j ÝÝ/^f yS re^atore^,,

Vynález se týká brzdového ovladače^používaného u vozidel,který obsahuje převáděcí těleso napojené na otáčející se hří-del, spojené ojnicemi se zdvihátky, která doléhají na bratovéčelisti,uvedené čelisti jsou tlačeny proti rotující brzděnéploše, přičemž každé zdvihátko obsahuje dvojici závitově spo-jených členů, které jsou vzájemně otočné kvůli možnosti změ-ny délky každého zdvihátka a tím udržení určité konstantnípředem zvolené vůle mezi brzdovými čelistmi a brzděnou plochou. ovladač tohoto obecného typu je posán ve starším brits-kém patentu č. 2062784 a zahrnuje ovladač, ve ketrém jsoupřenášecí prvky tvořeny korunovým kolem nebo příčným hříde-lem spojujícím zdvihátka, umístěný ve směru osy za volnýmkoncem silových prostředků a zobrazený jako vačka. Jelikožprůměr korunového kola nebo délka příčního hřídele může býtvětší než největší rozměr vačky, jaou tyto součásti připoje-ny k tělesu ovladače na volném konci vačky a proto je potomnutné utěsnit těleso použitím víka, což vyžaduje obrobenítělesa a použití těsnění a prostředků pro upevnění víka.

Další nevýhodou výše popsaného řešení je zvětšení délky ovla-dače, což může vést k problémům při zástavbě. Výše uvedené nedostatky odstraňuje brzdový ovladač, je-hož podstata spočívá v tom, že přenášecí prvky brzdovéhoovladače výše uvedeného typu jsou umístěny v tělese ovladačea jsou uloženy v místě blízko vnitřního konce vačky v prodlou-žení hřídele ovladače, přenášecí prvky spolupracují s oběma zdvihátky tak, že přenášejí seřizovači pohyb z jednohozdvihátka na druhé. U konvenčního uspořádání jsou přenáše-cí prvky tvořeny ozubeným vencem umístěným souose s hřídelemovladače. Převáděcí těleso je tvořeno otočnou Vačkou obvykle inte-grální s hřídelem ovladače a vačka je umístěna v části těle-sa ovladače, ve které je také uložen ozubený věnec a ložiskohřídele ovladače, přičemž uvedená část tělesa je přednostněintegrální součástí reakční desky brzdy.

Vynález bude dále popsán na příkladech s odkazy na při-pojené obrázky, ve kterých obr. 1 znázorňuje čelní pohled nabubnovou brzdu s brzdovými čelistmi, obsahující jeden z typůovladače podle vynálezu, obr. 2 znázorňuje zvětšený podélnýřez ovladačem brzdy z obr. 1, obr. 3 znázorňuje zvětšený řezpodél čáry A-A v obr. 1 ve směru šipek, obr. 4 znázorňuje čás-tečný řez podélčáry B-B z obr. 2 ve směru šipek; obr. 5znázorňuje pohled odpovídající obr. 3 a představuje alterna-tivní provedení ovladače podle vynálezu.

Bubnová brzda s brzdovými čelistmi zobrazená na obr. 1obsahuje dvojici brzdových čelistí 1, 2 uložených na pevnérekační desce 3, která nese ovladač 4 vačkevého typu, umístě-ný mezi dvojicí sousedních konců čelistí a ovládaný tak, žetlačí čelisti směrem ven do záběru s brzdovým bubnem, kterýnení zobrazen, proti působení vratné pružiny. Druhé koncečelistí jsou opřeny o operu 5_, která je upevněna k reakční - 3 - desce 3. nebo s ní tvoří integrální celek. Zobrazená brzda pů-sobí běžně jako brzda s náběžnou a úběžnou čelistí, každáčelist hraje roli úběžné nebo náběžné čelisti v závislostina smyslu otáčení brzdového bubnu, což je v tomto oboru dob-ře známo. Jak bude mnohem jasněji vidět z obrázků 2 a 3,zahrnuje ovladač 4 hřídel 6, jehož přední část je otočně ulo-žena v ložisku 2 umístěném v pouzdru 8, které je zamontová-no v tělese 9, které u tohoto uspořádání tvoří s reakčnídeskou 3. integrální celek. Vačkový hřídel je uložen v souo-

