CZ236694A3 - Composition for treating fibrotic injuries and process for preparing thereof - Google Patents

Description

(54) Kompozice pro léčení fíbrotických zranění a způsob její přípravy (57) Kompozice pro léčení ran s potlačením tvorby jizev pro léčení fíbrotických nemocí, sestávající z alespoň jednoho faktoru, který zamezuje růstu vaziva, v kombinaci s nefibrotickým růstovým faktorem nebo v kombinaci s fíbrotickými růstovými faktory přítomnými v kompozici v menším poměru k tomuto nefíbrotickému růstovému faktoru, než je obvyklé v ráně ošetřované běžným způsobem nebo v kombinaci s fíbrotickým růstovým faktorem dohromady s antifibrotickými látkami proti nim, a to vše ve farmaceuticky vhodném nosiči.

• a.

Kompozice pro léčení fibrotických zranění -a způsob jam-i-ch- lé- ,ý

kdy se při hojení tkáně objeví fibróza nebo kde zvýšená fibróza vede k patologickému poškození a poruše funkce tkání. Týká se hlavně přípravků a způsobu pro usnadnění léčby zvířecí tkáně s omezením zvýšené fibrózy a pro prevenci vzniku fibrózy.

Dosavadní stav techniky

Fibróza je hlavním problémem při léčení ran, protože způsobuje vyjizvení tkáně, které nejenže vypadá nehezky, ale znamená problém pro růst tkáně, funkčnost postiženého místa, pohyblivost a podobně. To se týká hlavně zranění u dětí nebo to bývá následek větších popálení.

Kromě toho je fibróza hlavním lékařským problémem tam, kde dojde ke zvýšené tvorbě vazivové tkáně, což se stává u mnoha nemocí, včetně cirhózy jater, onemocnění kanálků ledvin se součaným postižením klubíček, plicní fibrózy, systemické fibrózy, revmatické artritidy a různých ran.

Mechanismus vzniku fibrózy není ještě stále plně objasněn, ale hojení ran zpravidla začíná zánětlivou reakcí s infiltrací leukocytů a nahromaděním cytokinéz. Tyto cytokinézy jsou příčinou bujení fibrózy a ukládání extracelulární protei-

nové matrice obsahující kolagen a fibronektin, která se hromadí a výsledkem je permanentní přeměna struktury a funkce tkáně .

Jako příklady regulátorových cytokinéz lze uvést fakto: místního odumírání tkáně (FMOT), faktor růstu fibroblastv (FRF), růstový faktor změněných destiček (RFZD) a β faktox transformace růstu (FTR β) . Dosud byly identifikovány faktor} FTR β-l až FTR β-5. Dvě z těchto rodin cytokinéz FTR β a FRL jsou považovány za vysoce fibrógenické a nadto se ukázalo, že útlum aktivity těchto dvou rodin FTR β a FRD při použití protilátek FTR β-l, FTR β-2 a protilátek FRD má za následek silné omezení fibrózy při zranění tkáně.

Přihláška evropského patentu EP 0 433 225 definuje biologickou aktivitu FTR β, t.j. FTR β-l, FTR β-2 a FTR β-3, přičemž zahrnuje jejich schopnost zvyšovat tvorbu fibrózní granulární tkáně v ráně a v okolí rány, zatímco americké patenty US 4 810 691 a US 4 774 228 popisují použití FTR β pro zlepšení tvorby spojové tkáně.

Podstata vynálezu

Výše zmíněné nedostatky do značné míry odstraňuje kompozice pro léčení ran a ošetřování fibrotických zranění podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že sestává alespoň z jednoho faktoru zamezujícímu růst vaziva v kombinaci s farmaceuticky vhodným nosičem.

Dalším charakteristickým znakem kompozice je, že faktor zamezující růstu vaziva obsahuje faktor transformace růstu β-3 (FTR β-3). Tento působí jako faktor zamezující růstu vaziva a při aplikaci kompozice na tkáň je tento faktor zamezující růstu vaziva přítomen v podstatně vyšší koncentraci než za normálních okolností.

Jiným charakteristickým znakem kompozice je to, že faktor zamezující růstu vaziva obsahuje kyselý nebo zásaditý faktor růstu fibrblastu (FRF) obsahující opět podstatně více faktoru zamezujícího růst vaziva než by se vyskytlo za normálních podmínek.

