CS268732B1 - Způsob úpravy bělícího ustalovače ve fotochemii k jeho regeneraci - Google Patents

Abstract

Řešení spočívá v odstranění stříbrných iontů z ustalovače jejich vysrážením ionty sulfidovými tak, že se srážení vede jen do tzv. ochranná koncentrace stříbra v ustalovači. Ta zabraňuje tomu, aby nedocházelo ke srážení, vydělování nebo rozrušení zbylých množství účinných BloŽek ustalovače. Jejich , množství se pak na svůj původní obsah pouze doplní přidáním příslušných chemikálií .

Description

Vynález a· týká způsobu úpravy bělícího ustalovače v· fotochemii k jeho regeneraci. Bělící ustalovače so používají v barevné fotografii na převedení mikrokrystalů kovového stříbra, které se vyloučilo ve vývojce (vyvolávací lázni) na barevném natě- riálu, zpět na halogenid stříbrný (tzn. do původní foray stříbra přítomného na foto*·, materiál), který je již rozpustný v roztoku thioeířanů.Vlastní bělení je oxidačně redukční reakcí, při které Ag° přechází v Ag* prostřednictvím oxidačního činidla, které je součástí bělícího ustalovače.

Složení i poměr jednotlivých látek v bělících ustmlovaSíeh je různý.,Pro chemii stříbra je rozhodující přítomnost oxidující složky · konplexotvorného činidla, schopného rozpouštět vznikající halogenid stříbrný, v bělícím ustalovači. V některých případech (reap. způsobech) je oxidace a ustalování odděleno dvěma lázněmi.

Jako oxidační činidlo se do bělícího ustalovače používá nejrůznSjěích látek: velmi často se aplikuje chelatonát železitosodný, chelatonát železitoamonný, je uožno použít jiné látky, např. hexakyanoželezitan draselný (červená krevní sůl), dvojchroman draselný, dvojchroaan amonný a onoho dalěích.

Jako komplexotvomá sůl se do bělících ustalovačů užívá nejčastěji thiosíranu sodného nebo thiosíranu amonného, které jaou schopny převádět vzniklý halogenid stříbrný do ve vodě dobře rozpustných podvojných solí thiosíranů sodnostříbrných rozmanitého složení, např. 31^8^03, NagSgC^.Ag^SgC^, SHtgSgOj.31^8283, 3Η*2θ2®3· ,Ag₂S₂C₃ a další.

V procesu bělení odpadá vyčerpaný bělící ustalovač, jehož vydatnoat se pohybuje okolo 408 až 588 ml na 1 m² zpracovávaného Materiálu a vystupuje z vyvolávacího procesu s obsahem stříbra okolo 1 g/1, někdy je koncentrace stříbra podstatně vyěěí, výjimkou není ani obsah Ag 2 g/1. V praxi bývá vyčerpaný bělící ustalovač vyléván do odpadních vod, které kontaminuje organickými látkami, vysokou solností, vysokým obsahem sirných látek (thiosírany, siřičitany aj.), kdy-běžná koncentrace je 160 g sirných látek na 1 litr; v neposlední řadě dochází i ke kontaminaci iontovým stříbrem. Proto vstupují do popředí způsoby jeho vyčištění, zužitkování či jeho regenerace. E tomuto účelu je navržena řada metod, které však většinou mají různé nevýhody. Při vytěsňování stříbra z ustalovače práškovým zinkem vyžaduje deficitní surovinu a navíc je ustalovač po této operaci dále již ve fotochemii nepoužitelný. Po vytěsňování stříbra železem, sice lze ustalovač opět použít a vytěsňující kov je dostupnější, ale rychlost a účinnost vylučování stříbra je nízká. Při použití iontoměničů je sice dosahováno vysoké účinnosti, ale vznikají velké nároky na zařízení (velký objem iontoměniče * jeho obtížná regenerace, drahý provoz). Další postupy a možností regenerace jsou založeny na rozdělení bělícího ustalovače na dva po sobě jdov í procesy - a to bělení (1.lázeň) a ustalování (2.lázeň). První lázeň je možno regenerovat dodáváním chemikálií (i když po regeneraci již nedosahují původní účinnosti), druhá lázeň je podrobována nejčastěji elektrolýze thiosíranových komplexů stříbra. Při elektrolýze dochází k destrukci sirných sloučenin anodickou oxidací a uatalovač se zcela zničí; při vypouštění nepoužitelných zbytků pak dochází opět k snečiětování odpadních vod, ’ ·

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob úpravy bělícího ustalovače ve fotochemii k jeho regeneraci podle vynálezu, vyznačující se tím, že se stříbrné ionty z ustalovače sráží ionty sulfidovými tak, že se srážení vede jen do takové zbytkové koncentrace stříbra v ustalovači, aby bylo možné po oddělení sraženiny sulfidu stříbrného, ustalovač regenerovat pouhým doplněním složek vyčerpaných .jeho dosavadním použitím.

