CS268560B1 - Admixture into bitumens and/or asphalt products - Google Patents

Description

CS 26856ο B1

Vynález sa týká přísady do bituménov a/alebo asfaltových výrobkov, zvlaží do čest-ných asfaltov, na zvýšenie ich adhézie, resp. přiínavosti k tuhým hydroflinejsím mate-riálora, najmU ku kamenivu, zvláší k vlhkému kamenivu, Sálej beíónu a keramike na bázetechnicky lahko dostupných organických kondezačných produktov.

Bitumény, resp. asfalty predstavujú tmavosfcrbené plastické až tuhé lepivé podielyropy, připadne tiež dehtov karbonizácie uhlia, prevážne kololdného charakteru, v kterýchsa sústreňujú asfaltény, ropné živice a aajtažšie uhlovodíkové oleje okrem iných menejvýznamných komponentov.

Použitelnost asfaltu je vo velkej raiere determinovaná jeho Teologickými vlastnosťa-ml: nesmie sa lámať pri nízkých teplotách a trvalé deíontacie pri vyšších teplotách majúbyť malé, teda majú byť aspoň minimálně elastické, majú mat dlhú životnost', dobrú adhéziuk hydrofilnejšiemu kamenivu, betónom ap. Preto pre praktické aplikácie sa bitumény spravidla modifikujú přimesami, ako antloxidantmi, disperzantmi, antikorodantmi, emulgétorai, re-ologiokými i Salšími přísadami a pre mnohé aplikácie tiež adháznymi přísadami. 2 adhéz-nych přísad sú najdoležitejšie tie /V. Veselý, ?. Káš, V. Štěpina: Chémia a technológiaropy, str. 511-522, II. Slovenské vydávatelstvo technickej literatury, Bratislava (196?)/,ktoré zvKčšujú přilnavost asfaltu ku kyslému alebo mokrému kamenivu. Takými sú katiónaktivne povrchovo-aktívne látky, ktoré sa obvykle pridávajú do asfaltov spracúvaných za horúca,do riedených olejov, do emulzií alebo sa nimi priarao pósobí na kamenovo /ke Kennell R. :Proč. 2 nd Intem. Congress Rheology, New York (1954), s. 350/. Avšak aj asfaltogénr.e ky-seliny zvěčŠujú afinitu asfaltu hlavně k zásaditému kamenivu, napr. k čadičovému a ande-zitovému kamenivu, ale mSžu zhoršoval: jeho afinitu ke kyslému kamenivu, napr. ke křemen-nému, žulovému a porfýrovému piesku.

Za přítomnosti vody sa Sálej zhoršujú poměry, najmě pokial ide o kyslé kamenivo, kto-ré nadobúda záporný náboj. PretoŽe asfalt sám osebe mává spravidla zásaditý charakter presvoju aromatickost a anión asfaltogénnej kyseliny mu dodává záporný náboj, móže dochád-zať k vytláčaniu asfaltu z povrchu kameniva vodou a k obnažovaniu kameniva. Tento nepriaz-nivý účinok možno neprávat jednak přísadou vápna ku kyslému kamenivu, hydrofobizáciou ka-meniva, napr. naftenátmi alebo lignosulfonátmi železa alebo pomocou katión-aktívnych pří-sad, ktoré sa hromadia na povrchu asfaltu a dodávájú mu kladný náboj.