Jiným charakteristickým rysem vynálezu je to, že kompozice obsahuje antifibrotické látky, které neutralizují faktor zamezující růst vaziva.

Charakteristické také je, že tyto antifibrotické látky obsahují protilátky k FTR β-3, FTR β-2 a růstový faktor změněných destiček (RFZD), vazební proteiny, které zabraňují vazbám FTR β-l, FTR β-3 a FRD s jejich receptory buď vazbou k samotnému růstovému faktoru, například decorinu nebo biglycanu nebo vazbou k receptorů, například peptidům obsahujícím strukturu vazebných receptorů anebo rozpustné formy receptorů růstového faktoru nebo růstového faktoru vázající oblasti těchto receptorů nebo protisměrné oligonukleotidy nebo ribozomy, které zabraňují přeměně na fibrotický růstový faktor mRNA.

Kompozice může obsahovat i kombinace faktorů zamezujících růstu vaziva, například FTR β-3 a antifibrotické látky , například anti FTR β-2.

Jiným charakteristickým znakem je to, že faktor zamezují4 cí růstu vaziva a/nebo antifibrotické látky jsou přítomny v kompozici v aktivní nebo inaktivní formě.

Inaktivace může být provedena různými mechanizmy, například opouzdřením.

Kapsle jsou degradovatelné externím stimulem k uvolnění aktivní formy, pokud je požadováno.

Externí stimul může představovat UV záření, ultrazvuk, in vivo enzymy nebo teplo.

Inaktivace se může rovněž provést molekulárním přidáním vazebné molekuly, která je oddělitelná v případě potřeby externím stimulem představovaným UV zářením, ultrazvukem, in vivo enzymy nebo teplem.

Faktor zamezující růstu vaziva může být přítomen v inaktivní formě, například jako prekurzor, a je aktivován stykem s tkání obsahující přírodní štěpné enzymy nutné k přeměně prekurzoru do aktivní formy.

Nosič kompozice může být z neutrálního sterilního krému, gelu, aerosolu nebo prášku pro vnější použití. Může být rovněž z náplasti nebo sterilního obvazu nebo absorpčního obvazu. Nosič může rovněž sestávat ze sterilního roztoku pro oplach, injekci nebo inhalaci. Nosič může rovněž sestávat i z tablet nebo kapslí pro vnitřní použití.

Nosič může rovněž sestávat z biopolymeru, například kolagenu, kyseliny hyaluronové nebo polymeru pro kontakt nebo implantaci do rány nebo poranění vaziva tak, aby se umožnilo uvolňování aktivních látek pomalu nebo rychle a jejich působení in šitu.

Dalším předmětem vynálezu je rovněž způsob přípravy farmaceutického preparátu, jehož podstata spočívá v tom, že kompozice obsahuje alespoň jeden faktor zamezující růstu vaziva pro vnější použití v krému,gelu, prášku, aerosolu, náplasti nebo obvazu, biopolymerovaném nebo polymerovaném implantátu,systém se zpožděným nebo pomalým uvolňováním nebo v roztoku pro oplach, injekci nebo inhalaci nebo v tabletách nebo kapslích pro střevní aplikaci.

Způsob zastavení fibrózy během léčby ran a jiných vazivových onemocnění či zranění spočívá v tom, že se pacientovi trpícímu zraněním tkáně nebo zánětem vaziva aplikuje alespoň jeden faktor zamezující růstu vaziva.

Součástí vynálezu je tedy i způsob pro zastavení fibrózy a navození takových fibrózních podmínek, které jsou pro pacienta vyhovující a to aplikací alespoň jednoho faktoru zamezujícího růstu vaziva, například FTR β-3 a/nebo alespoň jedné antifibrotické látky, napřílelad anti FTR βΙ/FTR β-2.

Jak už bylo uvedeno výše, byly identifikovány dva cytokinézy, které jsou zahrnuty ve fibróze a to růstový faktor změněných destiček (RFZD) a FTR β. Z těchto dvou hraje hlavní úlohu FTR β. Například ve tkáních, které se hojí bez tvorby jizev jako jsou třeba fetální a embryonické rány, kde je menší zánětlivost a změněný cytokinní profil, je úroveň FTR β značně snížena.

