CS276046B6 - Deriváty polyanhydroglukuronové kyseliny a způsob jejich výroby - Google Patents

Abstract

Deriváty polyanhydroglukuronové kyseliny, · které obsahují diammin- nebo aminokomplexy platiny nebo paladia vázané chemicky na reaktivní karboxylové, popřípadě i hydroxylové skupiny hydrolyzovaného glukuronového polymeru, jehož Pč je 10 až 200. Reaktivní skupiny tohoto polymeru mohou být ke zvýšeni rozpustnosti léčiva zčásti saturovány vhodným anorganickým nebo organickým kationtem. Polymerni léčivo se připraví řízenou hydrolýzou glukuronového polymeru, získaného oxidací alfa-celulózy oxidy dusíku, a po případné frakcionaci produktu hydrolýzy, jeho reakcí s roztokem příslušného dinitrátoplatnatého nebo dinitrátopaladnatého aminokomplexu. Léčivo je dobře resorbovatelné, přičemž cytostatická aktivita diammin- nebo aminokomplexu platiny respektive paladia se jeho vazbou na glukuronový polymer nesnižuje.

Description

Vynález se týká derivátů polyanhydroglukuronové kyseliny, obsahujících v makromolekule diamin- nebo aminokomplexy platiny nebo paladia, a způsobu jejich výroby.

V posledních dvaceti letech patří k největším úspěchům výzkumu cytostatik objev výrazné protinádorové účinnosti sloučenin platiny. U cis-diamin-dichloroplatnatého komplexu (cis-DDP, cis-platiny)byly však prokázány nežádoucí vedlejší účinky, zejména GI toxicita a nefrotoxicita, které se nedaří v klinické praxi zcela zvládat. Snaha o zvýšení hodnoty terapeutického indexu tohoto typu cytostatik, vyjadřujícího poměr léčebného efektu k toxicitě, vedla k přípravě dalších koordinačních sloučenin platiny označovaných jako Pt - cytostatika tzv. II. generace, kdy NH₃ skupiny cis-DDP byly nahrazovány různými typy aminoligandů, zejména cykloalifatických. Do této skupiny lze zahrnout například Pt komplexy s aminoligandy na bázi cyklohexanu, cykloheptanu nebo cyklopentanu. Jako odstupujících aniontových ligandů bylo použito acetátů, halogenacetátů, laktátů, glykolátů, oxalátů, dále potom malonátů, substituovaných malonátů a podobně (USP 4 322 362, 4 359 425).

Ke značným nevýhodám některých komplexů patří poměrně nízká rozpustnost ve vodě, takže je někdy nutno provádět aplikaci v málo vyhovující suspenzní formě, přičemž dochází ke snížení jejich účinku. Zvýšení rozpustnosti lze dosáhnout sice u komplexů obsahujících jako acidoligand vícefunkční kyselinu, jako je například kyselina trimelitová, použitím roztoku hydrogenuhličitanu sodného, ale tento komplex je v něm málo stabilní a vlivem ionizace všech karboxylů dochází k uvolňování kyseliny z komplexu.

Společnou nevýhodou výše uvedených cytostatik je vedle hematoxicity i celkové silné zatěžování organismu při jejich aplikaci. Vlivem relativně malých molekul těchto léčiv dochází k jejich poměrně volnému náhodnému prostupu buněčnými membránami neřízenou difúzí, k rychlé glomerulární filtraci a rychlému poklesu koncentrace cytostatika v plazmě.

Snahy o další snížení toxicity, zvýšení terapeutického indexu, zamezení rychlému prostupu biologickými bariérami, a tím dosažení rovnoměrného a řízeného uvolňování aktivní formy léčiva vedly k vazbě nízkomolekulárního cytostatitka na různé typy polymerů. Je známo, že v některých případech jsou tyto snahy neúspěšné, protože vazbou Pt cytostatika například na některé přírodní nebo syntetické polymery, bílkoviny, DNA nebo některé polyaminokyseliny dojde sice ke snížení toxicity, ale zároveň ke snížení až vymizení cytostatické aktivity.

