CS269069B1 - Způsob stanovení vnijiíoh heliobiofyzikálníoh vlivů - Google Patents

Abstract

Způsob stanovení vníjiíoh heliobiofyzikálních vlivů, které souvisejí s náhlou zrninou sumární energetické intenzity Slunce Jako Je například záření nebo částice a její interakoe se Zemí, pomooí viditelných zrnin vazby antigén - protilátka, který spočívá v tom, že se speoifioký antigén a protilátka o ekvivalentním pominu nechá spolu reagovat v polotuhém prostředí při průchodu steJnosmíraého proudu, vzniklá sraženina se ponechá působení sledovaných heliobiofyzlkálníoh vlivů, načež se zrnina energetioké intensity vyhodnotí v závislosti na poklesu viditelnosti sraženiny.

Description

Vynález ·· týká způsobu stanovení vnájííoh hellobiofyzlkálníoh vlivů, které souvisejí s náhlou zrninou sumární energetické intensity Slunce (záření, částice) a její interakce se Zemí. Stanovení se provádí mimo biologický systém, respektive lidský nebo zvířecí organismus.

Náhlé zrniny sumární energetické intensity Slunce se pozorují visuálně přímo nebe dalekohlede··, a to pozorováním počtu a pohybu slunečních skvrn po slunečním disku. Z tichto pozorování se usuzuje na možnost zásahu Zemi těmito vlivy, tedy dopadu do atmosféry a magnetosféry Zemi. Fyzikálně Jsou tyto dopady registrovány různými postupy; Například míření radiového toku ze Slunce—na frekvenci 2 800 MHz(lO,7), registraci počtu erupcí, zvláště typu M a X produkující tvrdé záření, zjlšiováním změn magnetického pole Zemi a podobni (EJGENSON, M.S., GN&VYŠEV, H.N., OL, A.I., RUBaSeV, B.M.: Solnečnaja aktivnost i JeJo zemnýje proJavleniJa, , OGIZ, Moskva, 1948, HARGREAVES, J,K.: The UpperAtmosphere and Solar-Terrestrial Relations, An introduction to the aerospace environment. Van Nostrand Reinhold Co., New. York 1979, Leningrad 1982).

Při této interakci Slunce-Žerné Je však také zasažena biosféra a. v ní všechny biologické systémy populace, blooenozy, elkosystémy) včetně člověka. Usuzuje se tak například z pozorování nestejných přírůstků dřevní hmoty, kolísání úrod obilí nebo zemského klimatu a počasí (Solar-Terrestrial Influences on Veather and Climate, Proc.of a Symp. Ohio, 24-28 Aug. 1978, Ed.B.M.MoCormac, T.A.Seliga, D. Reidel Publ. CoDodrecht, Holl and 1979, Moskva 1982).

Zájem o tyto náhlé změny na Slunci se rozrostl hlavně v době kosmických letů, v souvislosti s ochranou kosmonautů před timito vlivy. Lidský organismus Je v kosmu zbaven přirozené ochrany atmosféry a magnetosféry. Zatím Je však dobře propracován vliv počasí a kl1 matu na člověka, jakož 1 medicínských aplikací (TROMP, S.V,; Medical Biometeorology, Amterdan. Elsevier, 1963). Vliv náhlých změn na Slunci Je dáván v posledních letech do souvislosti se vznikem akutních poruch zdravotního stavu TT— braných populačních skupin postižených komplikacemi základního onemocnění Jako je například vznik infarktu myokardu, mozkové příhody, úrazy a podobně. Hlavním nedostatkem těchto statistických studií je, že biologická data - události nejsou srovnatelná a daty získávanými fyzikálními měřeními. Interakci Slunoe-Země vyjadřují pouze stupněm pravděpodobnosti, protože biologické systémy Jsou zastiženy tímto vlivem v různých podmínkách jejich vnějšího 1 vnitřního prostředí. Struktura těohto událostí Je proto velmi složitá a použité statistické postupy a matematioko-loglcké přístupy berou do úvahy tento problém částečně nebo dokonoe Jen zdánlivě.

Pokud Jsou výzkumy zaměřeny na nižší úrovni složitosti, Jako Je například změna rychlosti fyziologických funkcí organismu (nervosvalový převod, krevní srážlivost a podobně), mají prokázat testovaný vliv a vysvětlit mechanismus Jeho vzniku. V žádné studil nebyl zatím navržen způsob stanovení náhlé změny Interakoe Slunoe-Země, pomocí biologického systému, který by se blížil fyzikálním měřením meteorologů, geofyziků nebo fyzikálně-chemickému modelu změn koloidního vlzmutu (Geofisloa e Meteorologie. Vol. XVII/1968/, No 1/2, pp. 31-32.

