CS276393B6

CS276393B6 - Process of vinyl chloride homopolymerization or copolymerization

Info

Publication number: CS276393B6
Application number: CS873541A
Authority: CS
Inventors: Giovanni Paolo Crose; Arnaldi Angelo Crosato; Giovanni Benussi; Graziano Vidotto
Original assignee: Europ Vinyls Corp Italia
Priority date: 1986-05-16
Filing date: 1987-05-15
Publication date: 1992-05-13
Also published as: FR2598710A1; YU87387A; GB2190604A; DD260702A5; FR2598710B1; IT1190641B; ES2006486A6; CS354187A3; BE1000425A5; EG18374A; GB8711095D0; IT8620470A0; IT8620470A1; GB2190604B; BG46748A3; PL265715A1; YU46202B; PL155094B1

Description

(57) Anotace :

Homopolymerace nebo kopolymerace vinyl- ), chloridu se provádí v přítomnosti alespoň jednoho iniciátoru tvořícího volné radikály a alespoň jednoho suspenzního prostředku. Způsob spočívá v tom, že sé vnitřní stěny reaktoru a veškeré části přicházející do styku s polymeračním prostředím zvlhčí před polymeraci roztokem nebo suspenzí organické soli. Aniontová část soli je odvozena od alifatických dikarboxylových kyselin se 6 až 16 atomy uhlíku, benzenpolykarboxylových kyselin a aromatických sulfokyselin, kationtové část je odvozena od ec-naf tyl aminu nebo nigrosinu B. Způsob zabraňuje tvorbě inkrustací na vnitřních stěnách a ostatních částech reaktoru přicházejících do styku s polymeračním prostředím.

9S £629/.

CM ω

G3 276 393 Β6

Tento vynález se týká způsobu homopolymerace nebo kopoiymerace vinylchloridu ve vodné suspenzi.

Polymerace ve vodné suspenzi je obecně užívaný postup pro výrobu polymerů vinylových monomerů, které obsahují halogen.

Postup spočívá v polymerací. monomeru nebo monomeru v míchaném vodném prostředí a v přítomnosti jednoho nebo několika suspensních prostředků a jednoho nebo několika iniciátorů polymerace, které působí jako zdroj vyvíjející volné radikály. Jako suspensní prostředky se používají jak syntetické, táli přírodní polymery, které mají vlastnosti ochranného koloidu, jako je částečně hydrolyzovaný polyvinylacetát, ethery celulózy, želatina, estery sčrbitolu a kyseliny laurové, kyseliny stearové a jiné látky.

Jako iniciátory polymerace se obyčejně používají organické peroxidy, jako je lauroylperoxid, benzoylperoxid, isopropylperoxydikarbonáty, acetylcyklohexylsulfonylperoxid, pere stery,'jako je terciární butylfperneodekanoát], azosloučeniny jako je azo-bisisobutyronitril, dimethylvaleronitril a podobně.

Polymerace se běžně provádí saržovým postupem v reaktoru vybaveném lopatkovým míchadlem a popřípadě narážkami.

Během polymerace, zvláště pokud se používá ocelového reaktoru, vytváří se usazeniny polymerů, obecně označované jako inkrustace, které velmi silně ulpívají na povrchu reaktoru, míchadla a narážek.

Inkrustace zapříčiňují řadu negativních jevů. Především špatná tepelné vodivost inkrustací způsobuje obtíže při výměně tepla mezi reakčnim prostředím a vnější chladicí stěnou a tyto obtíže vzrůstají s růstem plochy povrchu inkrustací a její tloušťky během polymerace.

Z toho vyplývá, že produktivita reaktoru se snižuje, protože se pracuje při nižší polymerační rychlosti, než jaká by mohla být bez inkrustací. Kromě toho se může stát, že se část těchto inkrustací odděluje během doby nutné pro polymerací a znečišťuje polymer, v důsledku čehož se zhoršuje jeho jakost, co se projevuje obtížemi při jeho roztavování a rozdílnou morfologií.

Bále je třeba pro provedení následující polymerace na konci každého běhu čistit reaktor, přičemž takové čistění se provádí manuálně bučí. rozpouštědly, nebo proudem vody.

