CS275871B6

CS275871B6 - Process for preparing precipitated material

Info

Publication number: CS275871B6
Application number: CS853845A
Authority: CS
Inventors: Dirk P Spek; Der Heyden Leonardus A Van
Original assignee: Stahl Holland Ind B V
Priority date: 1984-06-04
Filing date: 1985-05-29
Publication date: 1992-03-18
Also published as: US4886702A; HUT37966A; EP0167189B1; NL8401784A; RO92978A; MX157382A; DK246885A; PL253734A1; NO852175L; HK37090A; NO164044B; NO164044C; SG53689G; DE3567879D1; YU93085A; DD237527A5; KR920003381B1; NZ212183A; FI82269C; JPH0215666B2

Description

Vynález se týká způsobu přípravy sráženého materiálu, spočívajícího v impregnování textilní látky v impregnační lázni, obsahující alespoň srážlivý polymerní latex a v následném srážení v koagulační lázni.

Podle doposud známého postupu je textilní látka impregnována polyuretanem jejím ponořením v roztoku polyuretanu v dimetylformamidu. Pak je polyuretanový polymer na látce srážen vložením získané impregnované látky do vodní lázně. Apolárňi polyuretanový polymer v tomto velmi polárním médiu vločkuje, zatímco dimetylformamid je odebrán vodou.

Podle známého způsobu je textilní látka impregnována v organickém médiu. Jako organického rozpouštědla se používá pouze dimetylformamidu. Poněvadž v průběhu srážení je rozpouštědlo odebíráno vodou, požaduje se jak z ekonomických důvodů, tak z důvodů ochrany životního prostředí oddělení rozpouštědla od vody. Obvykle se tohoto oddělení dosahuje destilací směsi vody a dimetylformamidu. Toto oddělování je komplikované a nákladné, což jsou důvody, proč je zapotřebí způsobu srážení, u něhož se nepoužívá organického rozpouštědla .

U takovéhoto způsobu se začíná od polymeru, který se rozpustí nebo se rozptýlí ve vodě, přičemž se polymer znovu z vodné fáze vysráží.

Je známo, že při použití teplem sráženého polymeru může polymerní latex koagulovat při teplotách nad bodem zákalu tepelného srážedla.

Navíc je známo, že polymerní latexy se mohou srážet přidáním elektrolytů a/nebo úpravou pH.

Při použití doposud známých způsobů nebylo možno dosáhnout požadované struktury koagulátu. Předpokládá se, že takové požadované struktury se dosáhne tak, že polyuretanový polymer se na vlákna nanesen nespojitým způsobem, což má za následek mikrobuněčnou strukturu .

Taková mikrohuněčná struktura dodává sražené látce měkkost a absorbční vlastnosti , kterými, se vyznačuje sražený materiál.

Sražením z vodní fáze lze získat požadovanou strukturu koagulátu použitím tepelných srážecích činidel a/nebo přidáním elektrolytického roztoku a/nebo úpravou pH, avšak tato struktura koagulátu se zničí v průběhu sušení, při němž se zbývající voda odstraní a získá se spojitý povlak.

Takto získaná látka je velmi tvrdá a má vlastnosti, odlišné od vlastností běžného sráženého materiálu.

Toto vytváření povlaku je způsobeno vysoce polárním charakterem polyuretanového polymeru nebo jiného polymeru rozptýleného ve vodě spolu s vysoce polárním srážedlem a/nebo elektrolytem. Zbývající voda je silně vázána v tomto systému a působí jako změkčovadlo a snižuje proto podstatně teplotu tvorby povlaku.

Cílem vynálezu je vyvinout způsob, jímž by se odstranily výše zmíněné nevýhody.

Podstata vynálezu způsobu přípravy sráženého materiálu spočívající v impregnování textilní látky v impregnační lázni, obsahující srážlivou polymerní disperzní kompozici a v následujícím srážením ve vodní srážecí lázni, spočívá v tom, že impregnační lázeň obsahuje fyzikální pěnidlo nerozpustné ve vodě, přičemž současně s impregnací nebo bezprostředně po srážení dochází k pěnění při teplotě vyšší než 70 °.