^£ CS 268 732 Bl

Dávkování sulfidu, resp. vodného roztoku tohoto sulfidu (vhodné je použít vodný roztok sulfidu sodného) známé koncentrace, spočívá v odměření roztoku sulfidu a vlití (vhodná je pomalá vlití) do známého objemu vyčerpaného bělícího ustalovače se stanovenou koncentrací stříbra sa obyčejné teploty okolo 20 °C (vhodnější.je teplota vyšší - horní hranice je oaesena teplotní stabilitou bčlícího ustalovače podle jeho chemického složení), sa stálého míchání. Podmínky srážení sulfidu stříbrného - pomalé vlití roztoku sulfidu, zvýšená teplota, stálé míchání a po promíchání sráni ovlivňují velikost jeho vsnikajících částic a tím i snadnost jeho oddělení od rostoku bělícího ustalovače. Srážení stříbra roztokem sulfidu je vedeno do předem svolené hranice sbytkového obsahu stříbra v bělícím ustalovači. Zbytkový obsah stříbra totiž slouží jako ochrana oxidačně redukčníma iontu bělícího ustalovače - nejčastěji Fe - před vysrážením sulfidem. Výhodnější á vyšší využití je při svolení níské zbytkové koncentrace stříbra v bělícím ustalovači (např. 0,05 g/1), Je-li dávkování roztoku sulfidu určeno výpočtem, tabulkou stříbrného je možno provádět různými způsoby. Např. odstřelováním, volnou sedimentací, filtrací apod., případně kombinováním uvedených metod. Jako velmi výhodná metoda se ukasuje volná sedimentace, kdy po sedimentaci se bělící uetalovač odsaje přes filtrační svíčku (nad sedimentem) do nádoby, kde se bude provádět doplnění eheaikálieni pro nové použití bělícího ustalovače. Výhoda tohoto případu oddělení spočívá v malé investiční náročnosti a dále v tom, že Ise bes čistění zařízení proces srážení několikrát opakovat tak, až je množství sedimentu dostatečné. Usušený sulfid stříbrný je pak vhodnou surovinou k výrobě stříbra. Do bělícího ustalovače zbaveného vyeráženého sulfidu stříbrného a obsahea stříbra v okolí svolené ochranné koncentrace (např. 0,05 g Ag/1) se doplní chemikálie vyčerpané jeho dosavadním použitím (ztráty způsobené nařeňováním ve vyvolávacím procesu, či spůsobené spotřebováním při vlastním fotochemickém procesu). Jsou to zpravidla množství 10 až 50 % z jejich původních navážek v bělícím ustalovači (závisí na druhu a způsobu vyvolávání). Na závěr je ještě prováděna úprava pH.

Výhody způsobu podle vynálezu:

- zachytí se stříbro ve formě sulfidu, který Ise použít jako surovinu pro hutnickou výrobu stříbra (účinnost sískání stříbra se takto pohybuje okolo 90 až 95 %)

- jsou níské náklady na realizace operace srážení

- oddělování sraženiny je jednoduché a nevyžaduje složitá technologická zařízení

- sníží se spotřeba upravované vody pro přípravu bělících ustalovačů tolikrát, kolik cyklů regenerace se provede

- značně se sníží pracnost při manipulaci s chemikáliemi pro přípravu bělících gňstalovačů (okolo 30% navážky), u látek typu thiosíranu, jejichž navážky Jsou nejvyšší (pro přípravu bělících ustalovačů) se při použití vynálezu snižují až na 10 % původní navážky

- dosáhne se výrazné úspory chemikálií potřebných pro přípravu bělících ustalovačů (úspora chemikálií se pohybuje okolo 70 %)

- zamezí se (resp. výrazně se sníží) kontaminaci odpadních vod; odpadní vody nejsou zatíženy vysokou solností bělících ustalovačů, sirnými látkami a lonty stříbrnými.

Příklad

Ke 110 1 bělícího ustalovače s původním složením (vztaženo na 1 1) 10 g Chelatonu 3, 10 g uhličitanu sodného, 40 g chelatonáta želežitosodného, 4 g siříčitanu

CS 268 732 Bl sodného, 1,5 g l,4*-sulfofenyl-3,4 dimetyl-5-pyrazolonu, 0,25 g 3-merkapto-l,2,4-triazolu a 160 g pentahydrátu thiosíranu sodného, bylo po jeho upotřebení (obsah stříbra 1,8 Ag/1 1) přidáno 2,53 1 nasyceného roztoku sulfidu sodného. Došlo k vysrážení sulfidu stříbrného s tím, že zbytkový obsah stříbra činil 0,05 g.Ag/1· Po oddělení sraženiny sedimentací byla kapalná fáze odsáta přes filtrační svíčku a tím připravena k regeneraci. Ta byla provedena přídavkem 340 g Chelatonu 3, 60 g uhličitanu sodného, 1360 g chelatonátu železitosodného, 220 g siřičitanu sodného, 160 g l,4'-sulfofenyl-3,4-dimetyl-5-pyrazolonu, 8,5 g 3-merkapto-l,2,4-triazolu a 2200 g pentahydrátu thiosíranu sodného. Takto regenerovaný ustalovač byl dále použit ve fotochemickém procesu, kde poskytoval stejné výsledky jako ustalovač původní.

Claims (1)

1. Způsob úpravy bělícího ustalovače ve fotochemii k jeho regeneraci vyznačující se tím, že se stříbrné ionty z ustalovače sráží ionty sulfidovými tak, že se srážení vede jen do takové zbytkové koncentrace stříbra v ustalovači, aby bylo možné, po oddělení sraženiny sulfidu stříbrného, ustalovač regenerovat doplněním složek vyčerpaných jeho dosavadním použitím.