Vynález se týká konstrukčního řešení' fluidního roštu, jímž může po celé jeho ploše rovnoměrně prostupovat narůstající obsah fluidní vrstvy, tvořené vstupními technologickými složkami s granulometrii 0 až 5 mm, včetně nahodilých částic větších rozměrů, asi 10 mm, nebo hmotnosti těžších částic, přičemž jejich odvod ve formě výstupních technologických složek může být částečný, přerušovaný nebo kontinuální.

Pro tento účel jsou vhodná známá konstrukční řešení roštů, sestávající z vodorovných kanálů nebo trubic procházejících napříč nístějí fluidního topeniště, opatřených pro výtok fluidisační tekutiny jimi vedené, řadově uspořádanými otvory. Rozteč těchto kanalů nebo trubic jsou voleny tak, aby mezi nimi zůstávala propadová mezera o větší šířce, než je rozměr největší částice vyskytující se ve fluidní vrstvě, přičemž jejich mezerovitost zpravidla nepřevyšuje hodnotu 20 mm. Řízený obvod narůstajícího obsahu částic fluidní vrstvy pak obstarává vyhrabovací mechanismus umístěný ve spodní části výsypky, která se nachází pod výše popisovaným roštem. Rošt této konstrukce přes svoji jednoduchost, kompaktnost a provozní spolehlivost má ještě nedořešené prvky a detaily, které bráni jeho rozšíření, zejména do větších provozních jednotek.

Fluidisační trubice uložené vodorovně vedle sebe mají v důsledku požadované mezerovitostl ve vztahu k velikosti maximálních částic boční vůli max. 20 mm, což je nedostatečný manipulační a montážní prostor v místě jejich připojování na hlavní rozvod a rovněž v místě všech průchodů stěnami nístěje fluidního topeniště. V důsledku toho užívaná konstrukční řešení postrádají robustnost úměrnou k charakteru provozu tepelného agregátu. Rovněž bylo prokázáno, že výtok fluidisační tekutiny z otvorů po délce vodorovně ležících trubic není rovnoměrný, v důsledku proměnných aerodynamických poměrů při postupném výtoku. Největší výtok fluidisační tekutiny je z prvého otvoru a postupně s klesáním tlaku ve směru po délce trubice množství vytékající fluidisační tekutiny klesá. Zejména při provozu za tepla, kdy se projev! i rozdíly teploty vzduchu po délce trubice, dochází k dalšímu zvyšování nerovnosti objemového průtoku v jednotlivých otvorech a zhoršování celkového rozdělení fluidisační tekutiny po průřezu nístěje fluidního topeniště. Navíc zkušenosti získané obsluhou uvádí, že značné obtíže vznikají při čištění fluidní nístěje při provozní odstávce, způsobené seškvárováním části obsahu fluidní vrstvy, protože rozměr seškvárovaných shluků je větší, než mezerovitost roštových trubic.

Vynález řeší tento úkol roštem sestaveným z fluidisačních trubic procházejících napříč nístějí fluidního topeniště tak, že podélné osy vždy dvou sousedních trubic svírají mezi sebou úhel, jehož poloviční hodnota se rovná odklonu osy fluidisační trubice od hladiny fluidní vrstvy, přičemž tento odklon je ve směru proudění fluidisační tekutiny vždy dolu a jeho minimální hodnota se rovná 1,2 násobku u větší, proti menší výšce. Mezera mezi dvěma sousedními fluldisačními trubicemi v místě jejich křížení je rovna nebo menší, než je rozměr největší částice vstupní technologické vrstvy, vyskytující se ve fluidní vrstvě.

Rošt podle vynálezu je znázorněn na přiloženém vyobrazení. Na obr. 1 je ve schematickém příčném řezu znázorněna nístěj fluidního topeniště, kterou napříč prochází zkřížené fluidisační trubice tvořící fluidní rošt a na obr. 2 je příslušný příčný řez rovinnou R-R znázorněnou na obr. 1.

Nístěj fluidního topeniště je tvořena šachtou 2 se svislou osou a s vnitřním povrchem upraveným podle charakteru použité technologie zpracovávání materiálu. Rošt je tvořen zkříženými fluidisačními trubicemi 2a, 2b z nichž polovina je skloněna směrem vlevo dolu a má označení 2a a druhá polovina je skloněna směrem vpravo dolu a má označeni 2b, přičemž fluidisační trubice 2a, 2b se v půdorysném pohledu cyklicky střídají. Fluidisační trubice 2a, 2b pro výtok fluidisační tekutiny 2 jsou opatřeny řadově uspořádanými výtokovými otvory 4. Všechny fluidisační trubice 2a, 2b jsou jedním koncem zaústěny do rozvodového kanálu 5. obvodově uspořádaného kolem šachty 2 ^a opatřeného vstupním hrdlem 2 pro přívod fluidisační tekutiny 7. Opačné konce fluidisačních trubic 2a, 2b jsou ve volném prostoru vně šachty 2 ^a jsou.opatřeny uzávěrem 2·

Všechny vstupní technologické složky ji tvořící fluidní vrstvu - palivo, zpracovávaný materiál, aditiva a další - jsou do šachty 2 přiváděny nad roštem a odváděny pod ním jako výstupní technologické složky £ - popeloviny, zpracovaný materiál, inert a další.

Fluidní vrstva tvořená vstupními složkami ji vzhledem ke svým vlastnostem je charakteristická vodorovnou hladinou 10. Vzhledem k šikmo skloněným fluidisačním trubicím 2a, 2b, které se navzájem ve směru střídají, na jejich koncích se zvětšuje montážní prostor, což skýtá možnost robustnější konstrukce uložení a lepší průchod stěnou šachty. Různé výšky fluidní vrstvy při tomto provedení eliminují nerovnoměrnost výtoku fluidisační tekutiny 2 do fluidní vrstvy.

Rošt sestavený ze zkřížených fluidisačních trubic umožňuje výhodnější prostup výstupních technologických složek 2 nahodilých větších částic, jakož i seškvárovaných shluků, přes to, že mezerovitost v místě křížení fluidisačních trubic je rovna nebo menší, néž je rozměr největší částice vstupní technologické složky _8' vyskytující se ve fluidní vrstvě.

Fluidní rošt podle tohoto vynálezu lze s výhodou používat u většiny fluidních reaktorů, zejména s velkou roštovou plochou.