I sé trubce 10. Příruba 11, která je připevněna k otevřenémukonci tělesa 9, přesahuje přes konec těsnění, které drží vtělese. Přední část hřídele (3 je smontována s vačkou 12 nebos ní tvoří integrální celek. Z obr. 2 je vidět, že těleso obsahuje obvyklé uspořádá-ní proti sobě umístěných zdvihátek 14, 15. Každé z nich jetvořeno pouzdrem 14A, 15A posuvně uloženým ve vývrtu v těle-se 9. Pouzdra 14A, 15A obsahují příslušná kulová zahloubeni14B, 15B, do kterých vstupují příslušné koncové části ojnic16, druhý podobně tvarovaný konec ojnice vstupuje do vybrání12A, 12B vytvořeného ve vačce 12.. Otáčení vačky v pčíslušnémsmyslu tlačí ojnice 16 a dále zdvihátka 14, 15 směrem ven,čelisti 1 a 2 se od sebe vzdalují a jsou přiváděny do stykus brzdovým bubnem. Každá sestava zdvihátek zahrnuje nerever-sní dřík 14C, 15C s vnějším závitem, jehož vnější konec za-bírá s čelistmi 1 a 2 způsobem, který pojištuje dříky proti otáčení. Otáčení pouzder 14A, 15A v jednom smyslu způsobuje,že se dříky vyěroubovávají axiálně směrem ven za účelem seři-zování.

Zdvihátko 14 je funkčně spojeno se seřizovacím mecha-nismem označeným číslem 20, jehož činnost má za následek otá-čení pouzdra 14A, které způsobí výše uvedené prodlužování dří-ků 14C dříve popsaným způsobem. Seřizovači pohyb zdvihátka14 se přenáší na zdvihátko 15 prostřednictvím ozubeného věn-ce 21, který je zobrazen jako otočně uložený uvnitř ložiska21A, které může být upevněno k vnitřku tělesa 9 nebo v vněj-šímu obvodu ozubeného věnce 21. Ložiska mohou být alternativ-ně umístěna mezi vnitřním obvodem ozubeného věnce a protějšíválcovou plochou pouzdra 8, a jsou upevněna buď k věnci nebo k pouzdru. Ložisko a ozubený věnec mohou být s výhodou vy-tvořeny z kluzného materiálu nebo jím mohou být pokryty. Ozu-bený věnec propojuje pouzdra 14A, 15A zdvihátek a spolupracu-je s odpovídajícím ozubením 22.

Jasněji je vidět na obr. 3, že ozubený věnec 21 je umís-těn uvnitř v podélném směru vačkového hřídele a vnitřníhokonce vačky 12. Je vidět, že všechny součásti většího průmě-ru než je vačka jsou nyní umístěny uvnitř a není proto nut-né získat vstup do tělesa od předního konce vačky. Vačka zdemůže být umístěna v komoře s integrální čelní stěnou 13,čímž se vyhneme nutnosti použít komplikované uzavírací prvkya těsnící prostředky. Přesahující délka vačkového hřídele 5 je odpovídajícím způsobem zkrácena, což usnadňuje instalacizařízení do místa, ve kterém je nedostatek prostoru.

Jedno z možných řešení seřizovacího mechanismu 20 jezobrazeno na obr. 4. Uvedený mechanismus je tvořen seřizova-cím hřídelem 23 uloženým otočně ve vývrtu 24 tělesa, kteréje odstupňováno kvůli rozdílným částem seřizovacího hřídelea k němu připojeným mechanismům, které mají různé průměry.Ozubení 23A na čepu23B, který je částí seřizovacího hřídelezabírá se zuby 20A na vnějším povrchu pouzdra zdvihátka (obr. 2). Větší průměr osazení 25 hřídele ovladače nese spojku 26,která se s ním trvale otáčí. Spojka 26 má kuželovité sraže-ní 27, které normálně spolupracuje s kuželovitým sedlem 28vytvořeným na vnitřním povrchu tělesa. Rohatkový mechanismus29, který není detailně popsaný, je vytvořen tak, že dovolu-je otáčení seřizovacího hřídele 23 ve směru seřizování, pro-ti směru seřizování je otáčení znemožněno.

