CS241029B2 - Organic matters' aerobe digestion and/or drying method and equipment for its performance - Google Patents

Description

(54) Způsob aerobního vyhnívání a/nebo sušení organických odpadních látek a zařízení k jeho provádění

Způsob aerobního vyhnívání a/nebo sušení organických odpadních látek ve vyhnívací nádobě a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Vyhnívací nádoba je tvořena jednou nebo více vyhnívacími komorami, které mohou být provzdušňovány nebo větrány a vyhřívány. Každá komora má zónu vsázky, tvarovací zónu, reakční zónu a vyprazdňovací zónu. Hmota se volně přivádí otvorem do zóny vsázky v postupných, v podstatě stejných dávkách (šaržích). Vyprazdňovací element při vsázce přerušovaně posunuje každou postupně následující dávku zónou na předcházející dávku a skrze reakční zónu komory. Doba setrvání ve vyhnívací nádobě je dostačující pro úplné vyhnití nebo pro jiné účely před vyprázdněním. V případě úpravy se dvěma nebo více komorami jsou komory uspořádány v různých úrovních navzájem pod sebou. Nádoby jsou orientovány protilehle tak, aby přesun hmoty z vyšší nádoby plnil materiál do zóny vsázky a postup se opakuje až do dokončení rozkladu.

4 1 0.2 9

Vynález se týká způsobu aerobního vyhnívání a/nebo sušení organických odpadních látek ve vyhnívacím bunkru, který je tvořen jednou nebo případně více provzdušňovanými, případně odvzdušňovanými a vytápěnými, pod sebou etážovitě uspořádanými vyhnívacími komorami a do kterého se dodává nakyprená hmota, dopravuje se jím a po uplynutí prodlevy určené časem potřetbným pro vyhnití, která činí zpravidla asi. 10 dní, se z něj vyprázdňuje. dále se týká zařízení к jeho provádění.

Těchto způsobů a zařízení se používá v podstatě к získávání -kompostu. Vyhnívání se účastní mikroorganismy, jako bakterie, plísně, protozoa, nematody nebo aktinomycety, přičemž aerobní vyhnívání lze vést až к úplné mineralizaci organických látek.

Vyhnívání závisí v podstatě na obsahu kyslíku, obsahu vody, obsahu C, N živin, teplotě a hodnotě pH metabolizované hmoty. Probíhá při dostatečném přívodu vzduchu prakticky bez zápachu, a to pri teplotách průměrně 60 až 90 °C.

Se zřetelem к rostoucím problémům s odstraňováním odpadků se stoupající měrou kompostují směsi smetí s kaly z odpadních vod.

Ve směsích těchto složek lze nastavit pro organismy účastnící se vyhnívání příznivý poměr C : N 25 : 1 až 30 : 1, zčásti též ještě výše.

Pokusy u EAWEG v Ruschlikonu potvrzují, jak bylo zjištěno, že ke smetí lze přidávat v ekvivalentních množstvích kanalizační kal.

Právě uvedená skutečnost, vzrůstajícího významu problému odstraňování odpadků, při pokud možno minimálním ohrožování životního prostředí potvrdila, že v podstatě vhodné způsoby, jako například dříve používaný „Baden-Baden — způsob“, které předpokládají otevřené, a to provzdušňovačími kanály vzdušněné vyhnívací krechty, jsou v dnešní době již nepoužitelné. Dnešním obvyklým hygienickým požadavkům nepostačují.

Částečného vyhnití bylo dosaženo ve fermeníačním bubnu Dano-biostabilizátoru, jeЪо použitím jako kvasné buňky.

V tomto bubnu dochází к poměrně dobrému promíchávání a nakypření materiálu při stálém přívodu vzduchu. Výsledkem je vyhnilý materiál, který se potom, i když krátce skladuje v otevřených krechtech.

Rovněž způsob známý jako „Digester-Entwicklung“ se týká prakticky uzavřené, svisle stojící, válcovité kvasné buňky, s vestavěnými etážemi, přičemž do horní etáže se přivádí rozmělněný materiál a míchá se pomocí svislé otáčivé osy s nasazenými rameny a noži a dopravuje jednotlivými etážemi.

Potřeba energie pro dopravu hmoty jednotlivými etážemi kvasné buňky je poměrně vysoká a dochází к vysokému opotřebení a poruchovosti, takže odbytu takto připraveného kompostu na široké bázi odporují hospodářské úvahy.

Rovněž známé vnášení hmoty po vrstvách, která má vyhnít, do vzdušněných válcových sil, vyžaduje komplikované zařízení pro vyprazdňování, jak je to známo například z DE-GM 73 29 120.

Zařízení tohoto druhu mají umožňovat rovnoměrné vyprazdňování vyhnilého materiálu celou šíří zásobníku za snadné výměny součástí frézy nebo šneku, které podléhají poměrně vysokému opotřebení.

Řešení této úlohy však není jednoduché a výsledek zahrnuje mnohdy uznání nezbyt-, nósti kompromisů.

Tato situace posléze činí problematickým princip základních vyhnívacích sil, alespoň pro určité rozměry a obory.