Předmětem vynálezu Je způsob stanovení vnějších hellobiofyzlkálníoh vlivů, které souvisejí s náhlou změnou sumární energetické intensity Slunce, Jako je například záření nebo částice a její interakoe se Zemí, pomocí viditelných změn vazby antlgen-protilátka, který podle vynálezu spočívá v tom, že se specifický antigen a protilátka o ekvivalentním poměru, nechá spolu reagovat v polotuhém prostředí například v agarovém gelu, při průchodu stejnosměrného proudu, vzniklá sraženina se-ponechá působení sledovaných hellobiofyzlkálníoh vlivů, potom se změna energetloké intensity vyhodnotí v závislosti na poklesu viditelnosti sraženiny. Reakce « provádí při průchodu stejnosměrného proudu o intenzitě 1. až 5 sul.

Způsob podls vynálezu se s výhodou provádí tak, že specifický antigen a proti2

CS 269 Ο69 Bl látka o známém poměru β· nechá spolu reagovat v agarovém gólu, ktorý jo vložen do puftového roztoku při zapnutí stejnosměrného proudu. Zviditelněná vazbě antlgen-protllátky, v podobě preoipitačnioh obloučků, ss vs vlhké komůrce ponechá například do druhého dna působeni sledovaných vlivů. Poneohá-li se sraženina, v nekl 1 dné hellogoofyzlká lni situaci, kterou lze doložit fyzikálním měřením, do druhého dne, dojde k jejímu zeslabení nebo zmizení. Při klidné situaci, bez náhlých změn, což lze taká potvrdit fyzikálním měřením hellogsof yzlkélní situace, dojde k zesílení preoipltátu. Předpokla- ‘^sm je ekvivalentní poměr antlgenu 1 protilátky, aby se vyloučil vliv přebytku Jedné nebo druhé složky, protože tsnto přebytek vede také k rozpuštění sraženiny.

Toto zjištěni není v rozporu s dosud známými poznatky o vazbě mezi antigenem a protilátkou. Naopak někteří biofyzikové považuji vazbu mezi antigenem a protilátkou za tak citlivou, že by Jí bylo možno zaznamenávat a rozpoznávat například magnetické účinky (BEIER, V.: Biofyzika. Academia, Praha 1974). Dosud však tento metrický přístup nebyl využit.

Výhodou stanovení hellobiofyzikálníoh vlivů, které souvisejí s náhlou změnou sumární energetické intensity interakce Slunoe-Země pomoci viditelných změn vazby antlgenu a protilátky je, že vyjadřuje obecně biologický model interakce vnějšího a vnitřního prostředí jakéhokoliv biologického systému. Vazba antlgenu a protilátky Js také modelem vnímavého systému, který reaguje na náhlé změny energetické intensity Slunos, jejíž přenos zprostředkujeatmosféra á isagnetosf éra Země.

Vazba antlgenu a protilátky probíhá proto také v živočišných organismech i u člověka při událostech jako je úmrtí, vznik komplikaci základních onemocněni (například akutní infarkt myokardu, mozková příhoda, úraz a podobně). Reakce antlgenu a protilátky hraje důležitou roli při krevní srážlivoeti, která je u komplikací kardiovaskulárních onemocněni porušena. Totéž platí i pro onemocněni imunitního systému, Jehož * projevem jsou alergické choroby (bronchiální astma), ale 1'nádorová choroba.

Důležité Je, že barbu antigon-protilátka Je možno provést mimo lidský nebo zvířecí organismus Jako objektivní metodu měření srovnatelnou s fyzikálními postupy ·tsorologů a geofyziků. Jimi však může být ověřována a sama může pomoci ověřovat a doplňovat sledováni interakce Slunoe-Země, Jež tyto metody měří.

Způsob podle vynálezu lze například využít při standardizaci koloidnioh výrobků vyráběných během náhlé změny sumární energetické Intenzity Slunce a Její interakce se Zemí. Jde hlavně o standardizaci výrobků (šarží) potravinářského průmyslu vyráběných biotechnologicky, dále v chemickém průmyslu (filmový materiál) a v lékařství při interpretaci výsledků rutinních i výzkumných analýz biologického materiálu.

V dalším Je vynález blíže objasněn na příkladech provedení.

Přiklad 1

Připraví se pufrový roztok o složení kyselina barbiturové 20 g, veronal 10 g a destilovaná voda 10.000 Bil, který se upraví na 8,6 pH. Elektroforéza (dále Elfo) se provede na agaru OXOID Agar Noble. Na sklo 8 ϊ 16 os se nanese 26 ml 0,9 agaru. Elfo ae provede po ztuhnutí nejdříve za JO minut a nejdéle po 5 hodinách. Do dvojic Jamek, vedle aebe vzdálených 10 mm o průměru 4 mm v několika řadáoh, nejvýše však 80 vzorků sér na sklíčko 8 X 16 om, se pipotuji diagnostická séra, obsahující protilátku do lichých a séra nebo plazmy, obaahujíoi známé množství antigénu do sudých Jamek.

