Vynález se týká přípravku k léčení zánětu mléčné žlázy skotu, zejména dojnic, u nichž na základě příznačných změn po oddojení prvních střiků mléka, případně podle dalších příznaků, bylo zjištěno onemocnění zánětu mléčné žlázy. Toto včasné zjištění onemocnění mléčné žlázy skotu umožňuje předejít znehodnocení mléka od zdravých dojnic a zahájit léčení.

Dosud se v praxi při ošetření a léčení onemocnění mléčné žlázy mastitidou používají převážně adstringentní, antiflogistické a antiseptické látky, které spolu s chladivým a krycím účinkem zmírňují zánětlivé pochody a snižují bolestivost a svědění. Po důkladné povrchové desinfekci se vtírá mast Amastol - Slovakofarma v souvislé vrstvě do vemene. Obsahuje aluminium sulforicum, kalium chloricum a baryum hydrochloricum v masti. Dále se používá Aphlegmin nebo Mastisan mite a forte - Slovakofarma. Účinnými látkami jsou camphora, kalium hydroxydatum, kalium iodatum, lodum, ichthamolum a další látky, u nichž aktivní složky působí jako osvědčená resorbencia, která překrvením ošetřovaných míst podporují ve tkáních procesy, vedoucí k rychlejšímu a snažšímu vstřebávání patologických změn. Antiseptické účinky se uplatní zejména při infekčních procesech.

Rovněž se používá při léčení řada antibiotik bud parenterálně - PCN, Penstrepten, Tylan 200, Chloraphenicol a další, nebo intramamárně - Tetra-delta, Syntarpen, Oxaclen, Duonfoam, Nestrepina foam a další antibiotika. Je obecně známo, že při častém podávání jmenovaných antimikrobiálně účinných látek, a to jak externích, tak interních, se mohou v organismu vypěstovat rezistentní mikrobiální kmeny, takže po opakované nebo pozdější aplikaci očekávaný antimikrobní účinek slábne nebo mizí. Tím se prodlužuje doba léčení a vznikají značné ekonomické ztráty.

Účelem vynálezu je proto vyvinout takový přípravek k léčení zánětu mléčné žlázy skotu, který co možná nejspolehlivěji dosahuje antiflogistického a antiseptického účinku na zánět mléčné žlázy bez použití zejména antibiotik a současně zkracuje dobu léčení přibližně na polovinu.

Tohoto účelu vynálezu se dosáhne tak, že účinná složka přípravku pozůstává z lihového extraktu rozkvétající natě třezalky tečkované /Hypericum perforatum, Flos hyperici a Herba hyperici/, přičemž hmotnostní poměr násady k hotovému extraktu je 1:5 až 15 při koncentraci lihu 40 až 80 %.

Třezalka tečkovaná obsahuje antracénové deriváty, flavonoidy, katechinové třísloviny a látky doprovodného charakteru. Na přípravu extraktu se používá zředěný líh o koncentraci 40 až 80 %, protože rozpouští téměř všechny terapeuticky významné látky a uvolňuje z listů a květů červené barvivo. Zavíčkovaná láhev s drogou se vystaví na 14 až 21 dnů na slunci a obsah se občas protřepe ke snažšímu a důkladnějšímu promíchání drogy s lihem. Po této době se extrakt slije a přefiltruje. Před použitím k léčení je možno extrakt ředit v poměru 1:2 až 5 případně více lihem např. denaturovaným. Ředění lze využít i k promývání zbytku drog.

Posutp při léčení spočívá v tom, že se vemeno omyje, nemocná část se natře přípravkem k léčení mléčné žlázy podle vynálezu a celé vemeno se namasíruje, čímž se zmírní bolest způsobená zánětem. Po vydojení se doporučuje nemocnou část znovu natřít a namasírovat. Již po prvém ošetření je snížena bolestivost a zčásti zmizí srážlivost mléka. Uvedený postup je třeba několikrát před dalším dojením zopakovat, dokud není dosaženo vymizení zánětlivých změn. Průměrná doba léčby je tři dny. K úspěšnosti léčby přispívá pravidelná hygiena vemene i podestýlky, aby se nešířila infekce např. rozlitým mlékem apod.

Výhodou vynálezu je to, že umožňuje zpracovat drogu, která se v přírodě běžně vyskytuje v hojném množství. Svými léčivými přírodními účinky působí protizánětově a dezinfekčně. Uvedené účinky byly prokázány srovnávacími testy a praktickým dlouholetým ověřováním v provozu. Přípravek zhotovený podle vynálezu je stabilní, kvalitní a zároveň technologicky dobře zpracovatelný.

V dalším jsou uvedeny příklady přípravy přípravku podle vynálezu.

Příklad 1

Na přípravu 1000 g lihového extraktu se použije 100 g čerstvé rozkvétající natě třezalky tečkované /Hypericum perforatum/ a 1000 g zředěného lihu o koncentraci 40 %.

Příklad 2

Na přípravu 500 g lihového extraktu se použije 100 g čerstvé rozkvétající natě třezalky tečkované a 500 g zředěného lihu o koncentraci 60 %. Před použitím k léčení se zředí přidáním 2500 g děnaturováného lihu.

Příklad 3

Na přípravu 1500 g lihového extraktu se použije 100 g drogy a 1500 g zředěného lihu o koncentraci 80 %. Před léčením se zředí přidáním 1500 g zředěného lihu. Vždy se k přípravě a použití dodrží výše uvedený postup.

Funkčním ověřením příkladů uskutečnění vynálezu byl proveden důkaz léčebného účinku extraktu podle vynálezu tím, že byl prakticky ověřen na dojnicích ustájených jednak ve velkokapacitních stájích a jednak v běžných podmínkách ustájení dojnic od 15 do 30 dojnic v tuzemsku a v zahraničí. Pokusně byl použit přípravek k léčení zánětu mléčné žlázy onemocněných dojnic soustředěných ve zvláštní stáji. Ve všech případech byl průběžně sledován zdravotní stav dojnic a aplikován přípravek se současnou masáží nemocné části mléčné žlázy. Z výsledků fyzikálněchemických vlastností aplikovaného extraktu vyplývá 70 až 85 % účinnost vyléčených dojnic za dva až tři dny opakované léčby a neškodnost na získanou potravinu i ošetřený skot. Ve zbývajících případech byla použita léčba pomocí antibiotik pod odborným dohledem veterináře v kombinaci s přípravkem pro léčení zánětu a masáži. Přitom bylo účelné upravit i podmínky ustájení dojnic např. odstraněním průvanu, zlepšením hygieny podestýlky a kvality krmivá.

Rovněž se projevil i ekonomický efekt léčby spočívající ve snížených nákladech na léčení ve většině případů bez použití antibiotik a tím k podstatnému snížení nákladů na produkci zdravotně nezávadného mléka vlivem zkrácení doby léčení. Rovněž , odpadá třídenní období nevyužitelného mléka vlivem působení antibiotik oproti původnímu způsobu léčby.