Uvedené nedostatky dosud známých cytostatik obsahujících diamin- nebo aminokomplexy platiny nebo paladia do značné míry odstraňují deriváty polyanhydroglukuronové kyseliny obecného vzorce I,

kde

X představují nezávisle na sobě vodík, diamin- nebo aminokomplex platiny nebo paladia, jejichž aminoligand je tvořen - dvěma molekulami amoniaku nebo alifatického aminu s rozvětveným nebo lineárním řeCS 276046 B6 2 tězcem p počtu 1 až 6 atomů uhlíku nebo

- cykloalifatickým 1,2-diaminem, obsahujícím 4 až 7 atomů uhlíku v cyklu nebo

- alifatickým diaminem s rozvětveným nebo lineárním řetězcem o počtu 1 až 6 atomů uhlíku nebo

- diaminem obecného vzorce II,

v němž a R₂ jsou lineární nebo rozvětvené alkyly nebo cykloalkyly o počtu 3 až 7'atomů uhlíku, kation sodíku, vápníku, draslíku, lithia nebo hořčíku, anebo organický, například alkylamoniový, alkanolamoniový, pyridiniový nebo hexametylentetraamoniový kation, n je malé celé číslo z intervalu 10 až 200, obsahující 1 až 33,50 % hmot, platiny nebo 1 až 21,65 % hmot, paladia.

Uvedené obsahy platiny a paladia v polymeru odpovídají stupni substituce reaktivních skupin hydrolyzovaného glukuronového polymeru, obsahujícího plné teoretické množství karboxylových skupin, v případě platiny 0,03 až 1 a v případě paladia 0,046 až 1.

Předmětem vynálezu je také způsob výroby sloučenin podle bodu 1 oxidací alfa - celulózy o středním polymeračním stupni Pč v rozmezí 200 až 2 400 působením oxidů dusíku a následnou řízenou hydrolýzou, kdy oxidací celulózy vzniklý glukuronový polymer má střední polymerační stupen Pč v rozmezí 10 až 200, obsah uronových skupin 3 až 25,5 % hmot, a stupeň uspořádanosti do 90 %. Podstata tohoto způsobu výroby podle vynálezu spočívá v tom, že připravený surový glukuronový polymer se po případné frakcionaci uvede do styku s roztokem dinitrátoplatnatého nebo dinitrátopaladnatého aminokomplexu a reakcí vzniklý produkt v roztoku se vysráží s vodou mísitelným rozpouštědlem, například acetonem, etanolem nebo izopropanolem, přičemž saturace reaktivních skupin polyanhydroglukuronového polymeru anorganickým nebo organickým kationtem se provádí v průběhu hydrolýzy. K saturaci se používá odpovídajících ve vodě rozpustných solí nebo hydroxidů, jako hydroxidu sodného, octanu vápenatého, hydrogenuhličitanu draselného, uhličitanu litného, hydroxidu amonného nebo dusičnanu hořečnatého, anebo organických bází, například hexametylentetraminu nebo trietylaminu.

Přípravu vhodného glukuronového polysacharidu jako nosiče cytostaticky působících diamin- a aminokomplexů kovů lze provést například podle čs. autorského osvědčení č. 242 920. Tento postup, využívající hydrolýzy v roztocích solí nebo bází jak organických, tak anorganických, a frakční precipitace vyrobeného surového uronového polysacharidu zaručuje přípravu polymeru s velmi úzkou distribuční křivkou hodnot polymeračního stupně, definovaným stupněm uspořádanosti a rovnoměrným rozložením karboxylových skupin v molekule. Zejména potom amorfní forma produktu zaručuje rovnoměrné odbourávání v organismu.

Významnou předností polymerního léčiva podle vynálezu je, že základní hydrolyzovaný uronový polymer je zcela kompatibilní s organismem, aE již při aplikaci parenterální nebo perorální, což bylo potvrzeno rozsáhlými analýzami a fyziologickými zkouškami.

Pro zkoušky kompatibility, schopnosti resorpce a histologická vyšetření bylo při aplikaci základního uronového hydrolyzovaného polysacharidu použito krys kmene HAN - Wistar stáří 8 dnů a psů beagle stáří 1 až 2 roky. Na základě výsledků bylo konstatováno, že hydro lyžovaný uronový polysacharid neovlivňuje nežádoucím způsobem metabolické funkce organismu. Při hematologickém vyšetření nebyly pozorovány změny červeného krevního obrazu, zvýšené vyplavování nezralých myeloidních elementů do obvodové krve ani změny morfologie cirkulujících leukocytů. Během patologickoanatomického a histologického vyšetření se ukázalo, že leukocytární reakce na přítomnost hydrolyzovaného uronového polysacharidu je malá nebo žádná. Ultrastrukturální vyšetření jater a ledvin zkoumaných zvířat ukázalo, že aplikovaný uronový polymer nejevil ani hepatoxický ani nefrotoxický účinek.