Elektrodové nádoby se naplní stojným purfem, jako byl použit k přípravě gslu a po dobu 60 minut (maximálně 75 minut) se nechá probíhat stejnosměrný proud o intensitě J mA/1 cm. Po ukončení elfo se zjišťuji a odčítají vzniklé preolpitačni obloučky, cs 269 069 B1 3 patrné uprostřed mezi jamkami a diagnostickým aérem obsahujícím protilátku a vzorkem séra obsahujícím antlgén. Desky se ponechají ve fyziologickém roztoku do 2. dne, kdy se odečtou podruhé, tzn. kdy se zjišíujo, zda došlo ke změně v intensitě obloučků (zefílení, zeslabení).

V době vymezené Astronomickým ústavem ČSAV v Ondřejově, a podle heliogeofyzikálního měření, označené Jako neklidná situace, byla provedena alfo (popsaným způsobem) se známým množstvím antigénu infekčního zánětu jater (HBaAg) v krevním séru, v těchto ředěních: 1) čistý antlgén, 2) antlgén; fyz. roztok v poměru 2:1, 3) 2:3 · 4) 1:2. Po při dáni diagnostického aéra β obsahem protilátky vo věech případech v ekvivalentním poměru, vznikla viditelná sraženina následující intensity: 1) dva křížky, 2) jeden křížek, 3) slabě viditelná, 4) slabě viditelná. Druhý den byl výsledek stejný.

U kontroly a imunním komplexem (přebytek protilátky v diagnostickém séru se do druhého dne sraženina ztratila. Kontrola je myšlena ve smyslu přebytku složky protilátky, která vede k rozpuštění sraženiny do druhého dne x důvodu přebytku této složky. Jako kontrola byl použit poměr 5:1, protilátka anti HBs: antlgén. Antlgén byl použit ve stejném poměru jako v pokusu, tzn. varianty 1 až 4. Výsledky: 1) slabě, 2) téměř nic, 3) velmi slabě, 4) téměř nio. Sraženina do druhého dne zmizela ve všech variantách kontroly (i až 4). Tento pokus byl proveden opakovaně se dvěma vzorky séra, o známém množství antigénu HBaAg, v neklidné situaci, vždy se stejným výsledkem, tzn. zeslabení až vymizení sraženiny při ekvivalentním poaěru antigénu a protilátky,, nejen při přebytku protilátky (v kontrole).

Příklad 2

Postup byl proveden v situaci, vymezené na základě heliogeofyzikálního měření Astronomickým ústavem ČSAV v Ondřejově Jako klidná, ale se stejným vzorkem 16™ obsáhujícím známé množství antlgén HBsAg. Pokus byl proveden za stejných podmínek, tzn. varianty ředění antigénu 1 až 4. Přidáno diagnostické sérum s protilátkou v ekvivalentním množství v každé variantě. Zřetelnost sraženiny byla stejná Jako v pokusu při neklidné situaci ve všech variantách 1 až 4. Zřetelnost sraženiny byla do drahého dne jasnější, nikoliv stsjná.

U kontroly s přebytkem diagnostického séra a anti HBs protilátkou v poměru 5: 1 Vyla ve všeoh variantách 1 až 4 zřetelnost vzniklé sraženiny stejná Jako v prvním pokusu. Sraženina se však nerozpustila, ale byla do druhého dne jasnější. Tento pokus byl proveden opakovaně se dvěma vzorky séra, o známém trnožatví antigénu HBsAg, v klidné situací, vždy sa atejným výaledkem, tzn. zesílení sraženiny při ekvivalentním poměru antigénu a protilátky, 1 při přebytku protilátky (v kontrole).

Příklad 3

Byly vybrány tři vzorky séra ee známým množství antigénu HBsAg (silně, středně a slabě positivní). Pokus Vyl proveden za podmínek pokusu v příkladu 1. Situaci vymezil Astronomický ústav ČSAV Jako klidnou. Přesto všechny sraženiny vzniklé při reakci do druhého dne zmizely. Bylo zjištěno, že došlo k náhlé změně klidná aituaoe v neklidnou, a to právě v noci z Jednoho dne na druhý, konkrétně k prudkému nástupu geomagnetické bouře. Druhého dne Vyl pokus opakován se a tejnými vzorky, v této změněné altuacl. Opět všechny araženlny do druhého dne zmizely. Teprve během tohoto dne skončil* geomagnetická bouře. Následující den po proběhlé geomagnetické bouři pokus opět opakován. Zmizely pouze araženlny u vzorků, jejíž původní sraženina Vyl* alaVá. U kontroly Vyly do druhého dne araženlny alabší nebo vůbec zmizely.

Claims (2)

1. 4 CS 269 Ο69 B1 PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1, Způsob změnou stanoveni vnějěíoh heliobiof yzikálnioh vlivů, která souvisejí s náhlou sumární energetická intensity Slunce a její interakce eo Zemi, pomoci viditelných změn vazby antigén a protilátka, vyznačující se tím, že se antigén a protilátka o ekvivalentním poměru nechá apelu reagovat, sraženina vzniklá reakcí aňtigénu a protilátky se vystaví působeni sledovaných hellogiofyzikálnioh vlivů a vyhodnotí se změna viditelnosti sraženiny.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že reakce antigénu s protilátkou se provádí při průchodu stejnosměrného proudu o Intenzitě 1 až 15 mA,