CZ24753U1 - Podkladová tkanina pro umělé trávníky - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řečení se týká výroby podkladové tkaniny pro umělé trávníky. Tato tkanina je vyráběna na tkalcovském stavu.

Dosavadní stav techniky

Ze stavu techniky jsou známé různé podkladové tkaniny pro umělé trávníky, které vycházejí z výroby koberců. Podkladová tkanina se standardně vyrábí z pásků v osnově i útku na tkalcovském stavu a následně se tato tkanina předkládá k vyšívacímu stroji. Na tomto stroji se dle požadovaného typu konečného trávníku všije do podkladové tkaniny potřebný počet družených fibrilovaných pásků nebo monofilamentů, které tvoří vlas trávníku. Následně se takto vyrobený polotovar na zátěrovém stroji zatře zátěrovou vrstvou z plastického materiálu, převážně latexu na bázi styren-butadienu. Dojde tak k ukotvení smyčky k podkladové tkanině a celkové stabilizaci trávníku.

K vlastní výrobě trávníků používají světoví výrobci různé druhy podkladových tkanin. Jsou to převážně tkaniny vyrobené z polypropylenových pásků s různou dostavou a vazební konstrukcí. Jedním z nej důležitějších hledisek je ukotvení smyčky ve tkanině. Toho se dosáhne jak konstrukcí tkaniny, tak i vzájemnou afinitou zátěru a podkladové tkaniny.

Všichni výrobci trávníků používají podkladovou tkaninu vyrobenou z polypropylenových pásků jak v osnově, tak i v útku. Pro zlepšení přilnavosti zátěru se v některých případech nanáší na jednu stranu podkladové tkaniny vlákenné rouno v množství 20 až 30 g/m² vpichováním. Tato další úprava snižuje celkovou pevnost tkaniny a zvyšuje výrobní náklady.

Latexový zátěr musí mít dobrou afinitu k této podkladové tkanině, aby bylo ukotvení smyčky co nej lepší. Na osnovní pásky je při snování nanesena olejová emulze z důvodu optimálního tkaní a následného všívání. Tato emulze ale částečně působí proti spojení latexového zátěru a podkladové tkaniny. Proto musí být vždy dodržen optimální nános emulze, doba sušení zátěru a správná teplota.

Podstata technického řešení

Přihlašovatel přichází s novým unikátním řešením. Pro zvýšení afinity zátěru je v podkladové tkanině použita drefová čili jádrová příze.

V jednom příkladu technického řešení je podkladová tkanina pro umělé trávníky provedena s osnovní a útkovou soustavou, kde pod její spodní částí jsou uspořádány smyčky vlasu prošitého skrze podkladovou tkaninu, přičemž tyto smyčky jsou ukotveny k podkladové tkanině pomocí zátěru, zejména z latexu, podle technického řešení, jehož podstatou je, že alespoň jedna soustava, tedy osnovní soustava nebo útková soustava, je tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.

V dalším příkladu technického řešení je osnovní soustava tvořena polypropylenovými pásky a útková soustava je tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.

V dalším příkladu technického řešení je osnovní soustava tvořena drefovými Čili jádrovými přízemi a útková soustava je rovněž tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.

V dalším příkladu technického řešení jsou obě soustavy tvořeny materiálem na bázi polyolefinů, zejména polypropylenu.

V dalším příkladu technického řešení jsou drefové čili jádrové příze v plátnové, keprové nebo atlasové vazbě nebo jejich odvozených vazbách.

V dalším příkladu technického řešení má podkladová tkanina různé pevnostní vlastnosti.

- 1 CZ 24753 U1

Drefová čili jádrová příze je tvořena jádrem, na ktere jsou pomoci spřádajících bubnů nanesena jemná vyčesaná střižová vlákna. Jako jádro je obvykle použit pásek, pro modifikaci vlastností i multifilament, nebo monofil z PP, PE, PES, PA, skla.

Díky této konstrukci podkladové tkaniny tak dojde k výraznému zvýšení afinity latexového zátčru a tím i k lepšímu ukotvení smyčky. Podkladová tkanina s drefovou čili jádrovou přízí zajišťuje dobrou přilnavost i pro laminační rubové úpravy umělých trávníků. Pro zvýšení povrchu je možno i tkaninu na tkalcovském stavu počesávat kartáčovým válcem.

Příznivě je také snížen odpor podkladové tkaniny při všívání, nedochází ke snížení pevnosti tkaniny vpichováním rouna.

Dříve se tato drefová čili jádrová příze používala k výrobě sekundárních tkanin pro výrobu koberců. Jednalo se o perlinkovou mřížku, která se přilepila na rubovou zatřenou část všitého koberce pomocí latexového zátěru a celý koberec stabilizovala. Používání podkladové tkaniny s drefovou čili jádrovou přízí snižuje spotřebu zátěru.

Dotazem ve Wikipedii byl vysvětlen a vymezen pojem „drefová příze“ čili jádrová příze. Pod heslem jádrová příze je uvedeno, že jádrová příze (angl. core spun yam) je textilní výrobek, sestávající z niti opředené přírodními staplovými vlákny nebo umělou stříží. Dále je zde uvedeno, že kovová, skleněná nebo jiná tuhá vlákna se dají zpracovat na jádrovou přízi jen frikčním předením, protože zde nedochází při zakrucování a navíjení k intenzivnímu ohýbání materiálu.