FTR β obsahuje rodinu molekul, z nichž jsou důležití savčí členové FTR β-l, FTR β-2 a FTR β-3 (Robert a Sporn, The

Transforming Growth Factors-β, Peptide Growth Factors and '1

Their Receptors, Springer Verlag Berlin, str. 418 - 472).

Členové FTR β, i když mají různé vzorečkování, tvoří přes 70% peptidní homologie a má se za to, že mají podobné funkce a jsou zaměnitelné. Takže při hojení ran se dá očekávat, že FTR β-3 se bude chovat podobně jako FTR-βΙ a FTR-B2, aby se zvýšila produkce extracelulární matrice, angiogennost a odolnost proti zánětu.

Jak už bylo probráno výše, fibrotická nemoc je hlavním lékařským problémem. U takových nemocí dochází k abnormální nebo zvýšené tvorbě fibrózní tkáně. K těmto nemocen patří cirhóza jater, onemocnění kanálků ledvin se současným postižením klubíček, plicní fibrózy, revmatické artritidy. U takových nemocí by se FTR β nepoužily, protože se má za to, že FTR β zvyšují tvorbu fibrózní tkáně. Překvapivě bylo nedávno objeveno, že FTR β-3 má opačný účinek než se čekalo a to takový, že podporuje hojení aniž by se zvyšovala tvorba fibrózní tkáně.

Součástí tohoto vynálezu je použití FTR β-3 při výrobě léku na léčbu fibrotických nemocí. Rovněž se jedná o způsob léčby aplikací efektivního množství FTR β-3 pacientu, který to potřebuje.

Obsahem vynálezu je rovněž látka pro léčení fibrotické nemoci, která obsahuje FTR β-3 jako aktivní součást.

Vynález se týká také farmaceutické kompozice obsahující vyšší obsah FTR β v poměru k FTR β-l nebo FTR β-2 ve srovnání s přirozeným výskytem FTR β a farmaceuticky vhodného nosiče.

Příklady provedeni vynálezu

Vynález se ověřoval při pokusech s exogenními injekcemi s obsahem FTR β-l, FTR β-2 a FTR β-3. Rovněž byly užity injekce neutralizačních protilátek k FTR β-l nebo kombinace anti FTR β-l a anti FTR β-2. Neutralizační protilátky k FTR β-3 ještě nejsou k dispozici. Experimentální protokol byl popsán v knize Shah a kol., The Lancet, 339, 213-214, 1992.

Tyto experimenty přinesly velmi zajímavé a nečekané výsledky. Nejdříve neutralizační protilátka k FTR β-l odstranila jizvovatění, to znamená, že omezila množství extracelulární matrice, snížila angiogennost a snížila počet makrofágů a monocytů v ráně. Zlepšila se rovněž orientace kolagenových vláken v hojící se ráně. Neutralizační protilátka k FTR β-2 měla jen velmi malý účinek ,ale přesto znamenala určité zlepšení v zamezení tvorby jizev. V kombinaci neutralizační antilátky k FTR β-l a FTR β-2 ale prokázaly podstatná zlepšení v hojení rány, jmenovitě snížily tvorbu extracelulární matrice snížením fibronektinu a kolagenu, snížily angiogennost, snížily počet makrofágů a monocytů v ráně a zlepšila se orientace kolagenu a fibronektinu v ráně. Exogenní přídavek FTR β-l a FTR β-2 měl očekávaný účinek, totiž zvýšení tvorby extracelulární matrice a angiogennosti. Nicméně, exogenní přídavek FTR β-3 neměl tento účinek, ale spíše měl podobné účinky, které už byly pozorovány s neutralizačními protilátkami k FTR β-l a FTR β-2, jmenovitě zmenšeni velikosti extracelulární matrice, snížení počtu makrofágů a monocytů a podstatné zlepšení v odstranění tvorby jizev.

Dále budou detailně popsány poznatky dokumentující účinky

FTR β-3.

