Substrát pro pěstování hub
Oblast techniky
Technické řešení se týká nového substrátu pro pěstování hub, zejména Čeledi hlívovitých, který je obohacen konopným pazdeřím.
Dosavadní stav techniky
Houby rodu Pleurotus patří mezi nejoblíbenější jedlé houby díky jejich výborným organoleptickým a medicínským vlastnostem, rychlému růstu, dobrému výtěžku a nenáročným podmínkám kultivace. Rod Pleurotus zahrnuje minimálně 15 různých druhů. Nejrozšířenější a nejznámější z nich je hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Hlíva ústřičná je velmi hojný druh. Pochází z Číny. ίο V dnešní době je rozšířena od tropů až po polární pásmo. Jedná se o dřevokaznou houbu. V našich podmínkách roste v teplejších oblastech na podzim, zatímco v chladných oblastech (např. na horách) i v létě. Roste na živých nebo odumřelých listnatých stromech, nejčastěji na bucích, lípách, topolech, kaštanech a vrbách, vzácně i na jehličnanech. Výtrusy osídlují zejména čerstvé pařezy a čerstvě ulomené nebo vyvrácené ležící kmeny listnáčů. Mycelium působí bělavé trouchnivění dřeva. Hlíva ústřičná se vyskytuje jednotlivě nebo střechovitě nad sebou v trsech.
Pěstování hlívy je poměrně jednoduché a potřeby k němu jsou snadno dostupné. Lze využít velmi jednoduchých postupů i postupů složitějších. Je potřebné dodržet několik nutných podmínek - připravit pěstební substrát tak, aby jej neobsadily jiné druhy hub nebo plísní než hlíva a při kultivaci podhoubí zabránit vysychání substrátu. Velkým problémem bývá zejména výskyt tzv.
2o zelené plísně rodu Trichoderma. Dále je nutné zachovat tepelný režim jednotlivých pěstebních kroků tak, jak to požaduje pěstovaný druh hlívy. Je vhodné dodržet potřebné koncentrace oxidu uhličitého pri prorůstání mycelia a pri nasazování a tvorbě plodnic, tedy vhodný větrací režim. Optimální hodnota pH během růstu podhoubí hlívy ústričné je v rozmezí 5,5 až 6,5. Pro normální vývoj plodnice je nezbytná nízká koncentrace oxidu uhličitého a dostatečné osvětlení. Pro tvorbu a dokonalý vývoj plodnic je také nezbytná vysoká relativní vlhkost vzduchu (J. Holubová: Analýza vybraných látek z houby hlívy ústričné (Pleurotus ostreatus) chromatografickými metodami. Diplomová práce 2009. Ústav potravinářského inženýrství. Fakulta technologická. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně).
Hlíva slouží pro potravinářské a krmivářské využití, degradaci odpadů, detoxifikaci, pro produk30 ci enzymů a jako surovina pro izolaci biologicky aktivních látek pro farmaceutické a potravinářské využití. Široce využívané jsou imunostimulační polysacharidy, zejména ze skupiny β-glukanů, ale i další látky. Kromě klasických metod kultivace plodnic na pevných substrátech jsou experimentálně testovány také metody submersní kultivace v kapalném médiu a fermentace na pevné fázi (tzv. „solid statě fermentations“). Velký budoucí potenciál je přisuzován zejména metodám submersní kultivace v kapalném médiu. Nicméně průmyslové pěstování hlívy je v současné době realizováno téměř výhradně klasickými metodami kultivace na pevných lignocelulózových substrátech.
Techniky pěstování hlívy a podrobný přehled používaných substrátů lze najít v přehledových publikacích (např. A. Gregoři, M. Svagejl and J. Pohleven (2007) Cultivation Techniques and
Medicinal Properties of Pleurotus spp. Food Technol. BiotechnoL 45 (3) 236-247). Pro intenzivní pěstování se ve světě jako substrát využívá sláma a další lignocelulózové odpady (řepková, rýžová, kukuřičná, banánová, čiroková a podzemnicová sláma, hrachovina, piliny z různých druhů dřevin, bagasa, odpadní papír, zelená hmota z vodního hyacintu, kokosová vlákna, různé duhy trav a plevelů, otruby, slupky semen bavlny, bavlněné a čirokové stvoly, banánové listy, kukuřičné palice a jejich obaly, odpady z mlýnů oliv - včetně odpadních vod, kávová dužina, výlisky semen bavlny, řepky, slunečnice a sezamu, zbytky sojových bobů po lisování oleje, stromové listí, pivovarské mláto, konopné semeno, slupky mandarinek apod.). Tyto substráty
- 1 CZ 22809 Ul jsou používány jako takové, v nejrůznějších kombinacích nebo po doplnění různými živinami, jako jsou minerální látky, zejména sole manganu, kuřecí hnůj, amonný dusík a jiné.