Napokon třeba mat na zřeteli, že asfalty sú v pórovaní s kamenivom, betónmi a další-mi anorganickými materiálmi vždy hydrofóbnejšie. Preto nepřekvapuje, že dobré sdhézne,či priínavostné přísady patria spravidla do skupiny tenzidov. Tieto hydrofilnou častoumolekúl sa orientujú k hydrofilnejšiemu kamenivu a hydrofóbnoú (lipofilnou) častou k as-faltu, čím sa zabezpečuje aj dobrá adhézia asfaltu ku kamenivu, betonu ap. K takým použí-vaným tenzidom partia soli vyšších mastných nmínóv alebo polyamínov, kvartéme pyridíni-ové alebo amóniové soli s dlhým alkylovým retazcom, ako chlorid oktadeeylaroínu. Tietopriínavostné přísady sa pridávajú do asfaltu alebo sa nimi spracúva kamenivo před spra-covaním s asfaltom /Lee A.R., Nicholas J. H.: Petroleum 43. 235 (1957)/. Avšak ich nedo-statkem, okrem technickej a surovinovej náročnosti Je aj nižšia termická stabilita, sreje-vujúca sa pri aplikácii ako přísady do asfaltu. Osobitná aplikácia na kamenivo před při-dáním asfaltu je zasa pracná a náročnejšia na spotřebu energii. K účinným adhéznym přísadám do bltumémov patří amínoetylpiperazín (Surópsky pat. 117 355), potom lipidy, biolipidy, glyceriy, fosfutídy a mastné kyseliny (NDR pat.200742), siloxany, ako aj organosilány (NSR pat. přihláška 3 236 381 a maňarský pat. 22 188) 1' alkyléter-l,3-propyléndlamín. Ich nevýhodou je však technická, energetická a surovino-vá náročnosť a na viaceré kamenlvá nižšia účinnosť. Podobné je tomu aj v případe přísadpolyuretánov (NSR pat. přihláška 3 028 565) do bituménov. Pre niektoré přísady sú vhod-né přísady mazadiel (Lojko A. I.: Izv. vuzov. stroit. archit. 10, 81 (1984), najmě akneškodí nižšia fcvrdosť asfaltu. Poměrně menej účinné sú alkanoly a lakylamínoalkanoly(NDR pat. 152 .801), ale častejšie používané, najmě pře čestné asfalty a tam, kde nehro-zí nebezpečie korózie kovov, sú přísady naftenových kyselin, naftenátov a zvlášt nafte-nátov železa (NDR pat. 159 549; Woodhatns R. T., Varevorakul S. : Org. Coat. Appl. Polym. z CS 26S5&0 81

Sel. Proč. 46. 380). .

Naproti tomu podstatou tohto vynálezu je přisedá do bituménov z/olebo csfzltcvýchvýrobkov v nnožstve 0,0Ž až 2 !í hmot. na výrazné zvýšenie adhézie bituménov, hlavně aj-faltov na kamenivo, kerbniku a beton, pozostávajúc; z 50 až 80 S hmot. najmenej Jednohomonoetanolamidu a/alebo ''diétanolamidu karboxylových kyselin Cg až C7li, z 15 až 45 =·hmot. parciálnoho esterů najmenej jednej karboxylovej kyseliny Cc až Z-,, s jedneu aždvorná hydroxylovými skupinami tri etanolamínu a/alebo solí vytvorenej z najmenej Jr-dr.ej

I karboxylovej kyseliny s trietanolamínom. Přitom z-yyšok v WO °i tvoři na jmer.ej jeden z vedl'ajších produktov z pomedzi glycerídov karboxylových kyselin Cg až C.^, zmesivolných karboxylových kyselin, zmesi esterov monoetanolzmínu a Jletanolamínu s karbexy-lovýci kyselinami. Výhodou přísady do bituménu a asfaltov podlá tohto vynálezu je velmi dobré acnézr.aúčinnost na přilnavost asfaltov ku kamenivu, betonu, keramíke, páleným tehldn ap., dob-ré termická stabilita a technická i surovinové dootpnost. Potom skutečnost, že tlcto.přísady nemajú nežiadúce vedlajšie účinky, nie sú ani toxické a viaceré navýše prejavu-jú spolu s obvyklými antioxidantmi, aplikovanými do asfaltov tiež synergický účinok.

Na výrobu adhéznych přísad, použitelných podlá tohto vynálezu možno aplikovat akojednotlivé amínoalkoholy, riajaS monoetanolamí·), dletanolamín trietanolamín, tak aj ichznesi, podobné, ako aj individuálně mastné kyseliny Cg až C,^, tak aj zmesi nasýtených,ale aj nenasýtených karboxylových kyselin. Karboxylové kyseliny možu navýše obsahovatpříměsi hydroxykyselín,· kétodyselín a laktónov, připadne glyceridov. Kondenzéciu možnouskutočňovat pri teplotách 120 až 200 °C, avšak nejčastejšle sa uskutočňuje při 140 až180 °C, pričom je vhodné používat na rýchlejši odtah vody z reakčného prostredia látkyvytvárajúce azeotrop s vodou, tzv. vynášače vody. Kondezéciu je vhodnejšie uskutočňo-vať t tnertnej atmosféře, pri normálnom, zníženom alebo zvýšenom tlaku. Kondcnzácia samože uskutočňovat nekatalyticky alebo za, přítomnosti kotalyzétora, najmS v podobě ''an-solvokyselín", najmS v podobě oxidov raangánu, olova, cínu, zinku, titánu, antimonu, no-lybdénu,. germániaj. jhliníká„alebo _ich-.zlúčenín, .-.zvlášt .solí, rna jvhodnejšie .ε· kyselinamí,vstupujúcimi do kondenzačných' reakcií, ako lauranu manganstého, stearanu ovovnatéko,stearanu zinočnatého ap., případně alkoholÁtov s eaínoalkoholml.

