CZ209196A3

CZ209196A3 - Double-walled tank and process for producing thereof

Info

Publication number: CZ209196A3
Application number: CZ962091A
Authority: CZ
Inventors: Werner Bachmann
Original assignee: Adisa Serv & Entw Ab
Priority date: 1995-07-17
Filing date: 1996-07-15
Publication date: 1997-02-12
Also published as: HU9601948D0; HUP9601948A3; EP0754635A1; HUP9601948A2

Description

Oblast techniky '

Předložený vynález se týká nádrže s dvojitými stěnami;?, zvláště k uchovávání oleje, benzinu nebo rozpoustěcích prostředků, s vnitřní stěnou a vnější stěnou, přičemž vnější stěna je vytvořena z fólie vymezující vzdálenost a nejméně jedné vrstvy z uměle hmoty s touto fólii spojené, a fólií vymezující vzdálenost se vytvoří dutina ležící mezi vnitřní a vnější stěnou, která se přetlakem nebo podtlakem vyzkouší na těsnost.

Dosavadní stav techniky

V minulosti se kovové nádrže opatřovaly na vnějšku často jen živičnou vrstvou jako ochrana proti korosi, přičemž vlastní ochrana proti netěsnosti chyběla. Výhodou živičné vrsty je, že se takové povlaky dají vytvořit cenové příznivě. Nevýhodné oproti tomu je, že se takové vrstvy časem odtrhávají, a tak neposkytuji žádnou spolehlivou ochranu proti korosi a tím způsobenému' úniku obsahu nádrže. Navíc je dodatečné přezkoušení živičné vrstvy často nemožné. I když to poměry dovolují, je přezkoušení náročné, neboé se vždy musí prohlédnout celá vrstva.

Známé jsou také kovové nádrže opatřené přímo na vnějšku epoxydovou pryskyřicí. Vrstvy epoxydové pryskyřice jsou odolné a chrání nádrž před korosí. Nevýhodou oproti tomu je, že vrstvy epoxydové pryskyřice jsou poměrné křehké, a že jsou například při transportu velmi lehce zranitelné. Když se v dielektrické umélohmotové vrstvě nalézají malá poškozená místa nebo také jen vlasové trhliny, může dojit k elektrickému spojení mezi kovovou stěnou a okolní zeminou, vyztuženými betonovými stěnami atd. Na poškozených místech se objeví elektrické proudy, které způsobí rychlou korosi kovu. Účinná korosní ochrana proto vyžaduje dobrou přidržnost epoxydové pryskyřice na vnější stěně nádrže. To lze dosáhnout jen tehdy, když se vnější stěna nádrže před nanášením pryskyřice pečlivě vyčistí, což je ovšem časově náročné.

Výrobně je také nevýhodné, že většinou je třeba provésc vice nátěrů epoxydovou pryskyřicí, a že čas schnutí obnáší přibližně 2-3 dny.

Jak již výše zmíněno, mají kovové nádrže opatřené vrstvou tu velkou nevýhodu, že vnější vrstvu zpravidla již nelze dodatečně přezkoušet na případná místa poškození. V posledních letech se z tohoto důvodu vice začaly nasazovat nádrže s dutinou mezi vnitřní a vnější stěnou. Takové nádrže máji tu výhodu, že je lze přezkoušet na netěsnost například prostřednictvím vakua přiloženého na dutinu. Přitom neni třeba prohlížet celou vnější vrstvu, jako u již zmíněných nádrží opatřených vrstvou. Nádrže s dvojitými stěnami máji ale tu velikou nevýhodu, že jsou při výrobě velmi drahé a že nelze zanedbat vnější korosni ochranu.

Testy na netěsnost prostřednictvím vakua nebo přetlaku mají obecně tu ohromnou výhodu, že je lze kdykoliv provádět také na nádržích zasazených do zeminy. Jsou také vhodné pro nepřetržitou kontrolu nádrží s dvojitými stěnami. Dutina v nádržích s dvojitými stěnami může také ale sloužit k tomu, aby pojala varující kapalinu, nebo se mohou použit sensory zasahující do dutiny, aby detekovaly vniknutí kapaliny do dutiny.