Dospělí samci krys o váze 200 až 250g byly anestetizovány tekutým anestetikem a inhalací kyslíku. Byly provedeny dva řezy o délce 10 mm a o hloubce až do masa a to na hřbetě ve stejné vzdálenosti od středové čáry a mezi předníma a zadníma nohama. Rány byly ponechány nesešité, aby se vytvořilo co nejvíc granulované tkáně a vaziva. V každém zvířeti byla ponechána jedna kontrolní rána bez zásahu. U různých zvířat pak byla druhá rána ošetřena buď injekcí s faktorem transformace růstu beta 1 (FTR β-l) o množství 20 ng v injekci nebo injekcí FTR β-2 o množství 20 ng v injekci nebo injekcí FTR β-3 o množství 20 ng v injekci. Již dříve bylo dohodnuto, že 20 ng v injekci bude optimální dávka. Injekce byly uloženy ve 100 mikrolitrech fyziologického roztoku tlumeného fosfátem a byly aplikovány do okrajů rány lokální infiltrací nultý, první a druhý den. Tekutina byla infiltrována po délce každého okraje rány přes jeden vstupní bod vzdálený 5 mm od konce směrem od hlavy. Nejméně čtyři zvířata byla usmrcena předávkováním chloroformu vždy v sedmém, čtrnáctém a dvaačtyřicátém dni po způsobení zranění. Rány byly rutinně histologicky vyšetřeny, zvláště s použitím skvrn na spojovacích vláknech, jako je Malloryho nebo Massonův trichrome. Byly rovněž vyšetřeny na imunocytochemii při použití protilátek ke stanovení fibronektinu pro zjištění rychlosti hojení a orientace extracelulárních matricových molekul, dále stanovení makrofágů a monocytů na zjištění obranyschopnosti proti zánětu, laminin pro zjištění základních membrán, napřík9 lad nově vznikajících krvinek a kolagen typu I a III, aby se zjistila tvorba vazebné tkáně uvnitř rány a jizev.

Vyhodnocení výsledků:

Při srovnání s kontrolními ranami v sedmém a čtrnáctém dni, rány ošetřované FTR β-3 měly méně fibronektinu a fibronektinová vlákna byla lépe orientována. Za 6 týdnů byl fibronektin ve všech ranách podobný co do kvantity jako v okolí normální kůže. Nicméně, rány ošetřené FTR β-3 měly podstatně lepší orientaci než jiné rány. Výsledky byly téměř nerozeznatelné od výsledků získaných s neutralizačními protilátkami k FTR β-l nebo FTR β-2. Při srovnání, rány ošetřené FTR β-l nebo FTR β-2 prokázaly podstatně zvýšenou kvantitu fibronektinu v ráně v sedmém dni a tento fibronektin měl abnormální orientaci ve srovnání s okolní tkání. Totéž se dělo po 14 dnech, ale po 6 týdnech tu byla malá rozdílnost od ran ošetřovaných FTR β-l nebo FTR β-2 a to co do kvantity přítomného fibronektinu.

Po sedni dnech vykazovaly rány ošetřované FTR β-l a FTR β-2 podobný profil makrografové a mcnocytové infiltrace. Kontrolní rána 159, FTR β-l 149; kontrolní rána 117, FTR β-2 112 pro sekci. Nicméně rány 'ošetřované FTR β-3 měly nižší profil makrofágové a monocytové infiltrace - kontrolní rána 130, FTR β-3 91 pro sekci.

Po 7 dnech vykazovaly rány ošetřované FTR β-l a FTR β-2 vyšší profil makrofágů v nižší polovině rány ve srovnání s podobnými oblastmi v kontrolní ráně - kontrolní 50,FTR β-l i

ί

80, kontrolní 45,FTR β-2 59 pro sekci. Nicméně v horní polovině rány byla infiltrace makrofágů podobná jak v ráně kontrolní, tak v ráně ošetřované FTR βΐ - kontrolní 37,FTR β-1 39 pro sekci, zatímco rány ošetřené FTR β -2 vykazovaly nižší profil - kontrolní 34/FTR β-2 19. Naopak rány ošetřené FTR β-3 vykazovaly nižší profil makrofágů po celé ráně ve srovnání s ranou kontrolní - kontrolní na horní půlce 41, FTR β-3 16; kontrolní na spodní polovině 72, FTR β-3 28 pro sekci.

Lamininové skvrny byly použity jako známka neovaskularizace. Po 7 dnech, rány ošetřené FTR β-l vykazovaly vzrůst počtu krvinek, zvláště na dně rány. Rány ošetřované FTR β-2 vypadaly podobně jako rány kontrolní. Rány ošetřované FTR β-3 vykazovaly ale mnohem více krvinek a to at ve srovnání s ranou kontrolní nebo ranami ošetřovanými FTR β-l nebo FTR β-2. To byl velmi pozoruhodný výsledek.

