Cívka pro elektromagnetické relé
Oblast techniky
Vynález se týká cívky pro elektromagnetické relé, jehož kostra cívky má dvě příruby, které vzájemně mezi sebou vymezují prostor vinutí s budicím vinutím, nejméně jedna z přírub má alespoň jeden násuvný kanál, probíhající rovnoběžně s osou cívky pro upevňovací úsek, který je částí napojovacího prvku cívky, přičemž s napojovacím prvkem cívky je v jednom celku vytvořen navíjecí díl pro konec vinutí.
Dosavadní stav techniky
Takováto cívka pro relé je popsána ve zveřejněné patentové přihlášce WO 91/118818. V důsledku upevnění napojovacího prvku v násuvném kanálu, probíhajícím rovnoběžně s osou cívky, je možné, spojití konce cívky nejprve s navíjecím dílem a potom zasunout upevňovací úsek dále do kostry cívky, aby se tak dosáhlo odlehčení v tahu konců vinutí. Zhora uvedený známý napojovací prvek cívky má poměrně komplikovanou konstrukci. Upevňovací úsek je ohnut do pravého úhlu k vlastnímu napojovacímu prvku cívky napojovací resp. navíjecí díl zasahuje do strany přes obrys příruby cívky, aby se umožnilo snadné navíjení konců cívky. Pro určité případy použití je ve třetí rovině natvarován přídavný přídržný třmen, který pojme další konstrukční prvek. Především v důsledku navíjecího dílu, vyvstávajícího nad přírubu cívky, potřebuje známá cívka velký objem; kromě toho jsou konce vinutí při další montáži ohroženy.
Podstata vynálezu
Úkolem vynálezu je vytvořit cívku shora uvedeného druhu tak, aby bylo možné účinné odlehčení v tahu konců vinutí, aniž by vnější rozměry napojovacích prvků přesahovaly obrys kostry cívky přírub. Kromě toho se mají konce vinutí chránit co nejvíce proti poškození v průběhu montáže.
Podle vynálezu se tohoto cíle u shora uvedeného druhu cívky dosáhne tím, že navíjecí díl táhne se na straně příruby, odvrácené od prostoru vinutí uvnitř šířky kostry cívky, předem zadané obrysem příruby a rovnoběžně s násuvným kanálem a osou cívky je v přírubě vytvořen vstupní kanál, který pojme konce vinuti od navíjecího dílu až k prostoru vinutí.
Zatím se navíjecí díl relé vnějšího obvodu cívkoco u shora uvedeného známého napojovacího prvku cívky nachází v oblasti vé příruby a pro odlehčení v tahu se zasune do prostoru vinutí, je u uspořádáni podle vynálezu navíjecí díl uspořádán za přírubou cívky a vůči jejímu obrysu je odsazen zpět. V důsledku přídavného paralelní vstupního kanálu není také třeba vésti cívky přes vnější obvod příruby, nýbrž vstupního kanálu tuto přírubu rovnoběžně s Protože u vinutí má navíjecí díl poměrně příruby, může se konec vinutí navinout a upevnit i uvnitř obrysu příruby. Dalším zasunutím napojovacího prvku ve směru k cívkové přírubě se potom umožní odlehčení v tahu, přičemž navíjecí díl se konec vinutí on prostupuje uvnitř osovým směrem cívky, velkou vzdálenost od
-1CZ 281842 B6 přiblíží k přírubě. Vstupní kanál neprobíhá zde v opaku ke známým vstupním kanálům radiálně ke straně prostoru vinutí cívkové příruby, nýbrž rovnoběžně s osou od vnější strany příruby k prostoru vinutí. Tímto způsobem dosáhne se také žádaného odlehčené v tahu.
Výhodně rozprostírá se napojovací prvek cívky svým upevňovacím úsekem a navíjecím dílem v podstatě v jediné rovině plechu rovnoběžné s osou cívky. Tím je napojovací prvek cívky zhotovitelný jednoduchým vystřižením z plechového pásku a bez ohýbacího procesu.
