CZ233396A3 - System of electrostatic purification with linear flow - Google Patents

Description

Oblast techniky

Tento vynález se orientuje na systém elektrostatického čistění, u kterého se může prakticky dosáhnout 100 % odstranění částic. Zejména se tento vynález orientuje na systém elektrostatického čistění, který má usazovací nádobu s laminárnim prouděním. Aby se dosáhlo laminárního proudění, je usazovací nádoba rozdělená na plnící sekci pro předávání náboje částicím unášeným v proudu plynu a sběrnou sekci, která má elektrodu uspořádanou na potenciálu, který je pro přitahování nabitých částic k této elektrodě odlišný od potenciálu nabitých částic.

Dosavadní stav techniky

Běžné průmyslové elektrostatické usazovací nádoby sbírají suché částice v jednostupňovém provedení systému s rovnoběžnými deskami, horizontálním průtokem a negativní polaritou. Odstup sběrné desky se obecně pohybuje od 9 do 16 palců a výška desky může být až 50 stop. Průtok usazovací nádobou je vždy zcela v turbulentním rozsahu. Díky turbulentnímu proudění je účinnost jímání usazovací nádoby předem dána použitím Deutschova modelu, který předpokládá, že turbulence způsobují dokonalé promísení částic v turbulentním jádru proudu plynu a elektrické síly jsou účinné pouze napříč laminární mezní vrstvy. Tento model vede na eaqponenciální rovnici uvádějící do vztahu účinnost sběru k výsledku rychlosti elektrické migrace částic a měrnou sběrnou plochu usazovací nádoby. Exponenciální charakter této rovnice znamená, že zvětšování měrné sběrné plochy poskytuje zmenšující se výsledky v účinnosti při vysokých úrovních účinnosti sběru. 100 % úrovně hladiny sběru se tedy v případě tubulentního proudění dosáhne pouze asymptoticky a ve skutečnosti být dosažena nemůže, bez ohledu na to, jak je usazovací nádoba velká.

Podstata vynálezu

Systém elektrostatického usazování zahrnuje skříň spojenou fluidním kontaktem s kouřovým kanálem. Je navržen zdroj energie, který má první výstup pro dodávání referenčního potenciálu a alespoň jeden druhý výstup pro dodávání potenciálu, který je vzhledem k referenčnímu potenciálu negativní. Tento systém zahrnuje skupinu pro elektroststické nabíjení částic uložených ve skříni a spojenou fluidním spojením s kouřovým kanálem, který má v sobě průchod plynu. Tato nabíjecí skupina je pro předávání náboje částicím, které jsou unášené kouřovým plynem, spojená s prvním i druhým výstupem zdroje energie, přičemž předávaný náboj je vzhledem k referenčnímu potenciálu negativní. Tento systém dále zahrnuje skupinu pro sběr nabitých částic umístěných ve skříni a propusť nabíjecí skupiny. Sběrná skupina v sobě vytváří laminární proud kouřového plynu.

Přehled obrázků na výkresech

OBR. 1 - je blokové schéma systému jednoho provedení elektrostatického usazovacího systému;

OBR. 2 - je blokové schéma systému dalšího provedení elektrostatického usazovacího systému;

OBR. 3 - je pohled na řez sběrné skupiny elektrostatického usazovacího systému vedený podél čáry řezu 3-3 na OBR. 1;

OBR. 4 - je pohled na řez jednoho alternativního provedení sběrné skupiny znázorněné na OBR. 3;

OBR. 5 - je pohled shora na příčný řez nabíjecí a sběrnou skupinou, který ukazuje jejich elektrické spojení;

OBR. 6 - je pohled shora na příčný řez integrovanou nabíjecí a sběrnou skupinou;

OBR. 7 - je pohled shora na příčný řez dalším tělesným provedením integrované nabíjecí a sběrné skupiny předloženého vynálezu;

OBR. 8 - je pohled shora na příčný řez ještě jiného provedení integrované nabíjecí a sběrné skupiny předloženého vynálezu;

OBR. 9 - je blokové schéma systému dalšího provedení předloženého vynálezu a

OBR.10 - je pohled na příčný řez částí provedení představeného na OBR. 9.