8ylo zjištěno, že tímto způsobem se získá vysoce kvalitní srážený materiál, který je srovnatelný se sráženým materiálem získaným běžnými způsoby.

Způsobem podle vynálezu nedochází k nežádoucí tvorbě povlaku, což je způsobeno zejména použitím chemického nebo fyzického pěnidla ve vodním systému, jelikož pěnidlo dává povlaku sráženého polymeru v průběhu procesu srážení nebo bezprostředně po procesu srážení pěnový charakter, a to při současném získání požadované srážené struktury.

CS 275871 B 6

Ke srážení a/nebo pěnění polymerního latexu dochází podle vynálezu vyhříváním impregnované textilní látky, s výhodou v přítomnosti tepelného srážedla.

Obvykle ke srážení a/nebo pěnění dochází ve vodní srážecí lázni při teplotě alespoň 15 °C, přičemž až do teploty asi 70 °C dochází pouze ke srážení, zatímco při teplotě vyšší než je asi 70 °C dochází jak ke srážení, tak k pěnění.

S výhodou je srážení prováděno ve vodní srážecí lázni při teplotě 85 až 100 °C, přičemž dochází jak ke srážení, tak k pěnění.

Navíc může být srážení a pěnění polymerního latexu prováděno podle vynálezu v parní komoře při 100 až 130 °C a s výhodou při 100 až 110 °C.

Srážení a pěnění se provádějí i v peci s rychlým přenosem tepla, například v tak zvané mikrovlnné peci nebo v infračervené sušičce.

Srážení polymerního latexu podle vynálezu může být úspěšně prováděno i vhodným elektro lytem a/nebo pH, které se upraví na používanou polymerní disperzi. Při tomto způsobu jsou zvláště užitečné takové polymerní latexy, které jsou rozptýleny ve vodě aniontovým emulgačním systémem.

V případě aniontových pomyerních latexů dochází k rychlému srážení při pH < 7, zatímco v případě kationtových polymerních latexů dochází ke srážení s výhodou při pH > 7.

Zde se používá teplota v rozmezí od 15 do 75 °C.

Takto získaný srážený polymerní latex je postupně napěněn vyhříváním v horné vodní lázni, parní lázni nebo v peci s rychlým přenosem tepla při výše zmíněných teplotách.

Jak bylo popsáno výše, získají se požadované výsledky podle vynálezu tak, že k pěnění vrstvy sráženého polymeru dochází současně s procesem srážení nebo bezprostředně poté.

V praxi může být proces podle vynálezu obvykle prováděn dvěma způsoby. Podle prvního způsobu je textilní látka impregnována v impregnační lázni obsahující sráživý polymerní latex a tepelné srážedlo nebo polymerní latex, v němž je tepelné srážedlo vpraveno do polymerového řetězce a chemické nebo fyzikální pěnidlo, po němž následuje srážení, přičemž celý proces impregnace a srážení se provádí z vodní fáze, načež postupně nebo v průběhu procesu srážení dochází k pěnění polymerního latexu již sraženého na textilní látce.

Podle druhého způsobu je textilní látka impregnována v impregnanční lázni obsahující alespoň jeden elektrolyticky nestabilní polymerní latex vysoce aniontového nebo vysoce kationtového charakteru a chemické nebo fyzikální srážedlo. Poté dochází ke srážení při pH < 7, pokud se používá aniontový polymerní latex, nebo při pH > 7, pokud se používá kationtový polymerní latex, přičemž pokud je to žádoucí, je možno dodat jeden něho více elektrolytů. Ke srážení může také dojít pouze prostřednictvím elektrolytů bez úpravy pH.

Okamžitě poté, co dojde ke srážení polymerního latexu na textilní látce, dochází k pěnění ohříváním na správnou teplotu.

Oba způsoby mají za následek vysoce kvalitní srážený materiál. K nežádoucímu vytváření povlaku nedochází, což je zejména způsobeno použitím chemického nebo fyzikálního pěnidla, které dává vrstvě sraženého polymeru v průběhu procesu srážení nebo bezprostředně po procesu srážení, v závislosti na zvoleném provedení pěnový charakter, jejím ponořením do lázně horké vody, a to při získání požadované sražené struktury.