Dále je z DE-OS 28 09 344 známo, že se materiál přivádí do vzdušného reaktoru s víceetážovým pod sebou upraveným nekonečným dopravním systémem. Přitom existující jenom volné nasypání hmoty může zahájit v podstatě jenom sušení, nikoliv však efektivní biologickou reakci ve smyslu dokonalého vyhnití, protože vzduch podle všech pravidel proudí cestami nejmenšího odporu nasypanou vrstvou hmoty, aniž , by přitom vcházel účinně a rovnoměrně do styku s většinou povrchu hmoty.

Úkolem tohoto vynálezu je tudíž popsat způsob, vpředu uvedeného charakteru, který umožňuje nejenom sušení, ale i vyprazdňování zcela vyhnilého organického odpa- _x du, případně zralého kompostu, při minimálním vynaložení energie pro transport a míchání hmoty, při minimální mechanické námaze a následkem toho za minimálního opotřebení, optimálního využití kyslíku a dalekosáhlé přizpůsobivosti průběhu procesu.

Tento úkol je vyřešen vynálezem způsobu aerobního vyhnívání a/nebo sušení organických odpadních látek ve vyhnívacím bunkru po dobu asi 10 dní, jehož podstata spočívá v tom, že zpracovávaná hmota se přivádí přerušovaně v podstatě ve stejných dávkách do zóny vsázky a po skončení přivádění vsázky hmoty po dávkách se při dokonalém vyprázdnění zóny vsázky posunuje kupředu, přičemž dávka klouže po svém podkladu, a po vsázce alespoň jedné předchozí dávky se následující dávka posunuje za touto dříve vsazenou dávkou, obě dávky se přitom zhušťují a při dalším postupném průchodu provzdušňovatelným a vyhřívatelným reakčním prostorem jsou ve svém zhuštěném stavu provzdušňovány a/ /nebo ohřívány, a vznikající reakční plyn je odsáván; po dokonalém naplnění zóny vsázky je vždy jedna ze vsazených dávek, odpovídající objemem vynášené dávce, vynášena ze zóny vynášení.

Způsob podle vynálezu se výhodně provádí tak, že odsávání reakčního plynu je prováděno napříč ke směru průchodu hmo2 4 1 O 2 9 ty a používá se ho k regulování provzdušňování a ohřívání.

Přerušovanou vsázkou mírně nakypřené hmoty, s výhodou v denních dávkách, je možná doprava hmoty ze zóny vsázky do uzavřené zóny komory krátkou dopravní cestou při poměrně nízkém vynaložení energie.

Čerstvě vsazená hmota musí být sice uvedena proti dříve vsazené dávce hmoty, při jejím současném tvarování korespondujíc zahuštěním průřezu vstupu komory a touto posunovaná; toto zahuštění je záměrné a je důležité pro provádění vynálezu, protože jenom ono umožňuje optimální rovnoměrnou hustotu hmoty a tím rovnoměrný průstup vztažený na průřez a odpor proti pronikání vzduchu.

Vnitřní pružnost sloupce . hmoty zamezuje jakékoliv přetížení prostředků prohánějících vyprazdňovací prvek, přičemž při dokonale naplněné komoře je potřebný stálý maximální výkon pohonu zdvihadla. Velikost tohoto výkonu musí být uvažována se zřetelem k danému obsahu vody, tuků atd., kluznému efektu hmoty, ve spojení s redukčním účinkem tření mezi hmotou a ostěním komory, jejího případného vyložení kluznými činidly, jakož i vzdušněním a případně vytápěním; v této souvislosti je třeba poznamenat, že cesta zdvihu zprostředkovaná vyprazdňovacímu prvku trvá poměrně dlouhou dobu a tím lze tuto cestu zvládnout poměrně s nízkým výkonem.

Při uspořádání více komor. nad sebou dochází ještě k dalšímu promíchávání, podmíněnému gravitací, při převodu z horní do ' dolní komory, což podporuje rovnoměrné vyhnívání zpracovávané hmoty.

Běžný úbytek objemu hmoty během jejího sušení a hnití, obvykle asi o 30 % je vyrovnáván příslušným přizpůsobením · rozměrů reakční komory, tj. zpravidla jejím odpovídajícím prodloužením, takže vsázka - surové hmoty a odběr zcela vyhnilé hmoty jsou si objemově rovny.

K odvzdušňování, případně k odvádění vzniklých reakčních plynů je třeba poznamenat, že vzniklý reakční plyn se odsává v úsecích příčných ve směru průchodu hmoty, a že odsáté množství reakčního plynu se případně analyzuje, a výsledek analýzy z příslušného úseku zařízení se používá k regulaci vzdušnění a teploty.

Těmito opatřeními lze provozovat způsob aerobního zpracování vsazené hmoty optimálně, a to jak z hlediska nároků na kvalitu, tak z hlediska optimální hospodárnosti.