Příklady provedení vynálezu

Pokud jde o obrázek 1, je zde znázorněn systém 100 elektrostatického čistění spojený do linie mezi zdrojem 10 částic vstupujících do plynu a komínem 14 pro emisi tohoto plynu do atmosféry. Ačkoliv může být zdroj částic 10 jakýkoli typ zdroje, zahrnují takové zdroje topeniště nebo parní kotle spalující uhlí nebo olej, různé typy spaloven a jakýkoli spalovací proces, ve kterém se vytváří nebezpečné znečistění vzduchu ve formě částic materiálu. Jako topeniště spalující uhlí má například zdroj 10 kouřovou trubku 12, která je připojená ke vstupu 108 plynu vertikálně orientované skříně 105 usazovací nádoby s laminárním prouděním.

Částice, které vstupují do proudu plynu vstupujícího do usazovací nádoby 102 přes vstup 108, se musejí nejprve před tím, než se mohou odstranit elektroststickou přitažlivostí, nabít, což je princip, podle kterého pracují všechny elektrostatické usazovací nádoby. Takovéto nabití může být negativní nebo pozitivní, nicméně negativní nabíjení je pro použití více rozšířené. Usazovací nádoba 102 je konstruována zvláštně tak, aby vytvářela laminární proud kouřových plynů, aby se zvýšila účinnost odstraňování částic. Tyto částice se nabíjejí, když procházejí korónovým výbojem vetvořeným mezi jednou nebo více dvojicemi rovnoběžných nebo soustředných elektrod. Korónový výboj, který je nezbytný pro účinné předávání požadovaného náboje částicím, které se mají odstraňovat, vytváří korónový vítr, který způsobuje turbulentní proudění ve vzorku plynu, který prochází usazovací nádobou. Usazovací nádoba 102 je tedy navržena tak, aby oddělovala nabíjecí zónu usazovací nádoby od sběrné nebo aglomerační zóny, přičemž sběrná nebo aglomerační zóna je cennější díky laminárnímu proudu plynu, který jí proudí.

Jak je znázorněno na OBR. 1, je usazovací nádoba 102 opatřená nabíjecí sekcí 104 umístěnou proti směru proudění vzhledem ke sběrné sekci 106, přičemž kouřový plyn vstupující do vstupu 108 prochází nabíjecí sekcí 104 a sběrnou sekcí 106, z které pak prochází výstupem 110 plynu. Částice odstraněné do sběrné sekce 106 se následně vypouštějí do odváděči výsypky 112 částic. Sběrná sekce může zahrnovat oklepávací zařízení pro mechanické uvolnění nasbíraných částic a jejich pokles do výsypky, nebo se může použít způsob usazování za mokra, u kterého se přivádí vstupem 101 vody voda, která teče sběrnou sekcí 106 dolů do výsypky 112 a nashromážděné částice unáší s sebou.

Alternativně může sběrná sekce 106 sbírat částice pouze přechodně a slouží tak jako shromažďovací část pro systém 100. Částice jsou přitahovány k povrchům elektrod a když tyto částice přijdou do vzájemného styku, shlukují se. Tyto shluky jsou pak znovu strhávány do proudu plynu pro následné odstranění usazovací nádrží uspořádané po proudu nebo filtrem 120. Tento proces je podobně zkvalitněn laminárním prouděním kouřových plynů v systému.

Kde jsou požadovány velmi vysoké účinnosti sběrače, to jest mezi 99,9 % a 100 %, a usazovací nádoba pracuje za sucha, může být cílem konstrukce systému znovustrhávání částic, takže je sběrač zpracovaný jako shromažďovací část.

