Vynález ae týká záchytného ústrojí jezdců závěsových dopravníků, obsahujícího západku, která je opatřena záchytnou ploohou.

Záchytné ústrojí se používají na skloněných, tj. stoupajících nebo klesajíoíoh úsecích tratí závěsových dopravníků, kde jejich účelem je zachytit a zastavit jezdce pohybujícího se nekontrolované po spádu pojezdové dráhy. K závěsovým dopravníkům patří ručně poháněné dopravníky, jejichž jezdce se pohybují po zavěšené dráze působením manuelní síly a dále motoricky poháněné jednodráhové a dvoudráhové řetězové dopravníky, případně závěsové dopravníky β jezdci spřaženými s lanem. K nekontrolovanému pohybu může dojít u ručně poháněných.závěsových dopravníků v důsledku nepozornosti obsluhy a u jednodráhových a dvoudráhovýoh řetězových závěsových dopravníků nejčastěji přetržením tažného řetězu, přičemž u dvoudrahových závěsových řetězových dopravníků navío ještě vysmek nutím řetězu ze záběru s jezdcem, resp. s vozíkem. K obdobné havarijní situaci může dojít i u závěsových dopravníků, jehož jezdce jsou poháněny lanem.

Známá záchytná ústrojí obsahují západku, která je uložena otočně u pojezdové dráhy tak, že její záchytná plocha je uzpůsobena zachytit nekontrolované se pohybujícího jezdce. Při zachycení se veškerá pohybová energie jezdce mění na rázovou sílu, která narůstá do předem neurčitelné velikosti. Tato rázová síla nadměrně zatěžuje nejen konstrukci závěsového dopravníku, ale 1 konstrukci stropu, na němž je závěsový dopravník připevněn. U závěsových dopravníků pro přepravu břemen o hmotnosti řádově set kg může následkem této rázové síly dojít k mechanickému poškození závěsového dopravníku a jeho nosné konstrukce, a to včetně jeho utržení od stropu. Tyto hlavní nevýhody známých záchytných ústrojí jsou dále podtrženy tím, že při popsaném zachycení jezdce může dojít k ohrožení obsluhy.

Uvedené nevýhody podstatně zmenšuje záchytné ústrojí jezdců závěsových dopravníků podle vynálezu, ob. ahujíoí západku, která je opatřena záchytnou plochou, je otočně uložena na prvním kamenu a je uzpůsobena pro volný pohyb jezdců po pojezdové dráze v nuceném směru. Podstata vynálezu spočívá v tom, že západka je otočně spojena s druhým kamenem a k pojezdové dráze je upevněno vedení, na jehož první stěně je kluzně uložen první kámen a na jehož pro- 2 2K2 029 tilehlé druhé stěně je kluzně uložen druhý kámen. První kámen, druhý kámen a záchytná plooha jsou uspořádány tak, že reakční síly vyvolané působením jezdce na záchytnou plochu mají směr od prvního kamene k první stěně a oddruhého kamene k druhé stěně. Pro zvýšení záchytného účinku je s jedním prvkem ze souboru prvního kamene a druhého kamene spojeno táhlo, které je zaústěno mezi první čelist a druhou čelist. První čelist je připevněna k pojezdové dráze a druhá čelist je spojena s výstupním členem regulačního ustrojí přítlačné síly. Regulační ústrojí přítlačné síly je s výhodou tvořeno regulačním Šroubem a tlačnou pružinou tak, že regulační Šroub je uložen ve stolici, která je upevněna k pojezdové dráze a tlačná pružina je rozepřena mezi regulačním šroubem a druhou čelistí.

Výhoda záchytného ústrojí podle vynálezu spočívá v tom, že pohybová energie jezdce se po zachycení západkou přemění na práci třecích sil. Tím se tato energie zmaří v samotném záchytném ústrojí, aniž dochází k rázu působícímu na závěsový dopravník. Je-li záchytné ústrojí opatřeno táhlem a regulačním ústrojím přítlačné síly, lze určit velikost brzdné síly, jejíž pomocí je jezdec zpomalován, přičemž tuto brzdnou sílu lze regulovat. Současně tak lze regulovat délku brzdné dráhy, na níž dojde k zastavení jezdce.

