CS259408B1 - Způsob spojování dopravních pásů - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu spojování dopravních pásů v podmínkách povrchových dolů, nebo jiných náročných provozů, který je založen na vytváření adhezívní vrstvy na spojovaných koncích pásů z materiálů, obsahujících tvrditelné pryskyřice, nebo jejich složky. Podstatou řešení je vytváření adhezívní vrstvy na plochách obou spojovaných konců pásů nanesením jednoho roztoku vznikajícího rozpuštěním dvou kaučukových směsí, z nichž jedna obsahuje síťovatelný materiál a druhá donor formaldehydu. Způsob řeší stávající těžkosti vznikající při vytváření adhezivní vrstvy ze dvou roztoků, zjednodušuje tento proces a odstraňuje negativní důsledky, které vyvolávají změny v koncentraci těchto roztoků. Způsob dále odstraňuje nutnost analytické kontroly koncentrace a umožňuje libovolné dořeďování.

Description

Vynález se týká způsobu spojování dopravních pásů v podmínkách povrchových .dolů, nebo jiných náročných provozů, který je založen na vytváření adhezívní vrstvy na spojovaných koncích pásů z materiálů, obsahujících sífovatelné pryskyřice, nebo jejich složky.

Pásová doprava skrývkového nadloží, uhlí, nebo jiných nerostů je základní složkou technologie v uvedených provozech. Spolehlivost pásové dopravy je v těchto obtížných technologických, i povětrnostních podmínkách jedním ze základních činitelů úspěšnosti těžby a snižování neplánovaných výpadků a ztrát. Samotná spolehlivost pásové dopravy závisí ve značné míře právě na kvalitě spojů pásů.

Převážná většina spojů pro tyto, náročné podmínky je prováděna tzv. vulkanizačním spojováním. Při tomto postupu se připravené konce pásů spojí pomocí roztoků a vrstev z kaučukových směsí a spoj se potom za zvýšené teploty a tlaku vulkanizuje.

Vzhledem k tomu, že nosné, kostry pásu zajišťují v celém rozsahu pevnostní parametry, vyžaduje kvalitní spojení nejen soudrž_: nosí mezi vulkanizovanými částmi pásů, ale zejména také spojení mezi nosnými vložkami.

V současné době jsou nosné vložky zhotovovány převážně ze syntetických vláken, zejména polyamidu a proto, nemůže prostá kaučuková směs zajistit dokonalé spojení jednotlivých vrstev pásu. Z toho důvodu bylo nutno použít pro tento účel materiály obsahující tvrditelné pryskyřice, nebo jejich složky. Nejrozšířenější v tomto, směru jsou materiály na bázi rezorcinu a hexametyléntetraminu. Realizace této technologie však narážela na značné potíže, neboť příprava kaučukových směsí s těmito poměrně reaktivními složkami je velice obtížná a náročná a vyžaduje speciální zařízení. Navíc se ukázalo, že i skladovatelnost těchto materiálů, pokud se je podařilo připravit je v reálných podmínkách nedostatečná.

Tyto¹ těžkosti se do značné míry podařilo odstranit zavedením postupu podle AO 230 501. Podle tohoto vynálezu se směsi s jednotlivými složkami adhezívního systému připravují a rozpouštějí odděleně a vlastní adhezívní roztok se připravuje bezprostředně před nanášením na spojované části pásu, smísením stejných množství separátně připravovaných a skladovaných roztoků.

Tímto způsobem lze dosáhnout jak dobré soudržnosti spojovaných vrstev, tak také dobré skladovatelnosti materiálu.

Při praktické realizaci však vznikla řada dalších potíží a. komplikací, jak v oblasti přípravy adhezívního roztoku, tak v distribuci a skladování, i při samotném spojování. Některé potíže vyplývají z toho, že roztoky je třeba připravovat, transportovat a uschovávat odděleně, což vyžaduje zdvojení všech operací, nádob, zásobníků a zařízení.

Další závažnější potíže však vyplývají ze samotného složení materiálu.

Roztoky těchto kaučukových směsí jsou složité a poměrně málo stálé disperzní soustavy, obsahující složky adhezívního, vulkanizačního i ztužujícího systému s velmi odlišnými měrnými hmotnostmi a navíc směs různě těkavých rozpustidel.