Zvlášt důležitým komponentem přísady Je přítomnost v nej najmenej jedneho parci-élného esteru najmenej jednej karboxylovej kyseliny Cg až C^g s jednou až dvoma hydro-xylovými skupinami trletanolamínu n/alebo soli karboxylovej kýseliny s trietanolamínom, - Množstvo aplikovaného ádhézného-činidla do asfaltov podlá tohto vynálezu Je 0,01až 2 Jí hmot., najžhodnejšie však 0,2 až O',6 Jí hmot. Nižší obsah ako 0,2 Jí už nedává zá-ruku ddbrej přilnavosti asfaltu na kamenivo, betony ap. a vySšie ako 0,6 Jí hmot. u vSč-2iny priínavostných přísad už prakticky nezvyšuje alebo ani už. neaože zlepšovat přil-navost. Vyššia koncentrácla si vyžadujé aj vyššiu spotřebu adhéznej přísady a v niek-torých prípadoch nože spásobit nežiadúce zmSkčenle asfaltu. Vyšžie koncentrácie všakmože mat svoje opodstatn^nie'v prípadoch, ak Je zapotreby dosiahnut synergický účinoks reologickými prísddami do kaučukov.

Adhézne, resp. priínavostné případy aj pódia tohto vynálezu sa pridávajú do. bitu-ménov pri ich výrobě, připadne forraulaclí asfaltov spolu s i.nýrai prisdami, pri ich zú-šlachtovaní, napr. fúkanín, kedy Je vhodnejšie priínavostné přísady přidávat praktickypo-ukoaČ£ní.,XÚkania._f)3leJ ich možno přidávat do asfaltov tesne před aplikáciou, napr.spolu s rieďidlami, Či v riedidióch, ako napr. v’ďécKtdčHT“ uhblných smolách" ap.—Prr.c-.nejšie, ale použitelné Je aj pridávanie samotných adhéznych přísad ku kamenivu, botónuap. alebo vo formě roztokov, penetračných náterov a až potom přidat, resp. miešat as-falt s predcra upraveným kamenivom, pieskom ap. Adhézne přísady možno podlá tohto vyná-lezu aplikovat připadne len dď části asfaltu, který navýše možno zriedit rozpúšťadloa,zmiešat s kamenivom, či penetrovat ním betony a iné tuhé materiály a nnpokon použitasfalt už aj so zníženýra obsahom alebo dokonce bez priínavostnéj prísády. CS 26656ο 31

Pril'navostné přísady do bituménov a/alebo asfaltových výrobkov podle tohto vyná-lezu možno aplikoval jednorázové, po častiach alebo nepřetržíte.

Konkrétné výsledky účinku a zloženia priínavostných přísad podle tohto vynálezu,ako aj Salšie ich výhody sú zřejmé z príkladov. Příklad 1 K vysušenému kamenivu (drvený dolomitový vápenec) zraenia 10 až 18 mm sa pridajú4 % hmotl, pbčítsné na hmotnost. kameniva, bitumén-asíaltového komponentu A-80, resp.čestného ropného asfaltu Λ-80, jednak samotného, jednak s přísadou produktu konder.zá-cie dietanolamínu a trietanolaminu s kyselinou olejovou pri teplote 150 °C (PřísadaA; číslo kyslosti = 3 mg KOH/g; obsah aktívnej látky = 98 % hmot.; obsah vody = 0,5 %hmot.) a navýše s přísadou 15 /í adičr.ého produktu (soli) kyseliny olejovej s trietano-lamínom (Přísada A modifikovaná). Východiskový čestný ropný asfalt A-80 má tieto parametre: penetrácia pri 25 °C = 92; teplota mSknutia KG = 45,5 °C; teplota lsmavosti = - 12 °C a teplota vzplanutia = 248 °C.