Pro takový systém se sběrná sekce rozprostírá v dostatečné vzdálenosti od nabíjecí sekce, aby dovolila strhávat jímané částice znovu do proudu plynu. Shromážděné částive se však budou před tím, než budou znovu strhávány, spékat. Pokud je to nezbytné, může se plyn upravovat některým z mnoha známých aglomeračních promotorů, aby se zajistila přiměřená aglomerace pro vytváření částic o dostatečné velikosti, které lze snadno odstraňovat. Tyto částice, které jsou nyní větší, budou proudit s proudem plynu výstupem 110 do potrubí 122 pro dopravu k sekundárnímu filtru 120 pro odstraňování těchto větších částic. Tento sekundární filtr 120 může být běžná elektrostatická usazovací nádoba, textilní filtr, jako je pytlový filtr komorového typu, nebo jiný typ prostředku na odstraňování částic. Plyn proudící ze sekundárního filtru 120 bude proudit kanálem 124 ke vstupu 16 komína 14, aby se zbavený částic vypouštěl do atmosféry. U systému, který není navržený zvlášť pro znovustrhávání částic, může být filtr 120 instalovaný volitelně, aby odstraňoval jakékoli slepené částice, které byly bezděky znovu stržené do proudu plynu.

Laminární průtok sběrnou sekcí 106 systému 100 se dosáhne průchodem plynu řadou v podstatě rovnoběžných sběrných trubek, které mají předem stanovený průměr, a předem určenou rychlostí uspořádaných ve směru proudu od nabíjecí sekce 104, aby se dosáhlo Reynoldsovo číslo méně než 2,000. Dobře zajištěné Reynoldsovo číslo je bezrozměrný faktor reprezentovaný rovnicí:

Re = DV/v, kde:

D je průměr trubek,

V je průměrná rychlost, v je kinematická viskozita tekutiny.

Pro laminární proudění musí být splněno RE < 2,000. Jeli tedy známá střední rychlost plynu a jeho viskozita, může se zvolit průměr trubky tak,, aby se shora uvedený vztah splnil.

Jak je znázorněno na OBR. 3, je sběrná sekce 106 tvořená řadou sběrných kanálů 106, přičemž tyto sběrné kanály jsou tvořené příslušnými trubkovými sběrnými členy 118. U tohoto dílčího tělesného provedení má každý z trubkových členů 118 kruhový obrys příčného řezu, avšak mohou být použity i jiné tvary a získat se laminární proudění. Jak je znázorněno v alternativním provedení podle OBR. 4, zahrnuje sběrná sekce 106 řadu sběrných kanálů 116 uspořádaných uvnitř vertikální skříně 105 . Každý ze sběrných prostorů 116 je tvořený polygonálním trubkovým sběrným členem 118 , které vytvářejí konstrukci sběrné sekce 106 podobnou voštině.

Pokud jde nyní o OBR. 2, je na něm znázorněn systém 100 elektrostatického čistění. Jako u prvního tělesného provedení je výstup zdroje 10 částic připojený ke kouřovému kanálu 12, který přivádí kouřové plyny a částice, které do nich vstoupily, ke vstupu 108 usazovací nádoby. Kouřové plyny a částice, které do nich vstoupily, proudí nabíjecí sekcí 104 před tím, než proudí dolů vertikálně orientovanou skříňovou částí 105 usazovací nádoby 102 s laminárním prouděním. Vertikálně orientovaná skříň 105 ohraničuje sběrnou sekci 106 pro odstraňování částic, které vstoupily do kouřových plynů. Plyn zbavený částic proudí z výstupu 110 skrze potrubí 122 ke vstupu 16 komína 14, aby jím procházel do okolí. Sběrná sekce 106 zahrnuje řadu rovnoběžných průchodů jako u provedení dle OBR. 1 a spojení případného systému pro cirkulování proudu sběrnou sekcí pro vynášení částic odstraněných z proudu plynu. Tekutina, jako je voda, vstupuje do vertikální části 105 usazovací nádoby 102 vstupem 101 a je orientovaná tak, aby tekla řadou rovnoběžných sběrných kanálů, které jsou v ní obsažené, jako kanály znázorněné na OBR. 3 nebo OBR. 4. Voda zatížená částicemi se shromažďuje ve výsypce 112 a proudí potrubím 114 k čerpadlu 130. Čerpadlo 130 přemisťuje vodu potrubím

