ploše. Hustota štětin 1 je volena s ohledem na potřebu šířek ponechaných mezer Z mezi nimi. V zařízení V podle vynálezu slouží kartáčový válec 9 například jako sběrný válec, který sbírá stébla S ze země nebo je získává přímo z pojízdného sklízecího zařízení. Kartáčový válec 9 spolupracuje s protiválcem 11, který je poháněn kolem osy 12 ve směru opačném ke směru otáčení kartáčového válce 9. Protiválec 11 je tlačen směrem dolů a proti kartáčovému válci 9 pružinou 13, takže může dosednout svou obvodovou plochou 14 na volné konce 3 štětin

1. Protiválec 11 v tomto příkladném provedení může povolit nadměrnému tlaku štětin 1 svým vysunutím směrem nahoru nebo může být uložen pevně.

Na obvodu protiválce 11 jsou vytvořeny vychylovací prvky 15, které jsou rozmístěny po celé jeho obvodové ploše 14 v obvodovém směru. Při pohybu posekané plodiny E ve směru šipky D jsou stébla S upravovaných rostlin B zaváděna do mezer Z mezi štětinami 1 ještě předtím, než vychylovací prvky 15 proniknou mezi skupiny G štětin 1 a deformují každou skupinu G štětin 1 ve směru šipky 4 z obr. 2a tak, že hustota štětin 1 v každé skupině G se zvýší a jednotlivé prvky plodiny E, zejména stébla S, se začnou mezi štětinami 1 stlačovat.

Jakmile se vychylovací prvky 15 opět vzdálí, stlačená stébla S se působením odstředivých sil uvolňují a vypadávají z mezer mezi štětinami 1 ve směru šipky 6. V jiném příkladném provedení by obvodová plocha 14 protiválce 11 mohla být mezi vychylovacími prvky 15 přerušovaná.

-6CZ 283246 B6

Na obr. 5 je zobrazeno jiné příkladné provedení vychylovacích prvků 15, které jsou v tomto případě vytvořeny ve formě podélných žeber 16. stojin nebo trubkovitých výstupků. V dalším příkladu, zobrazeném na obr. 6, jsou vychylovací tvořeny jednotlivými výstupky 17 ve tvaru pyramidy, radiálního kolíku nebo půlkulového výčnělku. Kromě toho je možno vychylovací prvky 15 vytvořit ve tvaru šroubovicového žebra 18, jak je to zobrazeno na obr. 7. Obvodová rychlost protiválce 11 může být stejná jako obvodová rychlost kartáčového válce 9. Je však také možné, aby se oba tyto válce otáčely různými obvodovými rychlostmi. Směr otáčení může být také stejný. Kartáčový válec 9 může mít funkční svou spodní stranu nebo homí stranu a může být umístěn v dolní části nebo v homí části pracovní jednotky. Vychylovací prvky 15 mohou být rozmístěny na protiválci 11 v jeho obvodovém směru v pravidelných nebo nepravidelných intervalech. Další možností konstrukčního řešení je spřažení kartáčového válce 9 s více než jedním protiválcem 11 nebo umístění drtícího válce pro drcení rostlin B, například trávy nebo jiné plodiny E, již na vstupu do zařízení V a jejich přivádění do mezer mezi štětinami 1.

V alternativním příkladném provedení pracovní jednotky podle vynálezu, zobrazeném na obr. 7a a 7b, jsou vychylovací prvky vytvořeny ve formě obvodových žeber 18', probíhajících v pravidelných odstupech od sebe přibližně v obvodovém směru. Pojem přibližně v tomto příkladu znamená, že tato obvodová žebra 18' probíhají buď přesně v obvodovém směru a paralelně vedle sebe, nebo mohou být vytvořeny ve vlnitém tvaru, popřípadě mohou probíhat mírně šikmo vůči ose otáčení protiválce 11, ale jsou vytvořena v každém případě jako souvislá a vzájemně rovnoběžná obvodová žebra 18'.

V dalším příkladném provedení stroje podle vynálezu pro úpravu zemědělských plodin E, zobrazeném na obr. 8, je nosič T pracovních nástrojů W vytvořen ve formě dopravního pásu 19, na kterém jsou kolmo na jeho plochu upevněny pracovní nástroje W. Tyto pracovní nástroje W jsou vytvořeny ve formě tyčkových bodců, tyček nebo prstů 20, které jsou uspořádány v podstatě rovnoběžně vedle sebe v předem stanovených odstupech. Dopravní pás 19 je veden po vymezené dráze pomocí vodicích prvků 21 ve formě kladek nebo válců. Zpracovávaná stébelnatá plodina E je přiváděna do zařízení podle tohoto příkladného provedení tak, že její od sebe oddělená stébla S vstupují mezi jednotlivé pracovní nástroje W v místě, kde tyto pracovní nástroje W mají malou hustotu Gl, takže přiváděná stébla S se mohou dostávat do mezer mezi pracovními nástroji W.