Požadovaná sražená struktura může být také získána srážením impregnované textilní látky, pokud se provádí způsobem podle vynálezu prvním způsobem přímo v peci s okamžitým přenosem tepla, jako je mikrovlnná pec, infračervený sušič nebo podobně, přičemž se současně získá pěnová struktura.

Srážení podle prvního způsobu podle vynálezu se provádí takto: Ve vodě sráživá směs polymerního latexu se přivede na textilní látku, a to tkanou nebo netkanou. To může být

CS 275871 Β 6 provedeno ponořením textilní látky do impregnační lázně o správné pH, s výhodou < 7 , s alespoň správnými součástmi podle vynálezu.

Množství polymeru, který se přikládá v průběhu impregnace, závisí na použitých známých impregnačních technikách a na absorbční schopnosti použité textilní látky a může být dále řízeno prostřednictvím fuláru nebo nože nad válcem. Množství polymeru, kterého je třeba použít, závisí do značné míry na použití takto získané srážené látky.

Ve vodě srážívá směs polymerního latexu podle vynálezu může být nanášena prostřednictvím známých nanášecích technik, jako jsou mezi jinými techniky povrstveni s protiběžným válcem, techniky sítového tisku, nože nad válcem, techniky nanášení poléváním, nanášení rozprašováním atd. V závislosti na používání může být směs polymerního latexu nanášena na látku na jedné straně nebo na obou stranách.

Vlastnosti sráženého materiálu, jako jsou omak, barva atd. lze měnit přidáním obvyklých přídavků do polymerního latexu.

Další výhoda použití způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že jako substrát pro srážení lze použít materiálů, které nejsou odolné vůči dimetylformamidu. Podle známého způsobu se diroetylforroamidu používá v impregnační lázni jako rozpouštědlo, což znamená, že ty materiály, vůči nimž je dimetylformamid příliš agresivní, se jako substráty pro srážení podle známého postupu používat nesmějí.

Jako substrátu pro srážení podle vynálezu lze používat následujících materiálů: tkaniny založené na přírodních nebo syntetických vláknech, jako jsou polyesterové, polyamidová vlákna a akrylová vlákna, stejně jako jejich směsi. Vynález je také vhodný pro netkané substráty.

Po přiložení směsi polymerního latexu podle vynálezu prostřednictvím jednoho z výše popsaných způsobů na textilní látku, se srážení provádí vložením takto získané textilní látky dó ohřívané vodní lázně, obvykle při teplotě alespoň 50 °C a s výhodou při teplotě v rozmezí od 85 do 100 °C nebo do parní komory, obvykle na teplotě v rozmezí od 100 do 130 °C, a s výhodou při teplotě v rozmezí od 100 do 110 °C, přičemž v zásadě současně dochází k procesu srážení a procesu pěnění povlaku polymerního latexu.

Podle vynálezu je také možné provádět fázi srážení a fázi pěnění odděleně jednu po druhé. Při tomto postupu je roztok polymerního latexu srážen ve vyhřívané vodní lázni o teplotě vyšší než 70 °C, načež dojde k pěnění povlaku polymerního latexu ponořením získané sražené látky do vyhřívvané vodní lázně obvykle při teplotě alespoň 85 °C a s výhodou při teplotě v rozmezí od 90 do 100 °C nebo jejím zavedením do parní komory, obvykle při teplotě v rozmezí od 100 do 130 °C a s výhodou při teplotě v rozmezí od 100 do 110 °C.

Podle jednoho příkladného provedení způsobu podle vynálezu se srážení a pěnění provádí v peci s okamžitým převodem tepla. Textilní látka, která je opatřena roztokem polymerního latexu podle vynálezu se přímo umístí do mikrovlnné nebo podobné pece.

Odtud se může srážení, pěnění a sušení provádět současně. Výhoda tohoto příkladného provedení je zřejmá. Srážecí lázeň a pěnicí lázeň jsou nadbytečné.·

Srážení podle jiného způsobu podle vynálezu se provádí takto: Podle výše popsané aplikační techniky se na textilní látku přivádí roztok polymerního latexu, který je vhodný podle vynálezu, přičemž tento roztok je elektrolyticky nestabilní ve vodě a přitom je to vysoce aniontový polymerní latex nebo vysoce kationtový polymerní latex.