132 k filtru 140, ve kterém se částice z vody odstraňují a čistá voda pak může být recirkulována, aby proudila potrubím 142 zpět ke vstupu 101 nebo případně potrubím 141 ven jako odpad. Kde se přefiltrovaná voda odvádí odpadním potrubím 141 a nerecirkuluje se, bude potrubí 142 připojeno ke zdroji čisté vody, aby se do vstupu 101 dodávala voda kontinuálně. Jako u provedení podle OBR. 1 může být usazovací nádoba 102 suchý systém. Jako suchý systém se usazovací nádoba 102 liší od usazovací nádoby 102 pouze v orientaci nabíjecí sekce 104 , která má takto horizontální průtok.

Jak je znázorněno na OBR. 5, může být nabíjecí sekce 104 tvořená řadou rovnoběžných elektrod 126, 128, které jsou příslušně připojené k výstupnímu vedení 152 referenčního napětí a výstupnímu vedení 154 negativního napětí vysokonapěťového zdroje 150 energie. Zdroj 150 energie může představovat násobné napájecí zdroje s různými napájecími zdroji, které jsou připojené k různým sekcím usazovací nádoby 102, 102 . Výstupní vedení 152 referenčního napětí je připojené k referenční svorce 156 uzemění tak, že potenciál vysokého napětí přiváděný na vedení 154 je více negativní než referenční úroveň uzemění, aby se částicím procházejícím mezi příslušnými elektrodami 126, 128 předával vhodný

Jak bude probráno v následujících být u usazovací nádoby 102, 102 s negativní náboj. ods tavcí ch, mohou konfigurace nabíjecí je sběrná sekce 106 laminárním prouděním použity další sekce 104. Jak bylo probráno výše, vytvořená řadou malých trubkových sběrných členů 118, z nichž každý má průměr nebo šířkový rozměr v rozsahu 1 až 3 palce a s výhodou v rozsahu 1,5 až 2.0 palce. Každý trubkový člen 118 definuje příslušný sběrný kanál 116, jímž prochází plyn a nabité částice. Každý z trubkových členů 118 je vytvořený z vodivého materiálu a elektricky připojený k výstupnímu vedení 152a referenčního napětí nulovému zdroje 150 elektrickému energie, který je vztažený k potenciálu připojením k referenční svorce 156 uzemění. Protože jsou vodivé sběrné trubky připojené k referenčnímu potenciálu a nabité částice jsou nabité více negativně, jsou částice přitahované k povrchu vnitřní stěny trubek 118. Nevybíjející elektroda 125 je uspořádaná soustředně v každém sběrném kanálu 116. Každá elektroda 125 může mít válcový vnější tvar o předem určeném průměru a každá je elektricky připojená k výstupním vedení 154a napětí. Elektroda 125 může být ve formě elektrody jako drát nebo jiný člen podobný tyči postrádající ostré rohy nebo okraje, což by mohlo mít za následek velké koncentrace elektrického pole. Průměr elektrody 125 a napětí, které se na ni přivádí, se volí tak, aby se co nejvíce zvětšilo elektrické pole uvnitř každého prostoru 116, aniž by se vytvářelo jiskření nebo korónový výboj. Toto je zejména důležité tam, kde se jako shromažďovací část použije sběrná sekce 106. Laminární průtok touto sekcí 106 se dosáhne pro rychlost plynu v rozsahu od 2.0 do 7.0 stop/sekundu.