Vynálezem je rovněž zařízení k provádění uvedeného způsobu aerobního vyhnívání a/nebo sušení organických odpadních látek. Je tvořeno jednou nebo i více provzdušňovacími, případně odvzdušňovacími vyhřívatelnými komorami, přičemž v případě více komor než jedné jsou komory uspořádány nad sebou pro přivádění zpracováva né hmoty shora dolů; jeho podstata spočívá v tom, že zařízení sestává z komory pro podávání hmoty, opatřené podávacím otvorem a k otvoru komory napříč k jejímu směru je přiřazen žlabový dopravník pro její plnění, přičemž žlabový dopravník · je uspořádán směrem dolů a v podstatě přes celou šíři otvoru pro rovnoměrné vynášení, a objem hmoty ukládaný po dávkách je zdvihem vyprazdňovacího štítu, působícího jako vyprazdňovací element, transportovatelný ' skrze komoru, a hmota při již naplněné komoře buď přímo z ní je vynášitelná, anebo při vytvoření ve více ’ nad sebou uspořádaných komorách, je pres předávací otvor táhnoucí se rovněž příčně ke směru posunu v obvodě čelní stěny po dávkách transportovatelná ke komorám pod ním ležícím; přitom na vnitřní straně čelní stětny uspořádaným dalším (jako vyprazdňovací element účinným) vyprazdňovacím štítem je transportovatelný objem hmoty po dávkách do vynášecího otvoru, který je upraven ve dně rovněž příčně ve směru posunu v zóně protilehle uspořádané čelní stěny. Provzdušňovací a ohřívací zařízení jsou uspořádána rozděleně k jednotlivým dávkách hmoty, dopravovaným přerušovaně skrze komory, do skupin, odpovídajících rozměrům plochy vsázky jednotlivých objemů hmoty.

Zařízení podle vynálezu může být upraveno (při jeho víceetážovém provedení] tak, že pro posun hmoty libovolným počtem' pod sebou uspořádaných komor jsou posouvatelné vyprazdňovací prvky každé komory shora dolů po sobě ve směru protilehlém k vyprazdňovacímu prvku každé vždy nad ním uspořádané komory, pokud pod ním následující vyprazdňovací prvek je přiveden opět do polohy vynášení.

Komora nebo komory s výhodou mají v podstatě čtvercový až obdélníkový průřez průchodu a ten je upraven, převážně horizontálně.

Při víceetážovém provedení zařízení jsou komory v zóně předávání k sobě skloněny v ostrém úhlu.

Po délce ' vyhnívacího bunkru jsou zpravidla umístěny . na rozděleně bočních stěnách různé otvory ke kontrole procesu, zejména pro provzdušňování.

Posun vyprazdňovacích štítů, účinných jako vyprazdňovací prvek, nebo jejich zpětný chod se děje vřeteny se závitem a/nebo hydraulickými válci, uspořádanými na čelních stěnách vyhnívacího bunkru.

Jedno z výhodných provedení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu je takové, že průřez tvarovací předkomory je ze všech stran uzavřen a k této předkomoře je připojen vlastní reakční prostor, který je uzavřen až po zónu vynášení rovněž s uzavřeným průřezem určeným pro již nereagující nebo reaktivní hmotu krytem plynojemu. Tento kryt je (shora do reakčního prostoru až po horní obrysovou či u přepážek’ zasahujících výlisky hmoty, vytvořenými v předkomore) rozdělen na jednotlivé reakční úseky. Na dně reakčního prostoru ' jsou skupinově vytvořeny nastavitelné prvky přivádějící topný plyn, příslušně k reakčním úsekům, přičemž každý reakční úsek tvoří ve své horní zóně oddělené úseky odsávání. Tyto úseky odsávání jsou spojeny vždy oddělenými vedeními vybavenými možnostmti pro připojení přístrojů k analýze plynů a plynojemem opatřeným odvodem. Zmíněné přístroje k analýze plynů jsou uspořádány pro vyhodnocování výsledků před vstupem vedení do plynojemu.

Přístroje k provádění analýzy plynů mohou být spojeny jako regulační přístroje s regulačními přístroji k regulaci teplot, prosazení a/nebo složení · horkých plynů přiváděných do hmoty prvkky pro přivádění horkého plynu.

Vyprazdňovací štít nebo štíty jsou na své ploše směřujících ke hmotě· výhodně opatřeny lištami, uspořádanými s rovnoměrnými odstupy v jedné řadě lišt a této řadě lišt je přiřaditelná alespoň jedna další řada lišt s odstupem k předchozí řadě, přičemž stojí mezera na mezeře.

Lišty tvořící řady jsou ve svém vzájemném odstutpu a výšce zpravidla uspořádány popřípadě vytvořeny tak, že překrytá plocha každého vyprazdňovacího štítu činí asi jednu třetinu výšky lisovacího · štítu.

Zařízení podle vynálezu má dno příčně ke směru posunu hmoty o sklonu výhodně asi 10°.

Zařízení je s výhodou k regulaci biologické reakce opatřeno dalšími výměníky tepla, přičemž tyto výměníky tepla — vedoucí nosiče tepla, jsou vytvořeny výhodně z hladkého kovového potahu, který je spojen s ven obráceným profilovaným plechem, a ty vymezují částečně' nebo zcela průřez komor.

U zařízení podle vynálezu se posun vyprazdňovacího štítu, účinného. · jako vyprazdňovací element, nebo jeho zpětný chod děje zpravidla vřeteny se závitem a/ /nebo · hydraulickým válcem, uspořádanými na čelní stěně vyhnívacího bunkru.

Takové zařízení umožňuje provádění daného průběhu způsobu v jeho jednotlivých krocích, přičemž konstrtukce umožňující přerušované vzdušnění a vytápění připouští zvlášť ekonomické provedení způsobu.