Tyto čisticí operace jsou velmi složité, těžké a způsobují prodloužení doby, během které reaktor zůstává mimo provoz. Navíc je nutné mít přístup do vnitřku autoklávu, a není tedy možné pracovat podle technologie uzavření reaktorů při nezbytném čištění při každém ukončení polymerace; taková technologie by poskytovala zdroj znečištění životního prostředí, který by se musel odstranit.

Dělaly se různé zkoušky, které měly zabránit nebo se vyhnout tvorbě usazenin. Tak například v britském patentu č. 1 29' 145 je navrženo, aby se povlékaly všechny části a stěny, které mohou přijít do styku s vinylovým monomerem určeným k polymerací, před začátkem polymerační reakce povlakovým prostředkem, který může sestávat z jedné nebo několika z dále uvedených sloučenin: organická sloučenina obsahující atom dusíku, jako je azoskupina, nitro skupina, nitrososkupina, azomethiny, aziny, aminové sloučeniny, organická sloučenina obsahující atom síry, chinon, keton, aldehyd, alkohol se 6 atomy uhlíku, povrchově aktivní látky na bázi kationtových a aniontových sloučenin, barviva indigoidního typu, sulfidová barviva, nitrobarviva, thia2olová barviva, chinolová barviva, diazobarviva a podobně.

Při testech, které prováděli autoři tohoto vynálezu však bylo zřejmé, že ošetření stěn a jiných částí reaktoru, které přicházejí do styku s kapalným nebo plynným monomerem během polymerace, pomocí jedné nebo několika z výše uvedených sloučenin není zcela účinné ve všech případech a při všech formách polymerace. .

Účelem tohoto vynálezu je poskytnout jednoduchou a účinnou metodu, jak předcházet nebo

CS 276 393 B6 se vyhnout tvorbě inkrustací uvnitř ocelových reaktorů používaných při polymeraci vinylchloridu ve vodné suspenzi.

Dalším cílem tohoto vynálezu je získat metodu pro přípravu polymerů vinylchloridu ve vodné suspenzi bez tvorby inkrustací. Tím není třeba provádět granulometrickou distribuci částic, což zhoršuje počáteční barevnou a tepelnou stabilitu polymeru.

Homopolymerace nebo kopolymerace vinylchloridu se provádí v přítomnosti jednoho nebo několika suspensních prostředků a .jednoho nebo několika iniciátorů tvořících volné radikály. Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se vnitřní stěny polymeračního reaktoru a veškeré části přicházející do styku s polymeračním prostředím zvlhčí před začátkem polymerační reakce roztokem nebo suspenzí organické soli. Aniontová část soli je odvozena od alifatických dikarboxylových kyselin se 6 až 16 atomy uhlíku, benzenpolykarboxylových kyselin a aromatických sulfokyselin, kstiontová část je odvozena od «6-naftylaminu nebo nigrosinu B.

Výhodně lze použít organickou sůl, jejíž aniontová část je odvozena od kyseliny adipové, kyseliny trimesinové a kyseliny p-toluensulfonové. Jako rozpouštědlo nebo ředidlo organické soli se použije methanol, ethanol nebo aceton. Minimální množství organické soli použité pro aplikaci na stěny reaktoru a částí přicházejících do styku s polymeračním prostředím je větší než 0,005 g/m exponované plochy.

Vnitřní stěny polymeračního reaktoru jsou buď z kovu, nebo ze skla. Roztok nebo suspenze použité organické soli má hodnotu pH v rozmezí od 0 do 2.

Pro přípravu roztoku nebo suspenze organické soli se může použít libovolného vhodného rozpouštědla nebo ředidla, jako je například methylalkohol, ethylalkohol, \^roda, aceton, směs vody s acetonem a podobně.

Příklady charakteristických aniontů, které se mohou používat pro přípravu organické soli, používané při způsobu podle tohoto vynálezu, jsou anionty odvozené od kyseliny adipové, kyseliny citrónové, kyseliny oxalové, kyseliny trimesinové, kyseliny p-toluensulfonové, kyseliny naftalensulfonové, kyseliny abietové, kyseliny o-toluensulfonové, kyseliny m-toluensulfonové, kyseliny benzensulfonové, kyseliny trimellitové, kyseliny ftalové, kyseliny tereftalové, kyseliny vinné, kyseliny pyromellitové, kyseliny benzoové, kyseliny propionové, kyseliny íaáselné, kyseliny kapronové a podobně.