Existují různé metody pěstování v pytlích, lahvích, sklenicích, na policích, tácech nebo v různých druzích rámů. Nejčastěji se používají metody pěstování v pytlích, lahvích a na policích.
Poptávka po uměle vypěstovaných hlívách celosvětově neustále vzrůstá, neboť se jedná o nutričně velmi hodnotnou přírodní potravinu či surovinu.
Podstata technického řešení
Nevýhody dosavadního stavu odstraňuje substrát pro pěstování hub, zejména hlívovitých, podle technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje 5 až 100 % hmotn. směsi konoplo ného pazdeří s konopnou vlákninou.
Technické řešení poskytuje nový substrát pro pěstování hlívy ústřičné, který je vhodný pro komerční využití. Významnou složkou tohoto substrátu je směs konopného pazdeří a konopné vlákniny v různých poměrech, která vzniká v tímách jako vedlejší produkt výroby konopného vlákna z konopných rostlin. Tento substrát může být použit jako takový nebo po doplnění růz15 nými doplňkovými živinami a může být v podobě balíků v polyetylenové či biodegradovatelné fólii nebo v jakékoli jiné použitelné formě. Tento nový substrát umožňuje významné zvýšení výtěžnosti hub v porovnání s komerčními běžně dostupnými substráty až o 20 až 35 % hmotn. Dalšími výhodami jsou jeho nízká cena a stabilní kvalita, přičemž je důležité i efektivní zužitkování jinak odpadní konopné suroviny.
zo Následující příklady provedení substrát podle technického řešení pouze dokládají, ale neomezují.
Příklady provedeni
Příklad 1
Balíky konopného pazdeří s vlákninou (tíma Hodonín, CZ), vznikajícího jako vedlejší produkt výroby konopného vlákna, byly pasterovány při teplotě 55 až 60 °C po dobu 60 minut. Chlazení probíhalo 48 hodin v místnosti se stabilní teplotou 18 °C. Konečná vlhkost balíků po ochlazení byla 61 až 64 % hmotn. a jejich hmotnost byla v rozmezí 7,5 až 9,5 kg. Přítomnost vlákniny v pazdeří dodávala těmto balíkům dostatečnou mechanickou pevnost, takže je nebylo nutno lisovat, což přineslo časovou i finanční úsporu. Balíky byly inokulovány sadbou v množství 5 % hmotn., vztaženo na vlhký substrát.
Inokulované konopné balíky byly umístěny do místnosti se stabilní teplotou 18 °C se stabilní relativní vlhkostí kolem 90 % po dobu 4 týdnů. V průběhu této doby balíky dobře prorostly myceliem a tyto prorostlé balíky byly umístěny do další místnosti, kde teplota kolísala v rozmezí 6 až 18 °C, s plynulými tepelnými přechody, s relativní vlhkostí kolísající mime kolem 90 %. K osvětlení byly používány neonové zdroje. Celkové prorůstání a plození hlív bylo 3 měsíce, skli35 zeň byla ve 3 vlnách, kdy 4. vlna přinesla již zanedbatelný výtěžek. Po prvních dvou vlnách byla výtěžnost již 21 % hmotn., 3. vlna zvýšila celkový výtěžek na 23,8 % hmotn. Časové rozpětí mezi druhou a třetí vlnou bylo kratší než jeden měsíc. Plody byly zdravé a měly dobrý vzhled. Průmyslová využitelnost
Nový substrát pro pěstování hub, zejména hlívy ústřičné, na bázi konopného pazdeří s konopnou vlákninou může být použit jako alternativa komerčních běžně dostupných substrátů pro pěstování hlívy za srovnatelnou cenu, ale s vyšší výtěžností.