CZ2009200A3

CZ2009200A3 - Strela umožnující detekci místa dopadu a zpusob její výroby

Info

Publication number: CZ2009200A3
Application number: CZ20090200A
Authority: CZ
Inventors: Svachoucek@Václav; Kišová@Petra
Original assignee: Svachoucek@Václav
Priority date: 2009-04-01
Filing date: 2009-04-01
Publication date: 2010-10-13

Abstract

Strela umožnující detekci místa dopadu je na svém povrchu opatrena povlakem detekující komponenty (5). V míste dopadu strely dochází k uvolnení ci odparení, címž jsou její stopy vhodnou metodou detekovatelné. Pri zpusobu výroby uvedené strely se prášková smes detekujících složek rozmíchá v práškovém laku, tato smes se nanese na strelu a následne se podrobí tepelnému zpracování, pri nemž dojde k roztavení práškového laku a ukotvení vrstvy detekujících složek na plášti (2) strely.

Description

Střela umožňující detekci místa dopadu a způsob její výroby

Oblast techniky

Vynález se týká malorážového střeliva a zejména problematiky detekce místa jeho dopadu, popřípadě i místa výstřelu. Střely tohoto typu jsou určeny především pro nasazení v bezpečnostních složkách, kdy je potřeba nebo požadavek pomocí příslušně značených nábojů vyhodnotit situaci, která nastala v místě použití nábojů, to znamená dokázat jejich použití při zásahu cíle a odlišit střelce, který takovýto náboj použil, od ostatních střelců.

Dosavadní stav techniky

Je známo řešení podle WO 01/19758 Al, které se zabývá problémem detekce okolí místa výstřelu. Podstatou tohoto řešení je, že se do slože zápalky přidává látka nebo směs látek, které se při výstřelu uvolní do prostoru v okolí střelce ve formě charakteristických částic a vlivem přenosu při výstřelu a sedimentace označí svoji přítomností místo výstřelu a použitou zbraň. Tuhé povýstřelové zplodiny umožňují následně s dostatečnou přesností vyhodnotit situaci na místě výstřelu.

Použitá metoda pro stanovení detekujících látek obsažených v charakteristických částicích je metodou kombinující skenovací elektronovou mikroskopii a rentgenovou fluorescenční spektroskopii, někdy označovanou jako elektronová mikrosonda, kdy u každé částice vhodné morfologie, nalezené při vhodně nastavených podmínkách zobrazeni elektronového mikroskopu, tj. při určitém zvětšení, typu detektoru, (zpravidla detektor zpětně odražených elektronů), jasu a kontrastu, je následně určeno její chemické složení pomocí detektoru charakteristického rentgenového záření. Kombinace výše uvedených metod se zpravidla označuje zkratkou SEM / EDX.

Ovšem hodnocení po vy střelo vých zplodin ze zápalky náboje řeší pouze detekci takového střeliva výhradně v místě výstřelu, nikoliv v místě dopadu střely. Cílem předloženého vynálezu je odstranit uvedený nedostatek a zajistit u vhodně označených střel možnost detekovat také místo dopadu na cíl, který může být libovolně vzdálen od místa výstřelu.

r'

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo předloženým vynálezem, jehož podstatou je, že střela umožňující detekci místa dopadu je na svém povrchu opatřena povlakem detekující komponenty, která se vmiste dopadu střely uvolní nebo odpaří, čímž jsou její stopy vhodnou metodou detekovatelné.

• ·

A · · Φ »Φ·· ·♦ · * i · · · φ· ······· φφφ· ιχ_/ φφ· φ·· · · · φ· ΦΦΦ ΦΦ 4 44 ··

Podstatou vynálezu rovněž je, že detekující komponenta je na střele umístěna na vnější části pláště střely, alespoň u jejího hrotu nebo na její ogivalní části.

Podstatné je i to, že detekující komponenta je pro umožnění detekce místa výstřelu umístěna alespoň na největším průměru vnější části pláště střely, s výhodou na celém jejím povrchu.

Je rovněž podstatné, že detekující komponenta obsahuje alespoň jeden chemický prvek nebo jeho oxid v práškové formě.

Detekující komponenta může obsahovat směs alespoň dvou prvků nebo jejich oxidů, z nichž jeden má atomové číslo pod 50 a druhý nad 50.

U střely podle vynálezu má detekující směs formu laku, kde nosnou komponentou je tekuté pojivo.

Dále je podstatné, že je střela opatřena drážkami pro zvýšení účinku fixace detekující komponenty na povrchu střely.

Je také podstatné, že drážky jsou v podstatě obvodové.