Po přiložení roztoku polymerního latexu podle vynálezu na látku prostřednictvím výše popsaného procesu se provádí srážení.

Takto zpracovávaná textilní látka se protahuje vodní lázní o teplotě vrozmezí od Í5 do 75 °C, ale s výhodou o teplotě od 40 do 60 °C. Lázeň je nastavená na pH <7, pokud se používá vysoce aniontový polymerní latex nebo na pH >7, pokud se používá vysoce kationtový polymerní latex.

CS 275871 Β 6

Navíc srážecí lázeň obsahuje, pokud je to žádoucí, jeden nebo více elektrolytů.

Rozsah pH, koncentrace a typ elektrolytu závisejí na typu polymerního latexu.

Poté, co je textilní látka opatřena roztokem textilního latexu, sražený povlak je napěněn protažením zpracovávané textilní látky horkou vodní lázní s tímtéž pH jako srážecí lázeň, případně s jiným pH, obvykle při teplotě vyšší než 70 °C a s výhodou na teplotě v rozmezí od 85 do 100 °C nebo parní komorou obvykle v rozmezí teplot od 100 do 130 °C a s výhodou v rozmezí teplot od 100 do 110 °C.

Pěnění lze také provést v peci s intenzivním přenosem tepla, jako je mikrovlnná pec, infračervená sušicí pec apod.

Výhoda tohoto provedení ve srovnání s dříve popsaným provedením je v tom, že srážení se může uskutečnit při pokojové teplotě a bez použití tepelných srážedel.

Nicméně proces srážení a proces pěnění se neuskutečňují současně, ale jeden po druhém tak, že pěnění vyžaduje přídavnou lázeň.

Podle vynálezu se v prvním provedení používá polymerní latex, který je srážívý pomocí tepelných srážedel, jako jsou například polymerní latex typu: polybutadienový latex, latex na bázi kopolymeru butadienu a styrenu, latex na bázi kopolymeru butadienu a akrylonitrilu, styren-butadien-akrylonitrilový terpolymerní latex, polychloroprenový latex, polyakrylátový latex, polyvinylacetátový latex, polyuretanový latex nebo jejich směs.

Vzhledem ke zvláštním vlastnostem polyuretanového polymeru se používá s výhodou polyuretanového latexu.

Polyuretanový latex se připravuje podle technologie, která je mezi jinými popsána v amerických patentových spisech č. 4 046 729 a 4 066 591 a v nizozemských patentových spisech 140881 a 141914.

Polyuretanový polymer může být vytvořen z aliafatického, cykloalifatického nebo aromatického diisokyanátu, vicemocného alkoholu založeného na polyesterovém díolu o molekulové hmotnosti 500 až 5 000, s výhodou 1 000 až 2 000 a polyeterovém diolu o molekulové hmotnosti 400 až 600, s výhodou 1 000 až 2 000, polykarbonátovém diolu o molekulové hmotnosti 500 až 5 000, s výhodou 1 000 až 2 000, at už s dalšími typy polydiolů a směsí, nebo ne. Nebo nizkomolekulárni dioly jako neopentylglykol 1,2-etandiol, 1,3-butandiol,

1,4-butandiol a další a jejich směsi a diaminy jako 1,2-diaminoetan, 1,3-diaminopropan, diaminoizoforon a další.

Srážení se s výhodou provádí v impregnační lázni obsahující 5 až 30 hmotnostních procent, s výhodou pak 5 až 15 hmotnostních procent polymerní disperze.

Při srážení podle tepelně srážecího způsobu se dobrých výsledků dosahuje podle vynálezu tehdy, když se jako tepelná srážedla používají alkoxylované aminy, s výhodou s molekulovou hmotností 800 až 6 000, organopolysiloxany nebo jejich deriváty, polyvinylalkyletery nebo jejich deriváty, polyacetály, polythioétery, polyetylenoxidy nebo jejich deriváty, polypropylenoxidy, polyetylenoxidy nebo jejich deriváty.