Ke značným výhodám polymerního léčiva podle vynálezu patří také skutečnost, že uronový polymer je schopen v některých případech vytvářet na biologických površích tenký souvislý film, například na endotelu nádorové cévy, a tím umožňuje rovnoměrné rozložení aktivního cytostatika v nádoru.

Také bylo prokázáno, že aktivita cytostaticky působícího diammin- respektive aminokomplexu kovů vazbou na uronový polymer nevymizela, ale toto polymerní léčivo vykazuje dostatečnou aktivitu, což patří k dalším přednostem vynálezu.

K výhodám polymerních cytostatik podle vynálezu patří dále to, že základní polymer je resorbovatelný, a že polymerní léčivo lze připravit podle zamýšlené aplikace bud ve vodě rozpustné formě, nebo v mikrodisperzní formě, například o velikosti částic 0,1 až 10 ^um. Velikost středního polymeračního stupně, obsah karboxylových skupin, obsah a typ cytostaticky aktivního diammin- nebo aminokomplexu kovu i stupeň uspořádanosti uronového polymeru lze řídit na základě požadavku rozpustnosti polymerního léčiva podle vynálezu, rychlostí jeho odbourávání v organismu a podobně, což patří k ne nevýznamným přednostem jak samotného léčiva, tak i způsobu jeho přípravy podle vynálezu.

Lze sice připravit polymer o polymeračním stupni v rozmezí 10 až 200, avšak vzhledem k možné imunitní odpovědi organismu, která je vedle chemické struktury makromolekuly dána i její velikostí a uspořádáním, je dávána přednost uronovým polymerům podle vynálezu o hodnotě Pč v rozmezí 15 až 50. Polymer o vyšším polymeračním stupni může způsobovat problémy neřízenou blokací kapilár nebo může být neřízené metabolizován v plicní tkáni, jak je známo z praxe použití jiných typů polymerů, například esterů mastných kyselin a glycerinu.

Koordinačně vázaný aminokomplex kovu na uronový polymer způsobuje v některých případech síťování uronového polymeru. Vzhledem k sterickým zábranám podle typu aminoligandů nemusí být všechny karboxylové skupiny tímto aminokomplexem blokovány. Obsazení uronových karboxylových skupin lze řídit molárními poměry, typem aminoligandů, hodnotou pH reakčního prostředí a podobně. Volné karboxylové skupiny lze potom s výhodou využít pro zvýšení rozpustnosti jejich obsazením například kationty Na , NH^ , K , ale i některými organickými kationty. Jak bylo uvedeno shora, tyto kationty je možno ponechat v polymeru po hydrolýze, před působením vhodného typu diammin- nebo aminokomplexu kovu na uronový polymer. Při působení výše uvedených kationtů ve formě solí na uronový polymer nebo na jeho koordinační komplex s kovem lze s výhodou využít solí kyselin, jejichž hodnota pK se rovná nebo je větší než pK hodnota polyuronové kyseliny, nebo solí těkavých kyselin, například kyseliny octové, uhličité, siřičité a podobně.

V poslední době se do popředí dostává metodika léčby nádorů zvaná mikroembolizační technika, která omezuje sekundární vlivy cytostatik na zdravou tkáň. Touto metoúor lze s výhodou aplikovat zejména polymerní léčivo podle vynálezu v mikrodesperzní formě samotné nebo v kombinaci s dalšími mikroembolizačními prostředky a cytostatiky.

Výhodou polymerního léčiva podle vynálezu je, že všechny preparáty, i ty, které nejsou dobře rozpustné ve vodě, lze převést do stabilního roztoku jejich rozpuštěním v izotonickém roztoku hydrogenuhličitanu sodného.

K dalším jeho přednostem patří to, že na uronový polysacharid je možno vázat aminokomplex s již známou cytostatickou aktivitou a toxicitou, a že komplex tvořený uronovým polysacharidem a kovem nesoucím aminoligand je stálý s prakticky neměřitelným poločasem hydrolýzy, což bylo potvrzeno rozsáhlým měřením vodivostí vodných roztoků a suspenzí polymerních léčiv podle vynálezu.