V úseku dráhy dopravního pásu 19, protilehlém k zaváděcímu místu, na kterém jsou pracovní nástroje W přiblíženy k sobě a mají podstatně zvýšenou hustotu G2, dochází ke stisku a stlačení stébel S plodiny E v příčném směru a jejich podélnému rozlámání, přičemž takto zpracovaná stébla S jsou po svém příčném stlačení vyhazována z tohoto příkladného zařízení ve směru šipek 6.

Na obr. 8a je dopravní pás 19' veden kolem pouze dvou vratných kladek 21' a slouží jako nosič T pracovních nástrojů W. Pracovními nástroji W jsou v tomto příkladu jsou tyčky, prsty nebo tmy 22. upevněné na dopravním pásu 19' kolmo na jeho plochu a mající příčný průřez, zvětšující se směrem k jejich volným koncům. Jednotlivé rostliny B zpracovávané plodiny E jsou přiváděny do mezer Z mezi pracovními nástroji W v oblasti, kde mají zmenšenou hustotu Gl. V horním vodorovném úseku dopravního pásu 19'. který je poháněn ve směru šipky D dopravní rychlostí, se vyskytuje zvýšená hustota G2 pracovních nástrojů W, takže jednotlivé rostliny B zpracovávané plodiny E jsou stlačovány před svým opětným uvolněním z těchto mezer v dalším úseku dopravní dráhy, ve které se mezery mezi pracovními nástroji W opět zvětšují.

V příkladném provedení podle obr. 9 je nosič T pracovních nástrojů W vytvořen ve tvaru dutého válcového bubnu 23 a je udržován v otáčivém pohybu ve směru šipky D pracovní rychlostí. Pracovní nástroje W jsou tvořeny prsty nebo tuhými bodci 25, které jsou otočně uchyceny v kloubových spojích 26, upravených na nosiči T pracovních nástrojů W, vytvořeného ve formě válcového bubnu 23. Polohy tuhých bodců 25 jsou v průběhu každé otáčky ovládány ovládacím ústrojím 24 nosiče T pracovních nástrojů W, které není zobrazeno podrobněji a které se stará

-7CZ 283246 B6 o vytvoření oblasti s nižší hustotou G1 pracovních nástrojů W v části obvodu a potom zase oblasti se zvýšenou hustotou G2, ve které se jednotlivé rostliny B zpracovávané plodiny E stlačují, načež se opět v úseku s nižší hustotou G1 pracovních nástrojů W uvolňují.

V příkladu znázorněném na obr. 10 jsou mezi skupinami G pracovních nástrojů W, například štětin 1 kartáčového válce 9, předem vytvořeny klínovité mezery L, rozmístěné v pravidelných odstupech od sebe v obvodovém směru, proti kterým jsou umístěny vychylovací prvky 15 protiválce EL V tomto příkladném provedení je dosaženo sníženého opotřebení štětin 1, přičemž k pohonu obou válců 9, 11 také stačí menší hnací výkon, protože štětiny 1 kartáčového válce 9 se nemusí tolik deformovat. Stébla S neznázoměné zpracovávané plodiny E jsou v průběhu pracovního postupu nejprve přitlačována na kartáčový válec 9 avtlačována do mezer mezi štětinami 1 a teprve potom jsou sevřeny silou potřebnou pro jejich rozdrcení nebo podélné rozlámání.

Claims (14)

1. Způsob úpravy stébelnatých plodin, zejména trávy nebo vojtěšky, při kterém se plodina plynule zpracovává pohyblivými pracovními nástroji nejméně jednoho poháněného nosiče pracovních nástrojů, vyznačující se tím, že upravovaná plodina se přivádí ve formě řadu jednotlivých rostlin do mezer mezi pracovními nástroji, načež se mezery mezi pracovními nástroji zúží a rostliny v nich uložené se sevřou a nakonec se mezery opět rozšíří a upravené rostliny se odstraní.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jednotlivé rostliny se přivádějí do mezer mezi pracovními nástroji v poloze kolmé na směr přívodního proudu upravované plodiny a stébla rostlin se sevřou ve směru proudu plodiny a/nebo ve směru kolmém na směr proudu plodiny mezi podélnými stranami pracovních nástrojů.