Zvláště když se jako tepelného srážedla používá polyetylenoxidu, lze získat teplem sráživý polyuretanový latex tak, že se použije polyuretanový latex a polyetylenoxidové složky se vloží do polymerního řetězce polyuretanového polymeru. V tomto spojení je polyuretanový latex připravován podle technologie, která je mezi jinými popsána ve výše zmíněném americkém patentu.

Zavedení polyetylenoxidové složky se provádí podle známého postupu, kde obě skupiny OH polyetylénoxidové složky reagují v polymerovém řetězci prostřednictvím reakce se skupinami NCO použitého diisokyanátu.

CS 275871 Β 6

Podle vynálezu se dobré výsledky získají, pokud se jako počátečního materiálu užívá polyetylénoxidové složky o molekulové hmotnosti v rozmezí od 600 do 4 000, s výhodou od 1 000 do 2 000. Navíc lze používat i směsi polyetylénoxidových složek o odlišných molekulových hmotnostech.

Podle vynálezu lze dosáhnout dobrých výsledků, pokud se do polyuretanového polymeru vloží 0,5 až 10 molárních procent polyetylénoxi dodiolové složky. S výhodou je do polyuretanového polymeru vloženo 1,5 až 5,0 molárních procent.

Koncentrace tepelného srážedla se užívá v koncentraci 2 až 30 % hmotnostních přednostně 2 až 10 hmotnostních % na bázi pevných složek polymerové disperze.

Použitím srážení prostřednictvím přídavku elektrolytů a/nebo úpravy kyselosti elektrolyticky nestabilního polymerního latexu vysoce aniontového, případně vysoce kationtového charakteru se dosáhne dobrých výsledků, pokud se začne od alkalických solí a kovů alkalických zéiňin, chlorovodíku, kyseliny dusičné, kyseliny sírové nebo ve vodě rozpustných solí hliníku, železa, manganu, kobaltu, kadmia, chrómu a dalších.

Úprava kyselosti srážecí lázně a/nebo pěnicí lázně lze dosáhnout přidáním vhodných známých kyselin, případně zásad. Stupen kyselosti, typ a koncentrace elektrolytu silně závisejí na počátečním polymerním latexu a mohou být určeny pouze experimentálně pro roztok polymerního latexu.

Podle vynálezu je zřejmé, že kombinace obou výše popsaných provedení dává dobré výsledky .

Výhodné pěnění vyžadované pro dosažení požadované struktury srážení se objevuje ve srážecí lázni, pokud je žádoucí, aby ke srážení a k pěnění sraženého povlaku polymerního latexu docházelo v jediné fázi. Dobré výsledky se dosahují prováděním pěnění po srážení.

V tomto případě se textilní látka, která je opatřena sraženým polymerním latexem, propírá ve druhé vyhřívané vodní lázni. Teplota této pěnicí lázně silně závisí na použitém pěnidle a je vyšší než 70 °C, K pěnění může také dojít průchodem sražené látky parní komorou obvykle v rozmezí teplot od 100 do 130 °C a s výhodou v rozmezí teplot od 100 do 110 °C.

Pěnění lze také dosáhnout průchodem srážené látky péci s okamžitým přenosem tepla, jako je mikrovlnná pec, pec s infračervenými zářiči apod.

Pokud se podle vynálezu používá fyzikálního pěnidla, používá se v tomto případě ve vodě nerozpustného rozpouštědla o bodu varu mezi -40 °C a +50 °C a s výhodou mezi -20 °C a +30 °C. ,

Oobré výsledky se podle vynálezu dosahují, když se používá ve vodě nerozpustné rozpouštědlo, jako jsou halogenové nasycené nebo nenasycené alifatické nebo aromatické uhlovodíky zapouzdřené nebo nezapouzdrené v polymerním povlaku.

Vynález obsahuje dále srážený materiál dosažený použitím tohoto způsobu. Tento srážený materiál má velmi příznivé charakteristiky a je v zásadě podobný sráženému materiálu vyráběnému známými postupy.

Vynález bude nyní vysvětlen na následujících příkladech.