Na připojeném výkrese je schematicky znázorněn příklad provedení záohytného ústrojí jezdců závěsových dopravníků podle vynálezu, kde znázorňuje obr. 1 bolcorysný pohled na záchytné ústrojí, obr. 2 axonometrický pohled na záchytné ústrojí v rozloženém stavu.

Záchytné ústrojí je součástí závěsového dopravníku, přičemž příklad provedení se týká jednodráhového řetězového dopravníku, z něhož je zobrazena pouze pojezdová dráha % a horní část jezdců 93, které se pomocí kladek 94 pohybují po pojezdovém povrchu 91. Součástí pojezdové dráhy 2 j⁰ její nosná část 92, na níž je shora upevněno záchytné ústrojí jezdoů 93» Hlavní součástí záchytného ústrojí je západka 1, která je opatřena palcem 11, na němž je upravena záchytná plocha 12. Při spodní poloze západky (viz obr. 1) protíná záchytná plocha 12 trajektorii jezdců 22· Výhodné provedení spočívá v tom, že záchytné ústrojí obsahuje dvě západky 1_, jež jsou obkročmo usazeny po obou stranách pojezdové dráhy 2 (obr. 2).

- 3 262 029

Západka JL je prostřednictvím prvního čepu 21 otočně uložena na prvním kamenu £ a prostřednictvím druhého čepu 31 je otočně spojena s druhým kamenem 2· Západka 1 je uzpůeobena pro volný pohyb jezdců 93 po pojezdové dráze 2 v nuceném směru, vyvolaném tahem neznázorněného tažného řetězu. Pro tento účel je palec 11 západky 1. na protilehlé straně od záchytné plochy 12 opatřen nesamosvorným úkosem 14 a na západce 1 je upevněn kolík 12» který je při vztyčené poloze západky ]. v dosahu kotvy 71 elektromagnetu 2· Elektromagnet 2 je vůči pojezdové dráze 2 nehybný, což je a výhodou provedeno tak, že je upevněn na stolici 61 regulačního ústrojí 8 přítlačné síly. K nosné části 92 pojezdové dráhy 2 j® upevněno vedení £ opatřené první stěnou 41 a protilehlou druhou stěnou 42. Na první stěně 41 je kluzně uložen první kámen 2, opatřený prvním obložením 22 a na druhé stěně 42 je kluzně uložen druhý kámen 2» opatřený druhým obložením 32. První obložení 22 i druhé obložení 32 jsou z materiálu, který zvyšuje koeficient tření mezi prvním kamenem 2 a první stěnou 41 a stejně tak mezi druhým kamenem 2 ^a druhou stěnou 12. Protože záchytné ústrojí je upraveno u skloněných úseků tratí, lze na něm rozlišit spodní Část a horní část. Ve spodní části u spodního konce vedení 4 je upevněna zarážka 43 opatřená pryžovým blokem 44* U horního konce vedení 4 je k pojezdové dráze 2 upevněno regulační ústrojí 8 přítlačné síly, jež je tvořeno regulačním šroubem 82 a tlačnou pružinou 83. Regulační šroub 82 je uložen v opěrné desce 87 připevněné ke stolici 81, jež je pevně spojena s nosnou částí 92 pojezdové dráhy 2· ReguZační šroub 82 je opřen o trn na němž je navlečena tlačná pružina tíj, s výhodou t lířová, která je rozepřena mezi regulačním šroubem 82 a druhou čelistí 6. Tlačná pružina 83 představuje výstupní člen regulačního ústrojí 8 přítlačné síly, které může být provedeno i v jiné alternativě, u níž však bez ohledu na její tělesné vytvoření je druhá čelist 6 spojena s výstupním členem regulačního ústrojí 8 přítlačné síly. Pro možnost optické kontroly nastavené velikosti přítlačné síly je stolice 81 opatřena průzorem 84 provedeným proti ukazateli 86 velikosti přítlačné síly. Proti druhé čelisti 6 je upravena první čelist 2', upevněná k nosné části 92 pojezdové dráhy 2· První čelist 2 j® ^za účelem zvýšení koeficientu tření opatřena prvním obkladem 51 ^a stejným účelem je druhá čelist & opatřena druhým obkladem 61. Mezi první čelist 2 ^a druhou čelist 2