3. Způsob podle nároků 1 a2, vyznačující se tím, že jednotlivé rostliny upravované plodiny se stisknou a stlačí nejméně dvakrát na své dráze mezi pracovními nástroji a mezi oběma stiskovými úseky dopravní dráhy se vedou po volné dráze.

4. Způsob podle nároků laž3, vyznačující se tím, že mezery mezi pracovními nástroji se zužují a opět rozšiřují při průchodu řadu plodiny plynule a hustota pracovních nástrojů se v každém stiskovém úseku plynule zvyšuje a za ním se opět snižuje.

5. Zařízení k provádění úpravy stébelnatých plodin způsobem podle nároků 1 až 4, obsahující nejméně jeden poháněný nosič pracovních nástrojů, opatřený soustavou pracovních nástrojů pro úpravu plodin, vyznačující se tím, že pracovní nástroje (W) mají podlouhlý tvar a jsou vytvořeny ve formě prutů, prstů nebo štětin (1), uspořádaných na obvodu nosiče (T) souběžně vedle sebe, s mezerami (Z) mezi sebou a s předem určenou hustotou (Gl), přičemž základní příčné odstupy (al) mezi pracovními nástroji (W) jsou rovny nejméně tloušťce (d) stébel (S) plodiny (E) a pracovní nástroje (W) jsou spřaženy s ovládacím mechanickým ústrojím (V) pro alespoň dočasné zvýšení základní hustoty (Gl) pracovních nástrojů (W) jejich přemístěním ve směru kolmém na jejich podélný směr do poloh s redukovanými odstupy (a2), které jsou menší než je průměr stébel (d) plodiny.

-8CZ 283246 B6

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se t i m , že pracovními nástroji (W) jsou pružné štětiny (1) kartáčového válce (9).

7. Zařízení podle nároků 5a 6, vyznačující se tím, že pracovní nástroje (W) mají příčný průřez se zaobleným obrysem.

8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že ke kartáčovému válci (9) je přiřazeno ovládací mechanické ústrojí (V) pro přiblížení pracovních nástrojů (W) k sobě, tvořené nejméně jedním protilehlým otočným protiválcem (11), jehož tvarovaná obvodová plocha (14) je v obvodových úsecích opřena o volné konce (3) štětin (1) kartáčového válce (9), přičemž protiválec (11) je na své tvarované obvodové ploše (14) opatřen radiálně vystupujícími vychylovacími prvky (15), uloženými ve stiskové oblasti mezi skupinou (G) štětin (1) kartáčového válce (9) pro alespoň dočasné zvýšení hustoty (G2) štětin (1) v každé oddělené skupině (G) pracovních nástrojů (W).

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že vychylovacími prvky (15) jsou výstupky na obvodové ploše (14) protiválce (11), zejména jehlanovitého nebo průběžného klínového tvaru, jejichž boční plochy jsou skloněny v ostrém úhlu k podélným osám štětin (1).

10. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že kartáčový válec (9) je zachycovacím ústrojím pro stébla (S) upravované plodiny a rozdělovačím ústrojím pro oddělování jednotlivých stébel (S) od sebe.

11. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že před protiválcem (11) je ve směru otáčení kartáčového válce (9) umístěno nejméně jedno rozdělovači ústrojí, zejména rozdělovači válec, pro zavádění jednotlivých rostlin plodiny (E) do mezer (Z) mezi štětinami (1) kartáčového válce (9).

12. Zařízení podle nároků 5 až 11, vyznačující se tím, že kartáčový válec (9) je otočný vůči protiválci (11) ve stejném nebo opačném směru a rozdílnou, zejména vyšší obvodovou rychlostí než protiválec (11).

13. Zařízení podle nároků 5 a 12, vyznačující se tím, že kartáčový válec (9) má svůj vnější průměr odlišný od vnějšího průměru protiválce (11).

14. Zařízení podle nároků 6 a9, vyznačující se tím, že štětiny (1) jsou uspořádány po obvodu kartáčového válce (9) do skupin (G), které jsou od sebe odděleny předem vytvarovanými klínovitými mezerami (L), a vychylovací prvky (15) protiválce (11) jsou umístěny proti těmto klínovitým mezerám (L).