Patentový spis CH-PS 471 723 popisuje nádrž s dvojitými stěnami, s vnitřní stěnou z ocele a vnější stěnou z umělé hmoty, přičemž mezi vnitřní a vnější stěnou je umístěn plošně utvořený vymezovač vzdálenosti. Vnější stěna z polyesterové umělé hmoty vyztužené skleněnými vlákny je položena na vymezovač vzdálenosti vytvořený fólii. Dutina vytvořená fólií vymezovače vzdálenosti mezi vnitřní a vnější stěnou je určena k tomu, aby pojala varující kapalinu, aby bylo možno detekovat případnou netěsnost vnitřní nebo vnější stěny. Thermosetová vrstva z umělé hmoty dává plášti nádrže dobrou stabilitu, takže dutina mezi vnitřní a vnější stěnou je zachována i při velkých zátěžích. Nevýhodná je u popsané nádrže s dvojitými stěnami křehkost vnější vrstvy sestávající z polyesteru. V důsledku křehkosti může vnější stěna následkem teplotních změn nebo proměnné zátěže vykazovat trhliny. Nevýhodný je také poměrně náročný výrobní postup, při kterém se k dosažení potřebné stability vnější stěny většinou musí zapracovat dvě vrstvy sítě skleněných vláken do polyesterové pryskyřice. Když se sklolamináty poruší, vytvoří se tzv. otevřená vlákna, po kterých může kapalina vniknout do dutiny (kapilární působení), uskutečňuje katodová ochrana, dlouhým vytvrzovacím dobám

Proto se na těchto místech

Nevýhodné také je, že kvůli polyesterové pryskyřice jsou potřebné velké výrobní prostory, ve kterých by bylo možno zpracovávat současné více nádrží.

Patentový spis CH-PS 613 . 653 rovněž popisuje nádrž s' dvojitými stěnami se tkaninou pro vymezeni vzdálenosti nacházející se mezi vnitřní a vnější stěnou. Tkanina pro vymezení vzdálenosti se skládá z balícího papíru. Na balící papír sa nanese vrstva barvy odolné k benzinovým, olejovým a alkoholovým parám (Etoplate 6), která zamezuje difusi benzinových, olejových a alkoholových par. Etoplate 6 je zabarvená epoxydové pryskyřice. Vrstva barvy se může nastříkat nebo nanést stěrkou, přičemž se do vrstvy barvy přimíchají odřezky skleněných vláken. Přídavek odřezků skleněných vláken je potřebný, aby se stěné dodala určitá vazkost a odstranilo sa nebezpečí tvorby trhlin. Vzhledem k otevřené pórovitosti balícího papíru vznikne dle spisu CH-PS 613 653 vnitřní spojení mezi první vrstvou barvy a balícím papírem. Shora popsaná vrstva se v praxi používá jen jako vnitřní obložení. Důvod pro to spočívá na jedné srrané v křehkosti vrstvy epoxydové pryskyřice, která by se při transportu a usazováni nádrže bezpochyby mohla poškodit. Na druhé straně se také zjistilo, že kvůli nesprávné síťovanému odřezku skleněných vláken mohou prostupovat skrze vrstvu umělé hmoty ztrátové proudy, které pak přivodí celkovou korosi kovového pláště. Ačkoliv dle spisu CH-PS 618 653 umělohmotová vrstva epoxydové pryskyřice vykazuje určitou pružnost, stanou se vyrobené vnitřní stěny nádrží častěji netěsné. Tak se stane, že již při plnění nádrže nebo v každém případě při později prováděném čistění nádrže se epoxydová vrstva na určitých místech roztrhne a stane se netěsnou. Výroba nádrže s dvojitými stěnami zveřejněné ve spisu CH-PS

613 658 je rovněž poměrně náročná, neboř vláknové odřezky se musí zapracovat do umělé pryskyřice valením nebo žlábkovým válcováním. K tomu je nevýhodné, že vytvrzovací doba epoxydové vrstvy je několik hodin až jeden den, takže béhem této doby se na nádrži nemůže dále pracovat. Přezkoušení na případně ještě se vyskytující netěsnosti je možné teprve po vytvrdnutí vrstvy epoxydové pryskyřice. V souhrnu lze tedy zjistit, že známé nádrže s dvojitými stěnami, u kterých je vnější plášt vytvořen vrstvou umělé hmoty vyztužené skleněnými vlákny, jsou dosti zranitelné.