Pokud nebude uveden konkrétní druh textilní látky, jako například v příkladu VI balvněná látka, rozumí se v níže uvedených příkladech textilní látka tkaná nebo netkaná z jakéhokoli druhu syntetických nebo přirozených vláken jako takových nebo kombinovaných v určitém poměru.

Příklad 1

Oo impregnační lázně o rozměrech 200 x 200 x 250 mm se přivede disperze polyetylakrylátu známá jako RA-2. Tato pryskyřice se pak zředí na 20 hmotnostních procent obsahu pevných složek v impregnační lázni.

CS 275871 Β 6

Pak se 20 hmotnostních procent, vztaženo na pevné látky, této pryskyřice přidá do alkoxylovaného aminu, známého jako Cartafix U.

Pak se pH nastaví na 4,7, přičemž se při současném míchání přidává 5 % 1,2-dibrom-1,1, 2,2-tetrafluoretanu.

Textilní látka, která je provedena jako hrubá na obou stranách a jejíž hmotnost je 2

180 g/m a rozměry jsou 100 x 100 mm, se impregnuje ponořením do impregnační lázně na dobu 10 sekund.

Následně se impregnovaná látka stlačí prostřednictvím nože nad válcem takovým způso2 bem, aby látka obsahovala 1 200 g roztoku disperze akrylatu na m .

Poté se impregnovaná látka zavede do srážecí lázně o rozměrech 200 x 200 x 250 mm obsahující vodu o teplotě 95 °C. Doba, po kterou látka zůstane ve srážecí lázni, je 30 sekund.

Konečně se voda odstraní ze získané srážené látky prostřednictvím fuláru a sušicí pece při teplotě 150 °C.

Výsledný substrát má tentýž vzhled a absorbční schopnost jako srážený materiál získaný konvenčním postupem.

Příklad 2

Způsob je analogický se způsobem podle příkladu 1, přičemž však polyetylakrylátový latex byl nahrazen polychloroprenovým latexem, známým jako neoprenový latex.

Získaný sražený materiál má vzhled a absorbční schopnost, které jsou srovnatelné se sráženým materiálem získaným konvenčním způsobem.

Příklad 3

Způsob je analogický se způsobem podle příkladu II. Polychloroprenový latex byl nahrazen akrylonitril-butadienovým latexem známým jako No. 840, kdežto 1,2-dibrom-l,1,2,2-tetrafluoretan byl nahrazen tričhlorfluorometanem. Takto se získá srážený materiál s vynikající ohebností.

Příklad 4

Způsob analogický se způsobem podle příkladu III. Akrylonitrilbutadienový latex byl nahrazen aniontovým polyuretanovým latexem známým jako UE-9002.

Získaný srážený materiál má vzhled, pružnost a absorbční schopnost a dále fyzikální vlastnosti sráženého materiálu získaného konvenčním postupem.

Příklad 5

Způsob je analogický se způsobem podle příkladu 4. Alkoxylovaný amin byl nahrazen polyvinylmetyléterem, přičemž poměr srážedlo : latex se změnil na 30 hmotnostních procent srážedla, na bázi pevných látek latexu. To bylo nezbytné vzhledem k nižší účinnosti srážecích vlastností ve srovnání s dříve použitým alkoxylovaným aminem.

8yl získán substrát o absorbční schopnosti a fyzikálních vlastnostech podobných sráženému materiálu získanému konvenčním postupem.

' Příklad 6

Do impregnační lázně o rozměrech 200 x 200 x 200 mm byla zavedena polyuretanová disperze o následujícím složení. Prepolýmer byl připraven podle způsobu popsaného v amerických patentových spisech 4 046 729 a 4 066 591, kde 9 molových procent polyetylénoxidového diolu o molekulové hmotnosti 1 000 bylo vestavěno do prepolymeru. Jako polyesterového diolu bylo použito hexandioladipátu o molekulové hmotnosti 2 000 v množství 47 molárních procent. Jako diisokyanátu bylo použito hexametylendiisokyanátu.

CS 275871 B 6

Podle předpisu byl poměr /NCO/OH roven 1,8. Jako prodlužovacího činidla bylo použito diaminoizoforonu. Obsah pevných látek v disperzi byl 30 hmotnostních procent.