Pokud se nyní týká OBR. 6, je na něm znázorněno jedno možné uspořádání dvoustupňové usazovací nádoby s laminárnim prouděním. OBR.6 ukazuje sestavu elektrody jednoho z řady sběrných kanálů, u které je nabíjecí sekce 104 integrovaná se sběrnou sekcí 106'', aby tak měl jednu společnou elektrodu 118 mezi nimi. Elektroda 128 vytvořená jako dutý válec je elektricky spojená s výstupním vedením 154 negativního napětí napájecího zdroje. Elektroda 128 zasahuje na předem stanovenou vzdálenost do sběrného kanálu 116, přičemž je tato elektroda v kanálu 116 umístěná středově v soustředném vztahu s trubkovým členem 118. Tento trubkový člen 118 je elektricky připojený k výstupnímu vedení 152 napájecího zdroje. Vzdálenost, kterou elektroda 128 sahá do trubkového členu 118 definuje nabíjecí sekci 104 . Napětí přiváděné mezi elektrody 118 a 128 , odstup mezi nimi a průměr elektrody 128 jsou zvolené tak, aby vytvářely korónový výboj mezi elektrodou 128 a částí trubkového členu 118a pro nabíjení částic, které jsou unášené proudícím plynem. Zbytek 118b trubkového členu 118 definuje sběrnou sekci 106 , přičemž jsou nabité částice přitahovány k vnitřnímu povrchu uvedené spodní části 118b trubkového členu 118. Elektroda 125 je uspořádaná soustředně v kanálu 116 a je elektricky připojená k výstupnímu vedení 154a vysokého napětí. Elektroda 125 má obrys válce a poskytuje silné elektrostatické pole pro působení na nabité částice procházející kanálem 116, aniž by indukovalo korónový výboj.

U tělesného provedení podle OBR. 7 je elektroda 128 připojená k výstupnímu vedení 154 záporného napětí a leží soustředně uvnitř kanálu 116 definovaného trubkovým členem 118. Horní díl 127 elektrody 128 má menší průměr než spodní díl 129 a tím koncentruje siločáry elektrického pole orientované k dílu referenční elektrody 118a nabíjecí sekce 104 . Horní díl 127 elektrody 128 je dimenzován tak, aby indukoval mezi dílem trubkové elektrody 118a a dílem 127 elektrody při aplikované výši napětí korónový výboj. Aby se zvětšovalo elektrické pole mezi nabitými částicemi a dílem sběrné elektrody 118b, je záporná elektroda 128 navržená tak, aby zasahovala v předem stanovené vzdálenosti do sběrné sekce 106 . Jak již však bylo probráno dříve, vytváří korónový výboj turbulenci, která by bránila laminárnímu průtoku sběrnou sekcí. Spodní díl 129 elektrody 128 je tedy dimenzován jinak než část horního dílu 127 a je tedy dimenzovaný tak, aby zvětšoval povrchovou plochu dílu 129 pro snížení koncentrace siločar elektrického pole v porovnání k hornímu dílu 127, aby se tak zabránilo výskytu korónového výboje a zvětšilo se elektrické pole mezi nabitými částicemi a vnitřním povrchem dílu trubkového členu 118b. U této sestavy je trubkový člen 118 elektricky připojený k výstupnímu vedení 152 referenčního napětí (uzeměni), aby poskytl referenční elektrodu 118a pro nabíjecí sekci a sběrnou elektrodu 118b pro sběrnou sekci usazovací nádoby s laminárním prouděním.