Skúša sa adhézia základného čestného ropného asfaltu A-80 k uvedenému kamenivu,jednak aditlvovaného Přísadou A. Hodnotenie přilnavosti asfaltov ku kamenivu sa robípodlá ČSN 65 70 89. K uvedenému vysušenému kamenivu v množstve 300 g vyhriatemu na teplotu 150 cC po-češ 30 mi sa přidá 12 g asfaltu predohriateho na 170 °C počas 30 min., którým sa kame-nivo obaluje. Obalené kamenivo sa potom nechá stať počas 24 h pri teplote miestnosti.

Po uplynutí tejto doby sa obalené kamenivo žaleje teplou (60 °C) destilovanoti vodoua nechá sa ňou pásobiť na vodnom kúpeli při teplote 60 °C počas 60 min.

Stupen obalenia sa hodnotí vizuálně takto: 1. stupeň-·- přilnavost dobrá, kamenivo j'e obalené asfaltom na 100 %; 2. stupeň - přilnavost?,, výhovujúca, pri ktorej sú obnažené hrany kameniva, pokryté ibafilmom asfaltu a možné je aj vodové obnaženie kameniva; 3. stupeň - přilnavost nevyhovujúca; obnažené sú kameniva bez olejového filmu a obnaženiekameniva je viac než bodové.

Hodnotenie přilnavosti základného čestného ropného asfaltu A-80 ako aj aditovanéhoroznymi množstvami Přísady A je v tabulke 1.

Tabulka 1

Bitůmén - Přidaná přísada do'· bitůménu Hodnoteniepřilnavostiku kamenivu druh množ stvo/$= hmot./ Čestný ropný asfaltA-80 bez přísady - 3-nevyhovujúca Čestný ropnýasfalt A-80 Přísada A modifikovaná 0,2 1 - dobrá Čestný ropnýasfalt A-80 Přísada Amodifikovaná 0,5 1 - dobrá Čestný ropnýasfalt A-80 Přísada Amodifikovaná 1,0 2 - výhovujúca CS 26855ο 31 4 Ďalej sa stanovuje mEkčiaci účinok Přísady Λ modifikovanej na uvedený asfalt. Doslábnuté výsledky sú v tabulke 2.

Tabulka 2 Párem eter Množstvo Přísady A modifikovanej v cestnoz.asfalte A-80 / % hmot. / 0 0,2 0,5 1,0 Teplota mSknutia EG v °GPenetrácia pri 25 °C 45,5 92 45 es 45 91 45, 5 101 ’ Z výsledkov v tab. 2 Je zřejmé, že ani Přísada A modifikovaná v množstve 1,0 %hmot. sa prakticky nepřejav! v asfalte mSkčiacim účlnkom. Ďalej sa skúša tepelné stabilita Přísady A modifikovanej v množstve 0,5 S hmot.aditlvovaného čestného ropného asfaltu A-80 při teplote 160 °C poSas 5 h. Po tepelr.omnamáhaní takto aditlvovaného asfaltu sa vykoná hodnotenie Jeho přilnavosti podlá ČSN65 70 89. Přilnavost tohto aditlvovaného asfaltu ku kamenivu sa ani po 5 h pri teplo-tnoa namáhaní pri 160 °C nezhoršila. Tým tiež preukazuje vhodnost použitia Přísady Amodifikovanej ako prilnavostnej přísady pre čestné i "betonové" asfalty.

Tepelná stabilita Přísady A modifikovanej, reps. ňou aditlvovaného v množstve0,5 % hmot. čestného ropného asfaltu A-80 bola hodnotená aj normovanou skúškou v ter.-kej vrstvě, zahrievaním na teplotu 163 °C počas 5 h.podlá ČSN 65 70 70. Ďalšie vlastnosti základného čestného asfaltu A-80 a aditlvovaného přísadou 0,5 5hmot. Přísadou A modifikovanou sú uvedené v tabulke 3.