Tímto provedením je totiž možné neprovzdušňovat individuálně jenom jednotlivé denní dávky, jak to odpovídá postupu biologické reakce, ale brát případně v úvahu složení jednotlivých denních dávek, lišících se významně od průměru, zvláštní regulací vzdušnění a vytápění.

U víceetážového provedení tohoto zařízení je třteba poznamenat, že se účinně ovládají libovolným počtem pod sebou uspořádaných komor vyprazdňovací prvky každé komory shora dolů po sobě v opačném směru k vyprazdňovacímu prvku vždy výše uspořádané komory, jestliže je následující spodní vyprazdňovací prvek přiveden opět do polohy vynášení.

Pomocí těchto závislostí je vždy · při vyprazdňování zóny vsázky zajištěno, že v zóně předávání spodní následující komory je skutečně volná pro předání dávky, která je v konečné poloze horní komory do dolní komory, je potřebná část prostoru je skutečně volná.

Při konstrukci reakčních komor se předpokládá, že mají v podstatě čtvercový až obdélníkový průřez průchodu a jsou v podstatě horizontálně uspořádány.

Aby se dále snížilo tření v komorách, při transportu hmoty, může být zajištěno, že při víceetážovém uspořádání jsou komory · v zóně předávání k sobě skloněny v ostrém úhlu.

V této souvislosti musí být případně uváženo, jestli takto zvýšený náklad na stavbu se zřetelem k potřebě snižování výdaje energie pro posun je oprávněný.

Pro zjednodušenou kontrolu je účelné, když po délce vyhnívacího bunkru jsou upraveny v bočních stěnách různé otvory ke kontrole procesu, zejména ke vzdušnění.

Pro postrkování hmoty kupředu je účelné, děje-li se posuv vyprazdňovacích štítů (působících jako vyprazdňovací prvek), případně jejich zpětný pohyb, pomocí vřeten se závisy a/nebo hydraulických válců, které jsou upraveny na čelních stěnách vyhnívacího bunkru.

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu při odsávání reakčního plynu v jednotlivých úsecích jeho analýze a jejím vyhodnocování předpokládá, že průřez tvarovací předkomory je zcela uzavřen a k této předkomoře je připojen vlastní reakční · prostor, že tento reakční prostor je uzavřen až k zóně vynášení rovněž s uzavřeným průřezem určeným pro již nereagující nebo reaktivní hmotu krytem plynojemu a tento kryt je od shora do reakčního prostoru až po horní obrysovou čáru přepážek zasahujících výlisky hmoty, vytvořenými v předkomoře, rozdělen na jednotlivé reakční úseky a že na dně reakčního ’ prostoru jsou skupinově vytvořeny nastavitelné prvky přivádějící topný plyn, příslušně k reakčním úsekům, přičemž každý reakční · úsek tvoří ve své horní zóně oddělené úseky odsávání a že tyto úseky odsávání jsou vždy spojeny přes zvláštní vedení, vybavená přípojkami pro přístroje k analýze plynů, s plynojemem opatřeným odvodem, přičemž· připojitelné přístroje k analýze plynů jsou uspořádány k vyhodnocení výsledků před vstupem vedení do plynojemu.

Touto konstrukcí se dosahuje, že přerušovaně, prakticky ve stejných množstvích přidávaná hmota se již při parciálně naplněném reakčním prostoru, tj. po nasíatvení normálních provozních podmínek, při vy2 4 1 Π 2 9 prazdňavání zóny vsázky vždy stlačuje a po vsázce příští šarže a po jejím vytvarování se dříve vsazená dávka vede jako rovnoměrně zahuštěný výlisek nebo tvarované těleso z předkomory do vlastního reakčního prostoru a tam se postupně dopravuje působením hmoty, která následuje do vlastní zóny vynášení.

Již tato skutečnost znamená velkou výhodu ve srovnání se známými systémy, protože jsou zcela vyloučeny rozdílné doby prodlevy nepravidelným vynášením; hmota se vede rovnoměrně bez vzniku zbytků, zbytků v rozích apod., průřezem reakěního prostoru.

Rozdělení vlastního reakčního prostoru v jednotlivě regulovatelné vytápěné, případně vzdušněné reakční úseky přepážkami, oddělené odsávání reakčních plynů, jakož i jejich měření a analýza umožňují účelnou regulaci celého průběhu reakce po celé délce reakční komory.

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu umožňuje tak v plném rozsahu zajištětní požadavků vytýčeného úkolu.

V rámci regulace se předpokládá, že přístroje k provádění analýzy plynů jsou spojeny jako regulační přístroje s kontrolními přístroji k řízení teplot, velikosti prosazení a/nebo složení horkých plynů, přiváděných hmotě pomocí přívodních prvků pro horké plyny.

Pomocí těchto opatření je dána samostatná regulace průběhu reakce.

Aby se usnadnilo pronikání horkých plynů do čerstvého výlisku hmoty při převádění do reakčního prostoru, předpokládá se, že vyprazdňovací štít (štíty) jsou vybaveny na své, případně na svých plochách směřujících ke hmotě, lištami uspořádanými v rovnoměrných odstupech do řady lišt, a že této řadě lišt je přiřaditelná alespoň jedna další řada líšt s odstupem k předchozí řadě lišt, přičemž stojí mezera na mezeře.