Příklady charakteristických kationtů, které se mohou používat pro přípravu organických solí používaných při způsobu podle tohoto vynálezu jsou kationty odvozené od oC-naftylaminu, anilinu, m-toluendiaminu, pyrrolu, imidazolu, pyrazolu, pyrazinu, pyriraidinu, pyridazinu, indolu, indazolu, purinu, chinolinu, fenantrolinu, fenantridinu, karbazolu, fenazinu, piperazinu, piperidinu, organických barviv, které obsahují skupinu vzorce =H-, =MH nebo -HH₀, jako je nigrosin a podobně.

Organická sůl'používaná při předmětném procesu podle tohoto vynálezu se s výhodou získává rozpuštěním bázické sloučeniny ve zvoleném rozpouštědle a následující neutralizaci volných skupin =N-, =HH a/nebo -NHg přidáním organické kyseliny.

Podle vynálezu se organická sůl aplikuje jako tenká vrstva na povrchu reaktoru, na lopatkách míchadla a narážkách, pokud jsou přítomné, tím, že se vytváří povlak smáčením nebo rovnoměrným postřikem roztoku soli na povrchy zmíněné shora.

Uvedené ošetřování se také provádí na stěnách kondensátoru a potrubí, které je připojeno k polymeračnímu reaktoru, pokud je přítomno.

Množství soli potřebné k dosažení protiusazovacího účinku je velice malé. V praxi se o výhodně používá množství většího než 0,005 g/m , protože při práci s množstvím menším, než je prahová hodnota, protiusazovací účinek nemusí být bezpečný.

Uaopak neexistuje žádná horní limitní hodnota pro množství použité k povlékání za podmínky, že se neprojeví žádné negativní účinky na vlastnosti polymeru. Mohou se používat také množství vyšší než 1 g/m .

OS 276 393 B6

Způsob podle tohoto vynálezu se Jnůžé používat při polymeraci vinylových monomerů obsahujících halogen, která se provádí ve vodné suspenzi.

Výrazem vinylové monomery obsahující halogen, jak se používá v této popisně části a připojeném předmětu vynálezu, se rozumí všechny monomery, které se mohou polymerovat polymeraci iniciovanou volnými radikály, které mají koncovou olefinovou nenasycenou vazbu a obsahují alespoň ^den atom halogenu, jako substituent. Tyto monomery jsou výhodně deriváty ethylenu, z nichž se může mimo jiné jmenovat vinylchlorid, vinylbromd, vinylfluorid, vinylidenchlorid, vinylidenfluorid, chlortrifluorethylen, tetrafluorethylen a podobně. Vinylové monomery obsahující chlor jsou zvláště výhodné a z nich obzvláště vinylchlorid.

Výraz polymerace, jak se používá v tomto popisu a v připojeném předmětu vynálezu, zahrnuje jak homopolymeraci, tak kopolymeraci dvou nebo více vinylových monomerů obsahujících halogen, která se provádí mezi nimi navzájem, nebo jednoho nebo několika takových monomerů s jedním nebo několika jinými monomery, které jsou s nimi kopolymerovatelné.

Přikladly jiných monomerů jsou vinylethery, jako je vinylacetát, estery kyseliny akrylové, jako jsou methylakrylát a glycidylakrylát, nenasycené diestery, jako je dibutylmaleát, allylestery, jako je allylacetát, nenasycené amidy, jako je akrylamid, styren, substituovaný styren, οί-olefiny, jako je ethylen nebo propylen a podobně.

Tento vynález se s výhodou·používá k polymeraci, kterou se vyrábějí polymery obsahující alespoň 50 % molárních, s výhodou více než 80 % molárních, vinylchloridu.

Protiusazovací účinek, který se projevuje s organickou solí při způsobu podle tohoto vynálezu, jé nezávislý na typu použitého suspensního prostředku.

Výslovně se mohou používat kopolymery vinylacetátu s vinylalkoholem nebo jinými typy alkoholů, celulózy a/nebo ethery celulózy, polymery nebo kopolymery obsahující kyselé funkce, estery glycerolu a/nebo sorbitolu a ještě jiné látky, bud samotné, nebo ve vzájemných kombinacích. Množství těchto suspensních prostředků obvykle spadá do rozmezí od 0,01 do 1 % hmot., vztaženo na.přítomný monomer nebo monomery.