Tabulka 3

Ukazatel’ Povodná vzorkaEestného ropnéhoasfaltu Aditivovaná vzorkas 0,5 % hmot.Přísady A modifiko-vanej Teplota mSknutia KG v °C 45,5 45,0 Penetrácia pri 25 °C 92 88 Teplota lámavosti v °C - 12 - 12 Tepelná stálost: • úbytok hmotnosti pri 163 °C 5 h v % 0 0 teplota mSknutia KG v °C 50 50 penetrácia při 25 °C/5 h 75 69 zniženie penetrácie v % 21 22 zvýšenle teploty mSknutia KG v °C 4,5 5 teplota lámavosti v °C - 8 - 8 Příklad 2

Postupuje sa podobné ako v příklade 1, len ako přísada do čestného ropného as-faltu v množstve 0,2 % hmot. sa přidá etanolamld kyseliny stearovej CH^ÍCH^) ygCONHCí^Cí^OH, připravený kondenzéciou etanolamínu s kyselinou stearovou pri teplote160 °C za přítomnosti xylenu ako "vynéšača" kondenzačnej vody. Po ukončení kondenzá-cie sa oddestiluje zvyšný xylén a přidá sa 20 ?· hmot. ekvimolovej zmesi trietanolanl-nu s kyselinou stearovou. Po dokladnom zhomogenizování počas 5 min. a roztavená zmess etanolamidom kyseliny stearovej sa nechá vychladit, prlčom stuhne a napokon sa mělina jemný préšok. CS 268560 E1 5

Teplota mSknutia čestného ropného asfaltu A-BO Specifikovaného v příklade 1 poaditivácii 0,2 % hmot. týmto modifikovaným etanolamidom kyseliny stearovej je 46 °C ;penetrácia pri 25 °c čini 92 a teplota lámavosti -12 °c. Takto aditivovaný asfalt mádohrú přilnavost (l. stupeň) na andezitové kamenivo zmenia 10 až 18 mm. Příklad 3

Do čestného ropného asfaltu A-80 sa přidá 0,1 ?í hmot. dietanolamidu kyseliny lauro-vej e 0,1 % hmot. trietanolamínoesteru kyseliny olejovej. Teplota mSknutia takto edito-vaného čestného ropného asfaltu je 45,5 °C; penetrácia pri 25 °C dosahuje 91 a teplotalámavosti -12 °C. Jeho přilnavost na andezitové kamenivo zmenia 1C až 16 mm je dobrá.Příklad 4

Produkt kondenzácie monoetanolamínu, dietanolamínu a trietanolamínu s kyselinoulaurovou, kyselinou olejovou, kyselinou stearovou a kyselinou erachovou, pozostávajúciz 36 % hmot. monoetanolamidu, kyseliny olejovej, 15 ?'ó hmot. etanolamidu, kyseliny lau-rovej, 21 % hmot. trietanolamínoesteru, kyseliny laurovej, 14 % hmot. trietanolamíno-esteru kyseliny arachovej a 10 % hmot. zmesi dietanolamidu kyseliny stearovej a olejo-vej a 4 % hmot. soli trietanolamínu s kyselinou stearovou sa přidá v množstve 0,4 Yhmot. do čestného ropného asfaltu A-80. Kým samotný čestný ropný asfalt má podlá ČSN65 70 89 nevyhovujúcu přilnavost na andezitové kamenivo zmenia 10 až 18 mm, modifiko-vaný s 0,4 % hmot. přísady má už přilnavost 1. stupňa, tj. dobru. Prilnavostné přísadymajú tiež dobru teplotnú odolnost a nemajú na asfalt mSkčiaci úžinek. Příklad 5