Ve spisu US 4,344,237 se navrhuje nádrž zvenku nejprve pokrýt první vrstvou elastomeru, pak textilním materiálem propouštějícím kapalinu, který se pak následné pokryje druhou vrstvou elastomeru. Elastomerové vrstvy jsou přednostné polyuretany s vysokým obsahem pevných látek. Protože taková umělá hmota pronikne textilní materiál jen do určité hloubky, zůstává pokrytý textilní materiál pro kapalinu propustný, takže kapalina unikající z nádrže může látkou pronikat a může být známými detekčními zařízeními detekována. Popsané opláštování nádrže má tu nevýhodu, že netěsnost se dá zjistit jen s určitým časovým zpožděním. Kromě toho, poté co se jedno poškozené místo vyskytne, je už pozdější přezkoušení na netěsnost nemožné, protože textilní materiál se kapalinou nasákne.

Spis US 5,000,342 zveřejňuje nádrž s jednou propustnou oddělovací vrstvou a druhou vrstvou z umělé hmoty, vyztuženou vlákny. Vnější umělohmotová vrstva může být vytvořena z nej různějších umělých hmot. Oddělovací vrstva ma řadu otvorů, kterými je na vnějšek nanesená umělá hmota vyztužená vlákny spojená s nádrží.

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu je dát k užíváni nádrž s dvojitými stěnami, u které jsou shora zmíněné nevýhody dalekosáhle odstraněny. Zvláště by nádrž, zejména ocelová nádrž, měla být opatřena vnějším opláštováním nenáchylným k poškozeni, aby bylo možno nádrž bez problémů transportovat a usadit. Nádrž s dvojitými stěnami by dále mělo být možno jednoduše a cenové příznivé vyrobit, a mělo by být možno ji kdykoliv přezkoušet na netěsnost například s pomocí vakua nebo přetlaku.

Podle vynálezu se nádrž s dvojitými stěnami úvodem výše zmíněného druhu vyznačuje tím, že umělohmotová vrstva je vrstva elastomeru, který je vytvořen z vícesložkové umělé pryskyřice. Překvapivé se zjistilo, že vzdálenost vymezující fólie, jako například hliníkové nopkové fólie, i když jsou jak známo místo thermosetové umělé hmoty pokryty jen elastomerovou umělou hmotou, netrpí ani při vysokých zatíženích deformacemi, nebo jen nepodstatnými, takže se zachovává dutina mezi vnitřní a vnější stánou, potřebná pro pozdější přezkoušení na netěsnost například prostřednictvím vakua. Na rozdíl od dosud známých nádrží s dvojitými stěnami as vnějšími stěnami z epoxydových nebo polyesterových pryskyřic mají nádrže s vnějším pokrytím z elastomeru navíc tu výhodu, že se mohou bez problémů skladovat, transportovat a usazovat. Provedené elastomerové vrstvy mají tu výhodu, že jejich zranitelnost je podstatně menši než u thermosetových vrstev z epoxydové nebo polyesterové pryskyřice. Risiko, že by se vnější stěna mohla poškodit, je v důsledku její kaučuku podobné pružnosti velmi malé. Pružnost se s výhodou zachovává ještě také při nízkých teplotách například -20 °C. Obvyklé pokrytí vrstvami epoxydové pryskyřice nebo polyesteru je při teplotách od přibližně 0 do -20 °C tuhé a křehké. K tomu má pokryti vrstvami epoxydové pryskyřice nebo polyesteru tu nevýhodu, že v důsledku zmén nastávají ve vrstvě umělé hmoty vlastní pnutí.

Použitím rychle reagujících vícesložkových směsí umělé pryskyřice může být vnější sténá nádrže vyrobena velice časově úsporně. Další velkou výhodou je, že elastomerové vrstvy nemusí používat skleněná vlákna nebo skleněnou tkaninu. Tak se nemouhou vytvořit žádná otevřená vlákna. Z toho vyplývá nejenom úspora materiálu, ale také podstatné racionálnější způsob výroby než u obvyklých nádrží.