V důsledku toho dochází stáním k výrazné změně koncentrace různých komponent v různých vrstvách roztoku. Vzhledem k tomu, že na poměru složek jsou zcela závislé vlastnosti směsi (například síťování) a samozřejmě i vlastnosti vulkanizované adhezní vrstvy, je tato skutečnost velice závažná. Dodatečná homogenizace jednotlivých roztoků skladovaných u spotřebitele v oddělených zásobnících, která by vytvářela předpoklady, že ve výsledném adhezním roztoku budou všechny složky obsaženy v původním množství a tudíž v požadovaném poměru, je vzhledem k poměrně vysoké viskozitě značně obtížná a problematická. K tomu navíc přistupuje i možnost různého odpaření těkavých složek při přepravě, manipulaci, i při samotném rozpouštění a tím i další nekontrolovatelné změny koncentrace jednotlivých roztoků.

Těmito skutečnostmi je značně zhoršena přesnost odměřování, respektive odvažování jednotlivých roztoků, při přípravě výsledného adhezního roztoku při procesu spojování, které je již samo o sobě vzhledem k vysoké viskozitě dosti náročné. Většinou je nutno při této operaci provést analytickou kontrolu koncentrace roztoků.

7a uvedených podmínek není prakticky možné (jak to ukazují výsledky rozborů na některých závodech SHD) zaručit u spotřebitele, ikterý skladuje jednotlivé roztoky v samostatných zásobnících, spolehlivé odměření potřebného >množství jednotlivých roztoků tak, aby výsledný roztok obsahoval všechny komponenty v předepsaném poměru, bez spolehlivé analýzy. Proto není možné vždy zaručit, ani výsledné vlastnosti a kvalitu spoje.

Některé z těchto nedostatků může odstranit postup, podle AO 219 646, podle kterého je připravován, distribuován, skladován jediný kaučukový roztok a jedna, nebo obě složky adhezního systému na bázi rezorcinu a hexametyléntetramínu jsou při spojování aplikovány, respektive přidávány ve formě pravého roztoku v polárních rozpustidlech. Je-li základní kaučukový roztok dodáván a uchováván v menších nádobách a roztok adhezních složek v odměřeném množství, nejlépe v množství odpovídající jednomu spoji, je tímto' postupem v podstatě možné zaručit správné složení adhezního roztoku a tím i patřičnou kvalitu spoje.

Nedostatkem tohoto postupu je stále ještě nutnost připravovat, distribuovat, skladovat a spojovat dva různé roztoky, i když pravý roztok složek adhezního systému v polárnich pozpustidlech je používán jen v malém množství a nesedimentuje. Poměr mezi oběma roztoky musí však být i zde alespoň přibližně zachován. V případě, že je tímto způsobem aplikována jenom jedna složka adhezního systému, musí být poměr obou roztoků, respektive složek dodržen přesně. Navíc příprava roztoků adhezních složek vyžaduje zvláštní zařízení (i když poměrně malé] a dále kvalifikovaného pracovníka.

Nedostatky všech výše uvedených postupů odstraňuje způsob spojování dopravních pásů, založený na natření spojovaných ploch kaučukovým adhezním roztokem, obsahujícím tvrditelné pryskyřice, nebo jejich složky schopné síťování a na případném vložení nevulkanizované vrstvy kaučukové směsi.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že adhezivní vrstva mezi vulkanizovanými částmi pásu, případně textilními vložkami a nevulkanizovanou vrstvou kaučukové směsi se vytváří nanesením roztoku vzniklého při procesu rozpouštění dvou pevných kaučukových směsí, z nichž jedna obsahuje sífovatelný materiál, druhá donor formaldehydu.

Hlavní výhodou tohoto· postupu je, že ve výsledném adhezním roztoku jsou všechny komponenty obsaženy vždy přesně ve stanoveném poměru a dále, že tento poměr zůstává konstantní i při případných změnách koncentrace způsobených odparem rozpustidel v průběhu rozpouštění a skladování, případně při dalším nařeďování roztoku, nebo při použití jiného množství rozpustidla při vlastním rozpouštění. Z této skutečnosti vyplývá, že není nutné provádět obtížné stanovení a kontrolu koncentrace roztoků, které vyžaduje postup používající dva roztoky.

Je-li roztok připravený podle tohoto způPříklad provedení 1 sobu dodáván v množství potřebném přibližně pro jeden, nebo jen několik spojů (což umožňuje snadnou ruční homogenizaci), zaručuje uvedený způsob všechny podmínky pro vytvoření dokonalé adhezivní vrstvy a umožňuje také libovolné neředění, respektive opětné doředění tak, jak to vyžaduje technika samotného nanášení.