Kondenzáoiou zmesi alifatických karboxylových kyselin C? až připravený hydro- karboxyláciou alkénov Cg až Cg, so zmesou dietanolamínu s monoizopropylalkoholamínom, zakatalytického účinku stearanu zinočnatého a stearanu olovnatého, v celkovom množstve0,5 % hmot. a pri teplete 180-až 190 °C, za prefukovania čistým dusíkem a odvádzania te-kavých splodín aa získá kondenzačný produkt, do ktorého sa eSte přidá 18 % hmot. solitrietanolamínu so zmesou karboxylových kyselin C20 až C2Z(. Ténto v množstve 0,5 5; hmot.sa přidá do čestného ropného asfaltu. Takýto asfalt má dobru přilnavost (přilnavost 1.stupňa) ku kamenivu. Teplota mSknutia takto adltivovaného asfaltu = 45 °C a teplotalámavosti » r12 °C. Příklad 6 Čestný andezitový Strk zmenia 30 až 50 mm nasypaný na kamenný podklad sa předválcováním postriše roztokom adhéznych přísad Specifikovaných v příklade 4 v horúcejčiemouholnej smole (145 °C) o koncentrécii 10 % hmot. Potom po stuhnutí sa zaválcujeasfalto-Strkovou (zrnenia 7 až- 15 mm) zmesou, do ktorej sa použilo 0,1 % hmot./čestnýasfalt Přísada A modifikovaná z novej várky s nižšou vlskozitou, ako je Specifikovanýv přiklade 1 a jednak po modifikácii s 15 % hmot. soldu kyseliny olejovej s trietano-lamínom (Přísada A modifikovaná). Kým s adhezívnou přísadou Specifikovanou v přiklade4 sa dosahuje přilnavost 1. stupňa (dobrá), s Přísadou A nevyhovujúca a Přísadou Amodifikovanou zasa dobrá. Příklad 7

Za použitia čestného ropného asfaltu A-80 specifikovaného v příklade 1 sa porov-nává účinok Siestich potenciálnych adhezívnych přísad do asfaltu, pričorn obalenie ka-meniva sa posuzuje vizuálně takisto podobné, ako v příklade 1. Dosiahnuté výsledkysú zhmuté v tabulke 4. CS 268560 51

Tabulka 4

Bitůmén Přidaná přísada do bituménu Hodnoteniepřilnavostiku kamenivu druh množstvo/% hmot./ Čestný rooný asfalt A-80 bez přísady 3-n evyhovuj ú c a Čestný ropný asfalt A-80 alkylbenzér.sulfonansodný (s alkylmicq-c13) 0,3 5-nevyhovujúca Čestný ropný asfalt A-80 Přísada Amodifikovaná 0,3 1-dobrá Čestný ropný asfalt A-80 Alkylpolyglykol(s alkylmi a so o molmi etylen-oxidu 0,3 3-nevyhovujúca Čestný ropný asfalt A-80 Přísada Amodifikovaná 0,3 2-výhovujúca Čestný ropný asfalt A-80 48 jí hmot. etanolamidovzmesí mastných nasýte-ných a nenasýtenýchkyselin C-]2_C18’ 23 % hmot.zmesi dieta-nolamidov karboxylovýchkyselin C^2 až C-^θ; 18,5 % hmot. soli tri-etanolamínu so zmesounasýtených karboxylovýchkyselin C„ až C , a na-výše týmito kyselinamizeseterifikovaná 1 hydro-xy skupina; 6,3 % hmot. zmesi mono-glyceridov nasýtenýcha nenasýtených kyselinC12.a2Cl8 4,2 % hmot. zmesi tri-glyceridov a volnýchnasýtených a nenasýte-ných kyselin C^o až C£o • Čestný ropný asfalt A-80 78 % hmot. zmesi etano-lamidu dyseliny stearo-vej a olejovej 4 5« hmot. dietanolamitíukyseliny olejovej 16 % hmot. zmesi solitrietanolamínu s kyse-linou azealinovou aolejovou 2 % hmot. monoglyceridukyseliny azelainovej 0,3 1-dobrá

Claims (1)

1. CS. 268 560 B1 7 PREDMET VYNÁLEZU Přísada do bitumónov a/alebo asfaltových výrobkov v množstva 0,02 až 2 % hmot.na výraz-né zvýšenie adhézie bituménov, hlavně asfaltov na kamenivo, keramiku, botón, vyznačujécasátým, že pozostáva z 50 až 80 % hmot. najmenej jednóho monoetanolamidu a/alebo dietanol-amidu karboxylových kyselin Cg až C24, z 15 až 45 % hmot. esteru najmenej jednej karboxy-lovej kyseliny Cg až C24 s jednou až dvorná hydroxylovými skupinami trietanolaminu a/alebosoli vytvorenej z najmenej jednej karboxylovej kyseliny Cg až C24 s trietanolaminom,pričom zvyšok do 100 % tvoři najmenej jeden z vedlejších produktov z pomedzi glyceridovkarboxylových kyselin Cg až C24> zmesi Volných karboxylových kyselin, zmesi esserov mono-etanolaminu a dietanolaminu s karboxylovými kyselinami.