U dvousložkové směsi detekující komponenty je procentní zastoupení prvků nebo jejich oxidů ve směsi v rozmezí od 2%/98 % do 98%/2 %, s výhodou 50%/50 %.

U tří a vícesložkové směsi detekující komponenty je minimální zastoupení každé složky ve směsi 5 %.

Je dále podstatné, že hmotnost detekující komponenty představuje maximálně 5 % hmotnosti střely,

U střely podle vynálezu obsahuje detekující komponenta netoxické kovy vzácných zemin a/nebo jejich oxidy.

U způsobu výroby střely je výhodné, když se prášková směs detekujících složek rozmíchá v práškovém laku, tato směs se nanese na střelu a následně se podrobí tepelnému zpracování, při němž dojde k roztavení práškového laku a ukotvení vrstvy detekujících složek na plášti střely.

U střel typu frangible je vhodné, když se detekující komponenta nanáší v procesu lisování střely přímo na vnitřní povrch formy před jejím naplněním hmotou střely.

Náboj podle vynálezu má zachovány všechny užitné parametry (rychlost střely, přesnost střely při použití, stálost parametrů po dobu záruk, bezchybná funkce v odpovídající zbrani a pod).

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je znázorněno provedení celopiášťované střely TFMJ ráže 9 mm Luger s naneseným lakem s detekční příměsí, • · φ · · · φ · · * · φφ φ φφφφ · ♦ · · φ φ φ φ φ φ ···· · · ♦ ··· φφ φφφ φφ · · · · · na obr. 2 je znázorněna poloplášťová střela r. 9 mm s naneseným lakem s detekční příměsí, na obr. 3 je znázorněna střela ráže 9 mm Luger s podélnými drážkami na ogivální části střely, kde v drážkách je nanesen lak s detekující příměsí, na obr. 4 je znázorněna střela TFMJ ráže 9 mm Luger s příčnými drážkami na ogivální části střely, kde v drážkách je nanesen lak s detekující příměsí, na obr. 5 je znázorněna střela typu frangible a detekující příměs je nanesena na ogivální časti střely ve formě laku, na obr. 6 je znázorněna speciální střela typu JHP, kde detekující příměs je nanesena ve formě laku na ogivální části střely a vnitřním kuželu na hrotu střely.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 znázorněná střela TFMJ ráže 9 mm Luger je tvořena jádrem 1 a pláštěm 2, který je ukončen lemem 3. Jádro je na zadní straně zakryto kovovou folií 4. Na kompletní TFMJ střele je nanesena detekující komponenta 5 ve formě laku na ogivální části střely. Lak sestává ze směsi prášků Y2O3 a Sn v poměru 50/50 a tato směs je rozmíchána v nitrocelulosovém laku, který tvoří pojivo detekující látky na střele. Lak se směsí detekujících komponent 5 se na střelu nanáší běžnými postupy, například natíráním nebo namáčením. Takto upravená střela je schopna označit místo dopadu střely.

Další možné provedení aplikace detekující komponenty ve formě laku je nanesení na celý povrch střely. Takto upravená střela uvolňuje detekující látku již při výstřelu při průchodu hlavní a tak může označit nejen místo dopadu střely, ale i zbraň, ze které byla vystřelena.

Na obr. 2 je znázorněna poloplášťová střela ráže 9 mm Luger, která sestává z jádra 1 a pláště

2. Na kompletní střelu na její ogivální část je nanesena detekující komponenta 5_ve formě laku. Lak se skládá ze směsi prášku o složení YBaCuO₇ a akrylátového laku, který tvoří pojivo detekující látky na střele.

Na obr. 3 je znázorněna celoplášťová střela ráže 9 mm Luger typ FMJ, která se skládá z jádra 1 a pláště 2. V procesu výroby střely jsou na její ogivální části vytvořeny podélné drážky 6. Na kompletní střelu je nanesena v drážkách 6 detekující komponenta 5 ve formě laku. Lak sestává ze směsi prášků o složení Y2O3 a Ga v poměru 60/40 a akrylátového laku, který tvoří pojivo detekující látky na střele.

Na obr. 4 je znázorněna střela celoplášťová střela ráže 9 mm Luger typ FMJ, která se skládá z jádra 1 a pláště 2. V procesu výroby střely jsou na její ogivální části vytvořeny příčné drážky

7. Na kompletní střelu je nanesena v drážkách 7 detekující komponenta 5 ve formě laku. Komponenta 5 se skládá ze směsi prášku o složení Y2O3 a Ga a Hf v poměru 60/30/10 a laku, který tvoří pojivo detekující látky.