Tato pryskyřice byla rozředěna vodou na obsah 12 hmotnostních procent pevných látek v impregnační lázni .

Pak se nastavilo pH impregnační lázně na 4 prostřednictvím kyseliny octové. Nato bylo vmícháno 5 % trichlorfluorometanu.

Balvněná látka, jejíž obě strany byly vyrobeny hrubě, o váze 180 g/m a o rozměrech

100 x 100 mm, byla impregnována ponořením do impregnační lázně na dobu 10 sekund. Pak byla impregnovaná látka stlačena prostřednictvím nože přes válec tak, že látka obsahovala 1 000 2 g roztoku polyuretanové disperze na m .

Pak byla impregnovaná látka zavedena do srážecí lázně o rozměrech 200 x 200 x 250 mm, obsahující vodu o teplotě 80 °C. Doba ponoření ve srážecí lázni byla 30 sekund.

Nadměrná voda se nyní odstranila pomocí fuláru a sušicí pece při teplotě 150 °C.

Výsledný substrát měl tentýž vzhled, absorbční schopnost, pružnost a fyzikální vlastnosti jako srážený materiál dosažený běžným postupem.

Příklad 7

Do impregnační lázně o rozměrech 200 x 200 x 250 mm se přidá disperze aniontového polyuretanu známá jako UE-9002.

Tato pryskyřice byla rozředěna vodou na obsah 12 hmotnostních procent pevných látek v impregnační lázni. Pak bylo vmícháno 5 % l,2-dibrom-l,l,2,2-tetrafluoroetanu.

Bavlněná látka, jejíž obě strany byly vyrobeny jako hrubé, o váze 1B0 g/m a o rozměrech 100 x 100 mm, byla impregnována ponořením do impregnační lázně na dobu 10 sekund.

Pak bylo nadbytečné množství roztoku disperze polyuretanu vytlačeno pomocí nože pres válec (do 1 500 g/m²).

Poté byla impregnovaná látka zavedena do srážecí lázně o rozměrech 200 x 200 x 250 mm obsahující vodu o teplotě 80 °C, přičemž pH této lázně bylo nastaveno na 3 pomocí kyseliny octové. Srážení bylo prováděno ponořením po dobu 60 sekund.

Získaná látka měla podobný vzhled, absorbční vlastnosti, ohebnost a fyzikální vlastnosti jako srážený materiál vyráběný běžným postupem.

Příklad 8

Způsob analogický se způsobem z příkladu 7 s tím rozdílem, že kyselina octová v srážecí lázni byla nahrazena 5 hmotnostními procenty chloridu hořečnatého a že srážení a pěnění se uskutečňuje současně ve srážecí lázni při teplotě 90 °C místo 80 °C.

Výsledný substrát má výtečné fyzikální vlastnosti, ohebnost a vzhled, které jsou podobné sráženému materiálu, získanému běžným postupem.

Příklad 9

Způsob analogický se způsobem podle příkladu 8. Polyuretanový latex byl nahrazen disperzí polyetylakrylátu známou jao RA-2.

Podíl chloridu hořečnatého může být snížen na 1 %. Získaný substrát má podobné charakteristiky jako ten, který byl popsán v příkladu 2.

Příklad 10

Způsob analogický se způsobem podle příkladu 4. Impregnovaná látka byla vyhřívána v mikrovlnné peci po dobu pěti minut po fázi impregnování a odstranění vody.

CS 275871 8 6

Tím byla získána sražená látka s pěnovou strukturou, s vlastnostmi a vzhledem v podstatě podobnými srážené struktuře předcházejících příkladů.

Claims

PATENTOVĚ NÁROKY

1. Způsob přípravy sráženého materiálu, spočívající v.impregnování textilní látky v impregnační lázni, obsahující sráživou polymerní disperzní kompozici a v následujícím srážení ve vodní srážecí lázni, vyznačující se tím, že impregnační lázeň obsahuje fyzikální pěnidlo nerozpustné ve vodě, přičemž současně s impregnací a se srážením nebo bezprostředně po srážení dochází k pěnění při teplotě vyšší než 70 °C.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že srážení a/nebo pěnění se provádějí ohříváním impregnované textilní látky.