- 4 2fi? (129 je zaústěno táhlo 23» které je spojeno s prvním kamenem 2» případně e druhým kamenem 2*

Pro činnost záchytného ústrojí je rozhodující, v které části trati se záohytné ústrojí nachází. Ve stoupajícím úseku trati, kdy jezdce 93 se účinkem tažného řetězu pohybují vzhůru, narazí každý jezdec 93 oa úkos 14 západky^nacházející se nejlépe u horního konce, nebo alespoň v horní polovině vedení a odklopí západku JL, což mu umožní pokračovat v jízdě po pojezdové dráze 2· Elektromagnet 2 ^νθ stoupajícím úseku trati nenalezne uplatnění. Naproti tomu v klesajícím úseku trati musí být volný průchod jezdců zabezpečen zaaretováním západky 1_ ve vztyčené poloze u horního konoe vedení 4. Zaaretování se docílí tak, že o vysunutou kotvu 71 elektromagnetu 2 ^se opře kolík u upevněný v západce _1 (viz čárkované obrysy na obr. 1). Při přetržení tažného řetězu, či v případě jiné havarijní příčiny se na základě identifikace zvýšené rychlosti jezdců 93 uvede do činnosti elektromagnet 2» který uvolní západku 1 ze vztyčené polohy. Západka 1 se vlastní tíhou otočí do spodní polohy, v níž na její záchytnou plochu 1.2 najede jezdec 93« Stejně najede jezdec 93 ^na její záchytnou plochu 12 na stoupajícím úseku trati, kdy západka je stále - s výjimkou okamžiků odklopení - ve spodní poloze. Po najetí jezdce 93 na záchytnou plochu 12 se západka _1 začne smýkat po vedení 4 k jeho spodnímu konci, přičemž reakční síly vyvolané silovým působením jezdce 93 mají směr od prvního kamene 2 k první stěně li a od druhého kamene J k druhé stěně li vedení 4. Třecí síly, což jsou sl-ožky reakčních sil ve směru vedení J-, konají práci, která, má-li dojít k zastavení jezdce 93, musí být větší nebo nejméně rovna energii jezdce 93 včetně případného břemene, kterážto energie je způsobena zemskou tíží v čaeovém intervalu od okamžiku přetržení tažného řetězu až do úplného zastavení jezdce 22· Ke splnění této podmínky pro zastavení jezdce 93 přispívá třecí práce sil vzniklých mezi táhlem 23, P^rvní čelistí 2 ^a druhou čelistí G.

Pomocí regulačního šroubu 82 litf předepnout tlačnou pružinu 83 na předem stanovenou přítlačnou sílu, jejíž pomocí 12x2 regulovat celkovou brzdnou sílu, a tím brzdnou drihu jezdce 22* Velikost nastavené přítlačné síly li£ sledovat na ukazateli 86 v průzoru 84. V případě, že by následkem selhání záchytného ústrojí nedošlo k zabrzdění jezdce 93» ^narazí západka 1, resp. první kámen 2

I

- 5 2B2 029 do pryžového bloku zarážky Q. Náraz však bude zmírněn předcházejícím zbrzděním západky K

Záchytné ústrojí jezdců závěsových dopravníků je vhodné pro jednodráhové, ale i dvoudráhové řetězové dopravníky, a to y.ajména o nosnosti několika stovek kg·