Po 14 dnech byly jen malé rozdíly v počtu krvinek mezi ranami ošetřovanými FTR β-l až 3 a ranami kontrolními. Nicméně u rány ošetřované FTR β-3 se objevilo více krvinek.

Co se týče tvorby kolagenu v ráně, byl v ráně ošetřované FTR β-l nebo FTR β-2 zvýšený výskyt kolagenu v 7. a 14. dni po způsobení rány. Nadto, tento kolagen měl abnormální orientaci ve vertikálním směru ve srovnání s okolím. Po 6 týdnech byly jak kontrolní, tak i FTR β-l a FTR β-2 ošetřované rány viditelně zjizveny s abnormální akumulací abnormálně orientovaného kolagenu uvnitř rány. Naopak, rány ošetřované FTR β-3 měly o něco méně kolagenu jak po 7 tak i 14 dnech. Nadto, uložený kolagen měl podobnou síťkovítou strukturu k té, která byla v okolí rány. Následkem toho i po 6 týdnech vykazovala rána ošetřovaná FTR β-3 mnohem podobnější kožní stavbu jako měla okolní normální kůže, než tomu bylo u ran ošetřovaných FTR β-l nebo FTR β-2. Tento výsledek s FTR β-3 byl velmi podobný tomu, který byl získán^- při použití neutralizačních protilátek k FTR β-l a FTR β-2.

Při shrnutí je možno konstatovat, že ošetřování ran s FTR β-3 snižuje rozsah extracelulární matrice tvořené v raném stadiu zranění. Zajišťuje to, že orientace této matrice má normální síťovou strukturu podobnou struktuře dermisu. V porovnání s abnormální strukturou jizvy se snižuje počet makrofágú a monocytů a brání se zánětové infiltraci do rány, ale výrazně se zvyšuje počet krvinek v rané fázi léčení. Tyto efekty jsou téměř identické s těmi, které byly pozorovány u neutralizačních protilátek k FTR β-l a FTR β-2 kromě růstu počtu krvinek. Při ošetření rány neutralizačními protilátkami k FTR β-l a FTR β-2 se sníží rozsah extracelulární matrice, změní se orientace této matrice, která se blíží normálním podmínkám, snižuje se zánětová infiltrace makrofágú a monocytů - stejně jako u FTR β-3, ale snižuje se počet krvinek na rozdíl od léčby FTR β-3, kdy se naopak počet krvinek zvyšuje.

FTR β-3 proto působí jako protilátka proti tvorbě jizev, tedy látka antifibrotická. Je zřejmé, že uvnitř rodiny FTR β se jedná o specificky izoformní účinek.

FTR β-3 se tak stává cílem jako antifibrotická látka nebo protilátka při tvorbě jizev. Je možná i biologická modifikace ke zvýšení antifibrotického efektu nebo k přesnější definici rozsahu molekuly, které se tento efekt přičítá. Je rovněž možné optimalizovat strukturu FTR β-3 jako antifibrotické látky na základě takové analýzy. V tomto ohledu tyto efekty FTR β-3 v literatuře avizovány nebyly a je zajímavé, že se liší od experimentů s neutralizačními protilátkami, zvláště co do nárůstu angiogennosti. To může být výhodné pro léčení určitých druhů ran, například chronických zranění žilných nádorů na nohou, kde je třeba zvýšit vaskulární růst pro urychlení hojení, ale zase omezit následnou tvorbu jizev.

U fibrózy nejsou účinky látek FTR β-3 nebo anti FTR β-1/FTR β-2 omezeny k potlačování této nemoci. FTR β-1/FTR β-2 zvyšují hromadění extracelulární molekulové matrice jak stimulační syntézou nové extracelulární molekulové matrice, tak i potlačováním mizení existující molekulové matrice, to jest zamezováním obnovy tkáně. Takto každá látka, která je antagonická nebo neutralizační nebo zbavuje účinku FTR β-1/FTR β-2 nejenže snižuje syntézu extracelulární matrice ale také zvyšuje přeměnu. Jako antifibrotické látky mohou buď FTR β-3 nebo anti FTR β-1/anti FTR β-2/anti FRD nebo některé z jejich kombinací zastavit tvorbu fibrózní jizvové tkáně už přítomné ve tkáni, a to u některých fibrotických nemocí jako je například zánět ledvinových kanálků nebo plicní fibróza.