3. Způsob podle bodu žedla. 2, vyznačující se tím, že se srážení provádí pomocí tepelného srá- 4. Způsob podle bodu 85 až 100 °C. 3, vyznačující se tím, že se srážení a pěnění provádí při teplotě 5. Způsob podle bodu moře při teplotě 2, 100 vyznačující až 130 °C. se tím, že se srážení a pěnění provádějí v parní ko- 6. Způsob podle bodu 5, vyznačující se tím, že se srážení a pěnění pro vádějí v parní ko-

moře při teplotě 100 až 110 °C.
7. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že srážení a pěnění se provádějí v peci s rych lým přenosem tepla.
8. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se srážení provádí pomocí vhodného elektrolytu a pH, které je upraveno na používanou polymerní disperzi,
9. Způsob podle bodu 8, vyznačující se tím, že se srážení provádí při pH < 7 za použití aniontových pomyerních disperzí.
10. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že srážení provádí při pH > 7 za použití kationtových polymerních disperzí.
11. Způsob podle bodů 1, 8 až 10, vyznačující se tím, že se srážení provádí při teplotě 15 až 75 °C.
12. Způsob podle bodu 1, 8 až 10, vyznačující se tím, že se srážení provádí při teplotě od 40 do 60 °C.
13. Způsob podle bodů 8 až 12, vyznačující se tím, že srážená polymerní disperze je zpěňována ohříváním v horké vodní lázni, parní lázni nebo v peci a rychlým přenosem tepla.
14. Způsob podle bodů 1 až 13, vyznačující se tím, že se jako polymerní disperze užívá polybutadienového latexu, butadien-styrenového kopolymerního latexu, butadien-akrylonitri lového kopolymerního latexu, styren-butadien-akrylonitrilového terpolymerního latexu, polychloroprénového latexu, polyakrylátového latexu, polyvinylacetátového latexu, polyuretanového latexu nebo jejich směsi.
15. Způsob podle bodu 14, vyznačující se tím, že se polyuretanového latexu užívá jako polymerní disperze.
16. Způsob podle bodů 3 až 15, vyznačující se tím, že se do struktury polymeru je přimíšeno ohřívací srážedlo. _
17. Způsob podle bodu 16, vyznačující se tím, že jako ohřívací srážedlo se do polyuretanové molekuly přiměšuje 0,5 až 10 mol % polyetylenoxidového diolu.

CS 275871 Β 6
18. Způsob podle bodu 16, vyznačující se tím, že jako ohřívací srážedlo se do polyuretanové molekuly priměšuje 1,5 až 5,0 mol polyetylenoxidového diolu.
19. Způsob podle bodu 14 až 18, vyznačující se tím, že se do impregnační lázně priměšuje 5 až 30 hmotnostních procent polymerní disperze.
20. Způsob podle hodu 14 až 18, vyznačující se tím, že se do impregnační lázně priměšuje 5 až 15 hmotnostních procent polymerní disperze.
21. Způsob podle b'odů 3, 16, vyznačující se tím, že se jako ohřevného srážedla používá polyvinylalkyléteru nebo jeho derivátů, polyacetalu, polythioéteru, polyethylénoxidu nebo jeho derivátů nebo polypropylen ethylenoxidu nebo jeho derivátů.
22. Způsob podle bodů 3, 21, vyznačující se tím, že ohřevného srážedla se používá v koncentraci od 2 do 30 hmotnostních procent na bázi složek pevných látek polymerní disperze .
23. Způsob podle bodu 21, vyznačující se tím, že ohřevného srážedla se používá v koncentraci od 2 do 10 hmotnostních procent.
24. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako fyzikálního pěnidla užívá ve vodě nerozpustného rozpouštědla s teplotou varu od -40 °C do +50 °C.
25. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se užívá ve vodě nerozpustného rozpouštědla s teplotou varu od -20 °C do +30 °C.
26. Způsob podle bodů 24, 25, vyznačující se tím, že se jako ve vodě nerozpustného rozpouštědla používá halogenovaného nasyceného nebo nenasyceného uhlovodíku, nasyceného nebo nenasyceného aromatického uhlovodíku, popřípadě ve formě kapslí v polymerním povlaku.