Při způsobu polymerace v suspenzi podle tohoto vynálezu se mohou použít libovolné iniciátory za podmínky, že jsou snášenlivé s jinými látkami přítomnými v polymeračním prostředí.

Mezi známými iniciátory se při praktickém provedení ukázaly jako zvláště zajímavé produkty ze skupiny alkylperoxidů, peresterů a perkarbonátů.

Vedle suspensního prostředku a iniciátoru polymerace může polymerační směs obsahovat několik jiných přísad, které jsou vybrány z přísad obvykle používaných při polymeraci ve vodné suspenzi, jako jsou stabilizátory, regulátory molekulové hmotnosti, pufrové systémy a tak dále.

Polymerační podmínky odpovídají podmínkám obvykle používaným při způsobu polymerace ve vodné suspenzi. Polymerace se obvykle provádí po šaržích a vnitřní povlak reaktoru se běžně aplikuje po každé polymerační šarži.

Tímto způsobem je možné udržovat po neomezenou dobu v naprostém pořádku všechny vnitřní části polymeračního reaktoru a veškeré díly, které přicházejí do styku s polymeračním prostředím.

Za účelem lepšího porozumění tomuto vynálezu a jeho praktickému provedeni se dále uvádí několik ilustrativních příkladů, které však tento vynález neomezují.

V příkladech jsou všechny díly míněny hmotnostně, pokud není uvedeno jinak.

Příklad 1 až 12

Do polymeračního reaktoru o objemu 1 500 litrů, vybaveného lopatkovým míchadlem, kde vnitřní stěny a míchadlo byly postříkány za vzniku povlaku roztokem, který je uveden V tabulce 1, se nadávkuje 720 litrů vody, 480 kg vinylchloridu, 675 g laurylperoxidu, 96 g

CS 276 393 Bó terciárního butylcyklohexylperoxydikarbonátu, 480 g kopolymeru vinylacetátu s anhydridem kyseliny maleinové, který má molekulovou hmotnost 1 200 000 a obsahuje 52 % molárniho acetátu a 48 % molárních anhydridů kyseliny maleinové a dále 960 g kopolymeru vinylacetátu s allylalkoholem, který má číselnou molekulovou hmotnost Mn 6 000 a obsah hydroxyskupin 8,5 %·

Teplota polymerační hmoty vzroste až na 54 °C. Po 10 hodinách se polymerační produkt vyjme a polymerační operace se opakuje dokud se reaktor nemusí čistit v důsledku nadměrné přítomnosti usazenin, které se provádí bun chemicky, nebo manuálně nebo proudem vody.

Manuální odstraňování usazenin prokazuje, že celková hmotnost výsledných inkrustací po provedeném čistění je asi 1 kg.

Jestliže polymerační operace překročí počet deseti bez potřeby čistění, potom se reaktor čistí po desáté šarži a stanoví se hmotnost shromážděných inkrustací.

V tabulce 1 je uveden počet polymeračních operací prováděných před manuálním čistěním a hmotnost shromážděných inkrustací, jako funkce typu roztoku použitého k ošetření sten reaktoru.

Tabulka 1

Použitý roztok Sloučenina	Rozpouštědlo	Počet operací	Usazenina hmotnost (g)
1	-	-	1	3 000
2	kyselina adipová	methanol	1	2 500
3	kyselina trimesinová	methanol	1	2 500
4	kyselina p-toluensulfonová	methanol	1	1 500
5	Nigrosin B	methanol	1	1 500
6	06-naftylamin	methanol	1	2 200
7	sůl kyseliny adipové a <6-naftylaminu	methanol	5	1 100
8	sůl kyseliny trimesinové a «4-naftylaminu	methanol	4	1 200
9	sůl kyseliny p-toluensulfonové a oc-naftylaminu	methanol	6	900
10	sůl kyseliny adipové a Nigrosinu B	methanol	8	1 000
1 1	sůl kyseliny trimesinové a Nigrosinu B	methanol	10	100
12	sůl kyseliny p-toluensulfonové a Nigrosinu B	methanol	10	stopy

Příklady 13 až 15

Pormy provedení z příkladu 1 se opakují, přičemž se 480 g kopolymeru vinylacetátu s maleinanhydridem a 960 g kopolymeru vinylacetátu s allylalkoholem nahradí směsí sestávající z 960 g kopolymeru vinylacetátu s vinylalkoholem, který má limitní viskozitní číslo 20 ml/g, je z 30 % hydrolýzován a index n je roven 0,35, a 750 g jiného kopolymeru vinylacetátu s vinylalkoholem, který má limitní viskozitní číslo 66,5 ml/g, je z 72 % hydrolýzován a index n činí 0,40.