Když je brzda v činnosti prostřednictvím otáčení vač-ky 12, tlačí zdvihátka 14, 15 směrem ven, aby oddělovaly odsebe čelisti .L a 2 a přiváděly je tak do styku s brzdovýmbubnem. Předem zvolená hodnota vůle mezi ozubením 23Aa zuby20A na pouzdru 14A zdvihátka dovoluje čelištem přesunout sesměrem ven o maximální určenou vůli mezi čelistí a bubnemaniž by došlo k funkci automatického regulátoru. Když jeopotřebeni třecích obložení takové, že pohyb čelistí překro-čí určenou hodnotu, přicházejí boky zubů 23A, 20A do záběru 6 tak, že zdvihají seřizovači hřídel 23 a tak způsobují, žespojka 26 vyjde ze záběru s kuželovitým sedlem 28 a dovolíotáčení seřizovacího hřídele, které je závislé na velikostipohybu čelistí směrem ven. Rohatkový mechanismus 29 je uspo-řádán tak, že dovoluje tento rotační pohyb. Když se čelistipohybují směrem dovnitř působením vratných prostředků, vůlemezi ozubením 23A a 20A roste v opačném smyslu a dovoluje spojce 26 línovu dosednout do kuželovitého sedla 28, zatímco pouz-dro 14A zdvihátka se vzájemným působením mezi těmito zubyotáčí tak dlouho, až prodloužení tohoto zdvihátka provede na-stavení čelisti do nové polohy. Odpovídající seřízení druhé-ho seřizovacího pouzdra 15A se provádí působením ozubenéhověnce, který spojuje příslušná ozubení 22 napouzdrech.

Alternativní provedení ovládacího zařízení podle vyná-lezu je zobrazeno na obr. 5. Zásadní rozdíl mezi tímto uspořá-dáním popsaným dříve je, že těleso 9 je nyní odděleno odreakční desky 2 a pouzdro 8 ozubeného věnce 21 je držena vtělese prostřednictvím pojistného kroužku 9A. Oddělené těle-so může být s výhodou vyrobeno z materiálu jiného než reakč-ní deska, což dává možnost ušetřit hmotnost použitím tlako-vých odlitků nebo odlitků z tvrdé plastické hmoty. Navíc ozu-bený věnec 21 a jeho ložisko 21A dohromady s ucpávkou 8 mohoubýt poskládány do tělesa a tam uzavřeny pojistným kroužkem9A, čímž vznikne samostatný uzavřený celek, toto uspořádánímůže zjednodušovat montáž ovladače do brzdy nebo demontáž při 7 opravách. Je vidět, že ozubený věnec 21 je umístěn axiálně u vnitřního konce vačky 12 v prodloužení ovladače. Tím se rozšiřují výhody ve srovnání s předchozím řešením.

Ložisko 21A je opět zobrazeno mezi vnějším obvodem ozubeného věnce 21 a vnitřním obvodem tělesa £. Je upevněno kjednomu nebo druhému, ale alternativně může být umístěnomezi vnitřním obvodem ozubeného věnce a vnější plochou opěrné trubky 10, která prochází tělesem Í3. Podle požadavků jeložisko upevněno na ozubený věnec nebo na trubku, dále lo-žisko nebo ozubený věnec nebo oba mohou být pokryty kluznýmmateriálem.

Rozumí se, že může být použita jakákoliv obvyklá formaregulátoru na výše popsaném místě pro seřizování jednoho zezdvihátek, druhé zdvihátko je seřizováno současně prostřed-nictvím vhodných přenosových prvků umístěných u vnitřníhokonce vačky v prodloužení hřídele ovladače a spolupracují-cích s oběma zdvihátky.