K dalším výhodám polymerního léčiva podle vynálezu patří to, že glukuronový polysacharidový polymer sám již obsahuje reaktivní skupiny schopné vázat cytostaticky aktivní komplex kovu, takže tyto skupiny nemusí být pracně na polymer zaváděny a dále to, že na volné hydroxylové skupiny a popřípadě volné uronové karboxylové skupiny polymeru lze vázat další vhodné skupiny, výhodně ovlivňující vlastnosti léčiva, například jeho rozpustnost, nebo uronový polysacharidový polymer sám o sobě vhodným způsobem ovlivňuje léčebný efekt.

Ne nepodstatnou výhodou léčiva podle vynálezu je skutečnost, že při hydrolytickém odbourávání polymeru v organismu vznikají látky na bázi glukózy, které organismus výborně snáší.

Příklady provedení

Příklad 1

Alfa-celulóza o ?č 1 150 se zastoupením jednotlivých frakcí v rozmezí Dč 220 až 2 000 se podrobí oxidaci v 78 % hmot, kyseliny dusičné, obsahující 3,0 % hmot, oxidů dusíku. Získá se surový uronový polymer o obsahu karboxylových skupin na Cg 4,88 mekv. g ¹ a 0,8 % hmot, dusíku, který se v dalším stupni podrobí řízené hydrolýze v roztoku hydroxidu sodného podle čs. autorského osvědčení č. 242 920 při 2 'c. Po hydrolýze se pevný podíl odfiltruje a filtrát se sráží přídavkem etanolu po dosažení koncentrace etanolu v hydrolyzátu 23 % hmot.

Vysrážený polymer se odfiltruje. Filtrát se znovu sráží etanolem do úplného vysrážení polymeru. Filtrací získaný polymer se rozpustí ve vodě a dialyzuje proti redestilované vodě 6 dní. Potom se provede precipitace alkoholem, filtrace a odbotnání izopropanolem. Získaný polymer se vakuově suší.

Analýza: Fč = 16 % COOH = 5,22 mekv. .g ¹ % N₂ = 0,015 rentgenogram - zcela amorfní.

Příprava cis-diammin-dinitrátoplatnatého komplexu:

2,84 g cis-platiny (0,00946 molu) se suspenduje spolu s 3,2 g (0,0188 molu) dusičnanu stříbrného ve 40 ml vody a po smíchání se ponechá do druhého dne bez přístupu světla. Potom se suspenze filtruje - odstraní se chlorid stříbrný a zbytky nezreagované cis-platiny. Objem filtrátu se upraví redestilovanou vodou na celkový objem 60 ml.

Zároveň se rozpustí ve 40 ml redestilované vody 4,06 g připravené sodné soli uronového polymeru a roztok se ponechá do druhého dne. K tomuto roztoku polymeru se při 20 C za míchání postupně dávkuje 60 ml připraveného roztoku cis-diammin-dinitrátoplatnatého komplexu. Ihned vzniklý precipitát se v reakčním prostředí ponechá za nepřístupu světla 12 hodin při 5 ‘c. Potom se odfiltruje, promyje do odstranění reakce na NO^ 20% etanolem a odbotná izopropanolem. Po vakuovém sušení se získá 5,55 g uronového polymeru s obsahem diamoplatná-

tého komplexu.

Analýza: % C = 32,21 Ič spektrum: 3 mg/1 g KBr

% H = 4,47 3 400 (OH), 3 320 (NH), 1 615 (C=O);

% N = 3,45 1 404, 1 056, 790 cm-1

% Pt = 25,48

Příklad 2

Stejná alfa-celulóza jako v příkladě 1 se oxiduje v 59,5% kyselině dusičné obsahující 3,95 % oxidů dusíku. Získá se surový uronový polymer s obsahem karboxylových skupin 2,98 mekv. g ¹, který se podrobí hydrolýze v roztoku, filtraci a frakčnímu srážení podle již citovaného čs. autorského osvědčení č. 242 920.

Analýza: Pč = 40 % COOH =2,88 mekv. g^-1 % n₂ = 0,010 % aldehyd, skupin =O roentgenogram pro záření CrKd = 2,28530 K: peakD.