Tento princip je dále podrobně rozveden ve Wikipedii pod pojmem „frikční předení“, kde frikční předení je jeden ze způsobů spřádání s otevřeným koncem příze. Jednotlivá vlákna se od vyčesávacího bubnu přivádějí mezi spřádací bubny, kde vlivem podtlaku a tření spřádacích bubnů se vlákna stáčejí a napojují na otevřený konec příze, která se odvádí k navíjecímu ústrojí. Je zde také vysvětlen pojem „drefová příze“, kde je uvedeno, že první stroj pracující na principu frikčního předení byl v sériové výrobě v roce 1977 a byl jím rakouského vynálezce Dr. E. Fehrera (odtud „DREF“). Jsou zde opět uvedeny příklady použití na technické textilie, ale nikoliv na podkladovou tkaninu syntetických trávníků, která má v osnově nebo útku drefovou přízi.

Přehled obrázku na výkrese

Technické řešení bude blíže objasněno pomocí výkresu, tvořeného jedním obrázkem, označeným jako obr. 1.

Příklad provedení technického řešení

Na připojeném obr. 1 je znázorněn řez umělým trávníkem, kde je zobrazena podkladová tkanina I s osnovní soustavou 1A a s útkovou soustavou 1B. Pod spodní Částí podkladové tkaniny 1 jsou uspořádány smyčky 3 vlasu 2 prošitého skrze podkladovou tkaninu 1, přičemž tyto smyčky 3 jsou ukotveny k podkladové tkanině i pomocí zátěru 4, zejména z latexu, přičemž alespoň jedna soustava, tedy osnovní soustava 1A nebo útková soustava 1B, je tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.

V jednom příkladu výhodného provedení je osnovní soustava 1A tvořena polypropylenovými pásky a útková soustava 1B je tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.

V dalším příkladu výhodného provedení je osnovní soustava 1A tvořena drefovými čili jádrovými přízemi a útková soustava 1B je rovněž tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.

V dalším příkladu výhodného provedení jsou obě soustavy 1A i 1B tvořeny materiálem na bázi polyolefinů, zejména polypropylenu.

V dalším příkladu výhodného provedení jsou drefové čili jádrové příze v plátnové, keprové nebo atlasové vazbě nebo jejich odvozených vazbách.

V dalším příkladu výhodného provedení má podkladová tkanina χ různé pevnostní vlastnosti.

-2CZ 24753 U1

Po nanesení latexového zátěru 4 dojde k vzájemnému pevnějšímu spojení podkladové tkaniny 1 a latexového zátěru 4, a tím i k vyšší pevnosti smyčky 3 vlasu 2 v hotovém trávníku. Snižuje se i spotřeba zátěru oproti podkladové tkanině s vpichovaným rounem.

Díky této konstrukci podkladové tkaniny tak dojde k výraznému zvýšení afinity latexového zátě5 ru 4 a tím i k lepšímu ukotvení smyčky 3 vlasu 2 k podkladové tkanině i. Podkladová tkanina 1 s drefovou čili jádrovou přízí zajišťuje dobrou přilnavost i pro laminaČní rubové úpravy umělých trávníků. Pro zvýšení povrchu je možno i podkladovou tkaninu I na tkalcovském stavu počesávat kartáčovým válcem.

Příznivě je také snížen odpor podkladové tkaniny l při všívání vlasu 2, nedochází ke snížení pevio nosti podkladové tkaniny 1 všíváním, resp. vpichováním vlasu 2 tvořícího rouno trávníku.

Claims (6)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Podkladová tkanina (1) pro umělé trávníky s osnovní soustavou (1A) a útkovou soustavou (1B), kde pod její spodní částí jsou uspořádány smyčky (3) prošitého vlasu (2), přičemž tyto smyčky (3) jsou ukotveny k podkladové tkanině (1) pomocí zátěru (4), zejména z latexu,

   15 vyznačující se tím, že alespoň jedna soustava, tedy osnovní soustava (1 A) nebo útková soustava (1B) je tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.
2. 2. Podkladová tkanina (1) pro umělé trávníky podle nároku 1, vyznačující se tím, že osnovní soustava (1 A) je tvořena polypropylenovými pásky a útková soustava (1B) je tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.

   20
3. 3. Podkladová tkanina (1) pro umělé trávníky podle nároku 1, vyznačující se tím, že osnovní soustava (1A) je tvořena drefovými čili jádrovými přízemi a útková soustava (1B) je rovněž tvořena drefovými čili jádrovými přízemi.
4. 4. Podkladová tkanina (1) pro umělé trávníky podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že obě soustavy (1 A, 1B) jsou tvořeny materiálem na bázi polyolefinú, zejména polypro25 pylenu.
5. 5. Podkladová tkanina (1) pro umělé trávníky podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že drefové čili jádrové příze jsou v plátnové, keprové nebo atlasové vazbě nebo jejich odvozených vazbách.
6. 6. Podkladová tkanina pro umělé trávníky, podle nároku laž5, vyznačující se

   30 t í m , že má různé pevnostní vlastnosti.