U provedení znázorněného na OBR. 8 dále referenční elektroda zahrnuje vrstvu 168 vodivé kapaliny, která pokrývá vnitřní povrch trubkového členu 118. Tak jsou horní konce každého trubkového členu 118 sběrné sekce 106, 106 provedení podle OBR. 1 a 2 opatřené rozdělovacím kusem 160 rozvodu kapaliny pro rozdělování vodivé kapaliny na vnitřní povrch trubkových členů 118. Ačkoliv se může použít jakákoli vodivá tekutina, včetně fluidizováných částic, jako je kovový prášek, je nejekonomičtější kapalina pro takovouto aplikaci voda. Ukázaný rozdělovači kus 160 slouží pouze jako příklad a pro distribuci kapaliny k vnitřním povrchům trubkových členů se mohou použít mnohé další prostředky, aniž by došlo k odchýlení od myšlenky vynálezu, která je zde odhalena. Voda prochází do vstupu 162 a protéká kolem prstencového kanálu 166, načež teče dolů prstencovým hrdlem 165 a také výstupem 164 pro průchod k dalším z rozdělovačích kusů 160. Voda tekoucí z hrdla 165 teče po vnitřním povrchu trubkového členu 118. Voda, která teče dolů po vnitřním povrchu každého trubkového členu, vytváří vodivý film 168, který má potenciál referenčního napětí, a tak přitahuje nabité částice k sobě, když obojí proudí sběrnou sekcí 106 . Vodní film 168 slouží ke dvěma funkcím: (1) voda slouží pro odnášení přitahovaných částic a zabránění jejich opětnému vstupu do proudu plynu a (2) působí jako pohyblivá elektroda a tak napomáhá v utváření laminárního proudění proudu plynu. Vedením jak plynu, tak i vodního filmu 168 směrem dolů se mohou oba přemisťovat v podstatě toutéž průměrnou rychlostí, přibližně pět stop za sekundu, a zajišťují tak mezi sebou nulový čistý relativní pohyb. Protože mezi sebou nemají plyn a elektroda žádný relativní pohyb, je eliminováno vrásnění a dosahuje se tak laminární průtok.

Pokud jde nyní o OBR. 9, je zde znázorněno blokové schéma systému dalšího tělesného vytvoření tohoto vynálezu. Systém 200 elektroststického odstraňování částic s laminárním prouděním je vytvořený v horizontálně uspořádané skříni nebo potrubí 205, ve kterém vstupuje plyn s nabranými částicemi jedním koncem ve směru označeném směrovou šipkou 202 a teče jím vodorovně, aby vystupoval na protějším konci jako čistý plynve směru označeném směrovou šipkou 222. Tento elektrostatický systém 200 zahrnuje nabíjecí sekci 210 zkonstruovanou pro vytváření korónového výboje uvnitř a nabíjení částic, které vstoupily do proudu plynu. Následně k proudění nabíjecí sekcí 210 prochází plyn a nabité částice aglomerační sekcí 215, která má řadu průchodů umístěných těsně u sebe a bez korónového výboje, ve kterých dosahuje plyn laminárního proudu nebo jimi proudí téměř laminárně. Nabité částice jsou přitahovány k povrchům stěn v aglomeračním dílu 215 a usazují se na nich, sdružují se s dalšími částicemi a jsou znovu strhávány jako větší slepené částice, které se následně odstraní sběrnou sekcí 220. Sběrné sekce 220 může představovat sběrnou konstrukci, jako je konstrukce popsaná vpředu, nebo může být tvořena běžnou elektrostatickou usazovací nádobou či filtrem textilního typu.

Systém 200 může být vsazený do stávající běžné elektrostatické usazovací nádoby, kde alespoň část původní usazovací nádoby tvoří nabíjecí sekci 210 systému 200. Aglomerační sekce 215 systému 200 provádí přechodný sběr částic a může velmi připomínat konstrukci nabíjecí sekce 210, nicméně střídavé elektrody budou od sebe vzdálené mnohem méně a budou postrádat jakékoli vybíjecí elektrody nebo jiná tělesa mezi sousedními elektrodami. Aglomerační díl 215 může být zkonstruovaný z plochých rovnoběžných desek, které jsou odsazené těsně od sebe, přičemž rozestup elektrod je méně než 4 a s výhodou zpravidla asi 2. Každá z nabíjecích a aglomeračních sekcí má mít dostatečný podélný rozměr takový, aby doba zdržení plynu sahala od 0,5 do 2,0 sekund, s výhodnou dobou zdržení přibližně 1,0 sekundy.