11,105,93

12,425,31

15,334,32

17,153,87 • 26,152,59

1,42 g (0,00473 molu) cis-platiny se pomocí 1,6 g (0,0094 molu) dusičnanu stříbrného převede ve 20 ml vody za míchání přes noc na cis-diammin-dinitrátoplatnatý komplex. Po separaci nezreagované cis-platiny a chloridu stříbrného se získá 30 ml roztoku komplexu.

0,82 g připraveného uronového polymeru se rozpustí ve 40 ml vody a ponechá stát přes noc. Po filtraci se k roztoku polymeru přidá 30 ml roztoku cis-diammin-dinitrátoplatnatého komplexu.

Vzniklá disperze se míchá bez přístupu světla 48 hodin a potom dialyzuje proti vodě 5 dní. Disperze se odfiltruje fritou S3, promyje 2 x 30 ml etanolu a 2 x 30 ml acetonu. Získá se preparát o velikosti částic 2 až 5 /Um.

Analýza:	% C = 26,00	Ič spektrum: 3 mg/1 g KBr
	% H = 3,49	3 420 (OH), 3 310 (NH), 1 628 (C=O)
	% N = 3,29	1 615 (COO-);
	% Pt = 15,6	1 400, 1 059, 780 cm1

Příklad 3

Alfa-celulóza se oxiduje v 65% kyselině dusičné, obsahující oxidy dusíku. Získá se uronový polymer s obsahem karboxylových skupin 3,68 mekv. g ^-1, který se podrobí následné hydrolýze v roztoku hexametylentetraminu. Po oddělení nezreagovaného podílu filtrací a následné frakcionaci izopropanolem se získá frakce polymeru o těchto parametrech:

Analýza:

Pč = 51 % COOH = 3,70 mekv. g^-1 % N₂ = 8,7 % aldehyd, skupin =0 roentgenogram pro záření CrKd = 2,28503 K : j* - peakD.

11,05,98

12,255,38

15,354,32

16,953,92 m^ roztoku cis. diammin-dinitrátoplatnatého komplexu, připraveného způsobem popsaným v příkladu 2, se za míchání přidá k výše připraveným 20 ml roztoku polymeru. Vzniklá reakční směs se ponechá stát 2 hodiny. Potom se disperze filtruje fritou S3. Dispergace se ještě třikrát opakuje. Izolovaný polymer se promyje 2 x 30 ml etanolu a odbctná působením

CS 276046 B6 6 x 30 ml bezvodého acetonu.

Po vakuovém sušení se získá prášek barvy slonové kosti o složení:

% C = 23,69 Ič spektrum: 3 mg/ 1 g KBr % H = 3,75 3 410 (OH), 3 310 (NH), 1 621 (C=O) % N = 6,26 1 405, 1 055, 790 cm^-1 % Pt = 20,15

Příklad 4

3,46 g hydrolyzovaného uronového polymeru připraveného podle příkladu 2, avšak v amorfním stavu, se rozpustí v 80 ml vody a ponechá 24 hodin v klidu. Současně se naváží do druhé baňky 1,9 g cis-1,2-diaminocyklohexandichloroplatnatého kompl.exu, který se suspenduje spolu s 1,65 g dusičnanu stříbrného do 25 ml vody. Směs se míchá za nepřístupu světla 24 hodin. Potom se filtrací separují nezreagované zbytky původního komplexu a vzniklý chlorid stříbrný. Roztok vzniklého diamino-cyklohexandinitrátoplatnatého komplexu se za míchání přidá k dříve připravenému roztoku polymeru za nepřístupu světla. Po 30 minutovém míchání vznikne bílá objemná sraženina. Směs se ponechá 12 hodin ve tmě. Po odfiltrování se sraženina disperguje do 100 ml 25% etanolu a po 3 hodinovém stání filtruje. Dispergace v 25% etanolu se ještě dvakrát opakuje. Separovaný polymer se promyje 2 x 50 ml etanolu a odbotná 2 x 50 ml bezvodého acetonu. Potom se vakuově suší. Získá se 4,15 g produktu. Polymerní léčivo obsahující cis-1,2-diamino-cyklohexanplatnatý komplex ve formě bílého mikrodisperzního prášku o velikosti částic 1 až 5 yum obsahuje:

% C = 32,5 Ič spektrum: 3 mg/1 g KBr % H = 4,45 3 420 (OH), 2 980 (CH), 1 725 (C=O);

% N = 2,21 . 1 615 (COO^-);