Odstup řady lišt a výška lišt je volena tak, že celková ' výška plochy příslušného vyprazdňovacího štítu, pokryté Vatami, činí asi jednu třetinu výšky lisovacího štítu.

Aby bylo dosaženo automatické, tj. gravitací podmíněné předběžné odvodnění, předpokládá se, že dno příčně ke směru posuvu hmoty má sklon asi 10 %.

Ještě lepšího využití tepla se dosáhne tehdy, když jsou k dispozici pro regulaci biologické reakce další výměníky tepla, přičemž výměníky tepla vedoucí nosiče tepla jsou vytvořeny z hladkého kovového potahu, který je spojen ven obráceným profilovaným plechem, a ty vymezují zcela nebo částečně průřez komor.

Obměna použití způsobu podle vynálezu předpokládá, že je použitelný alespoň pro částečné koksování organických odpadů.

Zařízení podle vynálezu pro sušení a/nebo odplynění a/nebo vyhnívání organických odpadů je blíže vysvětleno připojeným výkresem v příkladném provedení.

Obr. 1 ukazuje dvouetážové vyhnívací zařízení v nárysu podle řezu I—I z obr. 2.

Obr. 2 ukazuje zařízení podle obr. 1 v půdorysu jako řez II—II.

Obr. 3 ukazuje kryt otvoru předávání z horní do dolní komory; ten uzavírá otvor předávání při vyprazdňování zóny předávání pomocí dolního vyprazdňovacího štítu.

Obr. 4 ukazuje uspořádání kypřícího rozvolňovacího válce v zóně předávání k podpoře promíchání surové hmoty předávané denní šarže.

Rozvolňovací válec dopravuje směrem dolů; nad rozvolňovacím válcem je čárkovaně vyznačen další rozvolňovací válec opačného směru otáčení, přičemž případně může být účelné použití kombinace obou válců.

Obr. 5 ukazuje schematické perspektivní znázornění výměníku tepla vytvořeného jako kluzná dráha, jehož průměr koresponduje průřezu komory a kterým je umožněno odvádění přebytečného tepla vzniklého v procesu.

Dno výměníků tepla určených pro každou komoru je současně vybaveno zařízeními k regulovatelnému vzdušnění.

Obr. 6 ukazuje v detailu rez VI—VI z obr.

5.

Obr. 7 ukazuje nárys zařízení lišícího se od zařízení z obr. 1 až 6, které se týká jednoetážového provedení s úsekovitým ’ odsáváním, jehož reakční prostor probíhá v podstatě horizontálně, vsázka hmoty, prostředky posuvu pro hmotu a vynášení zbylé hmoty — koksu a škváry, přičemž dělení těchto látek, pokud je to nezbytné, není předmětem popisu; kryt reakčního prostoru opatřený ke středu stoupajícím, na úseky děleným krytem pro odpadní' plyny, vždy s odděleným odvodem plynu do plynojemu odpovídajícím jednotlivým úsekům plynojemu, a do dna zasahující, rovněž do úseků upravené prvky pro přívod horkých plynů, jako řez VII—VII v obr. 8.

Obr. 8 ukazuje zařízení podle obr. 7 v půdorysu podle řezu VIH—VIII z obr. 7.

Obr. 9 ukazuje řez IX—IX z obr. 7, přičemž je vidět čelní plochu vyprazdňovacího štítu působícího jako posuvný prostředek. Vyprazdňovací štít je v dolní části opatřen žebry směřujícími ve směru posuvu, které usnadňují zavádění horkých plynů do hmoty.

Zařízení 1 je určeno pro denní přísun smetí asi 20 m⁵, má horní vyhnívací komoru 2 a dolní vyhnívací komoru 3, jejichž celková kapacita umožňuje uložení 10 denních šarží odpadků, které postupně procházejí oběma komorami při posuvu jedna dávka za den. (Šarže odpovídá dávce).

Z toho plynou rozměry světlosti jednotlivých nad sebou uspořádaných komor 2/3 asi 12 X 3 X 3 m, přičemž celková výška

4 1 O 2 9 zařízení 1, přičemž se bere v úvahu síla dna 4, mezidna 5 a krytu 6, je asi 7 m.

Boční stěny jsou znázorněny jako pos. 7, vsázková čelní stěna jako pos. 8 a předávací čelní stěna jako pos. 9.

Dalšími stavebními prvky zařízení 1 jsou v krytu 6 umístěný vsázkový otvor 10, v mezidnu umístěný předávací otvor 11, vynášecí - koryto 12, vytvořené . čelně ve dnu 4 v dolní komoře 3, zpětný pozorovací otvor a otvor pro opravy 13 v horní komoře, jakož i průchody 14, 15 vsázkové v dolní komoře 2 a předávací v dolní komoře 3 v čelních stěnách 8 a 9, pro vnášení později popsaných prvků posuvu, pro jejichž uspořádání jsou vytvořeny konzoly 16 a 17 na obou čelních stěnách 8 a .9.

Vyhnívací zařízení může být vyrobeno ve formě ocelové nebo betonové konstrukce nebo podobně.