Zaměžíme-li se nyní na OBR. 10, může být konstrukce nabíjecí a aglomerační sekce vidět zřetelněji. Nabíjecí sekce 210 uspořádaná uvnitř horizontálně uspořádaného potrubí 205 je tvořená řadou střídavých elektrod 212 a 214, které jsou připojené k protějším výstupním vedením napájecího zdroje 150. Elektrody 212 jsou elektricky připojené k výstupnímu vedení 152 napájecího zdroje, které je spojené s referenčním uzeměním 156. Výstupní vedení 154 vysokého napětí může dodávat negativní stejnosměrný proud o vysokém napětí, negativní střídavé napětí, nebo jejich kombinaci. Velikost napětí mezi vedeními 154 a 152 výstupního napětí je dostatečně vysoká, aby vyvolala korónový výboj mezi elektrodami 214 a 212, aniž by došlo ke zkratování napříč mezi nimi. Každá z elektrod 214 může zahrnovat řadu elektrodových hrotů 216 korónového výboje, které jsou k ní připojené, aby podporovaly vytváření korónového výboje v nabíjecí sekci 210. Aglomerační sekce 215 zahrnuje řadu elektrod 218 a 219 připojených k příslušným výstupním vedením 152a a 154a napájecího zdroje 150a. Každá z elektrodových desek 218, 219 je uspořádaná v těsném vzájemném odstupu, jak bylo probráno dříve, a postrádá jakékoli konstrukce typu, který by vyvolával korónu. Napájecí zdroj 150a pracuje při jiném napětí, než je napětí napájecího zdroje 150, a dodává dostatečné napětí pro přitahování a aglomeraci částic stržených do proudu plynu, aniž by vytvářelo jakýkoli korónový výboj. Výstupní vedení 154a napájecího zdroje 150a je vztaženo k výstupnímu vedení 152a, které je připojené k referenčnímu uzemění 156, a je tedy spojené společně s výstupním vedením 152 napájecího zdroje 150. Plyn, který prochází aglomeračním dílem 215 se svými znovu strženými shluky částic, pak proudí ke sběrné sekci 220, což může být oddělená a jiná usazovací nádoba nebo filtr. U uspořádání znázorněného na OBR. 10 může být systém 200 zpětně namontovaný do procesu používajícího běžnou elektrostatickou usazovací nádobu s rovnoběžnými deskami a horizontálním průtokem a vést k systému, který těží z laminárního proudění plynu aglomeračním dílem 215, nebo jak aglomeračním dílem 215, tak i sběračem 220.

Ačkoliv byl tento vynález popsán v souvislosti s jeho specifickými formami a tělenými provedeními, je třeba si uvědomit, že aniž by došlo k odchýlení od podstaty nebo rozsahu vynálezu, lze dojít i k různým jiným obměnám, než byly prodiskutovány výše. Například se mohou zejména znázorněné a popsané elementy nahradit elementy ekvivalentními, určité znaky se mohou použít nezávisle na dalších znacích a v určitých případech se mohou jednotlivá umístění elementů změnit nebo posunout, a to vše bez odchýlení od podstaty nebo rozsahu vynálezu, jak je definovaný v přiložených nárocích.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Systém elektrostatického čistění využívající pro odstraňování velmi jemných částic, které se dostaly do proudu plynu, laminární proud, který zahrnuje:

   skříň spojenou proudově s kouřovým kanálem;