Na obr. 5 je znázorněna tzv. frangible střela ráže 9 mm Luger, která se skládá z frangible materiálu, který tvoří tělo 8 této střely. Na hotovou střelu, na její ogivální část, je nanesena detekující komponenta 5 ve formě laku. Lak sestává ze směsi prášků Y2O3, Sn a Ga v poměru 50/48/2 a nitrocelulózového laku, který tvoří na střele pojivo detekující látky. Takto upravená střela je schopna označit místo svého dopadu.

Další možný způsob aplikace detekující komponenty na střelu typu frangible je přímo v procesu její výroby, kdy se detekující látka nanese na lisovací formu střely. Při následném lisování materiálu, kterým se střela frangible vytváří, je tato detekující příměs nalisována na povrch frangible střely. Takto upravená střela uvolňuje detekující látku okamžitě při výstřelu při průchodu hlavní a následně po dopadu střely na cíl. Tak je označeno nejen místo dopadu střely, ale i zbraň z níž byly střela vystřelena.

Na obr. 6 je znázorněna speciální (expanzivní) střela s dutinou, typ XTP nebo JHP, ráže 9 mm Luger, která se skládá z jádra fa pláště 2. Dutina na ústí střely je vytvořena v procesu její výroby. Na hotové střele je detekující komponenta 5 ve formě laku naneseného na ogivální Část střely a vnitřní dutinu střely. Lak je tvořen směsí prášku o složení Y2O3, Ga a Pr v poměru 25/65/10 a akrylátového laku, který tvoří pojivo detekující látky na střele.

Průmyslová využitelnost

Výroba střeliva s možností detekce místa dopadu střely je realisovatelná jak u výrobce střeliva, tzn. u toho, kdo střely a následně i náboje vyrábí, popřípadě u výrobce samotných střel nebo, v případě potřeby jen malého množství značených nábojů, i u konečného uživatele.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Střela umožňující detekci místa dopadu, vyznačující se tím, že je na svém povrchu opatřena povlakem detekující komponenty (5), která se v místě dopadu střely uvolní nebo odpaří, čímž jsou její stopy vhodnou metodou detekovatelné.
2. Střela podle nároku 1, vyznačující se tím, že detekující komponenta (5) je na střele umístěna na vnější části pláště (2) střely, alespoň u hrotu střely nebo na ogivalní části střely.
3. Střela podle nároku 1, vyznačující se tím, že detekující komponenta (5) je pro umožnění detekce místa výstřelu umístěna alespoň na největším průměru vnější části pláště (2) střely, s výhodou na celém jejím povrchu,.
4. Střela podle nároku 1 až 3, vyznačující se tím, že detekující komponenta (5) obsahuje alespoň jeden chemický prvek nebo jeho oxid v práškové formě.
5. Střela podle nároku 1 až 3, vyznačující se tím, že detekující komponenta (5) obsahuje směs alespoň dvou prvků nebo jejich oxidů, z nichž jeden má atomové číslo pod 50 a druhý nad 50.
6. Střela podle nároku 1 až 5, vyznačující se tím, že detekující směs má formu laku, kde nosnou komponentou je tekuté pojivo.
7. Střela podle nároku 1 až 6, vyznačující se tím, že je opatřena drážkami (6,7) na povrchu střely pro zvýšení účinku fixace detekující komponenty (5),
8. Střela podle nároku 7, vyznačující se tím, že drážky jsou v podstatě obvodové.
9. Střela podle nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že u dvousložkové směsi detekující komponenty (5) je procentní zastoupení prvků nebo jejich oxidů ve směsi v rozmezí od 2%/98 % do 98%/2 %, s výhodou 50%/50 %.
10. Střela podle nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že u tří a vícesložkové směsi detekující komponenty (5) je minimální zastoupení každé složky ve směsi 5 %.
11. Střela podle nároku 1 až 10, vyznačující se tím, že hmotnost detekující komponenty (5) představuje maximálně 5 % hmotnosti střely,
12. Střela podle nároku 1 až 11, vyznačující se tím, že detekující komponenta (5) obsahuje netoxické kovy vzácných zemin a/nebo jejich oxidy.
13. Způsob výroby střely podle nároku 1 až 12, vyznačující se tím, že se prášková směs detekujících složek rozmíchá v práškovém laku, tato směs se nanese na střelu a následně se podrobí tepelnému zpracování, při němž dojde k roztavení práškového laku a ukotvení vrstvy detekujících složek na plášti střely.
14. Způsob výroby střely podle nároku 1 až 12, kde střela je typu frangible, vyznačující se tím, že detekující komponenta se nanáší v procesu lisování střely přímo na vnitřní povrch formy před jejím naplněním hmotou střely.