Hmota 18, která má vyhnít, se vsazuje pomocí žlabového dopravníku 20, - který vynáší ' hmotu směrem dolů, v denních dávkách vsazovacím otvorem 10 do komory 2. V zóně vsázky je vyprazdňovací štít 21, přiléhající v místě vsázky na vnitřní stranu čelní stěny 8, jehož rozměry korespondují s průřezem komory. Vyprazdňovací štít 21 je ovládán hydraulickými válci umístěnými na konzolách 16, jejichž pístové tyče procházejí průchody 14, přičemž zdvih štítu 21 odpovídá šířce otvoru vsázky 10.

Na vnitřní straně čelní stěny 9 je vytvořen analogicky ke kombinaci vyprazdňování a posuvu 21, 22 rovněž vyprazdňovací štít 23, ovladatelný hydraulickými válci 24. umístěnými na konzolách 17, jehož možný zdvih odpovídá šířce předávacího otvoru 11.

Při činnosti vyprazdňovacího štítu 23 se odebírá, příslušný objem hmoty žlabovým dopravníkem 25, umístěným ve vynášecím korytu 12.

Pro činnost systému . zde musí být dodrženo, aby hmota 18 byla vsazována v denních dávkách otvorem vsázky 10 při zpět zataženém vyprazdňovacím štítu 21. Po skončení vsázky se pásový pohon zarazí a vsazená hmota odpovídající zdvihu válce ' 22 se posune. Odpovídající objem hmoty 18 skladované již po dobu pěti dní se vsazuje obdobně předávacím otvorem 11 do dolní komory 3 při zpět zataženém vyprazdňovacím štítu 23. .

Při předávání tohoto vždy pět dní starého materiálu do dolní komory 3 se materiál míchá pohybem podmíněným gravitací. Po skončení předávání se vyprazdňovací štít 23, odpovídající šířce předávacího otvoru 11, posune vpřed a současně se uvádí v činnost žlabový dopravník 25, umístěný ve vynášecím korytu 12, který vynáší objem, adekvátní zhruba předávacímu objemu vy· hnívané hmoty, umístěné tam po dobu deseti dnů.

Aby se v oblasti předávání zabránilo odlupování materiálu při vysunutém vyprazdňovacím štítu 23 a omezení zatažení tohoto štítu ke stěně 9, je na vnitřní straně stěny 9 skládací klapka 26, spojená případně kloubově s vyprazdňovacím štítem 23.

Tato skládací klapka 26 zabraňuje s absolutní jistotou při vysunutém vyprazdňovacím štítu 23 vnikání hmoty 18 mezi stěnu 9 a štít 23, takže štít 23 lze vždy zatáhnout zpět do výchozí polohy.

Nakypření vzniklé při předávání hmoty do dolní komory 3 lze podpořit rozvolňovacím - válcem, umístěným ve dnu 5 v zóně otvoru 11. Otvor . 11 je ohraničen v mezldnu 5 směrem nahoru zkosením 28 a rozvolňovaní válec 27 — v tomto případě poháněný proti smyslu hodinových ručiček, tj. rovněž vtažený . do otvoru 11. Při výskytu problémů obtížného promíchávání se doporučuje, jak je znázorněno čárkovaně, zařadit nad rozvolňovacím válcem 27 ještě druhý rozvolňovací válec 2S, který však musí být poháněn v opačném smyslu, tj. v tomto případě ve smyslu hodinových ručiček, aby hmota byla vynesena ze spádu 19 a - vržena proti stěně 9.

Skladované dávky hmoty 18 jsou provzdušňovány vhodně skupinovite uspořádanými, individuálně regulovatelnými provzdušňovacími zařízeními 30, tj. těmito zařízeními se přidává kyslík nezbytný k zavedení biologické reakce¹.

Aby se síla potřebná k posuvu udržela v rozumných hranicích, je účelné opatřit o· bě komory 2 a 3 hladkým potahem, přičemž tento ' potah . 31 je tvořen VA-pIechem a tato plocha je kryta ven žebrovaným profilovaným protiplechem 32 a žebry je veden nosič tepla, obvykle v sériovém zapojení jednotlivých zón.

K obr. 7 až 9: Vyhřívací bunkr 41 v podobě tunelového reaktoru se plní pres vsázku hmoty 48 tak, že prostředky posuvu, sestávající z vyprazdňovacího štítu 53 a pohonu vyprazdňovacího štítu 51 (tlakový válec], jsou zataženy zpět až k mezní stěně 49.

Po vsázce dávky hmoty 46 se uvádí při naplněném reakčním prostoru 42 zahuštěná dávka hmoty skladovaná v zóně předávání vedená proti dávce zahuštěné hmoty 46, uvedené už do předkomory 44, ' přičemž se rovněž zhušťuje a před tím zhuštěná hmota a parciálně odvodněná hmota se převádí do prvého reakčního úseku 42.1 reakčního prostoru 42.

Ke konstrukci předkomory 44 a zóny vsázky 43 je třeba poznamenat, že dno 53 je lehce skloněno po jedné straně příčně ke směru posuvu hmoty, aby se usnadnilo jednoduché předchozí odvodnění hmoty, a že předkomora 44 je uzavřena víkem 54 vymezujícím tvar hmoty směřujícím rovněž směrem nahoru, takže objem hmoty odevzdávaný do reakčního prostoru 42 z předkomory 44 je třeba pokládat asi za jednu v podstatě volně uvázanou dávku hmoty 47.