   zdroj energie, který má první výstup pro přívod referenčního potenciálu a alespoň jeden druhý výstup pro přívod potenciálu opačné polarity vzhledem k uvedenému referenčnímu potenciálu;

   prostředek pro elektrostatické nabíjení částic, které se nacházejí v uvedené skříni, a je proudově spojený s kouřovým kanálem, aby jím proudily kouřové plyny, přičemž uvedený nabíjecí prostředek je připojený k uvedenému prvnímu i druhému výstupu zmíněného zdroje energie pro předání náboje předem určené polarity částicím unášeným kouřovými plyny; a prostředek pro sbírání uvedených nabitých částic, přičemž zmíněný sběrný prostředek, který v sobě vytváří laminární proud kouřových plynů, je připojený ke zmíněnému prvnímu zdroji energie pro zřízení elektrostatického pole pro přitahování nabitých částic, kde uvedené nabité částice zahrnují velmi jemné částice.
2. 2. Systém elektrostatického čistění, jak je uvedený v nároku 1, kde zmíněný sběrný prostředek zahrnuje řadu podélně uspořádaných trubkových členů uložených vzájemně rovnoběžně pro vytváření laminárního proudění kouřových plynů v tomto prostředku, přičemž každý z uvedené řady trubkových členů je elektricky vodivý a je připojený ke zmíněnému zdroj i energie.
3. 3. Systém elektrostatického čistění, jak je uvedený v nároku 2, kde každý ze zmíněných trubkových členů má kruhový obrys příčného řezu.
4. 4. Systém elektrostatického čištěni, jak je uvedený v nároku 2, kde každý z uvedených trubkových členů má mnohoúhelníkový obrys příčného řezu.
5. 5. Systém elektrostatického čistění, jak je uvedený v nároku 2, kde uvedený nabíjecí prostředek zahrnuje řadu elektrod vytvořených ve formě dutého válce, které jsou připojené k uvedenému druhému výstupu zmíněného zdroje energie, přičemž každá ze zmíněné řady elektrod vytvořených jako dutý válec je alespoň zčásti uspořádaná ve směru proudu v předem určené části příslušného jednoho ze zmíněné řady trubkových členů.

   *
6. 6. Systém elektrostatického čistění, jak je uvedený v nároku 5, kde každá z řady elektrod ve formě dutého válce má část o prvním průměru a část o druhém průměru, kde je část o prvním průměru uspořádaná ve směru proudu uvnitř zmíněné předem určené části příslušného trubkového členu a má předem stanovený průměr zvolený pro vytvoření korónového výboje v tomto členu, přičemž část o druhém průměru je uspořádaná alespoň ve zývající části uvedeného trubkového členu a má předem stanovený průměr zvolený pro zabránění korónovému výboji uvnitř, přičemž se zvětšuje elektrostatické pole uvnitř řečeného trubkového členu.
7. 7. Systém elektrostatického čistění, jak je uvedený v nároku 1, kde je uvedená skříň orientovaná ve vertikálním směru se vstupem na svém horním konci a s výstupem na protilehlém spodním konci.
8. 8. Systém elektrostatického čistění, jak je uvedený v nároku 7, kde je uvedený výstup skříně připojený k filtru pro odstraňování aglomerovaných částic z kouřových spalin, které jím procházejí.
9. 9. Systém elektrostatického čistění, jak je uvedený v nároku 1, který dále zahrnuje aglomerační díl uspořádaný mezi uvedeným nabíjecím prostředkem a auvedeným sběrným prostředkem a napájecí zdroj připojený k uvedenému aglomeračnímu dílu.
10. 10. Systém elektrostatického čistění, jak je uvedený v nároku 9, kde uvedený aglomerační díl zahrnuje řadu podélně uspořádaných deskových elektrod uspořádaných pro vytváření v podstatě laminárního proudění kouřových plynů v tomto dílu v podstatě v rovnoběžném odstupu od sebe.