Další výhoóau tohoto postupu je, že ve srovnání s postupy uvedenými výše, odpadají všechny komplikované operace spo jené s odměřováním a smícháváním dvou viskozních roztoků a dále t®, že při transportu, uskladnění, ani aplikaci, není třeba manipulovat se dvěma až třemi zásobníky, či nádobami, ani provádět složitou kontrolu koncentrace roztoků.

Skladcivatelnost tohoto roztoku je poměrně vysoká. Za podmínek odpovídajících příslušným ČSN neztrácí roztok své funkční vlastnosti ani po pěti měsících skladování.

Postup přípravy adhezívního roztoku ze dvou pevných kaučukových směsí, z nichž jedna obsahuje sítovatelnou složku a druhá donor formaldehydu přímo v procesu rozpouštění těchto směsí, je možno realizovat jednak tím způsobem, že se odvážené množství každé směsi vpraví do míchačky a rozpustí ve směsi toluenu s benzínem, nebo tak, že se každá z obou směsí rozpustí samostatně a celé obsahy míchaček se spojí a smíchají v homogenizačním zásobníku. V obou případech je správný poměr složek zaručen bez ohledu na koncentraci a to i tehdy, jestliže se míchačky proplachují čerstvým rozpustidlem.

Roztok může být bez kontrolní analýzy přímo použit pro vytvoření adhezivní vrstvy ve spoji.

Kaučukové směsi A a B o složení	A hmot. dílů	B hmot. dílů
kaučuk přírodní RSS I	50	50
(lámaný)
kyselina stearová	0,5	0,5
ZnO	3	3
fenylbetanaftylamin	0,5	0,5
saze	12	12
SiOz (aktivní)	6	6
hexametyléntetramin	—	1,5
rezorcin	3	—
kumaronová pryskyřice tekutá	1	1
kalafuna	2	2
merkaptobenzthiazoldisulfid	0,5	—
difenylguanldin	0,2	' —
síra	1,3	1,3

80 se v uvedených množstvích (poi 80 hmot. dílech) ve formě pásku, neboi rozřezané fólie vpraví do míchačky a rozpustí v 900 hmot. dílech směsi toluenu s benzínem v poměru 1: 4.

Vzniklý roztok se nanese na připravené plochy obou spojovaných konců pásu.

Po odpaření rozpustidel se nátěr opakuje, pak se na zaschlý povrch spodní části spoje přiloží a přitlačí nevulkanizovaná vrstva kaučukové směsi, vloží druhý konec pásu s adhezívním nátěrem, přitlačí a po dokončení konfekce se provede vulkanizace.

Ve směsi A lze rezorcin a část SiOz nahradit některým komerčním produktem, například Cofillem fy Degussa, který je směsí rezorcínu a SIO2. Možné jsou také úpravy vulkanizačniho systému.

Příklad provedení 2

Kaučukové směsi A a B uvedené v příkladu 1 se každá samostatně po 80 hmot. dílech rozpustí ve 450 hmot. dílů směsi toluenu s benzínem v poměru 1:4a obsahy míchaček se převedou do směšovacího homogenizačního zásobníku a smíchají. Dále se postupuje jako v příkladu 1.

Claims (3)

1. Způsob spojování dopravních pásů, založený na natření spojovaných ploch obou konců pásů adhezívním roztokem, obsahujícím tvrditelné pryskyřice, nebo jejich složky schopné síťováni, případně v kombinaci s vložením nevulkanizované vrstvy kaučukové směsi a následující vulkanizací spoje vyznačený tím, že adhezívní vrstva mezi vulkanizovanými částmi pásu, případně textilními vložkami a nevulkanizovanou vrstvou kaučukové směsi se vytvoří nanesením roztoku vzniklého rozpuštěním dvou pevných kaučukových směsí, z nichž jedna obsahuje šiVYNÁLEZU íovatelný materiál a druhá donor formaldehydu.

2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se obě směsi vnesou do míchačky a společně se rozpouštějí, načež se vzniklý roztoik přivádí do oblasti spoje.

3. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se směs obsahující síťovatelnou složku a směs s donorem formaldehydu nejprve samostatně rozpustí, nečaž se vzniklé roztoky spojí a homogenizují a získaný roztok se aplikuje do oblasti spoje.