Tato vázaná dávka hmoty 47 -- - výlisek

4 1 О 3 9 hmoty 47 se nyní s každou novou vsázkou dávky hmoty 46 do předkomory 44 přeru- šovane posouvá a přivádí se к reakci postupně, přibližně ve stejných vzdálenostech skupinově uspořádanými prvky přivádějícími horké plyny 55 a přitom se odplyňuje.

Na konci reakčního prostoru 42 vystupuje zbytek hmoty sestávající z kompostu nebo koksu a v podstatě z minerální strusky do zóny vynášení 45 a je vynášen odlud — pokud je to nezbytné — při současném oddělení jednotlivých složek, tj. kompostu, strusky a koksu, nevvznačeným zařízením. Zóna vynášení 45 je kontrolována klapkou 56 a je uzavřena víkem odpovídajícím víku 54.

Mezi víky 54 a 57 a postranice/m 58 a 59 je umístěn plynojem 60, jehGž tvar je dán stěnami 54 až 57, 50 až 59, sbíhajícími se vzestupně ke středu ke sběrnému prostoru 60. příčně ke směru posuvu, který má v podstatě obdélníkový průřez a který je opatřen odvodem 63.

Plynojem 60 je dělen přepážkami 62 v úseky odsávání plynu 60.1 až 60.n. odpovídající prvkům pro přivádění horkého plynu 55, uspořádaným ve dně reakčního prostoru 42 přerušovaně к reakčním úsekům

42.1 až 42.n, přičemž každý úsek odsávání je spájen samostatným potrubím 61.1 až

61.n s plynojemem odvodem 6?.

V samostatných potrubích 61.1 až Gl.n film jsou vždy uspořádány analyzátory plynů. Těmito přístroji 6:1.1 až 6*.a zprostředkované měřené hodnoty jsou vždy regulačními veličinami pro regulaci teploty a prosazení pro prvky přivádějící horké plyny 55> fungující v těchto úsecích.

Plyny odváděné z plynojemu 61 se částečně vracejí do oběhu horkého plynu a částečně se kondenzují, přičemž toto další zhodnocení nemá být předmětem tohoto popisu.

Na obr. 1 až 3 znázorněný vyprazdňovací štít 50 ie vybaven na ploše směřující к materiálu svislými lištami 79. Tyto lišty 70 jsou uspořádány přes šířku vypra/xlnovacího štítu 50 v rovnoměrných vzdálenostech, jejich výška je asi 10 % výšky vyprazdňovacího štítu. Takto vytvořené řade lišt 71 je přiřazena druhá řada lišt 73, stojící mezera ua mezeře, v takové vzdálenosti, že. celková výška obou řad lišt 71 a 72, včetně mezivzdálenosti činí asi jednu třetinu výšky vyprazdňovacíbo štítu.

Tyto lišty 73 vytvářejí ve vázaných dávkách hmoty 47 zářezy, které ulehčují vstup horkých plynů.

Claims (14)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob aerobního vyhnívání a/nebo sušení organických odpadních látek ve vyhnívacím bunkru po dobu asi 10 dní, vyznačující se tím, že hmota se přivádí přerušovaně v podstatě ve stejných dávkách do zóny vsázky a po skončení přivádění vsázky hmoty po dávkách se při dokonalém vyprázdnění zóny vsázky posunuje kupředu, přičemž dávka klouže po svém podkladu. a po vsázce alespoň jedné předchozí dávky se následující dávka posunuje za touto dří,ve vsazenou dávkou, obě dávky se přitom zhušťují a při dalším postupném průchodu provzdušňovatelným a vyhřívatelným reakčním prostorem jsou ve svém zhuštěném stavu provzdušňovány a/nebo ohřívány, a vznikající reakční plyn je odsáván, přičemž po dokonalém naplnění zóny vsázky je vždy jedna ze vsazených dávek, odpovídající objemem vynášené dávce, vynášena ze zóny vynášení.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se lim, že odsávání reakčního plynu je prováděno napříč ke směru průchodu hmoty a používá se ho к regulování provzdušňování a ohřívání.
3. 3. Zařízení к provádění způsobu aerobního vyhnívání a/nebo sušení organických odpadních látek podle bodu 1, které je tvořeno jednou popřípadě více provzdušňovacími, případně odvzdušňovacími vyhřívatelnými komorami, přičemž v případě více