Elastomerová vrstva nanesená na vymezovač vzdálenosti je také vynikající dielektrikum, je taká dobrou katodovou ochranou pro kovovou stěnu nádrže.

Přednostně je elastomerová vrstva vytvořena ze sloučenin isokyanatoVých/polyolových nebo diaminových, zvláště močovinových. Z vyjmenovaných sloučenin je možno zhotovit elastomerové vrstvy s dobrými materiálovými vlastnostmi, se stálosti vzhledem k hydrolýze, rozpouštécím prostředkům a ultrafialovému záření, a s vysokou dielektrickou konstantou. V současnosti lze získat na trhu vícesložkové systémy umělých pryskyřic, které jsou vysoce reaktivní a lze je stříkat. Elastomerové vrstvy z isokyanátových/polyolových sloučenin nebo v podstatě jen z močovinových sloučenin mají dobrou chemickou stálost, například vzhledem k benzínu nebo oleji. Polymočovinové vrstvy jsou sice obecné méné pružné než polyuretanové/močovinové vrstvy, mají však tu výhodu, že jsou nepropustné pro plyny. Je účelné, že poměrné prodlouženi při přetržení je u elastomerové vrstvy nejméně 10 až 20 procent při 20 °C. Proto je nepatrné nebezpečí tvoření trhlin při následných čistěních nádrže, při transportu nebo v důsledku teplotních zmén. Zvláště výhodně vykazuje elastomerová vrstva poměrné prodloužení při přetrženi více něž 100 %, přednostně více než 200 %. Takové vrstvy jsou tedy ve srovnání s vrstvami epoxydcvé pryskyřice pružné a sotva zranitelné. I když se takové vrstvy při transportu například poškrábou, přesto ještě nemohou vzniknout žádná proudění v důsledku netěsností .

Elastomerová vrstva vykazuje účelně tlouštku přibližně mezi 1 a 5 mm, přednostně mezi 2 a 4 mm. Elastomerové vrstvy této tlouštky mají dobré isolační účinky. I když jako fólii vymezující vzdálenost je možno použit každou fólii a/nebo pletivo, které je způsobilé k vytvoření dutiny mezi nádrži a přiléhajícím povrchem fólie, je přednostně příhodná k použiti' hliníková nopková fólie. Jedna hodnotná varianta předpokládá použiti kartónové vzdálenost udržující fólie. V posledním případě je důležitá karton opatřit podkladem. Takto se může zlepšit přidržnost elastomerové vrstvy na kartonu. Důležitá také je, aby sa diky podkladu, přednostně z epoxydové pryskyřice, karton stal dalekosáhle nepropustným pro plyny, tedy kartonem se zabrání difusi plynu. To je důležité, neboř jinak by utrpěla újmu možnost přezkoušeni na netěsnost prostřednictvím vakua nebo přetlaku. Elastomerová umělá hmota vytvoří s kartonem pevné spojeni. Takto je možno způsobit velké zesílení kartónových nopkú, takže tyto překvapujičně nejsou stlačeny ani při naplněné nádrži. Použití kartónových fólií pro výrobu vnějších stén nádrží pokrytých elastomerovými vrstvami je tedy cenové příznivá a zajímavá

25' alternativa k drahým hliníkovým nopkovým fóliím. Přednostně se ve spojení s kartónovými nopkovými fóliemi používají elastomerové vrstvy s nepatrnou propustnosti pro plyny.

S výhodou je pevnost elastomerové vrstvy v tahu vétši než 7 30 MPa, přednostně větší než 10 MPa, zvláště vétši než 12 MPa.

Je účelné, aby použité složky umélé pryskyřice vykazovaly nízkou viskositu, takže se dají stříkat stříkaci pistolí s nuceným mícháním nebo přednostně s přímým rozvířením. V posledním případě se složky míchají přímo ve střikací trysce a jsou nastřikovány. To dovoluje racionální výrobu vnější vrstvy. Elastomerová vrstva může ještě obsahovat ultrafialové stabilisátory, barevné látky nebo jiné obvyklé přísady.