V tabulce 2 je uveden počet polymeračních operací provedených před manuálním čistěním a hmotnost shromážděných inkrustací, jako funkce typu roztoku použitého k ošetřování stěn reaktoru.

Tabulka 2

	Použitý roztok Sloučenina	Rozpouštědlo	Počet operací	Usazenina hmotnost (g)
13	sůl kyseliny adipové a «ί-naf tyl aminu	methanol	4	1 300
14	sůl kyseliny trimesinové a «ř-naftylaminu	methanol	4	1 300
15	sůl kyseliny p-toluensulfonové a Nigrosinu B	methanol	10	stopy

S 276 393 B6

Příklady 16 až 18

Formy provedení z příkladu 1 se opakují, přičemž 480 g kopolymeru vinylacetátu s anhydridem kyseliny maleinové a 960 g kopolymeru vinylacetátu s allylalkoholem se nahradí 400 g methylhydroxypropylcelulózy, která má obsah methylových skupin 28 % a obsah hydroxypropylových skupin 5 %, a 750 g kopolymeru vinylacetátu s vinylalkoholem, který _tmá limitní viskozitní číslo 20 ral/g, je z 55 % hydrolýzován a index n je roven 0,35·

V tabulce 3 js uveden počet polymeračních operací provedených před manuálním čistěním a hmotnost shromážděných inkrustací, jřjko funkce typu roztoku použitého k ošetřování, stěn reaktoru.

Tabulka 3

Použitý roztok Počet Usazenina

Sloučenina _ ___ _ Rozpouštědlo____operací_____hmotnost_(g)

1 6 sůl kyseliny adipové a ot-naf tyl aminu	methanol	4	1 100
1” sůl kyseliny trimesinové a «t-naftylaminu	methanol	4	1 100
18 sůl kyseliny p-toluensulfonové
a Nigrosinu B	methanol	10	stopy
Příklady 19 až 22
Formy provedení z příkladu 1 se opakují,	přičemž 480	g kopolymeru vinylacetátu s an-

hydridem kyseliny maleinové a 960 g kopolymeru vinylacetátu s allylalkoholem se nahradí.

160 g stejného kopolymeru vinylacetátu s anhydridem kyseliny maleinové, 200 g kopolymeru vinylacetátu ’s vinylalkoholem, který má limitní viskozitní číslo 20 ml/g, je z 25 % hydrolýzován a index n je roven 0,40, a 250 g sorbitan-monostearátu.

V tabulce 4 je uveden počet polymeračních operací prováděných před manuálním čistěním a hmotnost shromážděných inkrustací, jako funkce typu roztoku použitého k ošetřování stěn reaktoru.

Tabulka 4

Použitý roztok Počet Usazenina

Sloučenina	Rozpouštědlo	operací	hmotnost (g)
19	sůl kyseliny adipové a tó-naftylaminu	methanol	5	1 300
20	sůl kyseliny trimesinové a «-naftylaminu	methanol	6	1 000
21	sůl kyseliny trimesinové a Uigrosinu B	methanol	10	stopy
22	sůl kyseliny p-toluensulfůnové a Nigrosinu B	methanol	10	stopy

Příklady 23 az 25

Formy provedení z příkladu 1 se opakují, avšak 96 g terciárního butylcyklohexylperoxydikarbonátu se nahradí 22 g lauroylperoxidu.

V tabulce 5 je uvedena hmotnost inkrustací, které se shromáždily. Tato hmotnost je funkcí typu roztoku použitého k ošetřování stěn reaktoru.