% Pt = 15,6 1 405, 1 050, 780 cm^-1

1,5 g připraveného produktu se rozpustí ve 100 ml 1% roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Roztok se sráží směsí izopropanolu a etanolu v objemovém poměru 1:1. Sraženina se odfiltruje, několikrát promyje 50% roztokem etanolu, odbotná izopropanolem a vakuově suší. Z produktu se připraví vodný roztok o koncentraci 1,5 mg produktu . ml¹. Stabilita rozpuštěného komplexu se sleduje měřením vodivosti při 20 ‘c a 37 c. Během 20 dní nebyla prakticky zaznamenána změna v původně naměřené vodivosti 8,1 mS x cm”}· /20 *C a 11,5 mS x cm ¹ /37 *C.

Příklad 5

Alfa-celulóza se oxiduje v 70% hmot, kyselině dusičné obsahující oxid dusíku. Získá se surový uronový polymer s obsahem 3,98 mekv. g”¹· karboxylových skupin. Tento polymer se podrobí hydrolýze v roztoku trietylaminu s následnou filtrací nezreagovaného podílu s precipitací rozpuštěného polymeru izopropanolem.

Následuje vakuová destilace. Po oddestilování dvou třetin původního objemu směsi se uronový polymer separuje filtrací, odbotná bezvodým acetonem a vakuově suší.

Analýza: Fč = 25 % COOH =3,90 mekv. g^-1 % N₂ =0,2 % aldehyd, skupin = 0

2,5 g získaného polymeru se disperguje do 100 ml roztoku cis-diamin-dinitrátopaladatého komplexu (1,32 g) ve vodě za nepřístupu světla. Reakční směs se míchá 24 hodin při 25 ‘c. Potom se polymer odfiltruje, disperguje do 100 ml 25% etanolu, směs se 2 hodiny míchá a filtruje. Na filtru se polymer promyje 2 x 50 ml etanolu, odbotná 2 x 30 ml izopropanolu a vakuově suší.

CS 276046 B6 *

Získá se preparát o složení:	-
% C =32,7 % N = 4,45	Ič spektrum: 3 mg/ 1 g KBr 3 410 (OH), 3 310 (NH), 1 638 (C=0) '
% H = 4,35 % Pd = 17,0	1 615 (COO-); 1 405, 1 057, 780 cm1

Příklad 6

Polyanhydroglukuronová kyselina (4,0 g), získaná oxidací celulózy a dalšími úpravami podle příkladu 1 se podrobí reakci s cis-di(metylamin)dinitrátoplatnatým komplexem (0,2 g), postupem podle příkladu 1. Po izolaci se získá preparát o stanoveném složení:

% C = 33,80 % H = 4,80 % N = 0,22 · % Pt = 2,2

Ič spektrum: 1 mg/1 g KBr 3 415 (OH), 2 907 (CH), 1 725 (C=0), 1 612 (COO-); 1 383, 1 058, 849, 781 cm1

Příklad 7

Polyanhydroglukorcnová kyselina (5,0 g) se podrobí reakci s di(hexylamin)dinitrátoplatnatým komplexem (0,7 g) postupem podle příkladu 1. Po izolaci se získá preparát o stanoveném složení:

% C = 35,20 % H = 4,30 % N = 0,18 % Pt = 2,90

Ič spektrum: 3 mg/1 g KBr 3 340 (OH), 2 910 (CH), 1 727 (C=O), 1 609 (COO~); 1 458, 1 058, 825, 790 cm1

Příklad 8

Polyanhydroglukuronová kyselina (5,0 g) se podrobí reakci s etylendiamindinitrátoplatnatým komplexem (2,6 g), postupem podle příkladu 1. Po izolaci se získá preparát o stanoveném složení:

% C = 23,70 % H = 4,10 % N = 5,80 % Pt = 23,70

Ič spektrum: 3 mg/1 g KBr 3 390 (OH), 3 316 (NH), 2 905 (CH); 2 829, 2 723, 2 625, 2 377, 1 727, 1 609, 1 458, 1 400, 1 157, 1 058, 976, 835, 792 cm1

Příklad 9

Polyanhydroglukuronová kyselina (3,0 g) se podrobí reakci s N,N’dietyl-etylendiamindinitrátoplatnatým komplexem (1,3 g), postupem podle příkladu 1. Po izolaci se získá produkt o složení:

% C = 28,50 % H = 4,15 % N = 4,75 % Pt = 20,60

Ič spektrum: 3 mg/1 g KBr 3 415 (OH), 3 310 (NH), 2 907 (CH), 1 612 (COO); . 1 383, 1 058, 849, 781 cm1

Příklad 10

Polyanhydroglukuronová kyselina (3,5 g) se podrobí reakci s 2,2-dimetyl-l,3-diaminopropandinitrátoplatnatým komplexem (4,2 g), podle postupu příkladu 1. Po izolaci se získá preparát o složení:

% C = 31,40 % H = 4,20 % N = 4,50 % Pt = 29,80

Ič spektrum: 3 mg/1 g KBr 3 431 (OH), 3 305 (NH), 2 894 (CH), 1 618 (COO); 1 404, 1 056, 835, 790 cm1

CS 276046 B6 8

Příklad 11

Uronový polymer obsahující 15,6 % hmot. Pt ve formě cis-1,2-diaminocyklohexanplatnatého komplexu připravený podle příkladu 4 byl testován in vitro a in vivo na buňkách leukémie L 1 210 ve srovnání s cis-platinou. In vitro bylo srovnání provedeno v suspenzní kultuře a v softagaru. Bylo dosaženo % pro hodnotu

ID^q uronový polymer cis-platina , podle příkladu 4 suspenze 1 ,umol . 1 Pt 0,4 .urnol . 1 Pt ' -1 ' -1 softagar 0,84 ^urnol . 1 Pt 0,08 ^umol . 1 Pt

Pro testování in vivo bylo použito myší DBA - 2^J o váze 200 g. Při aplikaci uronového polymeru bylo dosaženo hodnoty T/C .... 150 % při dávce 15 mg produktu podlé příkladu 4 na 1 kg hmotnosti.

Claims (3)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Deriváty polyanhydroglukuronové kyseliny obecného vzorce I,

   kde

   X představují nezávisle na sobě vodík, diammin- nebo aminokomplex platiny nebo paladia, jejichž aminoligand je tvořen - dvěma molekulami amoniaku nebo alifatického aminu s rozvětveným nebo lineárním řetězcem o počtu 1 až 6 atomů uhlíku, nebo

   - cykloalifatickým 1,2-diaminem, obsahujícím 4 až 7 atomů uhlíku v cyklu, nebo

   - alifatickým diaminem s rozvětveným nebo lineárním řetězcem o počtu .1 až 6 atomů uhlíku, nebo >

   - diaminem obecného vzorce II,

   (II) v němž R^ a R₂ jsou lineární nebo rozvětvené alkyly nebo cykloalkyly o počtu 3 až 7 atomů uhlíku, kation sodíku, vápníku, draslíku, lithia nebo hořčíku, anebo organický, například alkylamoniový, alkanolamoniový, pyridiniový nebo hexametylentetramoniový kation, n je malé celé číslo z intervalu 10 až 200, obsahující 1 až 33,50 % hmot, platiny, nebo 1 až 21,65 % hmot, paladia.
2. 2. Způsob výroby sloučenin podle bodu 1 oxidací alfa-celulózy o středním polymeračním stupni Pč v rozmezí 200 až 2 400 působením oxidů dusíku a následnou řízenou hydrolýzou, kdy oxidací alfa-celulózy vzniklý glukuronový polymer má střední polymerační stupeň v rozmezí 10 až 200, obsah uronových skupin 3 až 25,5 % hmot, a stupeň uspořádanosti do 90 %, vyznačující se tím, že připravený surový polymer se po případné frakcionaci uvede do styku s roztokem dinitrátoplatnatého, nebo dinitrátopaladnatého aminokomplexu a reakcí vzniklý produkt v roztoku se vysráží s vodou mísitelným rozpouštědlem, například acetonem, etanolem, nebo izopropanolem, přičemž saturace reaktivních skupin polyanhydroglukuronového polymeru anorganickým nebo organickým kationtem se provádí v průběhu hydrolýzy.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující setím, že saturace reaktivních skupin polyanhydroglukuronového polymeru anorganickým nebo organickým kationtem se provádí působením ve vodě rozpustných solí nebo hydroxidů, jako hydroxidem sodným, octanem vápenatým, hydrogenuhličitanem draselným, uhličitanem lithným, hydroxidem amonným nebo dusičnanem hořečnatým, anebo působením organických bází, například hexametyltetraminem nebo trietylaminem.