Předmětem předloženého vynálezu je také způsob výroby nádrží s dvojitými stěnami, který se vyznačuje tím, že se na fólii vymezující vzdálenost nanese vrstva z reaktivní vícesložkové umélé pryskyřice k vytvoření elastomerové vrtsvy. Reaktivní v této souvislosti znamená, že složky reaguji prakticky bezprostředně, když jsou smíseny. Reaktivní směs by tedy měla vykazovat krátkou gelovaci dobu, takže je možno reaktivní směs nastřikovat, aniž by vytvářela dráhy nebo z nádrže odkapávala. Použitím reaktivních, respektive rychle tvrdnoucích vícesložkových umělých pryskyřic, je možno výrobní dobu vnější stény nádrže podstatné zkrátit.

Nevznikají prakticky žádné mrtvé doby, béhem kterých by se musely vrstvy nechat vytvrdnout. Navíc je možno těsnost vrstvy prakticky bezprostředné po jejím naneseni přezkoušet.

Je účelné použit vícesložkovou umělou pryskyřici, rychle tvrdnoucí při pokojové teplotě, která vykazuje gelovaci dobu přibližné 60 sekund, přednostně do přibližné 30 sekund, takže se dá nastříkat v jednom pracovním kroku. S výhodou reaktivní směs po prorniseni složek při 25 °C dosahuje viskosity přibližně 50'000 mPa*s během maximálně přibližně 500 sekund, přednostně během nejvýše 200 sekund. Tim se umožňuje, aby válcová nádrž byla pokryta vrstvou prakticky spojitě. Přitom může být nádrž uložena na válcích, otáčena a současně nastřikována reaktivní směsí. Může se přitom nanést časově následné více vrstev. Další výhodná výrobní opatření jsou uvedena ve vedlejších patentových nárocích.

Příklady provedení vynálezu

Příklad provedeni vynálezu je přehledné ukázán na obrázku 1. Obrázek 1 ukazuje výřez z dvojité stěny 11 nádrže v řezu.

Dvojitá stěna 11 má vnitřní stěnu 13 z ocele, rozpérnou fólii 15 a elastomerovou vrstvu pevně spojenou s rozpérnou fólií 15. Rozpérná fólie může být provedena z hliníkového plechu, kartonu, nebo umělé hmoty. Účelné hliníkové rozpěrné fólie mají tlouštku mezi 0.1 a 0.2 mm a jsou oboustranné opatřeny podkladem. Podklad slouží k dobré přídržnosti elastomerové vrstvy, takže se vytvoří dobré spojení mezi rozpérnou fólií a umělou hmotou. Vrstva podkladu na straně přivrácené ke stěně nádrže působí jako isolační vrstva. Protože prohlubně vytvořené nopky jsou naplněny elastomerovou umělou hmotou, je stlačení nopků prakticky nemožné. Jako podklad pro kartónové fólie lze použit například epoxydový podklad nebo polyuretanový epoxydový podklad firmy Adisa AG, Urdorf, Švýcarsko.

Doporučené pokryti elastomerovými vrstvami ze dvousložkové polyuretanové polyolové umélé pryskyřice vykazuje následující materiálové vlastnosti:

	20 °C	minus 20 °C
Pevnost v· tahu (Mpa)¹	cca 10-12	cca 25-30
Poměrné rozšíření (%)	cca 300-330	cca 220-310
(trhací pevnost)
Shorova tvrdost A	30-85
Stálost k chemikáliím	dobrá	dobrá
(DIN 53455, 53504, 53430,	53571, 53354)

Výroba nádrže s dvojitými stěnami postupuje následné: Nejprve se na vnějšek nádrže, obvykle ocelové, umístí pruhy rozpěrných fólii přednostně nepropustných pro plyny nebo kapaliny. To lze například provést pomoci dvoustranné lepících proužku, které se nejdříve v určitých vzdálenostech na nádrž nalepí. Pruhy hliníkových nebo kartónových fólií se na vnější stěnu nádrže pokládají tak, že se okrajové části pruhů fólie překrývají. Oblasti překryti se pak ještě přednostně dodatečně zakryjí lepícím páskem, například hliníkovým lepícím páskem, aby se zabránilo vniknuti nastříkávané směsi umělá pryskyřice do dutiny mezi rozpěrnou fólií a vnitřní stánou nádrže. Jakmile je nádrž nebo její části celoplošné pokryta rozpěrnou fólií, může se nastříkat vícesložková směs.