Tabulka 5

Použitý roztok

Sloučenina	Rozpouštědlo	Počet operací	Usazenina hmotnost (g)
23	sůl kyseliny adipové a Nigrosinu B	methanol	8	950
24	sůl kyseliny trimesinové a Nigrosinu B	methanol	10	stopy
25	sůl kyseliny p-toluensulfonové a Kigrosinu B	methanol	10	stopy

Příklad 26

Stejné výsledky, jako jsou uvedeny v tabulkách 1 a 5 se získají, pokud se provádí kopo lymerace směsi monomerů sestávající z 87 ® hmot. vinylchloridu a 13 % hmot. vinylacetátu

CS 276 393 B6

za stejných pracovních podmínek, jako jsou uvedeny v příkladech 1	až i 2 a 32	až 37.
Příklady 27 až 29 Porma provedení z příkladu 15 se opakuje s tím rozdílem, že	jsou rozdíl	né hodnoty
pH vodné suspenze. V tabulce ó je uveden počet operací	a hmotnost shromážděných	inkrustací	jako funkce
píi roztoku. Tabulka 6 Použitý roztok		Počet	usazenina
Sloučenina	Hozpouštědlo oH	ouerací	hmotnost (g)
27 sůl kyseliny p-toluensulfonové a Nigrosinu 3	methanol 2	10	stopy
28 sůl kyseliny p-toluensulfonové a Nigrosinu 3	methanol 6	10	stopy
29 sůl kyseliny p-toluensulfonové a Nigr osinu 3	methanol 10	ίο	stopy
Příklady 30 a 31 Porma provedení z příkladu 15 se opakuje s tím rozdílem, že	se použije	různých typů
rozpouštědel pro přípravu roztoku soli. V tabulce 7 je uveden počet operací	a hmotnost shromážděných	inkrustací	, jako funkce
typu rozpouštědla. Tabulka 7 Použitý roztok		Počet	Usazenina
Sloučenina	Rozpouštědlo	operací	hmotnost (p)
30 sůl kyseliny p-toluensulfonové a Nigrosinu 3	ethanol	«v	stopy
31 sůl kyseliny p-toluensulfonové a Nigrosinu S	aceton	10	stopy
Příklady 32 a 33
Porma provedení z příkladu 1 se opakuje s tím rozdílem, že se použije skleněného póly-

meračního reaktoru o objemu 500 litrů,, opatřeného oběžným míchadlem, jehož vnitřní stěny jsou povlečeny povlakem, který vznikl postřikem roztokem typu uvedeného v tabulce 8. Do reaktoru se nadávkuje 225 litrů vody, 150 kg vinylchloridu, 21' g lauroylperoxidu, 30 g terciárního butylcyklohexylperoxydikarbonátu, 50 E kopolymeru vinylacetátu s anhydridem kyseliny maleinové, 62,5 g kopolymeru vinylacetátu s vinylalkoholem, který má limitní viskozitní číslo asi 20 ml/g, je z 25 % hydrolýzován a index n je roven 0,4, a 78 g sorbitan-monosuearátu.

V tabulce 8 je uveden počet polymeračních operací prováděných před manuálním čistěním a hmotnost shromážděných inkrustací, jako funkce typu roztoku použitého k ošetřování stěn reaktoru.

Tabulka 8

Použitý roztok Počet Usazenina,

Sloučenina 3ozpouštědlo operací hmotnost (g) sůl kyseliny trimesinové a Nigrosinu B methanol 10 stopy sůl kyseliny p-toluensulfonové a Nigrosinu 3 methanol 10 stopy

CS 276 393 B6

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Způsob homopolymerace nebo kopolymeracs vinylchloridu v přítomnosti jednoho nebo několika iniciátorů tvořících volné radikály a jednoho nebo několika suspensních prostředků, vyznačující se tím, že se vnitřní stěny polymeračního reaktoru a veškeré části přicházející do styku s polymeračním prostředím zvlhčí před začátkem polymerační reakce roztokem nebo suspenzí organické soli, jejíž aniontová část je odvozena od alifatických dikarboxylových kyselin se 6 až 16 atomy uhlíku, benzenpolykarboxylových kyselin a aromatických sulfokyselin, kationtová část je odvozena od oc-naf tyl aminu nebo nigrosinu B.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použije organických solí, jejichž aniontová část je odvozena od kyseliny adipové, kyseliny trimesinové a kyseliny p-toluensulf onové .

3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako rozpouštědlo nebo ředidlo organické soli použije methanol, ethanol nebo aceton.

4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že minimální množství organické soli použité pro aplikaci na stěny reaktoru a částí přicházejících do styku s polymeračním proo středím je větší než 0,005 g/m exponované plochy.