Je třeba zdůraznit, že výše uvedené příklady rozhodně nevylučují i jiné variace, které jsou však zcela pokryty rozsahem patentových nároků definujících tento vynález.

Takže například lze použít kompozici obsahující pouze FTR β-3 vůči faktoru růstu fibroblastu,nebo například s protilát13 kami anti FTR β-l a/nebo anti FTR β-2 a nebo anti RFZD v pomě ru, který umožní požadovaný rozsah vaskularizace pro ten kter typ'rány, aby proběhlo hojení bez tvorby jizev.

I

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (18)

1. Kompozice, vyznačující se tím, že sestává z alespoň jednoho faktoru zamezujícímu růstu vaziva v kombinaci s farmaceuticky^vhodným nosičem.

2. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že nevláknitý růstový faktor obsahuje faktor transformace růstu β-3 -(FTR β-3).

3. Kompozice podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nevláknitý růstový faktor obsahuje faktor růstu fibroblastů (FRF).

4. Kompozice podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obsahuje antifibrotické látky.

5. Kompozice podle nároku 4, vyznačující se tím, že antifibrotické látky obsahují protilátky k FTR β-l, FTR β-2 a růstový faktor změněných destiček (RFZD), vazební proteiny, které zabraňují vazbám FTR β-l, FTR β-2 a RFZD s jejich receptory buď vazbou k samotnému růstovému faktoru, například decorinu nebo biglycanu nebo vazbou k receptoru, například peptidům, obsahujícím strukturu vazebných receptorů anebo rozpustné formy receptoru růstového faktoru nebo růstové faktory vázající oblasti těchto receptorů nebo protisměrné oligonukleotidy nebo ribozymy, které zabraňují přeměně na fibrotický růstový faktor mRNA.

6. Kompozice podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že faktor zamezující růst vaziva a/nebo antifibrotická látka jsou přítomny v kompozici v aktivní formě.

7. Kompozice podle kteréhokoliv nároku 1 až 5, vyznačující se tím, že faktor zamezující růst vaziva a/nebo antifibrotická(é) látka(y) jsou přítomny v kompozici v inaktivní formě.

8. Kompozice podle nároku 7, vyznačující se tím, že inaktivace se provádí opouzdřením.

9. Kompozice podle nároku 8, vyznačující se tím, že kapsle jsou degradovatelné externím stimulem k uvolnění aktivní formy, pokud je požadováno.

10. Kompozice podle nároku 9, vyznačující se tím, že že externí stimul představuje UV záření, ultrazvuk, in vivo enzimy nebo teplo.

11. Kompozice podle nároku 7, vyznačující se tím, že inaktivace se provádí molekulárním přidáním va16 zebné molekuly, která je oddělitelná v případě potřeby externím stimulem představovaným UV zářením, ultrazvukem, in vivo enzymy nebo teplem.

12. Kompozice podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že faktor zamezující růstu vaziva je přítomen v inaktivní formě, například jako prekurzor a je aktivován stykem s tkání obsahující přírodní štěpné enzymy nutné k přeměně prekurzoru do aktivní formy.

13. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že nosič sestává z neutrálního sterilního krému, gelu, aerosolu nebo prášku pro vnější použití.

14. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že nosič sestává z náplasti nebo sterilního obvazu nebo absorpčního obvazu pro vnější přikrytí rány.

15. Kompozice podle nároku 1, tím, že, nosič sestává oplach, injekci nebo inhalaci.

16. Kompozice podle nároku 1, tím, že nosič sestává z vnitřní použití.

17. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se ze sterilního roztoku pro vyznačující se tablet, kapslí a podobně pro vyznačující se tím, že nosič sestává z biopolymeru, například kolagenu, kyseliny hyaluronové nebo polymeru pro kontakt nebo implantaci do rány nebo fibrotického poranění pro umožnění uvolňování aktivních látek pomalu nebo rychle a jejich působení in šitu.

18. Způsob přípravy farmaceutického léčiva nebo antifibrotické kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jeden faktor zamezující růstu vaziva pro vnější použití v krému, gelu, prášku, aerosolu, náplasti nebo obvazu, biopolymerovém nebo polymerovém implantátu, systém se zpožděným nebo pomalým uvolňováním nebo v roztoku pro oplach, injekci nebo inhalaci nebo v tabletách nebo kapslích pro vnitřní použití.