Vynález se týká způsobu využití odpadních supernatantů při izolaci krevních derivátů, které vznikají při frakcionaci etanolem.

Frakcionace krevní plazmy a jiných roztoků plazmatických a sérových bílkovin pomocí srážení etanolem při nízkých teplotách zůstává stále nejpoužívanější metodou výroby sérového albuminu, imunoglobinů, fibrinu a několika dalších frakcí, užívaných k terapeutickým a profylaktickým účelům. Tento frakcionační postup má i do budoucnosti řadu nesporných výhod, které přehledně zhodnotil Finlayson J. S. Vox. Sang. 40: 48 až 63, 1981.

Vynález umožňuje kromě využití bílkovinné složky odpadu pro zvýšení výtěžků izolovaných produktů, zvláště albuminu i využití odpadajícího etanolu. Dosud se odpadní frakce, obsahující reziduální bílkoviny krevní plazmy, etanol a zbytky organických nízkomolekulárních sloučenin bez úpravy nebo po fyzikální či chemické desinfekci, vypouštějí do kanalizační sítě. Někteří zahraniční producenti používají pro regeneraci etanolu destilačních a rektifikačních aparatur, pomocí kterých regenerují etanol a zpětně jej používají v izolačním postupu. Tato zařízení jsou ve srovnání s aparaturami používanými v kvasném průmyslu energeticky náročná, málo účinná a kvalita regenerovaného etanolu nevyhovuje požadavkům farmaceutického průmýslu. Hlavní nedostatkem však je denaturace reziduálních krevních bílkovin během regenerace etanolu, které se nedají žádným způsobem využít. Postup navrhovaný vynálezem, obsahujího sloučeniny o molekulární hmotnosti 10 až 10³D, umožňuje reziduální bílkoviny oddělit od nízkomolekulárního podílu a zahustit je do koncentrace, při které lze z tohoto koncentrátu získat izolované produkty běžnou etanolovou frakcionaci nebo jiným izolačním postupem. Nízkomolekulární podíl, který po oddělení bílkovin nemá infekční charakter, může být zpracován regenerací etanolu. U navrhovaného postupu jsou k oddělení reziduálních bílkovin krevní plazmy použity membránové systémy s definovanou hranicí dělení molekul ve formě plochých či dutých membrán estercelulózového, polysulfonového nebo jiného typu. Zahuštěním bílkovinné složky odpadních supernatantů frakcionačních metod odvozených od základní Cohnovy metody (Cohn E. J., Strong L. E., Hughes W. L., Mulford D. J., Ashworth J. N., Melin M., Taylor H. L.: J. Amer. Chem. Soc. 68, 459 až 475, 1946), tj. supernatantů po oddělení frakcí II, V a příp. IV—V ve formě precipitátů na uvedených membránových systémech se získá koncentrát, obsahující spektrum plazmatických bílkovin, přibližně odpovídající obsahu jednotlivých složek v lidské plazmě. Zejména albumin a imunoglobuliny, které tvoří přibližně 60 až 70 % veškerých bílkovin, lze další etanolovou frakcionaci nebo některým jiným frakcionačním postupem (ionexová chromatografie — Curling J. M.: Vox Sang, 33, 97 až 107, 1977, seelktivní tepelná denaturace — Schnider W.: Blut, 30, 121 až 134, 1974, gelová filtrace —- Wickerhauser M.: Vox Sang, 23, 119 až 125, 1972, afinitní chromatografie — Eketorp R. v knize Methods of Plasma fractionation, 176 až 188, Academie Press, nebo filtrace na membránách polysulfonového typu — DEO 3044 773), izolovat, a tím podstatně zvýšit účinnost celého frakcionačního postupu. Vedlejším přínosem je možnost zpracování nebílkovinné frakce regenerací a odstranění rizika přenosu onemocnění infekční hepatitidou při další manipulaci s uvedeným supernatantem.

Podstatou vynálezu je způsob zpracování odpadních supernatantů, vzniklých při izolaci bílkovinných frakcí z krevní plazmy nebo jejich náhražek — tzv. náhradních surovin, vyznačující se tím, že se nízkomolekulární podíl oddělí ultrafiltrací na separačních membránách. Při teplotě 0 až 20 °C, s výhodou 4 až 10 °C, a tlaku vyšším než 0,1 MPa s definovanou hranicí dělení od zbytků plazmatických bílkovin, na kterých se oddělí sloučeniny s molekulární hmotností menší než 10³D což umožňuje regeneraci precipitačního činidla z nízkomolekulárního podílu a zvýšení výtěžku izolovaných frakcí ze zahuštěného vysokomolekulárního podílu, jehož molekulární hmotnost je 10³ až 10⁶D.

Vynález je dále objasněn na příkladech provedení, jimiž jeho rozsah není ani omezen ani vyčerpán.

Příklad 1

1 odpadního supernatantu po přesrážení frakce II bylo ultrafiltrováno na zařízení, osazeném 1 kazetou membrán pro dělení molekul větších než 10⁴D. Ultrafiltrací byl oddělen nízkomolekulární podíl, obsahující 24,2 % obj. etanolu. Roztok, vytékající z ultrafiltru, byl sterilní a neobsahoval žádné bílkoviny. Vysokomolekulární podíl, zahuštěný na objem 45 ml, obsahoval 10,77 procenta bílkovin, z toho 63,25 ®/o albuminu, 30,7 % alfa a beta globulinů, 6 % gama globulinu. Objemová ztráta během ultrafiltrace nevznikla.

P ř í k 1 a d 2

1 odpadního supernatantu pro srážení frakce IV + V bylo zbaveno zbytků rozpuštěného chloroformu na koloně o průměru 50 milimetrů a délce slouče 800 milimetrů' & náplní skleněné balotiny o 0 10 milimetrů. Průtok roztoků přiváděného do horní části kolony 60 ml/min., průtok vzduchu 12 1/min. Takto upravený roztok byl ultrafiltrován na zařízení, osazeném 1 kazetou membrán pro dělení molekul větších než 10⁴D. Ultrafiltrací byl oddělen nízkomolekulární podíl, obsahující 38,8 % obj. etanolu. Roztok byl sterilní a neobsahoval bílkoviny. Vysokomole241716 kulární podíl byl zkoncentrován do objemu 38 ml, mírně opalescentní roztok obsahoval 8,36 % bílkovin, z toho 54,5 % albuminu. Objemová ztráta menší než 2 % vznikla při odstraňování reziduálního chloroformu.

Příklad 3

1 odpadního supernatantu po srážení frakce V bylo ultrafiltrováno na zařízení osazeném 1 kazetou membrán pro oddělení molekul větších než 10⁴D. Ultrafiltrací byl oddělen nízkomolekulární podíl, obsahující

39,2 % obj. etanolu. Roztok byl sterilní a neobsahoval bílkoviny. Vysokomolekulární podíl byl zkoncentrován do objemu 40 ml. Roztok obsahoval 3 % bílkovin, z toho 72 % albuminu. Objemová ztráta během ultrafiltrace nevznikla.