V

Jako vícesložková směs se přednostně použije reaktivní a při pokojové teplotě rychle tvrdnoucí polyuretanová/polyolová smés. Rychle tvrdnoucí směsi obsahuji polyisokyanáty (například alifatické, cykloalifatické nabo aromatické di- a triisokyanáty a/nebo jejich směsi) a polyoly a/nebo diaminy nebo jejich směsi. Isokyanáty jsou přednostně již prepolymery. Jako diaminy se mohou použít aromatické diaminy, močovina, nebo močovinové sloučeniny.

Zvláště výhodné je použití dvousložkových systémů bez rozpouštědel, které se mohou použít v poměru 1:1. Ty se potom bezprostředně misí ve střikací trysce- střikaciho zařízení a jsou nastřikovány. Tento postup může být také automatisován. Vzhledem ke krátké vytvrzovací době rychle reagující směsi se může nádrž prakticky bezprostředně po dohotovení přezkoušet na těsnost.

Při zátěžovém zkoušení deskou se prostřednictvím ocelových desek vynaložila se zátěžovou rychlostí 0.01 N/mm maximální zátěž 20 kN (odpovídající tlakovému napětí 2 N/mm²) na zkušební materiál a byl zaznamenán diagram dráhy zátěže. Po zatížení byly prohlédnuty stopy zátěže na nopcích. K vyzkoušení tečeni materiálu byla v dalším pokusu vynaložena zátěž 10 kN a ponechána na zkušebním materiálu po dobu tří hodin. Byl zaznamenán přírůstek deformace.

Zkušební materiál velikosti 100 x 100 mm sestával z hliníkové □ nopkové fólie s nanesenou vrstvou materiálu Adalastic-. Ve třech vrstvách nanesená elastomerová vrstva měla sílu vrstvy přibližně mezi 2.2 a 3.2 mm (měřeno na a mezi nopky).

Diagram dráhy zátěže ukázal lineární průběh a neukázal žádné znaky poddajnosti v důsledku stlačování nopkú. Zkušební těleso sa následně zdeformovalo o 0.4 mm, přičemž bylo pozorovatelné jen nepatrné zarovnání nopků. Při zkoušce na tečeni obnášel následný přírůstek poměrného stlačení přibližně 0.04 mm.

V souhrnu lze tedy zjistit, že nádrže s dvojitými stěnami k uchovávání benzinu a oleje s vnější stěnou z elastomeru s vysokou trhací pevnosti (protažení při přetržení) a dobrou pevností v tahu jsou mnohem méně náchylné k poškození než známé nádrže s vrstvami epoxydové pryskyřice nebo s polyesterovými vrtsvami. Přitom je také důležité, že takové elastomerové vrstvy při použití reaktivních, rychle tvrdnoucích vícesložkových pryskyřic s nejkratší možnou geiovaci dobou lze vyrobit nastřikováním v jednom pracovním kroku. Elastomerová vrstva zajištuje velmi dobrou elektrickou isolaci kovového pláště nádrže (vnitřní stána nádrže) a současně vytváří odolnou, stabilní vnější stánu, která může vykazovat potřebnou houževnatost bez skelné tkaniny nebo odřezků vláken a v podstatě bez plnicích látek. Ukázalo se, že katodová ochrana dosažená s pokrytím elastomerovými vrstvami je podstatné spolehlivější než při použití epoxydových nebo polyesterových vrstev. Podstatnou výhodou nádrže podle vynálezu je, že vnéjši opláštování lze vyrobit ještě před usazením nádrže.