Ve výhodném vytvoření má upevňovací úsek klešťovitý výřez, kterým je nalisován na příčný třmen násuvného kanálu v kostře cívky. Přitom je účelné, zajistit prostřednictvím západkového zubu v nasouvacím kanálu první navíjecí polohu a/nebo prostřednictvím dvou západkových zářezů v nasouvacím kanálu druhou navíjecí polohu pro napojovací prvek cívky.
Přehled obrázků na výkrese
Vynález bude v dalším textu blíže objasněn na příkladech provedení, znázorněných na výkresu.
Na obr. 1 až 3 je znázorněna kostra cívky s napojovacími prvky cívky v perspektivním pohledu ve třech za sebou následujících montážních stavech.
Na obr. 4 je znázorněn pohled ze strany v částečném řezu na kostru cívky s napojovacím prvkem cívky.
Příklady provedení vynálezu
Na výkrese znázorněná cívka má kostru 1 cívky z umělé hmoty s trubkovým nosičem 2 vinutí a dvěma přírubami 3. a 4. Nosič 2 vinutí má axiální průchozí otvor 5 pro uložení neznázorněného jádra cívky. Cívka je určena jako základní prvek pro elektromagnetické relé, přičemž další konstrukce je odborníkovi běžně známa a není ji třeba dále znázorňovat a popisovat.
Příruba 3. má kapsovítý nástavec 6, který by například mohl sloužit k uložení neznázorněných kontaktních prvků. Kromě toho je opatřena násuvným kanálem 7 pro zasunutí obrazově vytvořených napojovacích prvků 8 cívky, které ve znázorněném příkladu provedení jsou vytvořeny jako ploché zástrčky. Na obou napojovacích prvcích 8 cívky je natvarován navíjecí díl 9, které leží ve stejné rovině. Pro upevnění napojovacích prvků 8. cívky slouží slouží vždy upevňovací úsek 10, který je klešťovým výřezem 11 nasunut na příčný třmen 12 příruby 3. (viz obr. 4). Jak je v obr. 4 dále ukázáno, je násuvný kanál 7 k prostoru 13 vinutí vytvořenému mezi oběma přírubami 3 a 4, uzavřen izolační stěnou 14.
Příčný třmen 12 má dva západkové zářezy 15 a 16, zatímco napojovací prvek 8 cívky tvoří ve výřezu 11 západkový zub 17. Vedle násuvného kanálu 7 a rovnoběžně s ním má příruba 3 po obou stranách vždy jeden vstupní kanál 18 pro uložení konců vinuti, které se mají spojit s navíjecím dílem.
-2CZ 281842 B6
Při montáži cívky se nejdříve oba napojovací prvky 8 cívky s upevňovacím úsekem 10 zasunou částečné do násuvného kanálu Z a sice tak daleko, až první západkový zářez 15 přijde do záběru se západkovým zubem 17· Tím jsou napojovací prvky 8 cívky tak fixovány, že se konce vinutí mohou upevnit. Potom se vinutí 19 cívky podle obr. 2 uloží na nosič vinutí, a jeho konce 20 se vedou vstupními kanály 18 a navinou se vždy na jeden navíjecí díl 9. Pájením nebo svařením (viz obr. 3) se konce 20 vinutí mechanicky a elektricky spojí s příslušným navíjecím dílem 9. Potom se navíjecí prvky 8 vinutí zasunou dále do násuvného kanálu 7, až příslušný západkový zub 17 zapadne do zářezu 16 a napojovací prvky 8 cívky dosáhnou čárkované polohy 21 podle obr. 4. Tento stav je znázorněn v perspektivním pohledu v obr. 3.
Napojovací prvky 8 cívky mají v tomto příkladu přídavně natvarovanou svařovací bradavku 22, na kterou se může přídavně přivařit nebo připájet přídavný konstrukční prvek 23, například dioda, nebo odpor. Upevnění napojovacích prvků 8 cívky s na nich visící kostrou cívky se provádí známým způsobem v soklu relé, například zasunutím a vytvořením zářezů pomocí žeber 24, což zde není blíže popsáno.