   VYNÁLEZU komor než jedné jsou komory uspořádány nad sebou pro přivádění hmoty shora dolů, vyznačující se tím, že zařízení sestává z komory (2) pro podávání hmoty, opatřené podávacím otvorem (10), а к otvoru (10) komory (2) napříč к jejímu směru je přiřazen žlabový dopravník (20) pro její plnění, přičemž žlabový dopravník je uspořádán směrem dolů a v podstatě přes celou šíři otvoru (10) pro rovnoměrné vynášení, přičemž objem hmoty ukládaný po dávkách je zdvihem vyprazdňovacího štítu (21), působícího jako vyprazdňovací element, transportovatelný skrze komoru (2), a hmota při již naplněné komoře bud přímo z ní je vynášitelná, nebo však, při vytvoření ve více nad sebou uspořádaných komorách, je přes předávací otvor (11) táhnoucí se rovněž příčně ke směru posunu v obvodě čelní stěny (9), po dávkách transportovatelná к pod ním ležícím komorám (3), přičemž na vnitřní straně čelní stěny (9) uspořádaným dalším, jako vyprazdňovací element účinným vyprazdňc-vacím štítem (23) je transnortovatelný objem hmoty (18) po dávkách do vynášecího otvoru (12), který je upraven ve dně rovněž příčně ke směru posunu v zóně protilehle uspořádané čelní stěny (8), a provzdušňovací a ohřívací zařízení (30) jsou uspořádána rozděleně к jednotlivým dávkám hmoty, dopravovaným přerušovaně skrze komory (2, 3), do sku2 4 1 O ?. 3 pln, odpovídajících rozměrům plochy vsázky jednotlivých objemů hmoty [18].
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že při jeho víceetážovém provedení jsou pro posun hmoty libovolným počtem pod sebou uspořádaných komor (2, 3) posouvatelné vyprazdňovací prvky (21, 23) každé komory (2, 3) shora dolů po sobě ve směru protilehlém k vyprazdňovacímu prvku každé vždy nad ním uspořádané komory, pokud pod ním následující vyprazdňovací prvek je přiveden opět do polohy vynášení.
5. 5. Zařízení podle bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že komora nebo komory (2. 3) mají v podstatě čtvercový až obdélníkový průřez průchodu a ten je upraven převážně horizontálně.
6. 6. Zařízení podle bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že při jeho víceetážovém provedení jsou komory (2, 3) v zóně předávání k sobě skloněny v ostrém úhlu.
7. 7. Zařízení podle bodů 2 až 6, vyznačující se tím, že po délce vyhnívacího bunkru (1 nebo 41) jsou umístěny na rozděleně bočních stěnách různé otvory ke kontrole procesu, zejména pro provzdušňování.
8. 8. Zařízení podle bodů 2 až 7, vyznačující se tím, že posun vyprazdňovacích štítů (21, 23), účinných jako vyprazdňovací prvek, nebo jejich zpětný chod se děje vřeteny se závitem a/nebo hydraulickými válci (22, 24), uspořádanými na čelních stěnách (8, 9) vyhnívacího bunkru (1).
9. 9. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že průřez tvarovací predkomory (44) je ze všech stran uzavřen a k této předkomoře (44) je připojen vlastní reakční prostor (42), který je uzavřen až po zónu vynášení (45) rovněž s uzavřeným průřezem určeným pro již nereagující nebo reaktivní hmotu krytem plynojemu (60) a tento kryt je shora do reakčního prostoru až po horní obrysovou či u přepážek zasahujících výlisky hmoty (47), vytvořenými v předkomoře (44), rozdělen na jednotlivé reakční úseky (42.1 až 42.n), a na dně (53) reakčního prostoru (42) jsou skupinový vytvořeny nastavitelné prvky přivádějící topný plyn (55), příslušně k reakčním úsekům (42.1 až 42.n), přičemž každý reakční úsek (42.1 až 42.n) tvoří ve své horní zóně oddělené úse ky odsávání (60.1 až 6O.n), a tyto úseky odsávání (60.1 až 60.n) jsou spojeny vždy oddělenými vedeními (61.1 až 61.n) vybavenými možnostmi pro připojení přístrojů k analýze plynů (64.1 až 64.n) a plynojemem opatřeným ' odvodem, přičemž připojitelné přístroje k analýze plynů ' (64.1 až 64.n) jsou uspořádány k vyhodnocení výsledků před vstupem vedení (61.1 až 61.n) do plynojemu (63).
10. 10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že přístroje k provádění analýzy plynů (64.1 až 6411) jsou spojeny jako regulační přístroje s regulačními přístroji k regulaci teplot, prosazení a/nebo složení horkých plynů přiváděných hmotě prvky pro přivádění horkého plynu (55).
11. 11. Zařízení podle bodů 9 a 10, vyznačují- cí se tím, že vyprazdňovací štít nebo štíty (50) jsou na své ploše směřujících ke hmotě opatřeny lištami, uspořádanými s rovnoměrnými odstupy v jedné řadě lišt (71) a této řadě lišt (71) je přiřaditelná alespoň jedna další řada lišt (72) s odstupem k předchozí řadě, přičemž stojí mezera na mezeře. .
12. 12. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že lišty (70) tvořící řady (71 a 72) lišt jsou ve svém vzájemném odstupu a výšce uspořádány, popřípadě vytvořeny tak, že překrytá plocha každého vyprazdňovacího štítu (50, 21, 23) činí asi jednu třetinu výšky lisovacího štítu.
13. 13. Zařízení podle bodů 9 a 10, vyznačující se tím, že dno (53) příčně ke směru posunu hmoty má. sklon asi 10°.

    J4. Zařízení podle bodů 5 a 8, vyznačující se tím, že ,k regulaci biologické reakce jsou k dispozici další výměníky tepla, přičemž výměníky tepla — vedoucí nosiče tepla, jsou vytvořeny s výhodou z 'hladkého kovového potahu (31), který je spojen s ven obráceným profilovaným plechem (32), a ty vymezují částečně nebo zcela průřez komor (2, 3, 41).
14. 15. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že posun vyprazdňovacího' štítu (50), účinného jako vyprazdňovací element, nebo jeho zjiětný chod se děje ' vřeteny sc závitem a/nebo hydraulickým válcem (51), uspořádanými na čelní stěně (49) vyhnívacího bunkru.