Claims

Patentové nároky

5 1. Nádrž s dvojitými stěnami, zvláště k uchovávání oleje, benzinu nebo rozpouštécích prostředků, s vnitřní a vnější stěnou, přičemž vnější stěna je tvořena rozpérnou fólií a nejméně jednou umélohmotovou vrstvou pevné spojenou s rozpérnou fólií, a rozpérnou fólií se vytváří dutina mezi

10 vnitřní a vnější stěnou, kterou je možno přezkoušet na netěsnost prostřednictvím podtlaku nebo přetlaku, vyznačující se tím, že umělohmotová vrstva je vrstva elastomeru, která je přednostně vytvořena z vícesložkové umělé pryskyřice.
2. Nádrž podle nároku 1, vyznačující se tím, že elastomerová vrstva je vytvořena z isokyanátových/polyolových sloučenin a/nebo diaminových sloučenin, zvláště močovinových sloučenin nebo jejich směsí.
3. Nádrž podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že poměrné rozšíření při roztržení elastomerové vrstvy je nejméně 10 až 20 procent při 20 °C.

25
4. Nádrž podle nároku l nebo 2, vyznačující se tím, že elastomerová vrstva vykazuje poměrné rozšíření při roztrženi více než 100 %, přednostně více než 200 % při 20 °C.

30
5. Nádrž podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačuj ící se t í m, že elastomerová vrstva vykazuje tloušťku vrstvy mezi přibližné 1 a přibližně 5 mm, přednostně mezi 2 a 4 mm.
6. Nádrž podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačuj ící se t í m, že rozpěrná fólie je hliníková nopková fólie.
7. Nádrž podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačuj ící

10 se t í m, že rozpěrná fólie je z kartonu.
8. Nádrž podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačuj ící se tím, že rozpěrné fólie jsou alespoň na jedné straně opatřeny podkladem.
9. Nádrž podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačuj ící se tím, že pevnost v tahu elastomerová vrstvy je větší než 7 MPa, přednostně větší než 10 MPa.

20 10. Nádrž podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že elastomerová vrstva má poměrné rozšíření při roztržení větší než 100 %, přednostně větší než 200 % při 20 °C, a vykazuje tloušťku vrstvy mezi přibližné 1 a přibližné 5 mm, přednostně mezi 2 a 4 mm, a že pevnost v tahu

25 elastomerové vrstvy je větší než 7 MPa, přednostně větší než
10 MPa.
11. Způsob výroby nádrže s dvojitými stěnami, při némž se z vnějšku na nádrž, zvláště ocelovou, položí rozpěrná fólie a

30 následné pokryje vrstvou umělé pryskyřice, vyznačuj i17 c í se tím, že se na rozpérnou fólii nanese vrstva z reaktivní vícesložkové umělé pryskyřice k vytvoření elastomerové vrtsvy.
12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se použije při pokojové teplotě rychle tvrdnoucí vícesložková umělá pryskyřice, která má gelovací dobu přibližně 60 sekund, přednostně do 30 sekund.
13. Způsob podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se t í m, že jako vícesložková umělá pryskyřice se použijí sloučeniny isokyanátové/polyolové a/nebo diaminové, nebo jejich směsi, zvláště močovinové sloučeniny.
14. Způsob podle jednoho z nároků 11 až 13, vyznačující se t i m, že se nanese vrstva mezi přibližné 1 a přibližně 5 mm, přednostné mezi 2 a 4 mm.
15. Způsob podle jednoho z nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že se jako rozpérná fólie použije kartónová nopková fólie, která je opatřena podkladem zamezujícím difusi plynů.
16. Způsob podle jednoho z nároků 11 až 15, vyznačující se tím, žesek upevnění rozpérné fólie nádrž nejprve zvenku nastříká kontaktním lepidlem.
17. Způsob podle jednoho z nároků 11 až 16, vyznač u18 jící se tím, že vyrobená elastomerová vrstva umělé hmoty se po vyrobení přezkouší na těsnost prostřednictvím podtlaku nebo přetlaku.

13. Způsob podle jednoho z nároků 11 až 17, vyznačující se tím, že použité složky umělé pryskyřice mají malou viskositu, takže je lze možno nastřikovat stříkací pistolí s nuceným mícháním nebo přednostně s přímým provířením.